číslo jednací: 30763/2023/161
spisová značka: R0042/2020/VZ

Instance II.
Věc Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a kontrolní činnost – II
Účastníci
  1. Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení
  2. Eviden Czech Republic s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 22. 8. 2023
Související rozhodnutí 05207/2020/511/ŠNo
14604/2020/321/ZSř
30763/2023/161
Dokumenty file icon 2020_R0042_1.pdf 272 KB

Spisová značka:  ÚOHS-R0042/2020/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-30763/2023/161 

 

 

Brno 22. 8. 2023

 

V řízení o rozkladu ze dne 28. 2. 2020, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 2. 3. 2020 a podaném navrhovatelem –

  • Eviden Czech Republic s. r. o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen Mgr. Tomášem Biemem, advokátem, ev. č. ČAK 15040, společníkem v advokátní kanceláři Biem & Schýbal, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 04677111, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8, ověřeno na základě plné moci ze dne 30. 7. 2019,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0301/2019/VZ, č. j. ÚOHS-05207/2020/511/ŠNo ze dne 14. 2. 2020, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 1. 8. 2019 na návrh výše označeného navrhovatele ze dne 30. 7. 2019 na přezkoumání úkonů zadavatele –

  • Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5,

učiněných při zadávání rámcové dohody s názvem „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a kontrolní činnost – II“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 6. 2015 pod ev. č. zakázky 515087 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 6. 2015 pod č. 2015/S 107-194376,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 152 odst. 5, § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0301/2019/VZ, č. j. ÚOHS-05207/2020/511/ŠNo ze dne 14. 2. 2020

 

r u š í m

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0301/2019/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5, učiněných při zadávání rámcové dohody s názvem „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a kontrolní činnost – II“

 

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel, Česká republika - Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 (dále jen „zadavatel“), zahájil za účelem zadání rámcové dohody s názvem „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a kontrolní činnost - II“ (dále též jen „rámcová smlouva“) užší řízení; oznámení o zahájení zadávacího řízení na uzavření rámcové smlouvy bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 6. 2015 pod ev. č. zakázky 515087 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 6. 2015 pod č. 2015/S 107-194376 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky mělo být dle bodů 1.3 a 1.4 zadávací dokumentace (dále též jen „ZD“) zajištění komplexních služeb, které zadavateli zajistí stabilní rozvoj a podporu tzv. lokálního aplikačního vybavení, které zadavatel provozuje decentralizovaně na všech okresních správách sociálního zabezpečení, pro agendu, která řeší zejména výběr pojistného na důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činných, kontrolní činnost a dobrovolné důchodové pojištění. Předmět plnění veřejné zakázky měl konkrétně sestávat z poskytování aplikační podpory a ze zajištění rozvoje aplikace APV LOK, KOC a PVO v souladu se zadávacími podmínkami. Předpokládanou hodnotu nadlimitní veřejné zakázky na služby stanovil zadavatel v bodě II. 1.5 oznámení o zakázce v částce 198 347 107 Kč bez DPH.

3.             Z rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 5. 9. 2018 (dále jen „rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky“) vyplývá, že nabídku podali v návaznosti na podání žádosti o účast a prokázání kvalifikace celkem tři uchazeči, z nichž nejvýhodnější nabídku podal dodavatel – Eviden Czech Republic s. r. o. (v obchodním rejstříku do 1. 7. 2023 zapsaný s obchodní firmou  Atos IT Solutions and Services, s. r. o.), IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen (ověřeno na základě plné moci ze dne 30. 7. 2019) Mgr. Tomášem Biemem, advokátem, ev. č. ČAK 15040, společníkem v advokátní kanceláři Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s. r. o., se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8 (dále jen „navrhovatel“). Jako druhá v pořadí se umístila nabídka dodavatele – Oksystem a. s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4 (přičemž v procesu posuzování nabídek se dodavatel Oksystem a. s. stal vybraným dodavatelem; dále též jen „vybraný dodavatel“). Třetí nejvýhodnější nabídku podal dodavatel – Asseco Central Europe, a. s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4 (dále jen „třetí uchazeč“).

4.             V návaznosti na námitky ze dne 5. 9. 2018, které podal vybraný dodavatel, zadavatel dne 24. 10. 2018 své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, opatřením k nápravě podle § 111 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], zrušil s odůvodněním, že proces posouzení nabídek není zachycen v přezkoumatelném rozsahu.

5.             Žádostí ze dne 18. 12. 2018 (dále jen „žádost o objasnění MNNC I“) zadavatel vyzval navrhovatele k písemnému zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (dále též jen „MNNC“) ve smyslu § 77 odst. 1 zákona. Zadavatel identifikoval MNNC konkrétně ve dvou aspektech přílohy č. 2 k rámcové smlouvě s názvem „Cena plnění“ (dále jen „příloha č. 2“), a to ve vztahu k jednotkovým cenám za člověkoden definovaných odborníků podle bodu 1.1 přílohy č. 2 (dále jen „ceny za člověkoden“) a dále ve vztahu k odůvodnění cenřešení specifických požadavků podle bodu 1.4 „Cena za Rozvoj APV LOK, KOC a PVO“ (dále jen „ceny řešení specifických požadavků“), kde shledal mimořádně nízkou pracnost. Zadavatel poukázal na možný (vhodný) obsah požadovaného objasnění a doplnil, že MNNC je možné odůvodnit pouze na základě objektivních dokumentů a konkrétního detailního zdůvodnění.

6.             Navrhovatel reagoval na žádost o objasnění MNNC I přípisem ze dne 9. 1. 2019 (dále též jen „odpověď k MNNC I“). Ve své odpovědi navrhovatel poukázal zejména na výjimečně příznivé podmínky pro plnění veřejné zakázky, ve smyslu § 77 odst. 2 písm. b) zákona, z důvodu dlouholetého poskytování služeb přímo zadavateli, spojeného s unikátním know-how, odborností pracovníků a již vybudovaným profesionálním technickým i znalostním zázemím pro řešení jednotlivých případů, načež nízká cena vyplývá též z originality nabízeného řešení ve smyslu § 77 odst. 2 písm. c) zákona. Navrhovatel v odpovědi k MNNC I dále uvedl, že předpokládá hrubou projektovou marži 7 %, která je pro něho stále rentabilní zejména z hlediska využití zdrojů a udržení know-how; a rovněž vysvětlil, z jakých důvodů si mohl dovolit nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k cenám řešení specifických požadavků; přičemž doplnil odkaz na dvě další zadávací řízení, v nichž zadavateli nabídl v rámci nabídky srovnatelné cenové podmínky, navíc jednu z příslušných zakázek navrhovatel řádně plní a na druhou zadavatel uzavřel smlouvu za ještě výhodnějších cenových podmínek s třetím uchazečem.

7.             Zadavatel vyzval žádostí ze dne 29. 1. 2019 navrhovatele k doplňujícímu zdůvodnění MNNC (dále též jen „žádost o objasnění MNNC II“), neboť informace poskytnuté navrhovatelem v odpovědi k MNNC I nepovažoval za dostatečné. V žádosti o objasnění MNNC II zadavatel navrhovatele požádal zejména o detailní popis předestřené spolupráce seniorních a juniorních členů týmů na plnění veřejné zakázky (dále též jen „realizační týmy“), včetně jejich konkrétního označení a rozpisu nákladů, pro jednotlivé definované role dle bodu 3.5.2 kvalifikační dokumentace (dále též jen „kvalifikované osoby“), neboť tyto role smí být plněny pouze odborníky splňujícími příslušné kvalifikační předpoklady v souladu s bodem 3.5.2 kvalifikační dokumentace se ZD, a dále o předložení alespoň jedné další reference, která bude dokládat reálnost jím nabízených cen.

8.             Na žádost o objasnění MNNC II reagoval navrhovatel odpovědí ze dne 15. 2. 2019 (dále též jen „odpověď k MNNC II“). V této odpovědi navrhovatel poukázal, že dle definovaného rozsahu člověkodnů na plnění veřejné zakázky není možné, aby definované role kvalifikovaných osob (například role projektového manažera) byly plněny jen jednou osobou, u níž navrhovatel prokázal splnění kvalifikačních předpokladů, načež volba dalších členů týmů pro příslušné role je věcí navrhovatele při realizaci veřejné zakázky. Předložení konkrétních mzdových údajů jednotlivých členů týmů navrhovatel označil z hlediska jejich zneužitelnosti v konkurenčním boji a dále z hlediska ochrany obchodního tajemství a osobních údajů, za rizikové. K požadavku na další referenci navrhovatel odkázal na svou předchozí odpověď k MNNC I.

9.             Zadavatel posoudil odpovědi k MNNC I a II jako neopodstatněné a dne 26. 6. 2019 vydal rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (dále též jen „rozhodnutí o vyloučení“), které odůvodnil zejména tím, že nabídková cena navrhovatele je ve smyslu § 77 zákona mimořádně nízká – jak ve vztahu k nabídkám ostatních uchazečů a k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, tak ve vztahu k běžným referenčním sazbám v jiných veřejných zakázkách. K odpovědím k MNNC I a II ze strany navrhovatele zadavatel uvedl, že navrhovatel ani na výzvu zadavatele nepředložil konkrétní informace, doklady a skutečnosti, na jejichž základě by bylo možno považovat nabídkovou cenu za odůvodněnou a objektivně splnitelnou. Proti rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel dne 10. 7. 2019 námitky, jimž zadavatel rozhodnutím ze dne 19. 7. 2019 nevyhověl.

10.         Dne 1. 8. 2019 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh ze dne 30. 7. 2019 ve smyslu § 114 zákona (dále jen „návrh“), jímž se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí o vyloučení a veškerých souvisejících úkonů a dále toho, aby zadavatel provedl nové posouzení a hodnocení nabídek v souladu se zákonem. Dnem doručení návrhu Úřadu došlo k zahájení řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

11.         Součástí návrhu byl i návrh na nařízení předběžného opatření ve smyslu § 117 zákona, spočívajícího v pozastavení zadávacího řízení a uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. O návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodl Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0301/2019/VZ-22103/2019/511/THI ze dne 12. 8. 2019, jímž zadavateli zakázal uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku (výrok I.) a návrh na nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení pozastavení zadávacího řízení zamítl (výrok II.).

12.         Na základě posouzení obsahu návrhu a všech rozhodných skutečností vydal dne 3. 10. 2019 Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0301/2019/VZ-27065/2019/511/THI (dále jen „původní prvostupňové rozhodnutí“), v jehož výroku rozhodl tak, že se návrh navrhovatele podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

13.         Dne 27. 12. 2019 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0191/2019/VZ-35772/2019/321/ZSř (dále jen „zrušující rozhodnutí“), jímž k rozkladu navrhovatele původní prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Zrušující rozhodnutí odůvodnil předseda Úřadu zejména tím, že neposkytnutí dílčí požadované informace v žádostech o objasnění MNNC I a II nemůže být samostatným důvodem pro vyloučení navrhovatele, neboť odůvodnění MNNC musí být posuzováno komplexně, v kontextu všech relevantních okolností, a navrhovatel byl oprávněn důvodnost MNNC objasnit i jinak.

II.             Napadené rozhodnutí

14.         V návaznosti na nové projednání věci vydal Úřad dne 14. 2. 2020 rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0301/2019/VZ, č. j. ÚOHS-05207/2020/511/ŠNo (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž opětovně rozhodl o tom, že se návrh navrhovatele podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

15.         Svůj závěr Úřad odůvodnil zejména tím, že navrhovatel MNNC ve své nabídce dostatečně nezdůvodnil. V napadeném rozhodnutí se Úřad sice ztotožnil s námitkou navrhovatele, že veřejná zakázka mohla být plněna i dalšími osobami nad rámec kvalifikovaných osob, neboť opačný závěr ze zadávacích podmínek nevyplývá (viz též body 222-227 odůvodnění napadeného rozhodnutí), ani tato skutečnost však dle názoru Úřadu nemohla zpochybnit učiněné zjištění, že navrhovatel svoji MNNC ani k opakované žádosti zadavatele nepodložil objektivními skutečnostmi a její reálnost neprokázal.

III.           Rozklad navrhovatele

16.         Dne 2. 3. 2020 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele ze dne 28. 2. 2020. Ze spisového materiálu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 14. 2. 2020. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

17.         Navrhovatel v rozkladu namítal nesprávné právní posouzení věci, nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, nerespektování závazného právního názoru předsedy Úřadu ve zrušujícím rozhodnutí a netransparentní a diskriminační přístup k navrhovateli s ohledem na další průběh zadávacího řízení. Navrhovatel se v rozkladu naopak ztotožnil s právním závěrem Úřadu, že ze zadávacích podmínek nevyplývalo, že by realizační tým dodavatele mohl být složen pouze z kvalifikovaných osob dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace.

IV.          Rozhodnutí o rozkladu

18.         Dne 18. 5. 2020 vydal předseda Úřadu rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0042/2020/VZ, č.j. ÚOHS-14604/2020/321/ZSř (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), kterým rozklad navrhovatele zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Předseda Úřadu shrnul, že v nabídce navrhovatele byla důvodně indikována MNNC, která nebyla navrhovatelem na výzvu zadavatele dostatečně odůvodněna. Vyřazení nabídky navrhovatele tedy podle předsedy Úřadu bylo v souladu s § 77 odst. 6 zákona oprávněné a rozhodnutí o vyloučení bylo vydáno v souladu s § 76 odst. 6 zákona.

V.            Řízení o žalobě před Krajským soudem v Brně

19.         Druhostupňové rozhodnutí napadl navrhovatel ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, žalobou.

20.         Krajský soud v Brně (dále jen „soud“) o této žalobě rozhodl rozsudkem ze dne 18. 5. 2023, č. j. 29 Af 45/2020-266 (dále jen „rozsudek 29 Af 45/2020-266“) tak, že druhostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.

21.         Soud vymezil jako základ sporu to, zda bylo důvodné a dostatečně odůvodněné vyloučit navrhovatele z další účasti na zadávacím řízení, a to podle § 77 odst. 6 a § 76 odst. 6 zákona, neboť v jeho nabídce byla identifikována MNNC. Přezkoumání postupu zadavatele předsedou Úřadu označil soud v obecné rovině za správný, neboť MNNC vyhodnocoval ve vztahu k předmětu zakázky, avšak konkrétní způsob odůvodnění závěru, že se v případě nabídky navrhovatele jednalo o MNNC, soud již nepovažoval za přiléhavý. Konkrétně podle soudu indikátory a referenční materiály zadavatele nepředstavovaly dostatečně robustní bázi pro závěry zadavatele o MNNC ve vztahu k ceně za člověkoden, včetně úvahy o nemožnosti realizace vybraných rolí v týmu za nabízené člověkodny, přičemž právě podložený závěr o nemožnosti realizovat plnění veřejné zakázky za nabízenou cenu byl pro rozhodnutí o vyloučení z důvodu MNNC klíčový. Soud v obecné rovině zdůraznil jako relevantní navrhovatelem tvrzené zkušenosti s poskytováním předchozích obdobných služeb u zadavatele a s technickou charakteristikou předmětu plnění veřejné zakázky ve spojení s technickými předpoklady k její realizaci. Závěry zadavatele byly podle soudu postaveny v zásadě toliko na indiciích, a nikoli na objektivních důvodech pro konstatování MNNC v nabídce navrhovatele, resp. závěry v jím formulované podobě nebyly opřeny o hmatatelné podklady umožňující bez dalšího shledat konstatovanou MNNC.

VI.          Pokračování v řízení o rozkladu

22.         V pokračujícím správním řízení bylo zjištěno, že zadavatel uzavřel dne 28. 7. 2020 na plnění posuzované veřejné zakázky smlouvu s názvem „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a kontrolní činnost – II“ s vybraným dodavatelem. Výše uvedenou rámcovou smlouvu zadavatel publikoval v registru smluv dne 28. 7. 2020, kterýmžto dnem nabyla rámcová smlouva účinnost.

23.         Usnesením ze dne 4. 7. 2023 sp. zn. ÚOHS-R0042/2020/VZ, č. j. ÚOHS-25669/2023/161 byli účastníci správního řízení zpraveni o pokračování ve správním řízení. Dále jim byla stanovena lhůta k podání jejich vyjádření k podkladům rozhodnutí.

24.         Zadavatel se ve stanovené lhůtě vyjádřil k podkladům rozhodnutí přípisem ze dne 13. 7. 2023. Uvedl, že plně odkazuje na svá dřívější vyjádření a setrvává na argumentaci v nich uvedené. Zadavatel má za to, že jeho postup při posouzení nabídkové ceny navrhovatele jako mimořádně nízké ve smyslu § 77 zákona byl v souladu se zákonem, a proto také podal proti rozsudku 29 Af 45/2020-266 kasační stížnost.

25.         Navrhovatel se ve stanovené lhůtě vyjádřil k podkladům rozhodnutí přípisem ze dne 20. 7. 2023. Sdělil, že se plně ztotožňuje s rozsudkem 29 Af 45/2020-266, protože soud konstatoval, že rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku bylo nepodložené a nedůvodné, a tím akceptoval jeho argumenty. Dále se vyjádřil k ukončení zadávacího řízení, k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a k probíhajícímu plnění veřejné zakázky. Navrhovatel trvá na tom, že byl nezákonně vyloučen ze zadávacího řízení s vážnými dopady jak do jeho majetkové sféry (ušlého zisku), tak i do jeho sféry reputační.

26.         Proti rozsudku 29 Af 45/2020-266 byly podány kasační stížnosti, věc je aktuálně postoupena Nejvyššímu správnímu soudu.

VII.        Stanovisko předsedy Úřadu

27.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise, dospěl předseda Úřadu k následujícímu závěru.

28.         Jelikož v průběhu tohoto řízení o rozkladu bylo zjištěno, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) téhož zákona nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, předseda Úřadu bez dalšího napadené rozhodnutí zrušil a předmětné správní řízení v zastavil.

29.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které předseda Úřadu přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

30.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

31.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

32.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu platí, že řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

33.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.

34.         K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil NSS také v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013, v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

35.         Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení a veškerých souvisejících úkonů a dále to, aby zadavatel provedl nové posouzení a hodnocení nabídek v souladu se zákonem.

36.         V posuzované věci bylo vedeno správní řízení o návrhu navrhovatele, které bylo pravomocně ukončeno vydáním druhostupňového rozhodnutí ze dne 18. 5. 2020 (rozklad navrhovatele byl zamítnut a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno). Zadavatel návazně na to uzavřel rámcovou smlouvu na plnění veřejné zakázky – viz bod 22 tohoto rozhodnutí. Rámcovou smlouvu zadavatel publikoval dne 28. 7. 2020 v registru smluv a v tento den nabyla účinnosti.

37.         V důsledku uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení výše specifikovaných úkonů zadavatele pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné.

38.         Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na jejichž základě musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

39.         Závěrem lze shrnout, že uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly zadavatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, v jehož rámci by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jednotlivý úkon zadavatele.

40.         Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, předseda Úřadu nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť bylo třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda byl naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. (To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést.) V předmětné věci však tyto podmínky splněny nebyly, neboť uzavřením rámcové smlouvy došlo k odpadnutí předmětu řízení a vznikla tak překážka, pro kterou již Úřad nemůže ve věci rozhodnout.

41.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán usnesením zastaví řízení o žádosti, pokud se žádost stala zjevně bezpředmětnou. O takovou situaci se zpravidla bude jednat tehdy, pokud předmět řízení po podání žádosti odpadne, a to ať již v důsledku změny právního stavu či změny skutkových okolností.

42.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu. K věci samé tedy předseda Úřadu nutně uzavírá, že se již nelze zabývat námitkami rozkladu navrhovatele ani závazným právním názorem soudu vyjádřeným v rozsudku 29 Af 45/2020-266, který směřuje do merita věci.

43.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) téhož zákona napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VIII.      Závěr

44.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, dospěl předseda Úřadu k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1.      Mgr. Tomáš Biem, advokát, V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8

2.      Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5

 

 

 

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona, v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona; a proto byly podle tohoto znění posouzeny úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení.

Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů se v předmětném případě nepoužije, s ohledem na přechodné ustanovení pro zadávání veřejných zakázek § 273 odst. 1 tohoto zákona.  

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz