číslo jednací: R175/2008/02-279/2009/310/ZČt

Instance II.
Věc Použití JŘBU při odstraňování následků větrné kalamity Emma
Účastníci
  1. Lesy ČR s.p., Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 152 odst. 5 písm. b) sř - rozklad zamítnut
Rok 2008
Datum nabytí právní moci 20. 1. 2009
Související rozhodnutí S172/2008/VZ-18860/2008/510/IF
R175/2008/02-279/2009/310/ZČt
Dokumenty file icon pis45705.pdf  85 KB

Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.1.2009

Č. j.: UOHS-R175/2008/02-279/2009/310/ZČt   V Brně dne 15. ledna 2009

Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 6.10.2008 společností

·  CE WOOD, a. s., IČ 60745479, se sídlem Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín,
zast. předsedou představenstva Ing. Ivanem Doubravou, ve správním řízení právně zast. advokátem Mgr. Radkem Pokorným, se sídlem AK Pokorný, Wagner & spol., Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha,

  proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 17.9.2008, č. j. S172/2008/VZ-18860/2008/510/IF, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

·  Lesy České republiky, s. p., IČ 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové,

  učiněných při zadávání veřejné zakázky „Opava – Emma“ výzvou ze dne 2.5.2008 k předložení nabídky třem dodavatelům v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je dalším účastníkem správního řízení vybraný uchazeč, společnost

·  Opavská lesní a. s., IČ 45193177, se sídlem Krajánkova 11/2390, 140 00 Praha 4, zast. předsedou představenstva Ing. Jindřichem Grosserem, ve správním řízení právně zast. advokátem JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., se sídlem AK Gleiss Lutz v. o. s., nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 17.9.2008 č. j. S172/2008/VZ-18860/2008/510/IF, 

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

I.   Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Lesy České republiky, s. p., IČ 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, zast. generálním ředitelem Ing. Jiřím Novákem (dále jen „zadavatel“), vyzval podle § 23 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), výzvou ze dne 2.5.2008 tři dodavatele k podání nabídky v jednacím řízení bez uveřejnění ve veřejné zakázce „Opava – Emma“ (dále jen „veřejná zakázka“). Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel nabídky tří uchazečů. Jako nejvhodnější vybrala hodnotící komise nabídku uchazeče Opavská lesní a. s., IČ 45193177, se sídlem Krajánkova 11/2390, 140 00 Praha 4, zast. předsedou představenstva Ing. Jindřichem Grosserem, ve správním řízení právně zast. advokátem JUDr. Martinem Nedelkou, se sídlem AK Gleiss Lutz v.o.s., nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč“). Dne 7.5.2008 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu.

2.  Dne 20.5.2008 se společnost CE WOOD, a. s., IČ 60745479, se sídlem Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín, zast. předsedou představenstva Ing. Ivanem Doubravou, ve správním řízení právně zast. advokátem Mgr. Radkem Pokorným, se sídlem AK Pokorný, Wagner & spol., Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“), dozvěděl o možném porušení zákona úkonem zadavatele. Dopisem ze dne 3.6.2008 podal navrhovatel námitky, kterým zadavatel nevyhověl, a proto navrhovatel doručil dne 16.6.2008 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele. Tímto dnem bylo zahájeno správní řízení, ve kterém jako účastníky správního řízení Úřad označil zadavatele, navrhovatele a vybraného uchazeče.

Napadené rozhodnutí

3.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 17.9.2008 rozhodnutí č. j. S172/2008/VZ-18860/2008/510/IF, kterým v souladu s § 114 odst. 3 zákona správní řízení zastavil, neboť námitky nebyly doručeny zadavateli do doby uzavření smlouvy a tudíž není navrhovatel osobou oprávněnou k podání návrhu.

4.  V odůvodnění svého rozhodnutí Úřad uvádí, že po přezkoumání veškeré dokumentace a spisového materiálu dospěl ke zjištění, že se navrhovatel dozvěděl o možném porušení zákona zadavatelem dne 20.5.2008. Dopisem ze dne 3.6.2008 podal navrhovatel námitky, které zadavatel obdržel o den později. Po přezkoumání jejich oprávněnosti zadavatel námitkám nevyhověl. Rozhodnutí zadavatele o námitkách pak navrhovatel obdržel dne 6.6.2008. Jak vyplynulo z dokumentace případu, uzavřel zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem dne 7.5.2008. Navrhovatel tedy nedodržel zákonnou podmínku pro podání námitek zakotvenou v § 110 odst. 3 zákona, neboť námitky byly podány po uzavření smlouvy. Z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel nesplnil jak subjektivní lhůtu, podle které má povinnost podat námitky do 15 dnů ode dne, kdy se dozví o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele, tak lhůtu objektivní, podle které tak musí učinit nejpozději do okamžiku uzavření smlouvy. V důsledku výše uvedeného vadného postupu tedy navrhovatel nebyl k podání návrhu řádně legitimován. Úřad tedy konstatoval, že navrhovatel není osobou oprávněnou k podání návrhu, a proto správní řízení zastavil.

II.  Námitky rozkladu

5.  Proti shora uvedenému rozhodnutí podal navrhovatel dne 6.10.2008 rozklad, ve kterém uvádí, že považuje výše uvedené rozhodnutí zadavatele za nesprávné a nezákonné. Dle navrhovatele došlo ze strany Úřadu k nesprávnému právnímu vyhodnocení věci, neboť smlouva o realizaci veřejné zakázky nebyla podle jeho názoru platně uzavřena. Navrhovatel je přesvědčen, že nebyly dány zákonné podmínky pro realizaci předmětné veřejné zakázky v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, a tedy ani smlouva na jeho základě nemohla být uzavřena platně. Objektivní lhůtu k podání námitek podle § 110 odst. 3 zákona tedy navrhovatel dle svého názoru nemohl zmeškat, neboť smlouva na předmětnou veřejnou zakázku nebyla dosud platně uzavřena. Navrhovatel pak má za to, že subjektivní lhůtu dodržel, neboť námitky proti úkonům zadavatele doručil zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o rozporu zadávacího řízení se zákonem dozvěděl. Navrhovatel opakovaně upozorňuje na skutečnost, že se Úřad vůbec nezabýval jím namítanou absolutní neplatností předmětné smlouvy. Posouzení zákonnosti či nezákonnosti použitého zadávacího řízení, na jehož základě byla s vybraným uchazečem uzavřena předmětná smlouva, považuje navrhovatel za klíčové pro posouzení, zda byly námitky podány v zákonem stanovené lhůtě. Vzhledem k průběhu zadávacího řízení považuje navrhovatel postup zadavatele současně za porušení zákazu diskriminace a zásad transparentnosti dle § 6 zákona.

6.  Navrhovatel dále uvádí, že tím, že Úřad rozhodl výše uvedeným způsobem a současně zahájil se zadavatelem správní řízení z vlastního podnětu, došlo k závažnému omezení jeho procesních práv. Nadále mu totiž nesvědčí postavení účastníka řízení, jak je tomu v případě řízení, které je v souladu s § 116 zákona zahájeno na jeho písemný návrh.

7.  Navrhovatel současně poukazuje na skutečnost, že pokud Úřad (bez ohledu na posouzení zákonnosti zadávacího řízení a platnosti smlouvy uzavřené v předmětném zadávacím řízení) zastaví správní řízení z důvodu, že navrhovatel podal námitky až po uzavření uvedené smlouvy, vede ve svém důsledku tento postup k vyloučení jakékoli možnosti efektivní obrany práv dodavatelů, kteří tak nemají možnost dodržet objektivní zákonnou lhůtu pro podání námitek v souladu s § 110 odst. 3 zákona.

8.  Navrhovatel napadá rovněž postup Úřadu při vydání předmětného rozhodnutí, kdy dle něj došlo k porušení ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a § 68 odst. 3 správního řádu, a dále čl. 32 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatel namítá, že rozhodnutí bylo vydáno v tentýž den, kdy účastníkům končila lhůta k podání vyjádření k podkladům rozhodnutí, čímž došlo k zásadnímu porušení procesních práv účastníků. Dle navrhovatele se Úřad v odůvodnění svého rozhodnutí vůbec nezabýval návrhy a námitkami obsaženými v jeho vyjádření, které bylo poslední den stanovené lhůty předáno k poštovní přepravě v souladu s § 40 správního řádu.

9.  Navrhovatel dále vytýká Úřadu, že se v prvostupňovém řízení nechoval v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti, když jeho postupem došlo opakovaně k průtahům v řízení a tím k jednoznačnému omezení práv navrhovatele jako účastníka řízení.

10.  Závěrem rozkladu navrhovatel shrnuje všechny zásadní námitky, opětovně konstatuje, že se Úřad vůbec nevypořádal s jeho návrhy, ani s námitkami obsaženými v jeho vyjádřeních, a vyslovuje domněnku, že jediným smyslem postupu Úřadu bylo vyloučit jeho účastenství v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v předmětné veřejné zakázce a nikoli řádně přezkoumat návrhem napadené úkony zadavatele.

Závěr rozkladu

11.  Navrhovatel požaduje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání Úřadu.

III.  Řízení o rozkladu

Vyjádření zadavatele k rozkladu

12.  Dne 15.10.2008 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu, který považuje námitky navrhovatele za účelové a zavádějící. Zadavatel prohlašuje, že při zadávání veřejné zakázky postupoval plně v souladu se zákonem, neporušil žádnou svou povinnost a je proto přesvědčen, že smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena platně. Dle zadavatele je navrhovatelem tvrzená neplatnost smlouvy v tomto případě zcela irelevantní. Zásadní je opožděné podání námitek, v důsledku kterého není navrhovatel osobou oprávněnou podat návrh na přezkum. Důvod, pro který Úřad řízení zastavil, je dle zadavatele v předmětném rozhodnutí řádně uveden i zdůvodněn.

13.  Skutečnost, že Úřad současně s vydáním napadeného rozhodnutí o zastavení řízení zahájil v téže věci řízení z moci úřední, je dle zadavatele naprosto v souladu se zákonem a svědčí pouze o pečlivosti Úřadu a jeho snaze vykonávat řádný dohled nad dodržováním zákona, nikoli o jeho úmyslu zkrátit navrhovatele na jeho právech.

14.  K námitce navrhovatele, že Úřad vydal rozhodnutí v tentýž den, kdy účastníkům řízení končila lhůta pro vyjádření se k podkladům, čímž navrhovatele měl zkrátit na jeho právech, zadavatel uvádí, že datum 17.9.2008 vyznačuje datum, kdy Úřad začal rozhodnutí vytvářet. Samotné rozhodnutí však bylo vypraveno až následující den a Úřad tedy měl možnost seznámit se s vyjádřením navrhovatele k podkladům rozhodnutí a toto ve svém rozhodnutí i zohlednit.

15.  K délce správního řízení zadavatel uvádí, že tato byla ovlivněna zejména lhůtami stanovenými účastníkům řízení pro navrhování důkazů a podání jiných návrhů a lhůtami pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Tyto lhůty byly stanoveny tak, aby žádný z účastníků nebyl poškozen.

16.  Závěrem zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

Stanovisko předsedy Úřadu

17.  Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu, věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

18.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k níže uvedenému závěru.

19.  Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 17.9.2008, č. j. S172/2008/VZ-18860/2008/510/IF zastavil správní řízení podle § 114 odst. 3 zákona, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil.

IV.   K námitkám rozkladu

K namítané absolutní neplatnosti smlouvy

20.  Zásadní námitkou celého rozkladu je tvrzení navrhovatele, že se Úřad nezabýval jím namítanou absolutní neplatností předmětné smlouvy, uzavřené na základě chybného postupu zadavatele. Dle navrhovatele totiž nebyly splněny podmínky pro realizaci předmětné veřejné zakázky v rámci jednacího řízení bez uveřejnění. V důsledku toho tedy ani nebylo možné platně uzavřít předmětnou smlouvu. Veškeré další úkony navrhovatele, jejichž platnost se následně odvozovala od data uzavření výše uvedené smlouvy, pak byly dle jeho názoru nezákonně zpochybněny.

21.  K tomuto uvádím, že v průběhu předchozího řízení nebylo možné posoudit zákonnost či nezákonnost postupu zadavatele v zadávacím řízení, neboť nebyly naplněny zákonné podmínky procesního charakteru pro to, aby se Úřad mohl zabývat meritem věci. Základní podmínkou pro posouzení merita věci je naplnění zákonných náležitostí, mezi které patří mimo jiné podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k tomu oprávněnou osobou. V souladu s § 110 odst. 5 zákona je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele podání řádných námitek ve stejné věci. Podle § 110 odst. 3 zákona musí stěžovatel doručit zadavateli námitky do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Zákon tedy rozlišuje pro řádné podání námitek lhůtu subjektivní a lhůtu objektivní. Toto ustanovení tedy přesně a jednoznačně ohraničuje časový úsek, ve kterém je stěžovatel oprávněn zadavateli námitky podat. Posledním dnem pro podání námitek je den, kdy končí jedna z těchto dvou lhůt. U lhůty subjektivní tedy nejpozději patnáctý den po dni, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl a u lhůty objektivní pak okamžik, kdy je v rámci zadávacího řízení učiněn úkon uzavření smlouvy.

22.  Úkon uzavření smlouvy je pak ve vztahu k počítání běhu objektivní lhůty nezbytné vnímat nikoli pouze jako dvoustranný právní akt (se všemi souvisejícími právními náležitostmi), ale prvotně a především jako krok ve smyslu § 82 zákona, se kterým zákon v rámci zadávacího řízení spojuje konkrétní právní skutečnosti (mimo jiné konec objektivní lhůty). Jedná se tedy o jakýsi „uzlový bod“, po jehož překročení již nelze podat námitky. Úvaha navrhovatele, zda smlouva je platně uzavřená ve smyslu soukromoprávním, tak v souvislosti s počítáním běhu objektivní lhůty není na místě, neboť rozhodná je skutečnost, že zadávací řízení uzavřením smlouvy dle § 82 zákona dospívá do fáze, kdy již nelze podávat námitky. Právo na podání námitek je pak možno v této souvislosti chápat jako prekluzivní, protože i kdyby v budoucnu bylo zjištěno, že uzavřená smlouva byla z jakýchkoliv důvodů neplatná (ať již absolutně či relativně), může to mít důsledky pouze soukromoprávní (např. pro náhradu škody, bezdůvodného obohacení, apod.), ale není myslitelné, aby důsledkem takové neplatnosti smlouvy došlo k jakémusi „znovuoživení“ zadávacího řízení spolu s novou možností podat námitky. Tomu brání mimo jiné i ustanovení § 118 zákona, podle kterého může Úřad uložit nápravné opatření (a tedy vrátit zadávací řízení o některé úkony „zpět“) pouze tehdy, pokud dosud nedošlo k uzavření smlouvy, tedy k úkonu podle § 82 zákona. Uzavření smlouvy ve smyslu § 82 zákona se tak po právní stránce rozpadá na uzavření smlouvy v širším slova smyslu (jako poslední krok v rámci zadávacího řízení), a dále pak na uzavření smlouvy v užším smyslu jako samotný soukromoprávní právní úkon.

23.  V šetřeném případě zadavatel uzavřel smlouvu ve smyslu § 82 zákona dne 7.5.2008 a tímto dnem uplynula objektivní lhůta podle § 110 odst. 3 zákona pro podání námitek. Subjektivní lhůta v tomto případě vůbec nezačala plynout, protože navrhovatel se o možném porušení zákona zadavatele dozvěděl až dne 20.5.2008. Zadavatel pak obdržel námitky navrhovatele až dne 4.6.2008. Konstatace nedodržení zákonem stanovené lhůty pro podání námitek, a tedy nedostatek zákonem stanovených náležitostí pro řádné podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je proto jediným možným a správným závěrem, ke kterému Úřad mohl v napadeném rozhodnutí dospět.

24.  K tomu dále uvádím, že splnění zákonných podmínek procesního charakteru zkoumá Úřad z úřední povinnosti a v případě, kdy návrh trpí jakýmkoli procesním nedostatkem, musí Úřad příslušné správní řízení zastavit. Pokud však Úřad v průběhu tohoto šetření získá pochybnost o zákonnosti postupu zadavatele, současně se zastavením řízení zahájí z moci úřední řízení nové, v rámci kterého může postup zadavatele přezkoumat meritorně. Tento postup aplikoval Úřad i v šetřeném případě.

25.  Pro úplnost uvádím, že případné posouzení platnosti či neplatnosti smlouvy nespadá do kompetence Úřadu, neboť není možné na základě veřejnoprávního postupu rušit soukromoprávní úkon. Posouzení platnosti smlouvy je čistě věcí soukromoprávní. Okamžikem uzavření smlouvy se další vztahy mezi zadavatelem a dodavatelem již neřídí zákonem o veřejných zakázkách, ale občanským, případně obchodním zákoníkem a smluvními podmínkami. Úřad může pouze konstatovat případnou nezákonnost postupu zadavatele v zadávacím řízení. Po uzavření smlouvy však nelze veřejnou zakázku zrušit. Postavení dodavatele, který se dozví o nezákonném postupu zadavatele až po uzavření smlouvy, je skutečně ztížené, nicméně podle platného znění zákona nemá Úřad jinou možnost, než postupovat způsobem, který byl v tomto případě aplikován. K zajištění ochrany práv dodavatelů pak přispívá právě řízení zahájené z moci úřední.

K ostatním namítaným pochybením Úřadu

26.  Dále navrhovatel namítá, že Úřad chtěl zbavit navrhovatele postavení účastníka správního řízení účelově, aby tento neměl možnost se správního řízení aktivně účastnit a tím, že postupoval výše uvedeným způsobem (zastavil řízení a současně zahájil se zadavatelem správní řízení z moci úřední), došlo k závažnému omezení jeho procesních práv.

27.  K tomuto uvádím, že Úřad nemá žádný zájem na tom, aby jednotlivé účastníky v řízení zvýhodňoval či znevýhodňoval. Opakovaně uvádím, že postup Úřadu je vymezen rámcem zákona. V okamžiku, kdy navrhovatel nenaplnil zákonem stanovené náležitosti, není možné, aby se nadále na řízení podílel jako jeho účastník. Pro úplnost však uvádím, že ve správním řízení zahájeném z moci úřední zadavatel ani vybraný uchazeč nedoložili žádné nové skutečnosti a odkázali na svá vyjádření provedená v předchozím správním šetření, které bylo napadeným rozhodnutím zastaveno. Nově vedené správní řízení pak zohledňuje všechny podklady, které Úřad získal v rámci dřívějšího řízení. Nelze tedy konstatovat, že byl navrhovatel ztrátou postavení účastníka správního řízení významným způsobem znevýhodněn, či že by tímto bylo zásadním způsobem ovlivněno meritorní posouzení postupu zadavatele.

28.  K námitce navrhovatele, že došlo k opakovaným průtahům a že celková délka řízení byla vzhledem k jeho výsledku neúměrně dlouhá, uvádím, že Úřad činil pouze ty kroky, které považoval za nutné pro řádný průběh řízení. Úřad byl veden snahou zjistit všechny relevantní skutečnosti rozhodné pro objektivní posouzení předmětného zadávacího řízení ve všech jeho zvláštnostech. Zjištěné skutečnosti, které šly nad rámec rozhodnutí v řízení, které bylo zastaveno, byly následně využity v rámci řízení zahájeného z moci úřední, jak bylo uvedeno výše.

29.  K námitce navrhovatele, že napadené rozhodnutí bylo vydáno ve stejný den, kdy účastníkům správního řízení končila lhůta k podání vyjádření k podkladům rozhodnutí a Úřad se tedy neseznámil s obsahem jeho stanoviska, které bylo na Úřad doručeno o den později, uvádím následující. Obsahem tohoto stanoviska jsou výhradně argumenty, které již navrhovatel uplatnil ve svých dřívějších vyjádřeních a které kopírují obsah předchozích podání navrhovatele. Úřad tedy sice vydal napadené rozhodnutí před uplynutím lhůty pro vyjádření se k podkladům, avšak je zřejmé, že tento procesní krok neměl vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť argumentace navrhovatele obsažená v jeho dodatečném vyjádření se stala součástí podkladů pro rozhodnutí Úřadu, když Úřad ji měl k dispozici z jiných podání navrhovatele v tomto správním řízení. V napadeném rozhodnutí se s ní proto bezezbytku vypořádal a napadené rozhodnutí tak netrpí nezákonností.

V.  Závěr

30.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

31.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

    Ing. Martin Pecina, MBA

    předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže


Obdrží:

1.Lesy České republiky, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové

2.  Mgr. Radek Pokorný, advokát se sídlem AK Pokorný, Wagner & spol., Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha

3.  JUDr. Martin Nedelka, Ph.D., advokát se sídlem AK Gleiss Lutz, v. o. s., nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1

4.  spis.

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz