číslo jednací: 05207/2020/511/ŠNo
spisová značka: S0301/2019/VZ

Spisová značka:
ÚOHS-S0301/2019/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-05207/2020/511/ŠNo		Brno: 14. února 2020

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 1. 8. 2019 na návrh ze dne 30. 7. 2019, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 0006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5,
• navrhovatel – Atos IT Solutions and Services, s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena Mgr. Tomášem Biemem, advokátem v advokátní kanceláři Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8, ev. č. ČAK 15040, na základě plné moci ze dne 30. 7. 2019,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a kontrolní činnost - II“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 6. 2015 pod ev. č. zakázky 515087 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 6. 2015 pod č. 2015/S 107-194376,

 

rozhodl takto:

 

Návrh navrhovatele – Atos IT Solutions and Services, s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4 – ze dne 30. 7. 2019, se podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 28. 5. 2015 odesláním oznámení o zakázce k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a kontrolní činnost - II“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 6. 2015 pod ev. č. zakázky 515087 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 6. 2015 pod č. 2015/S 107-194376 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky dle čl. II.1.5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce jsou služby na zajištění podpory a rozvoje tzv. lokálního aplikačního vybavení provozovaného zadavatelem decentralizovaně na všech okresních správách sociálního zabezpečení. Předmět plnění veřejné zakázky (dle článku 1.3.1 zadávací dokumentace) „sestává z 

• poskytování aplikační podpory (APV LOK, KOC a PVO),
• rozvoje APV LOK, KOC a PVO, tj. zapracování úprav do stávajícího APV LOK, KOC a PVO (legislativní změny, úpravy v aplikacích LOK, KOC a PVO na základě požadavků metodiků a návrhů uživatelů), vývoj a sestavení nových komunikačních rozhraní se stávajícími i nově vytvořenými aplikacemi a vypracování příslušné dokumentace“.

3.             Dle čl. 4. Zápisu z prvního jednání komise pro posouzení kvalifikace ze dne 8. 7. 2015 podali žádost o účast v užším řízení tři zájemci, a to Asseco Central Europe, a.s. IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4 (dále jen „Asseco“), OKsystem s.r.o., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4 (dále jen „OKsystem“) a Atos IT Solutions and Services, s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha (dále jen „navrhovatel“).

4.             Dle Protokolu o otevírání obálek ze dne 2. 9. 2015 podali nabídku všichni tři vyzvaní zájemci, kteří podali žádost o účast v užším řízení.

5.             Dokumentem „Opatření k nápravě dle § 111 odst. 6 zákona č. 137/2006“ ze dne 24. 10. 2018 zadavatel zrušil „Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky“ ze dne 5. 9. 2018, kterým zadavatel přidělil veřejnou zakázku navrhovateli, „Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 5. 9. 2018 i „všechny úkony posouzení a hodnocení nabídek, neboť proces posouzení nabídek nebyl zachycen v přezkoumatelném rozsahu a nepředstavuje tak bezpečně zákonný podklad pro hodnocení nabídek a výběr nejvhodnější nabídky“.

6.             Dne 26. 6. 2019 zadavatel prostřednictvím dokumentu „Rozhodnutí a oznámení zadavatele o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a kontrolní činnost – II“ (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Jak vyplývá z doručenky datové zprávy, rozhodnutí o vyloučení bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

7.             Zadavatel obdržel dne 10. 7. 2019 od navrhovatele námitky proti rozhodnutí o vyloučení z téhož dne (dále jen „námitky“). O námitkách zadavatel rozhodl dne 19. 7. 2019 tak, že jim nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách ze dne 19. 7. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) bylo navrhovateli dle doručenky datové zprávy doručeno dne 22. 7. 2019.

8.             Jelikož navrhovatel měl za to, že rozhodnutí zadavatele o námitkách nebylo učiněno v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), podal dne 30. 7. 2019 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Ve správním řízení je navrhovatel zastoupen Mgr. Tomášem Biemem, advokátem v advokátní kanceláři Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8, ev. č. ČAK 15040, na základě plné moci ze dne 30. 7. 2019.

II.             OBSAH NÁVRHU

9.             Návrh směřuje proti rozhodnutí o vyloučení, které je dle navrhovatele stiženo vadou spočívající v nesprávném posouzení a vyhodnocení jím zdůvodněné nabídkové ceny. Podle navrhovatele hodnotící komise v průběhu zadávacího řízení porušila zákonný postup zkoumání mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) a ignorovala zdůvodnění navrhovatele týkající se předložené nabídkové ceny, čímž se zadavatel dle navrhovatele dopustil podstatného porušení zákona ve smyslu § 77 zákona ve vztahu k procesnímu postupu zkoumání MNNC a ve smyslu porušení zásad zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, především porušení zásady transparentnosti.

10.         Navrhovatel odmítá, že by neposkytl potřebnou součinnost k odůvodnění jím předložené nabídkové ceny; dle svých slov tak učinil v průběhu minulých let několikrát a natolik podrobně, že informace o cenotvorbě nabídkové ceny byly dle navrhovatele s nejvyšší pravděpodobností neoprávněně převzaty jiným uchazečem v zadávacím řízení, a to OKsystem, což se dle navrhovatele projevilo přezkumnými řízeními před Úřadem iniciovanými OKsystem.

11.         Zadavatel dle navrhovatele rozhodl o vyloučení v rozporu s § 77 odst. 6 a § 76 odst. 6 zákona a absence zákonných důvodů pro vyřazení navrhovatele činí rozhodnutí o vyloučení nezákonným.

12.         Zadavatel dle navrhovatele »zásadním způsobem porušil zásadu transparentnosti ve smyslu § 6 zákona, a to ve vztahu k absolutní vágnosti, obecnosti a obsahové prázdnosti „důvodů“, z nichž si Zadavatel dovodil mimořádně nízkou nabídkovou cenu v případě nabídky Stěžovatele, což činí postup Zadavatele zcela nekontrolovatelným a především nepřezkoumatelným z hlediska zákonného požadavku na přezkoumání úkonů Zadavatele v Zadávacím řízení.«

13.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozporu s rozhodovací praxí Úřadu a soudní judikaturou namítá vůči navrhovateli ve vztahu k odůvodnění jím předložené nabídkové ceny absenci řady informací, na které se však zadavatel postupem dle § 77 zákona nedotazoval, tudíž je z povahy věci vyloučeno, aby následně zadavatel mohl přistoupit k vyloučení uchazeče.

14.         V části II. návrhu nadepsané „Podstatné skutečnosti formující cenovou nabídku spol. ATOS obecně a ve vazbě na posuzování MNNC Zadávacím řízení“ navrhovatel uvádí, že všichni uchazeči museli vzít při stanovování nabídkových cen v úvahu určité skutečnosti, jako je např. obchodní zájem na plnění předmětné veřejné zakázky, zkušenosti s poskytováním předchozích obdobných služeb u zadavatele, ekonomické zázemí ve smyslu možných finančních potíží při plnění veřejné zakázky, apod. Tyto skutečnosti navrhovatel dle svých slov konzultoval s nezávislou poradenskou společností v oblasti informatiky.

15.         Jednou ze skutečností, kterou navrhovatel musel dle svých slov vzít v úvahu při stanovení nabídkové ceny, je obchodní zájem na plnění předmětné veřejné zakázky. K tomu navrhovatel uvádí, že po celou dobu zadávacího řízení neskrýval strategický zájem poskytovat své služby zadavateli. Navrhovatel dále cituje své vyjádření ze dne 9. 1. 2019, kde vyjmenovává nejvýznamnější projekty poskytované zadavateli. Náskok získaný případným vítězstvím a realizací služby „Rozvoj APV“ navrhovatel považuje za zcela zásadní, se strategickým významem pro zvýšení jeho šance na získání zakázky na vývoj nové generace APV a upevnění pozice mezi předními dodavateli služeb pro zadavatele.

16.         Další skutečnost, kterou navrhovatel musel dle svých slov vzít v úvahu při stanovení nabídkové ceny, jsou zkušenosti s poskytováním předchozích obdobných služeb u zadavatele. K tomu navrhovatel uvádí, že má prokazatelné zkušenosti s plněním obdobných služeb pro zadavatele, což dle svých slov doložil ve svých zdůvodněních MNNC.

17.         Další skutečnost, kterou navrhovatel musel dle svých slov zohlednit při stanovení nabídkové ceny, je ekonomické zázemí ve smyslu možných finančních potíží při plnění veřejné zakázky. K tomu navrhovatel uvádí, že je jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů ICT služeb v ČR a ve světě. Navrhovatel dále v tabulce předkládá své obraty za období 2014-2018. Podle navrhovatele u něj nemůže dojít k finančním potížím při plnění veřejné zakázky.

18.         Navrhovatel dále uvádí, že při stanovení nabídkové ceny musel vzít v úvahu i technickou charakteristiku předmětu plnění veřejné zakázky a technické předpoklady k její realizaci. K tomu navrhovatel uvádí, že základní vlastností předmětného aplikačního software je, že byl navržen a vytvářen přímo na míru zadavateli. Podle navrhovatele mají významný znalostní náskok uchazeči, kteří v minulosti aplikační software vyvíjeli či prováděli jeho údržbu a rozvoj, tedy i navrhovatel. Tato skutečnost dle navrhovatele ovlivňuje nabídkovou cenu.

19.         Navrhovatel uvádí, že hodnotící kritéria nutila uchazeče, kteří již měli zkušenosti se zajištěním aplikační podpory a zajištěním rozvoje aplikace v minulosti, tj. navrhovatele a OKsystem, soutěžit na nabídkové ceně. Podle navrhovatele se dalo očekávat, že úroveň a kvalita nabízeného plnění navrhovatele a OKsystem budou velmi podobné a kritérium kvality a úrovně nebude mít rozhodující vliv na výběr vítězného uchazeče. Toto dílčí hodnotící kritérium ale dle navrhovatele mělo význam pro hodnocení dalších uchazečů, kteří neměli zkušenost s předmětným aplikačním software a poptávanými službami aplikační podpory a rozvoje s ním spojenými.

20.         Podle navrhovatele se dalo očekávat, že o vítězném uchazeči mezi navrhovatelem a OKsystem rozhodne výše nabídkové ceny. Dle navrhovatele nabídky obou uchazečů potvrdily tento předpoklad, jak plyne ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek.

21.         Navrhovatel upozorňuje na hodnotící subkritérium „Celková cena za zajištění vybraných požadavků dle čl. 3.8. Přílohy č. 1 Rámcové smlouvy“ s váhou ve výši 25%, u kterého není předepsán zadavatelem objem hodin, ale ten si s ohledem na své zkušenosti určuje uchazeč. Zde se dle navrhovatele uplatňuje zkušenost navrhovatele s předmětným software. Zkušenost by dle navrhovatele měl zohlednit také OKsystem, který podporu a rozvoj systému již v minulosti také prováděl, a naopak ostatní uchazeči bez zkušeností s aplikačním software v minulosti by měli mít odhad pracnosti vyšší.

22.         Navrhovatel dle svých slov poukazoval ve všech svých odpovědích k MNNC na to, že disponuje specializovaným vývojovým prostředím vztaženým k předmětnému software, které mu umožňuje pracovat efektivně a minimalizovat tím potřebný počet člověkodní. Dle navrhovatele jde o technologickou výhodu oproti konkurenci získanou při rozvoji a údržbě aplikačního software v minulosti, s níž zadavatel musel počítat. Podle navrhovatele měla hodnotící komise při posuzování MNNC vzít v úvahu, že navrhovatel má vedle znalostní výhody i technologické výhody plynoucí z jeho již vybudovaného zázemí v rámci plnění služeb údržby a rozvoje v minulosti, a má tedy výjimečně příznivé podmínky ve smyslu § 77 odst. 2 písm. b) zákona.

23.         Unikátní vývojové prostředí navrhovatele vztažené k aplikačnímu softwaru APV LOK, KOC a PVO představuje dle navrhovatele výhodu, která mu umožnila vytvořit konkurenceschopnou nabídku, na kterou OKsystem nepodal srovnatelnou nabídku, a proto začal opakovaně podávat námitky proti nabídkové ceně navrhovatele s účelovými argumenty, že tato nabídková cena je mimořádně nízká, které zadavatel dle názoru navrhovatele převzal. Navrhovatel dále cituje z rozhodnutí Úřadu č. j. S0170/2015/VZ-13796/2015/522/JKr ze dne 9. 6. 2015, který se týká mj. posuzování nízké nabídkové ceny uchazeče.

24.         Dle navrhovatele byla veřejná zakázka vypsána tak, že soutěž byla de facto postavena jen na ceně. Navrhovatel uvádí, že za nabídkovou cenu poskytuje služby ve strategických zakázkách a vysokém konkurenčním prostředí, což se dle jeho názoru projevilo rovněž ve veřejné zakázce „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě APV pro oblast Důchodové dávky – II“, ve které stanovil ceny obdobně, což navrhovatel dokládá tabulkou s jednotkovou cenou v Kč za člověkohodinu.

25.         Navrhovatel se dále ve svém návrhu zabývá jednotlivými vadami rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách, které dále podrobněji rozebírá. Podle navrhovatele zadavatel neporozuměl aplikaci zkoumání MNNC ve smyslu zákona.

26.         Navrhovatel uvádí, že je přesvědčen, že zadavatel při zkoumání MNNC přechází podstatu procesu posuzování existence MNNC, jejímž smyslem je ověření, zdali je obecně uchazeč schopen splnit veřejnou za nabízenou cenu. Podle navrhovatele indikace MNNC slouží pouze k tomu, aby zadavatel zahájil proces kvalifikovaného zjišťování informací o MNNC vůči dodavateli a pouze v případě, že by (i) uchazeč neodůvodnil MNNC, kterou si takto indikoval zadavatel, nebo (ii) se uchazeč nedostavil k jednání hodnotící komise ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny či (iii) by hodnotící komise posoudila zdůvodnění uchazeče k MNNC předložené uchazečem jako neopodstatněné, mohl vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení ve smyslu § 77 zákona. Podle navrhovatele nesmí být důvodem pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení pouze výčet indikací MNNC. Dle navrhovatele má institut MNNC sloužit k ochraně zadavatele před nabídkami dodavatelů, které by s ohledem na cenu představovaly riziko, že dodavatel nebude schopen za nabízenou cenu zakázku splnit, nikoliv k indikování nízkých cen. Tento závěr dle navrhovatele vyplývá i ze směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek. Navrhovatel dle svých slov spadá do kategorie dodavatelů, kteří jsou schopni splnit dotčenou veřejnou zakázku, což prokázal v kvalifikační fázi zadávacího řízení. Podle navrhovatele může jeho vyloučení vést k výběru OKsystem, jehož nabídková cena je vyšší, což by popřelo smysl zadávacího procesu. K tomu navrhovatel v poznámce pod čarou cituje rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 78/2012 ze dne 25. 7. 2013.

27.         Navrhovatel trvá na tom, že „absolutní část důvodů, pro které shledal Zadavatel nabídkovou cenu Stěžovatele za MNNC jsou prosté indikace MNNC, navíc skutečně velmi hrubé“. Podle navrhovatele zadavatel jednotlivé indikace v podobě rozdílů v nabídkových cenách uchazečů, poměru předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přehledu referenčních veřejných zakázek, které se týkají třetích zadavatelů či benchmarku porovnávající ceny ICT prací ve smlouvách konkrétních veřejných institucí ze dne 26. 11. 2018 neposoudil v souvislosti s informacemi předloženými navrhovatelem. Výše zmíněné indicie k MNNC však dle navrhovatele nemají žádný vztah ke zdůvodněním MNNC, které navrhovatel poskytuje dle svých slov od roku 2015, a ve kterých dle svého názoru doložil, že je dlouholetým poskytovatelem služeb pro zadavatele na vybraných projektech, že je dlouholetým řešitelem systémů zahrnujících požadavky zadavatele stanovené zadavatelem v čl. 3.8.1. až 3.8.6. přílohy č. 1 návrhu rámcové smlouvy na Veřejnou zakázku, že v rámci přípravy nabídky na veřejnou zakázku pro kvalitní popis návrhu řešení a odpovídající ocenění provedl kompletní re-ingeneering provedených změn v období 2013-2014 ve zdrojových kódech a v rámci ověření navrhovaného řešení vybraných požadavků pro vytvoření nabídky provedl i jejich implementaci ve svém vývojovém prostředí do fáze nasazení v prostředí zadavatele.

28.         Podle navrhovatele měl zadavatel v případě pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých navrhovatelem požádat o jejich další upřesnění či zdůvodnění.

29.         Navrhovatel se dále vyjadřuje k vybraným indikátorům MNNC předloženým zadavatelem. K posouzení MNNC zadavatelem prostřednictvím odkazu na průměrné sazby 6 veřejných zakázek realizovaných 4 různými dodavateli u zadavatele v rozhodnutí o vyloučení navrhovatel uvádí, že tento indikátor MNNC nelze uplatnit jako protiargument vůči předloženým a doloženým zdůvodněním navrhovatele. Podle navrhovatele zadavatel neuvádí žádné konkrétní případy veřejných zakázek s podrobným cenovým zdůvodněním, řádnou komparací a především identifikací jakéhokoliv cenového porovnání každé jednotlivé služby u vybrané referenční zakázky s cenou dílčí služby předložené navrhovatelem v jím podané nabídce v zadávacím řízení, a proto je na toto odůvodnění dle navrhovatele nutno nahlížet jako na neurčité, což jej společně s rozhodnutím o vyloučení činí nepřezkoumatelným.

30.         K odkazu zadavatele na materiály zpracované Vysokou školou ekonomickou uvedenému v rozhodnutí o vyloučení navrhovatel uvádí, že je tento odkaz uveden bez podrobnější vazby na předloženou cenovou nabídku navrhovatele a jeho opakovaná zdůvodnění MNNC. „Benchmarking“ Vysoké školy ekonomické je podle navrhovatele intervalový, tj. existuje nejnižší cena a nejvyšší, dále pak průměr popř. jiné charakteristiky, ale tento „benchmarking“ nevypovídá o klíčových faktorech formulujících nabídkovou cenu.

31.         K argumentům o nezdůvodnění své nabídkové ceny uvedeným v rozhodnutí o vyloučení navrhovatel uvádí, že odmítá, že by jeho zdůvodnění bylo nedostatečné, a že vždy úplně reagoval na veškeré požadavky zadavatele tak, jak byly formulovány prostřednictvím jeho dotazů. Navrhovatel poukazuje především na zdůvodnění nabídkové ceny předložené dne 11. 12. 2018, 9. 1. 2019 a 15. 2. 2019. Podle navrhovatele měl zadavatel v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a ustálenou judikaturou vyzvat navrhovatele k upřesnění, pokud považoval zdůvodnění za nedostatečná. Navrhovatel uvádí, že jestliže zadavatel neuznal vysvětlení navrhovatele k nabídkové ceně „ve vztahu (i) k již realizovaným referenčním veřejným zakázkám s odůvodněním, že u vybraných, resp. vybrané referenční zakázce by Stěžovatel musel předložit podrobnou kalkulaci paušální sazby za jeden měsíc aplikační podpory se strukturou rolí a počtem člověkodnů; (ii) ke způsobu zapojení členů týmu Stěžovatele v procesu realizace Veřejné zakázky; (iii) ke znalosti stávajícího prostředí Zadavatele na straně Stěžovatele, pak se jej na to měl Zadavatel konkrétně dotázat, jak požaduje vybraná rozhodovací praxe UOHS a pokud tak neučinil, jednal v zásadním rozporu se ZVZ.“ Navrhovatel v poznámce pod čarou k tomuto argumentu cituje rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S324/2011/VZ-17754/2011/530/JNe ze dne 23. 12. 2011 a rozhodnutí č. j. ÚOHS-S383/2012/VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013.

32.         K argumentaci OKsystem týkající se nákladotvorby pro jednotlivé pozice navrhovatele, kterou zadavatel dle navrhovatele od OKsystem přebral a uplatnil ji v rozhodnutí o vyloučení, navrhovatel uvádí, že ji nelze považovat za indikaci MNNC ani za argumentaci zpochybňující možnost navrhovatele řádně plnit veřejnou zakázku.

33.         Dle navrhovatele zadavatel považuje za nedostačující vysvětlení navrhovatele spočívající v metodice nasazení jednotlivých členů týmu z hlediska jejich rolí jako juniorní/seniorní pracovník, neboť takovýto postup shledává v rozporu s ustanovením čl. 3.5.2. kvalifikační dokumentace ze dne 28. 5. 2015 (dále jen „kvalifikační dokumentace“). Podle navrhovatele však toto ustanovení stanoví pouze kvalifikační požadavky ve smyslu § 56 odst. 2 písm. e) zákona, a to pouze pro kvalifikační fázi zadávacího řízení, ale nestanovuje způsob zapojení členů týmů do plnění veřejné zakázky. Podle navrhovatele na něj zadavatel nemůže klást požadavky, které nebyly součástí zadávacích podmínek, a v souvislosti s tímto závěrem cituje rozhodnutí Úřadu č. j. UOHS-R319/2013/VZ-6552/2014/310/LPa ze dne 27. 3. 2014.

34.         Podle navrhovatele je odůvodnění údajné existence MNNC v nabídce navrhovatele velmi obecné, což dle navrhovatele činí rozhodnutí o vyloučení a postup zadavatele při hodnocení nabídky neurčitým, netransparentním a tudíž nezákonným. K tomuto závěru navrhovatel dále cituje rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010, rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 114/2015 ze dne 23. 1. 2018 a rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005-125

35.         Navrhovatel uvádí, že je přesvědčen, že mu v důsledku jednání zadavatele hrozí závažná újma spočívající v tom, že mu nebude veřejná zakázka zadána, ačkoliv by mu jinak zadána být měla, neboť v rámci hodnocení nabídek získal nejvyšší počet bodů ve všech kritériích, což dle svých slov dokládá tabulkou s výsledkem hodnocení nabídek ze zprávy o hodnocení.

36.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, a žádá, aby zadavatel zrušil rozhodnutí o vyloučení a veškeré s tím související úkony, a aby zadavatel opakoval proces posouzení a hodnocení nabídek plně v souladu se zákonem, zejména pak v souladu s § 77 zákona.

37.         Navrhovatel dále Úřad žádá, aby ve smyslu ustanovení § 117 zákona pozastavil zadávací řízení a uložil zákaz uzavření smlouvy v předmětném řízení.

III.           ŘÍZENÍ PŘED SPRÁVNÍM ORGÁNEM PRVNÍHO STUPNĚ

38.         Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 1. 8. 2019, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Předmět správního řízení je vymezen obsahem uvedeného návrhu.

39.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

40.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0301/2019/VZ-21402/2019/511/THl ze dne 5. 8. 2019.

41.         Dne 12. 8. 2019 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne a část dokumentace o veřejné zakázce.

Vyjádření zadavatele ze dne 12. 8. 2019

42.         Úvodem svého vyjádření zadavatel shrnuje průběh zadávacího řízení od rozhodnutí o vyloučení a shrnuje argumentaci navrhovatele v námitkách. Zadavatel uvádí, že je přesvědčen o správnosti rozhodnutí o vyloučení a o tom, že návrh navrhovatele je nedůvodný. Zadavatel dále uvádí, že je přesvědčen, že při posouzení MNNC  postupoval zcela v souladu s § 77 zákona a se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, neboť identifikoval jednoznačné důvody pro posouzení nabídkové ceny navrhovatele jako mimořádně nízké ve smyslu § 77 zákona a tyto následně v rozhodnutí o vyloučení a v rozhodnutí o námitkách jasně a logicky popsal.

43.         Podle zadavatele nemůže být o existenci MNNC v nabídce navrhovatele sporu, přičemž zadavatel dle svých slov v rozhodnutí o vyloučení uvedl řadu konkrétních argumentů, které jej k tomuto konstatování vedly. Podle zadavatele se jedná zejména o výši sazby za jeden člověkoden, která je základem nabídkové ceny a která je mimořádně nízká v porovnání s jinými nabídkovými cenami, předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, průměrnými sazbami specialistů známých zadavateli z obdobných veřejných zakázek realizovaných v jeho prostředí v minulosti i v porovnání se sazbami obdobných veřejných zakázek realizovaných ve veřejném sektoru.

44.         Mimořádně nízká nabídková cena za člověkodny, které dle zadavatele představují základní jednotku určující výši celkové nabídkové ceny, je dle zadavatele v nabídce navrhovatele ovlivněna skutečností, že navrhovatel v rozporu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky předpokládá plnění veřejné zakázky na jednotlivých pozicích v realizačním týmu i osobami, které nesplňují minimální úroveň kvalifikačních předpokladů předepsanou zadavatelem v kvalifikační dokumentaci.

45.         Podle zadavatele sám navrhovatel v námitkách potvrzuje skutečnost, že je jeho nabídková cena je mimořádně nízká a také se proti označení jeho nabídkové ceny jako mimořádně nízké nebránil ani v procesu jejího objasňování.

46.         Zadavatel uvádí, že navrhovatel nebyl ani na opakovanou výzvu schopen předložit požadované informace či konkrétní důkazy a skutečnosti, které by dokládaly, že na straně navrhovatele existují objektivní důvody či příčiny dokládající reálnost nabídkové ceny navrhovatele, pro něž by byl zadavatel na základě § 77 zákona oprávněn nabídkovou cenu navrhovatele akceptovat.

47.         Zadavatel dle svých slov rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu se zákonem, neboť navrhovatel nedoložil informace, skutečnosti a důvody, pro které by bylo možno MNNC navrhovatele považovat za objektivně odůvodněnou a reálnou pro splnění veřejné zakázky.

48.         Dále se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým argumentům návrhu. Zadavatel nejprve rekapituluje první část návrhu, kde jsou popsány skutečnosti, které mají dle navrhovatele dopad na formování nabídkové ceny. Zadavatel si dle svých slov byl při posouzení nabídkové ceny navrhovatele vědom, že navrhovatel disponuje četnými zkušenostmi v oblasti poskytování poptávaných služeb. Tato skutečnost však sama o sobě dle zadavatele nemůže zdůvodnit nabídkovou cenu navrhovatele. Podle zadavatele je nabídková cena na veřejnou zakázku založena na nabídkové ceně za člověkoden. Zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci stanovil maximální objem člověkodnů pro realizaci veřejné zakázky v části aplikační podpory a rozvoje systému, bez určení konkrétních aktivit, které musí být za určitý objem člověkodnů realizovány. Pracnost (rozsah) rozvojového plnění veřejné zakázky byli uchazeči dle zadavatele povinni vymezit pouze ve vztahu k části „Řešení specifických požadavků“, přičemž pro konstrukci nabídkové ceny je i v této části zásadní výše sazby za člověkoden.

49.         Zadavatel uvádí, že s ohledem na konstrukci nabídkové ceny, kdy je pro plnění veřejné zakázky zásadní výhradně jednotková cena za člověkoden, tedy se jedná o cenu za konkrétní počet hodin vykonaných konkrétní osobou bez určení časové náročnosti splnění konkrétního úkolu ze strany dodavatele, nemůže být zkušenost navrhovatele, resp. příslušné osoby, s předmětným plněním relevantní pro stanovení ceny, resp. pro snížení nákladů dodavatele na zapojení této osoby.

50.         Zadavatel k odkazům na projekty realizované navrhovatelem pro zadavatele, které navrhovatel předkládá v návrhu, uvádí, že byly plněny za ceny za člověkoden řádově vyšší, než je tomu v případě nabídky navrhovatele. Podle zadavatele navrhovatel v rámci předložených objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny na výzvu zadavatele k předložení informací o referenčních zakázkách, které by doložily reálnost výše nabídkové ceny navrhovatele, uvedl pouze jedinou referenční zakázku, a to veřejnou zakázku realizovanou pro zadavatele s názvem „Důchodové dávky – II“. Podle zadavatele předmětnou referenci nelze považovat za porovnatelnou s předmětem veřejné zakázky zejména pro odlišnou metodu kalkulace nabídkové ceny, kdy nabídková cena na plnění veřejné zakázky je zásadně ovlivňována způsobem hrazení ceny za poskytování služeb, zatímco u referované zakázky „Důchodové dávky – II“ je na základě rozsahu zapojení členů realizován pouze rozvoj systému, ale podpora provozu systému je již řešena paušálně. Mezi referovanou zakázkou a veřejnou zakázkou existují dle zadavatele i značné rozdíly, co se týče technologického hlediska řešení informačních subsystémů, dotčené zakázky jsou realizovány na základě odlišných technologií a v rámci veřejné zakázky „Důchodové dávky – II“ byly nastaveny odlišné kvalifikační předpoklady na členy realizačního týmu dodavatele.

51.         Zadavatel uvádí, že si je vědom ekonomického a technického zázemí navrhovatele, navrhovatel však podle něj nedokládá konkrétní skutečnosti, pro něž považuje existenci technického zázemí za relevantní ve vztahu k nabídkové ceně, a popis konkrétních dopadů na výši nabízené sazby za člověkoden. Zadavatel doplňuje, že v předložených zdůvodněních nabídkové ceny navrhovatel zdůrazňuje výhradně existenci help-desku, nikoliv »„specializovaného vývojového a testovacího prostředí“«, které uvádí v návrhu. Podle zadavatele pokud navrhovatel předpokládal do plnění veřejné zakázky zapojit vysoce kvalifikované osoby, vedla by tato skutečnost ke zvýšení sazeb za člověkoden. Navrhovatel však nebyl dle zadavatele schopen dopad jeho zázemí na výši nabídkové ceny za člověkoden jakkoliv konkrétně odůvodnit. Podle zadavatele jsou jedinou proměnnou pro kalkulaci nabídkové ceny za rozvoj vedle sazby za člověkoden maximální objemy člověkodnů, které vymezil zadavatel.

52.         Podle zadavatele nelze jako relevantní důvod přijmout ani navrhovatelem uváděné důvody spočívající v obchodním zájmu na plnění veřejné zakázky a strategický postup navrhovatele při určení nabídkové ceny sledovaný zájmem získat plnění veřejné zakázky s ohledem na přístup konkurence k podání nabídky a soutěž nabídkových cen.

53.         Zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci zakázky stanovil, že základním hodnotícím kritériem bude ekonomická výhodnost nabídky, a popsal jednotlivá kritéria hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky, přičemž nabídkové ceně určil váhu 60 % a kritériu „Úroveň a kvalita nabízeného plnění dle požadavků zadavatele“ 40 %. Zadavatel nepřijímá argumentaci navrhovatele, která spočívá v obhajobě jeho nabídkové ceny snahou uspět v konkurenci dodavatelů, neboť je to právě snaha uchazeče získat plnění veřejné zakázky „za každou cenu“, která vede ke stanovení MNNC na úrovni nereálné pro splnění veřejné zakázky v zadavatelem předepsané kvalitě a rozsahu. Dle zadavatele tak odůvodnění MNNC obchodním zájmem představuje exemplární příklad „indicie“, který by měl aktivovat povinnost zadavatele přezkoumávat nabídkovou cenu s ohledem na její reálnost pro splnění veřejné zakázky. Zadavatel zdůrazňuje, že argumentace k odůvodnění MNNC na základě obchodního zájmu představují zcela nová tvrzení, která navrhovatel v předložených zdůvodnění MNNC ani v námitkách neuváděl.

54.         Podle zadavatele navrhovatel v další části návrhu poukazuje na skutečnost, že zadavatel shledal jeho nabídkovou cenu mimořádně nízkou ve smyslu § 77 ZVZ „pouze na základě indikací“. Zadavateli je dle jeho slov známa rozhodovací i výkladová praxe, přičemž porovnání nabídkových cen uchazečů nebylo jediným důvodem na straně Zadavatele, který ho vedl k rozhodnutí dále přezkoumávat nabídkovou cenu navrhovatele. Zadavatel uvádí, že při posouzení nabídkové ceny navrhovatele vyšel z komplexu skutečností a indicií, které vedou k jednoznačnému konstatování MNNC.

55.         Dle zadavatele je nabídková cena založena na ceně za člověkoden. Zadavatel se dle svých slov posouzením výše nabídkových cen za člověkoden zabýval velmi podrobně. Zadavatel uvádí, že vymezil jednotlivé role klíčových osob odpovědných za kvalitu plnění v kvalifikační dokumentaci. Nabídkové ceny navrhovatele za člověkodny jsou dle zadavatele mimořádně nízké při porovnání s průměrnými sazbami člověkodnů příslušných specialistů, kdy se dle zkušeností zadavatele z jeho činnosti a informací, které má s ohledem na své postavení orgánu veřejné správy k dispozici, průměrné sazby pohybují na úrovni 5 000 Kč až 20 000 Kč dle specializace. Zadavatel uvádí, že v rozhodnutí o vyloučení odkázal též na průměrné sazby veřejných zakázek zadavatele realizovaných 4 různými dodavateli s obdobným předmětem plnění v letech 2015-2016, přičemž obdobnost dotčených veřejných zakázek dle zadavatele spočívala nejen v obdobnosti plnění, ale i v obdobném principu konstrukce a hrazení ceny za plnění veřejné zakázky. Sazby nabízené navrhovatelem však dle zadavatele nedosahují této hladiny u veřejných zakázek zadavatele a jsou nízké i v porovnání s obdobnými veřejnými zakázkami ve veřejném sektoru. Zadavatel dále uvádí, že vzal v úvahu i obecně uznávaný „benchmark“ pravidelně zpracovávaný Vysokou školou ekonomickou v Praze, jenž porovnává ceny ICT prací ve smlouvách konkrétních veřejných institucí na základě skutečně sjednaných cen v jejich ICT smlouvách, přičemž nabídkové ceny navrhovatele na jednotlivých pozicích v realizačním týmu ve většině případů nedosahují ani poloviny těchto částek.

56.         Podle zadavatele navrhovatel nebyl v celém průběhu zadávacího řízení schopen dodat informace a doklady, které by dokládaly odůvodněnost a reálnost jím nabízených sazeb člověkodní u jednotlivých členů týmu, na základě kterých by byla doložena reálnost nabídkových cen vzhledem k předmětu veřejné zakázky a zadavateli byla objektivně garantována schopnost navrhovatele veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu a kvalitě realizovat.

57.         Zadavatel uvádí, že navrhovatel v předložených objasněních nabídkové ceny naznačil nákladotvorbu pro jednotlivé pozice, nicméně tyto náklady jsou postaveny na agregovaných položkách „personálních nákladů včetně odvodů“ za jeden člověkoden pro jednotlivé osoby, jejichž zapojení na plnění veřejné zakázky navrhovatel předpokládá, a na agregovaných nákladech stanovených pro jednu pozici, tj. všechny osoby ji zastávající. Tyto údaje jsou však dle zadavatele abstraktní a navrhovatel blíže nespecifikuje, zda mají značit částky, které jsou těmto osobám navrhovatelem skutečně vyplácené, nebo o jaké jiné částky se jedná, a zda jsou tak pro plnění veřejné zakázky relevantní. Předmětné údaje nejsou dle zadavatele podloženy konkrétní výší mzdových nákladů u jednotlivých zaměstnanců a není z nich zřejmé, zda zahrnují i další náklady, např. náklady spojené se zajištěním potřebného technického zázemí zaměstnanců pro plnění veřejné zakázky jako je IT vybavení, licence apod., a další režijní náklady navrhovatele nezbytné pro realizaci veřejné zakázky.

58.         Podle zadavatele je zřejmé, že navrhovatel počítal se zapojením více osob na každé z pozic v realizačním týmu, přitom ale dle zadavatele navrhovatel uvedl, že předložené „částky nákladů a výdělků jsou vždy k dané roli v projektu, nejedná se čistě o finanční údaje vážící se ke konkrétnímu zaměstnanci, který by byl uveden pro danou roli v Nabídce, ale o vážený průměr těchto údajů všech členů týmu, který se bude na plnění dané role dle smlouvy podílet“. Navrhovatel dle zadavatele u těchto osob nedoložil, že splňují kvalifikaci předepsanou pro členy realizačního týmu v kvalifikační dokumentaci, ale naopak ve svých odůvodněních uvedl, že další členové týmu nemusí splňovat požadavky zadavatele na kvalifikované pozice dle zadávací dokumentace. Dle zadavatele navrhovatel uvádí, že zadavatel stanovil pouze požadavky na kvalifikaci členů realizačního týmu ve smyslu § 56 odst. 2 písm. b) zákona, přičemž tyto požadavky jsou platné pouze pro kvalifikační fázi zadávacího řízení, a tedy nebyly stanoveny zadávací podmínky ohledně požadavků na působnost a způsob zapojení členů realizačního týmu do plnění veřejné zakázky. Takový výklad zadavatel dle svých slov odmítá. Podle zadavatele z kvalifikačního předpokladu v § 56 odst. 1 písm. b) zákona vyplývá, že účelem těchto ustanovení je prokázání kvalifikace ze strany osob, které se budou na plnění veřejné zakázky podílet a je na zadavateli, jak v dalších částech zadávacích podmínek (typicky ve smluvních podmínkách) upraví způsob zapojení kvalifikovaných osob v realizačním týmu.

59.         Zadavatel uvádí, že stanovil maximální rozsah zapojení jednotlivých členů realizačního týmu dodavatele dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace v příloze č. 2 k rámcové smlouvě tak, že pro jednotlivé pozice v realizačním týmu (Projektový manažer, Procesní analytik, Architekt informačního systému, Tester, Vývojář, Ostatní) stanovil maximální počty člověkodnů, které bude zadavatel oprávněn na základě plnění smlouvy odebrat ve vztahu k zajištění aplikační podpory APV LOK, KOC a PVO a za služby rozvoje APV LOK, KOC a PVO. Podle zadavatele pracnost plnění veřejné zakázky v části „Řešení specifických požadavků“ byli povinni dle zadávacích podmínek vymezit ve své nabídce uchazeči. Zadavatel k zapojení členů realizačního týmu na jednotlivých pozicích dále v čl. III odst. 3.3 závazného návrhu rámcové smlouvy stanovil dle svých slov následující: »„Zhotovitel je povinen poskytovat předmětná plnění v rozsahu prací jednotlivých členů jeho realizačního týmu, a to v přepočtu na Člověkodny. Maximální počet Člověkodnů ve vztahu k jednotlivým pozicím členů týmu po celou dobu plnění dle této Smlouvy je uveden v Příloze č. 2 této Smlouvy“«.

60.         Ve vztahu k vybraným pozicím v realizačním týmu zadavatel dle svých slov stanovil minimální požadavky na jejich kvalifikaci a ze zadávacích podmínek je tak dle zadavatele zřejmé, že pozice v realizačním týmu dodavatele mohou být zastávány výlučně osobami splňujícími předepsanou minimální úroveň kvalifikačních předpokladů. Podle zadavatele je pro rozsah zapojení nekvalifikovaných osob stanovena hranice prostřednictvím stanovení maximálního rozsahu člověkodnů pro pozici „Ostatní“.

61.         Podle zadavatele tak ze zadávacích podmínek vyplývá, že není přípustný postup zvolený navrhovatelem, kdy bude sazba za práci kvalifikovaných členů realizačního týmu snižována zapojením juniorních osob, které nesplňují požadovanou kvalifikaci. Dle zadavatele zadávací podmínky neosahovaly zákaz obsazení jedné pozice v realizačním týmu více osobami, ale musí se vždy jednat o osoby splňující kvalifikaci pro příslušnou pozici v realizačním týmu podle kvalifikační dokumentace.

62.         Zadavatel doplňuje, že navrhovatel nedoložil ani objektivní skutečnosti dokládající reálnost ceny plnění a s tím spojené mimořádně nízké pracnosti v části „Řešení specifických požadavků“. Zadavatel uvádí, že považuje popis činností, které budou v rámci této části plnění předmětu veřejné zakázky uskutečněny, jak byl navrhovatelem uveden v předložených zdůvodněních mimořádně nízké nabídkové ceny, za neúplný, když navrhovatel zejména nezohlednil požadované skutečnosti v žádosti zadavatele o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 18. 12. 2018 a nedoložil identifikaci konkrétních osob, které by se měly podílet na poskytování plnění této části služeb, včetně jejich jmen, konkrétní odměny a vysvětlení, jako bude tato pokryta zapojením u zadavatele. Podle zadavatele z odpovědí navrhovatele vyplývá, že navrhovatel předpokládá, že plnění této části veřejné zakázky budou poskytovat shodné osoby nominované navrhovatelem pro plnění dalších částí veřejné zakázky za shodné cenové sazby člověkohodin, přičemž navrhovatel již nijak blíže nespecifikoval konkrétní míru zapojení jednotlivých osob na jednotlivých pozicích v realizačním týmu, takže zadavatel nepovažoval navrhovatelem předložené zdůvodnění MNNC v této části za akceptovatelné.

63.         Zadavatel dále uvádí, že „(n)ámitku Navrhovatele týkající se neodstatečné identifikace a šíře důvodů pro konstatování mimořádně nízké nabídkové ceny v jeho nabídce ze strany Zadavatele je tak s ohledem na výše uvedené shrnutí skutečností a důvodů, které Zadavatele k označení nabídkové ceny Narhovatele za mimořádně nízkou vedly, nutné považovat za neodůvodněnou.“ Zadavatel poukazuje na skutečnost, že celková nabídková cena navrhovatele je o více než 37 % nižší než průměr celkových nabídkových cen všech uchazečů a činí méně než 53 % průměru celkových nabídkových cen ostatních uchazečů v zadávacím řízení, avšak tato skutečnost dle zadavatele nepředstavuje primární ani jediný důvod pro posouzení nabídkové ceny navrhovatele jako mimořádně nízké ve smyslu § 77 ZVZ, jak opakovaně tvrdí navrhovatel. Stejně tak nebylo dle zadavatele konstatování MNNC navrhovatele založeno výhradně na porovnání s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, kdy nabídková cena navrhovatele představuje pouze přibližně 24 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

64.         Zadavatel uvádí, že jestliže navrhovatel označuje nabídkové ceny ostatních uchazečů za mimořádně nízké, pak jsou při porovnání s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky nabídkové ceny navrhovatele bezpochyby mimořádně nízké, což navrhovatel dle zadavatele v námitkách sám fakticky připouští. Zadavatel je dle svých slov o existenci MNNC v případě ceny navrhovatele bez dalšího přesvědčen a navrhuje, aby Úřad ustanovil za účelem kvalifikovaného posouzení výše nabídkové ceny navrhovatele znalce a pořídil v této věci znalecký posudek.

65.         Zadavatel dále reaguje na tvrzení navrhovatele v návrhu, kde navrhovatel označuje rozhodnutí o vyloučení za nezákonné a postup zadavatele při přezkoumání MNNC za nepřezkoumatelný. Zadavatel opětovně uvádí, že nabídková cena na veřejnou zakázku je založena na nabídkové ceně za člověkoden a zadavatel se posouzením výše nabídkových cen za člověkoden zabýval velmi podrobně, což dle zadavatele vyplývá z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení. Rozhodnutí o vyloučení dle zadavatele transparentně a konkrétně popisuje jednotlivé skutečnosti, které zadavatele vedly k posouzení nabídkové ceny navrhovatele jako mimořádně nízké, a nelze je tedy v žádném případě považovat za netransparentní, nepřezkoumatelné a neodůvodněné. Zadavatel dle svých slov v rozhodnutí o vyloučení a následně v rozhodnutí o námitkách jasně a logicky formuloval myšlenkové pochody a úvahy, ze kterých vycházel při posouzení nabídkové ceny navrhovatele, přičemž odkazoval na konkrétní zdroje a důkazy, o které opřel svá tvrzení. Zadavatel dle svých slov rovněž uvedl, proč neakceptuje vysvětlení navrhovatele. Podle zadavatele pokud navrhovatel s označením své ceny jako mimořádně nízké a navazujícím postupem zadavatele za účelem objasnění MNNC nesouhlasil, měl možnost bránit se proti tomuto podáním námitek ve smyslu § 110 zákona, což však neučinil. Stejně tak, pokud navrhovatel po věcné stránce nesouhlasí s argumentací zadavatele v rozhodnutí o vyloučení, měl dle zadavatele možnost v námitkách tuto argumentaci na základě konkrétních tvrzení zpochybnit a uvést skutečnosti, které by objektivně odůvodnily jeho MNNC a které by zadavatel mohl s ohledem na § 77 zákona akceptovat. Dle zadavatele není jeho povinností, aby navrhovateli dával další možnosti k odůvodnění nabídkové ceny, když nemá pochybnosti o MNNC navrhovatele.

66.         Co se týče zadavatelem provedeného porovnání ceny navrhovatele s obdobnými veřejnými zakázkami realizovanými v prostředí zadavatele či u jiných zadavatelů, zadavatel uvádí, že nenese důkazní břemeno k prokázání obdobnosti referovaných veřejných zakázek s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel uvádí, že poukázal na projekty, které jsou srovnatelné co do obsahu, ale indikují, že nabídková cena navrhovatele je mimořádně nízká, a proto se nedomnívá, že je povinen předkládat navrhovateli elaborát a analýzu, která by dále tyto skutečnosti detailně porovnávala. Podle zadavatele je to navrhovatel, který by měl předložit takové informace o jím realizovaných obdobných referenčních zakázkách, aby na jejich základě byla prokazatelná reálnost nabídkových cen na veřejnou zakázku.

67.         Zadavatel dále připomíná, že je součástí státní správy, a proto je zcela důvodné a dostačující, pokud uvede odkaz na obecné zdroje, které má k dispozici s ohledem na své postavení a své zkušenosti s realizací obdobných zakázek. Zadavatel uvádí, že je oprávněn vytvářet si a využívat své vlastní znalosti, a to i v případě porovnávání cen plnění, která opakovaně pořizuje. Zadavatel dle svých slov není expertním subjektem v oblasti posuzování cen služeb, nicméně disponuje svými vlastními odběratelskými zkušenostmi v této oblasti a rovněž i informacemi od jiných zadavatelů a má právo na jejich základě konstatovat obvyklý rozptyl sazeb. Zadavatel uvádí, že není povinen tyto své úvahy dokládat dalšími údaji a doklady, které po zadavateli požaduje navrhovatel v námitkách, neboť informace stran důvodů pro posouzení nabídkové ceny navrhovatele v rozhodnutí o vyloučení jsou natolik rozsáhlé a podrobné, že nemůže být řeč o nepřezkoumatelnosti či neodůvodněnosti postupu zadavatele.

68.         Podle zadavatele důkazní břemeno k objasnění nabídkové ceny nese navrhovatel, v tomto ohledu zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R77/2010/VZ-12680/2010/310/JSl ze dne 31. 8. 2010 a cituje z něj.

69.         Zadavatel uvádí, že považuje tvrzení navrhovatele týkající se nejasnosti požadavků zadavatele na obsah a rozsah informací nezbytných pro odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ve výzvách zadavatele ze dne 18. 12. 2019 a 29. 1. 2019 za nepodložená. Z odpovědí navrhovatele dle zadavatele nevyplývá, že by navrhovatel neměl příležitost doložit argumenty objektivně odůvodňující výši jeho nabídkové ceny či že by snad neporozuměl, jaké skutečnosti a doklady mají být za účelem zdůvodnění MNNC předloženy.

70.         Podle zadavatele navrhovatel ani na opakovanou výzvu nepředložil zadavatelem požadované informace, např. opakovaně požadované údaje týkající se kalkulace cen za člověkoden, na jejichž základě by byla objektivně doložena jejich reálnost pro plnění veřejné zakázky, tedy např. mzdové náklady na jednotlivé pozice v realizačním týmu dodavatele. Zadavatel uvádí, že v celém průběhu objasňování mimořádně nízké ceny, jakož i v průběhu zadávacího řízení, od navrhovatele neobdržel informace, které by dokládaly, že na straně navrhovatele existují objektivní důvody či příčiny MNNC.

71.         Podle zadavatele je vyloučené, aby pokračoval v procesu a zasílal k objasnění MNNC navrhovateli další výzvy k odůvodnění, protože pokud navrhovatel není schopen zadavateli předložit žádné konstruktivní vysvětlení jeho nabídkové ceny, zadavatel by nemohl nikdy přistoupit k jeho vyloučení. Zadavatel doplňuje, že informace, které má k dispozici, vedou k jednoznačnému konstatování MNNC a zadavatel je v tomto ohledu považuje za dostatečné.

72.         Dle zadavatele navrhovatel nepochopil institut MNNC a podmínek její akceptace ze strany zadavatele dle § 77 zákona. K možnosti zadavatele akceptovat nabídku s MNNC zadavatel doplňuje, že dle zákona musí zadavatel v případě zjištění MNNC a jejího neobjasnění uchazečem vždy přistoupit k vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení. Podle zadavatele se navrhovatelem v návrhu referovaná literatura a Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 vztahuje k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a v zadávacím řízení se tedy neuplatní.

73.         Závěrem zadavatel uvádí, že při posouzení MNNC postupoval zcela v souladu se zákonem a se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, neboť identifikoval jednoznačné důvody pro posouzení nabídkové ceny navrhovatele jako mimořádně nízké a tyto následně v rozhodnutí o vyloučení a v rozhodnutí o námitkách jasně a logicky popsal. Zadavatel dle svých slov rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zcela v souladu se zákonem, neboť navrhovatel nebyl ani na opakovanou výzvu zadavatele schopen předložit konkrétní informace, skutečnosti a důvody, pro které by bylo možno MNNC navrhovatele považovat za objektivně odůvodněnou a reálnou pro splnění veřejné zakázky. Zadavatel tedy navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil na základě § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, když zadavatel při posouzení MNNC navrhovatele a následném vyloučení navrhovatele postupoval zcela v souladu se zákonem.

Další průběh správního řízení

74.         Dne 20. 8. 2019 Úřad obdržel od navrhovatele podání označené jako „Vyjádření k podkladům řízení“ z téhož dne.

Vyjádření navrhovatele ze dne 20. 8. 2019

75.         Navrhovatel úvodem svého vyjádření ze dne 20. 8. 2019 shrnuje dle jeho názoru podstatné body vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 12. 8. 2019. Podle navrhovatele zadavatel nesprávně interpretuje aplikaci institutu posuzování MNNC ve smyslu § 77 zákona, shledává důvody MNNC primárně na základě indicií o MNNC, nikoliv na základě nemožnosti plnění veřejné zakázky navrhovatelem za jím předloženou cenu a neakceptoval řádné zdůvodnění a doložení nabídkové ceny, čímž dle navrhovatele porušil zákon a nezákonně vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení.

76.         Podle navrhovatele z vyjádření zadavatele vyplývá, že při přezkoumání MNNC přechází celkovou podstatu procesu posuzování existence mimořádně nízké nabídkové ceny, jejímž smyslem je ověření, zdali je uchazeč schopen splnit veřejnou zakázku za nabízenou cenu, nikoliv jen MNNC indikovat. Indikace MNNC dle navrhovatele slouží pouze k tomu, aby zadavatel zahájil proces kvalifikovaného zjišťování informací o MNNC vůči dodavateli, a pouze v případě, že by uchazeč neodůvodnil MNNC, kterou si takto indikoval zadavatel, nebo se uchazeč nedostavil k jednání hodnotící komise ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny či by hodnotící komise posoudila zdůvodnění uchazeče k MNNC předložené uchazečem jako neopodstatněné, by mohl být naplněn důvod pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení ve smyslu § 77 zákona. Výčet indikací MNNC dle navrhovatele nesmí být důvodem pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení.

77.         Z vyjádření zadavatele podle navrhovatele vyplývá, že zadavatel postavil své rozhodnutí o vyloučení nikoliv na „existenci MNNC“, nýbrž na „identifikaci indicií MNNC“. Navrhovatel odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, konkrétně jeho rozsudek ve věci sp. zn. 5 As 180/2016 ze dne 14. 9. 2017, který podle něj jednoznačně definuje MNNC jako cenu, za kterou dodavatel není schopen splnit veřejnou zakázku.

78.         Podle navrhovatele nemůže zadavatel na základě indicií o MNNC rozhodnout o vyloučení, nýbrž teprve na základě indicií o MNNC může přistoupit k dalšímu procesu zdůvodňování nabídkové ceny. Podle navrhovatele je nutné, aby žádost o zdůvodnění MNNC obsahovala kvalifikovaný rozbor skutečností uvedených v nabídce uchazeče, které v zadavateli v této souvislosti vyvolávají pochybnosti, a nepostačuje pouze prostý fakt určitých rozdílů ve výši nabídkových cen. Podle navrhovatele tento fakt vyplývá i ze směrnice Evropské rady a parlamentu č. 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, a směrnice Evropské rady a parlamentu č. 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

79.         Dle navrhovatele je posouzení MNNC na zadavateli, nikoliv navrhovateli, a navrhovateli není zřejmé, že by v námitkách potvrdil, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká, jak dovozuje zadavatel ve svém vyjádření. Podle navrhovatele je zadavatelovo stanovisko, podle kterého by se měl navrhovatel bránit proti MNNC v průběhu procesu objasňování, nesprávné, neboť s takovým postupem § 77 zákona dle navrhovatele nepočítá.

80.         Podle navrhovatele z jeho nabídky vyplývá jednoznačný závazek všechny poptávané služby řádně poskytovat, a nesouhlasí tak se závěrem zadavatele ve vyjádření, že se navrhovatel zařadil mezi uchazeče jednající s cílem zvítězit ve výběrovém řízení předložením ceny, za kterou není možno zakázku realizovat.

81.         Navrhovatel odmítá tvrzení zadavatele ve vyjádření, že navrhovatel nebyl schopen předložit požadované informace či konkrétní důkazy a skutečnosti, které by dokládaly, že na straně navrhovatele existují objektivní důvody či příčiny MNNC. Podle navrhovatele je z rozhodnutí o vyloučení zřejmé, že se zadavatel nevypořádal víceméně s žádnou relevantní a doloženou informací týkající se zdůvodnění MNNC, kterou navrhovatel poskytl v průběhu posledních 4 let. Dle navrhovatele je téměř celá část odůvodnění rozhodnutí o vyloučení postavena pouze na indikacích  MNNC, nikoliv na konkrétním zdůvodnění MNNC navrhovatelem. Navrhovatel dle svých slov vždy odpovídal na dotazy formulované zadavatelem, za které je odpovědný pouze zadavatel, tudíž nemůže být k tíži navrhovatele, měl-li odpovídat na něco, co po něm zadavatel nepožadoval.

82.         Navrhovatel uvádí, že od roku 2015 poskytl veškeré informace týkající se zdůvodnění jím předložené nabídkové ceny a vždy uváděl klíčové skutečnosti, na nichž stanovil nabídkovou cenu, ať už to vyplývalo z nabídky navrhovatele či z odpovědí na zdůvodnění MNNC. Navrhovatel dle svých slov formuloval svoji nabídkovou cenu ve vztahu k okolnostem, které již uváděl ve svém návrhu.

83.         Navrhovatel dle svých slov také poskytoval zdůvodnění nabídkové ceny, které šlo nad rámec zákonných požadavků zdůvodnění nabídkové ceny, když se musel vyjádřit a vypořádat s argumentací OKsystem.

84.         Podle navrhovatele se zadavatel nevypořádal s argumenty, jako je pokročilá znalost prostředí zadavatele při realizaci veřejné zakázky, ač na tuto skutečnost navrhovatel poukazoval již na základě písemného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 24. 9. 2015.

85.         Dle navrhovatele zadavatel účelově uvádí, že konstrukce nabídkové ceny byla postavena na jednotkové ceně za člověkoden, tak tomu ale dle navrhovatele není. Nabídková cena jako hodnotící kritérium se podle navrhovatele skládá celkem ze tří cenových subkritérií a třetí z nich, nazvané „Cena za zajištění vybraných požadavků“, je postaveno na uchazeči nabízeném odhadu pracnosti realizace zadavatelem zadaných vybraných požadavků. Právě v tomto subkritériu se dle navrhovatele dominantně projevují mimořádně příznivé podmínky navrhovatele díky disponibilitě unikátního vývojovému prostředí ATOS LAB a ATOS ORM FRAMEWORK, na což bylo dle navrhovatele opakovaně poukazováno už v nabídce navrhovatele, v jeho jednotlivých zdůvodněních k nabídkové ceně i v návrhu. Váha tohoto subkritéria je podle navrhovatele významná a ovlivňuje celkovou nabídkovou cenu podle zadávacích podmínek z 25% a logicky se tato skutečnost legitimně projevila v konstrukci nabídkové ceny navrhovatele.

86.         Navrhovatel považuje za zcela nelogické tvrzení zadavatele v jeho vyjádření o tom, že nabídkové ceny uchazečů OKsystem a Asseco by se měly pohybovat na úrovni nabídkové ceny navrhovatele. Dle navrhovatele je toto tvrzení nelogické, neboť ani jeden z těchto dodavatelů nemá aktuální znalosti o prostředí zadavatele.

87.         Podle navrhovatele zadavatel účelově zpochybňuje jak povahu realizačního týmu, tak míru jeho využití v závislosti na plnění rámcové smlouvy. Navrhovatel dále cituje čl. 3.1 rámcové smlouvy a čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace, ze kterých dle něj vyplývá, že zadávací podmínky blíže neupravovaly způsob zapojení konkrétních osob do realizačního týmu, naopak z rámcové smlouvy dle navrhovatele vyplývá, že zadavatel nijak neupravoval minimální počty zapojení specialistů zhotovitele a ponechal dohodu o konkrétním zapojení osob s potřebnou kvalifikací na ujednání v „Dílčích smlouvách“ resp. „Dílčích objednávkách“. Podle navrhovatele bylo složení realizačního týmu stanoveno v zadávací dokumentaci jako minimální kvalifikace, kterou musí dodavatel pro realizaci disponovat a zadavatel nijak neupravil a ponechal na rozhodnutí a zkušenostech uchazečů, jaké týmy bude povaha předmětu plnění zakázky vyžadovat. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na své zdůvodnění MNNC ze dne 15. 2. 2019, ze kterého cituje. Navrhovatel uvádí, že ve svém zdůvodnění využil znalosti optimálního poměru činností mezi seniorními a juniorními pracovníky, které získal při plnění obdobné zakázky a tedy má hluboké technické znalosti, které dále demonstruje charakteristikou softwarů APV LOK, APV KOC a APV PV.

88.         Složení realizačního týmu bude dle navrhovatele uskutečněno podle podmínek zadavatele v souladu s rámcovou smlouvou a nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že ve stejném poměru seniorních a juniorních pracovníků, který byl interně použit pro stanovení nabídkové sazby za pozice členů týmu, bude také každé dílčí plnění realizováno. Navrhovatel uvádí, že poskytl údaje o procentuálním složení členů týmu výhradně jen za účelem rozkladu nabídkové ceny, na což dle svých slov upozornil již v návrhu.

89.         Navrhovatel dále uvádí, že považuje vyjádření zadavatele, že nedoložil konkrétní skutečnosti týkající se vlivu znalosti technického zázemí na nabídkovou cenu, za absurdní s ohledem na 4leté opakující se zdůvodnění MNNC navrhovatele. Navrhovatel dále opakuje část svého návrhu, ve kterém se věnoval aplikačnímu softwaru APV LOK, APC KOC a APV PVO, který byl dle navrhovatele vyvíjen na zakázku a který je zásadním faktorem pro technickou stránku realizace veřejné zakázky, neboť existence specializovaného vývojového a testovacího prostředí navrhovatele představovala vysokou konkurenční výhodu a měla vliv na nabídkovou cenu navrhovatele. V této souvislosti navrhovatel cituje návrh, čl. 3.5.1., čl. 4.1.1.2, a čl. 4.1.1.7.1. své nabídky a své zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 29. 1. 2019, 6. 2. 2017 a 24. 9. 2015.

90.         Navrhovatel uvádí, že odmítá tvrzení zadavatele uvedené v rozhodnutí o vyloučení, že jím uváděná referenční veřejná zakázka s názvem „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro oblast Důchodové dávky – II“ je ve vztahu k povaze veřejné zakázky neporovnatelnou veřejnou zakázkou. Navrhovatel dle svých slov u zadavatele aktuálně předmětnou referenční veřejnou zakázku realizuje. Navrhovatel dále popisuje předmět této referenční zakázky, kvalifikační předpoklady, strukturu nabídkové ceny a porovnává ji s přezkoumávaným zadávacím řízením. Podle navrhovatele jsou přezkoumávaná veřejná zakázka i uvedená referenční veřejná zakázka obdobného charakteru. Navrhovatel uvádí, že je připraven a schopen plnit své závazky, což dle něj vyplývá i z toho, že za obdobných podmínek s totožnými rolemi a sazbou již u zadavatele poskytuje plnění, a to bez jakýchkoliv výhrad ze strany zadavatele. Dle navrhovatele je evidentní, že je schopen řádného poskytnutí služeb na již realizovanou veřejnou zakázku s téměř totožným předmětem plnění, strukturou nabídkové ceny a kvalifikačními předpoklady na členy realizačního týmu.

91.         Závěrem navrhovatel uvádí, že je přesvědčen, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a proto žádá, aby zadavatel zrušil rozhodnutí o vyloučení a veškeré s tím související úkony zadavatele, a aby opakoval proces posouzení a hodnocení nabídek plně v souladu se zákonem, zejména pak v souladu s postupem dle ustanovení § 77 zákona.

Další průběh správního řízení

92.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0301/2019/VZ-24850/2019/511/THl ze dne 11. 9. 2019 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

93.         Dne 19. 9. 2019 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 19. 9. 2019

94.         Zadavatel úvodem svého vyjádření k podkladům rozhodnutí shrnuje dosavadní průběh zadávacího a správního řízení. Zadavatel uvádí, že ve svém vyjádření uvádí zejména zásadní skutečnosti dokládající zákonnost jeho postupu při posouzení ceny navrhovatele jako mimořádně nízké ve smyslu § 77 zákona. Zadavatel je přesvědčen o správnosti rozhodnutí o vyloučení a o tom, že při posouzení MNNC postupoval v souladu se zákonem, neboť identifikoval důvody pro posouzení nabídkové ceny navrhovatele jako mimořádně nízké, a tyto následně v rozhodnutí o vyloučení jasně a logicky popsal.

95.         Podle zadavatele jsou tvrzení navrhovatele, kterými poukazuje na skutečnost, že zadavatel shledal jeho nabídkovou cenu mimořádně nízkou ve smyslu § 77 zákona pouze na základě indikací, zavádějící. Podle zadavatele není o existenci MNNC v nabídce navrhovatele sporu. Zadavatel dle svých slov vyšel při posouzení nabídkové ceny navrhovatele z komplexu skutečností a indicií, které podrobně popsal v rozhodnutí o vyloučení. Zadavatel uvádí, že při konstatování MNNC vyšel z porovnání výše sazby za jeden člověkoden navrhovatele, která je základem nabídkové ceny, a která je mimořádně nízká v porovnání s jinými nabídkovými cenami a s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, s průměrnými sazbami specialistů známých zadavateli z obdobných veřejných zakázek, se sazbami obdobných veřejných zakázek realizovaných ve veřejném sektoru a s obecně uznávaným „benchmarkem“ pravidelně zpracovávaným Vysokou školou ekonomickou v Praze.

96.         Zadavatel dále popisuje, jak měla být stanovena nabídková cena dle zadávacích podmínek. Podle zadavatele navrhovatel v rozporu se zadávacími podmínkami předpokládá plnění veřejné zakázky na jednotlivých pozicích v realizačním týmu i osobami, které nesplňují minimální úroveň kvalifikačních předpokladů, a počítá se zapojením více osob na každé z předepsaných pozic v realizačním týmu, přičemž navrhovatel nedoložil, že všechny zapojené osoby splňují kvalifikaci předepsanou pro členy realizačního týmu v čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že zadavatel stanovil pouze požadavky na kvalifikaci členů realizačního týmu ve smyslu § 56 odst. 2 písm. b) zákona, a že tyto jsou platné pouze pro kvalifikační fázi zadávacího řízení, nikoli pro plnění veřejné zakázky. Podle zadavatele mohou být pozice v realizačním týmu dodavatele zastávány výlučně osobami splňujícími předepsanou minimální úroveň kvalifikačních předpokladů.

97.         Dle názoru zadavatele navrhovatel nebyl v celém průběhu zadávacího řízení schopen dodat informace a doklady, které by dokládaly odůvodněnost a reálnost jím nabízených sazeb člověkodní u jednotlivých členů týmu, na základě kterých by byla doložena reálnost nabídkových cen vzhledem k předmětu veřejné zakázky a schopnost navrhovatele veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu a kvalitě realizovat.

98.         Podle zadavatele navrhovatel v předložených objasněních nabídkové ceny naznačil nákladotvorbu pro jednotlivé pozice, nicméně tyto údaje jsou dle zadavatele abstraktní a nejsou podloženy konkrétní výší mzdových nákladů u jednotlivých zaměstnanců a není z nich zřejmé, zda zahrnují i další náklady, např. náklady spojené se zajištěním potřebného technického zázemí zaměstnanců (IT vybavení, licence apod.) a další režijní náklady nezbytné pro realizaci veřejné zakázky. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že při posuzování MNNC nereflektoval technické zázemí a zkušenosti navrhovatele. Zadavatel se dle svých slov výslovně dotazoval na konkrétní dopady a projevy zázemí a zkušeností navrhovatele do jeho nabídkové ceny. Podle zadavatele ale zkušenosti v oblasti poskytování poptávaných služeb a skutečnost, že navrhovatel je historickým dodavatelem zadavatele, sama o sobě nemůže zdůvodnit nabídkovou cenu navrhovatele. Podle zadavatele je argumentace navrhovatele, že díky technickému zázemí a jeho zkušenostem s poskytováním obdobných služeb lze očekávat nižší časovou náročnost, nepřijatelná s ohledem na to, že jedinou proměnnou pro kalkulaci nabídkové ceny za rozvoj vedle sazby za člověkoden (určené uchazeči) byly maximální objemy člověkodnů, které vymezil zadavatel.

99.         Dle zadavatele navrhovatel nedoložil žádné konkrétní objektivní skutečnosti dokládající reálnost ceny plnění a s tím spojené mimořádně nízké pracnosti v části „Řešení specifických požadavků“. Popis činností, které budou v rámci této části plnění předmětu veřejné zakázky uskutečněny, jak byl navrhovatelem uveden v předložených zdůvodněních mimořádně nízké nabídkové ceny, považuje zadavatel za neúplný, když navrhovatel zejména nezohlednil požadované skutečnosti v žádosti zadavatele o zdůvodnění MNNC 1 a nedoložil identifikaci konkrétních osob, které by se měly podílet na poskytování plnění této části služeb. Ve vztahu k části veřejné zakázky „Řešení specifických požadavků“ tak zadavatel uvádí, že nepovažoval navrhovatelem předložené zdůvodnění MNNC za akceptovatelné.

100.     K referenční zakázce doložené navrhovatelem zadavatel konstatuje, že reálnost nabídkové ceny navrhovatele nelze založit pouze na skutečnosti, že navrhovatel za nabídnuté sazby v minulosti realizoval jednu veřejnou zakázku. Zadavatel dále uvádí důvody, pro které jsou posuzovaná a referenční veřejná zakázka neporovnatelné.

101.     Zadavatel uvádí, že je o existenci MNNC navrhovatele bez dalšího přesvědčen. Zadavatel je také přesvědčen, že v rozhodnutí o vyloučení a následně v rozhodnutí o námitkách jasně a logicky formuloval myšlenkové pochody a úvahy, ze kterých vycházel při posouzení nabídkové ceny navrhovatele jako mimořádně nízké, přičemž v těchto rozhodnutích uvedl konkrétní zdroje a „důkazy“, o které opřel svá tvrzení stran mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele a rovněž uvedl, proč neakceptuje vysvětlení navrhovatele.

102.     Podle zadavatele navrhovatel nepředložil požadované informace (např. opakovaně požadované údaje týkající se kalkulace cen za člověkoden, na jejichž základě by byla objektivně doložena jejich reálnost pro plnění veřejné zakázky, tedy např. mzdové náklady na jednotlivé pozice v realizačním týmu dodavatele). Zadavatel dodává, že v celém průběhu objasňování MNNC, ani v průběhu zadávacího řízení, od navrhovatele neobdržel informace, které by dokládaly, že na straně navrhovatele existují objektivní důvody či příčiny mimořádně nízké nabídkové ceny.

103.     Dle zadavatele z objasnění předložených navrhovatelem nevyplývá, že by navrhovatel neměl příležitost doložit argumenty objektivně odůvodňující výši jeho nabídkové ceny či by snad neporozuměl, jaké skutečnosti a doklady mají být za účelem zdůvodnění MNNC předloženy. Podle zadavatele § 77 zákona jasně předepisuje, jak má uchazeč na výzvu k objasnění MNNC reagovat a jaké způsoby, důvody a argumenty mohou být ze strany zadavatele za tímto účelem výhradně akceptovány. Zadavatel doplňuje, že informace, které má k dispozici, vedou k jednoznačnému konstatování mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele a zadavatel je v tomto ohledu považuje za dostatečné.

104.     Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro vydání nápravného opatření, když zadavatel při posouzení MNNC navrhovatele a jeho následném vyloučení postupoval zcela v souladu se zákonem.

Rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0301/2019/VZ-27065/2019/511/THl ze dne 3. 10. 2019.

105.     Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 28. 6. 2019 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0301/2019/VZ-27065/2019/511/THl (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

106.     Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že důvodem, pro který byl navrhovatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení, nebyla samotná indikace MNNC, nýbrž skutečnost, že navrhovatel svoji nabídkovou cenu řádně neodůvodnil, ačkoliv k tomu byl zadavatelem opakovaně vyzván. Úřad konkrétně poukázal na to, že v rámci subkritéria ceny řešení specifických požadavků byl navrhovatel vyzván mimo jiné k doložení konkretizace všech činností a osob zapojených do plnění veřejné zakázky, přičemž navrhovatel dle napadeného rozhodnutí uvedené výzvě nevyhověl, neboť odpověď k MNNC II ani tabulka v její příloze č. 1 údaje k subkritériu ceny řešení specifických požadavků neobsahovala.

Rozklad navrhovatele

107.     Dne 18. 10. 2019 podal navrhovatel Úřadu proti napadenému rozhodnutí nedatovaný rozklad (dále jen „rozklad“).

108.     Podle navrhovatele spočívá napadené rozhodnutí na nesprávném skutkovém i právním posouzení věci, neboť se v něm Úřad se závěrem, že MNNC nebyla navrhovatelem zdůvodněna, ztotožnil. Navrhovatel v této souvislosti uvedl, že detailní rozpad všech činností byl pouze doporučenou součástí vyžádaného objasnění MNNC a že je obtížné jej v zadávacím řízení definovat, neboť konkrétní rozsah je závislý na požadavcích zadavatele.

109.     Dále navrhovatel podotkl, že zadávací podmínky blíže neupravovaly způsob zapojení konkrétních osob do realizačního týmu, načež bylo očekávatelné, že konkrétní rozsah jejich zapojení bude upraven v dílčích realizačních smlouvách, což vyplývá též z čl. III. rámcové smlouvy. Navrhovatel je proto přesvědčen, že reálnost své nabídkové ceny pro účely posouzení MNNC nade vši pochybnost doložil.

110.     Navrhovatel dále namítá, že důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí je již skutečnost, že Úřad učinil jeho součástí informace, které navrhovatel výslovně označil jako obchodní tajemství, tj. údaje týkající se cenotvorby v odpovědi k MNNC I a II. Navrhovatel má uvedený postup za rozporný s § 122 zákona.

111.     Závěrem navrhovatel namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodu porušení § 68 správního řádu. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že se Úřad nevypořádal s argumenty a podklady předloženými navrhovatelem a svůj závěr o nedůvodnosti návrhu postavil toliko na nesprávném skutkovém zjištění, že navrhovatel zadavateli nedoručil rozpad všech činností všech osob zapojených do plnění veřejné zakázky, ačkoliv navrhovatel relevantní odůvodnění doložil. Dle názoru navrhovatele v napadeném rozhodnutí absentuje jediný konkrétní důvod výroku, což má za rozporné se správním řádem, jakož i s dále citovanou judikaturou a rozhodovací činností Úřadu.

112.     Navrhovatel závěrem rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.

IV.          ROZHODNUTÍ O ROZKLADU

113.     Dne 27. 12. 2019 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0191/2019/VZ-35772/2019/321/ZSř z téhož dne (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), kterým napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí předseda Úřadu uvedl následující.

114.     Podle předsedy Úřadu se Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval MNNC pouze ve vztahu k cenám řešení specifických požadavků, neboť již v této části shledal důvodnost a zákonnost rozhodnutí o vyloučení. Podle předsedy Úřadu nelze přehlédnout, že obě subkritéria, tj. ceny za člověkoden a ceny řešení specifických požadavků, spolu do značné míry souvisí a že hlavním důvodem, který zadavatele vedl k vyřazení nabídky navrhovatele a k rozhodnutí o vyloučení (nejen co do rozsahu vypořádání) byla dle předsedy Úřadu MNNC ve vztahu k cenám za člověkoden. Předseda Úřadu je pak toho názoru, že z argumentace zadavatele a navrhovatele ve vztahu k odůvodnění cen za člověkoden plyne jednoznačný rozpor v interpretaci zadávacích podmínek týkajících se kvalifikačních předpokladů osob podílejících se na plnění veřejné zakázky, tj. v posouzení otázky, zda může být veřejná zakázka plněna i jinými osobami, než realizačním týmem sestávajícím z minimálně 6 osob dle bodu 5.2 kvalifikační dokumentace, u nichž uchazeči prokazovali kvalifikační předpoklady, respektive v posouzení otázky, zda se na plnění veřejné zakázky mohou podílet i osoby, které kvalifikační požadavky dle bodu 5.2 kvalifikační dokumentace nesplňují.

115.     Úřad dle jeho předsedy dospěl k závěru o zákonnosti postupu zadavatele, resp. o jeho oprávnění vyloučit navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, na základě zjištění, že navrhovatel zadavateli nedoložil jeden z požadovaných dokladů, v daném případě detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do plnění veřejné zakázky v části odpovídající cenám řešení specifických požadavků. Takové posouzení věci má však předseda Úřadu za nesprávné a učiněný závěr Úřadu za předčasný.

116.     Podle předsedy Úřadu je zadavatel dle § 77 zákona povinen vyzvat uchazeče k písemnému zdůvodnění MNNC. Povinností uchazeče pak dle předsedy Úřadu je takové písemné zdůvodnění předložit, a to pod sankcí vyřazení jeho nabídky. Předseda Úřadu je přesvědčen, že v nyní řešené věci navrhovatel písemné zdůvodnění MNNC v rámci odpovědí k MNNC I a II předložil, a to jak ve vztahu k cenám za člověkoden, tak ve vztahu k cenám řešení specifických požadavků. Zadavatel je dle předsedy Úřadu povinen navrhovatelem předložené zdůvodnění při posouzení MNNC zohlednit, tj. zejména přihlédnout k uváděným skutečnostem a zhodnotit jejich důvodnost. Podle předsedy Úřadu by pak konečné posouzení opodstatněnosti MNNC zadavatelem mělo být výsledkem komplexního posouzení všech podkladů, včetně písemného zdůvodnění navrhovatele, zda je zde důvodná (objektivní) pochybnost o tom, že navrhovatel nebude schopen veřejnou zakázku řádně plnit.

117.     Předseda Úřadu je toho názoru, že neposkytnutí dílčí informace, jejíž přiměřenost, potažmo nezbytnost, nebyla Úřadem posuzována, bez dalšího k závěru o neopodstatněnosti MNNC, potažmo o zákonnosti rozhodnutí o vyloučení zásadně nepostačuje. Podle předsedy Úřadu je nepochybně žádoucí, pokud zadavatel v rámci výzvy ke zdůvodnění MNNC ve smyslu § 77 odst. 1 zákona označí doklady a informace, které považuje za vhodné k objasnění reálnosti nabídkové ceny. Takové označení možných způsobů prokázání MNNC však bude mít dle předsedy Úřadu zpravidla doporučující charakter, neboť je především na navrhovateli, který nejlépe zná důvody své nabídkové ceny, aby v závislosti na svých možnostech její reálnost dostatečně vysvětlil a doložil.

118.     Rozhodný moment pro učinění závěru, že jsou dány důvody pro vyřazení nabídky pro neopodstatněnou MNNC, představuje dle předsedy Úřadu komplexní posouzení všech okolností, nikoliv pouze neposkytnutí dílčí informace ze strany uchazeče. Opačný výklad by mohl dle předsedy Úřadu vést ke zcela absurdním situacím, v nichž by nesplnění požadavku zadavatele na poskytnutí i zcela nesouvisejících dokladů či informací mohlo vést k vyřazení nabídky příslušného uchazeče, jakkoliv by takový postup zjevně odporoval účelu prokazování MNNC v zadávacím řízení. Předseda Úřadu je tak toho názoru, že doklady požadované zadavatelem v rámci objasňování MNNC je třeba posuzovat v souvislostech a individuálně, s ohledem na jejich relevanci pro posouzení opodstatnění MNNC.

119.     Dále předseda Úřadu poukázal na to, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení posuzoval větší množství aspektů svědčících pro (ne)opodstatněnost MNNC, z nichž nedoložení detailního rozpadu všech činností všech osob podílejících se na řešení specifických požadavků není dle předsedy Úřadu jednoduše oddělitelné. Podle předsedy Úřadu nelze ani opomenout, že zadavatel jednoznačně deklaroval, že má za nepřípustné a v rozporu se zadávacími podmínkami, aby byla jakákoliv část veřejné zakázky plněna jinými osobami než osobami splňujícími kvalifikaci dle bodu 5.2 kvalifikační dokumentace a navrhovatel k okruhu osob podílejících se na plnění veřejné zakázky v části odpovídající cenám řešení specifických požadavků odkázal na realizační týmy zahrnující i osoby, u nichž neprokazoval kvalifikační předpoklady dle bodu 5.2 kvalifikační dokumentace. V dané věci tak nelze dle předsedy Úřadu ani jednoznačně konstatovat, zda by nedoložení detailního rozpadu bylo pro zadavatele dostačujícím důvodem pro rozhodnutí o vyloučení v případě, že by zadavatel neshledal jiné důvody pro konstatování neopodstatněnosti MNNC a vyřazení nabídky navrhovatele.

120.     Předseda Úřadu tak dospěl k závěru, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Při novém projednání věci se Úřad má dle jeho předsedy znovu zabývat důvodností návrhu navrhovatele jako celku a posoudit věc ve světle shora vyjádřených právních názorů. Předseda Úřadu znovu zdůraznil, že neposkytnutí dílčí vyžádané informace k objasnění MNNC, jejíž relevancí a přiměřeností se Úřad nezabýval, není dostatečným důvodem pro zákonné vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. V této souvislosti předseda Úřadu podotkl, že předmětný závěr Úřadu v napadeném rozhodnutí jde i nad rámec odůvodnění zadavatele v rozhodnutí o vyloučení, které je podloženo širším okruhem důvodů.

121.     Předseda Úřadu dále podotkl, že aniž by tím Úřad jakkoliv zavazoval, považuje za vhodnější, aby se Úřad při novém projednání věci primárně (přednostně) zabýval odůvodněním MNNC ve vztahu k cenám za člověkoden, neboť z podkladů týkajících se objasňování MNNC dle předsedy Úřadu vyplývá, že se jedná o hlavní názorový rozpor zadavatele a navrhovatele, který zasahuje i do odůvodnění cen řešení specifických požadavků. Jak ve vztahu k cenám za člověkoden, tak případně ve vztahu k cenám řešení specifických požadavků je však Úřad dle názoru předsedy Úřadu povinen posoudit postup zadavatele při posuzování opodstatněnosti MNNC a vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení komplexně, s přihlédnutím ke všem okolnostem a uváděným skutečnostem.

122.     Ve vztahu k významu požadavku na doložení detailního rozpadu předseda Úřadu konstatoval, že je namístě zabývat se také tím, zda byl tento požadavek zadavatele účelný, přiměřený, reálný, objektivně splnitelný a pro vyhodnocení nabídkové ceny navrhovatele jako akceptovatelné nezbytný a zda navrhovatel otázku reálnosti MNNC ve vztahu k cenám řešení specifických požadavků nezodpověděl prostřednictvím své další argumentace, včetně údajů uvedených v jeho nabídce. Takové posouzení v napadeném rozhodnutí dle předsedy Úřadu absentuje. Podle předsedy Úřadu je třeba hodnotit též srozumitelnost předmětného požadavku z hlediska požadovaného obsahu, nároků kladených na navrhovatele, základ v zadávacích podmínkách a možný informační přínos doloženého detailního rozpadu.

123.     Závěrem předseda Úřadu uvedl, že Úřad při novém projednání věci mj. zohlední námitky, které navrhovatel ve správním řízení vznesl, včetně námitek uplatněných v rozkladu.

V.            NOVÉ PROJEDNÁNÍ VĚCI PŘED SPRÁVNÍM ORGÁNEM PRVNÍHO STUPNĚ

124.     Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-00907/2020/511/THl ze dne 10. 1. 2020 účastníky řízení vyrozuměl o pokračování správního řízení.

125.     Dne 27. 1. 2020 Úřad vydal usnesení č. j. ÚOHS-02874/2020/511/ŠNo, ve kterém navrhovateli stanovil lhůtu ke sdělení, kde je v jeho nabídce obsažen detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do plnění veřejné zakázky, jejichž uskutečnění navrhovatel předpokládá v části plnění „Řešení specifických požadavků“.

126.     Dne 30. 1. 2020 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k usnesení č. j. ÚOHS-02874/2020/511/ŠNo.

Vyjádření navrhovatele, které Úřad obdržel dne 30. 1. 2020

127.     Navrhovatel zprvu odkázal na veškerá svá předchozí vyjádření a stanoviska týkající se upřesnění nabídkové ceny, která učinil v rámci zadávacího řízení nebo v rámci námitkového či přezkumného řízení.

128.     Dále navrhovatel uvedl, že podstata nedorozumění Úřadu na úrovni 1. stupně spočívá v neporozumění povahy služeb s názvem „Řešení specifických požadavků“ a způsobem jejich nacenění. Podle navrhovatele jsou služby „Řešení specifických požadavků“ svojí povahou službami, jejichž rozsah je definován zadavatelem dle jeho konkrétních potřeb, které teprve v blíže neurčené budoucnosti může nebo nemusí zadavatel zadat dodavateli. Ceny plnění se dle navrhovatele odvíjí od konkrétních požadavků zadavatele na poskytování této služby a jsou vypočteny dle skutečně odpracovaných a schválených člověkodnů zadavatelem jako objednatelem a dané denní sazby pro konkrétní roli člena týmu. Navrhovateli tak není zřejmé, jak může předložit konkrétní rozpad všech činností všech osob zapojených do plnění veřejné zakázky, když neví, co konkrétně zadavatel bude požadovat, např. jakou konkrétní funkcionalitu bude chtít naprogramovat. Zadavatel dle navrhovatele nastavil zadávací podmínky ve vztahu k nacenění části „Řešení specifických požadavků“ tak, že uchazeči měli nacenit jednotlivé role maximálním počtem ČD na Rozvoj APV, LOK, KOC a PVO, což navrhovatel dle svého názoru učinil ve své příloze č. 5 nabídky, resp. v příloze č. 2 rámcové smlouvy předložené navrhovatelem ve své nabídce.

129.     Dále je navrhovatel toho názoru, že zadávací podmínky blíže neupravovaly způsob zapojení konkrétních osob do realizačního týmu a z logiky věci bylo dle navrhovatele možné, resp. očekávatelné, že konkrétní rozsah zapojení těchto osob bude upraven právě v „Dílčí smlouvě“ resp. „Dílčí objednávce“ na základě konkrétní znalosti konkrétního plnění podle „Dílčí smlouvy“ resp. „Dílčí objednávky“. Podle navrhovatele článek III. „Realizace Díla“ rámcové smlouvy upravuje výhradně jen maximální rozsah prací členů realizačního týmu způsobem maximálního počtu člověkodnů jednotlivých pozic týmu. Z toho tedy dle navrhovatele vyplývá, že zadavatel nijak neupravoval minimální počty zapojení specialistů zhotovitele a ponechal dohodu o konkrétním zapojení osob s potřebnou kvalifikací na ujednání v „Dílčích smlouvách“ resp. „Dílčích objednávkách“.

 

Další průběh správního řízení

130.     Úřad usnesením č. j. ÚOHS-03943/2020/511/ŠNo ze dne 5. 2. 2020 určil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

131.     Dne 12. 2. 2020 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 2. 2020

132.     Zadavatel je přesvědčen, že při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele postupoval zcela v souladu s § 77 zákona a se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, neboť identifikoval jednoznačné důvody pro posouzení nabídkové ceny navrhovatele jako mimořádně nízké ve smyslu § 77 zákona a tyto následně v rozhodnutí o vyloučení a v rozhodnutí o námitkách jasně a logicky popsal.

133.     Podle zadavatele mu navrhovatel nepředložil, a to ani v rámci opakovaných výzev, informace a doklady, které by dostatečně a akceptovatelně zdůvodňovaly jím nabízené sazby člověkodní u jednotlivých pozic v realizačním týmu dodavatele. Navrhovatel nebyl dle zadavatele schopen předložit informace, ze kterých by bylo bezpečně ověřitelné, že za nabízenou cenu bude schopen řádně veřejnou zakázku plnit a splnit, když mj. nebylo možné z pohledu pečlivě postupujícího objednatele ověřit, jaké jsou náklady na konkrétní pozice v realizačním týmu navrhovatele (tj. zejména mzdové náklady) a jaké další případné náklady, jež lze při plnění veřejné zakázky očekávat (zejména náklady na IT vybavení ad.), navrhovatel zahrnul do nabídkové ceny, a že tyto v součtu nepřesahují navrhovatelem nabízené částky.

134.     Dále zadavatel uvádí, že navrhovatel v předložených objasněních nabídkové ceny naznačil nákladotvorbu pro jednotlivé pozice, nicméně tyto náklady jsou dle zadavatele postaveny pouze na agregovaných položkách „personálních nákladů včetně odvodů“ za jeden člověkoden pro jednotlivé osoby, jejichž zapojení na plnění veřejné zakázky navrhovatel předpokládá, a na agregovaných „nákladech“ stanovených pro jednu pozici, tj. všechny osoby ji zastávající. Tyto údaje jsou však dle zadavatele abstraktní, přičemž navrhovatel v průběhu objasňování nabídkové ceny dle zadavatele neuvedl, zda tyto představují částky, které jsou těmto osobám skutečně vyplácené, nebo o jaké jiné částky se jedná, a zda jsou tak pro plnění veřejné zakázky relevantní. Zadavatel je tak toho názoru, že předmětné údaje jsou z jeho pohledu nepřezkoumatelné a nejsou podloženy konkrétní výší mzdových nákladů u jednotlivých zaměstnanců. Podle zadavatele z těchto údajů není zřejmé, zda zahrnují i další náklady, např. náklady spojené se zajištěním potřebného technického zázemí zaměstnanců pro plnění veřejné zakázky (IT vybavení, licence apod.) a další režijní náklady navrhovatele nezbytné pro realizaci veřejné zakázky. Zadavatel je tak toho názoru, že navrhovatel nebyl schopen v rámci celého procesu objasňování nabídkové ceny doložit dokumenty a informace, na jejichž základě by bylo možné bezpečně posoudit reálnost jím nabídnuté ceny.

135.     Dále zadavatel uvádí, že MNNC navrhovatele je značně ovlivněna skutečností, že navrhovatel tvrdí, že plnění veřejné zakázky budou na jednotlivých pozicích v realizačním týmu zajišťovat i osoby, které nesplňují minimální úroveň kvalifikačních předpokladů předepsanou zadavatelem v kvalifikační dokumentaci. Zadavatel k tomu uvádí, že vedle vymezení požadavků na kvalifikaci členů realizačního týmu v čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace stanovil maximální rozsah zapojení těchto členů realizačního týmu dodavatele v příloze č. 2 k rámcové smlouvě veřejné zakázky tak, že pro jednotlivé pozice v realizačním týmu stanovil maximální počty člověkodnů, které bude zadavatel „oprávněn na základě plnění smlouvy na veřejnou zakázku odebrat ve vztahu k zajištění aplikační podpory APV LOK, KOC a PVO a za služby rozvoje APV LOK, KOC a PVO (pracnost plnění Veřejné zakázky v části „Řešení specifických požadavků“ byli povinni dle zadávacích podmínek vymezit ve své nabídce na Veřejnou zakázku uchazeči)“. Zadavatel dle svého vyjádření k rozsahu zapojení členů realizačního týmu na jednotlivých pozicích v čl. III odst. 3.3 závazného návrhu rámcové smlouvy dále stanovil: „Zhotovitel je povinen poskytovat předmětná plnění v rozsahu prací jednotlivých členů jeho realizačního týmu, a to v přepočtu na Člověkodny. Maximální počet Člověkodnů ve vztahu k jednotlivým pozicím členů týmu po celou dobu plnění dle této Smlouvy je uveden v Příloze č. 2 této Smlouvy“.

136.     Zadavatel v této souvislosti dále uvádí, že v rámci požadavků na složení realizačního týmu v zadávacích podmínkách veřejné zakázky vymezil pozici „Ostatní“, pro niž nestanovil žádné minimální kvalifikační požadavky. Z toho tak dle zadavatele vyplývá, že pro možnost plnění veřejné zakázky ze strany „nekvalifikovaných“ členů realizačního týmu stanovil pozici „Ostatní“, kterou nezahrnul do kvalifikačních požadavků, a proto tito „nekvalifikovaní“ členové realizačního týmu nemohou dle zadavatele působit v jiných rolích než jako „Ostatní“.

137.     Zadavatel je tak toho názoru, že ze zadávacích podmínek veřejné zakázky je zcela zřejmé, že veřejná zakázka může být plněna pouze členy realizačního týmu dodavatele na vymezených pozicích, pro něž zadavatel zároveň stanovil požadavky na kvalifikaci v čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace. Zadavatel uvádí, že pokud by mělo být vykládáno, že stanovení minimálních kvalifikačních požadavků v rámci zadání pro vybrané pozice není následně relevantní a závazné pro vybraného dodavatele, který bude pod stejně nazvanými pozicemi dle smlouvy zadavateli účtovat činnost svých spolupracovníků, byl by tím dle zadavatele popřen vlastní smysl kvalifikace a její úpravy v zákoně.

138.     Tento výklad zadávacích podmínek byl dle zadavatele v průběhu zadávacího řízení potvrzován i ze strany ostatních uchazečů, kteří podali nabídku na veřejnou zakázku. Uchazeč OKSystem dle zadavatele poukazoval na skutečnost, že zadávací podmínky vyžadují plnění veřejné zakázky výhradně kvalifikovanými členy realizačního týmu. Uchazeč Asseco pak v rámci písemného objasnění nabídky ze dne 5. 12. 2019 dle zadavatele výslovně uvedl, že jednotlivé role v realizačním týmu dodavatele budou v rámci plnění veřejné zakázky zastávány výhradně osobami splňujícími kvalifikaci předepsanou zadavatelem.

139.     Zadavatel tak k tomu shrnuje, že ze zadávacích podmínek týkajících se kvalifikace a zapojení členů realizačního týmu zcela nepochybně dle jeho názoru vyplývá, že není přípustný postup tvrzený navrhovatelem, kdy bude sazba za práci kvalifikovaných členů realizačního týmu dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace pro účely plnění veřejné zakázky snižována zapojením juniorních osob, které nesplňují požadovanou kvalifikaci dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace. Takový způsob plnění dle zadavatele negarantuje, že služby budou poskytovány v jím předepsané kvalitě, přičemž by rovněž dle zadavatele odporoval smyslu stanovení a prokazování kvalifikace. Podle zadavatele nemá takový výklad ani oporu v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.

140.     Zadavatel závěrem svého vyjádření navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil na základě § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro vydání nápravného opatření.

VI.          ZÁVĚRY ÚŘADU

141.     Úřad, vázán právním názorem předsedy Úřadu vysloveným ve druhostupňovém rozhodnutí, přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

142.     Dle § 76 odst. 6 zákona zadavatel uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče, včetně důvodů vyloučení, zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí.

143.     Dle § 77 odst. 1 zákona posoudí hodnotící komise při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek a v případě použití elektronické aukce po jejím ukončení též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

144.     Dle § 77 odst. 2 zákona může hodnotící komise vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna objektivními příčinami, zejména

a) ekonomickými aspekty konstrukční metody či technologie, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb,

b) objevností technického řešení nebo výjimečně příznivými podmínkami, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací nebo poskytnutí dodávek či služeb,

c) originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb,

d) souladem s předpisy týkajícími se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které jsou účinné v místě provádění stavebních prací, poskytování služeb nebo dodávek, nebo

e) potenciální možností uchazeče získat veřejnou podporu.

145.     Dle § 77 odst. 4 zákona zohlední hodnotící komise při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny písemné zdůvodnění uchazeče i jeho vysvětlení.

146.     Dle § 77 odst. 6 zákona neodůvodnil-li uchazeč písemně mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě, nedostavil-li se k podání vysvětlení nebo posoudila-li hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, musí být nabídka vyřazena. Ustanovení § 76 odst. 6 se použije obdobně.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

Kvalifikační dokumentace

147.     V čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace je uvedeno následující:

„Technické kvalifikační předpoklady – osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci osob odpovědných za poskytnutí příslušných služeb:

• Rozsah požadovaných informací a dokladů:

Seznam níže specifikovaných odpovědných osob dodavatele (členů realizačního týmu), osvědčení o vzdělání a odporné kvalifikaci těchto osob.

• Způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů:

(…)

• Vymezení minimální úrovně kvalifikačního předpokladu odpovídající druhu, rozsahu složitosti předmětu plnění veřejné zakázky:

Realizační tým musí být tvořen minimálně pěti odborníky (jeden člen týmu nemůže zastávat více než jednu pozici), kteří splňují níže uvedené podmínky.

a)      Projektový manažer:

• VŠ vzdělání,
• minimálně 5 let praxe v projektovém managementu,
• platný certifikát z oblasti projektového managementu. (např. Prince 2 Practitioner, IPMA C nebo certifikát obdobné nebo vyšší úrovně).

b)      Procesní analytik:

• VŠ vzdělání,
• minimálně 5 let praxe v oboru procesní a business analýzy.

c)      Architekt informačního systému:

• VŠ vzdělání,
• minimálně 5 let praxe na pozici SW architekta,
• platný certifikát z oblasti vývoje SW. (např. TOGAF Foundation nebo certifikát obdobné nebo vyšší úrovně).

d)      2 x senior vývojář:

• VŠ vzdělání,
• minimálně 4 let praxe vývoje SW.“

Zadávací dokumentace

148.     V čl. 2.2.1 zadávací dokumentace je uvedeno: „Nabídková cena bude zpracována v rozsahu a struktuře dle Přílohy č. 2 rámcové smlouvy. Zájemci jsou do vzorového dokumentu povinni doplnit všechny části určené k doplnění a takto zpracovaný dokument předložit jako Přílohu č. 2 rámcové smlouvy ve své nabídce“.

149.     V čl. 2.2.2 zadávací dokumentace je uvedeno: „Rozhodující pro hodnocení nabídek je cena jednotlivých plnění v objemech (resp. maximálních objemech) uvedených v Příloze č. 2 rámcové smlouvy“.

150.     Podle čl. 9.1.1 zadávací dokumentace je základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky.

151.     V čl. 9.2.1 zadávací dokumentace je uvedeno, že dílčí hodnotící kritéria, jejich subkritéria a jejich váhy jsou stanoveny takto:

„Dílčí hodnotící kritérium	Váha dílčího hodnotícího kritéria	Subkritérium	Váha subkritéria
Nabídková cena	60 %	Celková cena za zajištění rozvoje aplikace (dle čl. 3 Přílohy č. 1 rámcové smlouvy)	50 %
		Celková cena za zajištění aplikační podpory (dle čl. 4 Přílohy č. 1 rámcové smlouvy)	25 %
		Cena za zajištění vybraných požadavků (dle čl. 3.8 Přílohy č. 1 rámcové smlouvy	25 %
Úroveň a kvalita nabízeného plnění dle požadavků zadavatele	40 %	Úroveň a kvalita plnění aplikační podpory aplikace	10 %
		Úroveň a kvalita plnění rozvoje aplikace	10 %
		Úroveň a kvalita plnění návrhu řešení vybraných požadavků	70 %
		Úroveň a kvalita plnění převzetí do servisu	10 %“

 

152.     Dle čl. 10 zadávací dokumentace jsou součástí zadávací dokumentace mj. dokumenty: Závazný vzor rámcové smlouvy, Příloha č. 1 k rámcové smlouvě – „Specifikace předmětu plnění a technické požadavky“ a Příloha č. 2 k rámcové smlouvě – „Cena plnění“.

Příloha č. 1 vzoru rámcové smlouvy „Specifikace předmětu plnění“

153.     V čl. 2 „Předmět plnění“ přílohy č. 1 vzoru rámcové smlouvy „Specifikace předmětu plnění a technické požadavky“ ze dne 22. 7. 2015 (dále jen „Specifikace předmětu plnění“) je mj. uvedeno: „Plnění bude sjednáno na dobu 4 let. Nabídnutá dodávka a služby tvoří:

• „Rozvoj APV LOK, KOC a PVO

o      Zpracování úprav do stávajícího APV LOK, KOC a PVO (legislativní změny, úpravy v aplikacích LOK, KOC a PVO na základě požadavků metodiků a návrhů uživatelů), vývoj a sestavení nových komunikačních rozhraní se stávajícími i nově vytvořenými aplikacemi a vypracování příslušné dokumentace

• Poskytování aplikační podpory

o      Převzetí do servisu

o      Poskytování podpory APV LOK, KOC a PVO“

154.     V čl. 3 „Rozvoj aplikace APV LOK, KOC a PVO“ Specifikace předmětu plnění je uvedeno: „V rámci rozvoje aplikace Objednatel předpokládá poskytování služeb na implementaci rozvojových požadavků na změny v APV LOK, KOC a PVO (…)“.

155.     V čl. 3.8. „Řešení vybraných požadavků“ Specifikace předmětu plnění je uvedeno: „Objednatel požaduje vypracovat detailní návrh řešení všech níže uvedených vybraných požadavků. Zhotovitel popíše řešení pro každý jednotlivý vybraný požadavek, uvede maximální počet člověkodnů dle jednotlivých rolí potřebných na realizaci daného požadavku. Souhrnnou cenu za tyto vybrané požadavky pak uvede v Příloze č. 2 této Smlouvy. Objednatel se dle aktuálních potřeb může rozhodnout pro realizaci jen některých nebo žádných těchto vybraných požadavků. Zhotovitel se pak zavazuje realizovat takový požadavek za podmínek uvedených v této Smlouvě.

Závazné obchodní podmínky: Zhotovitel se zavazuje popsat návrh řešení vybraných požadavků uvedených v odstavcích 3.8.1 až 3.8.6 této Přílohy č. 1. Objednatel se nezavazuje k realizaci těchto požadavků. Cena za realizaci těchto požadavků bude splňovat cenová ujednání uvedená v Příloze č. 2 platná pro rozvoj APV LOK, KOC a PVO.“

Příloha č. 2 vzoru rámcové smlouvy „Cena plnění“

156.     V čl. 1.1 „Jednotkové ceny za člověkoden“ přílohy č. 2 vzoru rámcové smlouvy „Cena plnění“ (dále jen „Cena plnění“) je uvedeno: „Pro veškeré dodávané služby dle této Smlouvy platí následující jednotkové ceny za člověkoden (dále jen „ČD“, 1 ČD odpovídá 8 člověkohodinám) rozdělené podle rolí:

Role	Sazba za ČD bez DPH	Sazba za ČD s DPH
Projektový manažer	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Procesní analytik	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Architekt informačního systému	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Tester	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Vývojář	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Ostatní	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)“

157.     V čl. 1.3 „Cena za Poskytování aplikační podpory APV LOK, KOC a PVO“ Ceny plnění je obsažena mj. tabulka, v níž zadavatel stanovil maximální objem (počet) člověkodnů pro poskytování aplikační podpory APV LOK, KOC a PVO pro jednotlivé role týmu uchazeče. Uchazeči do této tabulky měli doplnit cenu za maximální počet člověkodní bez DPH a s DPH pro každou jednotlivou roli jeho týmu.

„Role	Maximální počet člověkodnů (ČD)	Cena za maximální počet ČD bez DPH	Cena za maximální počet ČD s DPH
Projektový manažer	540	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Procesní analytik	900	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Architekt informačního systému	450	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Tester	1125	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Vývojář	1125	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Ostatní	360	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Celkem	4500	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)

Pro výpočet cen jsou použity jednotkové ceny definované v čl. 1.1.“

158.     V čl. 1.4 „Cena za Rozvoj APV LOK, KOC a PVO“ Ceny plnění je obsažena mj. tabulka, v níž zadavatel stanovil maximální objem (počet) člověkodnů za rozvoj APV LOK, KOC a PVO pro jednotlivé role týmu uchazeče. Uchazeči do této tabulky měli doplnit cenu za maximální počet člověkodní bez DPH a s DPH pro každou jednotlivou roli jeho týmu a v části „Celkový počet ČD na Řešení vybraných požadavků“ měli uchazeči doplnit také celkový počet člověkodnů pro jednotlivé role.

Role	Celkový maximální počet ČD na Rozvoj APV, LOK, KOC a PVO	Maximální cena za Rozvoj APV, LOK, KOC a PVO		Celkový počet ČD na Řešení vybraných požadavků	Celková cena za Řešení vybraných požadavků
		bez DPH	S DPH		bez DPH	s DPH
Projektový manažer	1710	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Procesní analytik	2850	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Architekt informačního systému	1430	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Tester	3560	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Vývojář	3560	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Ostatní	1140	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Celkem	14250	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)

Pro výpočet cen jsou použity jednotlivé ceny definované v čl. 1.1“

159.     V čl. 2 „Přehled cen plnění“ Ceny plnění je uvedena následující tabulka, která zobrazuje rekapitulaci cen podle smlouvy, a kterou vyplňují uchazeči ve své nabídce.

„Role	Cena bez DPH	Cena s DPH
Cena za Poskytování aplikační podpory APV LOK, KOC a PVO	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Cena za Rozvoj APV LOK, KOC a PVO	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)
Celková cena za Řešení vybraných požadavků dle odst. 3.8 – Přílohy č. 1	(vyplní Zhotovitel)	(vyplní Zhotovitel)

Pro výpočet cen jsou použity jednotlivé ceny definované v čl. 1.1“

Zápis z posouzení nabídkové ceny ze dne 13. 12. 2018

160.     V „Zápise z posouzení nabídkové ceny“ ze dne 13. 12. 2018 (dále jen „zápis z posouzení“) zadavatel uvádí, že „v návaznosti na podané námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a podaný návrh na přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání Veřejné zakázky a navazující správní řízení vedená před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0420/2018/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0421/2018/VZ v této věci přezkoumal postup v Zadávacím řízení, zejména co se týče posouzení a rozsahu zdůvodnění nabídkové ceny vybraného uchazeče z hlediska toho, zda se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu podle § 77 ZVZ či nikoliv a dne 24. 10. 2018 rozhodl dle § 111 odst. 6 ZVZ o přijetí opatření k nápravě spočívajících ve zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky 5. 9. 2018, zprávy o posouzení a hodnocení nabídek z téhož dne a dále i ve zrušení všech úkonů posouzení a hodnocení nabídek, neboť proces posouzení nabídek nebyl zachycen v přezkoumatelném rozsahu a nepředstavoval tak bezpečně zákonný podklad pro hodnocení nabídek a výběr nejvhodnější nabídky.

Z tohoto důvodu zadavatel sám provedl nové posouzení a hodnocení nabídek ve smyslu § 79 odst. 5, § 76 a § 77 ZVZ, na základě čehož vyhotovil novou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek“.

161.     Zadavatel v zápisu z posouzení dále uvádí: „Zástupci zadavatele na základě provedeného posouzení nabídky uchazeče Atos dospěli k závěru, že nabídková cena dotčeného uchazeče je mimořádně nízká ve smyslu § 77 ZVZ, a to ve dvou aspektech: (i) mimořádně nízká nabídková cena ve vztahu k cenám za člověkodny u jednotlivých rolí (viz Příloha 5 č. 2 Rámcové smlouvy – Cena plnění – bod 1.1) a (ii) mimořádně nízká pracnost (tedy i cena) plnění v části „Řešení specifických požadavků“ (viz Příloha 5 č. 2 Rámcové smlouvy – Cena plnění – bod 1.4).

Důvodem pro tento závěr je zejména výrazný rozdíl nabídkové ceny Uchazeče a ostatních uchazečů, kdy celková nabídková cena uchazeče Atos ve výši 57 898 386,74 Kč bez DPH je o více než 37 % nižší než průměr celkových nabídkových cen všech uchazečů (celková nabídková cena uchazeče OKsystem a.s. činí 108 745 120,- Kč a u uchazeče Asseco Central Europe, a.s. činí 110 450 184,24 Kč). Nabídková cena uchazeče Atos je přitom mimořádně nízká ve všech hodnocených složkách (subkritériích) nabídkové ceny ve smyslu čl. 9.2.1 zadávací dokumentace Veřejné zakázky. Celková nabídková cena uchazeče tak činí méně než 53 % průměru celkových nabídkových cen ostatních uchazečů zadávacího řízení. Celková nabídková cena Uchazeče ve výši 57 898 386,74 Kč odpovídá pouhým přibližně 24 % předpokládané hodnoty Veřejné zakázky.

Zástupci zadavatele přezkoumávali nabídkovou cenu uchazeče Atos i co se týče nabízených sazeb za člověkodny u jednotlivých pozic v realizačním týmu, neboť nabídková cena na plnění Veřejné zakázky je dle zadávacích podmínek konstruována právě na základě sazeb za člověkodny. Zástupci zadavatele konstatovali, že cena uchazeče se jeví mimořádně nízkou i ve vztahu k cenám za člověkodny u jednotlivých členů realizačního týmu, a to jak obecně tak i při zohlednění zadavatelem vymezených požadavků na jednotlivé role v realizačním týmu dodavatele. Zadavatel s ohledem na předmět Veřejné zakázky vymezil jednotlivé role klíčových osob odpovědných za kvalitu plnění Veřejné zakázky a s tím spojené kvalifikační požadavky na tyto role v čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace. S ohledem na povahu těchto rolí a kvalifikačních požadavků na ně je zřejmé, že se jedná o zkušené osoby, u nichž se běžné průměrné sazby pohybují na úrovni 5 000,- Kč – 20 000,- Kč za člověkoden dle specializace (projektový manažer/ICT specialista/ administrativně - podpůrné role). Ceny uchazeče Atos se však pohybují na úrovni 2 – 3,4 tis. Kč bez DPH, tj. zdaleka nedosahují ani polovinu této referenční báze.

V tomto ohledu vzali zástupci zadavatele v úvahu i průměrné sazby u veřejných zakázek realizovaných pro zadavatele s obdobným předmětem plnění v období, kdy byla podána nabídka uchazeče Atos, u nichž se průměrné sazby pohybovaly mezi 2 933,- Kč až 5 273,- Kč bez DPH (projektový manažer/ICT specialista / administrativně podpůrné role), přičemž ceny uchazeče Atos nedosahují ani této referenční hladiny. Zástupci zadavatele v tomto ohledu čerpali i z benchmarku pravidelně zpracovávaného Vysokou školou ekonomickou v Praze, jež porovnává ceny ICT prací ve smlouvách konkrétních veřejných institucí na základě skutečně sjednaných cen v jejich ICT smlouvách. Dle předmětného benchmarku ze dne 26. 11. 2018[1] činí průměrná cena člověkodne na pozici vedoucího projektu (projektového manažera) u zadavatele – Ministerstva vnitra ČR, 13 207 Kč, na pozici tester pak 12 531,- Kč, pro pozici analytik 11 493,- Kč. V porovnání s těmito hodnotami pak nabídkové ceny Uchazeče na jednotlivých pozicích představují pouhé frakce hodnot, tj. ve většině případů nedosahují ani polovinu těchto částek (např. na pozici projektový manažer se jedná o částku 3 349,- Kč, na pozici tester 1 612,- Kč), na pozici analytik 3 687,- Kč).

S ohledem na výše uvedené se zástupci zadavatele usnesli, že uchazeč Atos bude písemně vyzván ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 77 odst. 1 ZVZ«.

Žádost zadavatele o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 18. 12. 2018

162.     V žádosti zadavatele o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 18. 12. 2018 (dále jen „žádost o zdůvodnění MNNC 1“) adresované navrhovateli je uvedeno: »Zadavatel při posuzování nabídky Vaší společnosti došel k závěru, že Vámi nabídnutá cena je mimořádně nízká ve smyslu § 77 ZVZ, a to ve dvou aspektech: (i) mimořádně nízká nabídková cena ve vztahu k cenám za člověkodny u jednotlivých rolí (viz Příloha 5 č. 2 Rámcové smlouvy – Cena plnění – bod 1.1) a (ii) mimořádně nízká pracnost (tedy i cena) plnění v části „Řešení specifických požadavků“ (viz Příloha 5 č. 2 Rámcové smlouvy – Cena plnění – bod 1.4).

Důvodem pro tento závěr je zejména výrazný rozdíl nabídkových cen Vaší společnosti a ostatních uchazečů (Vámi nabídnutá cena je téměř poloviční, než ceny zbývajících uchazečů řízení), nízké denní sazby u osob, které by se měly podílet na plnění díla, a zároveň nízký rozsah člověkodnů u plnění, jehož rozsah určuje uchazeč sám. Tyto pochybnosti dále posílily i argumenty jednoho z uchazečů zadávacího řízení, které shrnul ve svém návrhu na přezkoumání úkonů Zadavatele při posouzení nabídkové ceny Vaší společnosti, jehož relevantní pasáže Zadavatel přikládá jako přílohu k této žádosti.

Zadavatel respektuje, že Vaše společnost disponuje četnými zkušenostmi v oblasti poskytování poptávaných služeb, i že je historickým dodavatelem Zadavatele. Tato skutečnost však sama o sobě nemůže zdůvodnit Vámi předloženou nabídkovou cenu. Zejména v případě jednotkové ceny za člověkoden se jedná o cenu za konkrétní počet hodin vykonaných konkrétní osobou, kde její zkušenost s předmětným plněním nemá relevancí pro stanovení ceny, resp. na snížení nákladů dodavatele na její zapojení (spíše naopak).

Proto Vás žádáme o písemné zdůvodnění Vámi nabídnuté ceny, stejně tak jako předpokládaného rozsahu pracnosti v části plnění s názvem „Řešení specifických požadavků“.

Aby Vaše zdůvodnění nabídnutých cen, resp. člověkodnů v bodě (i) a (ii) mohlo být považováno za důvodné a obstálo při případném přezkumu Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, je nutné Zadavateli předložit objektivní příčiny, pro které je Vaše společnost schopna nabídnout předmětné položky za Vámi uvedené hodnoty.

Zadavatel upozorňuje, že za dostačující zdůvodnění nabídkové ceny není možno podle dosavadní rozhodovací praxe považovat obecné argumenty či nepodložené informace (viz např. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. R123/2011).

Zadavatel proto v tomto ohledu uvádí, že aby Vaše společnost potvrdila, že je za nabídkovou cenu schopna poptávané plnění v požadovaném rozsahu a požadovanými osobami splnit, může být vhodné do písemného zdůvodnění nabídkové ceny zahrnout následující skutečnosti:

• Identifikaci konkrétních osob včetně jejich jmen, které by se měly podílet na poptávaném plnění v bodě (i) a (ii), včetně jejich konkrétní odměny a vysvětlení, jak bude tato pokryta zapojením těchto osob u Zadavatele (případně na jiných projektech, budou-li tyto osoby zapojeny i na jiných projektech mimo Zadavatele; Zadavatel však upozorňuje na předpokládaný počet hodin u jednotlivých pozic pro účely stanovení ceny).
• Detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění Vaše společnost předpokládá v části (ii). Pokud Vaše společnost bude chtít argumentovat i unikátní know-how získaným u Zadavatele, lze doporučit, aby z Vašeho vysvětlení vyplývalo, zda osoby s relevantními zkušenostmi jsou i nadále součástí Vašeho týmu, zda se Vaše know-how liší od toho, kterým disponují ostatní uchazeči a jak je v rámci cenotvorby za dotčenou část plnění zohledněna skutečnost přepracovaných a doplněných funkcionalit (zdrojových kódů) dotčené aplikace za dobu, kdy Vaše společnost tuto aplikaci nespravovala a de facto tyto úpravy nezná.
• Reference osvědčující řádnou realizaci služeb obdobných předmětu Veřejné zakázky, které budou dokládat reálnost výše nabídkové ceny na plnění Veřejné zakázky (např. řádná realizace služeb poskytnutých za srovnatelných cenových podmínek s podmínkami navrhovanými pro plnění Veřejné zakázky).
• Vypořádání se s tvrzeními jednoho z uchazečů, který namítal nemožnost plnění za cenu nabídnutou Vaší společností, před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, zejména kvůli nízkým mzdám Vámi uváděných pracovníků a nízké časové náročnosti části (ii). Rozsah části (ii) je podle odhadu Vaší společnosti přibližně třetinový, než dle odhadu dalších dvou uchazečů. Relevantní pasáže návrhu tvoří přílohu této žádosti.

Zadavatel doplňuje, že je pro další postup ohledně Vaší nabídkové ceny zcela zásadní vycházet z objektivních dokumentů a konkrétního detailního zdůvodnění. Proto Zadavatel pro vysvětlení Vaší ceny i stanoví delší lhůtu pro zaslání předmětného vysvětlení, než je lhůta dle ZVZ minimální.«

Odpověď na Žádost o písemné zdůvodnění MNNC 1

163.     Navrhovatel se úvodem své Odpovědi na žádost o zdůvodnění 1 ze dne 9. 1. 2019 (dále jen „odpověď 1“) vyjadřuje k postupu hodnotící komise, protože dle svých slov nabyl dojmu, že dotazy/úvahy o možné MNNC staví zadavatel na nekriticky přijímaných fabulacích jiného uchazeče, které byly uváděny již v pravomocně ukončeném přezkumném řízení před Úřadem, což by mohlo svědčit o porušení zásady rovného zacházení přijetím účelových námitkových a přezkumných tvrzeních jiného uchazeče. Navrhovatel uvádí, že jej k této domněnce vede »způsob, jakým hodnotící komise mj. přejímá vlastní „analýzu“ veřejně dostupných dat učetní závěrky Uchazeče, tak jak již bylo učiněno ze strany jiného uchazeče a dále pak zacházení se zcela nepravdivými tvrzeními, že Uchazeč již nedisponuje lidmi, které ve své Nabídce uváděl, tedy nedisponuje zaměstnanci, kteří by měli být garanty předmětného know-how což níže vyvracíme. Dále irelevantní polemika jiného uchazeče na téma našich možností a schopností analyzovat změny ve zdrojových kódech vytvořených v době, kdy Atos nebyl dodavatelem řešení. Nepravdivost tohoto tvrzení jsme schopni dokladovat díky našemu unikátnímu know-how, kdy můžeme rychle a efektivně takové kódy analyzovat a tudíž s nimi i počítat při vytváření naší Nabídky a to i přesto, že provedené změny, v rozporu se standardní profesní praxí, nejsou řádně popsány v příslušné dokumentaci.“

164.     K vysvětlení nabídkové ceny navrhovatel uvádí několik dle jeho názoru zásadních faktů, které mají dle jeho názoru zásadní vliv na stanovení nabídkové ceny:

»A) Jsme přesvědčeni, že jako dlouholetý řešitel a poskytovatel obdobných systémů ve státní správě máme v předmětné Zakázce výjimečně příznivé podmínky pro poskytnutí dodávek nebo služeb, jak je uvedeno v §77 odst. 2 písmeno b) ZVZ (s existencí výjimečně příznivých podmínek ostatně počítá i aktuální zadávací směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „Zadávací směrnice“), z jejíhož článku 69 vyplývá, že akceptovatelné je mimo jiné takové vysvětlení nabídkové ceny, které se opírá o zvolené technické řešení nebo o výjimečně příznivé podmínky, které má uchazeč k dispozici pro poskytnutí služeb). Tyto výjimečně příznivé podmínky jsou založeny na následujících jedinečných skutečnostech:

1) Atos je dlouholetým (více než 15 let) poskytovatelem IT služeb pro Českou správu sociálního zabezpečení (dále „ČSSZ”). Namátkou jmenuji jen nejvýznamnější projekty

• Výběr pojistného (APV POJ)

• Nemocenské pojištění (APV NEM)

• Individuální konto pojištěnce (APV IKP)

• Informační systémy z oblasti důchodové agendy a nárokových podkladů

• Informační systémy z oblasti IKR

• Informační systémy z oblasti DMS

Po celou dobu dodávky služeb dohlíží nad rozvojem a podporou informačních systému Zadavatele na staně Atos téměř totožná a velmi konzistentní skupina pracovníků, kteří si během dlouhé doby prošli jak implementačními, tak i provozními fázemi, a velmi dobře se orientují v procesech státní správy se zaměřením na informační technologie. V rámci této skupiny dochází k aktivnímu sdílení nabytých zkušeností a znalostí, tudíž i v případě fluktuace pracovníků, navzdory tvrzení jiného uchazeče, nedochází ke ztrátě kompetencí a know-how, které stále zůstávají a naopak jsou dále rozvíjeny v rámci společnosti Atos. V rámci projektů byly vytvořeny a jsou dále udržovány různé druhy dokumentů a dokumentací (programové, uživatelské, školící, provozní, technické, administrátorské, atd.), jejichž základem jsou právě procesy státní správy. Na základě help-deskových požadavků zákazníka byla vybudována rozsáhlá znalostní báze řešení jednotlivých případů, ze kterých konzultanti neustále čerpají při řešení nových požadavků.

Pro problematiku oblasti aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a kontrolní činnost – II jsou stálými členy týmu Atos všichni zaměstnanci uvedeni v nabídce, konkrétně se jedná o kolegy (…) a i nadále se počítá s jejich zapojením při plnění předmětu nabídky. Dále počítáme se zapojením kolegů (…), kteří patří k původním autorům APV. Zároveň byl celý tým za poslední tři roky doplněn a rozšířen o juniory a absolventy a ti jsou v této chvili již plně zaškoleni a seznámeni z předmětnou problematikou, a byli již i plně zapojeni do podpory APV při přechodech na nové kaledářní roky v letech 2016, 2017 a 2018

2) Zásadní výhodou je znalost věcné problematiky v rámci dlouholetých zkušeností týmů konzultantů, analytiků, programátorů, školitelů a pracovníků podpory Uchazeče – nebudeme tak muset vynakládat prostředky na osvojení příslušné odborné věcné problematiky, najímání odborných poradců a na sestavení a rekvalifikaci zcela nových řešitelských týmů. Důležitý je v tomto ohledu i časový faktor, neboť se vyhneme zvýšené pracnosti (a tedy i zvýšeným nákladům) v důsledku nutnosti použití přesčasové práce a/nebo dočasného neefektivního zvýšení počtu zaměstnanců.

3) Uchazeč díky své bohaté projektové historii disponuje rozsáhlým know-how, které hodlá při realizaci předmětné Zakázky využít.

4) Veškeré výše uvedené informace nám dávají možnost mnohem přesnějšího stanovení nabídkové ceny, které jsou třeba k realizaci jednotlivých bodů poptávaných Zadavatelem.

5) Zásadní výhodou je dále zkušenost s nastavením optimálního poměru a činností mezi seniorními a juniorními členy týmů a tím dosažení optimální skladby nákladů. Tuto zkušenost jsme získali a mohli si ověřit díky dlouholeté praxi s procesy při dodávce našich služeb do sektoru státní správy.

6) Uchazeč má pro poskytování služeb Zadavateli již vybudovaný profesionální help-desk (z důvodu poskytování obdobných služeb, viz bod 1), který je dedikovaný pouze pro potřeby Zadavatele. Help-desk je propojen s help-deskem Zadavatele, dochází k automatickému zadávání/předávání/odpovídání ticketů oběma směry. Tým pracovníků help-desku Uchazeče je specializovaný na řešení help-deskových požadavků Zadavatele. Díky výše uvedenému Uchazeč dokáže minimalizovat související náklady (vybudování help-deskového pracoviště, zaškolení pracovníků, integrace na help-desk Zadavatele atd.), tyto náklady se v případě Uchazeče rovnají dokonce nule.

Shora uvedené faktické okolnosti mají za následek, že naše společnost má výjimečně příznivé podmínky pro splnění předmětné Zakázky, nepochybně příznivější, než mohou mít ostatní uchazeči. Práce, které byly vykonány v rámci plnění obdobných zakázek, byly rovněž v rámci těchto zakázek jejich Zadavateli financovány, takže na ně nebude naše společnost nucena vynakládat tolik prostředků, jako jiní uchazeči. Toto vnímáme jako významný ekonomický aspekt poskytovaných služeb ve smyslu § 77 odst. 2 písm. a) ZVZ. Považujeme za korektní, aby ekonomický benefit vyplývající z již provedených prací čerpal Zadavatel. Proto jsme úspory zohlednili ve svých odhadech pracnosti a kalkulacích a promítli do nabídkové ceny.

Jsme přesvědčeni, že námi nabízené plnění veřejné zakázky je do určité míry originální a unikátní, protože můžeme s ohledem na výše uvedené okolnosti některé části plnění pojmout jinak, než jak by to mohl učinit jiný uchazeč, který nemá praktickou zkušenost s rozvojem a provozováním obdobných řešení ve státní správě. Část našich úspor a snížené pracnosti může být proto považována i za důsledek originality nabízeného řešení ve smyslu § 77 odst. 2. písm. c ZVZ.

B) K vašim dotazům uvedeným ve vaši Žádosti uvádíme následující konkrétní vysvětlení:

Na základě výslovného požadavku Zadavatele v jeho Žádosti tedy uvádíme velmi nezvykle pro každou roli průměrný náklad zvlášť a dále jeho porovnání s prodejními sazbami dle předmětu nabídky. Veškeré údaje zohledňují již mzdové vyměry uzavřené pro rok 2019. Celková předpokládaná hrubá projektová marže se oproti výpočtům z roku 2015 snížila z 10% na 7%, kdy jsme si vyhodnotili, že je tato zakázka pro nás stále obchodně i ekonomicky zajímavá, kdy nám umožní mimo jiné dosáhnout plné utilizace našich lidských zdrojů a udržení našeho know how, což není v tabulce dále vyčísleno. Toto jsme již potvrdili v naší odpovědi ze dne 11. 12. 2018 v reakci na výzvu zadavatele o oveření zájmu.

Poskytování aplikační podpory
Role	Maximální počet člověkodnů (ČD)		Prodejní cena MD	kompletní personální náklad včetně všech odvodů MD	Prodej celkem	Náklad celkem	předpoklá-daný zisk	zisk %
Projektový manažer	540	12,00%	3416	3349	1844640	1808565
Procesní analytik	900	20.00%	2880	2540	2592000	2285675
Architekt informač-ního systému	450	10,00%	3088	3687	1389600	1659150
Tester	1125	25,00%	2024	1612	2277000	1813715
Vývojář	1125	25,00%	2184	2174	2457000	2446875
Ostatní	360	8,00%	2544	1853	915840	667080
Celkem	4500	100,00%			11476080	10681060	795020	7%
Služby rozvoje
Role	Celkový maximální počet ČD na Rozvoj APV LOK, KOC a PVO		Prodejní cena MD	kompletní personální náklad včetně všech odvodů MD	Prodej celkem	Náklad celkem	předpoklá-daný zisk	zisk %
Projektový manažer	1710	12,00%	3416	3349	5841360	5727124
Procesní analytik	2850	20,00%	2880	2540	8208000	7237971
Architekt informač-ního systému	1430	10,04%	3088	3687	4415840	5272410
Tester	3560	24,98%	2024	1612	7205440	5739399
Vývojář	3560	24,98%	2184	2175	7775040	7743000
Ostatní	1140	8,00%	2544	1853	2900160	2112420
Celkem	14250	100,00%			36345840	33832324	2513516	7%

Uvedené ceny jsou v souladu s Nabídkou, v Kč bez DPH

Na tomto místě je také nutné uvést, že ačkoliv uvedené hodnoty jsou vždy k dané roli v projektu, nejedná se čistě o finanční údaje vážící se ke konkrétnímu zaměstnanci, který byl uveden pro danou roli v Nabídce, ale o vážený průměr těchto údajů všech členů týmu, který se bude na plnění dané role dle smlouvy podílet (viz argumentace uvedená výše v bodě 5). Je zřejmé, že tito zaměstnanci nebudou vytíženi pouze prací na realizaci této zakázky, ale současně se podílejí na realizaci i jiných zakázek, kde dle daných okolností a zohlednění rizik konkrétního projektu mohou být jejich sazby i vyšší. Na základě výše uvedeného je tedy jednostranná argumentace výší mzdy, ostatních nákladů atd. uvedených v tabulkách níže a porovnaných s průměrem mzdových nákladů a počtu zaměstnanců (viz argumentace jiného uchazeče) zcela lichá a nemůže takový argument jakkoliv obstát. V případě požadavku zadavatele jsme připraveni seznámit hodnotící komisi s konkrétními mzdovými údaji a složením navrženého realizačního týmu, jako součástí našeho know how.

Současně Zadavateli sdělujeme, že v rámci divize B&PS, pod kterou spadá plnění Zakázky se mzdové náklady v období 2015 – 2018 vyvíjely dle následující tabulky

přechodné období	Meziroční změna průměru na člověka v divizi Atos CZ B&PS všech mzdových nákladů (plat, bonusy)	Změna průměru na člověka všech mzdových nákladu oproti roku 2015
z 2015 na 2016	-2,81%	97,19%
z 2016 na 2017	1,49%	98,64%
z 2017 na 2018	0,24%	98,87%
z 2018 na 2019	1,23%	100,09%

Z tabulky vyplývá, že průměrné mzdové náklady na člověka (veškeré roční mzdové náklady, tj. měsíční mzda a bonusy) se v divizi B&PS zvýšily pro rok 2019 od roku 2015 o 0,09%.

Zde si tedy opět dovolíme upozornit na velmi zavádějící informaci jiného uchazeče, která se opírá o obecné a nepřesné závěry učiněné pouhým nahlédnutím do účetních zavěrek ve Sbírce listin bez znalosti organizační struktury, rozložení divizí, skladeb týmů a jejich rozložení pro jednotlivé projekty, zakázky, zákazníky.

K Vašemu doporučení ohledně uvedení rozpadu všech činností a všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění Atos předpokládá v části „Řešení specifických požadavků“ odkazujeme na naši Nabídku, kde jsou tyto údaje již obsaženy.(Zvýraznění provedeno Úřadem, pozn. Úřadu).

K dotazu na zohlednění přepracovaných a doplněných funkcionalit dotčené aplikace za dobu, kdy Atos aplikaci nespravuje, znovu uvádíme, že již uváděný faktor znalosti prostředí, jakož i důkladná analýza podmínek prostředí pro zpracování příslušného řešení v souvislosti s přípravou Nabídky Uchazeče jsou klíčovými okolnostmi, na jejichž základě naše společnost definovala nabídkovou cenu na dílčí požadavky dle 3.8.1. až 3.8.6. přílohy 1 návrhu smlouvy. Jde o požadavky, které věcně souvisejí s přechodem na další rok, kdy tyto změny představují ve své podstatě parametrické změny legislativní povahy zajišťující výkon příslušné agendy pro následující rok, které jsou v zásadě předvídatelné, odvoditelné a periodicky se opakující ve vazbě na pravidelné legislativní změny. Díky svým zkušenostem s dotčenou agendou (Uchazeč byl zhotovitelem aplikačního programového období pro Zadavatele v letech 2003 – 2012), především pak díky prováděným činnostem, které prováděl pro Zadavatele na konci roku 2012 a souvisely s přechodem na agendu 2013, si tak Uchazeč může dovolit výrazným způsobem minimalizovat náklady na celkový počet člověkodní pro realizaci jednotlivých požadavků, což se v konečném důsledku projevilo i ve výši nabídkové ceny.

Dále Uchazeč musí upozornit i na to, že rovněž díky výchozí analýze, kterou si společnost Atos v rámci přípravy Nabídky byla nucena udělat s ohledem na požadavek čl. 3.8. přílohy č. 1 návrhu Rámcové smlouvy na Veřejnou zakázku ze zadávací dokumentace („Zhotovitel popíše řešení pro každý jednotlivý vybraný požadavek, uvede maximální počet člověkodnů dle jednotlivých rolí potřebných na realizaci daného požadavku.„), nám umožnilo minimalizovat potřebný počet člověkodní v souvislosti:

• s kompletním re-ingeneeringem provedených změn v období 2013-2014 ve zdrojových kódech předaných naší společnosti jako Uchazeči;

• s ověřením navrhovaného řešení vybraných požadavků pro vytvoření Nabídky provedla naše společnost jako Uchazeč i jejich implementaci ve vývojovém prostředí Uchazeče

Tato pečlivá výchozí analýza tak současně umožnila Uchazeči minimalizovat rizika spojená s případným prodlením s nasazením řešení do produkčního prostředí Zadavatele a na to navázané smluvní pokuty, což v konečném důsledku vedlo k minimalizaci nákladů a rezerv na pokrytí případných rizik a stanovení nižší nabídkové ceny.

Uchazeč tímto dále jasně deklaruje, že i nadále disponuje osobami, které se na tvorbě a rozvoji daného APV v minulosti podíleli a tím i popírá nepravdivé tvrzení jiného uchazeče. Jejich využití je zejména v oblasti poskytování konzultací. Jak již Uchazeč uvedl výše, v rámci přípravy Nabídky a re-engeneeringu byly identifikovány změny zdrojového kódu provedené předchozím Dodavatelem. Identifikované změny se týkají zejména standardního přechodu na nový rok, jedná se o tzv. parametrické změny, periodicky se opakující. Žádné nové legislativní úpravy Uchazeč neidentifikoval. Tudíž provedené úpravy z pohledu Uchazeče neměly žádný dopad na změnu logiky daného APV a znalost věcné problematiky, včetně čitelnosti zdrojového kódu. Navíc použitá technologie daného APV ve vazbě na opakující se parametrické změny neumožňuje provedení žádných „masivních změn“, které by v důsledku měly dopad na zmiňované unikátní know-how Uchazeče.

Odpověď na Vaše dotazy ohledně dalších referencí které by potvrdily možnosti plnění za cenu nabídnutou naší společností uvádíme např. že Uchazeč v současné době řádně realizuje a jako referenci projektu se srovnatelnými cenovými podmínkami uvádí řádné poskytování služeb dle Rámcové smlouvy o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro oblast Důchodové dávky – II, uzavřené mezi Zadavatelem a Uchazečem v roce 2017. Nabídka Uchazeče na realizaci této veřejné zakázky byla Zadavatelem vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, přičemž hodnotící komise neshledala v tomto případě pochybnost, že za uvedenou nabídkovou cenu lze předmět veřejné zakázky realizovat v požadované kvalitě a termínech. Dále např. srovnatelné cenové podmínky nabídl Uchazeč ve veřejné zakázce „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro oblast Správa nárokových podkladů – II“. Zadavatel v tomto případě vybral jako nejvhodnější nabídku a následně uzavřel smlouvu s uchazečem Asseco Central Europe, a.s., přičemž z veřejně dostupných informací uvedených v písemné zprávě o hodnocení nabídek lze dovodit, že uchazeč Asseco Central Europe, a.s. pro realizaci obdobného předmětu plnění jako  předmětné Veřejné zakázce nabídl Zadavateli ještě výhodnější cenové podmínky, tedy nižší cenu za služby v poptávaném rozsahu, kvalitě a termínech, než společnost Atos.

Vzhledem k tomu, že Zadavatel sám je konečným uživatelem poskytovaných služeb dle Rámcové smlouvy o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro oblast Důchodové dávky – II a rovněž konečným uživatelem služeb dle Rámcové smlouvy o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro oblast Správa nárokových podkladů – II, musí být Zadavateli zcela zřejmé, že Uchazeč je schopen za nabízené ceny řádně dle předmětu plnění poptávané služby dodat.

Na základě výše uvedeného tedy mohu prohlásit, že jsme schopni řádně a úplně plnit Zakázku vč. dosažení přiměřeného zisku bez jakýchkoli rizik z hlediska kvality plnění po celou dobu trvání závazku a to v rozsahu a dle podmínek požadovaných Zadavatelem v zadávací dokumentaci.«

Žádost zadavatele o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny – doplňující žádost zadavatele ze dne 29. 1. 2019

165.     Zadavatel ve své Žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ze dne 29. 1. 2019 (dále jen „žádost o zdůvodnění MNNC 2“) uvádí, že zaslal navrhovateli dne 18. 12. 2018 žádost o zdůvodnění MNNC 1, navrhovatel zaslal odpověď 1 dne 9. 1. 2019 a zadavatel tímto žádá o doplnění obdržené odpovědi. Zadavatel dle svých slov odpověď 1 pečlivě prostudoval a konstatuje, že neposkytuje dostačující informace pro možnost definitivního posouzení nabídkové ceny navrhovatele, proto žádá o doplnění dalších informací.

166.     Zadavatel se v žádosti o zdůvodnění MNNC 2 nejprve ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že „nekriticky přijímá fabulace jiného uchazeče“, neboť dle svých slov sám získal pochybnosti o výši nabídkové ceny navrhovatele a řadu výtek uváděl ve svých předchozích dotazech směřujících k nabídkové ceně navrhovatele. Zadavatel uvádí, že musí postupovat tak, aby jeho postup byl v případném řízení před Úřadem plně přezkoumatelný a dostupné argumenty proti nabídkové ceně navrhovatele byly řádně vypořádány, proto přiložil námitky jiného uchazeče k žádosti o zdůvodnění MNNC 1 v zájmu umožnit navrhovateli efektivní reakci.

167.     Zadavatel dále uvádí doplňující požadavky: »V Odpovědi je uvedeno, že je Atos „schopen dokladovat“ nepravdivost námitek dalšího z uchazečů a vysvětlit tak nabízenou nabídkovou cenu. Zadavatel tedy žádá o doložení všech relevantních dokumentů a dokladů, ze kterých toto tvrzení plyne, a to nad rámec Odpovědi.

Zejména Zadavatel žádá o detailní popis zmiňovaného „optimálního poměru a činností mezi seniorními a juniorními členy týmu“ na poskytování předmětu plnění Veřejné zakázky (viz str. 3 Odpovědi, (včetně jejich jmenného obsazení, přiřazení konkrétní role, výše nákladů na jednotlivé (konkrétní) členy, výše předpokládaného zisku a prokázání, že navržený způsob realizace plnění ze strany Atos odpovídá požadavkům stanoveným v kvalifikaci a zadávací dokumentaci na Veřejnou zakázku (vč. maximálního počtu člověkodnů pro jednotlivé role). Současně Zadavatel požaduje u každé osoby uvést, zda již poskytovala služby ve vztahu k Zadavateli, aby Zadavatel mohl ověřit, že nabízení pracovníci disponují zmiňovaným jedinečným know-how.

Ve vztahu ke kvalifikaci osob zapojených na plnění jejího předmětu Zadavatel upozorňuje, že jednotlivé role musí zastávat vždy a pouze osoby splňující kvalifikaci předepsanou Zadavatelem pro příslušnou roli v zadávacích podmínkách a pouze taková osoba může být následně Zadavateli fakturována se sazbou za příslušnou roli. Zadavatel proto žádá Atos o informaci, ať již ve formě popisu zkušeností jednotlivých členů realizačního týmu nebo jiného potvrzení, že jednotlivé osoby, s jejichž zapojením na plnění Atos počítá, jsou nadány minimálně kvalifikací požadovanou Zadavatelem pro danou roli.

Obdobně Zadavatel žádá o vysvětlení, jak je již vybudovaný help-desk (viz str. 3 Odpovědi) relevantní pro výši denní sazby za člověkodny pracovníků u jednotlivých rolí, případně pro stanovení odhadu člověkodnů pro plnění části předmětu Veřejné zakázky s názvem „Řešení jednotlivých požadavků“.

Na str. 4 Odpovědi Atos uvádí, že předložené částky nákladů a výdělků u jednotlivých rolí jsou „vždy k dané roli v projektu, nejedná se čistě o finanční údaje vážící se ke konkrétnímu zaměstnanci, který byl uveden pro danou roli v Nabídce, ale o vážený průměr těchto údajů všech členů týmu, který se bude na plnění dané role dle smlouvy podílet“. Zadavatel žádá o předložení konkrétních údajů ke konkrétním zaměstnancům, jak Atos navrhuje v Odpovědi.

Zadavatel doplňuje, že pokud k požadavku na uvedení rozpadu všech činností a všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění Atos předpokládá v části „Řešení specifických požadavků“ Atos odkazuje na předloženou nabídku, Zadavatel toto vysvětlení nemůže akceptovat. Zadavatel požaduje konkretizaci všech (ne pouze vybraných rámcových) činností, kterou budou v rámci této části plnění předmětu Veřejné zakázky uskutečněny, aby bylo zjevné, že provedené odhady člověkodnů pro tuto část plnění jsou založeny na reálném základě, tzn., že společnost Atos kalkuluje se všemi nezbytnými činnostmi. Dokumenty „Specifikace předmětu plnění a technické požadavky“ ani „Cena plnění“ obsažené v nabídce Atos tyto detailní informace požadované Zadavatelem neobsahují. Současně Zadavatel žádá o potvrzení, že i v této části předmětu Veřejné zakázky budou služby poskytovat osoby s dostatečnou kvalifikací odpovídající požadavkům zadávacích podmínek na Veřejnou zakázku.

Zadavatel konečně žádá o předložení případných dalších referencí (alespoň jedné) osvědčující řádnou realizaci služeb obdobných předmětu Veřejné zakázky, které budou dokládat reálnost výše nabídkové ceny na plnění Veřejné zakázky. Zadavatel doplňuje, že odkaz na jiné plnění jiného dodavatele poskytované Zadavateli nemůže sloužit jako relevantní důkaz, že je Atos schopen plnit předmět Veřejné zakázky za nabídnutou cenu.

Zadavatel závěrem zdůrazňuje, že je pro další postup ohledně nabídkové ceny Atos zcela zásadní vycházet z objektivních dokumentů a konkrétního detailního zdůvodnění. Proto Zadavatel pro vysvětlení nabídkové ceny i stanoví delší lhůtu pro zaslání předmětného vysvětlení, než je lhůta dle ZVZ minimální.«

Odpověď na Žádost o zdůvodnění MNNC 2 ze dne 29. 1. 2019

168.     Úvodem své Odpovědi na žádost o zdůvodnění MNNC 2 ze nde 15. 2. 2019 (dále jen „odpověď 2“) se navrhovatel vyjadřuje k poznámkám jiného uchazeče zadávacího řízení, které mu byly zaslány zadavatelem současně s žádostí o zdůvodnění MNNC 1, a které se týkají nabídkové ceny navrhovatele.

169.     Navrhovatel se ve své odpovědi 2 vyjadřuje k jednotlivým odstavcům žádosti o zdůvodnění MNNC 2, které podle něj představují jednotlivé žádosti a dotazy zadavatele. K části, kterou navrhovatel označuje „Str. 2 Žádosti (druhý/třetí odstavec) - detailní popis optimálního poměru a činností mezi seniorními a juniorními členy týmu/jednotlivé role musí splňovat kvalifikaci předepsanou zadavatelem“, žádosti zadavatele, která obsahuje žádost zadavatele o detailní popis optimálního poměru činností mezi seniorními a juniorními členy týmu navrhovatel uvádí následující:

»spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. rozhodně zajistí v rámci realizace veřejné zakázky min. účast členů týmů dle požadavků stanovených zadávací a kvalifikační dokumentací, tj. Projektového manažera, procesního analytika, Architekta informačního systému a 2x seniorní vyvojáře (viz čl. 3.5.2., 3 odrážka kvalifikační dokumentace).

V této souvislosti spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. poznamenává, že Zadavatel stanovil požadavky na min. počet členů týmu pro realizaci veřejné zakázky, nikoliv maximální počet osob, kteří budou veřejnou zakázku plnit. Ostatně z povahy plnění veřejné zakázky, její složitosti a požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentcai je zřejmé, že veřejnou zakázku musí plnit i další osoby, vyjma požadovaného minima členů týmu. Zde uvádíme konkrétní příklad ze zadávací dokumentace: V zadávací dokumentaci, příloha č. 2 k rámcové smlouvě, byly zadavatelem definovány maximální objemy ČD předpokládaného čerpání. Např. pro roli projektový manažer max. 540 ČD pro část Poskytování aplikační podpory a max. 1.710 ČD pro část Rozvoj. Celkem tedy max. 2.250 ČD. Doba plnění veřejné zakázky je stanovana na max. 48 měsíců. Jedna osoba je schopna ročně odpracovat cca 220 ČD, tzn. za 48 měsíců 880 ČD. Z toho vyplývá, že role musí být obsazena více než jednou osobou a proto jsme také při složení realizačního týmu na základě našich profesních zkušeností a dlouhodobé znalosti prostředí Zadavatele kombinovali více osob na jednotlivé pozice, ve vhodném mixu seniorních a juniorních členů týmu.

Jakýkoliv limitující požadavek na počet členů týmů nebyl v zadávacích podmínkách stanoven a volba členů týmu je věcí vlastní realizace veřejné zakázky na straně vybraného uchazeče. Pro další členy týmu nestanovil Zadavatel v zadávací dokumentaci žádné požadavky (ostatně ani návrh rámcové smlouvy na veřejnou zakázku blíže neupravuje případné změny na pozicích členů týmů), nicméně spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. garantuje, že osoby na juniorských pozicích disponují vysokou odbornou kvalifikaci.

Využití i juniorních členů týmů (při nasazení i min. počtu osob dle požadavků zadávací a kvalifikační dokumentace) na straně spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. je tedy zcela legitimní.

Detailní popis optimálního poměru a činností mezi seniorními a juniorními členy týmu je uveden v Příloze č. 1 této odpovědi – viz sloupec Poměr plnění člena týmu v roli % v obou uvedených tabulkách.«

170.     K části žádosti zadavatele, kterou navrhovatel označuje „Str. 2 Žádosti (čtvrtý odstavec) – vybudovaný help desk“ a která obsahuje dotaz zadavatele, jak je vybudovaný help-desk relevantní pro výši cenové nabídky, navrhovatel uvádí: „Vzhledem k povaze Zadavatelem poptávaných služeb a „best-practices“ v oboru je v tomto případě standardem komunikace, administrace a řešení uživatelských požadavků pomocí služeb helpdeskového pracoviště. Z toho důvodu je nezbytné takové pracoviště vybudovat. Uchazeč má pro poskytování služeb Zadavateli již vybudovaný profesionální help-desk (z důvodu poskytování obdobných služeb v rámci jiných projektů), který je dedikovaný pouze pro potřeby Zadavatele. Help-desk je propojen s help-deskem Zadavatele, dochází k automatickému zadávání/předávání/odpovídání ticketů oběma směry. Tým pracovníků help-desku Uchazeče je specializovaný na řešení help-deskových požadavků Zadavatele. Díky výše uvedenému Uchazeč dokáže minimalizovat související náklady na vybudování help-deskového pracoviště, zaškolení pracovníků, integrace na help-desk Zadavatele atd., kdy tyto náklady se v případě Uchazeče rovnají dokonce nule. Pracovníci helpdesku administrují požadavky, řeší jednoduché poždavky uživatelů, testují realizované úpravy. Klíčovým bodem je řízení tohoto týmu pracovníku a efektivní přidělování práce jednotlivým pracovníkům, což má Uchazeč již mnoho let profesionálně zajištěné. Pracovníci helpdesku jsou často studenti vysokých škol, s patřičným pracovním úvazkem a také se smluvním ohodnocením odpovídajícím vykonávané práci a požadované nízké kvalifikaci (relativně, na rozdíl od seniorních členů týmu).

Všechny výše uvedené argumenty tedy mají pozitivní dopad na naši nabídkovou cenu, a to jak z hlediska výše denní sazby za člověkoden pracovníků u jednotlivých rolí (jelikož v těchto cenách nemusíme zohledňovat případné náklady na vybudování hlepdesku), tak i pro stanovení odhadů člověkodnů pro plnění (jelikož mnoho drobných požadavků vyřeší již sami pracovníci helpdesku, popř. jsou školeni pro jejich efektivní přiřazení pracovníkům s odpovídající odborností).“

171.     K části žádosti zadavatele, kterou navrhovatel označuje „Str. 2 (pátý odstavec) - předložení konkrétních údajů ke konkrétním zaměstnancům“, v níž zadavatel požaduje předložení konkrétních údajů ke konkrétním zaměstnancům, navrhovatel uvádí: »Spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. má oprávněné obavy, že v rámci samotného zadávacího řízení či řízení přezkumných před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „UOHS“) v minulosti zřejmě došlo k úniku podstatných informací o cenovém rozpadu nabídkové ceny či o postavení členů týmu spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. (viz např. námitky jiného uchazeče na str. 4 odst. 4 přílohy č. 1 Žádosti: „Kalkulace, které vybraný uchazeč předložil v rámci druhého zdůvodnění MNNC, jsou postavené pouze na tvrzení vybraného uchazeče o výši mezd neurčitých (či dokonce pouze hypotetických) osob přiřazených k rolím pojmenovaným v zadávací dokumentaci, nikoliv na reálných hrubých mzdách skutečných pracovníků (konkrétně vyjmenovaných v rámci prokazování kvalifikace)“), to vše navzdory tomu, že spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. v minulosti opakovaně označila tyto informace za obchodní tajemství ve smyslu § 504 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a rovněž je za obchodní tajemství označila i v přezkumných řízeních před UOHS ve smyslu § 122 ZVZ.

Informace týkající se konkrétních informací o zaměstnancích, a to ohledně jejich mzdových údajů jednoznačně spadá do kategorie obchodního tajemství a i ve světle podezření z úniků informací v průběhu zadávacího řízení či přezkumných řízeních před UOHS je na straně spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. důvodná obava, že tyto informace se zřejmě dostanou i jinému uchazeči coby přímému konkurentu spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o.. Prozrazení mzdových poměrů konkrétních a na daném trhu vysoce kvalifikovaných zaměstnanců spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. může samozřejmě vést k tomu, že konkurence se může reálně pokusit tyto zaměstnance získat např. formou nabídky vyšších mezd, což by bylo pro spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. velmi rizikové.

Konečně se domníváme, že z hlediska obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“) nevystupuje Zadavatel v probíhajícím zadávacím řízení v postavení příjemce, kterému by spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. jako zaměstnavatel byl oprávněn a zároveň povinen předložit osobní údaj svých zaměstnanců, mezi které výše mzdy u každého jednotlivého zaměstnance jistě patří, na základě čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR. Spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. tak není oprávněna učinit ani na základě čl. 6 odst. 1. písm. b) GDPR a rovněž při testu proporcionality není možné poskytnout tento osobní údaj ani na základě čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR, jelikož oprávněný zájem spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. jako zaměstnavatele na poskytnutí tohoto údaje není možné nadřazovat oprávněnému zájmu jednotlivých zaměstnanců na soukromí ohledně jejich příjmů.

Vzhledem k pracovněprávním vztahům mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, kdy se vždy již z podstaty tohoto vztahu jedná o vztah podřízenosti a nadřízenosti, je vyloučeno, aby zaměstnanci udělili svému zaměstnavateli svobodně souhlas, tedy je vyloučena aplikace čl. 6 odst. 1 písm. a) GDPR.

S ohledem na shora uvedené a v zájmu max. snahy spol. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. vyhovět požadavku Zadavatele dokládá v Příloze č. 1 jmenný seznam zaměstnanců, kteří se budou podílet na plnění zakázky včetně rozpadu jejich personálních nákladů. Vzhledem k našemu zájmu, jednat vůči zadavateli co nejvíce transparentním způsobem, upozorňujeme na fakt, který je ostaně i z uvedených tabulek patrný, že u jedné role v tuto chvíli vychází záporná marže. To je dáno změnou interních podmínek během doby hodnocení nabídek této zakázky. Nicméně interně se u nás posuzuje projekt jako celek a v tomto případě projektová marže vychází kladná.«

172.     K části žádosti zadavatele,kterou navrhovatel označuje „Str. 2 (šestý odstavec) – konkretizace všech činností, vč. potvrzení o tom, že služby budou poskytovat osoby s dostatečnou kvalifikací“, v níž zadavatel požaduje konkretizaci všech činností a osob zapojených do poptávaného plnění v části „Řešení specifických požadavků“ a potvrzení o tom, že služby budou poskytovat osoby s dostatečnou kvalifikací, navrhovatel uvádí:„Jak je patrné z tabulek uvedených v Příloze č. 1 této odpovědi, složení týmu bylo připraveno právě s ohledem na dostatečnou odbornost a kvalifikaci a s důrazem na znalost prostředí Zadavatele.“

173.     K části žádosti zadavatele, kterou navrhovatel označuje „Str. 2 (sedmý odstavec) – doložení dalších referencí“, v níž zadavatel požaduje doložení dalších referencí, navrhovatel uvádí: „Uchazeč tímto odkazuje Zadavatele na naši předchozí odpověď ze dne 9.1.2019, ve které byla mimo referenci na projekt společnosti Asseco Central Europe, a.s uvedena na prvním místě reference na náš vlastní projekt dodávaný pro Zadavatele, tj. poskytování služeb dle Rámcové smlouvy o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro oblast Důchodové dávky – II.“

174.     Závěrem navrhovatel ve smyslu § 113 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, potvrzuje, že:

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

175.     Přílohu odpovědi 2 tvoří následující tabulky (navrhovatel v 2. sloupci tabulek uvádí konkrétní jména svých zaměstnanců, která Úřad vynechal a nahradil je označením „člen týmu“, pozn. Úřadu).

 

Poskytování aplikační podpory
Role	člen týmu	Posky-tování služeb ve vztahu k zada-vateli	Poměr plnění člena týmu v roli (%)	Maximál-ní počet člověko-dnů (ČD)	kompletní personální náklad včetně všech odvodů (kč/hod)	kompletní personální náklad včetně všech odvodů (kč/MD)	kompletní personální vážený náklad včetně všech odvodů (Kč/MD)	Náklad celkem (Kč)	Prodejní cena (Kč/MD)	Prodej celkem (Kč)	Předpokládaný zisk (Kč)	zisk (%)
Projektový manažer	člen týmu	ano	15%		832	6654	998
	člen týmu	ne	85%		346	2766	2351
	Celkem		100%	540	n.a.	n.a.	3349	1808565	3416	1844640
Procesní analytik	člen týmu	ano	8%		661	5291	423
	člen týmu	ano	8%		446	3571	286
	člen týmu	ano	8%		524	4188	335
	člen týmu	ano	16%		287	2296	367
	člen týmu	ano	30%		179	1429	429
	člen týmu	ne	30%		292	2332	700
	Celkem		100%	900	n.a.	n.a.	2540	2285675	2880	2592000
Architekt informační-ho systému	člen týmu	ano	5%		1006	8046	402
	člen týmu	ano	5%		772	6173	309
	člen týmu	ano	15%		476	3807	571
	člen týmu	ne	75%		401	3207	2405
	Celkem		100%	450	n.a.	n.a.	3687	1659150	3088	1389600
Tester	člen týmu	ne	10%		638	5102	510
	člen týmu	ne	23%		153	1224	276
	člen týmu	ne	23%		153	1224	276
	člen týmu	ne	23%		153	1224	276
	člen týmu	ne	23%		153	1224	276
	Celkem		100%	1125	n.a.	n.a.	1612	1813715	2024	2277000
Vývojář	člen týmu	ano	5%		591	4730	237
	člen týmu	ano	5%		551	4409	220
	člen týmu	ano	5%		547	4373	219
	člen týmu	ano	5%		529	4233	212
	člen týmu	ne	35%		159	1275	446
	člen týmu	ano	5%		476	3807	190
	člen týmu	ano	35%		191	1531	536
	člen týmu	ano	5%		287	2296	115
	Celkem		100%	1125	n.a.	n.a.	2175	2446875	2184	2457000
Ostatní	člen týmu	ano	30%		179	1429	429
	člen týmu	ano	25%		191	1531	383
	člen týmu	ano	20%		287	2296	459
	člen týmu	ne	25%		292	2332	583
	Celkem		100%	360	n.a.	n.a.	1853	667080	2544	915840
	Celkem		n.a.	4500	n.a.	n.a.	n.a.	10681060	n.a.	11476080	795020	7%

 

Služby rozvoje
Role	Člen týmu		Poměr plnění člena týmu v roli (%)	Maximál-ní počet člověko-dnů (ČD)	kompletní personální náklad včetně všech odvodů (kč/hod)	kompletní personální náklad včetně všech odvodů (kč/MD)	kompletní personální vážený náklad včetně všech odvodů (Kč/MD)	Náklad celkem (Kč)	Prodejní cena (Kč/MD)	Prodej celkem (Kč)	Předpo-kládaný zisk (Kč)	zisk (%)
Projektový manažer	člen týmu	ano	15%		832	6654	998
	člen týmu	ne	85%		346	2766	2351
	Celkem		100%	170	n.a.	n.a.	3349	5727124	3416	5841360
Procesní analytik	člen týmu	ano	8%		661	5291	423
	člen týmu	ano	8%		446	3571	286
	člen týmu	ano	8%		524	4188	335
	člen týmu	ano	16%		287	2296	367
	člen týmu	ano	30%		179	1429	429
	člen týmu	ne	30%		292	2332	700
	Celkem		100%	2850	n.a.	n.a.	2540	7237971	2880	8208000
Architekt informační-ho systému	člen týmu	ano	5%		1006	8046	402
	člen týmu	ano	5%		772	6173	309
	člen týmu	ano	15%		476	3807	571
	člen týmu	ne	75%		401	3207	2405
	Celkem		100%	1430	n.a.	n.a.	3687	5272410	3088	4415840
Tester	člen týmu	ne	10%		638	5102	510
	člen týmu	ne	23%		153	1224	276
	člen týmu	ne	23%		153	1224	276
	člen týmu	ne	23%		153	1224	276
	člen týmu	ne	23%		153	1224	276
	Celkem		100%	3560	n.a.	n.a.	1612	5739399	2024	7205440
Vývojář	člen týmu	ano	5%		591	4730	237
	člen týmu	ano	5%		551	4409	220
	člen týmu	ano	5%		547	4373	219
	člen týmu	ano	5%		529	4233	212
	člen týmu	ne	35%		159	1275	446
	člen týmu	ano	5%		476	3807	190
	člen týmu	ano	35%		191	1531	536
	člen týmu	ano	5%		287	2296	115
	Celkem		100%	3560	n.a.	n.a.	2175	7743000	2184	7775040
Ostatní	člen týmu	ano	30%		179	1429	429
	člen týmu	ano	25%		191	1531	383
	člen týmu	ano	20%		287	2296	459
	člen týmu	ne	25%		292	2332	583
	Celkem		100%	1140	n.a.	n.a.	1853	2112420	2544	2900160
	Celkem		n.a.	14250	n.a.	n.a.	n.a.	33832324	n.a.	36345840	2513516	7%

 

Rozhodnutí o vyloučení ze dne 26. 6. 2019

176.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvádí, že po posouzení nabídky navrhovatele dospěl k závěru, že nabídka vykazuje nedostatky představující důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, proto rozhoduje v souladu s § 77 odst. 6 a § 76 odst. 6 zákona o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a zároveň toto rozhodnutí oznamuje.

177.     V rozhodnutí o vyloučení je dále uvedeno: »Zadavatel při posuzování nabídky Uchazeče dospěl závěru, že nabídková cena Uchazeče na plnění Veřejné zakázky je mimořádně nízká ve smyslu § 77 ZVZ.

Zadavatel shledal cenu Uchazeče mimořádně nízkou s ohledem na výrazný rozdíl nabídkové ceny Uchazeče a ostatních uchazečů, kdy celková nabídková cena Uchazeče ve výši 57 898 386,74 Kč bez DPH je o více než 37 % nižší než průměr celkových nabídek všech uchazečů (celková nabídková cena uchazeče OKsystem a.s. činí 108 745 120,- Kč a u uchazeče Asseco Central Europe, a.s. činí 110 450 184,24 Kč). Nabídková cena dodavatele je přitom mimořádně nízká ve všech hodnocených složkách (subkritériích) nabídkové ceny ve smyslu čl. 9.2.1 zadávací dokumentace Veřejné zakázky. Celková nabídková cena Uchazeče tak činí méně než 53 % průměru celkových nabídkových cen ostatních uchazečů Zadávacího řízení. Celková nabídková cena Uchazeče ve výši 57 898 386,74 Kč odpovídá pouhým přibližně 24 % předpokládané hodnoty Veřejné zakázky.

Nabídková cena Uchazeče je mimořádně nízkou ve smyslu § 77 ZVZ zejména v následujících složkách: (i) mimořádně nízká nabídková cena ve vztahu k cenám za člověkodny u jednotlivých rolí (viz Příloha 5 č. 2 Rámcové smlouvy – Cena plnění – bod 1.1) a (ii) mimořádně nízká pracnost (tedy i cena) plnění v části „Řešení specifických požadavků“ (viz Příloha 5 č. 2 Rámcové smlouvy – Cena plnění – bod 1.4).

Cena Uchazeče je mimořádně nízkou ve vztahu k cenám za člověkodny u jednotlivých členů realizačního týmu, a to jak obecně tak i při zohlednění Zadavatelem vymezených požadavků na jednotlivé role v realizačním týmu dodavatele. Zadavatel s ohledem na předmět Veřejné zakázky vymezil jednotlivé role klíčových osob odpovědných za kvalitu plnění Veřejné zakázky a s tím spojené kvalifikační požadavky na tyto role v čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace. S ohledem na povahu těchto rolí a kvalifikačních požadavků na ně je zřejmé, že se jedná o zkušené osoby, u nichž se běžné průměrné sazby pohybují na úrovni 5 000,- Kč – 20 000,- Kč za člověkoden dle specializace (projektový manažer/ICT specialista/ administrativně - podpůrné role). Ceny Uchazeče jsou však na úrovni 2 – 3,4 tis. Kč bez DPH, tj. zdaleka nedosahují ani polovinu této referenční báze.

V tomto ohledu lze také odkázat na průměrné sazby u 6 veřejných zakázek realizovaných 4 různými dodavateli u Zadavatele s obdobným předmětem plnění v letech 2015 až 2016, kde se průměrné sazby u profesí pohybují mezi 2 933,00 Kč až 5 273,00 Kč bez DPH (projektový manažer/ICT specialista/ administrativně - podpůrné role), ceny Uchazeče tedy nedosahují ani této referenční hladiny. Také obdobné veřejné zakázky jiných zadavatelů, namátkově např. veřejná zakázka Ministerstva financí ČR s názvem „Poskytování služeb podpory provozu IISSP“, jsou honorovány zásadně vyššími sazbami, viz tady agregovaná sazba 7 000,- Kč za člověkoden pro členy realizačního týmu (vedoucí projektu, procesní architekt, technický architekt, metodik rozpočtu, garant bezpečnosti, specialista).

V neposlední řadě Zadavatel bral v potaz benchmark pravidelně zpracovávaný Vysokou školou ekonomickou v Praze, jež porovnává ceny ICT prací ve smlouvách konkrétních veřejných institucí na základě skutečně sjednaných cen v jejich ICT smlouvách. Dle předmětného benchmarku ze dne 26. 11. 2018 činí průměrná cena člověkodne na pozici vedoucího projektu (projektového manažera) u zadavatele – Ministerstva vnitra ČR, 13 207 Kč, na pozici tester pak 12 531,- Kč, pro pozici analytik 11 493,- Kč. V porovnání s těmito hodnotami pak nabídkové ceny Uchazeče na jednotlivých pozicích představují pouhé frakce hodnot, tj. ve většině případů nedosahují ani polovinu těchto částek (např. na pozici projektový manažer se jedná o částku 3 349,- Kč, na pozici tester 1 612,- Kč), na pozici analytik 3 687,- Kč)«.

178.     Zadavatel dle svých slov vyzval navrhovatele ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny na základě žádosti o zdůvodnění MNNC 1, a jelikož zadavatel posoudil odpověď 1 jako nedostačující pro definitivní rozhodnutí ohledně nabídkové ceny, požádal navrhovatele o doplnění odpovědi 1 prostřednictvím žádosti o zdůvodnění MNNC 2.

179.     Zadavatel uvádí, že na základě podrobné analýzy informací a dokladů předložených navrhovatelem za účelem zdůvodnění jeho mimořádně nízké nabídkové ceny dospěl k závěru, že navrhovatel ani na opakovanou žádost zadavatele svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil způsobem uznatelným dle zákona, když zejména nepředložil informace a dokumenty dokládající, že jeho nabídková cena je dána objektivními důvody.

180.     Zadavatel dále uvádí: »Co se týče referenčních zakázek doložených Uchazečem v rámci zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (k tomu viz také níže), odkaz na veřejnou zakázku „Důchodové dávky – II“, kterou Uchazeč realizoval pro Zadavatele, není relevantní, neboť každá ze smluv je kalkulována jinou metodou, které jsou nesrovnatelné. Aby je bylo možno srovnávat, uchazeč by musel předložit podrobnou kalkulaci paušální sazby za jeden měsíc aplikační podpory se strukturou rolí a počtem člověkodnů. Navíc v rámci této referenční zakázky nebyl ani nastaven požadavek na zapojení obdobně kvalifikovaných členů realizačního týmu dodavatele, jak je tomu u Veřejné zakázky. Pokud se jedná o Uchazečem odkazovanou veřejnou zakázku „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro oblast Správa nárokových podkladů – II“ realizovanou dodavatelem Asseco Central Europe, a.s., Zadavatel uvádí, že jako relevantní pro odůvodnění výše nabídkové ceny Uchazeče nemůže sloužit poukaz na odlišné plnění jiného dodavatele.

Uchazeč v rámci Odpovědi a Doplnění naznačil nákladotvorbu pro jednotlivé pozice v realizačním týmu dodavatele. Předložené kalkulace jsou však postaveny na agregovaných položkách „personálních nákladů včetně odvodů“ za jeden člověkoden pro jednotlivé osoby, jejichž zapojení na plnění Veřejné zakázky Uchazeč předpokládá a na agregovaných „nákladech“ stanovených pro jednu pozici, tj. všechny osoby ji zastávající. Tyto údaje jsou však abstraktní a na jejich základě nelze zjistit, zda se jedná o sazby, které jsou těmto osobám Uchazečem vyplácené nebo o jaké jiné částky se jedná a zda jsou tak pro plnění Veřejné zakázky relevantní. Z předložených kalkulací (příloha č. 1 Doplnění) není zřejmé, jakou početní operací Uchazeč stanovil celkové ceny za jednotlivé role, které jsou relevantní pro výpočet nabídkové ceny Uchazeče. Předmětné údaje nejsou podloženy konkrétní výší mzdových nákladů u jednotlivých zaměstnanců a není z nich zřejmé, zda zahrnují i další náklady, např. náklady spojené se zajištěním potřebného technického zázemí zaměstnanců pro plnění Veřejné zakázky (IT vybavení, licence apod.) a další režijní náklady Uchazeče nezbytné pro realizaci Veřejné zakázky. Nadto, z kalkulací nákladů pro jednotlivé role předložených v rámci Doplnění není zřejmé, jakým výpočtem Uchazeč dospěl k ceně za člověkoden uváděný v nabídce. Uchazeč detailní informace o mzdových údajích osob v realizačním týmu a dalších nákladech určujících výši jednoho člověkodne, které jsou nezbytné pro objektivní posouzení odůvodněnosti nabídkové ceny, nedoložil ani na opakovanou výzvu Zadavatele ke zdůvodnění nabídkové ceny, i když je sám v Odpovědi nabízel.

Jak je zřejmé z Odpovědi i Doplnění, Uchazeč pro plnění předmětu Veřejné zakázky počítal se zapojením více osob na každé ze Zadavatelem předepsaných pozic v realizačním týmu dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace (tedy Uchazeč počítal se zapojením více osob např. na pozici Projektový manažer). Uchazeč u těchto osob nedoložil, že splňují kvalifikaci předepsanou pro příslušnou roli Zadavatelem v zadávacích podmínkách, přičemž k tomuto uvedl, že další členové týmu nemusí splňovat požadavky zadavatele na kvalifikované pozice dle zadávací dokumentace. S ohledem na zadávací podmínky Veřejné zakázky však není přípustný postup, kdy bude sazba za práci kvalifikovaných členů realizačního týmu dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace pro účely plnění Veřejné zakázky snižována zapojením juniorních osob, které nesplňují požadovanou kvalifikaci dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace. Takový způsob plnění Veřejné zakázky negarantuje, že služby budou poskytovány v Zadavatelem předepsané kvalitě a odporoval by smyslu stanovení a prokazování kvalifikace.

Nelze akceptovat ani tvrzení Uchazeče o existenci objektivních příčin pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu, které dle Uchazeče spočívají zejména ve skutečnosti, že Uchazeč v minulosti poskytoval Zadavateli služby související s tvorbou a správou aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a má rovněž bohaté zkušenosti s realizací obdobných projektů pro veřejnou správu, a disponuje tudíž (na rozdíl od ostatních uchazečů) mimořádně příznivými podmínkami pro realizaci Veřejné zakázky. Uchazeč konkrétní dopad této okolnosti na stanovení výše nabídkové ceny nedoložil, tedy zejména s ohledem na způsob výpočtu nabídkové ceny nijak nevyčíslil, jakou relevanci má znalost prostředí Zadavatele na straně osob nominovaných do realizačního týmu Uchazeče. Předmětem nacenění je přitom cena za člověkoden, nikoliv cena za úkon, kde by se mohla zvýšená efektivita daná nadstandardním know-how / znalostí prostředí zadavatele pozitivně projevit.  Při stanovení ceny způsobem zvoleným v zadávací dokumentaci, tj. na základě určení jednotkové ceny za časový úsek (tady za člověkoden), se relevantní zkušenosti realizačního týmu projevují v praxi naopak obvykle tak, že vedou ke zvýšení ceny za poskytnutí služby. Případná výhoda zkušeností člena realizačního týmu se může projevit nižší celkovou časovou náročností zpracování určitého zadání, tj. nižším celkovým rozsahem čerpání člověkohodin / člověkodnů v rámci plnění veřejné zakázky, nikoli však v ceně za člověkohodinu / člověkoden samotné.

Zadavatel doplňuje, že Uchazeč nedoložil ani objektivní skutečnosti dokládající reálnost ceny plnění a s tím spojené mimořádně nízké pracnosti v části „Řešení specifických požadavků“ (viz Příloha 5 č. 2 Rámcové smlouvy – Cena plnění – bod 1.4). Zadavatel považuje popis činností, které budou v rámci této části plnění předmětu Veřejné zakázky uskutečněny, jak byl Uchazečem uveden v Odpovědi za neúplný, když Uchazeč zejména nezohlednil požadované skutečnosti v dotazu ze dne 18. 12. 2018 v první odrážce - Identifikaci konkrétních osob včetně jejich jmen, které by se měly podílet na poptávaném plnění v bodě (i) a (ii), včetně jejich konkrétní odměny a vysvětlení, jak bude tato pokryta zapojením těchto osob u Zadavatele (případně na jiných projektech, budou-li tyto osoby zapojeny i na jiných projektech mimo Zadavatele; Zadavatel však upozorňuje na předpokládaný počet hodin u jednotlivých pozic pro účely stanovení ceny). Uchazeč přitom tyto činnosti neuvedl ani na opakovanou výzvu Zadavatele a pro úplnost Zadavatel uvádí, v tomto ohledu nelze považovat za dostatečné ani informace uvedené v nabídce Uchazeče. Jak vyplývá z Doplnění, Uchazeč předpokládá, že plnění této části Veřejné zakázky budou poskytovat shodné osoby nominované Uchazečem pro plnění dalších částí Veřejné zakázky za shodné cenové sazby člověkohodin, přičemž Uchazeč již nijak blíže nespecifikoval konkrétní míru zapojení jednotlivých osob na jednotlivých pozicích v realizačním týmu.  I ve vztahu k části Veřejné zakázky „Řešení specifických požadavků“ tak Zadavatel s ohledem na výše uvedené nepovažuje Uchazečem předložené zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za akceptovatelné.«

181.     Závěrem zadavatel uvádí, že musel učinit závěr, že nabídková cena navrhovatele je cenou mimořádně nízkou ve smyslu § 77 zákona a navrhovatel na výzvu zadavatele nepředložil konkrétní informace, doklady a skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné považovat tuto cenu za objektivně odůvodněnou a reálnou pro splnění předmětu veřejné zakázky.

K výroku rozhodnutí

182.     Úřad uvádí, že návrh navrhovatele směřuje proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Podle navrhovatele zadavatel postupoval při posouzení MNNC a vyhodnocení zdůvodnění MNNC poskytnutého navrhovatelem v rozporu se zákonem. Dle navrhovatele jej zadavatel vyloučil z účasti v zadávacím řízení v rozporu s § 77 odst. 6 a § 76 zákona.

183.     K institutu mimořádně nízké nabídkové ceny Úřad předně v obecné rovině uvádí, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že uchazeč nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s uchazečem, který by nebyl schopen plnění za nabídnutou cenu vůbec poskytnout, případně by jej neposkytl řádně. Nereálně stanovená nabídková cena by mohla být rovněž důvodem nekontrolovatelného navyšování původní nabídkové ceny uchazeče. Otázkou účelu institutu mimořádné nízké nabídkové ceny se zabýval Nejvyšší správní soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 17. 10. 2012, č. j. 1 Afs 42/2012-57, v němž uvedl, že „(…) smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele proti takovým uchazečům, kteří jednají s cílem zvítězit ve výběrovém řízení předložením ceny, za kterou není možno zakázku realizovat. S tím je spojeno velké nebezpečí, že zakázka nebude z důvodu finančních potíží takového uchazeče realizována, případně její cena byť by to bylo v rozporu se zákonem, bude dodatečně navýšena.“.

184.     Jak vyplývá z ustanovení § 77 zákona, je zkoumání, zda konkrétní nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, obligatorní součástí procesu posuzování nabídek. Zadavatel tedy musí posoudit, zda nabídková cena uchazečů je reálná, resp. zda není ve vztahu k předmětu veřejné zakázky mimořádně nízká. Pokud nabídka obsahuje MNNC, je povinností zadavatele vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Úřad dále poznamenává, že ve vztahu k posuzování otázky MNNC mohou nastat 2 „základní“ situace. Zadavatel předně může dospět k závěru, že v nabídce příslušného uchazeče MNNC není, tj. na straně zadavatele nevzniknou pochybnosti o výskytu MNNC v nabídce tohoto uchazeče. Od prve nastíněné situace je nutno odlišit situaci, kdy zadavatel při posouzení nabídky pochybnosti o existenci MNNC získá. V takovém případě má zadavatel povinnost na základě § 77 odst. 1 zákona vyzvat uchazeče k písemnému zdůvodnění jeho nabídkové ceny, resp. vyžádat si od uchazeče zdůvodnění těch částí nabídkové ceny, které jsou pro její výši podstatné. Není přitom vyloučeno, že tento uchazeč opodstatněnost jím předložené ceny zdůvodní. Z povahy ustanovení § 77 odst. 2 zákona pak vyplývá, že zadavatel může vzít v úvahu taková zdůvodnění MNNC, která jsou odůvodněna objektivními příčinami.

185.     Obecně platí, že z žádosti zadavatele o zdůvodnění MNNC by pak mělo být uchazeči zřejmé, které konkrétní položky považuje zadavatel za podstatné a jakým způsobem je po uchazeči požaduje doložit. Od správné aplikace uvedených povinností se pak nutně odvíjí nejen další úkony zadavatele v zadávacím řízení, ale i reálná možnost přezkumu správnosti a zákonnosti postupu při posuzování výše nabídkových cen. Zadavatel následně posoudí objektivnost zdůvodnění uchazeče a v případě, že zdůvodnění shledá neopodstatněným, nabídku uchazeče vyřadí a uchazeče bezodkladně z účasti v zadávacím řízení vyloučí.

186.     Úřad dodává, že pochybnosti o MNNC, resp. o reálnosti nabídkové ceny, mohou být na straně zadavatele vyvolány dvěma způsoby. Předně k těmto pochybnostem může zadavatel dospět sám, např. v důsledku toho, že nabídková cena jednoho z uchazečů v zadávacím řízení je markantně nižší než nabídkové ceny zbývajících uchazečů a výrazně se liší i od předpokládané hodnoty veřejné zakázky stanovené zadavatelem. Druhým způsobem, jak zadavatel může získat pochybnosti o reálnosti (opodstatněnosti) nabídkové ceny některého z uchazečů, je upozornění na tuto eventualitu „zvenčí“, tj. typicky prostřednictvím konkrétního podání od jiného uchazeče účastnícího se předmětného zadávacího řízení.

187.     Úřad poznamenává, že zadavatel je v celém průběhu zadávacího řízení povinen zajistit dodržování základních zásad zadávacího řízení stanovených v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, mezi něž spadá i zásada transparentnosti. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se ve své rozhodovací činnosti již opakovaně zabývaly soudy, např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 uvádí, že „(…) úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“

188.     Pro dodržení zásady transparentnosti je nutné, aby zadavatel výsledek posouzení týkající se problematiky případné existence MNNC v nabídce některého z uchazečů řádně a přezkoumatelným způsobem zdůvodnil. Povinností zadavatele tedy je transparentním a přezkoumatelným způsobem zdůvodnit svůj postup v případě, že existenci MNNC v nabídce některého z uchazečů shledá a vyžádá si písemné zdůvodnění takto zjištěné MNNC v nabídce uchazeče (a to jak v případě, že zdůvodnění MNNC v plném rozsahu akceptuje jako relevantní a důvodné, či nikoliv). Povinností zadavatele je vždy posoudit existenci MNNC v nabídce některého z uchazečů, pokud mu takové podezření vznikne. Zadavatel je tudíž povinen v zájmu zachování transparentnosti zadávacího řízení a z důvodu přezkoumatelnosti jeho postupu Úřadem důsledně se zabývat jak podezřeními ohledně případné existence MNNC, ke kterým dospěje sám (respektive za pomoci hodnotící komise), tak i těmi podezřeními, které obdrží od třetí osoby, obzvlášť za situace, pokud se jedná o řádně zdůvodněné námitky podané jiným uchazečem při dodržení všech zákonných podmínek.

189.     V šetřeném případě ze zadávací dokumentace a jejích příloh vyplývá, že nabídková cena jako hodnotící kritérium se skládá z 3 hodnotících subkritérií: „Cena za Poskytování aplikační podpory APV LOK, KOC a PVO“, „Cena za Rozvoj APV LOK, KOC a PVO“ a „Celková cena za Řešení vybraných požadavků dle odst. 3.8 – Přílohy č. 1“. V rámci stanovení nabídkové ceny měli uchazeči určit jednotkové ceny za člověkoden pro 6 různých rolí členů týmu: projektový manažer, procesní analytik, architekt informačního systému, tester, vývojář a ostatní. Tyto jednotkové ceny za člověkoden měly být následně použity pro výpočet nabídkové ceny v rámci jednotlivých hodnotících subkritérií. Pro subkritéria „Cena za Poskytování aplikační podpory APV LOK, KOC a PVO“ a „Cena za Rozvoj APV LOK, KOC a PVO“ zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil maximální objem člověkodnů pro každého člena týmu, přičemž celková cena v rámci těchto dvou subkritérií je určena součinem jednotkové ceny za člověkoden pro každou roli členů týmů (měli stanovit uchazeči) a maximálního objemu člověkodnů, které v zadávacích podmínkách stanovil zadavatel (viz body 156. - 158. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Oproti tomu v rámci subkritéria „Celková cena za Řešení vybraných požadavků dle odst. 3.8 – Přílohy č. 1“ uchazeči měli stanovit nejen jednotkovou cenu za člověkoden pro každou roli členů týmů, ale také maximální počet člověkodnů dle jednotlivých rolí potřebný na realizaci daného požadavku (viz bod 158. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

190.     Ze zápisu z posouzení nabídkové ceny ze dne 13. 12. 2018 vyplývá, že zadavatel v návaznosti na námitky jednoho z uchazečů a následný návrh na přezkoumání úkonů zadavatele podaný u Úřadu provedl nové posouzení a hodnocení nabídek, přičemž s ohledem na značný rozdíl mezi nabídkovou cenou navrhovatele a nabídkovými cenami ostatních uchazečů dospěl k závěru, že nabídková cena navrhovatele je mimořádně nízká ve smyslu § 77 zákona, a to ve dvou částech: „(i) mimořádně nízká nabídková cena ve vztahu k cenám za člověkodny u jednotlivých rolí a (ii) mimořádně nízká pracnost a tedy i cena plnění v části „Řešení specifických požadavků“.

191.     Zadavatel tak shledal MNNC v nabídce navrhovatele jednak v důsledku nízké ceny za člověkoden pro každou roli členů týmů, která má být použita pro výpočet celkové ceny v rámci všech tří subkritérií, a jednak v důsledku nízkého maximálního počtu člověkodnů dle jednotlivých rolí na realizaci požadavků v části „Řešení specifických požadavků“, který měli v rámci subkritéria „Celková cena za Řešení vybraných požadavků dle odst. 3.8 – Přílohy č. 1“ stanovit sami uchazeči.

192.     Vzhledem k tomuto zjištění zadavatel žádostí o zdůvodnění MNNC 1 požádal navrhovatele o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny v částech „(i) mimořádně nízká nabídková cena ve vztahu k cenám za člověkodny u jednotlivých rolí (viz Příloha 5 č. 2 Rámcové smlouvy – Cena plnění – bod 1.1) a (ii) mimořádně nízká pracnost (tedy i cena) plnění v části „Řešení specifických požadavků“ (viz Příloha 5 č. 2 Rámcové smlouvy – Cena plnění – bod 1.4),“ (viz bod 162. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel ve své žádosti o zdůvodnění MNNC 1 uvedl, že důvodem pro jeho závěr, že nabídková cena navrhovatele je mimořádně nízká, je zejména výrazný rozdíl nabídkových cen navrhovatele a ostatních uchazečů, nízké denní sazby u osob, které by se měly podílet na plnění díla, a zároveň nízký rozsah člověkodnů u plnění, jehož rozsah určuje uchazeč sám, navíc jeho pochybnosti posílily i argumenty jednoho z uchazečů, které shrnul ve svých námitkách.

193.     K výše popsanému dosavadnímu postupu zadavatele Úřad sděluje, že pokud zadavateli vyvstala při posuzování nabídkové ceny navrhovatele pochybnost, zda se v případě nabídkové ceny navrhovatele nejedná o cenu mimořádně nízkou a zda je navrhovatel schopen za svou nabídkovou cenu řádně plnit veřejnou zakázku, postupoval v souladu s § 77 odst. 1, když navrhovatele vyzval k písemnému zdůvodnění jeho nabídkové ceny. Obdobný názor zastává i předseda Úřadu, když ve druhostupňovém rozhodnutí uvedl: „(…) okolnosti v nyní řešené věci skutečně svědčí pro kvalifikované podezření, že nabídková cena navrhovatele by mohla být mimořádně nízkou, s potenciálním dopadem na kvalitu plnění veřejné zakázky, a bylo tedy na místě, aby zadavatel ve smyslu § 77 odst. 1 zákona vyzval navrhovatele k písemnému zdůvodnění jeho nabídkové ceny (…)“.

194.     Zadavatel ve své žádosti o zdůvodnění MNNC 1 navrhovatele žádal o písemné zdůvodnění nabídkové ceny a předpokládaného rozsahu pracnosti v části plnění s názvem „Řešení specifických požadavků“. Zadavatel navrhovatele současně upozornil na to, že aby zdůvodnění MNNC mohlo být považováno za důvodné a obstálo při případném přezkumu Úřadem, je nutné, aby navrhovatel předložil objektivní příčiny, pro které je navrhovatel schopen nabídnout své služby za jím uvedené hodnoty. Nadto zadavatel navrhovatele již v žádosti o zdůvodnění MNNC 1 upozornil na to, že sice respektuje, že navrhovatel disponuje četnými zkušenostmi v oblasti poskytování poptávaných služeb i že je historickým dodavatelem zadavatele, nicméně tato skutečnost nemůže sama o sobě zdůvodnit nabídkovou cenu navrhovatele; zejména v případě jednotkové ceny za člověkoden se dle zadavatele jedná o cenu za konkrétní osobu, kde její zkušenost s předmětným plněním nemá dle zadavatele relevanci pro stanovení ceny, resp. pro snížení nákladů dodavatele na její zapojení.  

195.     Zadavatel v žádosti o zdůvodnění MNNC 1 dále uvedl, že za účelem prokázání, že je navrhovatel schopen poptávané plnění v požadovaném rozsahu a požadovanými osobami plnit, může být vhodné do písemného zdůvodnění nabídkové ceny zahrnout následující skutečnosti:

-          „Identifikaci konkrétních osob včetně jejich jmen, které by se měly podílet na poptávaném plnění v bodě (i) a (ii), včetně jejich konkrétní odměny a vysvětlení, jak bude tato pokryta zapojením těchto osob u Zadavatele (případně na jiných projektech, budou-li tyto osoby zapojeny i na jiných projektech mimo Zadavatele; Zadavatel však upozorňuje na předpokládaný počet hodin u jednotlivých pozic pro účely stanovení ceny).

-          Detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění Vaše společnost předpokládá v části (ii). Pokud Vaše společnost bude chtít argumentovat i unikátní know-how získaným u Zadavatele, lze doporučit, aby z Vašeho vysvětlení vyplývalo, zda osoby s relevantními zkušenostmi jsou i nadále součástí Vašeho týmu, zda se Vaše know-how liší od toho, kterým disponují ostatní uchazeči a jak je v rámci cenotvorby za dotčenou část plnění zohledněna skutečnost přepracovaných a doplněných funkcionalit (zdrojových kódů) dotčené aplikace za dobu, kdy Vaše společnost tuto aplikaci nespravovala a de facto tyto úpravy nezná (…).

-          Reference osvědčující řádnou realizaci služeb obdobných předmětu Veřejné zakázky, které budou dokládat reálnost výše nabídkové ceny na plnění Veřejné zakázky (např. řádná realizace služeb poskytnutých za srovnatelných cenových podmínek s podmínkami navrhovanými pro plnění Veřejné zakázky).

-          Vypořádání se s tvrzeními jednoho z uchazečů, který namítal nemožnost plnění za cenu nabídnutou Vaší společností, před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, zejména kvůli nízkým mzdám Vámi uváděných pracovníků a nízké časové náročnosti části (ii). Rozsah části (ii) je podle odhadu Vaší společnosti přibližně třetinový, než dle odhadu dalších dvou uchazečů. Relevantní pasáže návrhu tvoří přílohu této žádosti“.

196.     Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel shledal MNNC v nabídce navrhovatele jednak v důsledku nízké jednotkové ceny za člověkoden pro každou roli členů týmů a jednak v důsledku nízkého maximálního počtu člověkodnů dle jednotlivých rolí na realizaci požadavků v části „Řešení specifických požadavků“, který měli v rámci subkritéria „Celková cena za Řešení vybraných požadavků dle odst. 3.8 – Přílohy č. 1“ stanovit sami uchazeči. Zadavatel přitom navrhovatele již v žádosti o zdůvodnění MNNC 1 upozornil na to, že pouhá skutečnost, že navrhovatel disponuje četnými zkušenostmi v oblasti poskytování poptávaných služeb i že je historickým dodavatelem zadavatele, nebude zadavateli postačovat k prokázání, že je navrhovatel schopen za svou nabídkovou cenu řádně předmět veřejné zakázky realizovat, a to zejména z důvodu, že dle zadavatele nemůžou mít zkušenosti navrhovatele vliv na jednotkové ceny za člověkoden u jednotlivých členů týmu, a pokud, tak dle zadavatele spíše povedou ke zvýšení sazby za člověkoden, nikoliv k jejímu snížení. Zadavatel navrhovateli poskytl v žádosti o zdůvodnění MNNC 1 rovněž i jakési „vodítko“, jaké doklady by mohly být vhodné v rámci zdůvodnění MNNC předložit, aby navrhovatel prokázal, že je schopen za jím nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky realizovat. 

197.     Navrhovatel zaslal zadavateli odpověď 1, ve které nejprve popsal své dlouholeté zkušenosti s poskytováním obdobných systémů ve státní správě. Navrhovatel poukázal na svou znalost věcné problematiky v rámci dlouholetých zkušeností týmů konzultantů, analytiků, programátorů, školitelů a pracovníků podpory. V důsledku toho navrhovatel dle svého názoru nebude muset vynakládat prostředky na osvojení příslušné odborné věcné problematiky, na najímání odborných poradců a na sestavení a rekvalifikaci zcela nových řešitelských týmů. Navrhovatel se dle svého názoru také vyhne zvýšené pracnosti v důsledku nutnosti použití přesčasové práce nebo dočasného neefektivního zvýšení počtu zaměstnanců. Dále navrhovatel uvedl, že disponuje rozsáhlým know-how a že má již v důsledku poskytování obdobných služeb vybudovaný profesionální help-desk, díky čemuž dokáže minimalizovat související náklady. Podle navrhovatele je jeho zásadní výhodou zkušenost s nastavením optimálního poměru a činností mezi seniorními a juniorními členy týmu, čímž navrhovatel dosáhne dle svého názoru optimální skladby nákladů (viz bod 164. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

198.     Navrhovatel v odpovědi 1 uvedl, že výše uvedené skutečnosti mají za následek, že má navrhovatel výjimečně příznivé podmínky pro splnění veřejné zakázky, nepochybně příznivější, než mohou mít ostatní uchazeči. Navrhovatel vnímá rovněž jako významný ekonomický aspekt ve smyslu § 77 odst. 2 písm. a) zákona skutečnost, že na práce, které byly vykonány v rámci plnění obdobných zakázek, nebude muset v rámci plnění šetřené veřejné zakázky vynakládat tolik prostředků, jako jiní uchazeči. Navrhovatel rovněž dodal, že jím nabízené plnění považuje do určité míry za originální a unikátní ve smyslu § 77 odst. 2 písm. c) zákona, neboť může vzhledem k výše uvedenému některé části plnění pojmout jinak než ostatní uchazeči, kteří nemají praktickou zkušenost s rozvojem a provozováním obdobných řešení ve státní správě.

199.     Navrhovatel se dále vyjádřil k jednotlivým bodům, o kterých zadavatel ve své žádosti o zdůvodnění MNNC 1 uvedl, že je považuje za vhodné zahrnout do písemného zdůvodnění nabídkové ceny.

200.     K žádosti zadavatele, aby navrhovatel identifikoval konkrétní osoby včetně jejich jmen, které by se měly podílet na poptávaném plnění v části „Poskytovaní aplikační podpory“ a části „Služby rozvoje“ navrhovatel předložil tabulky, kde je uvedena konkrétní role člena týmu, předpokládané náklady na danou roli a předpokládaná „Prodejní cena“ dané role (viz bod 164. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále k tomu navrhovatel uvedl, že ačkoliv jsou uvedené hodnoty vždy k dané roli v projektu, nejedná se čistě o finanční údaje vážící se ke konkrétnímu zaměstnanci, ale o vážený průměr těchto údajů všech členů týmu, který se bude na plnění dané role dle smlouvy podílet. Tito zaměstnanci nebudou dle navrhovatele vytížení pouze prací na realizaci této veřejné zakázky, ale podílejí se i na jiných zakázkách, kde mohou být jejich sazby vyšší. Navrhovatel dodal, že je v případě požadavku zadavatele připraven ho seznámit s konkrétními mzdovými údaji a složením navrženého realizačního týmu.

201.     K žádosti zadavatele o detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění navrhovatel předpokládá v části „Řešení specifických požadavků“, navrhovatel ve své odpovědi 1 uvedl: „odkazujeme na naši Nabídku, kde jsou tyto údaje již obsaženy“.

202.     K žádosti zadavatele o předložení referencí osvědčujících řádnou realizaci služeb obdobných předmětu veřejné zakázky, které budou dokládat reálnost výše nabídkové ceny na plnění veřejné zakázky, navrhovatel uvedl, že v současné době realizuje a jako referenci se srovnatelnými cenovými podmínkami uvádí řádné poskytování služeb dle „Rámcové smlouvy o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro oblast Důchodové dávky – II“ uzavřené mezi zadavatelem a navrhovatelem. Dále navrhovatel odkázal na veřejnou zakázku „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro oblast Správa nárokových podkladů – II“, ve které zadavatel dle navrhovatele uzavřel smlouvu s uchazečem, který nabídl ještě nižší cenu za služby v obdobném rozsahu a kvalitě než navrhovatel v nyní šetřeném případě.

203.     Poněvadž zadavatel usoudil, že mu navrhovatel neposkytl dostačující informace pro možnost definitivního posouzení jím nabídnuté ceny, odeslal navrhovateli žádost o zdůvodnění MNNC 2.

204.     V žádosti o zdůvodnění MNNC 2 zadavatel po navrhovateli požadoval:

-          předložení detailního popisu navrhovatelem zmiňovaného „optimálního poměru činností mezi seniorními a juniorními členy týmů“ včetně jejich jmenného obsazení, přiřazení konkrétní role, výše nákladů na jednotlivé členy, výše předpokládaného zisku a prokázání, že navržený způsob realizace plnění ze strany navrhovatele odpovídá požadavkům stanoveným v kvalifikační a zadávací dokumentaci. Zadavatel navrhovatele rovněž upozornil na to, že ve vztahu ke kvalifikaci osob zapojených na plnění předmětu veřejné zakázky musí jednotlivé role zastávat vždy a pouze osoby splňující kvalifikaci předepsanou zadavatelem pro příslušnou roli v zadávacích podmínkách. Zadavatel tedy navrhovatele vyzval, aby potvrdil, že jednotlivé osoby, které mají být do plnění zapojeny, jsou nadány minimálně kvalifikací požadovanou zadavatelem pro danou roli.

-          vysvětlení, jak je již vybudovaný help-desk relevantní pro výši denní sazby za člověkodny pracovníků u jednotlivých rolí a pro stanovení odhadu člověkodnů pro plnění části „Řešení jednotlivých požadavků“.

-          konkretizaci všech činností, které budou v rámci části „Řešení specifických požadavků“ uskutečněny, aby bylo zjevné, že provedené odhady člověkodnů pro tuto část plnění jsou založeny na reálném základě, tzn., že navrhovatel kalkuluje se všemi nezbytnými činnostmi. Zadavatel dle svého vyjádření nemůže akceptovat pouhý odkaz na předloženou nabídku.

-          předložení dalších referencí (alespoň jedné), neboť podle zadavatele nemůže odkaz na jiné plnění jiného dodavatele sloužit jako relevantní důkaz, že je navrhovatel schopen plnit předmět veřejné zakázky za svou nabídkovou cenu.

205.     Navrhovatel zaslal zadavateli odpověď 2, ve které se vyjádřil k jednotlivým částem žádosti o zdůvodnění MNNC 2. K požadavku zadavatele na detailní popis optimálního poměru a činností mezi seniorními a juniorními členy týmu navrhovatel upozornil na to, že dle jeho názoru zadavatel stanovil požadavky na minimální počet členů týmu pro realizaci veřejné zakázky, nikoliv maximální počet osob, kteří budou veřejnou zakázku plnit. Podle navrhovatele je navíc z povahy plnění veřejné zakázky, její složitosti a požadavků uvedených v zadávací dokumentaci zřejmé, že veřejnou zakázku musí plnit i další osoby. Každá role musí tedy být dle navrhovatele obsazena více než jednou osobou. Jakýkoliv limitující požadavek na počet členů týmu nebyl v zadávacích podmínkách dle navrhovatele stanoven a volba členů je tedy věcí vybraného uchazeče. Podle navrhovatele zadavatel nestanovil ani žádné požadavky pro další členy týmu. Navrhovatel k tomuto požadavku dále odkázal na přílohu č. 1 své odpovědi 2, která má obsahovat detailní popis optimálního poměru činností mezi seniorními a juniorními členy týmu.

206.     Přílohu č. 1 odpovědi 2 tvoří tabulky (blíže viz bod 175. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jejichž členění vychází z Ceny plnění a v nichž jsou uvedeny jednotlivé role realizačního týmu, konkrétní jména členů realizačního týmu, údaj o tom, zda již tito členové týmu poskytovali služby ve vztahu k zadavateli, poměr plnění jednotlivých členů týmu pro konkrétní roli, maximální počet člověkodní pro konkrétní roli, kompletní personální náklad včetně všech odvodů v Kč/hod pro každého člena týmu zvlášť, kompletní personální náklad včetně všech odvodů v Kč/člověkoden pro každého člena týmu zvlášť, kompletní personální vážený náklad včetně všech odvodů v Kč/člověkoden pro každého člena týmu zvlášť, náklad celkem v Kč za jednotlivou roli, prodejní cena v Kč/člověkoden za jednotlivou roli, prodej celkem v Kč za jednotlivou roli, předpokládaný zisk v Kč za všechny role dohromady a zisk v % za všechny role dohromady. Jak vyplývá z nadpisů jednotlivých tabulek, jsou v nich tyto údaje uvedeny ve vztahu k částem nabídkové ceny „Poskytování aplikační podpory“ a „Služby rozvoje“.

207.     K požadavku zadavatele, aby navrhovatel vysvětlil, jak je již vybudovaný help-desk relevantní pro výši denní sazby za člověkodny pracovníků u jednotlivých rolí a pro stanovení odhadu člověkodnů pro plnění části „Řešení specifických požadavků“, navrhovatel uvedl, že díky již vybudovanému help-desku dokáže minimalizovat související náklady na vybudování help-deskového pracoviště, zaškolení pracovníků, integraci na help-desk zadavatele apod., což má dle navrhovatele pozitivní dopad na jeho nabídkovou cenu, a to jak z hlediska výše denní sazby za člověkoden pracovníků u jednotlivých rolí, jelikož v těchto cenách nemusí zohledňovat případné náklady na vybudování help-desku, tak i pro stanovení odhadů člověkodnů pro plnění, jelikož mnoho drobných požadavků vyřeší sami pracovníci helpdesku, popř. jsou školeni pro jejich efektivní přiřazení pracovníkům s odpovídající odborností.

208.     Dále navrhovatel uvedl, že informace týkající se konkrétních informací o zaměstnancích ohledně jejich mzdových údajů spadají do kategorie obchodního tajemství. Navrhovatel v odpovědi 2 vyjádřil obavu z úniků těchto informací v průběhu zadávacího řízení či přezkumných řízení před Úřadem a z toho, že by se tyto informace mohly dostat k jinému uchazeči coby přímému konkurentovi navrhovatele. Navrhovatel je toho názoru, že prozrazení mzdových poměrů konkrétních a vysoce kvalifikovaných zaměstnanců může vést k tomu, že konkurence se může pokusit tyto zaměstnance získat například prostřednictvím nabídky vyšších mezd, což by bylo pro navrhovatele dle jeho názoru velmi rizikové. Navrhovatel k tomu rovněž uvedl, že ani z hlediska „obecného nařízení o ochraně osobních údajů“ (dále jen „GDPR“) není oprávněn osobní údaje svých zaměstnanců, mezi které výše mzdy u každého jednotlivého zaměstnance dle navrhovatele patří, zadavateli poskytnout.  Navrhovatel k tomu nicméně dodal, že v zájmu maximální snahy vyhovět požadavku zadavatele dokládá v příloze č. 1 své odpovědi 2 jmenný seznam zaměstnanců, kteří se budou podílet na plnění zakázky, včetně rozpadu jejich personálních nákladů.

209.     K požadavku zadavatele, aby navrhovatel konkretizoval všechny činnosti, které budou v rámci části „Řešení specifických požadavků“ uskutečněny, navrhovatel uvedl: „Jak je patrné z tabulek uvedených v Příloze č. 1 této odpovědi, složení týmu bylo připraveno právě s ohledem na dostatečnou odbornost a kvalifikaci a s důrazem na znalost prostředí Zadavatele.“

210.     K požadavku zadavatele, aby navrhovatel doložil další reference, navrhovatel odkázal na svou odpověď 1.

211.     Z odpovědí 1 a odpovědi 2 dle Úřadu vyplývá, že navrhovatel své zdůvodnění, že je schopen poptávané plnění za jím nabídnutou cenu, kterou zadavatel shledal jako mimořádně nízkou, realizovat, opírá o následující skutečnosti:

-          navrhovatel má s poskytováním poptávaných služeb zkušenosti, je dlouholetým řešitelem a poskytovatelem obdobných systémů ve státní správě, disponuje znalostí věcné problematiky a rozsáhlým know-how, které chce při realizaci veřejné zakázky využít,

-          z důvodu poskytování obdobných služeb má navrhovatel pro poskytování nyní poptávaných služeb již vybudovaný help-desk, v důsledku čehož dokáže minimalizovat související náklady,

-          navrhovatel má zkušenosti s nastavením optimálního poměru a činností mezi seniorními a juniorními členy týmu, čímž má dosáhnout optimální skladby nákladů.

212.     Na základě odpovědí navrhovatele na žádosti o zdůvodnění MNNC rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel podle zadavatele ani na opakovanou žádost zadavatele svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil způsobem uznatelným dle zákona, neboť nepředložil informace a dokumenty dokládající, že jeho nabídková cena je dána objektivními důvody. V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatel dále uvedl konkrétní důvody, které ho k tomuto závěru vedly.

213.     K referenčním zakázkám doloženým navrhovatelem zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvedl, že veřejná zakázka „Důchodové dávky – II“ není relevantní, neboť každá ze smluv je kalkulována jinou metodou, které jsou dle zadavatele nesrovnatelné. Ohledně referenční zakázky „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro oblast Správa nárokových podkladů – II“ zadavatel uvedl, že za relevantní pro odůvodnění výše nabídkové ceny navrhovatele nelze považovat odlišné plnění jiného dodavatele.

214.     K navrhovatelem uváděné nákladotvorbě pro jednotlivé pozice v realizačním týmu zadavatel uvedl, že navrhovatelem předložené kalkulace jsou postaveny na agregovaných položkách „personálních nákladů včetně odvodů“ za jeden člověkoden pro jednotlivé osoby, jejichž zapojení navrhovatel předpokládá, a na agregovaných „nákladech“ stanovených pro jednu pozici. Tyto údaje jsou však dle zadavatele abstraktní a na jejich základě nelze zjistit, zda se jedná o sazby, které jsou těmto osobám navrhovatelem vyplácené nebo o jiné částky, a zda jsou tak pro plnění veřejné zakázky relevantní. Z předložených kalkulací v rámci odpovědi 2 není dle zadavatele zřejmé, jakou početní operací navrhovatel stanovil celkové ceny za jednotlivé role, které jsou relevantní pro výpočet nabídkové ceny. Dále zadavatel uvedl, že předmětné údaje nejsou podloženy konkrétní výší mzdových nákladů u jednotlivých zaměstnanců a není z nich zřejmé, zda zahrnují i další náklady, např. náklady spojené se zajištěním potřebného technického zázemí zaměstnanců pro plnění veřejné zakázky (IT vybavení, licence apod.) a další režijní náklady navrhovatele nezbytné pro realizaci veřejné zakázky. Nadto z kalkulací nákladů pro jednotlivé role předložených v rámci odpovědi 2 není dle zadavatele zřejmé, jakým výpočtem navrhovatel dospěl k ceně za člověkoden uváděný v nabídce. Zadavatel je tak toho názoru, že navrhovatel detailní informace o mzdových údajích osob v realizačním týmu a dalších nákladech určujících výši jednoho člověkodne, které jsou nezbytné pro objektivní posouzení odůvodněnosti nabídkové ceny, nedoložil ani na opakovanou výzvu zadavatele.

215.     K argumentaci navrhovatele, že optimálním nastavením poměru mezi seniorními a juniorními členy týmu dosáhne optimální skladby nákladů, přičemž další členové týmu nemusejí dle navrhovatele splňovat požadavky zadavatele na kvalifikaci jednotlivých pozic, zadavatel uvedl, že není přípustný postup, kdy bude sazba za práci kvalifikovaných členů realizačního týmu pro účely plnění veřejné zakázky snižována zapojením juniorních osob, které nesplňují požadovanou kvalifikaci. Zadavatel je toho názoru, že takový způsob plnění veřejné zakázky negarantuje, že služby budou poskytovány v zadavatelem předepsané kvalitě a odporoval by smyslu stanovení a prokazování kvalifikace.

216.     K argumentaci navrhovatele, že má s poskytováním poptávaných služeb bohaté zkušenosti, zadavatel uvedl, že navrhovatel konkrétní dopad této okolnosti na stanovení výše nabídkové ceny nedoložil, resp. vzhledem ke způsobu výpočtu nabídkové ceny nijak nevyčíslil, jakou relevanci má znalost prostředí zadavatele na stanovení nabídkové ceny. Zadavatel k tomu zdůraznil, že předmětem nacenění byla cena za člověkoden, nikoliv cena za úkon, kde by se mohla zvýšená efektivita daná nadstandardním know-how/znalostí prostředí zadavatele pozitivně projevit.  Při stanovení ceny způsobem zvoleným v zadávací dokumentaci, tj. na základě určení jednotkové ceny za časový úsek (tady za člověkoden), se dle zadavatele relevantní zkušenosti realizačního týmu projevují v praxi naopak obvykle tak, že vedou ke zvýšení ceny za poskytnutí služby. Zadavatel je tak toho názoru, že případné zkušenosti člena realizačního týmu se můžou projevit nižší celkovou časovou náročností zpracování určitého zadání, tj. nižším celkovým rozsahem čerpání člověkohodin / člověkodnů v rámci plnění veřejné zakázky, nikoliv však v ceně za člověkohodinu / člověkoden samotné.

217.     Dále zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navrhovatel nedoložil ani objektivní skutečnosti dokládající reálnost mimořádně nízké pracnosti v části „Řešení specifických požadavků“. Navrhovatel dle zadavatele nedoložil podrobný popis činností, které budou v rámci této části plnění předmětu veřejné zakázky uskutečněny. Podle zadavatele navrhovatel tyto činnosti neuvedl ani na opakovanou výzvu.  Zadavatel k tomu dodal, že v tomto ohledu nelze považovat za dostatečné informace uvedené v nabídce navrhovatele. Podle zadavatele z odpovědi 2 vyplývá, že navrhovatel předpokládá, že plnění této části veřejné zakázky budou poskytovat shodné osoby, které budou poskytovat plnění dalších částí veřejné zakázky za shodné cenové sazby člověkohodin, přičemž navrhovatel dle zadavatele nijak blíže nespecifikoval konkrétní míru zapojení jednotlivých osob na jednotlivých pozicích v realizačním týmu.

218.     Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadavatel nepovažoval argumentaci navrhovatele, kterou v rámci odpovědi 1 a odpovědi 2 zdůvodňoval svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, resp. mimořádně nízkou cenu za člověkoden pro každou roli člena týmu a mimořádně nízký počet člověkodnů dle jednotlivých rolí na realizaci daného požadavku v rámci části plnění „Řešení vybraných požadavků“, za důvodnou, tj. podle zadavatele navrhovatel neprokázal, že je schopen za jím nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky plnit. Úřad proto dále přistoupil k posouzení, zda důvody, pro které zadavatel nepovažuje navrhovatelovo zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za dostatečné, jsou opodstatněné.

219.     Úřad na tomto místě opětovně uvádí, že z odpovědi 1 a odpovědi 2 plyne, že navrhovatel své zdůvodnění, že je schopen poptávané plnění za jím nabídnutou cenu, kterou zadavatel shledal jako mimořádně nízkou, realizovat, opírá především o následující skutečnosti:

-          navrhovatel má s poskytováním poptávaných služeb zkušenosti, je dlouholetým řešitelem a poskytovatelem obdobných systémů ve státní správě, disponuje znalostí věcné problematiky a rozsáhlým know-how, které chce při realizaci veřejné zakázky využít,

-          z důvodu poskytování obdobných služeb má navrhovatel pro poskytování nyní poptávaných služeb již vybudovaný help-desk, v důsledku čehož dokáže minimalizovat související náklady,

-          navrhovatel má zkušenosti s nastavením optimálního poměru a činností mezi seniorními a juniorními členy týmu, čímž má dosáhnout optimální skladby nákladů.

220.     Úřad současně připomíná, že zadavatel shledal nabídkovou cenu navrhovatele jako mimořádně nízkou jednak z důvodu mimořádně nízké ceny za člověkoden pro každou roli člena týmu a jednak z důvodu mimořádné nízkého počtu člověkodnů dle jednotlivých rolí na realizaci daného požadavku v rámci části plnění „Řešení vybraných požadavků“. Úřad se nejprve zabýval důvody, pro které zadavatel nepovažoval za opodstatněné navrhovatelovo zdůvodnění mimořádně nízké ceny za člověkoden pro každou roli člena týmu.

221.     Jedním z důvodů, pro který zadavatel nepovažoval zdůvodnění MNNC navrhovatele v souvislosti s jednotkovou cenou za člověkoden pro každou roli člena týmu za opodstatněné, bylo, že navrhovatel ve svých odpovědích uvedl, že předmět veřejné zakázky mají plnit i osoby, které nesplňují kvalifikaci stanovenou v bodu 5.2 kvalifikační dokumentace. Navrhovatel opírá své zdůvodnění jednotkové ceny za člověkoden mj. o skutečnost, že optimální poměr seniorních a juniorních členů týmu mu má umožnit dosáhnout optimální skladby nákladů a tím tak snížit jeho nabídkovou cenu za člověkoden. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel v zadávacích podmínkách nestanovil jakýkoliv limitující požadavek na počet členů týmu a že volba členů týmu je tak věcí samotné realizace veřejné zakázky na straně dodavatele. Zadavatel dle navrhovatele nestanovil v zadávacích podmínkách ani žádné požadavky na členy realizačního týmu. Využití juniorních členů týmu je tedy dle navrhovatele zcela legitimní. Zadavatel je však toho názoru, že není možné, aby byla sazba za práci kvalifikovaných členů týmu, tj. cena za člověkoden pro každou roli člena týmu, snižována zapojením juniorních osob, které nesplňují požadovanou kvalifikaci, neboť takový postup dle zadavatele negarantuje, že plnění bude poskytováno v předepsané kvalitě. Úřad k tomu uvádí následující.

222.     Zadavatel v čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace stanovil, že realizační tým musí být tvořen minimálně pěti odborníky (jeden člen týmu nemůže zastávat více než jednu pozici), kteří splňují zadavatelem stanovené podmínky týkající se vzdělání, délky praxe apod.

223.     Po přezkoumání obsahu zadávacích podmínek Úřad uvádí, že podmínku, že realizační tým může být složen pouze z osob, které splňují kvalifikaci dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace, případně že veřejnou zakázku mohou plnit jen osoby, které splňují kvalifikaci dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace, zadávací podmínky neobsahují. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že realizační tým musí být tvořen minimálně pěti odborníky, kteří splňují podmínky dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace. Z významu slova „minimálně“ přitom podle názoru Úřadu vyplývá, že realizační tým může být složen i z více členů, ovšem tito další členové týmu již nemusí splňovat požadavky, které zadavatel stanovil pro pět povinných členů týmu. Jinými slovy, zadavatel požadavky na pět členů týmu uvedenými v čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace určil minimum, které na složení týmu požaduje, přičemž v zadávacích podmínkách nikde nestanovil, že by realizační tým nemohl být složen i z dalších členů, kteří kvalifikaci dle čl. 3.5.2. nesplňují. Zadavatel uchazeče nijak neomezil ani nevyloučil účast jiných odborníků. Uchazeči musejí v souladu s čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace pouze zajistit účast min. pěti členů týmu, kteří splňují požadovanou kvalifikaci, pro další členy týmu však zadavatel nestanovil žádné podmínky či požadavky.

224.     Úřad k tomu dodává, že pokud zadavatel zamýšlel, aby byl předmět veřejné zakázky plněn pouze osobami, které splňují kvalifikaci dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace, měl si tuto podmínku stanovit v zadávacích podmínkách. Pokud však taková podmínka ze zadávacích podmínek neplyne, nelze po uchazečích nyní požadovat, aby všichni členové jejich realizačního týmu (nad rámce pěti členů, kteří kvalifikaci splňovat musí) splňovali kvalifikaci stanovenou v čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace.  

225.     K tvrzení zadavatele uvedenému v jeho vyjádření ze dne 12. 2. 2020, že vedle vymezení požadavků na kvalifikaci členů realizačního týmu v čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace stanovil maximální rozsah zapojení těchto členů realizačního týmu dodavatele v příloze č. 2 k rámcové smlouvě veřejné zakázky tak, že pro jednotlivé pozice v realizačním týmu stanovil maximální počty člověkodnů, které bude zadavatel oprávněn na základě plnění smlouvy na veřejnou zakázku odebrat, a že ohledně rozsahu zapojení členů realizačního týmu na jednotlivých pozicích v čl. III odst. 3.3 závazného návrhu rámcové smlouvy stanovil: „Zhotovitel je povinen poskytovat předmětná plnění v rozsahu prací jednotlivých členů jeho realizačního týmu, a to v přepočtu na Člověkodny. Maximální počet Člověkodnů ve vztahu k jednotlivým pozicím členů týmu po celou dobu plnění dle této Smlouvy je uveden v Příloze č. 2 této Smlouvy“, z čehož zadavatel dovozuje, že předmět veřejné zakázky může být v rámci daných rolí plněn pouze členy týmu, kteří splňují kvalifikaci stanovenou v čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace (viz bod 136. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí následující. Zadavatel v příloze č. 2 rámcové smlouvy ke každé roli stanovil maximální počet člověkodnů, které bude oprávněn v rámci plnění odebírat. V rámcové smlouvě pak zadavatel stanovil, že bude uchazeč povinen poskytovat plnění v rozsahu prací jednotlivých členů jeho realizačního týmu, kdy maximální počet člověkodnů ve vztahu k jednotlivým pozicím členů týmu po celou dobu plnění uvedl v příloze č. 2 rámcové smlouvy. Úřad je toho názoru, že těmito ustanoveními zadavatel pouze omezil počet člověkodnů, které může od dodavatele v rámci dané role využít a které může dodavatel zadavateli vyúčtovat. Nicméně to, že by museli všichni členové týmu na daných rolích splňovat kvalifikaci dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace, z rámcové smlouvy ani její přílohy č. 2 nevyplývá.

226.     K tvrzení zadavatele uvedenému v jeho vyjádření ze dne 12. 2. 2020, že pro „nekvalifikované“ členy týmu, jež nesplňují kvalifikaci dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace, stanovil v zadávacích podmínkách pozici „Ostatní“ (viz bod 136. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že přehled rolí, u kterých měli uchazeči stanovit cenu za 1 člověkoden skutečně obsahuje pozici „Ostatní“. To však dle Úřadu značí to, že realizační tým se nemusí skládat pouze z předem definovaných rolí (projektový manažer, procesní analytik, architekt informačního systému, tester, vývojář), ale i z jiných pozic. Nelze však z toho usuzovat, že všechny osoby, které budou působit například na pozici projektového manažera, musejí splňovat kvalifikaci dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace. Taková podmínka ze zadávacích podmínek nevyplývá. Zadavatel v kvalifikační dokumentaci pouze stanovil, že součástí realizačního týmu musí být minimálně 1 projektový manažer, který bude splňovat požadovanou kvalifikaci, nikoliv, že by všechny osoby, které budou působit na pozici projektového manažera, musely požadovanou kvalifikaci splňovat. To samé platí i pro ostatní role týmu (procesní analytik, architekt informačního systému, tester, vývojář).

227.     Úřad tak k výše uvedenému konstatuje, že se neztotožnil s tvrzením zadavatele uvedeným v rozhodnutí o vyloučení, že realizační tým nemohou tvořit osoby nesplňující kvalifikaci dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace, a proto tento důvod, pro který navrhovatel dle zadavatele nezdůvodnil svou MNNC, Úřad nepovažuje za relevantní. Úřad proto přistoupil k přezkoumání dalších důvodů uvedených v rozhodnutí o vyloučení, pro které zadavatel nepovažuje navrhovatelovo zdůvodnění mimořádně nízké ceny za člověkoden pro každou roli člena týmu za opodstatněné.

228.     Navrhovatel za účelem prokázání, že je schopen poptávané plnění za jím nabídnutou cenu plnit, argumentoval dále tím, že má s poskytováním poptávaných služeb zkušenosti, že je dlouholetým řešitelem a poskytovatelem obdobných systémů ve státní správě, že disponuje znalostí věcné problematiky a rozsáhlým know-how, které hodlá při realizaci veřejné zakázky využít, a také tím, že má pro poskytování poptávaných služeb již vybudovaný help-desk, v důsledku čehož dokáže minimalizovat související náklady. Zadavatel k této argumentaci navrhovatele v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že tyto skutečnosti nelze považovat za mimořádně příznivé podmínky pro realizaci veřejné zakázky. Navrhovatel dle zadavatele navíc konkrétní dopad této okolnosti na stanovení výše nabídkové ceny nedoložil, resp. nijak nevyčíslil, jakou relevanci má znalost prostředí zadavatele na straně členů realizačního týmu pro výpočet nabídkové ceny. Zadavatel k tomu vysvětlil: „Předmětem nacenění je přitom cena za člověkoden, nikoliv cena za úkon, kde by se mohla zvýšená efektivita daná nadstandardním know-how / znalostí prostředí zadavatele pozitivně projevit.  Při stanovení ceny způsobem zvoleným v zadávací dokumentaci, tj. na základě určení jednotkové ceny za časový úsek (tady za člověkoden), se relevantní zkušenosti realizačního týmu projevují v praxi naopak obvykle tak, že vedou ke zvýšení ceny za poskytnutí služby. Případná výhoda zkušeností člena realizačního týmu se může projevit nižší celkovou časovou náročností zpracování určitého zadání, tj. nižším celkovým rozsahem čerpání člověkohodin / člověkodnů v rámci plnění veřejné zakázky, nikoli však v ceně za člověkohodinu / člověkoden samotné.

229.     Úřad k tomu uvádí následující. Zadavatel navrhovatele již v žádosti o zdůvodnění MNNC 1 upozornil na to, že skutečnost, že je navrhovatel historickým dodavatelem zadavatele a že disponuje četnými zkušenostmi v oblasti poskytování poptávaných služeb, nemůže sama o sobě zdůvodnit MNNC navrhovatele, neboť v případě jednotkové ceny za člověkoden se dle zadavatele jedná o cenu za konkrétní počet hodin vykonaných konkrétní osobou, kdy její zkušenosti s předmětným plněním nemají relevanci pro stanovení ceny, resp. pro snížení nákladů navrhovatele na její zapojení. Tato skutečnost by dle zadavatele naopak vedla spíše ke zvýšení ceny za člověkoden. Navrhovatel tedy již ze žádosti o zdůvodnění MNNC 1 věděl, že aby mohl zdůvodňovat svou nabídkovou cenu prostřednictvím svých zkušeností a získaného know-how, musí zadavateli vysvětlit, jak jeho zkušenosti a získaný know-how souvisejí s nabídkovou cenou za člověkoden, resp. jakým konkrétním způsobem se skutečnost, že má navrhovatel s obdobným plněním zkušenosti a že disponuje rozsáhlým know-how, promítne do nabídkové ceny, resp. ceny za člověkoden. Navrhovatel však založil velkou část své argumentace v odpovědi 1 na pouhém konstatování, že je dlouholetým řešitelem a poskytovatelem obdobných systémů ve státní správě, že má s poskytováním poptávaných služeb dlouholeté zkušenosti a že disponuje rozsáhlým know-how, aniž by blíže vysvětlil, jakým způsobem se tyto skutečnosti promítnou do nabídkové ceny. Navrhovatel v odpovědi 1 pouze konstatoval, že tyto skutečnosti promítl do nabídkové ceny, že mu tyto skutečnosti dávají možnost mnohem přesnějšího stanovení nabídkové ceny a že má díky svým zkušenostem výjimečně příznivé podmínky nebo že jím nabízené plnění je originální a unikátní. Konkrétní vysvětlení, jakým způsobem a proč se zkušenosti navrhovatele promítnou do nabídkové ceny, resp. proč a jakým způsobem může tato okolnost ovlivnit cenu za člověkoden u jednotlivých rolí realizačního týmu, však navrhovatel v odpovědi 1 (ani odpovědi 2) neuvedl.

230.     Nadto Úřad dodává, že lze důvodně předpokládat, že podobné zkušenosti jako navrhovatel má také společnost OKsystem, která pro zadavatele v minulosti rovněž zajišťovala poskytování poptávaných služeb. Nabídková cena OKsystem však byla oproti nabídkové ceně navrhovatele téměř dvojnásobná. Odůvodnění navrhovatele, že díky svým zkušenostem s poskytováním poptávaných služeb u zadavatele (případně obdobných služeb ve státní správě) má mimořádně příznivé podmínky pro plnění veřejné zakázky, nelze dle Úřadu samo o sobě považovat za důvodné a nelze jím takto obecně odůvodňovat MNNC navrhovatele, neboť takové mimořádně příznivé podmínky by musela mít rovněž i společnost OKsystem.

231.     Navrhovatel dále ve své odpovědi 1 uvedl, že díky poskytování obdobných služeb má již vybudovaný help-desk, v důsledku čehož nebude muset vynakládat prostředky na jeho vybudování. Zadavatel na základě odpovědi 1 navrhovateli zaslal žádost o zdůvodnění MNNC 2, ve které ho žádal o vysvětlení, jak je vybudovaný help-desk relevantní pro výši denní sazby za člověkoden pracovníků u jednotlivých rolí.

232.     Navrhovatel k tomu ve své odpovědi 2 nejprve vysvětlil, jak jeho vybudovaný help-desk funguje: „Help-desk je propojen s help-deskem Zadavatele, dochází k automatickému zadávání/předávání/odpovídání ticketů oběma směry. Tým pracovníků help-desku Uchazeče je specializovaný na řešení help-deskových požadavků Zadavatele. Díky výše uvedenému Uchazeč dokáže minimalizovat související náklady na vybudování help-deskového pracoviště, zaškolení pracovníků, integrace na help-desk Zadavatele atd., kdy tyto náklady se v případě Uchazeče rovnají dokonce nule. Pracovníci helpdesku administrují požadavky, řeší jednoduché poždavky uživatelů, testují realizované úpravy. Klíčovým bodem je řízení tohoto týmu pracovníku a efektivní přidělování práce jednotlivým pracovníkům, což má Uchazeč již mnoho let profesionálně zajištěné“. Následně navrhovatel konstatoval, že všechny tyto argumenty mají pozitivní dopad na jeho nabídkovou cenu, a to jak z hlediska výše denní sazby za člověkoden pracovníků u jednotlivých rolí, jelikož v těchto cenách navrhovatel nemusí zohledňovat případné náklady na vybudování help-desku, tak i pro stanovení odhadů člověkodnů pro část plnění „Řešení jednotlivých požadavků“, jelikož mnoho drobných požadavků vyřeší již sami pracovníci help-desku, popř. jsou školeni pro jejich efektivní přiřazení pracovníkům s odpovídající odborností.

233.     Úřad je nicméně toho názoru, že navrhovatel ve svých odpovědích nijak nezdůvodnil, jaký konkrétní vliv má vybudovaný help-desk na stanovení ceny za člověkoden u jednotlivých rolí, resp. jak se skutečnost, že navrhovatel má již vybudovaný help-desk, promítne do stanovení ceny za člověkoden, jaký je vztah mezi vybudovaným help-deskem a cenou za člověkoden, resp. proč a jakým konkrétním způsobem vybudovaný help-desk navrhovateli umožní snížit cenu za člověkoden u jednotlivých rolí. Navrhovatel k tomu pouze obecně uvedl, že díky vybudovanému help-desku nemusí v cenách zohledňovat náklady na jeho vybudování. Nabídkovou cenu však měli uchazeči stanovit jako jednotkovou cenu za 1 člověkoden pro každou roli v týmu, nikoliv jako celkovou cenu za určitý úkon, např. za vybudování help-desku. Navrhovatel přitom měl stanovit cenu za 1 člověkoden pro celkem 4 role (projektový manažer, procesní analytik, architekt informačního systému, senior vývojář). Ze zdůvodnění navrhovatele však není nikterak zřejmé, jakou souvislost má vybudovaný help-desk s jednotlivými rolemi realizačního týmu a z jakého důvodu má být způsobilý snížit cenu za člověkoden u těchto rolí, zda se vybudovaný help-desk promítne do ceny za člověkoden u všech rolí nebo jen u některé, proč se promítne zrovna u určité role a u jiné ne, apod. Pokud by vybudovaný help-desk skutečně vedl ke snížení ceny za člověkoden u některé z rolí, měl navrhovatel blíže vysvětlit, jak se náklady na jeho vybudování promítají do ceny za člověkoden ve vztahu ke konkrétní roli člena týmu, popř. jak spolu náklady na vybudování help-desku a cena za člověkoden dané role souvisejí. Takové zdůvodnění však odpověď 1 ani odpověď 2 neobsahuje.

234.     Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad konstatuje, že navrhovatel tím, že v odpovědi 1 a odpovědi 2 argumentoval tím, že má s poskytováním poptávaných služeb zkušenosti, že je dlouholetým řešitelem a poskytovatelem obdobných systémů ve státní správě, že disponuje znalostí věcné problematiky a rozsáhlým know-how, které chce při realizaci veřejné zakázky využít, a že má pro poskytování poptávaných služeb již vybudovaný help-desk, v důsledku čehož dokáže minimalizovat související náklady, neodůvodnil svou mimořádně nízkou cenu za člověkoden jednotlivých rolí. Navrhovatel tak dle Úřadu touto argumentací neprokázal, že je schopen za jím nabídnuté ceny za člověkodny předmět veřejné zakázky realizovat. 

235.     Zadavatel po navrhovateli požadoval za účelem prokázání, že navrhovatel je schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky realizovat, rovněž další informace a údaje – konkrétní odměny jednotlivých zaměstnanců, kteří se budou na plnění veřejné zakázky podílet, výši předpokládaných nákladů a výdajů na jednotlivé zaměstnance, kalkulaci zisku ve vztahu ke konkrétním zaměstnancům. Takové informace a údaje však navrhovatel zadavateli neposkytl, neboť se dle navrhovatele jedná o údaje podléhající obchodnímu tajemství a neboť by jejich poskytnutím porušil „obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“)“. Aniž by Úřad přezkoumával oprávněnost důvodů, pro které navrhovatel tyto údaje zadavateli neposkytl, Úřad konstatuje, že navrhovatel zadavateli tyto zadavatelem požadované údaje nepředložil, a současně informacemi, které zadavateli ke zdůvodnění MNNC předložil, resp. jimiž argumentoval (tj. že má s poskytováním poptávaných služeb zkušenosti, že je dlouholetým řešitelem a poskytovatelem obdobných systémů ve státní správě, že disponuje znalostí věcné problematiky a rozsáhlým know-how a že má pro poskytování poptávaných služeb již vybudovaný help-desk) svou nabídkovou cenu za člověkoden nezdůvodnil. Zadavatel tak neměl jiné doklady či informace, na základě kterých by mohl dojít k závěru, že je navrhovatel schopen za jím nabídnutou cenu za člověkoden předmět veřejné zakázky realizovat.   

236.     Přestože Úřad výše zjistil, že navrhovatel nezdůvodnil svou mimořádně nízkou cenu za člověkodny, pro úplnost přistoupil rovněž k přezkoumání toho, zda navrhovatel zdůvodnil mimořádně nízký počet člověkodnů dle jednotlivých rolí na realizaci daného požadavku v rámci části plnění „Řešení vybraných požadavků“.

237.     Zadavatel navrhovateli zaslal žádost o zdůvodnění MNNC 1, ve které navrhovatele seznámil s tím, že považuje jím stanovený počet člověkodnů jednotlivých rolí pro realizaci daného požadavku v rámci části plnění „Řešení vybraných požadavků“ za mimořádně nízký a vyzval ho ke zdůvodnění. Přitom navrhovateli poskytl jakési „vodítko“, jaké dokumenty či doklady může zadavateli ke zdůvodnění tohoto mimořádně nízkého počtu člověkodnů předložit, aby prokázal, že je schopen poptávané plnění plnit, když v žádosti uvedl, že může být vhodné do písemného zdůvodnění nabídkové ceny zahrnout detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění navrhovatel předpokládá v částí plnění „Řešení vybraných požadavků“. Navrhovatel ve své odpovědi č. 1 k tomuto doporučení odkázal na svou nabídku, kde mají být tyto údaje dle navrhovatele již obsaženy.

238.     Jelikož zadavatel nepovažoval takové zdůvodnění (tj. odkaz navrhovatele na svou nabídku) za dostatečné, v žádosti o zdůvodnění MNNC 2 k tomu uvedl, že požaduje konkretizaci všech činností (nikoliv pouze vybraných rámcových), které budou v rámci části plnění předmětu veřejné zakázky „Řešení specifických požadavků“ uskutečněny, aby bylo zjevné, že provedené odhady člověkodnů pro tuto část plnění jsou založeny na reálném základě, tedy že navrhovatel kalkuluje se všemi nezbytnými činnostmi.

239.     Navrhovatel pak do své odpovědi 2 zahrnul tabulky obsažené v příloze 1, na které odkázal v části odpovědi 2, která měla, jak plyne z jejího označení, reagovat na žádost zadavatele o rozpad všech činností a všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění navrhovatel předpokládá v části „Řešení specifických požadavků“. Tabulky uvedené v příloze 1 odpovědi 2, které uvádí jednotlivé role realizačního týmu, konkrétní jména členů realizačního týmu, údaj o tom, zda již tito členové týmu poskytovali služby ve vztahu k zadavateli a další údaje (viz bod 175. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jsou však uvedeny pouze k částem nabídkové ceny „Poskytování aplikační podpory“ a „Služby rozvoje“, tedy týkají se nabídkové ceny v subkritériích „Cena za Poskytování aplikační podpory APV LOK, KOC a PVO“, „Cena za Rozvoj APV LOK, KOC a PVO“, ale nikoliv ceny v části subkritéria „Celková cena za Řešení vybraných požadavků dle odst. 3.8 – Přílohy č. 1“. Uvedené tabulky také neobsahují žádný rozpad či popis činností, které mají být v rámci plnění „Řešení specifických požadavků“ provedeny, jehož předložení zadavatel požadoval ve svých žádostech. Úřad přezkoumal i další části odpovědí 1 a 2 a zjistil, že neobsahují žádný rozpad činností, kterou budou v rámci části „Řešení specifických požadavků“ navrhovatelem uskutečněny.

240.     V rozhodnutí o vyloučení pak zadavatel jako jeden z důvodů pro svůj závěr o tom, že navrhovatel svou nabídkovou cenu neodůvodnil, uvedl skutečnost, že navrhovatel nedodal požadovaný rozpad činností v části „Řešení specifických požadavků“.

241.     Z výše uvedeného plyne, že zadavatel po navrhovateli požadoval, aby mu k prokázání toho, že navrhovatelem uvedený počet člověkodní v části „Řešení specifických požadavků“ je reálný, předložil mj. detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění navrhovatel v části „Řešení specifických požadavků“ předpokládá. Požadovaný rozpad činností však zadavatel od navrhovatele neobdržel.

242.     K požadavku zadavatele na doložení detailního rozpadu všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění navrhovatel předpokládá v části „Řešení specifických požadavků“, Úřad uvádí, že se dle jeho názoru jednalo o zcela legitimní požadavek. Uchazeči o zakázku měli v rámci své nabídky v části „Řešení vybraných požadavků“ vypracovat detailní návrh řešení jednotlivých vybraných požadavků. Konkrétně měli uchazeči v nabídce popsat řešení pro každý jednotlivý vybraný požadavek a uvést maximální počet člověkodnů dle jednotlivých rolí potřebných pro realizaci daného požadavku. Pokud se tedy zadavateli zdály počty člověkodnů dle jednotlivých rolí potřebných pro realizaci těchto požadavků příliš nízké, je dle Úřadu zcela pochopitelné, že chtěl po navrhovateli, aby doložil detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do této části plnění, jejichž provedení předpokládá, aby si mohl ověřit, že navrhovatelem provedené odhady člověkodnů pro tuto část plnění jsou založeny na reálném základě, tj. že navrhovatel kalkuluje se všemi činnostmi, které jsou pro splnění daného požadavku nezbytné.

243.     Navrhovatel k tomu v rozkladu uvedl, že ceny a rozsah prací dle bodu 1.4 „Cena za rozvoj APV LOK, KOC a PVO“ Ceny plnění se odvíjí od konkrétních požadavků zadavatele za poskytování služby a jsou vypočteny dle skutečně odpracovaných a schválených člověkodnů zadavatelem a dané denní sazby pro konkrétní roli. Navrhovatel je tedy toho názoru, že nemůže definovat rozpad všech činností, neboť tento rozsah je závislý na požadavcích zadavatele.

244.     Jelikož navrhovatel ohledně doporučení zadavatele, aby navrhovatel za účelem zdůvodnění jím stanoveného počtu člověkodnů v části „Řešení specifických požadavků“ uvedl rozpad všech činností a všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění navrhovatel v této části předpokládá, v odpovědi 1 odkázal na svou nabídku, Úřad navrhovatele vyzval, aby mu sdělil, kde konkrétně je v jeho nabídce obsažen detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do plnění veřejné zakázky, jejichž uskutečnění navrhovatel předpokládá v části plnění „Řešení specifických požadavků“. Ve své odpovědi na předmětné usnesení, kterou Úřad obdržel dne 30. 1. 2020, navrhovatel sdělení, kde konkrétně je v jeho nabídce obsažen detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do plnění veřejné zakázky, jejichž uskutečnění navrhovatel předpokládá v části plnění „Řešení specifických požadavků“, Úřadu neposkytl, přičemž ve své odpovědi použil obdobnou argumentaci jako v rozkladu, tj. že nemůže definovat rozpad všech činností, neboť rozsah činností je závislý na požadavcích zadavatele.

245.     Úřad k tomu uvádí, že je toho názoru, že pokud měl navrhovatel (stejně jako ostatní uchazeči) dle zadávací dokumentace ve své nabídce vypracovat detailní návrh řešení jednotlivých požadavků v části „Řešení specifických požadavků“, tj. měl ve své nabídce popsat řešení pro každý jednotlivý vybraný požadavek, a ke každému konkrétnímu požadavku uvést maximální počet člověkodnů dle jednotlivých rolí potřebných pro realizaci daného požadavku, a tyto údaje také ve své nabídce skutečně uvedl, musí být také schopen zadavateli předložit rozpad všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění při řešení konkrétního požadavku očekává. Podle Úřadu je totiž logické, že pokud byl navrhovatel schopen ve své nabídce uvést ke každému požadavku maximální počet člověkodnů dle jednotlivých rolí potřebných pro jeho realizaci, musí být dle Úřadu také schopen definovat činnosti, které bude potřeba v rámci splnění daného požadavku uskutečnit. Jinými slovy, pokud navrhovatel nyní tvrdí, že tyto činnosti nezná, není Úřadu zřejmé, na základě čeho v nabídce uvedl maximální počet člověkodnů pro každou roli týmu v části „Řešení konkrétních požadavků“, tedy z čeho při stanovení počtu člověkodnů vycházel. Právě rozpad činností, které bude dle navrhovatele potřeba v rámci konkrétního požadavku provést, zadavatel po navrhovateli požadoval za účelem prokázání, že navrhovatelem provedené odhady člověkodnů pro tuto část plnění jsou založeny na reálném základě, tj. že navrhovatel kalkuluje se všemi činnostmi, které jsou pro splnění daného požadavku nezbytné. Podle Úřadu existuje jednoznačný vztah mezi jednotlivými činnostmi, které musejí být v rámci splnění určitého požadavku konkrétní rolí v týmu vykonány, a počtem člověkodnů pro jednotlivé role, které budou dané činnosti vykonávat. Takový požadavek je tedy dle Úřadu pro posouzení, zda je navrhovatel schopný za jím uvedený počet člověkodní poptávané plnění splnit, přiměřený, účelný, objektivně splnitelný, reálný a pro vyhodnocení MNNC nezbytný.

246.     Úřad v souladu se závěry předsedy uvedenými v druhostupňovém rozhodnutí rovněž přezkoumal, zda detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění navrhovatel předpokládá v části „Řešení specifických požadavků“ neobsahuje již samotná nabídka navrhovatele, na kterou navrhovatel ve své odpovědi 1 odkázal. Technické řešení poptávaného plnění je v nabídce navrhovatele obsaženo v příloze č. 1 „Specifikace předmětu plnění a technické požadavky“ rámcové smlouvy a příloze č. 2 „Cena plnění“ rámcové smlouvy. Úřad po přezkoumání těchto dokumentů nabídky navrhovatele konstatuje, že ani jeden z nich detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění neobsahuje. Dokument „Specifikace předmětu plnění a technické požadavky“ sice obsahuje u každého požadavku v rámci části plnění „Řešení specifických požadavků“ navrhovatelem vypracovaný popis řešení, jedná se ale spíše o základní principy, na základě kterých bude daný požadavek řešen. Konkrétní rozpad všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění, na základě kterého by bylo možné ověřit, že navrhovatel kalkuluje se všemi činnostmi, které jsou pro splnění daného požadavku nezbytné, však dokument neobsahuje.

247.     Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že v odpovědích navrhovatele schází zadavatelem požadované údaje (tj. detailní rozpad všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění navrhovatel předpokládá v části „Řešení specifických požadavků“), které by zdůvodňovaly navrhovatelem uvedený počet člověkodnů u jednotlivých rolí v předmětné části plnění, a navrhovatel tak svůj mimořádně nízký počet člověkodnů pro část „Řešení specifických požadavků“ řádně nezdůvodnil. Navrhovatel ve svých odpovědích zadavateli neposkytl ani žádné jiné vysvětlení, na základě kterého by svůj mimořádně nízký počet člověkodnů pro část „Řešení specifických požadavků“ zdůvodnil. Navrhovatel tedy neprokázal, že je schopen za jím stanovený maximální počet člověkodnů plnění v části „Řešení specifických požadavků“ řádně splnit.

248.     Úřad tak s ohledem na výše popsané skutečnosti konstatuje, že zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obsažené v jeho nabídce v souladu se zákonem, neboť jak vyplývá ze shora popsaných zjištění Úřadu, ze zdůvodnění, které navrhovatel zadavateli poskytl, nevyplývá, že by byl navrhovatel schopen za svou nabídkovou cenu, tj. za jím stanovenou cenu za člověkoden pro jednotlivé role a jím stanovený počet člověkodnů v rámci části „Řešení specifických požadavků“, předmět veřejné zakázky realizovat. Navrhovatel ve svých odpovědích nevysvětlil, jaký konkrétní vliv mají jeho zkušenosti s poptávaným plněním na způsob stanovení ceny za člověkoden pro jednotlivé role ani jak skutečnost, že navrhovatel má již vybudovaný help-desk, souvisí s cenou za člověkoden pro jednotlivé role. Navrhovatel ve svých odpovědích zadavateli neposkytl rozpad všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění navrhovatel v části „Řešení specifických požadavků“ předpokládá, jak po něm zadavatel požadoval. Navrhovatel zadavateli nepředložil ani žádné jiné relevantní zdůvodnění, ze kterého by vyplývalo, že je navrhovatel schopen za jím stanovenou nabídkovou cenu předmět veřejné zakázky realizovat. Navrhovatel ve svých odpovědích tedy svou nabídkovou cenu ve vztahu k ceně za člověkoden pro jednotlivé role a ve vztahu k počtu člověkodnů v rámci části „Řešení specifických požadavků“ nezdůvodnil.

249.     Úřad k tomu uvádí, že na tento závěr o nezdůvodnění MNNC navrhovatelem nemůže mít vliv ani skutečnost, že se Úřad ztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že realizační tým mohou tvořit i osoby nesplňující kvalifikaci dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace (viz bod 227. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel své zdůvodnění MNNC postavil na více různých argumentech, resp. důvodech, které spolu vzájemně nesouvisejí (optimální kombinace juniorních a seniorních zaměstnanců, zkušenosti s poptávaným plněním, navrhovatelovo know-how, již vybudovaný help-desk atd.), přičemž fakt, že realizační tým bude složen jak z členů, kteří splňují kvalifikaci dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace, tak i z juniorních členů, kteří tuto kvalifikaci splňovat nemusí, což navrhovateli umožní snížit jeho cenu za člověkoden, je pouze jedním z těchto důvodů. Dle Úřadu přitom platí, že pokud navrhovatel konkrétní výši své nabídkové ceny, kterou zadavatel považuje za mimořádně nízkou, zdůvodňuje více různými vzájemně nesouvisejícími důvody, každý z těchto důvodů působí na konečnou výši nabídkové ceny sám o sobě (tj. fakt, že budou využiti i juniorní pracovníci, sníží nabídkovou cenu o určitou částku, o další částku ji sníží navrhovatelovo know-how, o další částku ji sníží vybudovaný helpdesk); konečná nabídková cena tedy v sobě zohledňuje všechny navrhovatelem uváděné důvody v součtu. I pokud by tedy zadavatel akceptoval zdůvodnění spočívající v kombinaci seniorních a juniorních pracovníků, tento důvod není sám o sobě způsobilý zdůvodnit konečnou nabídkovou cenu navrhovatele, neboť konkrétní konečnou výši ceny sám navrhovatel zdůvodňuje ještě dalšími aspekty, jejichž relevanci však zadavateli neprokázal. Jinými slovy, aby navrhovatel svou nabídkovou cenu zdůvodnil, musí u každého důvodu, na základě kterého ji zdůvodňuje, prokázat, že v důsledku něho mohl odpovídajícím způsobem snížit svou nabídkovou cenu. Navrhovatel stěžejní část svého zdůvodnění MNNC postavil na skutečnosti, že má s poskytováním poptávaných služeb zkušenosti, že je dlouholetým řešitelem a poskytovatelem obdobných systémů, že disponuje rozsáhlým know-how a že má pro poskytování poptávaných služeb již vybudovaný help-desk. V rámci této argumentace avšak neprokázal, jak tyto skutečnosti ovlivní nabídkovou cenu, resp. z jakého důvodu tyto skutečnosti povedou ke snížení nabídkové ceny. Nadto navrhovatel ve svých odpovědích zadavateli neposkytl rozpad všech činností všech osob zapojených do poptávaného plnění, jejichž uskutečnění navrhovatel v části „Řešení specifických požadavků“ předpokládá, jak po něm zadavatel požadoval, ani žádné jiné relevantní zdůvodnění, ze kterého by vyplývalo, že je navrhovatel schopen za jím stanovenou nabídkovou cenu předmět veřejné zakázky realizovat. Přestože tedy Úřad nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že realizační tým nemohou tvořit osoby nesplňující kvalifikaci dle čl. 3.5.2 kvalifikační dokumentace, a část zdůvodnění MNNC navrhovatele založené na kombinaci seniorních a juniorních pracovníků tedy lze akceptovat, vliv ostatních skutečností, jimiž navrhovatel svou MNNC zdůvodňuje, na nabídkovou cenu navrhovatel neprokázal, a nelze tedy dojít k jinému závěru, než že navrhovatel svou MNNC řádně nezdůvodnil. Pokud na straně zadavatele přetrvává důvodná obava, že navrhovatel nebude schopen za jím nabídnutou cenu veřejnou zakázku řádně splnit (v souladu se stanovenými podmínkami a za nabídkovou cenu), nelze po zadavateli požadovat, aby s takovýmto uchazečem uzavřel smlouvu. Podle § 77 odst. 6 zákona musí být nabídka uchazeče vyřazena, pakliže uchazeč svou MNNC neodůvodní. Zadavatel tedy postupoval v souladu se zákonem, když nabídku navrhovatele vyřadil a navrhovatele ze zadávacího řízení pro nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obsažené v jeho nabídce vyloučil.

250.     Navrhovatel v bodě III. bodě 4.3. písm. c) návrhu tvrdí, že vždy a úplně reagoval na veškeré požadavky zadavatele tak, jak byly formulovány v jeho dotazech, pokud tedy zadavatel jeho vysvětlení nabídkové ceny ve vztahu ke konkrétním skutečnostem neuznal, měl se na ně navrhovatele konkrétně dotázat, a pokud tak neučinil, jednal v rozporu se zákonem. K tomu Úřad uvádí, že ustanovení § 77 odst. 1 zákona stanoví zadavateli, resp. hodnotící komisi povinnost vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Ustanovení § 77 odst. 1 ani jiné ustanovení zákona však nikterak zadavatele nezavazuje žádat o zdůvodnění opakovaně. Pokud tedy uchazeč svou nabídku řádně nezdůvodní, není povinností zadavatele žádat jej o zdůvodnění znovu. Přesto zadavatel v posuzovaném případně požádal navrhovatele o zdůvodnění jeho MNNC dvakrát (navrhovatel však ani v rámci odpovědi 2 všechny požadované informace zadavateli neposkytl a svou MNNC nezdůvodnil). Postup zadavatele byl tedy v souladu se zákonem.

251.     Navrhovatel v souvislosti se svou argumentací popsanou v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí odkázal na rozhodovací praxi Úřadu. K rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S324/2011/VZ-17754/2011/530/JNe ze dne 23. 12. 2011 Úřad uvádí, že se týká jiného skutkového případu, kdy uchazeč ze žádosti o zdůvodnění MNNC nevěděl, jaké konkrétní podklady má zadavateli předložit. V nyní přezkoumávaném případě však zadavatel v obou žádostech o zdůvodnění specifikoval, jaké informace a skutečnosti požaduje po navrhovateli předložit. K rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S383/2012/VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013 Úřad uvádí, že v části tohoto rozhodnutí citované navrhovatelem Úřad konstatoval, že z dokumentace o veřejné zakázce musí být zřejmé, z jakého důvodu a na základě jakých konkrétních skutečností byla cena posouzena jako mimořádně nízká, že žádost o zdůvodnění MNNC musí obsahovat kvalifikovaný rozbor skutečností uvedených v nabídce uchazeče, které v zadavateli vyvolávají pochybnosti, a že k indikaci MNNC nepostačuje prostý fakt určitých rozdílů v nabídkových cenách. K tomu Úřad uvádí, že jak již uvedl výše, všechny tyto požadavky či pravidla zadavatel v nyní přezkoumávaném případě splnil. V navrhovatelem citované části předmětného rozhodnutí je dále uvedeno, že nemá-li zadavatel dostatek relevantních informací, nemůže kvalifikovaně posoudit, zda je MNNC zdůvodněna objektivními příčinami. V nyní přezkoumávané věci zadavatel právě proto, aby relevantní informace k posouzení MNNC získal, opakovaně žádal navrhovatele o jejich poskytnutí. To, že navrhovatel svou MNNC řádně nezdůvodnil, tedy neprokázal, že je schopen za jím nabídnutou cenu za člověkoden pro jednotlivé role týmu a jím stanovený počet člověkodní pro jednotlivé role v rámci části „Řešení specifických požadavků“ předmět veřejné zakázky řádně plnit, pak bylo legitimním důvodem pro vyřazení nabídky a vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

252.     Navrhovatel v návrhu uvádí, že indikace MNNC slouží pouze k tomu, aby zadavatel zahájil proces kvalifikovaného zjišťování informací o MNNC vůči dodavateli a výčet indikací MNNC rozhodně nesmí být důvodem pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení (viz bod 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že v posuzovaném případě zadavatel v rozhodnutí o vyloučení sice vyjmenoval skutečnosti, které ho vedly k závěru, že nabídková cena navrhovatele je mimořádně nízká (viz bod 177. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ale z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že tyto indikace samy o sobě nebyly důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Z rozhodnutí o vyloučení jasně vyplývá, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen proto, že svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu řádně nezdůvodnil.

253.     K rozhodnutí Úřadu č. j. S0170/2015/VZ-13796/2015/522/JKr ze dne 9. 6. 2015, na které navrhovatel odkazuje v  části II. bodě 6.5. jeho návrhu a částečně je cituje (viz bod 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad předně uvádí, že z návrhu není zcela zřejmé, co se navrhovatel prostřednictvím citace daného rozhodnutí snaží říci. K samotné citované části předmětného rozhodnutí Úřad uvádí, že z ní vyplývá, že v tehdy posuzovaném případě šlo o situaci, kdy se hodnotící komise dostatečně nezabývala zdůvodněním nabídkové ceny předloženým uchazečem, neboť proti rozkladu nabídkové ceny předloženého uchazečem postavila nijak nepodložené tvrzení, že obvyklá hodinová sazba odborníka v daném oboru činí 500,- Kč a více, aniž by dále zkoumala, zda zaměstnanci daného uchazeče za sazby uvedené ve zdůvodnění nabídkové ceny skutečně pracují, případně zda zaměstnanci, kteří za ve zdůvodnění uvedené hodinové sazby pracují, splňují odborné předpoklady pro výkon dané práce. Jde tedy o situaci odlišnou od nyní přezkoumávané věci, neboť v nyní šetřené veřejné zakázce navrhovatel ve svých odpovědích nijak nevysvětlil, jaký konkrétní vliv mají zkušenosti navrhovatele s poptávaným plněním a navrhovatelem vybudovaný help-desk na způsob stanovení jednotkové ceny za člověkoden pro jednotlivé role, tj. u skutečnosti, kterou odůvodňoval svou mimořádně nízkou cenu za člověkoden, nijak neprokázal, že má tato skutečnost vliv na stanovení nabídkové ceny za člověkoden. O jiný skutkový případ se jedná i v případě nezdůvodnění navrhovatelem stanoveného počtu člověkodnů v části „Řešení specifických požadavků“, kdy zadavatel po navrhovateli požadoval konkrétní údaje nutné k posouzení jeho nízké nabídkové ceny, které mu však navrhovatel nepředložil. V citovaném rozhodnutí je dále uvedeno, že srovnání nabídky s nabídkami jiných uchazečů nebo s cenovými relacemi na trhu může být pouze indikátorem MNNC, nikoli však rozhodujícím faktorem při rozhodování o vyřazení nabídky pro MNNC. K tomu Úřad uvádí, že již výše v odůvodnění rozhodnutí vysvětlil, že v nyní přezkoumávané věci nebyl důvodem k vyřazení nabídky navrhovatele a jeho vyloučení ze zadávacího řízení samotný fakt, že došlo k indikaci MNNC, ale nabídka byla vyřazena a navrhovatel vyloučen proto, že svou MNNC řádně nezdůvodnil.

254.     K tvrzení navrhovatele, podle něhož zadavatel zásadním způsobem porušil zásadu transparentnosti ve smyslu § 6 zákona, a to ve vztahu k vágnosti, obecnosti a obsahové prázdnosti „důvodů“, z nichž si zadavatel dovodil MNNC v nabídce navrhovatele (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že pro dodržení zásady transparentnosti je nutné, aby zadavatel výsledek posouzení týkající se problematiky případné existence MNNC v nabídce některého z uchazečů řádně a přezkoumatelným způsobem zdůvodnil. Povinností zadavatele tedy je transparentním a přezkoumatelným způsobem zdůvodnit svůj postup v případě, že existenci MNNC v nabídce některého z uchazečů shledá a vyžádá si písemné zdůvodnění takto zjištěné MNNC. Z pohledu Úřadu, jakožto orgánu dohledu, zadavatel v rámci zápisu z posouzení, žádostí o zdůvodnění a rozhodnutí o vyloučení přezkoumatelně zachytil svůj postup při přezkoumání otázky MNNC v nabídce navrhovatelem, včetně jasné identifikace důvodů, pro něž považuje nabídkovou cenu navrhovatele za mimořádně nízkou, i důvodů, pro něž přistoupil k vyřazení nabídky navrhovatele a k jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Z dokumentace o veřejné zakázce je tedy zřejmé, proč byla nabídková cena posouzena jako mimořádně nízká, a jaké skutečnosti zadavatele k tomuto závěru vedly. Z dokumentace o veřejné zakázce je také zřejmé, že zadavatel měl dostatek relevantních informací, zda je MNNC navrhovatele zdůvodněna objektivními příčinami, když v rozhodnutí o vyloučení popsal důvody, pro které nepovažoval MNNC navrhovatele za objektivně zdůvodněnou. Zadavatel tak postupoval při posuzování nabídkové ceny navrhovatele v souladu se zásadou transparentnosti.

255.     K požadavku zadavatele uvedenému v jeho vyjádření ze dne 12. 8. 2019, aby Úřad ustanovil za účelem kvalifikovaného posouzení nabídkové ceny navrhovatele znalce, Úřad uvádí, že k tomuto kroku nepřistoupil, neboť v daném případě k posouzení toho, zda navrhovatel svou nabídkovou cenu zdůvodnil, nebylo třeba odborných znalostí, které by úřední osoby Úřadu neměly.

256.     Pro úplnost považuje Úřad za vhodné vyjádřit se také k námitce navrhovatele uvedené v rozkladu, že považuje za protiprávní, že Úřad uveřejnil jako součást napadeného rozhodnutí informace označené navrhovatelem jako obchodní tajemství. K tomu Úřad uvádí, že k žádnému uveřejnění informací označených jako obchodní tajemství nedošlo. Ke uveřejnění rozhodnutí dochází až po nabytí právní moci takového rozhodnutí, přičemž Úřad při uveřejňování činí v souladu s § 271 odst. 2 opatření zajišťující, že obchodní tajemství nebude porušeno. Napadené rozhodnutí však bylo prozatím pouze odesláno účastníkům správního řízení, tedy navrhovateli a zadavateli, který předmětné informace, které navrhovatel označil jako obchodní tajemství, již zná z dokumentace o zadávacím řízení, kterou Úřadu sám zaslal. Jelikož následně bylo napadené rozhodnutí rozhodnutím předsedy Úřadu zrušeno, k jeho uveřejnění nedošlo.

257.     Úřad na základě všech uvedených skutečností uzavírá, že v postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro nezdůvodnění MNNC nebylo shledáno porušení zákona, a nebyly tedy ani shledány důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona. Pro úplnost Úřad dodává, že s ohledem na předmět řízení, kterým je přezkum postupu zadavatele v dosud neukončeném zadávacím řízení, nemůže být dán ani důvod pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 2 zákona (tj. zákazu plnění smlouvy). Z toho důvodu Úřad návrh zamítl dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1.             Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5,

2.             Mgr. Tomáš Biem, V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy