Možnosti obrany proti postupu zadavatele
Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) a zadávacími podmínkami pro zadání:
- podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky,
- koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 ZZVZ, a
- pro zvláštní postupy podle části šesté ZZVZ.
Úřad není ze zákona oprávněn k přezkoumání postupů zadavatele při zadání veřejné zakázky malého rozsahu. Výjimkou je pouze situace, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku malého rozsahu dobrovolně v zadávacím řízení dle ZZVZ – v takovém případě je zadavatel povinen dodržet všechna ustanovení ZZVZ a pouze v takovém případě by spadal přezkum zadání této veřejné zakázky do kompetence ÚOHS. Pravomoc ÚOHS k dozoru nad řádným uveřejňováním smluv a skutečně uhrazených cen dle § 219 ZZVZ tím není dotčena.
Úřad dále vykonává dozor nad dodržováním postupu státu, krajů a obcí (tj. objednatelů) při uzavírání smluv při zajišťování dopravní obslužnosti podle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících.
Při výkonu dozoru podle předchozích odstavců Úřad
a) rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky nebo při zvláštním postupu postupoval v souladu se zákonem,
b) rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu se zákonem,
c) rozhoduje o tom, zda objednatel postupoval při výběru dopravce v souladu se zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie,
d) projednává přestupky,
e) ukládá nápravná opatření a pokuty za spáchání přestupku,
f) rozhoduje o návrhu po ukončení fáze inovačního partnerství,
g) kontroluje podle kontrolního řádu soulad úkonů zadavatele či objednatele při zadávání veřejných zakázek a uzavírání smluv o veřejných službách v přepravě cestujících s příslušnými zákony.
Pravomoc podle písm. a) až f) Úřad vykonává výlučně ve správním řízení zahájeném buď na návrh oprávněné osoby, nebo z moci úřední.
Návrh
Návrh je oprávněn podat dodavatel (tj. osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací), kterému postupem zadavatele či objednatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu, se zvláštními postupy podle části šesté zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nebo s uzavřením smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících hrozí nebo vznikla újma, a který současně využil svého práva podat zadavateli v téže věci zdůvodněné námitky (pokud mu takové právo svědčilo). Návrh na zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku lze podat i bez předchozího podání námitek.
Nezbytným předpokladem pro podání návrhu je řádné a včasné složení kauce na účet Úřadu.
Navrhovatel má ve správním řízení zahájeném na návrh postavení účastníka správního řízení, z čehož mu plynou zejm. následující oprávnění:
- vyjadřovat se, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy,
- navrhovat provedení důkazů,
- disponovat s návrhem (zejm. jej vzít úplně nebo částečně zpět),
- nahlížet do spisu, činit z něj výpisy a opatřovat kopie,
- vyjadřovat se k podkladům rozhodnutí.
Podnět
Podnět k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele může podat jakýkoli subjekt (fyzická i právnická osoba, dodavatel i osoby z řad veřejnosti včetně jednotlivců). Podnět k Úřadu tak může bezplatně podat de facto kdokoliv. Zákon však ve dvou případech stanovuje výjimku, kdy se podnět podatele nevyřizuje.
Podnět, který podá dodavatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky, se nevyřizuje. Rovněž se nevyřizuje podnět, který podá stěžovatel, jenž v téže věci podal návrh, aniž zaplatil kauci.
V souvislosti s podáním podnětu je třeba upozornit, že automaticky nedochází k zahájení správního řízení z moci úřední. Na zahájení správního řízení není právní nárok (jeho zahájení je odvislé od výsledku šetření podnětu Úřadem). Podatel podnětu není účastníkem šetření ani následného správního řízení, nesvědčí mu tedy ani v tomto ohledu žádná procesní práva. Jediné oprávnění, které podateli podnětu svědčí, je být informován o výsledku šetření podnětu.
Jaký je postup Úřadu vůči podateli podnětu?
Úřad ve lhůtě 30 dnů od obdržení podnětu sdělí stěžovateli informace v souvislosti s jím podaným podnětem; zda již podnět vyřídil a zahájil správní řízení, nebo neshledal důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední, nebo že jsou nadále skutečnosti uvedené v podnětu předmětem šetření ze strany Úřadu. Pakliže šetření podnětu trvá i nadále, Úřad podateli podnětu následně ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy podnět obdržel, sdělí, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Pokud šetření podnětu nelze dokončit ani ve lhůtě 6 měsíců, Úřad tuto skutečnost sdělí podateli podnětu spolu s odůvodněním, proč nebylo možné šetření podnětu ukončit v uvedené lhůtě. Šetření podnětu však nesmí trvat déle než 24 měsíců.
