číslo jednací: S0127/2017/TS-31259/2018/461/DDa

Instance	I.
Věc	Možné porušení ustanovení § 4 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 2 písm. b) a písm. e) zákona č. 395/2009 Sb.
Účastníci	Rewe Buying Group s.r.o. BILLA, spol. s r.o. Penny Market s.r.o.
Typ správního řízení	Významná tržní síla
Výrok	§ 8 odst. 3 zákona č. 395/2009 Sb.
Rok	2017
Datum nabytí právní moci	12. 2. 2019
Dokumenty	2017_S0127.pdf 591 KB

Č. j.:ÚOHS-S0127/2017/TS-31259/2018/461/DDa

Brno: 24. ledna 2019

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve společném řízení o spojených správních řízeních vedených pod sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS zahájených dne 5. 4. 2017 a dne 17. 9. 2018 z moci úřední, podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 7 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití a § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem jsou společnosti Rewe Buying Group s.r.o., se sídlem Družstevní 353, 250 90 Jirny, IČO 241 23 331, právně zastoupena Mgr. Tomášem Fialou, Ph.D., advokátem, advokátní kanceláře Vejmelka & Wünsch, s.r.o., se sídlem Italská 27, 120 00 Praha 2, BILLA, spol. s r.o., se sídlem Modletice 67, 251 01 Říčany u Prahy, IČO 006 85 976 a Penny Market s.r.o., se sídlem Počernická 257, 250 73 Radonice, IČO 649 45 880, vydává ve věci porušení ustanovení § 4 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 2 písm. b) a písm. e) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití ve znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto

r o z h o d n u t í

Účastníci řízení, společnosti Rewe Buying Group s.r.o., se sídlem Družstevní 353, 250 90 Jirny, IČO 241 23 331, BILLA, spol. s r.o., se sídlem Modletice 67, 251 01 Říčany u Prahy, IČO 006 85 976 a Penny Market s.r.o., se sídlem Počernická 257, 250 73 Radonice, IČO 649 45 880, jakožto nákupní aliance, se tím, že:

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2017, sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)– působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že jeho výše činila procentní sazbu z obratu dodavatele, přičemž za předmětný bonus vztahující se k dodávkám zboží do společnosti Penny Market s.r.o., nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

dopustili správního deliktu podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 4 odst. 1, 2 písm. b) téhož zákona, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí správního deliktu, tím, že sjednává nebo získává jakékoliv platby či jiné plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění.

II.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 3. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že o jeho výši byla ponížena nákupní cena zboží, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

III.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že jeho výše činila procentní sazbu z obratu dodavatele, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

IV.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2016 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že jeho výše činila procentní sazbu z obratu dodavatele, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2016 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že o jeho výši byla ponížena nákupní cena zboží, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

VI.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že o jeho výši byla ponížena nákupní cena zboží, přičemž za předmětný bonus vztahující se k dodávkám zboží do společnosti BILLA, spol. s r.o., nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

VII.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společnosti BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že jeho výše činila procentní sazbu z obratu dodavatele, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění v přiměřené hodnotě,

VIII.

v období od 1. 6. 2016 do 31. 12. 2016 ve vztahu ke společnosti BILLA, spol. s r.o., a v období od 1. 5. 2016 do 31. 12. 2016 ve vztahu ke společnosti Penny Market s.r.o. sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že o jeho výši byla ponížena nákupní cena zboží, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

IX.

v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že jeho výše činila procentní sazbu z obratu dodavatele, přičemž za předmětný bonus vztahující se k dodávkám zboží do společnosti Penny Market s.r.o. nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění v přiměřené hodnotě,

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, tento RBG bonus byl sjednáván a získáván jako tzv. množstevní sleva, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., přičemž za předmětný bonus vztahující se k dodávkám zboží do společnosti BILLA, spol. s r.o., nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

XI.

v období od 1. 5. 2016 do 31. 12. 2017 ve vztahu ke společnosti BILLA, spol. s r.o., a v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2017 ve vztahu ke společnosti Penny Market s.r.o. sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že o jeho výši byla ponížena nákupní cena zboží, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění v přiměřené hodnotě,

XII.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že o jeho výši byla ponížena nákupní cena zboží, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

XIII.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus byl sjednáván a získáván jako tzv. množstevní sleva, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

XIV.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2016 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že jeho výše činila procentní sazbu z obratu dodavatele, přičemž za předmětný bonus vztahující se k dodávkám zboží do společnosti BILLA, spol. s r.o., nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

XV.

v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)– působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že o jeho výši byla ponížena nákupní cena zboží, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění v přiměřené hodnotě,

XVI.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2016 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že o jeho výši byla ponížena nákupní cena zboží, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

XVII.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že o jeho výši byla ponížena nákupní cena zboží, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

XVIII.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že o jeho výši byla ponížena nákupní cena zboží, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

XIX.

XX.

v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus byl sjednáván a získáván jako tzv. množstevní sleva, přičemž za předmětný bonus vztahující se k dodávkám zboží do společnosti Penny Market s.r.o. nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

XXI.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že o jeho výši byla ponížena nákupní cena zboží, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění v přiměřené hodnotě,

XXII.

v období od 6. 3. 2016 do 31. 12. 2017 sjednávaly a získávaly od dodavatele – (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) – působícího na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice, tzv. RBG bonus ve formě peněžního plnění, v souvislosti s dodávkami zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., tento RBG bonus sjednávaly a získávaly tím způsobem, že o jeho výši byla ponížena nákupní cena zboží, přičemž za předmětný bonus nebyla tomuto dodavateli poskytnuta služba nebo jiné protiplnění,

XXIII.

v období od 6. 3. 2016 doposud podmiňovaly udržení vzájemné obchodní spolupráce spočívající v dodávkách zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o., ze strany dodavatelů:

(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…),

smlouvou se společností Rewe Buying Group s.r.o. vztahující se k platbám tzv. RBG bonusu, prostřednictvím kterých bylo od uvedených dodavatelů vynucováno peněžní plnění za možnost dodávat zboží do maloobchodní sítě prodejen společností BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o.,

dopustili správního deliktu podle § 8 odst. 1 písm. a) o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 4 odst. 1, 2 písm. e) téhož zákona, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí správního deliktu, tím, že sjednává nebo uplatňuje platby nebo jiné protiplnění za přijetí potravin do prodeje.

XXIV.

Podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti Rewe Buying Group s.r.o., se sídlem Družstevní 353, 250 90 Jirny, IČO 241 23 331, za správní delikty dle výroků I. až XXIII. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v úhrnné výši

24.000,- Kč

(slovy: dvacet čtyři tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

XXV.

Podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti BILLA, spol. s r.o., se sídlem Modletice 67, 251 01 Říčany u Prahy, IČO 006 85 976, za správní delikty dle výroků I. až XXIII. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v úhrnné výši

70.971.000,- Kč

(slovy: sedmdesát milionů devět set sedmdesát jeden tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

XXVI.

Podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti Penny Market s.r.o., se sídlem Počernická 257, 250 73 Radonice, IČO 649 45 880, za správní delikty dle výroků I. až XXIII. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v úhrnné výši

93.377.000,- Kč

(slovy: devadesát tři miliony tři sta sedmdesát sedm tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

XXVII.

Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, se účastníkům řízení, společnostem Rewe Buying Group s.r.o., se sídlem Družstevní 353, 250 90 Jirny, IČO 241 23 331, se sídlem Italská 27, 120 00 Praha 2, BILLA, spol. s r.o., se sídlem Modletice 67, 251 01 Říčany u Prahy, IČO 006 85 976 a Penny Market s.r.o., se sídlem Počernická 257, 250 73 Radonice, IČO 649 45 880, zakazuje, aby ode dne právní moci tohoto rozhodnutí zneužívalo svou tržní sílu tím způsobem a vůči těm dodavatelům, jak je definují výroky I. až XXIII. tohoto rozhodnutí.

XXVIII.

Podle ustanovení § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, účinné ke dni 30. 6. 2017, se každému z účastníků řízení, společnostem Rewe Buying Group s.r.o., se sídlem Družstevní 353, 250 90 Jirny, IČO 241 23 331, BILLA, spol. s r.o., se sídlem Modletice 67, 251 01 Říčany u Prahy, IČO 006 85 976 a Penny Market s.r.o., se sídlem Počernická 257, 250 73 Radonice, IČO 649 45 880, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou

2.500,- Kč

(slovy: dva tisíce pět set korun českých).

Paušální částka nákladů řízení je splatná ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I. Zahájení správního řízení a jeho dosavadní průběh

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále „Úřad“) zahájil správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS (dále „správní řízení“) z moci úřední dne 5. 4. 2017, kdy bylo společnosti Rewe Buying Group s.r.o., se sídlem Družstevní 353, Jirny, IČO 241 23 331, právně zastoupené Mgr. Tomášem Fialou, Ph.D., advokátem, advokátní kanceláře Vejmelka & Wünsch, s.r.o., se sídlem Italská 27, 120 00, Praha 2 (dále také „Rewe Buying Group s.r.o.“ či „spol. RBG“), společnosti BILLA, spol. s r.o., se sídlem Modletice 67, Říčany u Prahy, IČO 006 85 976 (dále rovněž „BILLA, spol. s r.o.“ či „Billa“) a společnosti Penny Market s.r.o., se sídlem Počernická 257, Radonice, IČO 649 45 880 (dále rovněž „Penny Market s.r.o.“ či „Penny Market“), (společně též jako „účastníci řízení“) v souladu s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále „správní řád“), ve spojení s § 7 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o významné tržní síle“), a § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o ochraně hospodářské soutěže“ nebo „ZOHS“), doručeno oznámení o zahájení správního řízení.

2. Účastníky řízení jsou právnické osoby Rewe Buying Group s.r.o., BILLA, spol. s r.o. a Penny Market s.r.o. Spol. Rewe Buying Group s.r.o., byla zapsaná do obchodního rejstříku dne 8. června 2011 pod názvem N&N Estates s.r.o. se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b. Dne 23. srpna 2011 byl zapsán název Rewe Buying Group s.r.o. a dne 12. září 2011 změna sídla v Jirnech 353, 250 90, Česká republika. Hlavním předmětem podnikání společnosti je poskytování služeb strategického nákupu. Identifikační číslo společnosti je 241 23 331. Společnost je navenek zastupována společně vždy dvěma jednateli.

3. Druhým účastníkem řízení je společnost BILLA, spol. s r.o. se sídlem Říčany u Prahy, Modletice 67, Identifikační číslo společnosti 006 85 976, je zapsaná v obchodním rejstříku Vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 61519. Hlavním předmětem podnikání společnosti je koupě zboží za účelem dalšího prodeje, výroba pekárenských výrobků, hostinská činnost, řeznictví a uzenářství. Společnost je navenek zastupována společně vždy dvěma jednateli.

4. Třetím účastníkem řízení je spol. Penny Market s.r.o., která byla zapsána do obchodního rejstříku dne 25. ledna 1996 se sídlem v Radonicích, Počernická 257, okres Praha – východ. Předmětem podnikání společnosti je balení zboží, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu, reklamní činnost, vedení účetnictví, správa a údržba nemovitostí, pekařství a cukrářství. Identifikační číslo společnosti je 649 45 880. Společnost je navenek zastupována společně vždy dvěma jednateli.

5. Správní řízení bylo zahájeno na základě informací získaných v rámci předběžného šetření Úřadu. Prvotními dokumenty byla podání (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) ze dne 18. 2. 2016, (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) ze dne 18. 2. 2016 a přípis nejmenovaného dodavatele spol. Billa, Penny Market ze dne 17. 2. 2016. Tyto podněty shodně upozorňovaly na jednání společnosti RBG Group s.r.o., která vyžadovala pod podmínkou dodávek do společnosti Billa a Penny po svých dodavatelích platbu tzv. RBG bonusu. Součástí těchto oznámení bylo i sdělení o chování spol. Billa a Penny, které pod vlivem přijaté novely zákona o významné tržní síle č. 50/2016 Sb. (dále jen „novela zákona“) veškeré tehdy vyžadované bonusy narychlo převedly do tzv. netto cen[1] dodávaných výrobků a zboží. RBG bonus tak uplatňovaly a vyžadovaly i po přijetí novely zákona o významné tržní síle a to skrytou formou, kdy o sazbu bonusu byla ponížena cena dodávaných výrobků a zboží.[2] Na základě těchto podnětů Úřad zahájil pod spisovou značkou ÚOHS-P0196/2016/TS[3] počátkem roku 2016 předběžné šetření ve věci s tím, že zkoumal existenci nekalých obchodních praktik po účinnosti novely zákona.

6. Po vyhodnocení doručených podkladů a informací jak účastníků řízení, tak dodavatelů, získal Úřad podezření z porušení zákona, a proto zahájil správní řízení.

7. Zjišťování skutkového stavu vycházelo z podkladů a informací, které Úřad postupně získával zejména na základě žádostí o informace podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o významné tržní síle ve spojení s § 20 odst. 3 a § 21e zákona o ochraně hospodářské soutěže, které byly zasílány jednotlivým účastníkům řízení, spol. Rewe Buying Group s.r.o., BILLA, spol. s r.o. a Penny Market s.r.o. a jejich dodavatelům, a to před i v samotném průběhu správního řízení.

8. Na základě informací získaných v průběhu správního řízení přistoupil Úřad v září roku 2018 k zahájení dalšího správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0367/2018/TS ve věci možného porušení ustanovení zákona o významné tržní síle, kterého se měli účastníci řízení dopustit dalšími 18ti skutky.

9. Usnesením č. j. ÚOHS-S0367/2018/TS-26838/2018/461/MPr ze dne 17. 9. 2018 došlo dle § 140 odst. 1 správního řádu ke spojení správního řízení sp. zn. S0127/2017/TS zahájeného Úřadem dne 5. 4. 2017 ve věci možného porušení ustanovení § 4 odst. 1, 2 písm. b), písm. e) zákona o významné tržení síle se společnostmi Rewe Buying Group s.r.o., BILLA, spol. s r.o. a Penny Market s.r.o., a správního řízení sp. zn. S0367/2018/TS zahájeného Úřadem dne 14. 9. 2018 ve věci možného porušení ustanovení § 4 odst. 1, 2 písm. b), písm. e) zákona o významné tržení síle se společnostmi Rewe Buying Group s.r.o., BILLA, spol. s r.o., a Penny Market s.r.o.

10. Na základě zhodnocení vzájemných souvislostí vyplývajících z obsahu odpovědí účastníků řízení a dodavatelů Úřad dospěl k závěru, že podklady obsažené ve spise nasvědčují tomu, že se účastníci řízení dopustili porušení zákazu zneužití významné tržní síly, a proto Úřad k jednání účastníků řízení přípisem ÚOHS-S0127/2017/TS-29204/2018/461/DDa ze dne 9. 10. 2018 sdělil výhrady. Prostřednictvím předmětného sdělení výhrad Úřad informoval účastníky řízení ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle o základních skutkových okolnostech případu, jejich právním hodnocení, ale i o výši hrozící pokuty.

11. V návaznosti na sdělení výhrad byla ze strany účastníků řízení dne 12. 11. 2018 a dne 13. 11. 2018 doručena Úřadu žádost o zahájení procesu narovnání. V rámci aplikace institutu narovnání obdržel Úřad dne 28. 12. 2018 od jednotlivých účastníků řízení pod názvem „Uznání odpovědnosti“ přípisy, jejichž prostřednictvím uznali svoji odpovědnost za správní delikty, tak jak jsou uvedeny ve sdělení výhrad ze dne 9. 10. 2018. Současně se vzdali práva na doplnění dokazování a práva požadovat provedení dalších procesních úkonů v rámci nadepsaného správního řízení. Rovněž ve svém přípisu deklarovali připravenost ukončit správní řízení formou narovnání.

12. Úřad akceptoval uznání odpovědnosti všech tří účastníků řízení a shledal, že podmínky pro uplatnění institutu narovnání dle § 8 odst. 6 zákona o významné tržní síle jsou splněny.

II. Aplikace právních předpisů

13. Ve správním řízení se Úřad musel zabývat tím, jaké znění hmotněprávních a procesních předpisů je pro probíhající řízení relevantní. V průběhu správního řízení totiž došlo k několika zásadním novelizacím zákona a v účinnost vstoupila také kodifikace přestupkového práva. Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“ nebo „přestupkový zákon“). Téhož dne rovněž nabyla účinnosti novela zákona o významné tržní síle provedená zákonem č. 104/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), a některé další zákony (dále též „novela I“), a novela zákona o významné tržní síle provedená zákonem č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích (dále též „novela II“).

14. Správní řízení ve věci bylo zahájeno dne 5. 4. 2017, tedy za účinnosti zákona o významné tržní síle po novele provedené zákonem č. 50/2016 Sb.

Aplikace procesně právních norem

15. Správní řízení ve věci je vedeno podle zákona o významné tržní síle ve znění zákona č. 104/2017 Sb., podle ZOHS ve znění zákona č. 262/2017 Sb. (za současného vyloučení aplikace procesních změn, které přinesl změnový zákon č. 183/2017 Sb.), a to vše při subsidiárním použití správního řádu.

16. Úřad vyhodnotil novely I a II zákona o významné tržní síle následovně - novela I nepřinesla žádné změny procesního charakteru, které by případně mohly mít vliv na správní řízení.

17. Pokud se jedná o další novelu II, tato novela je těsně spjata s novým přestupkovým zákonem, přičemž však přechodné ustanovení § 112 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky jednoznačně říká, že zahájená řízení o přestupku, resp. o správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních zákonů. Vzhledem k povaze novely II Úřad shledal, že pokud novela II adaptuje procesní předpisy zvláštních zákonů pro aplikaci nového přestupkového zákona, pak je aplikace těchto změn přímo propojena také s aplikací procesních pravidel vyplývajících z aplikace nového přestupkového zákona. Jinými slovy je třeba výkladově překlenout vznikající nelogičnost a novelu II vůbec neaplikovat. Zákon o významné tržní síle proto Úřad aplikoval pouze ve znění zákona č. 104/2017 Sb.

18. V případě předmětného správního řízení se mimo zákon o významné tržní síle použije rovněž ZOHS, který se při řízeních o správních deliktech ve věcech zneužití významné tržní síly využívá v procesních záležitostech, a to s ohledem na ustanovení § 7 zákona o významné tržní síle, dle kterého se na výkon dozoru a řízení vedená Úřadem podle zákona o významné tržní síle přiměřeně použijí některá ustanovení ZOHS.[4] V průběhu správního řízení prošel ZOHS dvěma novelizacemi. První novelu představoval, obdobně jako u zákona o významné tržní síle, změnový zákon č. 183/2017 Sb. Vše, co bylo řečeno v případě neaplikovatelnosti novely II u zákona o významné tržní síle je analogicky platné i v případě ZOHS, neboť se jedná opět o speciální úpravu k přestupkovému zákonu, který podle § 112 odst. 4 na předmětné správní řízení aplikovat nelze. Opět je tedy třeba překlenout výkladovou nelogičnost a vyloučit aplikaci procesních pravidel, která jsou přímo navázána na přestupkový zákon. Pokud jde o dosud poslední novelizaci ZOHS provedenou zákonem č. 262/2017 Sb., jednalo se o změny související se soukromoprávním vymáháním škody a v ZOHS se změnila ustanovení o spisu a nahlížení do něj a zpřístupnění informací obsažených ve spisu.[5] Vzhledem k tomu, že novela ve vztahu k ZOHS neobsahuje žádná přechodná ustanovení, je třeba tato procesní pravidla aplikovat, ačkoliv se jedná pouze o drobné změny, které se procesně nedotýkají předmětného správního řízení.

19. Co se dále týká správního řádu coby obecného procesního předpisu, správní řád byl rovněž novelizován zákonem č. 183/2017 Sb. Úprava správního řádu provedená touto novelou se omezuje na otázku přístupu k utajovaným informacím, které mohou být součástí správního spisu, zavádí se nový hybridní způsob doručování a drobně se pozměňují některé další postupy, které nemají přímý vztah ke správnímu trestání.[6] Důvodová zpráva v této souvislosti hovoří o tom, že se touto novelou „stát v citlivých oblastech, do kterých spadá například problematika soukromých bezpečnostních služeb, zahraniční obchod s vojenským materiálem či udělování státního občanství, práva azylu apod., snaží eliminovat bezpečnostní rizika tím, že si orgány veřejné moci ve správních řízeních vyžádají stanovisko/vyjádření Policie České republiky a/nebo předání informací zpravodajských služeb, tedy orgánů disponujících klíčovými informacemi v oblasti vnitřní bezpečnosti.“[7] Z toho je zjevné, že novelizace správního řádu reaguje na problémy nesouvisející s aplikací nového přestupkového zákona. Ve správním řízení tedy Úřad postupoval dle správního řádu ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

20. Pro úplnost je třeba zmínit poslední novelizace správního řádu provedené zákonem č. 225/2017 Sb.[8] a zákonem č. 176/2018 Sb.[9] První uvedená novela nabyla účinnosti ke dni 1. 1. 2018 a dle čl. XLII této novely „správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ Druhá novela nabyla účinnosti ke dni 1. 11. 2018 a ve svém čl. II obsahuje obdobné přechodné ustanovení. Pro správní řízení je tudíž irelevantní.

Aplikace hmotně právních norem

21. Pokud jde o novelu I zákona o významné tržní síle, tato novela přinesla změnu v ustanovení § 5a týkajícího se sektorového šetření a ustanovení § 7a vztahujícího se k využívání informací z informačních systémů veřejné správy. Tato novela tudíž nikterak nezměnila rozsah povinností odběratele s významnou tržní silou ani se nedotkla samotného konceptu tržní síly. Znění zákona o významné tržní síle po novele I proto není pro účastníky řízení jakkoliv příznivější.

22. Změny zákona o významné tržní síle, které přinesla novela II, byly podstatně rozsáhlejší, a účastníků řízení se v rámci správního řízení dotýkají. V prvé řadě došlo k definici některých nových pojmů.

23. Další změnou prošlo ustanovení § 8 zákona o významné tržní síle, kde došlo nejen k terminologickému sjednocení dřívějšího označení „správní delikt“ na současné označení „přestupek“, ale zejména k vložení nového odstavce 6. Tam je nyní zakotvena (po vzoru zákona o ochraně hospodářské soutěže) možnost aplikace institutu narovnání. Při splnění zákonem stanovených podmínek Úřad sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníka řízení ve sdělení výhrad, o 20 %. Tato změna zákona o významné tržní síle by se již účastníků řízení v rámci vedeného správního řízení mohla dotýkat a mohla by být v jejich prospěch.

24. Novelou II dále došlo k nahrazení stávajícího § 9 zákona o významné tržní síle zcela novým § 9. Ve smyslu odstavce 1 lze podle zákona o významné tržní síle posuzovat odpovědnost za přestupek, který byl spáchán na území České republiky odběratelem, který má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, nebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek. Podle odstavce 2 lze posuzovat také odpovědnost za přestupek spáchaný v cizině právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, byl-li spáchán ve prospěch odběratele s významnou tržní silou. Do tohoto ustanovení tedy byla vložena tzv. subsidiární zásada univerzality, nicméně vzhledem k povaze účastníků řízení (jsou právnickou osobou podle českého práva se sídlem v České republice) se jich toto nové ustanovení nedotkne.

25. Z hlediska posouzení příznivosti právní úpravy po stránce hmotněprávní je nutné zmínit ještě nové ustanovení § 9a, které zcela nově upravuje institut promlčení a stanoví nově délku promlčecí doby, její stavení a přerušení. S ohledem na délku promlčecí doby a skutečnost, že správní řízení je vedeno o nekalé praktice uplatňované v letech 2016 až 2018, se nejeví právní úprava po novele II pro účastníky řízení v tomto bodě příznivější.

26. Po vyhodnocení příznivosti novely II jako celku Úřad dospěl k závěru, že tato novela je pro účastníky řízení příznivější, protože otevírá možnost využití institutu narovnání, ostatní nově zavedené instituty (včetně těch obsažených v novele zákona I) účastníkům řízení nepřinášejí žádnou výhodu, ale ani nevýhodu. Institut utajení identity nelze využít, protože účastníci řízení do správního spisu nahlíželi ještě před účinností novely II a s identitou dotčených subjektů byli již seznámeni. Úřad proto ve správním řízení postupoval podle zákona o významné tržní síle ve znění novel I a II s vyloučením použití institutu utajené identity.

27. Jak je již uvedeno shora, od 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o odpovědnosti za přestupky. Podle § 112 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti zákona o odpovědnosti za přestupky hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti zákona o odpovědnosti za přestupky; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Toto přechodné ustanovení odpovídá dikci čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., dle kterého platí, že „[t]restnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.“

28. Pokud jde o vyhodnocení příznivosti příslušných hmotněprávních ustanovení nového zákona o odpovědnosti za přestupky, má Úřad za to, že již samotné zákonné vymezení znaků přestupku, resp. zákonné zakotvení podmínek odpovědnosti za přestupek, druhů správních trestů a zásad pro jejich ukládání oproti dosavadní neexistenci jakékoliv sjednocující úpravy přestupkového práva a neexistenci zákonné definice správních deliktů je pro účastníky řízení méně příznivé. Totéž lze dovodit také u vymezení časové působnosti zákona, protože dosavadní praxe při posuzování časové působnosti jednotlivých složkových zákonů čerpala z judikatury nebo analogicky z trestního práva. Nepochybně méně příznivé je pro účastníky řízení výslovné zakotvení formálních znaků přestupku, pokusu přestupku, pokračování v přestupku, trvajícího přestupku, hromadného přestupku, včetně dalších institutů nacházejících se v ustanovení § 10 až § 12. Dosavadní právní úprava totiž obecné vymezení těchto institutů neobsahovala (nebereme-li v úvahu již zrušený zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů). Méně příznivé je pro účastníky řízení rovněž zakotvení hlavy III zákona o odpovědnosti za přestupky pojednávající o odpovědnosti právnické osoby za přestupek oproti dřívější nekomplexnosti a útržkovitosti právní úpravy. Ustanovení § 33 obsahuje nyní přechod odpovědnosti právnické osoby za přestupek, přičemž toto ustanovení kopíruje text nyní již neexistujícího § 9 odst. 6 zákona o významné tržní síle, ve znění účinném do 30. 6. 2017; nejedná se tedy o nový institut.

29. Jako méně příznivé pro účastníky řízení lze hodnotit i komplexní zakotvení správních trestů a zásad pro jejich ukládání, zejména pokud jde o ukládání správních trestů za více přestupků. Postup při ukládání správních trestů do 30. 6. 2017 byl roztříštěný a při ukládání sankcí za více přestupků se postupovalo s odkazem na judikaturu správních soudů a analogicky k zásadám pro ukládání trestů podle trestního práva.

30. Po stránce hmotněprávní tedy Úřad shrnuje, že s novou kodifikací nenastaly žádné zásadní změny v základech odpovědnosti za přestupek, v podstatě došlo k výslovnému zákonnému zakotvení dosavadních závěrů správní nauky či rozhodnutí správních soudů.

31. Na základě vyhodnocení jednotlivých hmotněprávních ustanovení nového zákona o odpovědnosti za přestupky tudíž Úřad dospěl k závěru, že nová právní úprava jako celek neskýtá účastníkům řízení příznivější výsledek ve správním řízení než dřívější právní úprava, proto ve správním řízení nepostupoval podle právní úpravy účinné od 1. 7. 2017.

III. Vymezení trhu

32. Úřad se dále zabýval vymezením prostoru, na němž mohlo dojít k výše uvedenému porušení zákona o významné tržní síle. Při vymezování trhu je Úřad do značné míry vázán samotným zákonem o významné tržní síle, přičemž z názvu zákona i dikce jednotlivých ustanovení vymezení trhu zřetelně vyplývá.

33. Zákon pojímá potraviny, popř. zemědělské a potravinářské produkty jako jeden celek (viz např. dikci § 1 až 3 zákona o významné tržní síle a dále celé označení zákona o významné tržní síle).

34. Věcný trh podle zákona o významné tržní síle tedy představuje trh nákupu široké palety potravin za účelem jejich dalšího prodeje. Na nabídkové straně tohoto trhu se ocitají dodavatelé potravin, na straně poptávkové pak odběratelé s malo- i velkoformátovými provozovnami odpovídajícími vymezení potravinového one-stop shopu. Do takto vymezeného trhu v rámci poptávkové strany nespadají specializované prodejny a gastroprovozy, protože one-stop shopy jednoduše nejsou. Na druhou stranu však nic nebrání začlenění odběratelů s prodejnami typu cash & carry do trhu, poněvadž tito odběratelé poptávají od svých dodavatelů velmi podobnou šíři sortimentu jako maloobchodní řetězce, byť jimi nakupované zboží není určeno pro maloobchodní prodej, nýbrž pro prodej podnikatelům.[10]

35. Pokud jde o geografickou stránku trhu, Úřad jej v tomto případě vymezuje územím České republiky. K tomu lze podotknout, že základní rámec zde opět vytváří primárně platná legislativa, která je v případě zákona o významné tržní síle, ale i jiných právních předpisů týkajících se potravin (např. prováděcích vyhlášek k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách, ve znění pozdějších předpisů[11]), účinná jen v rámci hranic České republiky.[12] Území České republiky je jinak zákonodárcem zmiňováno i při určení stěžejního kritéria existence významné tržní síly v ustanovení § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle, kdy se bere v úvahu obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky.

36. Nadto je odběrateli poptávané zboží standardizováno pro českého zákazníka, a to jak z hlediska nutnosti naplnit určité zákonné povinnosti (nutnost českých nápisů na zboží, splnění požadavků na to, aby určité zboží mohlo nést nějaký tradiční název), tak i z hlediska spotřebitelských chutí a zvyklostí (velikost balení aj.). V rámci České republiky se tak v potravinových one-stop shopech objevují podobné typy potravin (např. chléb Šumava, sýr Eidam, špekáčky apod.), jejichž typickým spotřebitelem je český zákazník, nikoli zákazník ryze lokální nebo celoevropský.

37. Na základě uvedených indicií tedy Úřad vymezil trh jako trh nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice.

38. Pokud jde o bližší charakteristiku takto vymezeného trhu, Úřad konstatuje, že na poptávkové straně trhu se nachází početná množina odběratelů, z nichž však jen několik málo disponuje schopností vynutit si bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům. Tato schopnost primárně vyplývá z pozice tzv. gatekeepera, čili strážce brány (přeneseně lze tento pojem překládat jako významný distribuční kanál). Gatekeeper rozhoduje o tom, které zboží od dodavatelů projde až k finálním zákazníkům a které již nikoliv.[13] Poptávková strana trhu je poměrně silně koncentrována, kdy existuje okolo desítky silných odběratelů, které doplňují tisíce drobných odběratelů potravin (večerky, maloformátové prodejny smíšeného zboží atp.). Vezmeme-li v úvahu obrat společností Penny Market s.r.o. a BILLA, spol. s r.o., které tvoří nákupní alianci, a z toho plynoucí tržní podíl (např. v roce 2016 společnosti Penny Market s.r.o. a BILLA, spol. s r.o., disponovaly v souhrnu tržním podílem převyšujícím 13 %) zjišťujeme, že účastníci řízení patří do úzké skupiny největších subjektů na trhu. Podle výpočtů Úřadu mělo v roce 2015 deset největších odběratelů potravin za účelem dalšího prodeje dohromady tržní podíl okolo 80 %.[14] Společnosti Penny Market s.r.o. a BILLA, spol. s r.o., by v pořadí dle tržních podílů obsazovaly za rok 2016 druhé místo, bok po boku jiných významných obchodních řetězců. Obrat účastníků řízení se v roce 2017 navýšil, avšak vzhledem k celkové situaci na trhu lze předpokládat, že v rámci postavení účastníků řízení na trhu v roce 2017 k žádné zásadní změně nedošlo.

39. Nabídková strana trhu je naopak koncentrována řádově méně. Tento závěr se dá dovodit pohledem na šíři věcného trhu, kdy sice někteří dodavatelé se všeobecně známými značkami budou ve svých dílčích odvětvích (mléčné produkty, sladkosti apod.) z hlediska tržního podílu relativně silní, nicméně na souhrnném trhu nákupu potravin se jejich vysoký tržní podíl prakticky rozplývá. Možnost uplatnit vůči účastníkům řízení na trhu náležitou vyvažující sílu (countervailing power) se proto jeví u převážné většiny subjektů jako značně limitovaná.[15]

40. Shrnuto, struktura trhu naznačuje, že na poptávkové straně trhu přestávají fungovat automatická tržní omezení, čímž si některé subjekty na této straně trhu mohou dovolit jednat bez ohledu na své obchodní partnery, a tímto jednáním jejich tržní pozice nebude zásadně ohrožena.[16] Struktura trhu v tomto případě odpovídá tzv. oligopsonu, tzn. podstatné koncentraci subjektů na straně poptávky.[17] K těmto subjektům účastníci řízení podle výše uvedeného pořadí nejvýznamnějších subjektů na dané straně trhu patří.

III. a Postavení účastníků řízení na vymezeném trhu

41. Základní vodítko pro určení, jestli má ten či onen odběratel potravin na trhu významnou tržní sílu, a tedy i určitou zvláštní odpovědnost ve vztahu ke svým dodavatelům, podává zákon o významné tržní síle v § 3, v němž je stanovena definice významné tržní síly jakožto takového postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Zároveň se ve stejném ustanovení zákona objevuje vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly, která je doplněna o demonstrativní výčet kritérií, jejichž prostřednictvím lze danou domněnku vyvrátit.

42. Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly se odvíjí od obratu dosaženého za prodej potravin a služeb s tím souvisejících. Podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle se tato domněnka zakládá překročením hranice obratu 5 mld. Kč za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky.[18]

43. Účastníci řízení překračují stanovenou hranici obratu pro domněnku existence významné tržní síly. V rámci sektorového šetření vedeného pod sp. zn. P0076/2018/TS deklarovala společnost BILLA, spol. s r.o., za kalendářní rok 2016 obrat za prodej potravin ve výši (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) Kč a za kalendářní rok 2017 obrat za prodej potravin ve výši (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) Kč. Společnost Penny Market s.r.o. v témže sektorovém šetření deklarovala obrat za prodej potravin a služeb s prodejem potravin souvisejících na území České republiky v roce 2016 ve výši (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) Kč bez DPH a v roce 2017 ve výši (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) Kč bez DPH. Tyto částky znamenají, že obrat společnosti BILLA, spol. s r.o., a společnosti Penny Market s.r.o. mnohonásobně překračuje hranici, kterou stanoví zákon o významné tržní síle pro existenci vyvratitelné domněnky existence významné tržní síly. V kontextu požadavků zákona o významné tržní síle (zejména § 3 odst. 2) a s ohledem na procesní postup dle § 8 odst. 6 zákona o významné tržní síle se Úřad dále nezabýval okolnostmi, které by závěr o domněnce významné tržní síly definované překročením obratového kritéria u účastníků řízení mohly revidovat. Úřad se tedy domnívá, že účastníci řízení disponují významnou tržní silou ve smyslu § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle.

IV. Skutková zjištění

44. Úřad obdržel od dodavatelů společnosti BILLA, spol. s r.o. a Penny Market dne 19. února 2016 dva shodné podněty, jejichž obsahem bylo upozornění na jednání společnosti RBG, která vyžadovala jako podmínku dodávek do společnosti BILLA, spol. s r.o. a Penny Market po svých dodavatelích platbu tzv. RBG bonusu. Součástí těchto oznámení bylo i sdělení o jednání spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, které pod vlivem přijaté novely zákona o významné tržní síle č. 50/2016 Sb. veškeré vyžadované bonusy narychlo převedly do netto cen dodávaných výrobků a zboží. RBG bonus tak uplatňovaly a vyžadovaly i po přijetí novely zákona o významné tržní síle, a to skrytou formou, kdy o sazbu bonusu byla ponížena cena dodávaných výrobků a zboží.[19] Oznámení o těchto praktikách bylo Úřadu doručeno také přípisem dodavatele spol. BILLA, spol. s r.o. ze dne 22. 2. 2016. V tomto sdělení dodavatel také upozorňuje na vystupování společností RBG, která podmiňovala přijetí zboží do spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market platbou RBG bonusu. Uvedený bonus byl následně po přijetí novely zákona převeden společnostmi BILLA, spol. s r.o. a Penny Market do netto cen, a to bez jakéhokoliv protiplnění.[20]

45. Na základě těchto podnětů Úřad zahájil pod spisovou značkou ÚOHS-P0196/2016/TS[21] v roce 2016 předběžné šetření ve věci, přičemž se zabýval existencí nekalých obchodních praktik po účinnosti novely zákona.

IV. a. Popis jednání účastníků řízení

46. Za účelem řádného objasnění skutečností vyplývajících z přijatých oznámení se Úřad nejprve zabýval vztahy mezi obchodními řetězci BILLA, spol. s r.o., Penny Market, společností RBG a dodavateli. Na základě doručených odpovědí účastníka řízení spol. RBG, Úřad shledal, že v roce 2015 dodávalo zboží spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market na základě smluvního vztahu se spol. RBG (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…). V roce 2016 dodávalo zboží do výše uvedených obchodních řetězců na základě smluvního vztahu se spol. RBG celkem (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…).[22] V roce 2017 uzavřelo nové smlouvy se spol. RBG (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), spolupracovalo se spol. RBG na základě smluvního vztahu celkem (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…). Tento stav se nezměnil ani v roce 2018 a počet dodavatelů potravin do spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market se smluvním vztahem ke společnosti RBG se ustálil na čísle (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…).[23]

47. K pochopení vzájemných vztahů mezi účastníky řízení bylo třeba objasnit smluvní vztahy mezi jednotlivými stranami, a to mezi obchodním řetězcem BILLA, spol. s r.o., obchodním řetězcem Penny Market, a spol. RBG, a dodavateli jmenovaných obchodních řetězců. Mezi jednotlivými společnostmi bylo třeba také vyjasnit kdo, komu, co platí, jaký význam má uplatňování tzv. RBG bonusu (RBG slevy) u jednotlivých dodavatelů a zda došlo v důsledku uplatnění tohoto bonusu k ponížení netto cen dodávaných výrobků do uvedených řetězců.

IV. b. Nákupní aliance

48. Novela zákona o významné tržní síle č. 50/2016 Sb. s účinností od 6. 3. 2016 definovala některé nové pojmy. K těmto náleží i charakteristika nákupní aliance, tak jak je uvedena v ustanovení § 2 písm. c) zákona o významné tržní síle: „Pro účely tohoto zákona se rozumí nákupní aliancí uskupení odběratelů, vzniklé na základě smlouvy, jiného právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, které provádí spolupráci mezi odběrateli v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s tím souvisejících, nebo bylo za účelem této spolupráce vytvořeno, nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní osobnost.“[24]

49. V návaznosti na přijetí novely zákona o významné tržní síle, tak dochází k situaci, kdy významnou tržní sílu mohou nabývat i nové entity. V případě zákona o významné tržní síle je takovou entitou nákupní aliance, která se účastní nákupu potravin a služeb s tím souvisejících. V praxi se mohou vyskytovat situace, kdy osobou zneužívající své postavení je osoba ovládaná. Taková osoba nedisponuje významnou tržní silou. Pokud dojde ale k vzájemnému spojení s osobou ovládanou, pak tuto pozici de iure má. Tak tomu je například u nákupních aliancí, které se účastní nákupu a prodeje potravin a služeb s tím souvisejících. Přijatá novela zákona o významné tržní síle tak reaguje na současnou realitu a její další možný budoucí vývoj.

50. Zákon nikterak blíže nákupní alianci nedefinuje, a to zejména co do počtu jejich účastníků, rozsahu její činnosti a časovému vymezení její působnosti. Ze zákonného vymezení plyne, že se jedná o uskupení odběratelů, které není podmíněno pouze vznikem smlouvy, ale k jejímu vytvoření postačuje jakékoliv právní jednání anebo i právní skutečnost. Důležitým prvkem tohoto uskupení je vzájemná spolupráce členů v souvislosti s nákupem potravin za účelem dalšího prodeje nebo poskytování služeb s tím souvisejících.

51. Charakter nákupní aliance nemusí nutně záviset na vlastnické struktuře, její právní formě nebo na skutečnosti, zda některý z členů aliance nedisponuje významnou tržní silou. Nákupní alianci nelze ani zaměňovat s tzv. jednou hospodářskou jednotkou. „Veškeré skutkové podstaty zneužití významné tržní síly uvedené v zákoně míří na individuální jednání odběratelů, anebo (pokud by šlo o jednání kolektivní) by „spolupráce mezi odběrateli“ byla pravděpodobně takového charakteru, že by šlo o dohodu omezující soutěž. V této souvislosti se nabízí otázka analogického použití tzv. koncernového privilegia při zákazu dohod omezujících soutěž, pokud k nim dochází v rámci jedné hospodářské jednotky (single economic unit, intra-enterprise doctrine), tedy nikoliv mezi samostatnými soutěžiteli. Takové dohody jsou totiž zásadně povoleny. Pokud má tzv. jedna hospodářská jednotka dosáhnout na privilegium „kartelové soutěžní imunity“, musí mít jednotnou organizaci a musí dlouhodobě sledovat určitý ekonomický cíl. Jedinou hospodářskou jednotku tak mohou tvořit dvě formálně právně oddělené osoby nebo i více takových osob s vlastní právní osobností, pokud jejich jednání na trhu směřuje k jedinému společnému ekonomickému cíli. Jakkoliv může jediná hospodářská jednotka dosáhnout výhody koncernového privilegia v oblasti dohod omezujících soutěž, neznamená to možnost mechanického přenosu této výsady do oblasti regulace zneužití významné tržní síly. Samotný ZVTS podobnou výjimku neobsahuje. Účel ZVTS je odlišný od ZOHS. Koncern může být organizační formou nákupní aliance s jasným a lehce dokazatelným členstvím, pokud (patrně jen „mimo jiné“) plní funkci nákupní aliance. Koncern bude patrně založen kvůli zásadnějším důvodům; pokud se ovšem spolehlivě prokáže (také) účel jeho založení k tomu, aby „prováděl spolupráci“ odběratelů nebo mezi odběrateli v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s tím souvisejících, dopadne na něj regulace ZVTS.“[25]

52. Ve správním řízení vedeném pod výše uvedenou spisovou značkou Úřad zaznamenal takové chování účastníků tohoto správního řízení, které splňuje podmínky nákupní aliance zmíněné shora, a které je možné označit jako charakteristickou spolupráci členů nákupní aliance. Všichni účastníci řízení jsou součástí skupiny/koncernu, ve které je ovládající osobou společnost REWE – Zentralfinanz AG (dále jen „REWE“). Společnost RBG byla dle předložené smluvní dokumentace založena za účelem vyjednání podmínek nákupu zboží od dodavatelů. Mezi touto společností a ostatními účastníky řízení existují vzájemné vazby blíže specifikované v písemných smluvních dokumentech. Spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market jsou mateřskými společnostmi spol. RBG, kdy každá z těchto společností vlastní ve své dceřiné společnosti poloviční vlastnický podíl. V relevantních účetních závěrkách společnosti RBG je možné vyhledat výnosy společnosti za prodej služeb společnostem BILLA, spol. s r.o. a Penny Market.

53. Hlavním předmětem podnikání společnosti RBG je dle výročních zpráv poskytování služeb strategického nákupu. U společnosti BILLA, spol. s r.o. je hlavním předmětem podnikání společnosti koupě zboží za účelem dalšího prodeje, výroba pekárenských výrobků, hostinská činnost, řeznictví i uzenářství. Kromě již uvedeného je u přehledu vzájemných smluv v rámci skupiny REWE uvedena i smlouva o poskytování služeb na dobu neurčitou se společností RBG. Hlavním předmětem podnikání společnosti Penny Market je balení zboží, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu, reklamní činnost, vedení účetnictví, správa a údržba nemovitostí, pekařství a cukrářství. Mimo jiné zastupuje společnost REWE na tuzemském trhu a se spol. RBG má uzavřené smlouvy, které se týkají poskytování služeb.

54. Z uvedeného je tedy možno vyvodit, že společnost RBG byla zřízena svými mateřskými společnostmi za účelem poskytování služeb při nákupu a prodeji potravin. Mezi jednotlivými účastníky je patrná vzájemná závislost. Společnost RBG sjednává podmínky dodávek do obchodní sítě společnosti BILLA, spol. s r.o. a Penny Market a za její činnost jí přináleží peněžní náhrada. (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), přitom služby, které společnost RBG zbylým dvěma účastníkům řízení poskytuje, by byly schopny si zajistit samy nezávisle na své dceřiné společnosti. Společnost RBG je tedy nejen společností ovládanou spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, ale jak již bylo uvedeno výše, poskytuje svoje služby při nákupu a prodeji potravin ostatním účastníkům správního řízení. Úřad má tedy za to, že všichni tři účastníci řízení jednají ve vzájemné spolupráci jako nákupní aliance, a to za účelem dosažení vlastního prospěchu. Toto jednání není závislé na skutečnosti, zda společnost RBG jako člen aliance disponuje významnou tržní silou nebo nikoliv.

55. Z podkladů získaných v rámci správního řízení Úřad dále zjistil, že společnosti Penny Market a BILLA, spol. s r.o. prostřednictvím plné moci zmocnily společnost RBG, aby v jejich zastoupení vedla jednání se společnými dodavateli. Smluvní dokumenty dále upravují základní východiska spolupráce mezi dotčenými společnostmi skupiny REWE. Z vyjádření společnosti RBG například vyplynulo, že: (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)[26] Z uvedeného vyjádření lze tedy usoudit, že spol. RBG byla založena za účelem vyjednání podmínek dodávek do společností BILLA, spol. s r.o. a Penny Market. Tuto skutečnost nevyvrací ani sami účastníci řízení BILLA a Penny Market, kteří dále ve svém přípisu Úřadu sdělili, že: (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)[27]

56. Úřad se dále zabýval finančními toky v rámci této nákupní aliance, přičemž shledal, že veškeré příjmy společnosti RBG plynuly a plynou z prodeje služeb společnostem Penny Market a BILLA, spol. s r.o. Mimo to účastník řízení spol. RBG sám ve svém přípisu uvádí, že společnosti BILLA, spol. s r.o. a Penny Market si jako společníci, každý se svým polovičním podílem, nesou rovným dílem náklady anebo výdaje nezbytné pro zajištění činnosti, pro které byla společnost RBG založena.[28]

57. Na základě těchto zjištění Úřad usoudil, že společnost RBG je za svoji činnost odměňována jak spol. BILLA, spol. s r.o. tak spol. Penny Market. Pakliže Úřad přijme tvrzení účastníků řízení, ze kterého plyne, že společnost RBG byla založena za účelem vyjednání podmínek nákupu zboží od dodavatelů a zároveň mezi touto a ostatními účastníky řízení existují o těchto vztazích písemné smluvní dokumenty a společnost RBG je placena za svoji činnost spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, je na místě se domnívat, že k takovéto formě spojení došlo za účelem získávání dalších výhod od dodavatelů. Podle všech již shora uvedených zjištění plnila společnost RBG v této alianci funkci tzv. „gatekeepera“. Dodavatel, který měl zájem dodávat své zboží do společnosti BILLA, spol. s r.o. a Penny Market se musel při sjednávání smluvních podmínek zavázat k platbě tzv. RBG bonusu. Ostatní členové této aliance pak plnili funkci tzv. „toll collectora“. Pokud tedy chtěl dodavatel dodávat své zboží do společnosti BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, musel mít ponejprv podepsanou smlouvu se spol. RBG, na základě které byl povinen odevzdávat těmto společnostem tzv. RBG bonus.[29]

58. Vznik této nákupní aliance byl iniciován ze strany obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, které založily dceřinou společnost za účelem výběru RBG bonusu. Dle zjištění Úřadu se všechny tři společnosti v rámci nákupní aliance následně zapojily stejnou měrou, všichni tři účastníci řízení jednali ve vzájemné shodě za účelem získání procentuálního odvodu plateb za dodávky zboží v jejich peněžním vyjádření (tzv. RBG bonus). Taková součinnost jednotlivých účastníků řízení uskupených do nákupní aliance tedy dopadala na dodavatele společností BILLA, spol. s r.o. a Penny Market v podstatně důraznější míře, byla mnohem sofistikovanější a znásobila vyjednávací sílu.

IV. c. Skutek spočívající ve sjednávání nebo uplatňování platby nebo jiného protiplnění za přijetí potravin do prodeje v obchodní síti společností BILLA, spol. s r.o. a Penny Market

59. Východiskem pro smluvní vztah mezi společností RBG jako dodavatelem a spol. Penny Market na místě objednatele je (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…). Obdobným dokumentem je i (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) mezi společností RBG jako dodavatelem a spol. BILLA, spol. s r.o. na místě objednatele. Tyto smlouvy obsahují ujednání o tom, (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), tak jak je již uvedeno, a že spol. RBG na základě těchto smluv mohla vykonávat činnost pro jednotlivé účastníky řízení individuálně. Tedy mohla zastupovat společnost BILLA, spol. s r.o. samostatně bez vlivu na takové jednání ze strany spol. Penny Market, nebo obráceně, mohla zastupovat společnost Penny Market samostatně bez vlivu ze strany spol. BILLA, spol. s r.o., anebo mohla zastupovat obě společnosti najednou a vyjednávat pro obě shodné podmínky nákupu potravin, tak jak je uvedeno v plné moci udělené jí ostatními účastníky řízení.

60. Ve výše zmiňované plné moci spol. Penny Market a spol. BILLA, spol. s r.o. zplnomocňují spol. RBG ke svému zastupování při všech právních úkonech a jednáních se společnými dodavateli zmocnitelek v České republice v oblastech jejich obchodních činností týkajících se oznámení cenových změn „Preaviz“, platebních lhůt (lhůt splatnosti a/nebo RBG Bonusu). V plné moci se dále uvádí: (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)[30]

61. Základem smluvního vztahu mezi spol. RBG a společnými dodavateli je (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), který byl standardně používaný při jednáních o podmínkách dodávek zboží denní potřeby vedených v zastoupení ostatních účastníků řízení. Cílem sledovaným tímto dokumentem bylo zvýšit ekonomickou účinnost, snížit transakční náklady a přispět k vyšší konkurenceschopnosti na trhu zboží denní potřeby. Jedná se o písemné smluvní ujednání mezi účastníky řízení a dodavatelem potravin. Tato dohoda obsahuje práva a povinnosti dotčených osob a stanovuje podmínky spolupráce, upravuje vzájemné ceny a platby, charakterizuje RBG bonus, dobu trvání (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) a další ujednání jednotlivých stran.

62. Vzhledem k podezření Úřadu, že nákupní aliance podmiňuje realizaci dodávek potravin do maloobchodní sítě obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market podpisem (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) a v důsledku tohoto vynucuje peněžní plnění ve formě platby RBG bonusu za možnost dodávat zboží do těchto řetězců, směřoval Úřad své procesní kroky k objasnění této nekalé praktiky.

63. Úřad v průběhu celého správního řízení oslovil celkem (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) s cílem ověřit pravdivost tvrzení účastníků řízení o tom, že dodavatelé údajně nebyli povinni uzavřít (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), aby mohli dodávat zboží společnostem Penny Market a BILLA, spol. s r.o., že bylo zcela na uvážení každého dodavatele, zda bude vyjednávat s Penny Market a BILLA, spol. s r.o. nezávisle na RBG.[31]

64. Úřad při vyhodnocování odpovědí dodavatelů zjistil, že praxe účastníků řízení při sjednávání RBG bonusu je v důsledku novely zákona o významné tržní síle, dlouhodobého šetření předmětné nekalé praktiky Úřadem a vedeného správního řízení odlišná od praxe jmenované nákupní aliance před 6. 3. 2016. Přesto u menší skupiny dodavatelů Úřad zjistil, že praktika uplatňování platby za přijetí potravin do prodeje je stále aktuální a dokonce zakotvená ve smluvních dokumentech.

65. Podstatným zjištěním Úřadu bylo, že v době platnosti smlouvy se spol. RBG byl podpis této smlouvy podmínkou uskutečnění dodávek potravin do obchodních řetězců spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market. Ve výrocích vyjmenovaní dodavatelé byli Úřadem osloveni zcela nezávisle na sobě. V doručených odpovědích Úřad identifikoval informace, které se lišily od sdělení účastníků řízení. Podpis (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) se spol. RBG považovali ve výroku oslovení dodavatelé za podmínku nejen pro zahájení, ale i pokračování obchodní spolupráce s účastníky řízení a obdobně se vyjádřili i na otázku Úřadu o předpokladech a podmínkách spolupráce s účastníky řízení. Podmínkou pro obchodní spolupráci bylo uzavření (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), dodavatel tedy s nabídkou obecné ceny musel nejprve kontaktovat spol. RBG, aby následně mohl uzavřít jednotlivé smlouvy s obchodními řetězci BILLA, spol. s r.o. a Penny Market. Po podpisu (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) dala spol. RBG prostřednictvím svého zaměstnance pokyn nákupčím Penny Marketu a BILLA, spol. s r.o., že mohou s dodavatelem zahájit jednání o obchodních podmínkách pro další rok. Nepodepsání smlouvy o spolupráci se spol. RBG (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) tedy mohlo pozastavit jednání o spolupráci s obchodními řetězci BILLA, spol. s r.o. a Penny Market.

66. Podmínění uzavření smlouvy o dodávkách potravin do obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market podpisem (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) nakonec Úřad dovodil i ze samotného textu (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), který uzavírala s dodavateli do obchodních řetězců spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market. V jeho úvodní části, jež je věnována podmínkám spolupráce, (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)[32]

67. Na základě skutkových zjištění popsaných shora, doručených smluv, vyjádření účastníků řízení a obsahu (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) dospěl Úřad k závěru, že u (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) shora vyjmenovaných dodavatelů bylo podmínkou dodávek potravin do obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, uzavření smluvního vztahu se spol. RBG i v období po 6. 3. 2016. Tato skutečnost se týká jak dodavatelů, jejichž smluvní vztahy s účastníky řízení se stále řídí smlouvami uzavřenými před účinností novely zákona o významné tržní síle č. 50/2016, tak dodavatelů, u kterých došlo ke sjednání dodatků či k uzavření zcela nové smlouvy.

68. Smyslem existence (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) byla dle zjištění Úřadu povinnost odvádět tzv. RBG bonus (slevu) tak, jak je popsán (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) v kapitole ujednání o ceně a platbě. Zde se zúčastněné strany smluvily na následujícím: (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)[33] Dodavatel, který měl podepsaný (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), musel odvádět spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market tzv. RBG Bonus.

69. Úřad zjistil, že po novele zákona o významné tržní síle a v průběhu správního řízení se účastníci řízení pokoušeli RBG bonus transformovat do jiné platby tak, aby byla v souladu s účinnou právní úpravou. Z tohoto důvodu došlo k výraznému poklesu dodavatelů zapojených do spolupráce se spol. RBG, ale i k různorodější úpravě formy vybírání tohoto bonusu. U některých dodavatelů tak po novele zákona došlo k ponížení tzv. netto cen o výši RBG bonusu, u jiných došlo k transformaci RBG bonusu na RBG slevu formulovanou jako množstevní sleva, či o uzavření dodatků k původnímu (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…). Podrobněji k tomuto níže.

IV. d. RBG Bonus

70. RBG bonus byl nákupní aliancí zaveden ještě před velkou novelou zákona o významné tržní síle, tj. před 6. 3. 2016, a pravděpodobně fungoval jako bonus (zalistovací poplatek) bez protiplnění. Po novele a vlivem šetření Úřadu docházelo postupně k jeho úpravě na tzv. RBG slevu, která měla být množstevní slevou, nebo k zanesení bonusu do netto cen. U některých dodavatelů byl však RBG bonus stále vybírán v jeho původní podobě.

71. Jak již bylo uvedeno výše, Úřad na základě podkladů a informací, které mu byly doručeny ze strany dodavatelů, zjistil podmíněnost udržení možnosti dodávat zboží do maloobchodní sítě BILLA, spol. s r.o. a Penny Market podpisem smlouvy (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) se spol. RBG. Současně s podpisem (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) či smlouvy se spol. RBG se dodavatel zavazoval k platbě tzv. RBG bonusu. Pro objasnění této platby požádal Úřad v prvé řadě o vysvětlení jeho podstaty spol. RBG a následně také zbylé účastníky řízení.

72. Spol. RBG ve svém přípisu na dotazy Úřadu týkající se uplatňování RBG bonusu sdělila, že dodavatelé díky uzavření (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) mohli očekávat výhody plynoucí ze zajištěných objemů prodejů. Kromě toho (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) požadoval po společnostech Penny Market a BILLA, spol. s r.o. dosažení minimální úrovně nákupů, aby se kvalifikovali pro slevu (RBG bonusu). Součástí přípisu byla i kopie obecné formy (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), ve které se dodavatel zavazuje spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market při splnění podmínek spočívajících v dosažení ročního obratu s jednou ze společností, a to do výše alespoň (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), k platbě RBG bonusu. V dalších ustanoveních se strany shodly, že RBG bonus bude vypořádán prostřednictvím opravného daňového dokladu.

73. Objasnit podstatu RBG bonusu se pokusila ve svém přípise také spol. BILLA, spol. s r.o. Tato k dané věci ve svém přípise uvedla, že RBG bonus je vyjádřením skupinových množstevních slev. Samotný RBG bonus/sleva je ze strany spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market uplatňován pouze pokud obě společnosti uskuteční v určitém časovém období nákupy od dodavatele. RBG bonus/sleva je poskytován jako protiplnění za nákupní aktivity spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, které jsou tak zavázány v určitém časovém období uskutečňovat určitou minimální úroveň nákupů od jednotlivých dodavatelů. Ostatní účastníci řízení se k objasnění podstaty RBG bonusu vyjádřili naprosto shodně, jako společnost BILLA, spol. s r.o.

74. Úřad se za účelem vysvětlení podstaty RBG bonusu rovněž obrátil na dodavatele společností BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, kteří se účastnili nebo účastní dodávek do maloobchodní sítě těchto společností, aby tak svými odpověďmi, doručenými podklady a informacemi přispěli k objasnění celé věci. Úřad se dotazoval především na RBG bonus, protiplnění a výhody, které jim tento bonus přináší, na garance odběru množství odebraného zboží a služby, které jim spojení se spol. RBG přináší.

75. Úřad z provedeného dokazování dovodil, že ve výrocích vyjmenovaní dodavatelé vnímali sjednání smlouvy se spol. RBG pouze jako další bonusové zatížení. Zároveň pociťovali v této oblasti určité obavy, protože pokud by neměli sjednán (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), nemohli by své výrobky dodávat do společností Penny Market a BILLA, spol. s r.o., a to i přes skutečnost, že s těmito obchodními společnostmi obchodovali samostatně na základě vzájemných smluvních ujednání. Lze říci, že Úřad na základě vyhodnocení důkazů dospěl u shora vyjmenovaných dodavatelů k závěru, že společnost RBG poškozeným 22 dodavatelům negarantuje množství odebraného zboží a zároveň jim nejsou poskytovány ani jiné služby, než ty které jsou uvedeny v (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…).

76. Obecným pojmenováním lze bonus charakterizovat jako výhodu, prémii či odměnu. Jedná se tedy o určité zvýhodnění a v případě aplikace zákona o významné tržní síle se jedná o zvýhodnění mezi dvěma smluvními stranami, jakými jsou např. dodavatel a odběratel. Jednou z forem zvýhodnění tak může být například i předem sjednaná množstevní sleva. Ustanovení § 4 odst. 2 písm. d) zákona o významné tržní síle hovoří o množstevní slevě výlučně v tom smyslu, že pouze u této jediné slevy je možné, aby byla vyúčtována zpětně. Za množstevní slevu je možné považovat slevu vzniklou v důsledku větší kvantity odebraného zboží, jako úsporu z rozsahu, na které se podílel odběratel tím, že od dodavatele odebral větší množství zboží. V obecné rovině lze pak říci, že pokud je množstevní sleva navázána např. na roční obrat, tak v případě meziročního poklesu obratu není spravedlivé požadovat množstevní slevu v rozsahu, který byl sjednáván v předchozím roce.

77. Důležitým prvkem je, aby pro stanovení každé množstevní slevy vždy existoval spravedlivý důvod, např. že se odběratel zaváže k odběru určitého množství zboží od dodavatele za dané období. Sjednaná množstevní sleva nicméně musí být přiměřená, a proto je vhodné ex ante zkalkulovat, jak vysokou úsporu dodavatel při závazném odběru ze strany odběratele dosáhne, a dále odhadnout, do jaké míry se na ní bude aktivně podílet právě odběratel.

78. Obecně lze tedy říci, že každá předem sjednaná množstevní sleva musí mít objektivní ekonomické opodstatnění (spravedlivý důvod), musí být přiměřená a nesmí mít zneužívající charakter. Zákon o významné tržní síle přitom nestanoví povinnost v tom smyslu, že množstevní slevy lze uplatnit pouze v situaci, kdy je odběratelem odebráno zboží na stejné nebo vyšší úrovni než obrat dosažený v minulém období.

79. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění Úřad posuzoval podstatu RBG bonusu. Účastník řízení spol. RBG se k povaze RBG bonusu blíže vyjádřil následovně: (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)[34]

80. Dále ve svém přípise uvedl: (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)[35]

81. S tímto tvrzením účastníka řízení spol. RBG je však poněkud v rozporu jeho předchozí sdělení o tom, že uzavření spolupráce se spol. RBG nebylo podmínkou dodávek do obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market. Pokud tedy nebylo podmínkou dodávek do obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market uzavření spolupráce se spol. RBG, nelze najít pro množstevní bonus RBG žádný spravedlivý důvod. Neboť, jak sami shodně uvedli účastníci řízení: (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)[36]

82. Dle sdělení účastníků řízení spol. RBG pouze vyjednávala procentuální výši odvodu RBG bonusu. Veškerá ostatní smluvní ujednání si museli dodavatelé dále vyjednat s jednotlivými obchodními řetězci BILLA, spol. s r.o. a Penny Market. Pak se ale v tomto obchodním ujednání zcela vytrácí smysl spravedlivého vyžadování a uplatňování RBG bonusu na jednotlivých dodavatelích. Není zde vůbec jasné, proč by se dodavatel dobrovolně zavazoval k platbě tzv. RBG bonusu (dle tvrzení účastníků řízení k RBG jakožto množstevnímu bonusu), pakliže mohl obchodovat s jednotlivými obchodními řetězci bez takové podmínky a obchodním řetězcům byl stejně povinen na základě jejich smluvního ujednání tzv. množstevní bonus odvádět.

83. Z provedeného dokazování vyplynulo, že ze strany účastníků řízení nebylo garantováno množství odebraného zboží a že spol. RBG žádné jiné služby/protiplnění shora vyjmenovaným dodavatelům nenabízela. Dotčení dodavatelé uplatňování RBG bonusu ze strany účastníků řízení vnímali jako nespravedlivé, a to zejména z toho důvodu, že za stejnou věc byli nuceni odvádět množstevní bonus dvakrát.

84. Takové tvrzení pak jednoznačně vyplynulo z doložených (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), které uzavíral dodavatel mimo RBG bonus s jednotlivými obchodními řetězci Billa a Penny Market. V předmětu těchto smluv se nachází následující ujednání: (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)

85. Dodavatel tedy na základě (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) uzavřené s jednotlivými řetězci BILLA, spol. s r.o. a/nebo Penny Market odváděl každému z nich množstevní bonus vypočítaný z celkového obratu dosaženého prodejem u každého jednotlivého obchodního řetězce. Pokud dodával své zboží jak do obchodního řetězce BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, musel z jejich celkového obratu platit ještě RBG bonus. Nicméně takový bonus pak postrádá smysl a spravedlivý důvod, neboť dodavatel za celkový dosažený obrat množstevní bonus již odvedl každému jednotlivému řetězci BILLA, spol. s r.o. a/nebo Penny Market na základě (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…).

86. Úřad považuje za adekvátní reciproční závazek odběratele s významnou tržní silou, který jej bude motivovat k co nejvyšším prodejům dodavatelových produktů, čímž dodavatel s dojednanou množstevní slevou získá vyšší úsporu z rozsahu, a sleva je tak v konečném důsledku výhodná pro obě smluvní strany.

87. V předmětné věci však u účastníků řízení zcela absentoval motivační aspekt na zvyšování obratů prodejů, protože obratové kritérium pro uplatnění množstevního bonusu již bylo zohledněno ve formě množstevního bonusu u každého jednotlivého obchodního řetězce. Účastníci řízení tak nemuseli vyvinout žádné zvýšené úsilí, aby od shora vyjmenovaných 22 dodavatelů získali platbu za RBG bonus/slevu. Nehledě na skutečnost, že zde chybí prvek jejich motivace k akceleraci prodejů dodavatelových výrobků a ten je přitom hlavním definičním znakem množstevní slevy. Jestliže množstevní slevě motivační aspekt zcela chybí a dodavatel z ní pro sebe nedokáže vytěžit žádnou výhodu, pak lze uvažovat o tom, že taková sleva nemá spravedlivý důvod a může se jednat o vykořisťovací praktiku odběratele s významnou tržní silou.

88. Je pravdou, že kterýkoliv z 22 dodavatelů mohl jednotlivě dodávat potraviny do spol. BILLA, spol. s r.o. nebo Penny Market. Jakmile ale projevil zájem o rozšíření svých dodávek do společnosti BILLA, spol. s r.o. a zároveň do společnosti Penny Market, byl upozorněn ze strany spol. RBG, že pokud chce dodávat do obou výše uvedených společností, musí mít nejprve uzavřenou smlouvu se spol. RBG – tzv. (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…). Tímto aktem se tak automaticky zavázal k platbě tzv. RBG bonusu. Aby tedy mohl kterýkoli z 22 dodavatelů dodávat své výrobky do obou obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, musel na základě (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) odvádět tzv. RBG bonus, který dle sdělení dodavatelů neměl své protiplnění a nepřinášel jim tak očekávané úspory z rozsahu.

89. Jak již výše konstatoval Úřad, všichni tři účastníci řízení spol. RBG, BILLA, spol. s r.o. a Penny Market se spojili do nákupní aliance. Společně se záměrem získat z takového spojení svůj prospěch podmiňovali dodávky potravin do obchodních řetězců spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market uzavřením smlouvy se spol. RBG, ve které se ve výroku vyjmenovaní dodavatelé zavazovali k platbě tzv. RBG bonusu. Ačkoliv byl tento RBG bonus v průběhu šetření Úřadu účastníky řízení nazván množstevní bonus, skutková zjištění Úřadu spíše napovídají tomu, že jde o obdobu zalistovacího poplatku bez reálného protiplnění. Nastavení RBG bonusu jako množstevní slevy totiž neodpovídá charakteristice zákonné množstevní slevy tak, jak ji Úřad konstantně vykládá ve svých stanoviscích.[37]

IV. e. Skutek spočívající v převedení RBG bonusu do netto cen výrobků a jeho vyžadování a uplatňování

90. Na základě doručených podnětů, ve kterých již sami oznamovatelé upozornili Úřad na podezřelé chování spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny, které pod vlivem přijaté novely zákona o významné tržní síle veškeré vyžadované bonusy „narychlo“ převedly do netto cen dodávaných výrobků a zboží, a RBG bonus tak uplatňovaly a vyžadovaly i po přijetí novely zákona o významné tržní síle, a to skrytou formou, kdy o sazbu bonusu RBG byla ponížena cena dodávaných výrobků,[38] a vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu šetření výše uvedených praktik Úřad zjistil indicie odpovídající možnému porušení zákona, zaslal účastníkům řízení žádost za účelem vysvětlení výše popsaných skutečností.

91. Oslovení účastníci řízení se k otázkám Úřadu vyjádřili ve svých odpovědích zcela shodně, a to zejména k otázce výkladu novely zákona o významné tržní síle (zákon č. 50/2016 Sb.) Skupina REWE již na podzim roku 2015 důkladně analyzovala návrh novely zákona o významné tržní síle a již v uvedené době dospěla k závěru, že tato novela zavede velké množství neurčitých právních pojmů a obtížně vyložitelných informací. Z uvedeného důvodu zahájila jednání se svými dodavateli o ukončení (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), které byly v uvedené době účinné. Mimo jiné účastníci řízení uvedli, že si nejsou vědomi žádného dodavatele potravin, u něhož by (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…).

92. Na základě ne zcela jasného vyjádření účastníků řízení, se Úřad obrátil se žádostí o podklady a informace na dodavatele společností BILLA, spol. s r.o. a Penny Market. Účelem těchto dotazů bylo objasnění, zda byl RBG bonus převeden do netto cen potravin, zda je stále uplatňován, zda tento převod RBG bonusu byl něčím podmiňován, jestli bylo dodavatelům oproti uplatnění snížení cen poskytnuto protiplnění a v konečném důsledku zda se jednotliví dodavatelé cítí být takovým jednáním poškození a v jaké míře.

93. U části oslovených dodavatelů (viz výroková část tohoto rozhodnutí) potravin do společnosti BILLA, spol. s r.o. a Penny Market Úřad zjistil, že došlo k zahrnutí RBG bonusu/slevy do netto cen dodávaných potravinářských výrobků do obou společností. Většina z těch dodavatelů, u nichž skutečně došlo k promítnutí RBG bonusu do tzv. netto ceny uvedla, že s nimi byl sice ukončen (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), ale již na jednání jim bylo sděleno, že o výši RBG bonusu bude ponížena netto cena. O stejné procento pak byla netto cena ponížena i v následujícím roce. K ponížení netto cen o RBG bonus však došlo bez toho, že by těmto dodavatelům bylo za tuto slevu z ceny poskytnuto jakékoliv protiplnění. Ze strany účastníků řízení tvrzené protiplnění v podobě „vyšší úrovně spolupráce“ podle dodavatelů představovalo pouze možnost setkat se s výše postavenými představiteli obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market. K žádné garanci odebraného zboží či jinému protiplnění však nedošlo.

IV. f. Shrnutí

94. Úřad ve správním řízení prokázal uplatňování tzv. RBG bonusu ze strany účastníků řízení na 22 ve výroku vyjmenovaných dodavatelích při realizaci jejich dodávek do obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market. Úřad v rámci správního řízení nejenže neshledal spravedlivý důvod uplatňování tohoto bonusu, ani žádné ekvivalentní protiplnění za jeho uplatňování, ale po ujištění ze strany účastníků řízení, že se jedná vlastně o množstevní slevu, neshledal u této množstevní slevy obratové kritérium a ani motivační aspekt. Z těchto důvodů považuje Úřad uplatňování tzv. RBG bonusu/slevy za jednání, které je v rozporu se zákonem o významné tržní síle.

95. Ze shromážděných důkazů je dle názoru Úřadu zřejmé, že účastníci řízení ve vztahu k některým dodavatelům (viz výroková část tohoto rozhodnutí) převedli RBG bonus do netto cen, přičemž spravedlivý důvod tohoto jednání ze spisového materiálu nevyplývá. V této souvislosti Úřad dodává, že na ponížení nákupních cen potravin o procentuální sazbu RBG bonusu byli tito dodavatelé nuceni přistoupit, jelikož se obávali omezení dodávek, které jsou pro jejich podnikatelskou činnost zásadní.

96. V jiných případech účastníci řízení převedli procentuální sazbu RBG bonusu do množstevní slevy (viz výroková část tohoto rozhodnutí). Opět je na místě otázka spravedlivého opodstatnění takového jednání. Pakliže účastníci řízení při dodržení všech náležitostí množstevního bonusu navýší již sjednaný množstevní bonus o procentuální sazbu RBG bonusu, pak nejenže zcela opětovně postrádá takové zvýšení spravedlivý důvod, ale zároveň se vytrácí i motivační aspekt účastníků řízení. Toto navýšení procentuální sazby odvodu zaručuje prospěch pouze účastníkům řízení, kdy těmto postačuje ke zvýšení příjmu z odvodu množstevního bonusu pouze udržet stávající výkon. Motivační aspekt, jako jedno z důležitých kritérií množstevního bonusu pak zůstává zcela na stejné úrovni jako kdyby procentuální sazba RBG bonusu započítána do množstevní slevy nebyla.

97. Úřad zaznamenal i situace uplatňování RBG bonusu/slevy pouze jedním z uvedené skupiny účastníků řízení. Kdy takový RBG bonus/sleva byl sjednán jen s jednou z těchto společností, anebo byl bonus sjednán s oběma společnostmi, ale vyplácen byl pouze jedné ze spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, protože jedné ze společností nevznikl nárok na výplatu bonusu, vzhledem k tomu, že nesplnila obratové kritérium požadované pro jeho výplatu.

98. Za předpokladu, že účastníci řízení setrvávají na svém tvrzení, že RBG je množstevní slevou za dodávky potravin do spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, pak zcela jasně postrádá uplatňování RBG bonusu pouze u jedné ze společností svůj smysl. Neboť jak již uvedli ve svých sděleních účastníci řízení, RBG bonus měl vyjadřovat množstevní slevu uplatněnou na základě zvýšeného obratu obou společností.

99. Ať již má uplatňování a vyžadování RBG bonusu/slevy ze strany účastníků řízení jakékoliv tvrzené opodstatnění a/nebo byl tento bonus z důvodu snahy o jeho transformaci převeden do netto cen a/nebo skryt do jiných forem množstevních bonusů, Úřad ve vztahu k 22 dodavatelům dospěl k závěru, že se jedná o bonus bez právního opodstatnění, bez poskytnutého protiplnění a jeho vyžadování a uplatňování se děje bez spravedlivého důvodu, bez ohledu na to, jakým způsobem je jeho forma ze strany účastníků řízení vysvětlena a popsána.

IV. g. Následek způsobený dodavatelům v důsledku uplatňovaných nekalých praktik

100. Úřad se v neposlední řadě zabýval také tím, o jaké částky byli dodavatelé v důsledku uplatňování shora popsaných nekalých obchodních praktik ze strany účastníků řízení ochuzeni. Následek v podobě zaplacení částky odpovídající tzv. RBG bonusu Úřad zjišťoval od těch dodavatelů, kteří jej za příslušné období skutečně zaplatili a tuto skutečnost byli schopni doložit. Nutno zdůraznit, že RBG bonus/sleva ve všech podobách (kromě ponížení netto ceny) je účtován zpětně za období předchozího roku, proto ve výpočtu následku není kalkulováno s obdobím od 1. 1. 2018 doposud. Výpočet následku je tak spíše orientační. Na základě podkladů doložených dodavateli však Úřad vyčíslil výši způsobeného následku na 50 688 568,23 Kč.

V. Právní hodnocení

101. Na základě skutkových zjištění popsaných shora dospěl Úřad k závěru, že se účastníci řízení, jakožto nákupní aliance dopustili skutků popsaných ve výrocích I.-XXIII. tohoto rozhodnutí.

102. Ustanovení § 3 a § 4 zákona o významné tržní síle interpretuje Úřad tak, že v § 3 odst. 1 se nachází generální klauzule zneužití významné tržní síly, která obsahuje čtyři základní pojmové znaky, které musí být kumulativně splněny pro naplnění jakéhokoli zneužití významné tržní síly. Jsou jimi: (1) vynucení, (2) možnost získání výhody, (3) absence spravedlivého důvodu, (4) vztah vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících.

103. V rámci posuzování jednání popsaného výše proto Úřad nejprve na základě shromážděných podkladů a informací hodnotil, jestli účastníci řízení daným jednáním naplnili jednotlivé pojmové znaky generální klauzule zneužití významné tržní síly. Jestliže bude nejprve brán v úvahu aspekt vynucení, dospěl Úřad k závěru, že je přítomen. Z podkladů a informací, které Úřad získal, poměrně jasným způsobem vyplývá vzájemná podmíněnost podepsání smlouvy se spol. RBG a možnosti dodávat potraviny do maloobchodní sítě provozoven obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market. Bez naplnění této podmínky, která navíc může přinášet účastníkům řízení kvůli platbám RBG bonusu/slevy plnění bez existence protiplnění, není možné u výše uvedených dodavatelů potraviny do maloobchodní sítě BILLA, spol. s r. o. a Penny Market dodávat. Povinnost sjednání smlouvy se spol. RBG, tak má svůj základ ve strategii „take it or leave it“ („ber, nebo nech být“), která nedává dodavateli možnost zvolit řešení, které by bylo výhodné pro obě smluvní strany: buď se totiž dodavatel rozhodne odvádět určité procento z vlastního obratu prostřednictvím bonusu/slevy RBG účastníkům řízení, anebo zcela přijde o nemalou část svého obratu, protože mu bude znemožněno uskutečňovat své dodávky potravin do obou obchodních řetězců spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market. Účastníci řízení si tak v rámci výše popsané praktiky pod pohrůžkou nemožnosti uskutečňovat dodávky potravin do obou obchodních řetězců vynucují uzavření smlouvy se spol. RBG, jejímž důsledkem je odvod RBG bonusu/slevy, takové jednání pak zřetelně naplňuje aspekt vynucení. Nátlak účastníků řízení na dotčené dodavatele přitom vychází z pochopitelné pohnutky: prostřednictvím odvodu plateb RBG bonusu/slevy si totiž účastníci řízení mohou bez provedení jakékoli protislužby pravidelně zvyšovat svou obchodní marži na úkor stlačení marže dodavatele. Argumentace účastníků řízení v odpovědi na žádost Úřadu, ve které uvádí, že dodavatelé nebyli povinni uzavřít (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), aby mohli dodávat zboží společnostem Penny CZ a Billa CZ, nemůže v kontextu shora uvedeného obstát.

104. Druhým pojmovým znakem generální klauzule zneužití významné tržní síly je možnost získání výhody. Možnost získání výhody je prvořadě reprezentována platbou RBG bonusu/slevy, kterou získávají účastníci řízení „navíc“ na základě uzavření spolupráce se spol. RBG. Je pravdou, že kterýkoliv z 22 vyjmenovaných dodavatelů mohl jednotlivě dodávat potraviny do spol. BILLA, spol. s r.o. nebo Penny Market. Jakmile ale projevil zájem o rozšíření svých dodávek do společnosti BILLA, spol. s r.o. a zároveň do Penny Market, byl upozorněn ze strany spol. RBG, že pokud chce dodávat do obou výše uvedených společností, musí mít nejprve uzavřenou smlouvu se spol. RBG (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…). Tímto aktem se tak automaticky zavázal k platbě tzv. RBG bonusu. Aby tedy mohl dodavatel dodávat své výrobky do obou obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, musel na základě (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) odvádět tzv. RBG bonus, který dle skutkových zjištění neměl své protiplnění a nepřinášel jim ani úspory z rozsahu. Také aspekt materiální výhody je tedy v praktice účastníků řízení popsané výše přítomen.

105. Třetím pojmovým znakem generální klauzule zneužití významné tržní síly je absence spravedlivého důvodu. Předně je třeba zdůraznit, že tvrzení účastníků řízení, že RBG bonus je prakticky množstevním bonusem, jehož podstatou je zohlednění množství dodávek do spol. BILLA, spol. s r.o. a Penny Market a jehož výhodou pro dodavatele má být umožnění dodávat do obou obchodních řetězců skupiny REWE či poskytnutí „vyššího stupně spolupráce“, za spravedlivý důvod považovat nelze. Dodavatel tedy na základě (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) uzavřené s jednotlivým řetězcem BILLA, spol. s r.o. a/nebo Penny Market odváděl každému z nich množstevní bonus (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) dosaženého prodejem u každého jednotlivého obchodního řetězce. Pokud dodavatel dodával své zboží do obchodního řetězce BILLA, spol. s r.o. a současně do obchodního řetězce Penny Market, musel z celkového obratu platit ještě RBG bonus. Nicméně takový bonus pak postrádá smysl a spravedlivý důvod, neboť dodavatel za celkový dosažený obrat množstevní bonus již odvedl každému jednotlivému řetězci BILLA, spol. s r.o. a/nebo Penny Market na základě (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…).

106. Pro účastníky řízení mohou být odvody za RBG bonus/slevu samozřejmě přínosem, neboť stále existuje početná skupina dodavatelů, kteří budou mít zájem dodávat do obou obchodních řetězců spol. BILLA, spol. s r.o. Penny Market. V případě dodavatelů není ale možné tvrdit, že by jim platba RBG bonusu/slevy přinášela něco navíc oproti přímým dodávkám do jednotlivých obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market. Dotčeným 22 dodavatelům platba RBG bonusu/slevy nic nepřinášela a jak sdělila Úřadu ve svém přípise spol. Penny Market prospěch z takového jednání měli pouze sami účastníci řízení: (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)[39]

107. Ve světle výše uvedeného tedy spravedlivý důvod pro vynucenou spolupráci dotčených 22 dodavatelů účastníků řízení se společností RBG, kterou je podmíněna možnost dodávat potraviny do provozoven účastníkům řízení, stejně jako pro získávání plnění bez protiplnění na základě bonusu/slevy RBG, chybí.

108. Naplněn byl také čtvrtý znak generální klauzule, který poukazuje na to, že jednání konkrétního odběratele s významnou tržní silou musí být ve vztahu vůči dodavatelům a v souvislosti s prodejem potravin nebo souvisejících služeb. Využití množného čísla u slova „dodavatelů“ Úřad interpretuje tak, že zneužívající jednání se netýká toliko jednoho dodavatele, avšak nejméně dvou či více dodavatelů. Jak vyplývá z obsahu správního spisu, tato podmínka byla naplněna, neboť popsanými praktikami účastníků řízení mělo být dotčeno 22 dodavatelů. Všichni tito dodavatelé přitom v posuzovaném období dodávají či dodávali účastníkům řízení potraviny a praktiky nepochybně souvisí s dodávkou potravin a hrazením této dodávky.

109. Úřad dále dospěl k závěru, že ve věci byly naplněny také zákonné znaky skutkové podstaty podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. e) zákona o významné tržní síle, podle něhož je zakázáno zneužít významnou tržní sílu tím způsobem, že dojde ke sjednávání nebo uplatňování plateb nebo jiného protiplnění za přijetí potravin do prodeje. Úřad ze shora popsaných skutkových zjištění zjistil, že podmínkou udržení si spolupráce a pokračování v dodávkách zboží do obchodních sítí účastníků řízení je spolupráce se spol. RBG. Tato podmínka existovala v počátcích smluvního vztahu, ale podstatné je, že u dodavatelů vyjmenovaných ve výrocích tohoto rozhodnutí existuje stále.

110. Úřad na základě shromážděných důkazů dospěl k závěru, že písemné uzavření spolupráce se spol. RBG je skutečně podmínkou obchodní spolupráce s obchodními řetězci BILLA, spol. s r.o. a Penny Market, a že platby RBG bonusu/slevy lze považovat za tzv. zalistovací poplatek.

111. Jestliže jde o soulad popsaného jednání účastníků řízení s vyjmenovanou skutkovou podstatou zneužití významné tržní síly dle ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle, podle něhož se za zneužití významné tržní síly považuje sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění, lze říci, že výše popsané jednání účastníků řízení naplňuje i toto konkretizované vymezení zneužití významné tržní síly. Účastníci řízení totiž během let 2016 a 2017 získávali prostřednictvím plateb RBG bonusu/slevy od dotčených 22 dodavatelů plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění. Účastníci řízení tak při zohlednění plateb RBG bonusu/slevy pomocí opravného daňového dokladu zpětně ponižovali cenu potravin, které přijímali od dotčených 22 dodavatelů do prodeje ve svých obchodních řetězcích. V rámci změny uplatňování RBG bonusu/slevy dále ponížili o tento bonus netto ceny potravin, aniž by dotčeným dodavatelům za takovéto jednostranné ponížení cen poskytli reálné protiplnění. Podle tvrzení účastníků řízení, neměl být RBG bonus/sleva od roku 2016 uplatňován a už vůbec za něj neměli být hrazeny jakékoliv platby. Ve výrocích rozhodnutí vyjmenovaní dodavatelé však platili RBG bonus/slevu i v roce 2016 a 2017. Podle zjištění Úřadu nebylo těmto dodavatelům za tuto platbu (RBG bonus/slevu) poskytnuto žádné přiměřené protiplnění, nebo služby.

112. Úřad nakonec prokázal zneužití významné tržní síly vůči 22 poškozeným dodavatelům. Jak již bylo uvedeno shora, v průběhu let 2016 – 2018 došlo ze strany účastníků řízení ke změnám v nastavení RBG bonusu, zejména k vypovídání smluv se spol. RBG a převodu RBG bonusu do jiné formy. Ve výčtu poškozených jsou tudíž zahrnuti pouze ti dodavatelé, kteří prokazatelně měli uzavřený (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), u kterých byl v letech 2016 – 2018 stále vybírán RBG bonus (ať už v původní podobě, či formou RBG slevy), nebo u kterých byl RBG bonus převeden do netto cen a především u kterých prokazatelně došlo k odvedení platby za tzv. RBG bonus.

113. Pokud jde o časové období, Úřad stanovil počátek skutků kvalifikovaných podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle, které se týkají (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), na den 6. 3. 2016, tj. den nabytí účinnosti novely zákona o významné tržní síle č. 50/2016 Sb. S avizovanou novelou zákona o významné tržní síle došlo k přehodnocování dosavadního nastavení smluv, bonusů a slev. Úřad sám deklaroval, že v důsledku výrazné změny zákona vnímá část roku 2016 jako období, ve kterém má docházet k adaptaci na velkou novelu. Z tohoto hlediska se Úřad zajímal o stav po novele zákona a zejména o to, zda obchodní řetězce přehodnotily svou dosavadní obchodní praxi a sladily ji s právní úpravou. Protože podle skutkových zjištění ze strany účastníků řízení nedošlo k nápravě ani v období druhé poloviny roku 2016, stanovil Úřad počátek nezákonného jednání účastníků řízení okamžikem nabytí účinnosti zákona o významné tržní síle.

114. U spol. (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), Úřad stanovil počátek skutku na den 1. 1. 2017, neboť od tohoto okamžiku byl u nadepsaných společností RBG bonus/sleva opětovně uplatňován na základě nové smlouvy.

115. Pokud jde o okamžik ukončení skutku, Úřad považuje za ukončení skutku u spol. (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) datum 31. 12. 2017, protože k tomuto datu shromáždil potřebné důkazy a k tomuto datu měl za prokázané, že příslušná částka RBG bonusu/slevy v jakékoliv formě byla skutečně odvedena.

116. Pokud jde o časové období skutku obsaženého ve výroku XXIII., Úřad stanovil počátek a konec trvání tohoto skutku kvalifikovaného podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. e) zákona o významné tržní síle na den 6. 3. 2016, tj. den nabytí účinnosti novely zákona o významné tržní síle č. 50/2016 Sb., a den 24. 1. 2019, tj. den vydání tohoto rozhodnutí. Na základě provedeného dokazování Úřad zjistil, že účastníci řízení BILLA, spol. s r.o. a Penny Market podmiňovali možnost dodávat zboží do své obchodní sítě podpisem smlouvy se spol. RBG, přičemž v průběhu správního řízení nezískal Úřad poznatek o tom, že by u dodavatelů vyjmenovaných ve výrocích rozhodnutí došlo k nějaké změně. Tato nekalá praktika tudíž trvá do vydání tohoto rozhodnutí.

117. Vzhledem k výše uvedenému Úřad popsané jednání účastníků řízení hodnotí jako tzv. souběh správních deliktů, kdy jedním jednáním účastníků řízení došlo souběžně k naplnění dvou skutkových podstat správních deliktů dle zákona o významné tržní síle, konkrétně § 4 odst. 2 písm. b) a § 4 odst. 2 písm. e) jmenovaného zákona, a tedy i k tomu, že se účastníci řízení dopustili téhož správního deliktu dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 4 svoji významnou tržní sílu zneužije.

VI. Materiální stránka správního deliktu a výše sankce

118. Předmětné jednání účastníků řízení je třeba posuzovat nejen s ohledem na naplnění všech formálních znaků příslušných skutkových podstat správních deliktů, které jsou vymezeny v zákoně, ale také v kontextu společenské škodlivosti daného jednání.

119. Ze závěrů Úřadu popsaných shora vyplývá, že došlo k naplnění všech požadavků zákona o významné tržní síle stran zneužití významné tržní síly ve vazbě na konkrétní nekalé obchodní praktiky, a že tedy došlo k naplnění formálních znaků výše uvedených skutkových podstat správních deliktů. Vzhledem ke vzniku škodlivého následku nepřipadá v úvahu, že by se v předmětné věci jednalo o hraniční případ. Protože nelze ani při nejlepší snaze Úřadu dovodit, že by výše popsané jednání účastníků řízení šlo označit za bagatelní, lze konstatovat, že stupeň společenské škodlivosti je v této věci dostatečně vysoký.

120. Podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 4 zneužije svoji významnou tržní sílu. Podle § 8 odst. 3 zákona o významné tržní síle se za správní delikt podle odst. 1 zákona o významné tržní síle uloží pokuta do 10.000.000,- Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého odběratelem za poslední ukončené účetní období. Je-li tedy ukládána pokuta převyšující 10.000.000,- Kč, nesmí současně překročit 10 % čistého obratu pokutovaného odběratele, a naopak, překračuje-li ukládaná pokuta 10 % čistého obratu, nesmí zároveň překročit částku 10.000.000,- Kč.

VI.a. Výpočet základní výše pokuty

121. Při určení výše pokuty Úřad přihlédnul k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

122. Účastníci řízení se podle shora rozvedených závěrů dopustili 23 správních deliktů. Úřad při stanovení výše pokuty vycházel z typové závažnosti nekalého obchodního jednání. Vedle typové závažnosti deliktu Úřad hodnotil také individuální závažnost deliktu a přihlédl ke zjištěným okolnostem, následku v této věci a délce tohoto jednání.

123. Úřad musel dále zohlednit skutečnost, že hodlá ukládat sankci za souběh správních deliktů, o kterých je vedeno společné správní řízení, a přihlédnout k zásadě absorpční, podle níž se za více deliktů téhož účastníka řízení projednaných ve společném řízení uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na delikt nejpřísněji postižitelný.

124. Pro určení míry závažnosti je podstatné, že všichni tři účastníci řízení jednali jako nákupní aliance. Všichni tři účastníci řízení jednali ve vzájemné shodě za účelem získání procentuálního odvodu plateb za dodávky zboží v jejich peněžním vyjádření (tzv. RBG bonus). Taková součinnost jednotlivých účastníků řízení uskupených do nákupní aliance je společensky škodlivější, neboť je sofistikovanější a znásobuje vyjednávací sílu subjektů na trhu.

125. Pokud jde o povahu nekalých praktik, kterých se všichni účastníci řízení dopustili, jedná se o zneužití významné tržní síly ve smyslu ustanovení § 4 zákona o významné tržní síle, tedy o závažnější porušení zákona, než k jakému by došlo např. při nesplnění formálních požadavků na náležitosti smlouvy podle § 3a zákona o významné tržní síle.

126. Mimo typovou závažnost hodnotil Úřad individuální okolnosti zjištěné v průběhu správního řízení. V prvé řadě se jednalo o počet poškozených dodavatelů. Úřad na základě provedeného dokazování zjistil, že po novele zákona o významné tržní síle došlo k výrazným změnám v povaze tzv. RBG bonusu, původní smluvní dokumenty, ve kterých bylo sjednání RBG bonusu obsaženo, byly účastníky řízení vypovězeny, nahrazeny novými smlouvami, příp. se zde objevila snaha „překlopit“ bonus do množstevní slevy. V každém případě bylo pro Úřad poměrně obtížné zjistit, jak velkého počtu dodavatelů se shora popsaná nekalá obchodní praktika dotýkala. Počet poškozených se tedy ustálil na čísle 22, přičemž Úřad do předmětu správního řízení zahrnul pouze ty dodavatele, kteří prokazatelně měli uzavřený (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…), u kterých byl v letech 2016 – 2018 stále vybírán RBG bonus (ať už v původní podobě, či formou RBG slevy), nebo u kterých byl RBG bonus převeden do netto cen a především u kterých prokazatelně došlo k odvedení platby za tzv. RBG bonus.

127. Úřad dále dovodil v jednání účastníků řízení úmysl. Ten je zřejmý již ze záměru s jakým byla vytvořena nákupní aliance, resp. založena spol. RBG. Účelem uplatňování RBG bonusu bylo získání další platby od dodavatelů navíc, přičemž spol. RBG měla tvořit jakýsi nárazník, který byl pro dodavatele odstraněn až poté, co došlo k podpisu (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) a k závazku platit RBG bonus. Stěží tak lze konstatovat, že by se uvedeného jednání účastníci řízení dopouštěli nedbalostně. Ze všech zjištěných skutečností naopak vyplývá, že šlo o jednání úmyslné, a to dokonce o úmysl přímý, poněvadž účastníci řízení evidentně chtěli z uplatňování RBG bonusu/slevy sami profitovat.

128. Mimo již uvedené představuje další atribut pro stanovení závažnosti správního deliktu zjištění, že jednání účastníků řízení spočívající ve sjednání plnění bez adekvátního protiplnění a uplatňování platby za přijetí potravin do prodeje bylo skutečně realizováno a způsobilo konkrétní následek v podobě ochuzení ve výrocích vyjmenovaných dodavatelů. Podle zjištění Úřadu v důsledku předmětného jednání účastníků řízení byli jednotliví dodavatelé ochuzeni uplatňováním RBG bonusu/slevy o částky uvedené v Tabulce 1.

	Tabulka 1: Vyčíslení plateb za RBG bonus/slevu dle údajů poskytnutých dodavateli
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)
	Celkem	(…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)

Pozn.:

1) Jedná se o výpočet vycházející z údajů poskytnutých jednotlivými společnostmi.

2) Hodnoty plateb jsou uvedeny v Kč.

129. Další rozhodnou skutečností pro vyhodnocení závažnosti je doba, po kterou byla daná praktika uplatňována. Úřad v rámci tohoto správního řízení zjistil, že účastníci řízení shora popsané nekalé obchodní praktiky uplatňovali přinejmenším ode dne účinnosti novely zákona o významné tržní síle č. 50/2016 Sb. Ve spise sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS se pak nacházejí podklady, kterými lze prokázat, že dané jednání trvalo u správních deliktů podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 4 odst. 1, 2 písm. b) zákona o významné tržní síle nejméně do 31. 12. 2017 a podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 4 odst. 1, 2 písm. e) zákona o významné tržní síle do dne vydání tohoto rozhodnutí.

130. Účastníci řízení se svým jednáním dopustili celkem 23 správních deliktů, a naplnili přitom zákonné znaky dvou skutkových podstat správních deliktů, nicméně Úřad v rámci zohlednění zásady absorpce celkový počet deliktů do výše pokuty dále nepromítl. Charakter nekalých praktik uplatňovaných vůči 22 dodavatelům byl vždy shodný (jednalo o uplatňování zalistovacího poplatku a vybírání plnění bez protiplnění), jednotlivé skutky se liší pouze svým časovým vymezením. Počet poškozených navíc Úřad zohlednil při úvahách o míře závažnosti.

131. Úřad dále hodnotil okolnosti, které účastníkům řízení polehčují. V prvé řadě je to snaha o nastavení RBG bonusu tak, aby byl v souladu s novelou zákona č. 50/2016 Sb., i když nebyla zcela úspěšná. Úřad dále příznivě hodnotil skutečnost, že po sdělení výhrad všichni účastníci řízení uznali svou odpovědnost za přestupky a ztotožnili se s právní a skutkovou kvalifikaci Úřadu uvedenou ve sdělení výhrad ze dne 9. 10. 2018.

132. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti Úřad posoudil jednání účastníků řízení jako středně závažné a zároveň vhodné pro procesní odklon v podobě aplikace institutu narovnání ve smyslu ustanovení § 8 odst. 6 zákona o významné tržní síle. Úřad se zároveň domnívá, že s ohledem na povahu a závažnost přestupku je takový postih dostatečný.

VI. b. Konkrétní výpočet výše pokuty

133. Úřad uznal účastníky řízení vinnými z přestupku podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona o významné tržní síle. Účastníci řízení se ke spáchání přestupku přiznali a Úřad tak aplikoval ustanovení § 8 odst. 6 zákona o významné tržní síle, podle kterého Úřad sníží pokutu o 20 %.

134. Jak bylo zmíněno výše, skutky, kterých se účastníci řízení měli dopustit, Úřad vyhodnotil jako středně závažné správní delikty. Úřad při stanovení základní výše pokuty vychází z čistých obratů odběratelů za poslední ukončené účetní období. Dále Úřad zjišťoval, jak velké procento na celkovém čistém obratu činí u jednotlivých účastníků řízení tzv. non food sortiment. Za období roku 2017 činil obrat za prodej zemědělských a potravinářských produktů u spol. RBG (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) Kč, u BILLA, spol. s r.o. (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) Kč a u Penny Market (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) Kč. U obchodních řetězců BILLA, spol. s r.o. a Penny Market tedy činil obrat za tzv. non food sortiment (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) na celkovém čistém obratu těchto obchodních řetězců.

135. Základní částku pokuty Úřad stanovil na 0,35 % z čistého obratu každého účastníka řízení za poslední ukončené účetní období. Posledním ukončeným účetním obdobím je pro účastníka řízení spol. Rewe Buying Group s.r.o., ke dni vydání tohoto rozhodnutí období kalendářního roku od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Úřad má k dispozici auditované výsledky hospodaření za období kalendářního roku 1. 1. 2017 – 31. 12. 2017, kdy spol. RBG dosáhla čistého obratu ve výši (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) Kč.[40]

136. Posledním ukončeným účetním obdobím je pro účastníka řízení spol. BILLA, spol. s r.o., ke dni vydání tohoto rozhodnutí období kalendářního roku od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Úřad má k dispozici auditované výsledky hospodaření za období kalendářního roku 1. 1. 2017 – 31. 12. 2017, kdy společnost spol. BILLA, spol. s r.o. dosáhla čistého obratu ve výši (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) Kč.[41] Za období od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2018 podle odhadu společnosti dosáhla čistého obratu (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) Kč

137. Posledním ukončeným účetním obdobím je pro účastníka řízení spol. Penny Market s. r.o., ke dni vydání tohoto rozhodnutí období kalendářního roku od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Úřad má k dispozici auditované výsledky hospodaření za období kalendářního roku 1. 1. 2017 – 31. 12. 2017, kdy společnost Penny Market dosáhla čistého obratu ve výši (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) Kč. Za období od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2018 podle odhadu společnosti dosáhla čistého obratu (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…) Kč.

138. Konečná výše pokuty tedy činí (zaokrouhleno na celé tisíce) u účastníka řízení spol. BILLA, spol. s r.o. částku 70.971.000,- Kč, u účastníka řízení spol. Penny Market částku 93.377.000,- Kč a u účastníka řízení spol. RBG částku 24.000,- Kč.

139. Účastníci řízení provedou úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo konkrétního účastníka řízení. Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

140. Zároveň s ohledem na závěry uvedené shora, zakázal Úřad účastníkům řízení, aby se ode dne právní moci tohoto rozhodnutí dopouštěli vytýkaného jednání tím způsobem a vůči těm dodavatelům, jak jsou definováni v tomto rozhodnutí.

141. Protože účastníci řízení vyvolali správní řízení porušením své povinnosti, rozhodl Úřad o tom, že účastníci řízení jsou povinni nahradit náklady řízení, a to formou paušální částky 2.500,- Kč. Náklady řízení se hradí na účet Úřadu vedený u České národní banky, číslo účtu 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017010127 pro spol. RBG, variabilní symbol 2017020127 pro BILLA, spol. s r.o., a variabilní symbol 2017030127 pro Penny Market.

VII. Závěr

142. Úřad dospěl k závěru, že účastníci řízení postupovali jednotně se shodným úmyslem jako nákupní aliance, která disponuje významnou tržní silou. Tlakem na uzavření spolupráce dodavatelů s jedním z členů aliance a uplatňováním RBG bonusu/slevy od těchto dodavatelů zneužili svou tržní sílu v tom smyslu, že prostřednictvím vynucení získávali bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům. Jednání účastníků řízení přitom bylo kvalifikováno jako zneužití významné tržní síly ve smyslu vyjmenované skutkové podstaty dle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle, podle níž se za zneužití významné tržní síly považuje sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění, a dále ve smyslu vyjmenované skutkové podstaty dle § 4 odst. 2 písm. e) zákona o významné tržní síle, podle níž se za zneužití významné tržní síly považuje sjednávání nebo uplatňování plateb nebo jiného protiplnění za přijetí potravin do prodeje.

143. Naplněním skutkových podstat zneužití významné tržní síly se účastníci řízení dopustili správních deliktů podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle ve spojení s § 4 odst. 2 písm. b) téhož zákona a dále správního deliktu podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle ve spojení s § 4 odst. 2 písm. e) zákona o významné tržní síle.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podle § 152 odst. 1 a 5 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad. O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Petr Solský

místopředseda Úřadu

Obdrží:

Mgr. Tomáš Fiala, Ph.D.

advokátní kancelář Vejmelka & Wünsch, s.r.o.

ul. Italská 27

120 00 Praha 2

BILLA, spol. s r. o.

Modletice 67

250 01 Říčany u Prahy

Penny Market s.r.o.

Počernická 257

250 73 Radonice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Netto cena – je cena po slevách (tzn. očistěnou o srážky z ceny), které byly dopředu uvažovány v rámci daňového dokladu, vzhledem k možnosti zpětného uplatňování množstevních slev. Stále může jít jen o cenu průběžnou, nikoli konečnou.

[2] Spis sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS, čísla listů:1-5

[3] Spis sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS, čísla listů: 1144-2291

[4] Jedná se především o uplatnění vyšetřovacích oprávnění v rámci správního řízení podle ZOHS, kterými jsou zejména žádost o poskytnutí informací a podkladů podle § 21e ZOHS a místní šetření v obchodních a neobchodních prostorách podle § 21f a § 21g ZOHS.

[5] Srov. § 21c, § 21c ZOHS, v platném a účinném znění.

[6] Konkrétně došlo ke změnám zejména následujících ustanovení správního řádu: §§ 17, 19, 36, 38, 51, 62, 68, 69, 71, 77, 78 (zrušen), 79, 131, 150, 152 a 153.

[7] Viz důvodová zpráva k zákonu č. 183/2017 Sb. K části sto padesáté deváté – změna správního řádu.

[8] Zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

[9] Zákon č. 176/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

[10] K tomu viz i rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Afs 2/2011.

[11] Viz např. vyhlášku č. 69/2016 Sb., o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, která upravuje např. to, jak bude v České republice vypadat uzenina s označením špekáček či játrová paštika. Další vyhlášky definující charakteristiky potravin prodávaných na českém trhu se týkají např. mléčných výrobků a tuků (397/2016 Sb.) nebo koření a jiných ochucovadel (398/2016 Sb.).

[12] Pro úplnost lze doplnit, že podle § 1 odst. 2 zákona o významné tržní síle se podle daného zákona posuzuje i zneužití významné tržní síly, které bylo uskutečněno v cizině, pokud jeho účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky.

[13] Blíže k pojmu Dobson, Paul W. a Chakraborty, Ratula. 2008. Buyer Power in the U.K. Groceries Market. Antitrust Bulletin 53, 2, 333‒368.

[14] V odborné literatuře (např. Špička, Jindřich. 2016. Market Concentration and Profitability of the Grocery Retailers in Central Europe. Central European Business Review 5, 3, 5‒24) se někdy pro zhodnocení koncentrace určité strany trhu namísto společného podílu deseti největších poměrně běžně používá tzv. CR4, CR5 nebo CR6 (concentration ratio), tedy společný podíl čtyř, pěti nebo případně šesti největších subjektů působících na dané straně trhu.

[15] Vyvažující síla se koncentruje zejména u těch dodavatelů, které mají kromě své významné tržní pozice v dílčím odvětví k dispozici tzv. must-stock item, tedy všeobecně známé zboží, které si řetězec jednoduše nemůže dovolit neprodávat. Podrobněji Dobson, Paul W. a Chakraborty, Ratula. 2008. Buyer Power in the U.K. Groceries Market. Antitrust Bulletin 53, 2, 333‒368.

[16] K automatickým soutěžním omezením fungujících na efektivně konkurenčních trzích např. Evropská komise. 2009. Sdělení komise – Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele (2009/C 45/02).

[17] Podrobněji např. Chen, Zhiqi. 2008. Defining Buyer Power. Antitrust Bulletin 53, 2, 241‒249.

[18] Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly ovšem působí oboustranně. Zvláštní odpovědností podle zákona o významné tržní síle tak může oplývat i odběratel, který nedosáhl stanovené hranice obratu, avšak po zhodnocení dodatečných kritérií existence významné tržní síly dle § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle vyšlo na základě shromážděných podkladů najevo, že tento odběratel je dostatečně silný na to, aby byl schopen vynutit si vůči dodavatelům potravin nespravedlivou výhodu.

[19] Spis sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS, čísla listů: 1-5

[20] Spis sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS, čísla listů: 6-7

[21] Spis sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS, čísla listů: 1144-2291

[22] Spis sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS, čísla listů: 28-29

[23] Spis sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS, číslo listu: 2555

[24]Kindl, J., Koudelka, M. Zákon o významné tržní síle. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 301 s. „pojem nákupní aliance může zahrnovat široké spektrum entit od sdružení soutěžitelů přes formálně založené joint venture po více či méně formální uskupení odběratelů, včetně potenciálně prosté smluvní spolupráce na společném nákupu (tzv. joint purchasing). Tento rozsah je extenzivní (dle některých autorů lze danou definici považovat za velmi širokou a vágní; srov. Bejček 2016b s. 361). To ostatně i gramaticky potvrzuje zákonná definice, které za nákupní alianci považuje jakékoli uskupení odběratelů, vzniklé na základě smlouvy, jiného právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, které provádí spolupráci mezi odběrateli v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s tím souvisejících, nebo bylo za účelem této spolupráce vytvořeno, nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní osobnost. Na právní formě (ani existenci právní osobnosti) tedy pro účely naplněnídefinice nákupní aliance nezáleží.“

[25] Nákupní aliance po novele zákona o významné tržní síle in: Bejček, J., Antitrust 4/2017, str. 110

[26] (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)

[27] (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)

[28] Spis sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS, číslo listu: 2553

[29]Kindl, J., Koudelka, M. Zákon o významné tržní síle. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 301 s. „I na tyto nadnárodní nákupní aliance může zákon dopadat, pokud budou splněny podmínky jeho teritoriální působnosti (§ 1 odst. 2) a osobní působnosti (§ 9 odst. 1 a 2), což je pravděpodobné, pokud se dané aliance budou podílet na (či jinak ovlivňovat) sjednávání podmínek pro nákup potravin za účelem dalšího prodeje na území České republiky. V praxi se přitom kritizuje zejména to, že dané nákupní aliance (které někdy působí jakoby v zákulisí) slouží k nepřímému získávání dalších výhod od dodavatelů, které jsou tou či onou formou přenášeny částečně na členy předmětné aliance. Konkrétně se například kritizuje to, že dané nákupní aliance v některých případech plní tzv. „gatekeeper“ funkci, tzn. že sjednání smlouvy s danou aliancí je podmínkou pro spolupráci s jednotlivými členy aliance na národní úrovni, popř. že plní tzv. „toll collector“ funkci, kdy jí musí dodavatelé platit určitý bonus bez zřejmé protihodnoty anebo s neadekvátní protihodnotou (srov. např. Bauer 2016). I pokud ponecháme tyto možné problematické praktiky stranou, je zjevné, že účast obchodních řetězců (a to včetnětěch největších) ještě dále posiluje nákupní sílu dotčených entit, což však bývá ze strany příslušných nákupních aliancí odůvodňováno jako nutná protiváha vůči nadnárodním dodavatelům, kteří jsou často lídry ve svých oborech a mají taktéž nezanedbatelnou tržní sílu.“

[30] (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)

[31] Spis sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS, číslo listu: 14

[32] (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)

[33] (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)

[34] (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)

[35] (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)

[36] (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)

[37]https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/vykladova-stanoviska-a-metodiky/souhrn-vykladovych-stanovisek.html.

[38] Spis sp. zn. ÚOHS-S0127/2017/TS, čísla listů: 1-5

[39] (…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…)

[40] Spis sp.zn. ÚOHS-S0127/2017/TS, čísla listů: 2548-2559

[41] Spis sp.zn. ÚOHS-S0127/2017/TS, čísla listů: 2828-2843

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: