Informace k vyznačování obchodního tajemství

Tento dokument je vodítkem pro soutěžitele poskytující Úřadu informace, podklady a obchodní záznamy (dále též „podklady a informace“) nezbytné pro jeho činnost, při označování informací, jež představují jejich obchodní tajemství.

1.       Obecná východiska

 

1.1   Úřad je oprávněn podle zákona o ochraně hospodářské soutěže[1] vyžadovat od soutěžitelů[2] podklady a informace nezbytné pro jeho činnost, které mohou mít význam pro objasnění předmětu šetření nebo správního řízení vedeného Úřadem.

 

1.2   Při provádění šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitelů je Úřad oprávněn pro účely daného šetření pořizovat a převzít kopie podkladů a informací užívaných soutěžiteli k hospodářské či obdobné činnosti.

 

1.3   Podklady a informace předané Úřadu, ať již na jeho výzvu, v rámci jím provedeného šetření na místě v obchodních prostorách, nebo naopak z vlastní iniciativy soutěžitelů (např. žádosti o prošetření možného protisoutěžního jednání, přílohy k žádosti o leniency, podané návrhy na povolení spojení), mohou obsahovat obchodní tajemství. Soutěžitelé mají právo chránit své obchodní tajemství, které se vyskytuje v předaných podkladech a informacích.

 

1.4   Co se považuje za obchodní tajemství, obecně vymezuje občanský zákoník[3] a v konkrétních případech též judikatura. Jde o skutečnosti/informace, u nichž jsou naplněny níže uvedené znaky:

 

Informace jsou 

 i.  konkurenčně významné,

ii.  určitelné,

iii. ocenitelné,

iv. v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné,

v.  související se závodem, a

vi. vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.

 

i.  Konkurenčně významná je celá škála informací, jež jejich vlastníkovi mohou přinášet oprávněnou soutěžní výhodu oproti jeho konkurentům. Např. může jít o komplexní soubor informací o zákaznících a jimi poptávaném zboží, shromážděný za celou dobu činnosti soutěžitele, jehož využívání jej zvýhodňuje oproti začínajícím konkurentům, může to být metoda pro posouzení nákladů, kalkulace marží a struktury cen, prodejní strategie, marketingové plány nebo určení tržního podílu soutěžitele a další informace.

 

ii. Informace musí být zároveň dostatečně určitě vymezena, aby bylo možné posoudit naplnění jednotlivých znaků obchodního tajemství.

 

iii. Ocenitelnost vyjadřuje schopnost informace mít objektivně alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu pro jejího vlastníka (vyzrazení může např. zhoršit jeho současný nebo budoucí hospodářský výsledek či jeho postavení v soutěži).

 

iv. Označená informace není běžně známá, pokud není dostupná konkurenci ani subjektům působícím v daných obchodních kruzích.

 

v. Její souvislostí se závodem se rozumí využitelnost pro hospodářskou či obdobnou činnost soutěžitele.

 

vi. Soutěžitel zároveň činí technická, organizační a jiná opatření k utajení informace.

 

1.5   Informace tvoří obchodní tajemství, pokud splňuje kumulativně všechny uvedené znaky obchodního tajemství (nestačí tedy sama o sobě vůle soutěžitele považovat určité skutečnosti za obchodní tajemství). Není-li některý z uvedených znaků naplněn, nejedná se o obchodní tajemství.

 

2.       Vyznačování obchodního tajemství

 

2.1   Řádné vyznačení obchodního tajemství u podkladů a informací vyžádaných či převzatých Úřadem je pro soutěžitele důležité, neboť je tím ve vlastním zájmu aktivně chrání před zpřístupněním jiným osobám.

 

2.2   Do spisové dokumentace Úřadu mohou získat přístup další osoby za stanovených podmínek. Například v řízeních s více účastníky mají tito právo nahlížet do spisové dokumentace a být seznámeni se zajištěnými podklady a informacemi (včetně vyjádření ostatních účastníků řízení a informací dalších soutěžitelů); při těchto úkonech je Úřad povinen dle zákonem stanovených podmínek chránit obchodní tajemství před jeho zpřístupněním ostatním účastníkům řízení. Přístup do spisu mohou získat také osoby odlišné od účastníků řízení, pokud splní přísné zákonné podmínky.[4] Obdobně umožňuje přístup k informacím (s vyloučením obchodního tajemství) zákon o svobodném přístupu k informacím.[5] Úřad rovněž vyzývá účastníky řízení k vyznačení skutečností představujících jejich obchodní tajemství před zpřístupněním svých rozhodnutí o výsledku vedeného řízení.[6] Úřad proto může ve spisové dokumentaci a ve vydávaných rozhodnutích ochránit před zpřístupněním jen ty informace, které byly řádně a včas soutěžitelem označeny za jeho obchodní tajemství. 

 

2.3   Při vyžadování či převzetí podkladů a informací (v prováděném šetření či ve správním řízení) je Úřad oprávněn požadovat, aby je soutěžitelé ve stanovené lhůtě předložili ve dvou verzích, a to ve

 

i) verzi úplné (obsahující obchodní tajemství) a zároveň

  ii) verzi bez obchodního tajemství, tj. verzi, z níž bude takové tajemství odstraněno,[7]

 

případně, aby z podkladů a informací obsahujících obchodní tajemství pořídili Úřadu dostatečně podrobný výpis, který takové tajemství neobsahuje.[8]

 

2.4   V případě podkladů a informací převzatých Úřadem při šetření na místě v obchodních prostorách vyzve v závěru šetření Úřad soutěžitele, aby u nich vyznačil skutečnosti, jež představují obchodní tajemství (např. uvedením do protokolu ze šetření a připojením též listiny, z níž bylo toto tajemství odstraněno); Úřad tak učiní, je-li to možné provést na místě s ohledem na nízkou četnost převzatých dokumentů a přítomnost též zástupců soutěžitele oprávněných takové údaje označit. V ostatních případech Úřad v protokolu z místního šetření požádá soutěžitele o písemné vyjádření ve stanovené lhůtě, zda a které Úřadem převzaté podklady a informace obsahují jeho obchodní tajemství. V případě, že je v nich obchodní tajemství obsaženo, zašle šetřený soutěžitel ve stanovené lhůtě Úřadu současně příslušné listiny ve verzi bez obchodního tajemství (případně Úřadu jednoznačným způsobem identifikuje, které informace v Úřadem převzatých podkladech jsou jeho obchodním tajemstvím).

 

2.5   Soutěžitelům svědčí dle zákona povinnost vyznačit na žádost Úřadu informace tvořící jejich obchodní tajemství. Pokud ve stanovené lhůtě není obchodní tajemství soutěžitele Úřadu vyznačeno, má se za to, že podklady a informace obchodní tajemství neobsahují.[9]

 

2.6   Při vyznačování obchodního tajemství soutěžitelé dbají na to, aby bylo vyznačeno pouze to, co skutečně kumulativně naplňuje znaky obchodního tajemství.

 

2.7   Nelze vyznačovat obchodní tajemství extenzivněji, než je jeho reálný rozsah plnící všechny znaky obchodního tajemství. Nelze např. označovat en bloc za obchodní tajemství celý dokument, jestliže znaky obchodního tajemství naplňují jen konkrétní informace v něm obsažené; takovým typickým nedostatkem je např. sdělení uvedené v závěru dokumentu o poskytnutí informací, že „veškeré informace uvedené v dokumentu představují obchodní tajemství soutěžitele“ (aniž by bylo doloženo naplnění všech znaků obchodního tajemství). Obdobně není správné, je-li v záhlaví každé strany dokumentu uvedeno paušální označení „obchodní tajemství“, aniž by celý obsah stránky znaky obchodního tajemství naplňoval.  

 

2.8   Soutěžitelé mohou vyznačit konkrétní informace představující jejich obchodní tajemství více způsoby:

 

i. Předložením verze dokumentu, z něhož jsou vypuštěny informace naplňující obchodní tajemství nebo jsou skryty začerněním, případně jiným vhodným způsobem znepřístupněny. Vždy však musí být zjistitelné, co je obsahem vyznačeného obchodního tajemství.

 

ii. Pořízením dostatečně podrobného výpisu z předložených dokumentů/jeho konkrétních stránek, který obchodní tajemství neobsahuje.

 

2.9   Pokud celý obsah některého dokumentu prokazatelně naplňuje všechny znaky obchodního tajemství, je třeba, aby soutěžitelé po vypuštění chráněného obsahu ponechali přístupnou identifikaci dokumentu – např. jeho název, čeho se týká, na jaké vyžádané informace reaguje apod., aby bylo seznatelné, ke kterému dokumentu obsahujícímu obchodní tajemství se tato verze vztahuje. 

 

2.10    Soutěžitelé by také měli zvážit, zda informace, které hodlají označit za obchodní tajemství (byť nebyly dosud zveřejněny), nejsou natolik minulostního charakteru, že již pozbyly některý ze znaků obchodního tajemství (např. již nepředstavují ocenitelnou hodnotu nebo praktickou využitelnost v současné či budoucí hospodářské soutěži). Může k tomu dojít např. při zrušení pravomocného rozhodnutí Úřadu a vrácení věci k dalšímu řízení, kdy s ohledem na délku trvání soudního řízení již konkrétní údaje pozbyly některý ze znaků obchodního tajemství.[10]

 

2.11    U dokumentů, dokládajících komunikaci mezi dvěma soutěžiteli, nemůže být jejich vzájemná komunikace, příp. údaj v ní obsažený (např. chystané zvýšení cen či nastavení slev zboží) jejich obchodním tajemstvím, byť by bez této komunikace jinak naplňoval znaky obchodního tajemství jednoho z nich. Tuto komunikaci (případně údaj v ní obsažený) však lze chránit jako obchodní tajemství ve vztahu ke třetím osobám.

 

2.12    Ve správních řízeních vedených s více účastníky, kteří se společně dopustili protisoutěžního jednání, je třeba, aby soutěžitel, který Úřadu poskytuje podklady a informace obsahující jeho obchodní tajemství, rovněž vyznačil, vůči kterému dalšímu účastníkovi řízení se ochrana (a z jakého důvodu) neuplatní.[11] Obdobně to platí pro označování obchodního tajemství, pokud takový údaj byl uveden ve vzájemné komunikaci mezi některými z účastníků řízení. Například v řízení s účastníky A, B a C se bude informace označená účastníkem řízení A za jeho obchodní tajemství vyskytovat ve vzájemné e-mailové komunikaci mezi účastníky A a B. Soutěžitel A při jejím označení Úřadu zároveň uvede, že je nepřístupná jen pro účastníka C (účastníkovi B je z komunikace známá). V těchto případech účastník řízení předloží listiny s vypuštěním obchodního tajemství vždy v příslušné verzi platné pro jednotlivé účastníky řízení.

 

2.13    Návrhy na povolení spojení soutěžitelů je třeba rovněž předložit ve verzi zahrnující obchodní tajemství spojujících se soutěžitelů a ve verzi, z níž jsou tyto informace odstraněny. I když dle zákona povinnost předložit dvojí verzi dokumentů platí „na výzvu Úřadu“, uplatní se obdobně v případě návrhů na povolení spojení, které jsou podávány bez písemné výzvy Úřadu; uvedené výslovně zmiňuje Oznámení k náležitostem návrhu na povolení spojení soutěžitelů.[12] Pokud je v řízení o povolení spojení více účastníků řízení, pak podklady předložené Úřadu mohou obsahovat obchodní tajemství konkrétního účastníka řízení, které druhému účastníkovi řízení/ostatním účastníkům řízení zpřístupněny být nemají. Může také jít o podklady, které jsou účastníkům řízení známé, např. podmínky smlouvy o spojení soutěžitelů, které účastníci řízení (smluvní strany smlouvy) znají, a proto vůči nim chráněny nebudou; budou však obchodním tajemstvím pro třetí osoby. Je proto třeba, aby každý účastník řízení výslovně uvedl, které jeho informace označené za obchodní tajemství nemají být přístupné ostatním účastníkům řízení, příp. kterým z nich, aby Úřad mohl také v těchto případech zajistit jejich náležitou ochranu.

 

2.14    V dodavatelsko-odběratelských vztazích je pak třeba při identifikaci obchodního tajemství vzít v úvahu, že konkrétní informace smluvního vztahu mohou být obchodním tajemstvím přístupným právě jen smluvním partnerům a nikoli třetím osobám, vůči nimž se naopak ochrana uplatní.

 

2.15    Závěrem lze doporučit, aby soutěžitelé dbali na vyznačování svého obchodního tajemství u poskytnutých informací již ve svých prvotních podáních zaslaných z vlastní iniciativy Úřadu (tj. bez jeho vyžádání) jako výraz aktivního uplatňování jejich ochrany. Lze např. připojit jednoznačné vyjádření – „informace obsažené v tomto podání nepředstavují obchodní tajemství podatele“, případně označit za obchodní tajemství ty z poskytnutých informací, které obchodní tajemství naplňují, s připojením stručného zdůvodnění k jeho znakům. Odpadne tím potřeba dodatečné výzvy Úřadu k vyznačení obchodního tajemství.

 

3.       Posuzování obchodního tajemství Úřadem

 

3.1   Úřad posuzuje vyznačení obchodního tajemství vždy ve vztahu k okolnostem konkrétního případu.

 

3.2   Označit podklady a informace za obchodní tajemství může pouze soutěžitel, kterému obchodní tajemství svědčí. Úřad není oprávněn určovat, co je a co není obchodní tajemství. Je však oprávněn (a současně i povinen) zkoumat, zda označená informace plní všechny znaky obchodního tajemství, a požadovat od soutěžitelů jejich zdůvodnění či doložení.

 

3.3   Soutěžitele nelze donucovat k vyznačení obchodního tajemství, měl by si však být vědom možných negativních důsledků v podobě zpřístupnění informace, u níž ochranu nevyznačil, a také toho, že jedním ze znaků obchodního tajemství je jeho vůle takové informace chránit a činit opatření k jejich ochraně.

 

3.4   V případě, že soutěžitel k žádosti Úřadu nebo z vlastní iniciativy vyznačí v poskytnutých podkladech informace, jež představují jeho obchodní tajemství a Úřad má pochybnosti o správnosti vymezení, tj. o naplnění všech jeho znaků, vyzve písemně soutěžitele k objasnění jednotlivých znaků obchodního tajemství, stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí o jeho právech i povinnostech podle zákona s tím, že pokud tak neučiní, má se dle zákona za to, že předložený dokument obchodní tajemství neobsahuje.  

 

3.5   Při vyjasňování, zda sporná informace naplňuje všechny znaky obchodního tajemství, lze doporučit, aby soutěžitel s Úřadem efektivně spolupracoval a nezpůsoboval svým přístupem též nedůvodné průtahy v šetření či ve vedeném řízení. Sdělení vyzvaného soutěžitele, že „nadále trvá na obchodním tajemství u označených informací“, aniž by připojil objasnění sporné skutečnosti, nelze za takovou spolupráci považovat.

 

3.6   K zajištění ochrany obchodního tajemství účastníků řízení u informací obsažených v rozhodnutích Úřadu vyzve Úřad účastníky řízení bezprostředně po odeslání rozhodnutí samostatným přípisem k vyznačení obchodního tajemství a stanoví jim lhůtu, ve které tak mají učinit. V zásadě by označení obchodního tajemství mělo vycházet z označení provedeného u podkladů a informací již v průběhu řízení. Dle popisu zjištěných skutečností v rozhodnutí však může být důvodné, aby v něm účastníci označili za obchodní tajemství i další skutečnosti vyžadující ochranu plynoucí např. z analýzy důkazů provedené Úřadem, z níž by bylo možné chráněné skutečnosti seznat. Také při označení takových skutečností za obchodní tajemství Úřad vyžaduje připojit zdůvodnění prokazující naplnění všech jeho znaků. I v těchto případech je třeba dbát, aby nebyly extenzivně vyznačovány za obchodní tajemství skutečnosti, které znaky obchodního tajemství nenaplňují, kdy účastníci řízení mají např. tendenci označovat za své obchodní tajemství i závěr o porušení zákona. Úřad zohlední legitimní zájem účastníků řízení na nezveřejnění chráněných informací, zároveň by však rozhodnutí mělo poskytovat i dalším soutěžitelům a veřejnosti srozumitelnou informaci o důvodech, o které se opírá.

 

3.7   V případě, že nedojde ze strany soutěžitele po výzvě Úřadu k vyznačení obchodního tajemství, je Úřad oprávněn zpřístupnit poskytnuté podklady a informace, neboť dle zákona se má za to, že obchodní tajemství neobsahují. Pokud při označení podkladů a informací za obchodní tajemství soutěžitel neprokáže naplnění všech jeho znaků, je Úřad oprávněn zpřístupnit podklady a informace, u nichž naplnění všech znaků obchodního tajemství nebylo prokázáno. O těchto důsledcích Úřad soutěžitele ve výzvách informuje. Obdobně postupuje Úřad v případě výzvy k vyznačení obchodního tajemství ve vydaném rozhodnutí.

 

4.       Vyznačování obchodního tajemství v podkladech a informacích poskytovaných Úřadu dle dalších předpisů, dle nichž je Úřad oprávněn provádět šetření v rámci své pravomoci

 

4.1   V případech šetření/řízení dle zákona o platebním styku[13] a zákona o významné tržní síle[14] platí pro soutěžitele poskytující Úřadu informace stejná povinnost předložit k žádosti Úřadu vedle listin obsahujících obchodní tajemství též listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně předložit dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje. Uvedené zákony stanoví, že při výkonu dozoru se přiměřeně použijí ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže.

 

4.2   Zákon o zadávání veřejných zakázek neobsahuje povinnost soutěžitelů předkládat Úřadu podklady a informace ve verzi s obchodním tajemstvím a bez obchodního tajemství. Úřad je však povinen chránit skutečnosti, u nichž se dozví, že představují obchodní tajemství, a činit opatření, aby nebylo porušeno.[15] Současně platí speciální úprava, dle níž nabídkovou cenu[16], jež by jinak naplňovala znaky obchodního tajemství soutěžitele ucházejícího se o zakázku, nelze od okamžiku otevírání nabídek považovat za chráněnou informaci, neboť dochází ke zpřístupnění nabídkových cen zadavatelem zakázky (tyto jsou postupem upraveným v uvedeném zákoně zapsány do protokolu o otevírání obálek, uchazečům oznámeny a stávají se veřejně přístupnou informací). Je to odůvodněno potřebou zachování transparentnosti zadávání veřejných zakázek, zejména pak transparentnosti výběru dodavatele, jakož i práva veřejnosti být informována o ceně, která bude hrazena z veřejných rozpočtů.[17]

 

4.3   Zákon o veřejné podpoře[18] neobsahuje povinnost soutěžitelů (příjemců/podniků) předkládat Úřadu k výkonu jeho pravomocí v oblasti veřejné podpory podklady a informace ve verzi s obchodním tajemstvím a bez obchodního tajemství (tím není dotčena povinnost mlčenlivosti zaměstnanců o takových skutečnostech). Úřad je oprávněn vyžádat si od příjemců (podniků) informace a dokumenty týkající se veřejné podpory;[19] v takovém případě vyzve příjemce k vyznačení obchodního tajemství, je-li součástí předkládaných informací. V případech, které jsou předmětem řízení u Evropské komise (notifikace, stížnosti apod.), Úřad vyzývá předkladatele informací/podkladů k vyznačení obchodního tajemství s odkazem na sdělení o profesním tajemství v rozhodnutích o veřejné podpoře.[20] Protože veřejná podpora představuje poskytování veřejných (státních) prostředků podnikům, jsou z důvodu transparentnosti tyto informace ve stanoveném rozsahu příslušnými poskytovateli zveřejňovány (např. registr podpor malého rozsahu nebo systém pro transparentnost podpor Evropské komise[21]).

 

Přílohy:

 

I. až III. – Příklady vyznačení obchodního tajemství I. až III. – Příklady vyznačení obchodního tajemství 450 KB



[1] Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále též „zákon“).

[2] Dle § 2 odst. 1 zákona se pojmem soutěžitel rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. Úřad jej v tomto dokumentu užívá obecně pro každého, kdo poskytuje Úřadu informace a podklady, jež mohou obsahovat obchodní tajemství.  

[3] Ustanovení § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Před jeho účinností bylo obchodní tajemství vymezeno vcelku obdobně v ustanovení § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

[4] Osoby odlišné od účastníků řízení mohou dle § 38 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, získat přístup do spisu, prokáží-li Úřadu právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. Dle zákona však nemají osoby odlišné od účastníků řízení právo nahlížet do podkladů ve spisu tvořících obchodní tajemství účastníků řízení a ostatních soutěžitelů.

[5] Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (§ 9 odst. 1). Pozn.: Další výluky z poskytování informací dle uvedeného zákona nejsou předmětem tohoto dokumentu.  

[6] Tuto výzvu k vyznačení obchodního tajemství zasílá Úřad i u vydaného nepravomocného rozhodnutí, neboť dle judikatury je povinen poskytnout k žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím i nepravomocné rozhodnutí.

[7] Obdobně Úřad postupuje v případě bankovního tajemství nebo jiného obdobného zvláštním zákonem chráněného tajemství, přičemž naplnění jeho znaků dle příslušných zvláštních zákonů prokazuje poskytovatel podkladů a informací.

[8] Také při poskytování podkladů a informací jinými osobami, jež mohou obsahovat informace chráněné zvláštními zákony před zpřístupněním (zákonem chráněné tajemství), je Úřad oprávněn požadovat předložení podkladů i ve verzi, z níž bylo takové tajemství odstraněno (§ 21c odst. 2 zákona). I tyto informace chrání Úřad před zpřístupněním, přičemž jejich vymezení vyplývá z příslušných zvláštních zákonů (viz např. bankovní tajemství).

[9] Ustanovení § 21c odst. 2 in fine zákona.

[10] Například Tribunál v rozsudku ze dne 28. 1. 2015, T-341/12, Evonik Degussa v. Komise (body 84 – 85) uvedl, že se to obecně týká informací starších 5 let, leda by soutěžitel výjimečně prokázal, že i přes svou zastaralost informace nadále představují zásadní znak jeho obchodního postavení. (Ibid uvedl Soudní dvůr v rozsudku ze dne 14. 3. 2017, C-162/15 P (bod 64), ke kasační stížnosti proti rozsudku Tribunálu v téže věci).

[11] Pozn.: Tím není dotčena ochrana obchodního tajemství vůči třetím osobám odlišným od účastníků řízení.

[12] Soft law – Spojení soutěžitelů – bod 35; https://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarska-soutez.html.

[13] Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, § 236 odst. 2.

[14] Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, § 5a odst. 2 a § 7.

[15] Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, § 271 odst. 2.

[16] Pozn.: Dle okolností veřejné zakázky to mohou být případně i některá další hodnotící kritéria, jež by jinak naplňovala znaky obchodního tajemství soutěžitele.

[17] Potvrzuje to také judikatura, viz rozsudek NSS č.j. 2 As 86/2019-78 ze dne 25. 2. 2021.

[18] Zákon č. 215/2004 Sb.,o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje.

[19] Viz § 5 odst. 2 zákona č. 215/2004 Sb.

[20] Commission communication C (2003) 4582 of 1 December 2003 on professional secrecy in State (2003/C 297/03):

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX%3A52003XC1209%2802%29.

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz

Omluva

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, sídlem Brno, třída Kpt. Jaroše 7, PSČ 604 55, IČO 65349423, se tímto omlouvá společnosti RegioJet a.s., sídlem Brno, Náměstí Svobody 86/17, PSČ 602 00, IČO 28333187, za obsah tiskových zpráv nazvaných „Flixbus soutěží férově, odmítl snahy konkurence o koordinaci cen“ a „Výzvy k dodržování cen jsou ze soutěžního hlediska problematické“ zveřejněných na internetových stránkách www.uohs.cz dne 13. 5. 2019, neboť tyto nevyváženě a zavádějícím způsobem informovaly o postupu společnosti RegioJet a.s. vůči FlixBus CZ s.r.o., sídlem Havlíčkova 1029/3, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO 6015697, ve sporu o případné podnákladové ceny této společnosti, čímž bylo neoprávněně zasaženo do pověsti společnosti RegioJet a.s.