číslo jednací: 46693/2022/510
spisová značka: S0245/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 6. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Uherskohradišťská nemocnice a.s., IČO 27660915, se sídlem J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště,
• navrhovatel – MEDISTA spol. s.r.o., IČO 60199865, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 8. 6. 2022 Mgr. Klárou Zábrodskou, advokátem, ev. č. ČAK 10731, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 – Staré Město,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávky odběrových souprav pro odběry plné krve včetně bezplatné výpůjčky automatických lisů na zpracování krve a odběrových míchacích vah“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 4. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 4. 2022 pod ev. č. Z2022-013770 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 4. 2022 pod ev. č. 2022/S 075-199035,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – MEDISTA spol. s.r.o., IČO 60199865, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7 – ze dne 9. 6. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Uherskohradišťská nemocnice a.s., IČO 27660915, se sídlem J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávky odběrových souprav pro odběry plné krve včetně bezplatné výpůjčky automatických lisů na zpracování krve a odběrových míchacích vah“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 4. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 4. 2022 pod ev. č. Z2022-013770 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 4. 2022 pod ev. č. 2022/S 075-199035, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Uherskohradišťská nemocnice a.s., IČO 27660915, se sídlem J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 12. 4. 2022 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávky odběrových souprav pro odběry plné krve včetně bezplatné výpůjčky automatických lisů na zpracování krve a odběrových míchacích vah“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 4. 2022 pod ev. č. Z2022-013770 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 4. 2022 pod ev. č. 2022/S 075-199035 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo zadávací řízení“).

2.             Z čl. 2, bodu 2.1. Zadávací dokumentace (dále jen „zadávací dokumentace“) vyplývá, že předmětem veřejné zakázky jsou „průběžné dodávky odběrových souprav pro odběr plné krve a bezplatná výpůjčka 3 ks automatických lisů na zpracování krve a 6 ks odběrových míchacích vah.“

3.             Dle čl. 2, bodu 2.2. zadávací dokumentace byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena na 44 000 000 Kč bez DPH.

4.             Z čl. 14 zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 23. 5. 2022 do 10:00 hod. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel tři nabídky.

5.             Dne 13. 5. 2022 zadavatel obdržel od dodavatele – MEDISTA spol. s.r.o., IČO 60199865, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 6. 2022 Mgr. Klárou Zábrodskou, advokátem, ev. č. ČAK 10731, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 – Staré Město (dále jen „navrhovatel“) – námitky směřující proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).

6.             Rozhodnutím o námitkách ze dne 30. 5. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno tentýž den, zadavatel námitky navrhovatele odmítl. 

7.             Navrhovatel nesouhlasil se způsobem vyřízení námitek, a proto dne 9. 6.  2022 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel v úvodu svého návrhu rekapituluje průběh zadávacího řízení a je přesvědčen, že zadavatel nastavil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

9.             Navrhovatel uvádí, že předmětem námitek byla v první řadě námitka týkající se výběrového kritéria „možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin“ uvedeného v zadávací dokumentaci, resp. v příloze č. 3 v rámci technické specifikace a požadoval vypuštění tohoto výběrového kritéria (kritéria hodnocení) ze zadávacích podmínek. Dle navrhovatele se metodika zpracování plné krve řídí platnou legislativou, tedy vyhláškou č. 143/2008 Sb. (Pozn. Úřadu: vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění pozdějších předpisů; dále jen jako „vyhláška o lidské krvi“) a specifikace transfuzních přípravků musí být v souladu s Guide to the preparation, use and quality assurance of blood components (dále jen „Guide to the preparation“), který uvádí dobu zpracování buffy-coatu do 24 hodin. Dle navrhovatele výsledným produktem zpracování buffy-coatu jsou trombocyty. Finální příprava trombocytového přípravku musí být dle navrhovatele dokončena do 24 hodin, také z důvodu, že vak s buffy-coatem není propustný pro plyny. Dále navrhovatel uvádí, že doba použitelnosti trombocytů je 5 dnů od odběru samotného, za předpokladu negativního vyšetření bakteriální kontaminace nebo aplikace postupu vedoucího ke snížení bakteriální kontaminace může být prodloužena až na 7 dnů. Obvyklé je dle navrhovatele zpracovat plnou krev na jednotlivé krevní složky co nejdříve po odběru, bez zbytečného odkladu. Většina výrobců krevních vaků dle navrhovatele doporučuje pro zachování vysokých standardů jakosti dobu zpracování buffy-coatu do 24 hodin. Výběrové kritérium možnosti odkladu zpracování buffy-coatu je dle navrhovatele zavádějící, neopodstatněné a v rozporu s Guide to the preparation. Organizace práce na oddělení v zařízeních transfuzní služby je dle navrhovatele standardně nastavena tak, aby buffy-coat byl zpracováván bez zbytečného odkladu. Navrhovatel tvrdí, že prodlužování doby od odběru k samotnému zpracování by mohlo mít vliv na kvalitu trombocytového přípravku. 

10.         K tvrzení zadavatele uvedenému v rozhodnutí o námitkách, že delší osmačtyřicetihodinová lhůta pro jeho zpracování nabízí větší prostor pro případné využití této buněčné suspenze k jiným účelům, navrhovatel uvádí, že tvrzení, které uvedl v námitkách, se týká výroby trombocytů jako hlavního produktu zpracování buffy-coatu s dobou zpracování do 24 hodin dle Guide to the preparation. Pokud má zadavatel na mysli výrobu speciálních produktů jako jsou granulocyty, ev. nativní nebo kryokonzervované trombocytární transfuzní přípravky, zde je dle navrhovatele opět s odkazem na Guide to the preparation doba zpracování do 24 hodin. Navrhovateli není z jeho odborné praxe známo žádné využití buněčné suspenze buffy-coatu k medicínským účelům, jejichž zpracování by bylo v souladu s osmačtyřicetihodinovou lhůtou.  Výroba speciálních produktů z buffy-coatu je dle navrhovatele obvykle vázána na specializovaná pracoviště větších fakultních nemocnic. Pokud by zadavatel o této výrobě uvažoval, bylo by pak dle názoru navrhovatele pravděpodobné zařazení kritéria počtu senzorů u odlučovačů krevních složek. Jelikož parametr minimální počet senzorů nebyl kritériem zakázky, lze z toho dle navrhovatele nepřímo usuzovat, že výroba trombocytů je jediným produktem zpracování buffy-coatu v rámci plnění veřejné zakázky.

11.         Navrhovatel proto trvá na svém stanovisku, že pokud někteří dodavatelé nabízejí možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin, je tento parametr v praxi nevyužitelný, jelikož je v rozporu s platnými předpisy. Dále navrhovatel uvádí, že výroba speciálních produktů z buffy-coatu je spíše teoretickou možností, kterou zadavatel při vlastní realizaci veřejné zakázky s největší pravděpodobností nevyužije. Dané kritérium hodnocení je tak dle navrhovatele zavádějící, neopodstatněné a v rozporu s Guide to the preparation.

12.         Další námitka navrhovatele směřovala proti výběrovému kritériu „deleukotizační filtr měkký s minim. ztrátou erytrocytů“. Navrhovatel považuje požadavek na měkký filtr za neopodstatněný, neboť v konečných výsledných produktech erytrocytů a plazmy, ať už byly deleukotizovány přes měkký filtr nebo tvrdý, není rozdíl. Vlastnost filtru měkkost/tvrdost dle navrhovatele rozhodně nezaručuje pro konečné produkty filtrované krve žádnou výhodu. Navrhovatel tvrdí, že měkký filtr nezaručuje lepší kvalitu transfuzního přípravku, oproti tvrdému filtru nepřináší žádnou výhodu či přidanou hodnotu. Navrhovatel je přesvědčen, že je tento parametr diskriminační a neodůvodněný.

13.         Navrhovatel nesouhlasí s argumenty zadavatele uvedenými v rozhodnutí o námitkách, zejména s tvrzením, že „měkký deleukotizační filtr usnadňuje obsluze manipulaci, nevyžaduje odvzdušnění v závěru filtrační procedury a jelikož má vzhledem ke své konzistenci tendenci k samovolnému kolapsu, zůstává v něm výrazně menší reziduální objem krve, čímž vzrůstá výtěžnost. Důležitým faktorem je též výrazně kratší doba filtrace v případě použití filtru z měkkého matriálu.“ K tomu navrhovatel zdůrazňuje, že při filtraci krve přes tvrdý filtr je třeba provést jednoduché odvzdušnění vaku na konci filtrační procedury, které spočívá v jednoduchém uzavření svorky, jemném vytlačení nadbytečného vzduchu z vaku, otevření svorky a dokončení procesu filtrace, kdy vzduchový bolus fyzikálně napomůže dokonalému vyprázdnění filtru. Tímto jednoduchým krokem se dle navrhovatele zkrátí doba filtrace a rovněž tento postup zabezpečí dokonalé vyprázdnění filtru bez reziduálního objemu krve a tím i maximální výtěžnost. Naopak v měkkém filtru po dokončení filtrace plné krve může dle navrhovatele i nějaký objem krve zůstávat. Navrhovatel má v nabídkovém portfoliu u deleukotizačního vaku na erytrocyty filtr měkký a u deleukotizačního vaku plné krve filtr tvrdý, zastává proto názor, že nelze preferovat první systém před druhým a naopak.

14.         Navrhovatel nadále trvá na tom, že zadavatel měl stanovit jasná kvalitativní kritéria, kterých chce dosáhnout, ne stanovit kritéria hodnocení tak, aby došlo ke zvýhodnění konkrétních technických řešení, u nichž není objektivně zdůvodněná jejich potřeba. Kvalitativním kritériem by měla být např. účinnost filtru, procentuální výtěžnost erytrocytů, maximální ztráta erytrocytů při filtraci apod. Navrhovatel je tedy toho názoru, že zadavatel tento parametr nastavil účelově tak, aby zajistil výhodu konkrétnímu dodavateli.

15.         K požadavku zadavatele na „automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu zpracování“ uvádí navrhovatel, že jde o konkurenční znak jediného systému na trhu (systém MacoSmart společnosti Macopharma). Tato konkurenční vlastnost odlučovače může být pro erytrocyty dle navrhovatele mnohdy spíše problémem než výhodou. Navrhovatel uvádí, že ve správné výrobní praxi je samozřejmě velmi důležité smíchat plnou krev s protisrážlivým prostředkem při odběru samotném, avšak během separace míchání erytrocytů mixérem již není nutné, neboť výživné látky s červenými krvinkami není nutné míchat v každém koutě vaku, navíc erytrocyty se mohou při tomto míchání mixérem dodatečně poškodit, zhemolyzovat, jelikož jsou velmi citlivé k mechanickým a fyzikálním jevům. Dále navrhovatel tvrdí, že díky gravitaci erytrocyty nakonec sedimentují, takže by je bylo nutné promíchávat každou chvíli i po samotné separaci, k čemuž již nedochází. Navrhovateli rovněž není známa žádná skutečnost týkající se daného kritéria, která by měla vliv na lepší konečné výsledné hodnoty transfuzního přípravku.

16.         K tvrzení zadavatele uvedenému v rozhodnutí o námitkách, tedy že při zařazení předmětného kritéria do zadávacích podmínek vycházel zejména ze skutečnosti, že vak s krvinkami s aditivním roztokem je po skončení separace nutno v každém případě promíchat manuálně, automatické promíchávání již po čas procedury však následné manuální míchání urychluje a usnadňuje, navrhovatel uvádí, že ve správné výrobní praxi je důležité smíchat plnou krev s protisrážlivým prostředkem při odběru samotném. Během separace není míchání erytrocytů mixérem dle navrhovatele již nutné.  Navrhovateli není z jeho odborné praxe známo žádné srovnání nebo studie konečných výsledných hodnot transfuzního přípravku, ze které by bylo jasné, že erytrocyty jsou přes svou citlivost k mechanickým a fyzikálním vlivům promícháváním mixérem nepoškozeny.

17.         Dle názoru navrhovatele automatické promíchávání již po čas procedury urychluje a usnadňuje následné manuální míchání erytrocytů personálem, to však zanedbatelně. Pro citlivé červené krvinky může být toto dle navrhovatele spíše kontraproduktivní. Navrhovatel uvádí, že v automatickém lisu bez automatického promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu zpracování při použití vaků „typu horní/dolní proudí SAGM dolů do vaku s krvinkami a zároveň se míchá“. Takový přístroj dle navrhovatele splňuje požadovaný medicínský účel. Navrhovatel je tak přesvědčen, že zadavatel měl nastavit kvalitativní kritéria, kterých chce dosáhnout, nikoliv zvýhodňovat konkrétní technická řešení. Navrhovatel rovněž považuje dané kritérium hodnocení za diskriminační a neodůvodněné, jež bylo zadavatelem stanoveno účelově tak, aby zajistil výhodu konkrétnímu dodavateli.

18.         Navrhovatel dále uvádí, že v námitkách zastává názor, že kritérium hodnocení „automatické uvolnění přístupových dvířek po skončení separace“ splní pouze jeden systém na trhu, a to systém MacoSmart společnosti Macopharma. 

19.         K tvrzení zadavatele uvedenému v rozhodnutí o námitkách, že dané kritérium bylo zvoleno proto, že automatické uvolnění dvířek krevního lisu po skončení separace zvyšuje uživatelský komfort i bezpečnost procedury, neboť je jasnou a nezaměnitelnou informací o ukončení separace a tím i pokynem pro manuální zásah obsluhy, navrhovatel uvádí, že informací a pokynem pro manuální zásah obsluhy může být i písemná hláška o ukončení separace na displeji odlučovače, doprovázená zvukovým signálem, kterou disponují např. extraktory krevních složek nabízené navrhovatelem.

20.         Navrhovatel je dále přesvědčen, že veřejná zakázka svým charakterem splňuje podmínky pro zadávací řízení dle § 131 zákona, tj. rámcovou dohodu s jedním účastníkem. Dle jeho názoru pak doba plnění veřejné zakázky byla stanovena v rozporu s § 131 odst. 3 zákona, když zadavatel požaduje uzavření smlouvy na veřejnou zakázku v délce osmi let, ačkoliv trvání rámcových dohod je zákonem omezeno na dobu čtyř let. Skutečnost, že předmět plnění veřejné zakázky má být realizován na základě § 131 zákona, a nikoliv jako zakázka pravidelné povahy vyplývá dle navrhovatele ze skutečnosti, že na základě smlouvy na veřejnou zakázku nemusí zadavatel od vybraného dodavatele objednat za dobu trvání smlouvy žádné plnění, rovněž zde není uvedeno žádné minimální množství spotřebního materiálu, které by bylo opakovaně zadavatelem objednáváno. K tomu dále navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOJS-42016/2020/523/JŠi ze dne 31. 12. 2020. Na základě daného rozhodnutí se navrhovatel domnívá, že se v daném případě jedná o rámcovou dohodu. Navrhovatel dále uvádí, že delší trvání smluvního vztahu je umožněno pouze ve výjimečných a odůvodněných případech. Zadavatel však trvání vztahu přesahující zákonem stanovený čtyřletý limit dle navrhovatele žádným způsoben neodůvodnil, jak vyžaduje § 131 odst. 3 zákona.

21.         Dle navrhovatele je argumentace zadavatele k dané námitce uvedená v rozhodnutí o námitkách lichá, neboť průběžné objednávky spotřebního materiálu jsou sice v zadávací dokumentaci i ve smlouvě na veřejnou zakázku předvídány, nicméně ani smlouva na veřejnou zakázku ani zadávací dokumentace neobsahuje žádný závazek zadavatele učinit jakoukoli objednávku spotřebního materiálu. Veškeré údaje v zadávací dokumentaci jsou předpokládaným odhadem, který však nemusí být za celou dobu trvání smlouvy naplněn. Dle navrhovatele není rovněž vyloučeno, že by spotřební materiál mohl být zadavatelem pořízen od jiného dodavatele.

22.         Navrhovatel tedy shrnuje, že dle jeho názoru jsou zmíněná kritéria hodnocení diskriminační, neodůvodněná a stanovená účelově tak, aby zajistila výhodu konkrétnímu dodavateli/konkrétním dodavatelům. Bodová váha příslušného kritéria hodnocení by dle navrhovatele měla cílit na kvalitu výsledného transfuzního přípravku, zajištění bezpečnosti obsluhy/dárce nebo urychlení/usnadnění úkonů obsluhy a s těmito parametry by měla kritéria hodnocení korespondovat.  Navrhovatel dodává, že nastavením kritérií hodnocení v daném případě zadavatel porušil § 36 odst. 1 a § 6 odst. 2 zákona. Dále dle navrhovatele uvedená kritéria hodnocení nejsou vyjádřením odůvodněných potřeb zadavatele a odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0083/2018/VZ-12068/2018/531/VNe ze dne 23. 4. 2018. Dále pak zadavatel dle názoru navrhovatele porušil § 131 zákona.

23.         Navrhovatel závěrem navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

24.         Úřad obdržel dne 9. 6. 2022 návrh navrhovatele a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

25.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

26.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-19781/2022/511 ze dne 13. 6. 2022.

27.         Dne 21. 6. 2022 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu a dne 22. 6. 2022 obdržel Úřad zadávací dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

28.         K pochybením uvedeným v návrhu zadavatel úvodem konstatuje, že zadávací podmínky veřejné zakázky nastavil zcela transparentně, nediskriminačně a v souladu se všemi zákonnými ustanoveními, jež měl povinnost dodržet. Zadavatel uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů získal informace o obdobných veřejných zakázkách zadaných jinými nemocnicemi, aby mj. zjistil, co je při zadání veřejné zakázky tohoto druhu v současné době obvyklé. Při určování technických požadavků na předmět plnění využil také předběžných tržních konzultací, aby získal kvalifikované informace od dodavatelů, jako specialistů v daném oboru, a mohl tak řádně vyhodnotit, jak své potřeby, tak specifika trhu, a promítnout je do požadavků na technickou specifikaci předmětu plnění veřejné zakázky. V rámci předběžných tržních konzultací byl osloven navrhovatel a další tři významní dodavatelé prostřednictvím e-mailové zprávy, v níž zadavatel informoval o svém záměru zadat veřejnou zakázku. Dodavatele zadavatel rovněž požádal o vyjádření k technickým parametrům předmětu plnění. Dle zadavatele se navrhovatel ve své odpovědi ze dne 17. 3. 2022 žádným způsobem nezmínil, že by technická specifikace požadovaného plnění měla být nastavena formou určení kvalitativních kritérií konečného produktu a nikoli formou hodnocení technických parametrů předmětu plnění. Následně však při podání námitek, resp. návrhu navrhovatel opakovaně uvádí, že podstatné jsou kvalitativní hodnoty výsledného produktu, tedy transfuzního přípravku a dle nich měla být kritéria hodnocení nastavena. S takovým přístupem navrhovatele se však zadavatel nemůže ztotožnit, neboť institut předběžných tržních konzultací slouží právě k tomu, aby dodavatelé, jako specialisté v daném oboru, sdělili zadavateli, co je pro plnění, které má být vybráno, podstatné, co by zadavatel neměl opominout a na co by měl zaměřit svou pozornost. Je to zadavatel, kdo je povinen požadované plnění, potažmo kritéria hodnocení specifikovat, dodavatel je však specialistou daného oboru, a tedy ví nejlépe, jaké jsou možnosti, novinky či případné problémy, s nimiž se předmětná oblast pojí.

29.         K části návrhu týkající se kritéria hodnocení „možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin“ odkazuje zadavatel na své vyjádření v rozhodnutí o námitkách a doplňuje, že ačkoli navrhovatel odkazuje na evropský dokument Guide to the preparation a tvrdí, že „dle tohoto dokumentu musí být doba zpracování buffy-coatu do 24 hodin“, nezakládá se jeho tvrzení na pravdě, neboť přesná citace daného dokumentu zní „…A unit of Whole Blood, stored for up to 24 hours…“, a hovoří tedy o podmínce skladování plné krve za účelem výroby směsných destičkových koncentrátů, nikoliv o následných podmínkách skladování samotných buffy-coatů. Dalším dokumentem, který se danou problematikou zabývá je dle zadavatele „Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP č. STL2015_11 ze dne 2. 11. 2015 verze 1 – SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVA KRVE, KREVNÍCH SLOŽEK, SUROVINY PRO DALŠÍ VÝROBU A TRANSFUZNÍCH PŘÍPRAVKŮ“ (dále jen „Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství“), přičemž »tento dokument taktéž zmiňuje plnou krev, když uvádí: „…plná krev se může uchovávat po dobu 24 hodin za validovaných podmínek pro udržení teploty mezi 20 a 24°C, což je nezbytné pro výrobu trombocytů z plné krve…“«

30.         Zadavatel dále uvádí, že obecně závazný předpis platný v ČR, tedy vyhláška o lidské krvi se podrobně danou otázkou nezabývá. Příslušný proces je v ČR dle zadavatele upraven dokumentem doporučujícího charakteru, a to zmíněným Doporučením společnosti pro transfuzní lékařství. Zadavatel uvádí, že na evropské úrovni pak byl vydán navrhovatelem zmíněný Guide to the preparation, který však není v ČR přímo právně závazný, neboť má charakter doporučení. Dle zadavatele tak není žádný z uvedených dokumentů zadávacími podmínkami porušen.

31.         K části návrhu týkající se kritéria hodnocení „deleukotizační filtr měkký s minimální ztrátou erytrocytů“ zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách.

32.         K části návrhu týkající se kritéria hodnocení „automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu zpracování“ zadavatel rovněž odkazuje na své vyjádření k předmětné námitce v rozhodnutí o námitkách.

33.         K části návrhu týkající se kritéria hodnocení „automatické otevření dvířek po skončení separace“ zadavatel primárně odkazuje na své vyjádření v rozhodnutí o námitkách. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel neuvedl, který přístroj (kromě systému Macosmart) by dané kritérium splnil, zadavatel pak uvádí, že splnění tohoto výběrového kritéria deklaroval také dodavatel MEDISTYL-PHARMA a.s., IČO 61855782, se sídlem Táborská 325/57, 140 00 Praha 4 (dále jen jako „MEDISTYL-PHARMA“). Dále zadavatel uvádí, že pokud navrhovatel při seznámení se zadávacími podmínkami zjistil, že jím nabízené plnění by nesplnilo toto kritérium, jelikož jím nabízený přístroj vůbec příslušná dvířka nemá, měl k dispozici právní nástroj, jehož pomocí mohl nastalou situaci řešit. Navrhovatel mohl požádat o vysvětlení zadávací dokumentace, dotazovat se na smysl či účel tohoto kritéria a nabídnout své řešení, jež by požadovaný účel naplnilo, což by mohlo vést k úpravě zadávacích podmínek. Zadavatel se domnívá, že primárním záměrem navrhovatele je komplikovat zadávací řízení na plnění veřejné zakázky.

34.         K části návrhu týkající se délky trvání smlouvy na veřejnou zakázku zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách. Dle zadavatele je smyslem zadávacího řízení zajistit zdravotnické prostředky pro činnost, kterou zadavatel provádí, tedy zpracování plné krve. Zadavatel uvádí, že není jeho záměrem uzavřít smlouvu, kterou se bude snažit obcházet či hledat kličky, aby ji nemusel plnit. Zadavatel je přesvědčen, že zadávací řízení, resp. výsledná smlouva, jež má být uzavřena, není rámcovou dohodou.

35.         Zadavatel trvá na tom, že v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem, dodržel zásady transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti a rovného zacházení, a proto žádá Úřad, aby návrh ve smyslu § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

36.         Usnesením č. j. ÚOHS-21377/2022/511 ze dne 27. 6. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o úkonech, které zadavatel provedl, a dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

37.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-2561/2022/510 ze dne 7. 7. 2022 nařídil Úřad zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0245/2022/VZ.

38.         Usnesením č. j. ÚOHS-22660/2022/511 ze dne 8. 7. 2022 přerušil Úřad správní řízení za účelem získání odborných stanovisek k otázkám týkajících se navrhovatelem namítaných parametrů technické specifikace předmětu plnění veřejné zakázky, a to do doby doručení posledního z těchto stanovisek.

39.         Úřad se na základě žádosti o poskytnutí odborného stanoviska č. j.  ÚOHS-25961/2022/511 ze dne 1. 8. 2022 ke kritériím „deleukotizační filtr měkký s minim. ztrátou erytrocytů“ a „automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu zpracování“ obrátil na následující subjekty:

• Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 (dále jen „Univerzita Karlova“)
• Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno (dále jen „Masarykova univerzita“)
• Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta, IČO 61989592, Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc (dále jen „Univerzita Palackého v Olomouci“)
• Ostravská univerzita, Lékařská fakulta, IČO 61988987, se sídlem Dvořákova 138/7, 702 00 Ostrava (dále jen „Ostravská univerzita“)
• Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, I. P. Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc – Nová Ulice (dále jen „FN Olomouc“)
• Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava – Poruba (dále jen „FN Ostrava“)
• Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše 1128/13, 301 00 Plzeň – Jižní Předměstí (dále jen „FN Plzeň“)

a požádal je o zodpovězení následujících otázek:

1.      Uveďte, zda a případně jaké jsou rozdíly mezi měkkým deleukotizačním filtrem a tvrdým deleukotizačním filtrem. Svou odpověď zdůvodněte.

2.      Uveďte, zda a případně jaké jsou rozdíly při používání měkkého deleukotizačního filtru a tvrdého deleukotizačního filtru. Svou odpověď zdůvodněte.

3.      Usnadňuje podle Vašeho odborného názoru použití některého z daných typů deleukotizačního filtru (tj. měkkého a tvrdého) obsluze manipulaci? Pokud ano, tak jakého typu filtru a v jakém ohledu? Svou odpověď zdůvodněte.

4.      Uveďte, jaká je doba filtrace při použití měkkého deleukotizačního a jaká je doba filtrace při užití tvrdého deleukotizačního filtru. Svou odpověď zdůvodněte.

5.      Uveďte, zda a případně jaký je rozdíl ve výtěžnosti při použití měkkého deleukotizačního filtru a tvrdého deleukotizačního filtru. Svou odpověď zdůvodněte.

6.      Uveďte, zda je nutné za účelem urychlení a usnadnění manuálního míchání vaku s erytrocyty po skončení separace provádět automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem během separace. Svou odpověď zdůvodněte.

7.      Uveďte, zda a případně jaký vliv na výsledné hodnoty transfuzního přípravku má automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem během separace. Svou odpověď zdůvodněte.

8.      Uveďte, zda a případně jaký vliv má automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu separace na následné manuální míchání vaku s erytrocyty po skončení separace. Svou odpověď zdůvodněte.

9.      Uveďte, zda může při automatickém promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu separace dojít k poškození erytrocytů. Svou odpověď zdůvodněte.

40.         Úřad dne 4. 8. 2022 obdržel odborné stanovisko od FN Plzeň, dne 8. 8. 2022 od FN Ostrava, dne 9. 8. 2022 od FN Olomouc a dne 11. 8. 2022 od Univerzity Palackého v Olomouci. Podrobněji k obsahu odborných stanovisek viz body 90. až 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

41.         Dne 18. 8. 2022 se Úřad prostřednictvím opakované žádosti o poskytnutí odborného stanoviska č. j. ÚOHS-28410/2022/511 obrátil znovu na Masarykovu univerzitu a Ostravskou univerzitu a žádostí č. j. ÚOHS-28411/2022/511 na Univerzitu Karlovu. Dne 22. 8. 2022 obdržel Úřad odborné vyjádření od Ostravské univerzity a dne 23. 8. 2022 od Univerzity Karlovy. Podrobněji k obsahu odborných stanovisek viz body 90. až 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Masarykova univerzita se v opětovně stanovené lhůtě nevyjádřila.

42.         Dále se Úřad ke kritériím „možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin“, „deleukotizační filtr měkký s minim. ztrátou erytrocytů“ a „automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu zpracování“ obrátil dne 1. 8. 2022na základě žádosti o poskytnutí odborného stanoviska č. j. ÚOHS-25962/2022/511 na Fakultní nemocnici Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno (dále jen „FN Brno“) a požádal o zodpovězení následujících otázek:

1.      Vysvětlete, co je buffy-coat.

2.      Uveďte, zda a případně jaký je rozdíl mezi pojmem buffy-coat a plná krev.

3.      Uveďte, zda existuje nějaká lhůta od odběru plné krve, ve které je nutné ji zpracovat za účelem výroby transfuzních přípravků, a případně jaká.

4.      Uveďte, do kolika hodin (jak dlouhou dobu) od provedení odběru krve je možné vytvořit buffy-coat? Svou odpověď zdůvodněte.

5.      Uveďte, po jak dlouhou dobu je buffy-coat způsobilý k (dalšímu) zpracování. Svou odpověď zdůvodněte. Liší se doba možná pro zpracování buffy-coatu v závislosti na typu transfuzního přípravku, který z něj bude vyroben? Svou odpověď zdůvodněte.

6.      Existují v ČR nějaké obecně závazné předpisy či pokyny, kterými se řídí zpracování buffy-coatu? Pokud ano, uveďte jaké.

7.      Popište, jakou funkci plní deleukotizační filtr při filtraci plné krve.

8.      Uveďte, zda a případně jaké jsou rozdíly mezi měkkým deleukotizačním filtrem a tvrdým deleukotizačním filtrem. Svou odpověď zdůvodněte.

9.      Uveďte, zda a případně jaké jsou rozdíly při používání měkkého deleukotizačního filtru a tvrdého deleukotizačního filtru. Svou odpověď zdůvodněte.

10.  Usnadňuje podle Vašeho odborného názoru použití některého z daných typů deleukotizačního filtru (tj. měkkého a tvrdého) obsluze manipulaci? Pokud ano, tak jakého typu filtru a v jakém ohledu? Svou odpověď zdůvodněte.

11.  Uveďte, jaká je doba filtrace při použití měkkého deleukotizačního a jaká je doba filtrace při užití tvrdého deleukotizačního filtru. Svou odpověď zdůvodněte.

12.  Uveďte, zda a případně jaký je rozdíl ve výtěžnosti při použití měkkého deleukotizačního filtru a tvrdého deleukotizačního filtru. Svou odpověď zdůvodněte.

13.  Uveďte, zda je nutné za účelem urychlení a usnadnění manuálního míchání vaku s erytrocyty po skončení separace provádět automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem během separace. Svou odpověď zdůvodněte.

14.  Uveďte, zda a případně jaký vliv na výsledné hodnoty transfuzního přípravku má automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem během separace. Svou odpověď zdůvodněte.

15.  Uveďte, zda a případně jaký vliv má automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu separace na následné manuální míchání vaku s erytrocyty po skončení separace. Svou odpověď zdůvodněte.

16.  Uveďte, zda může při automatickém promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu separace dojít k poškození erytrocytů. Svou odpověď zdůvodněte.

43.         Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad neobdržel odborné vyjádření k otázkám od FN Brno ani na základě opětovně zaslané žádosti o poskytnutí odborného stanoviska č. j. ÚOHS-30750/2022/511 ze dne 6. 9. 2022, obrátil se dne 13. 9. 2022 s žádostí o poskytnutí doplňujícího odborného stanoviska č. j. ÚOHS-31848/2022/511 na Univerzitu Karlovu a požádal o doplnění vyjádření k již zaslanému odbornému stanovisku ze dne 23. 8. 2022, a to konkrétně k následujícím otázkám:

1.      Vysvětlete, co je buffy-coat.

2.      Uveďte, zda a případně jaký je rozdíl mezi pojmem buffy-coat a plná krev.

3.      Uveďte, zda existuje nějaká lhůta od odběru plné krve, ve které je nutné ji zpracovat za účelem výroby transfuzních přípravků, a případně jaká.

4.      Uveďte, do kolika hodin (jak dlouhou dobu) od provedení odběru krve je možné vytvořit buffy-coat? Svou odpověď zdůvodněte.

5.      Uveďte, po jak dlouhou dobu je buffy-coat způsobilý k (dalšímu) zpracování. Svou odpověď zdůvodněte. Liší se doba možná pro zpracování buffy-coatu v závislosti na typu transfuzního přípravku, který z něj bude vyroben? Svou odpověď zdůvodněte.

6.      Existují v ČR nějaké obecně závazné předpisy či pokyny, kterými se řídí zpracování buffy-coatu? Pokud ano, uveďte jaké.

7.      Popište, jakou funkci plní deleukotizační filtr při filtraci plné krve.

44.         Dne 26. 9. 2022 obdržel Úřad odborné vyjádření od Univerzity Karlovy. Podrobněji k jeho obsahu viz body  101. až 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

45.         Dne 27. 9. 2022 Úřad oznámil účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-33567/2022/511 pokračování ve správním řízení.

Další průběh správního řízení

46.         Usnesením č. j. ÚOHS-33570/2022/511 ze dne 27. 9. 2022 stanovil Úřad zadavateli lhůtu ke sdělení, z jakých konkrétních důvodů požaduje dle zadávací dokumentace k veřejné zakázce, resp. přílohy č. 3 Technická specifikace kritérium „automatické uvolnění přístupových dvířek po skončení separace“, dále ke sdělení, z jakých konkrétních důvodů preferuje řešení spočívající v automatickém uvolnění přístupových dvířek po skončení separace, resp. sdělení, z jakých konkrétních důvodů nejsou pro zadavatele vyhovující i jiné způsoby signalizace ukončení separace.

47.         Dále usnesením č. j. ÚOHS-34321/2022/511 ze dne 3. 10. 2022 Úřad stanovil zadavateli lhůtu ke sdělení, z jakých konkrétních důvodů stanovil dobu plnění veřejné zakázky v délce 8 let.

48.         Dne 4. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k usnesení č. j. ÚOHS-33570/2022/511. K obsahu vyjádření viz bod 108. a 109. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

49.         Dne 10. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k usnesení č. j. ÚOHS-34321/2022/511. K obsahu vyjádření viz bod 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

50.         Usnesením č. j. ÚOHS-35594/2022/511 ze dne 12. 10. 2022 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k vyjádření se k odbornému stanovisku týkajícímu se kritéria „možnost zpracování buffy-coatu do 48 hod“, které Úřad obdržel od Univerzity Karlovy dne 26. 9. 2022. Zadavatel doručil své vyjádření k danému usnesení Úřadu dne 19. 10. 2022. Blíže k obsahu vyjádření viz bod 111. a 112. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

51.         Dne 24. 10. 2022 Úřad stanovil usnesením č.j. ÚOHS-37261/2022/511 zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to sdělení, zda a případně jakým způsobem v současné době využívá buffy-coat pro laboratorní (netransfuzní) účely. V případě, že v současné době nevyužívá buffy-coat pro laboratorní (netransfuzní) účely, sdělení, resp. popisu, jakým způsobem by buffy-coat pro laboratorní (netransfuzní) účely využíval.

52.         Dále se Úřad dne 25. 10. 2022 obrátil na Česká republika – Ministerstvo zdravotnictví, IČO 00024341, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 (dále jen „MZČR“) s žádostí č. j. ÚOHS-37467/2022/511 o poskytnutí odborného vyjádření k následujícím otázkám:

• Uveďte, zda mohou zdravotnická zařízení v České republice používat buffy-coat i pro jiné než transfuzní účely. Pokud ano, uveďte konkrétně pro jaké účely a dále uveďte, zda a případně jakým způsobem/jakými předpisy je takové využití buffy-coatu regulováno.
• V případě, že zdravotnická zařízení mohou využívat buffy-coat pro jiné (netransfuzní) účely, vztahuje se tato možnost využití na všechna zdravotnická zařízení? Pokud ne, uveďte, na která zdravotnická zařízení se tato možnost vztahuje.

53.         Dne 31. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k usnesení č.j. ÚOHS-37261/2022/511 ze dne 24. 10. 2022. K obsahu vyjádření viz bod 113. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

54.         Dne 2. 11. 2022 obdržel Úřad odborné vyjádření MZČR. K obsahu vyjádření viz bod 114. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

55.         Dne 3. 11. 2022 se Úřad v návaznosti na vyjádření MZČR obrátil žádostí č. j. ÚOHS-38888/2022/511 o poskytnutí odborného vyjádření na Českou lékařskou společnost Jana Evangelisty Purkyně, z.s., Společnost pro transfuzní lékařství, Sokolská 490/31, 120 00 Praha – Nové Město (dále jen „Česká lékařská společnost“) k následujícím otázkám:

• Uveďte, zda mohou zdravotnická zařízení v České republice používat buffy-coat i pro jiné než transfuzní účely. Pokud ano, uveďte, zda je využívání buffy-coatu pro jiné (netransfuzní) účely ve zdravotnických zařízeních nějakým způsobem omezeno. Případně uveďte, jaké podmínky musí zdravotnické zařízení splnit, aby buffy-coat mohlo využívat pro jiné než transfuzní účely. Eventuálně uveďte, z jakých předpisů takové podmínky vyplývají.
• V návaznosti na výše zmíněné uveďte, zda může konkrétně Uherskohradišťská nemocnice a.s., IČO 27660915, se sídlem J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště využívat buffy-coat pro jiné než transfuzní účely, případně za jakých podmínek.

56.         Česká lékařská společnost v Úřadem stanovené lhůtě své vyjádření nezaslala.

57.         Dne 24. 11. 2022 stanovil Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-41899/2022/511 lhůtu k provedení úkonu, a to sdělení, zda je využívání buffy-coatu pro jiné (netransfuzní) účely ve zdravotnických zařízeních nějakým způsobem omezeno. Případně sdělení, z jakých předpisů takové podmínky vyplývají. Eventuálně sdělení, jaké podmínky musí zadavatel splnit, aby buffy-coat mohl využívat pro jiné než netransfuzní účely.

58.         Dne 28. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k usnesení č. j. ÚOHS-41899/2022/511 K obsahu vyjádření viz bod 115. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

59.         Usnesením č. j. ÚOHS-42554/2022/VZ ze dne 29. 11. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

60.         Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem k podkladům rozhodnutí nevyjádřil. Navrhovatel zaslal Úřadu vyjádření k podkladům rozhodnutí dne 16. 12. 2022.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

61.         Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ke kritériu hodnocení „možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin“ uvádí, že medicínským účelem veřejné zakázky je výroba transfuzních přípravků a požadovaná dodávka odběrových souprav pro odběry plné krve je soutěžena za tímto medicínským účelem. Dále dle navrhovatele z vyjádření zadavatele ze dne 31. 10. 2022 vyplývá, že v současné době buffy-coat pro netransfuzní účely nepoužívá. Dle názoru navrhovatele i přes skutečnost, že zadavatel uvádí teoretické možnosti dalšího využití buffy-coatů pro netransfuzní účely, sám takové využití neprovádí a ani neuvedl žádnou konkrétní spolupráci se subjekty, které by buffy-coat pro netransfuzní účely využívaly. Dále navrhovatel poukazuje na vyjádření Univerzity Karlovy ze dne 20. 9. 2022. Dle navrhovatele lze ze zmíněného vyjádření Univerzity Karlovy dovodit, že 24hodinová lhůta pro získání buffy-coatu z plné krve je lhůtou maximální a po této lhůtě již nelze buffy-coat využít pro transfuzní účely. Požadavek zadavatele na „možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin“ pro plnění veřejné zakázky se dle navrhovatele jeví jako zcela účelově stanovený, když bude zadavatelem využíván pro transfuzní účely v souladu s předmětem veřejné zakázky.

62.         Ke kritériu hodnocení „deleukotizační filtr měkký s minimální ztrátou erytrocytů“ navrhovatel poznamenává, že v některých vyjádřeních Úřadem oslovených subjektů se uvádí, že špatné založení tvrdého deleukotizačního filtru může při centrifugaci způsobit poškození odběrové soupravy a znehodnocení zpracovávané plné krve. To však navrhovatel považuje za zcela zavádějící a nepravdivé, neboť u typu vaku „odběrová souprava na plnou krev, filtrace plné krve“ proběhne filtrace plné krve přes deleukotizační filtr bezprostředně po odběru, poté je filtr odstraněn a teprve pak jsou vaky složeny do kyvety centrifugy a centrifugovány. Tvrdý filtr dle navrhovatele nemůže v žádném případě způsobit poškození vaků během točení, jelikož k filtraci plné krve dochází před centrifugací a do kyvety je vkládána souprava vaků bez deleukotizačního filtru. Dle navrhovatele nejsou zadavatelem stanovená kritéria stanovena jako jasná kvalitativní kritéria, kterých chce zadavatel dosáhnout, ale jsou stanovena za účelem zvýhodnění konkrétních technických řešení. Kvalitativním kritériem deleukotizačního filtru by měla být např. účinnost filtru – zbytkové množství leukocytů, procentuální výtěžnost červených krvinek, maximální ztráta erytrocytů při filtraci. Dále navrhovatel odkazuje na vyjádření Univerzity Karlovy ze dne 5. 8. 2022, ze kterého cituje: „filtrační schopnost nesouvisí přímo s materiálem použitím pro obal filtru, ale záleží pouze na konkrétních vlastnostech filtru (velikost a hustota pórů, plocha filtru, proudění filtrovaného média filtrem atd.), což znamená, že kvalita filtrace přímo nesouvisí s jeho měkkostí či tvrdostí.“ Dle navrhovatele požadavek na „deleukotizační filtr měkký s minimální ztrátou erytrocytů“ se jeví jako zcelaúčelově stanovený, neboť tvrdost či měkkost filtru nemá přímý vliv na ztrátu erytrocytů a tato vlastnost rozhodně nezaručuje pro konečné produkty filtrované plné krve žádnou výhodu či přidanou hodnotu.

63.         Navrhovatel ke kritériu hodnocení „automatické promíchávání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu zpracování“ uvádí, že odpovědi Úřadem dotazovaných subjektů k tomuto tématu jsou „zcela teoretické, ničím nepodložené, neboť neexistuje žádná studie/srovnání posuzující kvalitu erytrocytového transfuzního přípravku ručně a mixérem promíchávaných erytrocytů s aditivním roztokem. Stejně tak neexistují žádné studie zaměřující se na nepoškození či poškození erytrocytů mixérem“. Dále dle navrhovatele má zkušenosti s automatickým promícháváním erytrocytů jen málo transfuzních stanic a porovnání kvality přípravků s/bez promíchávání mixerem není k dispozici. Dle navrhovatele neexistuje studie, která by objektivně prokázala výhodu promíchávání mixérem, vše je dle názoru navrhovatele vyjadřováno pouze v teoretické rovině. Konečný meziprodukt je dle vyjádření navrhovatele nutno i tak promíchat a zkontrolovat personálem po skončení zpracování vaku na krevním lisu.

IV.      ZÁVĚRY ÚŘADU

64.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení, vyjádření odborných institucí a na základě vlastního zjištění konstatuje, že návrh navrhovatele se podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

65.         Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

66.         Dle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

67.         Dle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

68.         Dle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

69.         Dle § 131 odst. 3 zákona trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky.

70.         Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. 

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

71.         Z čl. 1, bodu 1.3. zadávací dokumentace vyplývá, že zadávací dokumentace obsahuje informace, které jsou výsledkem předběžné tržní konzultace. Výsledkem předběžné tržní konzultace byla část zadávací dokumentace, konkrétně Technická specifikace odběrových souprav, odběrových vah a automatických lisů. Předběžné tržní konzultace byly vedeny s navrhovatelem a dále se společnostmi Fresenius Kabi s.r.o., IČO 25135228, se sídlem Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4 (dále jen „Fresenius Kabi“); VIVACOM s.r.o., IČO 27127231, se sídlem U Švehlova altánu 1598/7, 102 00 Praha 10 (dále jen „VIVACOM“) a MEDISTYL-PHARMA.

72.         Z čl. 2, bodu 2.1. zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky jsou „průběžné dodávky odběrových souprav pro odběr plné krve a bezplatný výpůjčka 3 ks automatických lisů na zpracování krve a 6 ks odběrových míchacích vah.“

73.         Z čl. 3 zadávací dokumentace vyplývá, že dodávky odběrových souprav se sjednávají na dobu 8 let od nabytí účinnosti smlouvy. Po celou dobu trvání smlouvy je vyžadována výpůjčka 9 ks přístrojů, které jsou blíže specifikovány v příloze č. 3 Technická specifikace.

74.         V čl. 8, bodu 8.2. zadávací dokumentace je uvedeno, že „předpokládaná spotřeba v ks za rok, resp. za 8 let, uvedená v příloze č. 2 Cenová nabídka, je nezávazné množství zboží vycházející z průměrného množství odběrových souprav spotřebovaných zadavatelem v předcházejících letech. Tyto údaje nejsou závazné pro skutečné množství odběrových souprav, které bude vybraný dodavatel dodávat. Skutečné množství bude dáno výlučně potřebou zadavatele vycházející z množství a skladby pacientů, resp. klientů, a tedy z jednotlivých objednávek zadavatele. Zadavatel si vyhrazuje právo neodebrat či překročit množství uvedené jako předpokládaná spotřeba.“

75.         Dle čl. 9 zadávací dokumentace budou nabídky účastníků zadávacího řízení hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena dle dílčích kritérií, kterými jsou celková cena (váha 60 %) a kvalita (váha 40 %). Dílčí kritérium „kvalita“ bude hodnoceno dle parametrů nabízeného plnění bodovací metodou, přičemž hodnocené parametry jsou identifikovány v příloze č. 3 Technická specifikace jako výběrová kritéria.

76.         V příloze zadávací dokumentace č. 3 s názvem Technická specifikace jsou uvedeny technické parametry předmětu plnění veřejné zakázky. Dle této přílohy »nabízené plnění musí splňovat základní (povinná kritéria). Splnění výběrových kritérií bude předmětem hodnocení nabídky v rámci dílčího kritéria „kvalita“«. 

77.         Příloha zadávací dokumentace č. 3 Technická specifikace obsahuje povinná kritéria a 10 výběrových kritérií, přičemž navrhovatel napadá následující výběrová kritéria: „možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin“ (5 bodů), „deleukotizační filtr měkký s minim. ztrátou erytrocytů“ (5 bodů), „automatické uvolnění dvířek po skončení separace“ (3 body) a „automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixerem v průběhu zpracování“ (5 bodů).

78.         Příloha č. 3 Technická dokumentace, resp. splnění namítaných výběrových kritérií byla jednotlivými dodavateli v rámci předběžných tržních konzultací vyplněna následovně:

	Navrhovatel	Fresenius Kabi	MEDISTYL-PHARMA	VIVACOM
Možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin	NE	ANO	ANO	ANO
Deleukotizační filtr měkký s min. ztrátou erytrocytů	NE	ANO	NE	NE
Automatické otevření přístupových dvířek po skončení separace	NE	ANO	ANO	NE
Automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixerem v průběhu zpracování	NE	NE	ANO	ANO

 

79.         V čl. IV. bodu 1. přílohy č. 4 zadávací dokumentace s názvem Návrh smlouvy je uvedeno následující: »Spotřební materiál odběrových souprav tak, jak je specifikován v příloze Technická specifikace (dále jen spotřební materiál) bude dodáván vždy na základě objednávky Kupujícího, v níž budou uvedeny podrobné požadavky na jednotlivou dodávku (dále jen „Objednávka“), a to zejména co do specifikace a množství objednávaného spotřebního materiálu.«

80.         V čl. IV. bodu 2. přílohy zadávací dokumentace č. 4 Návrh smlouvy je uvedeno následující: „Objednávku odeslanou Kupujícím Prodávající bez zbytečného odkladu odesílateli písemně (e-mail viz níže) potvrdí (provede akceptaci Objednávky).“

Skutečnosti zjištěné z rozhodnutí o námitkách

81.         V rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 5. 2022 zadavatel uvedl následující skutečnosti.  „[P]řed vyhlášením veřejné zakázky proběhly předběžné tržní konzultace, v rámci nich zadavatel oslovil čtyři významné dodavatele na trhu (mezi nimi i stěžovatele), zaslal jim návrh technických parametrů pro zamýšlenou zakázku a dotazoval se, zda je daný dodavatel schopen splnit navrhované parametry, případně jaké parametry by jeho zboží nesplňovalo a proč. Na základě obdržených vyjádření pak zadavatel sestavil konečnou technickou specifikaci tak, aby vyhovovala jeho potřebám a zároveň naplňovala zákonné požadavky, tedy nediskriminovala ani nezvýhodňovala jakéhokoli dodavatele. Zadavatel stanovením základních kritérií u požadovaného plnění určil nepodkročitelné minimum vlastností, na jejichž splnění nemůže rezignovat a dále určil výběrová kritéria, která odůvodněně zvyšují kvalitu nabízeného plnění a dle nichž je pak možné nabídku z pohledu kvality hodnotit. Při určování výběrových kritérií zohledňoval zadavatel mimo jiné okolnost, aby konkrétní kritérium mohlo splnit zároveň více dodavatelů, nikoli pouze jeden, je však logické, že nemá smysl nastavovat jako výběrové kritérium vlastnost, kterou mají všechna potencionálně nabízená plnění, jelikož pak by ke srovnání kvality de facto nemohlo dojít. Výběrových kritérií bylo nastaveno 10. Dle vyjádření společnosti VIVACOM s.r.o., jež nabízí sortiment pro transfuzní medicínu společnosti Macopharma, by jejich plnění nevyhovělo pěti výběrovým kritériím, zbylým pěti kritériím by pak vyhovělo. Stěžovatel by dle svého vyjádření zaslaného v rámci předběžných tržních konzultací svou nabídkou taktéž nevyhověl pěti výběrovým kritériím, čtyřem kritériím by vyhověl a u jednoho kritéria není zřejmé, zda by mu plnění vyhovělo či nikoli. Z těchto výsledků je naprosto jednoznačné, že výběrová kritéria nebyla nastavena ve prospěch zboží společnosti Macopharma, jak tvrdí stěžovatel. Naopak plnění, které by nabídl stěžovatel a nabídka společnosti Vivacom (Macopharma) by s největší pravděpodobností byly z pohledu kvality srovnatelné.“

82.         K námitce týkající se kritéria „možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin“ uvedl zadavatel,že „buffy-coat jako produkt zpracování plné krve vzniká při každém jejím dárcovském odběru. Vzhledem k relativně nízké spotřebě trombocytů v transfuzní terapii není pravděpodobné, že by mohla výroba destičkových koncentrátů absorbovat veškerý dostupný buffy-coat. Delší (osmačtyřicetihodinová) lhůta pro jeho zpracování tak nabízí větší prostor pro případné využití této buněčné suspenze k jiným účelům. Z vyjádření dodavatelů v rámci předběžných konzultací vyplynulo, že takto nastavené výběrové kritérium by splnili ze čtyř oslovených dodavatelů 3, jediným dodavatelem, jehož plnění by tuto výběrovou vlastnost postrádalo, byl stěžovatel. Zadavatel nesouhlasí s vysvětlením stěžovatele, který se ve své námitce zaměřil pouze na jeden výsledný (byť hlavní) produkt zpracování buffy-coatu, a svou argumentací se snaží prezentovat tento výsledný produkt jako jediný možný, z čehož následně dovozuje povinnost zpracování buffy-coatu do 24 hodin. Tvrzení stěžovatele však neodpovídá realitě. Pokud by zadavatel na argumentaci stěžovatele přistoupil, pak by skutečnost, že tři ze čtyř oslovených významných dodavatelů na trhu možnost delší doby zpracování buffy-coatu nabízejí, postrádala smysl. Těžko si lze představit, že by těmito významnými dodavateli bylo nabízeno něco, co by bylo v praxi nevyužitelné. Zadavatel tedy námitku stěžovatele odmítá jako nedůvodnou a účelovou.“

83.         K námitce týkající se kritéria „deleukotizační filtr měkký s minim. ztrátou erytrocytů“ uvádí: „[M]ěkký deleukotizační filtr usnadňuje obsluze manipulaci, nevyžaduje odvzdušnění v závěru filtrační procedury a jelikož má vzhledem ke své konzistenci tendenci k samovolnému kolapsu, zůstává v něm výrazně menší reziduální objem krve, čímž vzrůstá výtěžnost. Důležitým faktorem je též výrazně kratší doba filtrace v případě použití filtru z měkkého materiálu. Uvedené skutečnosti relevantně odlišují použití měkkého či tvrdého filtru při filtraci plné krve a nastavení měkkosti deleukotizačního filtru jako výběrového kritéria pro hodnocení kvality nabízeného plnění tedy zadavatel považuje za odůvodněné a oprávněné. K domněnce stěžovatele, že zadavatel nastavil tento parametr účelově tak, aby zajistil výhodu konkrétnímu dodavateli, se s ohledem na chybějící identifikaci takového dodavatele, zadavatel nemůže vyjádřit. Pro doplnění zadavatel uvádí, že pokud snad je myšleným dodavatelem společnost Macopharma, jak stěžovatel předeslal v úvodu svého námitkového dokumentu, pak je jeho domněnka zcela lichá, jelikož dle vyjádření společnosti Vivacom (Macopharma – viz výše) by jejich plnění toto výběrové kritérium nesplnilo.“

84.         Kekritériu „automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixerem v průběhu zpracování“ zadavatel sděluje, že „nastavení konkrétního výběrového kritéria není vázáno pouze na výsledné hodnoty transfuzního přípravku. Zadavatel je zcela jistě oprávněn zohlednit mnohem širší spektrum skutečností, které celý proces filtrace ovlivňují, a to včetně vlivů časových, potažmo ekonomických. Při zařazení předmětného výběrového kritéria do zadávacích podmínek zadavatel vycházel zejména ze skutečnosti, že vak s krvinkami s aditivním roztokem je po skončení separace nutno v každém případě promíchat manuálně, automatické promíchávání již po čas procedury však následné manuální míchání urychluje a usnadňuje. K tvrzení stěžovatele, že automatické promíchávání červených krvinek s aditivním roztokem je znakem jediného systému na trhu zadavatel uvádí, že v rámci předběžných tržních konzultací deklarovaly splnění tohoto výběrového kritéria dva dodavatelé.“

85.         Dále dle zadavatele „automatické uvolnění dvířek krevního lisu po skončení separace zvyšuje uživatelský komfort i bezpečnost procedury, neboť je jasnou a nezaměnitelnou informací o ukončení separace a tím i pokynem pro manuální zásah obsluhy.“

86.         K námitce navrhovatele týkající se délky trvání smlouvy zadavatel uvedl, že při stanovení zadávacích podmínek vycházel z charakteru veřejné zakázky jako veřejné zakázky pravidelné povahy nikoli jako rámcové dohody a dále k rámcové dohodě odkazuje na komentářovou literaturu. Dále zadavatel uvádí následující: „Účelem zadávacího řízení je zajištění zdravotnických prostředků pro proces zpracování plné krve u zadavatele ve smyslu zajištění příslušných přístrojů ke zpracování plné krve spolu se spotřebním materiálem, jež bude při provozu přístrojů používán. Poskytnutí přístrojů a dodávka spotřebního materiálu jsou dvě věcně neoddělitelné součásti veřejné zakázky, byť je dodání spotřebního materiálu časově odděleno od poskytnutí přístrojů, a to tak, že přístroje jsou dodávány bez dalšího po uzavření smlouvy a spotřební materiál následně průběžně v opakovaných dodávkách činěných na základě objednávek zadavatele. Jde o naprosto standartně používaný systém ve zdravotnictví, kdy na určitý přístroj je navázán konkrétní spotřební materiál a dodavatel přístroje uzavírá s uživatelem takového přístroje smlouvu na základě níž mu přístroj dočasně poskytne, přičemž následně mu průběžně dodává spotřební materiál, jež uživatel musí při provozu přístroje používat. Jde tedy o jednoznačně provázané a věcně neoddělitelné plnění, kdy zadavatel nemůže přístroje od dodavatele přijmout a spotřební materiál následně neobjednávat. Průběžné objednávky spotřebního materiálu jsou nedílnou součástí plnění veřejné zakázky a jejich roční objem je do vysoké míry předvídatelný a byl účastníkům zadávacího řízení sdělen v rámci zadávacích podmínek. (…) V Článku 8.2. zadávací dokumentace pak zadavatel výslovně deklaroval, že předpokládaná spotřeba uvedená v příloze č. 2 - Cenová nabídka vychází z průměrného množství odběrových souprav spotřebovaných zadavatelem v předchozích letech. Zadavatel zároveň informoval účastníky řízení, že skutečné množství odběrových souprav bude dáno výlučně potřebou zadavatele vycházející z množství a skladby pacientů, resp. klientů, jež se odrazí v jednotlivých objednávkách zadavatele. Z uvedeného textu je zřejmé, že zadavatel nebude svévolně ovlivňovat množství objednaného spotřebního materiálu, ale bude výlučně reagovat na množství a skladbu pacientů, resp. klientů což je ve smyslu předvídatelnosti objednaného množství spotřebního materiálu zcela jistě pochopitelná a obecně připouštěná míra nejistoty. Znaky rámcové dohody tak nejsou v zadávané veřejné zakázce naplněny. Na základě uzavřené Smlouvy nebude pouze vybrán dodavatel a nedojde pouze k vymezení smluvního základu, aniž by Smlouva založila jakoukoli povinnost k plnění. Naopak smluvní partner bude povinen již do 14 dnů od účinnosti Smlouvy poskytnout plnění, konkrétně přístroje specifikované Smlouvou. Taktéž bude povinen zajistit školení obsluhy, servis přístrojů atd., a to bez nutnosti uzavírání jakékoli další realizační smlouvy. Dvoufázovost postupu tak, jak je výše popsána v komentářové literatuře k § 131 ZZVZ, ani podmínka poskytnutí plnění až na základě realizační smlouvy nikoliv na základě samotné (rámcové) dohody jednoznačně nejsou splněny. Další popisovaný znak, tedy nejednoznačnost závazku z uzavřené rámcové dohody a nemožnost dodavatele spoléhat se na konkrétní zisk či obrat za určité období, taktéž není u předmětné veřejné zakázky naplněn, jelikož jak bylo vysvětleno výše, zadavatel de facto nemůže spotřební materiál neobjednávat, ale naopak k objednávkám docházet musí, a jejich objem je nanejvýš předvídatelný v součtu za dané časové období (1 rok, resp.8 let). Dodávky spotřebního materiálu tak, jak jsou popsány, naopak splňují definici veřejné zakázky s plněním pravidelné povahy. Zadavatel je přesvědčen, že veřejnou zakázku je nutno posuzovat v celém jejím kontextu, brát v úvahu všechny okolnosti plánovaného smluvního vztahu ve vzájemných souvislostech, přičemž tímto přístupem dospěl zadavatel k jednoznačnému závěru, že zadávaná veřejná zakázka není rámcovou dohodou a nevztahuje se tak na ni ustanovení § 131 odst. 3 ZZVZ omezující trvání vztahu ze Smlouvy na dobu max. 4 let.“

Skutečnosti zjištěné z Guide to the preparation a Doporučení společnosti pro transfuzní lékařství

87.         V části C, bodu C-1. 20. vydání doporučení Guide to the preparation z roku 2020 se ke zpracování buffy-coatu („preparation from buffy coat“) uvádí následující: „A Whole blood unit, stored for up to 24 hours in conditions validated to maintain the temperature between + 20 °C and + 24 °C, is centri fuged so that platelets are primarily sedimented to the buffy coat layer together with the leucocytes.“ 

88.         V čl. 3, bodu 3.1 Doporučení společnosti pro transfuzní lékařství je uvedeno: „Plná krev se může uchovávat po dobu 24 hodin za validovaných podmínek pro udržení teploty mezi 20 a 24 °C, což je nezbytné pro výrobu trombocytů z plné krve.“

Skutečnosti zjištěné z odpovědí na žádosti o poskytnutí odborného stanoviska č. j. ÚOHS-25961/2022/511, č. j. ÚOHS-28410/2022/511 a č. j. ÚOHS-28411/2022/511

89.         Úřad konstatuje, že odpovědi FN Olomouc a Univerzity Palackého v Olomouci jsou totožné, uváděny proto budou pouze odpovědi FN Olomouc. Stejně tak odpovědi FN Ostrava jsou totožné s odpověďmi Ostravské univerzity, uváděny tak budou pouze odpovědi FN Ostrava.

90.         Otázka č. 1: Uveďte, zda a případně jaké jsou rozdíly mezi měkkým deleukotizačním filtrem a tvrdým deleukotizačním filtrem. Svou odpověď zdůvodněte.

• Univerzita Karlova: „Filtrační schopnost nesouvisí přímo s materiálem použitým pro obal filtru. Záleží pouze na konkrétních vlastnostech filtru (velikost a hustota pórů, plocha filtru, proudění filtrovaného média filtrem atd.). To znamená, že kvalita filtrace přímo nesouvisí s tím, zda je filtr tzv. měkký nebo tvrdý.“
• FN Ostrava: „Ano, je rozdíl mezi měkkým a tvrdým deleukotizačním filtrem. Rozdíl je v tuhosti ochranného obalu filtrační části filtru (měkký filtr je ohebný).“
• FN Olomouc: „U měkkého nebo tvrdého filtru jde o obal vlastního filtru. Obal nemá vliv na kvalitu výsledného transfuzního přípravku.“
• FN Plzeň: „Na specializovaném pracovišti používáme již 4 roky měkký deleukotizační filtr z důvodu minimalizace ztrát produktu (oproti tvrdému filtru, který byl používán v minulosti). Stěny měkkého filtru automaticky kolabují a ve filtru zůstane minimální množství krve. Používáme měkký filtr z hlediska efektivity, má vliv na kvalitu výsledného produktu.“

91.         Otázka č. 2: Uveďte, zda a případně jaké jsou rozdíly při používání měkkého deleukotizačního filtru a tvrdého deleukotizačního filtru. Svou odpověď zdůvodněte.

• Univerzita Karlova: „Měkký deleukotizační filtr je vhodnější při manipulacích souvisejících s centrifugací, protože jej není nutné dodatečně opatřovat obalem, který brání eventuálnímu protržení centrifugovaných vaků, bývá také menší, resp. užší, a je tedy vhodnější pro deleukotizaci erytrocytů následně po zpracování plné krve.“
• FN Ostrava: „Rozdíl v používání měkkého a tvrdého deleukotizačního filtru se projevuje při zakládání odběrové soupravy do centrifugační kyvety před centrifugací. Špatné založení tvrdého deleukotizačního filtru může při centrifugaci způsobit poškození odběrové soupravy a znehodnocení zpracovávané plné krve.“

• FN Olomouc: „Deleukotizační filtr je součástí odběrové soupravy, centrifugace plné krve probíhá tedy i s filtrem. Dle našich zkušeností je s měkkým oválným filtrem snadnější manipulace. Zakládání vaků s tvrdým deleukotizačním filtrem do kyvety před centrifugací je manipulačně náročnější pro obsluhu, při nevhodném uložení tvrdého filtru nebo filtru s ostřejšímu hranami hrozí během centrifugace poškození vaku a následné znehodnocení transfuzního přípravku.“
• FN Plzeň: „Deleukotizační filtr v našem případě měkký je součástí odběrového vaku. Tvrdý deleukotizační filtr, který jsme používali v minulosti, byl také jako součást odběrového vaku. Rozdíl mezi setováním vaků na automatický lis není. Viditelný rozdíl je při vlastní filtraci – měkký deleukotizační filtr minimalizuje ztráty produktu, kdy při gravitačním zpuštění krve do finálního vaku je deleukotizační filtr zploštělý s minimálním množství krve.“
• 92.         Otázka č. 3: Usnadňuje podle Vašeho odborného názoru použití některého z daných typů deleukotizačního filtru (tj. měkkého a tvrdého) obsluze manipulaci? Pokud ano, tak jakého typu filtru a v jakém ohledu? Svou odpověď zdůvodněte.
• Univerzita Karlova: „Měkký deleukotizační filtr je vhodnější při manipulacích souvisejících s centrifugací, protože jej není nutné dodatečně opatřovat obalem, který brání eventuálnímu protržení centrifugovaných vaků, bývá také menší, resp. užší, a je tedy vhodnější pro deleukotizaci erytrocytů po zpracování.“
• FN Ostrava: „Při použití odběrové soupravy pro deleukotizaci erytrocytů, usnadňuje manipulaci obsluze použití měkkého filtru. Výhoda použití měkkého filtru se projeví při zakládání odběrové soupravy do kyvety centrifugy před centrifugací (měkký filtr je ohebný).“
• FN Olomouc: „Ano, měkký oválný filtr usnadňuje obsluze manipulaci zejména při zakládání vaků do kyvety před centrifugací. Tvrdší filtry je vhodnější chránit obalem, aby nedošlo k protržení centrifugovaných vaků a tím ke znehodnocení vlastního produktu.“
• FN Plzeň: „V obou případech se vaky deleukotizačními filtry setují na přístroj stejným způsobem. Jsou sterilně balené a jsou součástí setu. Obsluha a manipulace je stejná, filtry se nesmí mačkat a manipulovat s nimi. Filtrace u technologicky nejnovějších typů odběrových vaků probíhá na základě gravitace (dodržení požadavků na jakost transfuzních přípravků dle Guidelines a požadavků SÚKlu na Správnou výrobní praxi. V případě tvrdého filtru objemově zůstává ve filtru více produktu. Rozdíl je také v době filtrace, kdy v případě tvrdého filtru je filtrace delší. U měkkého filtru je filtrace kratší a objemově zůstává ve filtru méně produktu.“

93.         Otázka č. 4: Uveďte, jaká je doba filtrace při použití měkkého deleukotizačního a jaká je doba filtrace při užití tvrdého deleukotizačního filtru. Svou odpověď zdůvodněte.

• Univerzita Karlova: „Doba filtrace nesouvisí s obalem použitým pro vlastní filtr (tvrdý obal/měkký obal), ale s vlastnostmi tohoto filtru (velikost a hustota pórů, plocha filtru, proudění filtrovaného média filtrem atd.) a také s vlastnostmi filtrovaného média (objem, hustota, resp. hematokrit a koncentrace jednotlivých buněk). Při použití stejného filtru se tedy např. liší doba filtrace plné krve před centrifugací od filtrace erytrocytů po zpracování.“
• FN Ostrava: „Z naší zkušenosti délka filtrace nezávisí na použití měkkého nebo tvrdého deleukotizačního filtru. Délka filtrace je cca 22 minut.“
• FN Olomouc: „Hodnotí se doba filtrace a kvalita výsledného produktu. Dle výsledků našich zkušebních provozů doba filtrace i kvalita výsledného produktu nesouvisí s obalem filtru, ale kvalita a výtěžnost souvisí s vlastnostmi filtru, jako je jeho velikost a hustota pór a plocha filtru.“
• FN Plzeň: „Doba filtrace při použití měkkého deleukotizačního filtru je 20 minut. Doba filtrace při použití tvrdého deleukotizačního filtru je 30 minut. Při množství denní filtrace na pracovišti je zkrácení doby filtrace pomocí měkkého filtru efektivní.“
• 94.         Otázka č. 5: Uveďte, zda a případně jaký je rozdíl ve výtěžnosti při použití měkkého deleukotizačního filtru a tvrdého deleukotizačního filtru. Svou odpověď zdůvodněte.
• Univerzita Karlova: „Výtěžnost filtrace nesouvisí s obalem použitým pro vlastní filtr (tvrdý obal/měkký obal), ale s vlastnostmi tohoto filtru (velikost a hustota pórů, plocha filtru, proudění filtrovaného média filtrem) a také s vlastnostmi filtrovaného média (objem, hustota, resp. hematokrit a koncentrace jednotlivých buněk).“
• FN Ostrava: „Ano, je rozdíl ve výtěžnosti mezi měkkým a tvrdým filtrem. Porovnali jsme zbytkový objem u měkkých a tvrdých deleukotizačních filtrů erytrocytů s tímto výsledkem:
• Zbytkový objem erytrocytů v tvrdém filtru je o cca 14 ml menší než zbytkový objem v měkkém deleukotizačním filtru.
• Z hlediska výtěžnosti je použití tvrdého filtru tedy mírně výhodnější. Objem filtrované krve je 250-300 ml.“
• FN Olomouc: „Výtěžnost filtrace nesouvisí s tvrdým nebo měkkým obalem, ale s kvalitou vlastního filtru (velikosti a hustotou pórů, plochou filtru) a také s vlastnostmi filtrovaného produktu, např. na jeho objemu a hustotě. Kvalita výsledného produktu může být u tvrdého deleukotizačního filtru ovlivněna nevhodným uložením filtru během centrifugace – viz bod č. 2.“

• FN Plzeň: „Výtěžnost u tvrdého deleukotizačního filtru statisticky byla naposledy sledována v roce 2018 (poslední používané filtry) a to v průměrné hodnotě 51,3 Hb (g/TU). Výtěžnost u měkkého deleukotizačního filtru statisticky evidována v roce 2021 je 57,2 Hb (g/TU). Výtěžnost u měkkého deleukotizačního filtru je vyšší, maximální ztráta při filtraci je 25 ml krve.“

95.         Otázka č. 6: Uveďte, zda je nutné za účelem urychlení a usnadnění manuálního míchání vaku s erytrocyty po skončení separace provádět automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem během separace. Svou odpověď zdůvodněte.

• Univerzita Karlova: „Míchání aditivního roztoku se separovanými erytrocyty během vlastní separace je výhodnější, protože zajišťuje rovnoměrnější promísení obou složek již během vlastní separace a snižuje tak riziko ucpání deleukotizačního filtru během následné filtrace po zpracování.“
• FN Ostrava: „Ano, má-li krevní lis mixér pro automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku během separace, usnadňuje se a urychluje se obsluze zpracování krve. Obsluha se po ukončení separace krve na automatickém krevním lisu nemusí zabývat manuálním promícháváním erytrocytů a aditivního roztoku.“
• FN Olomouc: „U manuálního míchání vaku s erytrocyty po skončení separace je nutný postup zajišťující vysokou kvalitu transfuzních přípravků. Automatické promíchávání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem během separace je novinkou v postupu, zajišťující rovnoměrnější promísení obou složek již během vlastní separace. Toto postupné promíchávání je pro erytrocyty mnohem šetrnější.“

96.         Otázka č. 7: Uveďte, zda a případně jaký vliv na výsledné hodnoty transfuzního přípravku má automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem během separace. Svou odpověď zdůvodněte.

• Univerzita Karlova: „Při nedokonalém promíchání aditivního roztoku s erytrocyty se můžou ve výsledném transfuzním přípravku objevit místa s vyšším hematokritem, typicky okraje a spodní část skladovacího vaku. Tato místa však spolu s další manipulací (dodatečné manuální promíchávání, štítkování, skladování, přeprava, manipulace při provádění předtransfuzních vyšetření a vyšetření kontroly kvality) zmizí.“
• FN Ostrava: „Erytrocyty promíchávané na mixéru automatického krevního lisu jsou vždy kvalitně promíchané s aditivním roztokem. Průběh míchání je standardizovaný a neměnný.“
• FN Olomouc: „Automatické postupné promíchávání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem během separace může snižovat riziko ucpání deleukotizačního filtru během následné filtrace a tím mít přímý vliv na kvalitu výsledného produktu. Vlastní zkušenosti s touto novinkou nemáme.“

97.         Otázka č. 8: Uveďte, zda a případně jaký vliv má automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu separace na následné manuální míchání vaku s erytrocyty po skončení separace. Svou odpověď zdůvodněte.

• Univerzita Karlova: „Automatické promíchávání erytrocytů s aditivním roztokem v průběhu separace zkracuje dobu, která je nutná pro následné manuální promíchávání, usnadňuje tak proces zpracování odebraných plných krví.“
• FN Ostrava: „Jsou-li erytrocyty promíchány na mixéru automatického krevního lisu, nemusí obsluha míchat erytrocyty manuálně. Erytrocyty jsou již kvalitně s aditivním mixérem automatického krevního lisu. Správné promíchání erytrocytů tak nezávisí na obsluze automatického krevního lisu. Nedostatečné promíchání erytrocytů s aditivním roztokem může negativně ovlivnit kvalitu erytrocytového transfuzního přípravku.“
• FN Olomouc: „Automatické promíchávání erytrocytů s aditivním roztokem v průběhu separace zkracuje dobu procesu, která je nutná pro následné manuální promíchávání, šetří tak čas personálu a usnadňuje zpracování odebraných plných krví.“

98.         Otázka č. 9: Uveďte, zda může při automatickém promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu separace dojít k poškození erytrocytů. Svou odpověď zdůvodněte.

• Univerzita Karlova: „Naopak, automatické promíchání je pro erytrocyty šetrnější, protože erytrocyty jsou při automatickém promíchávání s aditivním roztokem během separace s tímto roztokem smíchány rovnoměrněji a postupněji než při následném manuálním promíchávání. Během separace navíc hematokrit celé směsi vzrůstá postupně, protože erytrocyty jsou separovány do aditivního roztoku za stálého míchání.“
• FN Ostrava: „Automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku na mixéru automatického krevního lisu nezpůsobuje poškození erytrocytů. Na erytrocyty nepůsobí žádná síla ani tlak, které by je mohly poškodit.“
• FN Olomouc: „Automatické promíchání je pro erytrocyty šetrnější, protože erytrocyty jsou při automatickém promíchávání s aditivním roztokem během separace s tímto roztokem smíchány rovnoměrněji a postupněji než při následném jednorázovém manuálním promíchávání. Vlastní zkušenosti s touto novinkou nemáme.“

99.         FN Plzeň souhrnně k otázkám č. 6-9 uvedla následující. „Na specializovaném pracovišti nemáme zkušenost s automatickým promícháváním erytrocytů, neboť nevlastníme automatický přístroj na promíchání vaku. Erytrocyty promícháváme manuálně dle přísného standartu pracoviště. Dle našeho názoru je automatické promíchávání výhodou a nemusí být poté použito ještě promíchání manuálně. Automatické promíchání může ulehčovat a urychlovat finální dokončení produktu. Nedomníváme se, že by vlivem automatického promíchání erytrocytů s aditivním roztokem v průběhu separace mělo docházet k poškození erytrocytů. Nemůžeme takto adekvátně odpovědět na otázky 6-9, jelikož s automatickým promícháváním erytrocytů nemáme zkušenost.“

Skutečnosti zjištěné z odborného vyjádření Univerzity Karlovy ze dne v návaznosti na žádost č. j. ÚOHS-31848/2022/511

100.     Otázka č. 1: Vysvětlete, co je buffy-coat.

• „Buffy-coat je vrstva leukocytů a trombocytů, která vzniká v průběhu centrifugace plné krve a po centrifugaci je umístěna mezi vrstvu erytrocytů a plazmu. Buffy-coat tvoří asi 1 % celkového objemu krve. Uvedené složky krve se takto umisťují dle své specifické hmotnosti. Pozn.: leukocyty = bílé krvinky; trombocyty = krevní destičky; centrifugace = odstřeďování.“

101.     Otázka č. 2 Uveďte, zda a případně jaký je rozdíl mezi pojmem buffy-coat a plná krev.

• „Plná krev je suspenze krevních elementů (erytrocytů, leukocytů a trombocytů) v krevní plazmě. Plazma představuje tekutou složku plné krve. Buffy-coat obsahuje pouze trombocyty a leukocyty.“

102.     Otázka č. 3: Uveďte, zda existuje nějaká lhůta od odběru plné krve, ve které je nutné ji zpracovat za účelem výroby transfuzních přípravků, a případně jaká.

• „Maximální lhůta od odběru plné krve do jejího zpracování na transfuzní přípravky je 24 hodin.“

103.     Otázka č. 4: Uveďte, do kolika hodin (jak dlouhou dobu) od provedení odběru krve je možné vytvořit buffy-coat? Svou odpověď zdůvodněte.

• „Buffy-coat se získává z plné krve skladované až po dobu 24 hodin. Buffy-coat obsahuje leukocyty a trombocyty. Leukocyty se během skladování rozpadají, a tak se z nich uvolňují pyrogeny (látky způsobující vysokou tělesnou teplotu), dále látky způsobující náhlý klinický významný pokles krevního tlaku a v neposlední řadě např. jsou některé typy leukocytů hostiteli tzv. intracelulárních virů (např. CMV). Proto je doporučeno leukocyty z plné krve a transfuzních přípravků obecně odstraňovat, aby se zabránilo rozvoji nežádoucích potransfuzních reakcí (vysoká horečka, klinicky významný pokles krevního tlaku nebo přenos infekce). Po rozpadu leukocytů a uvolnění uvedených látek do plné krve, která je dále zpracována na transfuzní přípravky, již nelze rozvoji nežádoucích potransfuzních reakcí zabránit.“

104.     Otázka č. 5: Uveďte, po jak dlouhou dobu je buffy-coat způsobilý k (dalšímu) zpracování. Svou odpověď zdůvodněte. Liší se doba možná pro zpracování buffy-coatu v závislosti na typu transfuzního přípravku, který z něj bude vyroben? Svou odpověď zdůvodněte.

• „Stanovená/doporučená doba na zpracování buffy-coatu se neliší. Plánované zpracování na určitý transfuzní přípravek dobu zpracování neovlivňuje. Také odpověď viz výše (4).“

105.     Otázka č. 6: Existují v ČR nějaké obecně závazné předpisy či pokyny, kterými se řídí zpracování buffy-coatu? Pokud ano, uveďte jaké.

• „Výroba transfuzních přípravků je prováděna dle Vyhlášky o lidské krvi v platném znění, která vychází a odkazuje na doporučení odborné komise společnosti STL ČLS JEP v platném znění a také dle doporučení Transfuzní komise Rady Evropy v platném/aktuálním znění (Guide to the preparation, use and quality assurance of blood components).“

106.     Otázka č. 7: Popište, jakou funkci plní deleukotizační filtr při filtraci plné krve.

• „Deleukotizační filtr při filtraci plné krve zachycuje leukocyty a asi 10 % trombocytů, které se tak nedostanou do finálního transfuzního přípravku. Při filtraci/deleukotizaci plné krve je dle typu filtru odstraněno až 99,9 % leukocytů přítomných v plné krvi.“

Skutečnosti zjištěné z vyjádření zadavatele k usnesení č. j. ÚOHS-33570/2022/511 ke kritériu „automatické uvolnění přístupových dvířek po skončení separace“

107.     Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 4. 10. 2022 uvádí, že »jím zvolené kritérium „automatické uvolnění přístupových dvířek v okamžiku skončení separace“ jasně a zřetelně odděluje probíhající proces od procesu ukončeného. V době, kdy proces separace probíhá, může obsluha větší část pozornosti věnovat jiným činnostem, což zvyšuje efektivitu práce. Ukončení procesu je pak obsluze jednoznačným signálem pro započetí dalších nezbytných úkonů navazujících na separaci. Při současném využití několika krevních lisů (což je reálná situace v laboratoři zadavatele) je díky automatickému otevírání dvířek pro obsluhu i na větší vzdálenost jasné, který přístroj ukončil separaci a který ještě pracuje. Obsluha musí ihned po separaci provést několik manuálních úkonů, které by při nevhodném načasování (například těsně před ukončením procedury) mohly vést k likvidaci finálního produktu ERD. Uzavření dvířek separátoru signalizující chod přístroje je dobře viditelné i z jiného než přímého směru, zvyšuje se bezpečnost obsluhy formou zabránění nechtěnému kontaktu s pohybujícími se částmi zařízení.«

108.     K otázce Úřadu, z jakých konkrétních důvodů preferuje řešení spočívající v automatickém uvolnění dvířek po skončení separace, resp. z jakých důvodů nejsou pro zadavatele vyhovující i jiné způsoby signalizace ukončení separace, uvedl zadavatel, že „uvolnění přístupových dvířek je nezaměnitelnou, jednoznačnou a unikátní informací o ukončení separace. Pokud zařízení ohlašuje skončení procedury jen zvukovým či optickým signálem, může snadno dojít k záměně s alarmem či upozorněním jiného původu. Obsluha na úseku zpracování krve musí činnosti různého charakteru související s obsluhou více různých přístrojů vykonávat mnohdy současně, a tak pro ni nemusí být snadné rozlišit a správně vyhodnotit nespecifický zvukový či optický signál. S otevíráním dvířek souvisí i obtížnost instalace krevního vaku. Po vynětí vaku z centrifugy je přechod mezi krvinkami a plazmou velmi citlivý na jakékoli rozmíchání (rozvíření), zvláště pak v případě filtrované krve, obsluha proto musí vak vyjmout z kyvety a zavěsit na krevní lis co nejšetrněji. V případě, že přístroj disponuje dvířky otevíratelnými v úhlu 90°, má obsluha zcela volný přístup k závěsu vaku a může s ním manipulovat v předozadním směru bez jakýchkoli překážek. V případě lisu bez dvířek je vak vkládán ze strany mezi dvě lisovací desky, což zvyšuje riziko možného rozmíchání odstředění krve a tím i snížení kvality výsledného produktu.“

Skutečnosti zjištěné z vyjádření zadavatele k usnesení č. j. ÚOHS-34321/2022/511 týkající se délky trvání smlouvy na veřejnou zakázku

109.     Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 10. 10. 2022 uvádí, že se při určování délky plnění veřejné zakázky zohlednil několik faktorů, a to 1) náročnost certifikace procesu a související náklady, 2) erudici personálu a 3) životnost přístrojů. K životnosti přístrojů zadavatel uvádínásledující. „Životnost přístrojů, jejichž výpůjčka je součástí plnění, je přibližně 8 let, doba odepisování je 5 let. Vzhledem k tomu, že zadavatel požaduje výpůjčku nových přístrojů, umožňuje nastavení délky plnění zakázky v relaci s životností přístroje, aby dodavatelé nabídli nejlepší možnou cenu. Kratší doba plnění nutí dodavatele navyšovat nabídkovou cenu, naopak delší doba plnění již z pohledu nastavení ceny není přínosem.“ Závěrem zadavatel uvádí, že skutečnosti uvedené v bodě 1) a 2) vedou „k posouzení, že z pohledu výroby transfuzních přípravků je pro zadavatele výhodné, aby výsledky zadávacího řízení (délka plnění zakázky) byly platné a určující v co nejdelším časovém horizontu. Ze skutečností uvedených ad 3) pak plyne, že z ekonomického pohledu je nejvýhodnější délka plnění zakázky 8 let. Vzhledem k tomu, že zadavatel vycházel z názoru, že zakázka není zadávána v režimu rámcové dohody a není tedy nutné zohledňovat ustanovení § 131 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek, byla délka plnění veřejné zakázky určena tak, jak vyhodnotil zadavatel za nejvýhodnější, tedy 8 let.“

Skutečnosti zjištěné z vyjádření zadavatele k usnesení č. j. ÚOHS-35594/2022/511 k odbornému stanovisku Univerzity Karlovy

110.     Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 19. 10. 2022 uvádí, že se seznámil s obsahem dokumentu „Doplnění odborného vyjádření vyžádané pro správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0245/2022/VZ“ ze dne 20. 9. 2022. K vyjádřením na dotazy č. 1, 2, 3, 4, 6 a 7 nemá zadavatel připomínky. K dotazu č. 5 a k odpovědi na něj zadavatel uvádí, že dle jeho názoru není odpověď zcela přesná, resp. úplná.

111.     Zadavatel uvádí, že „[o]dpověď dle názoru zadavatele reaguje pouze na třetí větu dotazu a pomíjí věty první a druhou. Právě vyjádření k této části dotazu je však velmi důležité a odráží de facto podstatu názorového rozdílu mezi navrhovatelem a zadavatelem. Navrhovatel tvrdí, že kritérium „zpracování buffy-coatu do 48 hodin“ je v rozporu s platnými předpisy, konkrétně s Guide to the preparation, use and quality assurance of blood components, jelikož tento dokument požaduje dobu zpracování do 24 hodin, přičemž své tvrzení navrhovatel vztahuje k výrobě trombocytů jako hlavního produktu zpracování buffy-coatu. Zároveň navrhovatel zpochybňuje možnost využití buněčné suspenze buffy-coatu k medicínským účelům, jejichž zpracování by bylo v souladu s osmačtyřicetihodinovou lhůtou. Zadavatel pak zastává názor, že kritérium „zpracování buffy-coatu do 48 hodin“ není v rozporu s právními předpisy vztahujícími se ke zpracování lidské krve. Ani Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi) ani Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP č. STL2015_11 ze dne 2. 11. 2015 ani Guide to the preparation, use and quality assurance of blood components, 20th Edition nestanoví lhůtu, v níž musí být buffy-coat zpracován. Poslední dva jmenované dokumenty určují lhůtu, do kdy musí být zpracována plná krev (24 hodin od odběru) nikoli však lhůtu pro další – následné – zpracování buffy-coatu. Pokud tedy odborné stanovisko zpracované na lékařské fakultě UK žádnou odpověď na dotaz, po jak dlouhou dobu je buffy-coat způsobilý k (dalšímu) zpracování, nedává, je to dle zadavatele zřejmý důsledek skutečnosti, že právní předpisy dobu pro další zpracování buffy-coatu nestanovují. V tomto smyslu zadavatel chápe vyjádření k dotazu č. 5 za potvrzení jím zastávaného názoru. V otázce oprávněnosti nastavení hodnotícího kritéria „možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin“ tedy zadavatel trvá na tom, že je oprávněn takové kritérium pro hodnocení nabídek použít, že toto kritérium není v rozporu s právními předpisy a že je v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel nijak nezpochybňuje limit 24 hodin pro zpracování plné krve na buffy-coat, delší lhůta na další zpracování buffy-coatu mu však dává větší prostor i pro případné laboratorní (netransfuzní) využití. K takovému využití je zadavatel zcela jistě oprávněn, zadávací dokumentace veřejné zakázky nikde nestanoví omezení na výrobu transfuzních přípravků. Objektivně další využití buffy-coatu – ve smyslu jiné, než pro výrobu transfuzních přípravků – existuje, a je tedy čistě na zadavateli, zda výběrové kritérium zvýhodňující možnost takového využití uplatní pro hodnocení kvality nabízeného plnění či nikoli. Vývoj v oblasti zpracování lidské krve jde stále kupředu a zadavateli nemůže být dáváno k tíži, že na tuto skutečnost reaguje a v situaci, kdy zadává veřejnou zakázku na delší časové období, bere v úvahu nejen současný stav, ale i další možnosti, jejichž využití po něj může být stále výhodnější v budoucnosti. Zadavatel neomezil žádného dodavatele v účasti v zadávacím řízení, pouze ocenil kvalitnější produkt.“

Skutečnosti zjištěné z vyjádření zadavatele k usnesení č. j. ÚOHS-37261/2022/511 k využití buffy-coatu

112.     Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 31. 10. 2022 uvedl následující skutečnosti. „Zadavatel Úřadu tímto sděluje, že v současné době buffy-coat pro netransfuzní účely nepoužívá. Využití buffy-coatu pro netransfuzní účely je však možné například v akademické sféře k výzkumným účelům, a to pro testy, v nichž se používají buňky lidské krve a dále pak v oblasti výroby diagnostik specializovanými laboratořemi, kdy buňky z buffy-coatu se využívají ke kontrolním testům, např. při produkci HLA diagnostik. Další možností je pak využití buffy-coatu v komerční sféře, konkrétně například při výrobě imunomodulačních preparátů z lyzátu leukocytů a růstových faktorů z lyzátu trombocytů. Nabídka buffy-coatu, jehož zpracovatelnost je delší než standartních 24 hodin, by s největší pravděpodobností byla pro UHN při navázání spolupráce se subjekty ať už z oblasti výzkumné, diagnostické či komerční, výhodou.“ 

Skutečnosti zjištěné z odborného vyjádření MZČR v návaznosti na žádost o odborné vyjádření č. j. ÚOHS-37467/2022/511

113.     MZČR ve svém vyjádření ze dne 2. 11. 2022 uvedlo, že „[d]le nám dostupných informací je buffy-coat využíván krom transfuzních účelů k účelům výzkumným, výukovým a jako kontrolní materiál při výrobě in vitro diagnostik. Doplňujeme, že ve výše uvedených případech se jedná o využití, pro která je tato složka lidské krve nezbytná. Buffy-coat není (kromě transfuzního použití) poskytovateli zdravotních služeb přímo využíván v rámci poskytování zdravotní péče a Ministerstvo zdravotnictví nedisponuje daty, která konkrétní zdravotnická zařízení buffy-coaty využívají pro jiné než transfuzní účely.“ Závěrem MZČR dala na zvážení kontaktovat Společnost pro transfuzní lékařství.

Skutečnosti zjištěné z vyjádření zadavatele k usnesení č. j. ÚOHS-41899/2022/511

114.     Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 28. 11. 2022 uvedl, že „nemá povědomí o tom, že jako poskytovatel zdravotních služeb byl nějakým obecně závazným předpisem omezen v možnosti využití buffy-coatu pro netransfuzní účely.“

Právní posouzení

K námitce týkající se stanovené délky trvání smlouvy na veřejnou zakázku

115.     Navrhovatel je přesvědčen, že předmětná veřejná zakázka splňuje podmínky dle § 131 zákona, tedy že veřejná zakázka, resp. smlouva na veřejnou zakázku je svým charakterem rámcovou dohodou, a proto zadavatelem stanovená doba plnění veřejné zakázky v délce 8 let je v rozporu s § 131 odst. 3 zákona, neboť trvání rámcové smlouvy je zákonem omezeno na 4 roky. Dle navrhovatele zadavatel překročení zákonem stanovené maximální délky trvání nijak neodůvodnil. V této souvislosti Úřad tedy předně posoudil, zda se v daném případě skutečně jedná o rámcovou dohodu, resp. zda smlouva na danou veřejnou zakázku vykazuje znaky rámcové dohody dle § 131 zákona.

116.     Úřad k rámcové dohodě na úvod odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08059/2021/161/JSu ze dne 4. 3. 2021, ve kterém předseda Úřadu uvádí, že „zákon rozlišuje mezi smlouvou na veřejnou zakázku a rámcovou dohodou jako dvěma možnými (zamýšlenými) výsledky zadávacího řízení. Účelem obou je zajištění plnění (dodávek, služeb nebo stavebních prací) pro zadavatele, avšak na základě rozdílného právního režimu. Smlouvou na veřejnou zakázku se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž přímo vyplývá povinnost dodavatele poskytnout plnění na straně jedné a povinnost zadavatele poskytnout za toto plnění úplatu na straně druhé. Naproti tomu rámcovou dohodou ve smyslu § 131 odst. 1 zákona mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky pro budoucí poskytnutí úplatného plnění (dodávek, služeb nebo stavebních prací – zpravidla na základě dílčích realizačních smluv), týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.“

117.     K vymezení rámcové dohody Úřad odkazuje dále na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-42016/2020/523/JŠi ze dne 31. 12. 2020, dle kterého i v případě rámcové dohody (stejně jako u smlouvy na veřejnou zakázku) musí být „předmět plnění stanoven zcela konkrétně, srozumitelně, určitě a jednoznačně co do druhu a povahy plnění. Aby byl smysl zákonné úpravy institutu rámcové dohody naplněn, není nutné (a v mnoha případech ani možné) přesně stanovit rozsah požadovaného plnění. Tento rozsah bude specifikován až následným, potřebou zadavatele vyvolaným, zadáváním veřejných zakázek na základě rámcové dohody v průběhu doby její platnosti. (…) Plnění veřejných zakázek je poté realizováno až na základě následných objednávek, resp. na základě uzavírání jednotlivých dílčích smluv, které jsou uzavírány v souladu s rámcovou dohodou. Smyslem rámcových dohod tedy není jednoznačný závazek směřující k realizaci plnění veřejné zakázky/veřejných zakázek, a dodavatelé tak nemohou v případě uzavření rámcové dohody spoléhat na konkrétní zisk či obrat za určité období, jak je tomu v případě uzavření „klasické“ smlouvy, jejímž předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací. Pokud nedojde k uzavírání dílčích smluv, nemusí být konkrétní plnění ze strany zadavatele vůbec požadováno/realizováno.“

118.     Úřad dále uvádí, že v rámcové dohodě jsou tedy stanovena pouze základní pravidla, kterým budou podléhat všechna plnění poskytovaná na základě v budoucnu uzavíraných dílčích smluv či objednávek, tj. rámcová dohoda stanoví jenom smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních smluv. Důvodová zpráva k § 131 zákona k rámcové dohodě uvádí, že „[r]ámcová dohoda představuje vymezení podmínek, na základě kterých budou následné veřejné zakázky zadavatelem zadány účastníkům rámcové dohody. Těmito podmínkami jsou zejména podmínky týkající se ceny a předpokládaného množství (objemu) plnění veřejné zakázky. V rámcové dohodě mohou být stanoveny i jiné podmínky, které jsou pro plnění veřejné zakázky nezbytné. Vždy však platí, že podmínky vymezené zadavatelem v rámcové dohodě jsou pro smluvní strany závazné po celou dobu trvání rámcové dohody.“

119.     V šetřeném případě jsou předmětem plnění veřejné zakázky dle čl. 2 zadávací dokumentace průběžné dodávky odběrových souprav pro odběr plné krve a bezplatná výpůjčka 9 ks přístrojů. Z čl. 8., bodu 8. 2. zadávací dokumentace vyplývá, že skutečné dodávané množství odběrových souprav bude dáno výlučně potřebou zadavatele vycházející z množství a skladby pacientů, tedy z jednotlivých objednávek zadavatele, přičemž si zadavatel vyhrazuje právo neodebrat či překročit množství uvedené jako předpokládaná spotřeba. V příloze zadávací dokumentace č. 4 Návrh smlouvy je v čl. IV., bodu 1. uvedeno, že spotřební materiál odběrových souprav bude dodáván vždy na základě objednávky kupujícího, v níž budou uvedeny konkrétní požadavky na jednotlivou dodávku (specifikace a množství objednávaného spotřebního materiálu). V čl. IV., bodu 2. je pak uvedeno, že objednávku odeslanou kupujícím prodávající bez zbytečného odkladu písemně potvrdí „(provede akceptaci Objednávky)“.

120.     Z uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel v rámci zadávací dokumentace určil pouze předpokládané množství plnění předmětu veřejné zakázky, resp. části předmětu plnění veřejné zakázky, tj. odběrové soupravy pro odběr plné krve (spotřební materiál), spolu s možností jeho neodebrání či překročení, přičemž tato část plnění bude poskytována na základě jednotlivých objednávek písemně potvrzených vybraným dodavatelem, kdy požadované množství odběrových souprav bude v rámci jednotlivých objednávek určeno zadavatelem dle jeho potřeb. Současně vybranému dodavateli podpisem smlouvy na veřejnou zakázku nevzniká povinnost/právo na poskytování plnění (a požadování úplaty), neboť je odkázán na objednávku ze strany zadavatele.  

121.     I přesto, že tedy zadavatel ve vyjádření k návrhu nebo v rozhodnutí o námitkách uvádí, že se v daném případě nejedná o rámcovou dohodu, právě skutečnost, že část plnění (v daném případě dodávky odběrových souprav) bude realizována výlučně až na základě následných objednávek, které musí být akceptovány vybraným dodavatelem, je hlavním rysem rámcových dohod. Dle názoru Úřadu je tedy nutné v šetřené věci smlouvu na veřejnou zakázku, která má být mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem uzavřena, považovat za rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona.

122.     Tvrzení zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách, že dodávky odběrových souprav splňují definici veřejné zakázky s plněním pravidelné povahy, nikoliv rámcové dohody, Úřad odmítá jako bezpředmětné, jelikož v případě veřejných zakázek pravidelné povahy není zákonem vyloučeno postupovat podle ustanovení o rámcových dohodách. Specifikem veřejných zakázek pravidelné povahy je určování předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle §§ 19, 20 a § 21 zákona, nicméně tato skutečnost nijak nebrání postupovat v případě zadávání těchto zakázek dle § 131 a násl. zákona. Úřad ke skutečnostem uvedeným v rozhodnutí o námitkách týkajících se rámcové dohody dále uvádí následující. Úřad souhlasí se zadavatelem, že by bylo neúčelné poptat přístroje a následně v průběhu plnění veřejné zakázky žádné odběrové soupravy neobjednávat, nicméně dle Úřadu je stěžejní právě skutečnost uvedená v příloze zadávací dokumentace č. 4 Návrh smlouvy, tedy že odběrové soupravy budou dodávány až na základě jednotlivých objednávek písemně potvrzených vybraným dodavatelem, z čehož rovněž vyplývá, že ač si zadavatel stanovil předpokládané odebrané množství, žádné odběrové soupravy odebrat nemusí (jak již bylo uvedeno výše – v čl. 8., bodu 8. 2. zadávací dokumentace si zadavatel vyhradil právo mj. neodebrat množství odběrových souprav, které je uvedené jako předpokládaná spotřeba), a dodavatel tak nemůže spoléhat na konkrétní zisk či obrat. Úřad tedy nemůže souhlasit s názorem zadavatele, že tento znak rámcové dohody nebyl naplněn. Dle Úřadu závěr o tom, že v daném případě má smlouva na veřejnou zakázku charakter rámcové dohody ve smyslu § 131 odst. 1 zákona, nemění ani skutečnost, že v daném případě je předmětem veřejné zakázky i výpůjčka automatických lisů a odběrových míchacích vah, které budou zadavateli poskytnuty po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, neboť stěžejní částí veřejné zakázky jsou dodávky odběrových souprav, které by měly být dodávány na základě objednávek po celou dobu trvání veřejné zakázky (tj. po dobu 8 let), samotné přístroje pak budou poskytnuty jednorázově po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.

123.     Vzhledem k tomu, že Úřad v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí dospěl k dílčímu závěru, že smlouva na veřejnou zakázku je rámcovou dohodou ve smyslu § 131 odst. 1 zákona, posoudil dále s ohledem na další námitku navrhovatele, zda v posuzovaném případě byly splněny podmínky vyplývající z § 131 odst. 3 zákona.

124.     Dle § 131 odst. 3 zákona trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečně a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky. Podle důvodové zprávy k zákonu takovým výjimečným případem může být například „pořízení dodávky, jejíž doba odepisování bude delší než 4 roky, pokud předmětná dodávka bude zadavateli k dispozici po celou dobu platnosti rámcové dohody“.

125.     Jak již bylo uvedeno, v šetřeném případě jsou předmětem veřejné zakázky dodávky odběrových souprav pro odběr plné krve a výpůjčka automatických lisů na zpracování krve a odběrových míchacích vah. Zadavatel v čl. 3. zadávací dokumentace stanovil, že dodávky odběrových souprav se sjednávají na dobu 8 let od nabytí účinnosti smlouvy, přičemž po celou dobu trvání smlouvy je požadována výpůjčka 9 ks přístrojů.

126.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že účelem zadávacího řízení je zajištění zdravotnických prostředků pro proces zpracování plné krve, tedy zajištění přístrojů ke zpracování plné krve spolu se spotřebním materiálem, který bude při provozu přístrojů používán (podrobně viz 87. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí).

127.     K žádosti Úřadu, aby zadavatel sdělil, z jakých konkrétních důvodů stanovil dobu plnění veřejné zakázky v délce 8 let, zadavatel mj. uvedl, že zohlednil faktor životnosti přístrojů. Dle zadavatele je životnost přístrojů, které jsou součástí plnění, přibližně 8 let a doba odepisování 5 let. Zadavatel také uvedl, že požaduje výpůjčku nových přístrojů, což umožňuje nastavení délky plnění v návaznosti na životnost přístroje, aby dodavatelé nabídli nejlepší možnou cenu.  Kratší doba plnění dle zadavatele nutí dodavatele navyšovat nabídkovou cenu (v podrobnostech viz bod 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

128.     Úřad předně akcentuje, že předmětem veřejné zakázky je právě i výpůjčka přístrojů potřebných pro zpracování plné krve. Při posuzování doby trvání veřejné zakázky je tedy dle Úřadu nutné zohlednit celý předmět plnění, tedy i výpůjčku požadovaných přístrojů. Pokud zadavatel poptává i uvedené přístroje, jeví se dle Úřadu jako zcela logický krok zohlednit i jejich životnost. V daném případě je životnost přístrojů 8 let, přičemž používání přístrojů po celou dobu jejich životnosti může mít zcela jistě vliv na nabídkou cenu, kterou zadavatel může od dodavatelů obdržet, resp. může obdržet výhodnější cenu za odběrové soupravy, které budou po dobu veřejné zakázky dodávány na základě jednotlivých objednávek. Dále by dle Úřadu nebylo zcela ekonomické (hospodárné) např. v polovině životnosti přístroje poptávat znovu nové přístroje.

129.     Úřad poznamenává, že je z uvedených skutečností rovněž zřejmé, že zadavatel nestanovil délku trvání smlouvy na veřejnou zakázku svévolně, neboť stanovená délka zcela koresponduje s délkou živostnosti požadovaných přístrojů. Úřad doplňuje, že i samotná doba odepisování přístrojů, které budou zadavateli po dobu platnosti rámcové dohody k dispozici, překračuje zákonem stanovenou dobu 4 let pro její trvání.

130.     S ohledem na uvedené tak Úřad považuje zadavatelem uvedené důvody pro stanovení doby trvání veřejné zakázky v délce 8 let, resp.  překročení zákonem stanovené délky plnění veřejné zakázky s ohledem na uvedené skutečnosti za výjimečný a řádně odůvodněný případ ve smyslu § 131 odst. 3 zákona.

K námitkám týkajících se kritérií hodnocení

131.     Navrhovatel dále ve svém návrhu napadá některá výběrová kritéria uvedená v příloze zadávací dokumentace č. 3 Technická specifikace, resp. kritéria hodnocení. Navrhovatel považuje jím uvedená kritéria hodnocení za diskriminační a neodůvodněná, která zadavatel stanovil účelově tak, aby zajistil výhodu konkrétnímu dodavateli. Dle navrhovatele nastavením těchto kritérií, resp. zadávacích podmínek zadavatel porušil § 36 odst. 1 zákona. V této souvislosti je tedy úkolem Úřadu v projednávaném případě posoudit, zda jsou navrhovatelem namítané požadavky na předmět plnění v souladu se zákonem, tj. zda stanovením předmětných zadávacích podmínek zadavatel příp. omezil hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodněním některých potenciálních dodavatelů, jinými slovy Úřad posoudí, zda jsou navrhovatelem napadené parametry předmětu plnění zadavatelem vymezené v souladu s § 36 odst. 1 zákona a § 6 odst. 2 zákona.

132.     Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že veškeré požadavky na předmět plnění stanoví zadavatel na základě svých potřeb se zřetelem na poptávané plnění. Takto stanovené požadavky však vždy musí vycházet z objektivně odůvodněných potřeb zadavatele. Nutno však dodat, že důsledkem stanovení potřeb zadavatele je vždy omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy. V zadávacím řízení lze tedy ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat do určité míry za limitující a omezující. Nicméně i při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr výrobku, práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to uskutečnění soutěže o konkrétní veřejnou zakázku za splnění základních zásad veřejného zadávání, a to mimo jiné zásad transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti a rovného zacházení. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit zadávací podmínky podle svých potřeb, právě naopak. Konkrétní zadávací podmínky pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.

133.     Současně Úřad upozorňuje že zásadu zákazu diskriminace nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky, resp. realizovat předmět plnění veřejné zakázky v požadované kvalitě či rozsahu. Je třeba si uvědomit samotný smysl stanovení zadávacích podmínek, které jsou svým způsobem vždy k některým subjektům „diskriminační“, což vychází z jejich samotného účelu. Pokud by totiž zadavatel nebyl oprávněn stanovit zadávací podmínky, zjevně by nebyl schopen dosáhnout ani cíle samotného zadávání, tedy realizace požadovaného předmětu plnění v určité kvalitě, rozsahu a časovém horizontu. Jak uvedl Úřad již výše, omezení okruhu dodavatelů je důsledkem samotného procesu zadávání. Úřad rovněž podotýká, že zásada přiměřenosti (proporcionality) na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku v požadované kvalitě a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se o zásadu, kterou by se zadavatel měl řídit ve všech fázích zadávacího řízení, tedy i při vymezení předmětu plnění a požadavků na něj kladených např. prostřednictvím stanovení technických podmínek.

134.     Co se týče povinností zadavatele při stanovení samotných technických podmínek, ty jsou specifikovány v § 36 odst. 1 zákona, dle něhož nesmí být žádné zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Rovněž platí, že zadávací podmínky mohou vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli (prolamovat zásadu zákazu diskriminace), avšak pouze za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele. Jinak řečeno, zadávací podmínky mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Z § 36 odst. 1 zákona, jakož i ze zásad přiměřenosti a zákazu diskriminace (§ 6 zákona), tedy vyplývá, že se zadavatel musí zdržet stanovení takových zadávacích podmínek, které by omezily hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodněním (konkurenční výhoda) nebo naopak znevýhodněním (překážka hospodářské soutěže) určitých dodavatelů, přitom důvodnost stanovení konkrétní zadávací podmínky se musí opírat o legitimní potřebu zadavatele. Důkazní břemeno stran důvodnosti zadávacích podmínek pak leží na zadavateli. Tento výklad akcentující „důvodnost“ každé ze zadávacích podmínek lze dovodit přímo z textu § 36 odst. 1 zákona.

135.     V této souvislosti Nejvyšší správní soud např. v rozsudku č. j. 3 As 63/2014–28 ze dne 30. 9. 2014 judikoval: „Každý zadavatel má v zadávací dokumentaci, např. formou definování technických podmínek či kvalifikačních požadavků možnost stanovit konkrétní parametry, bez jejichž splnění se dodavatel o veřejnou zakázku úspěšně ucházet nemůže. Uvedeným způsobem současně zadavatel ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Proto je třeba při nastavení těchto parametrů, požadavků či podmínek (v zadávací dokumentaci) dbát shora zmíněných zásad vymezených v § 6 ZVZ, jejichž respektování ostatně prolíná celým řízením o veřejných zakázkách“. V rozsudku č. j. 1 Afs 69/2012–55 ze dne 28. 2. 2013 pak Nejvyšší správní soud uvedl, že „čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.“

136.     Z uvedené judikatury vyplývá, že spočívá na zadavateli, aby poskytl základní racionální zdůvodnění, které osvětlí existující souvislost mezi zadávací podmínkou a legitimní potřebou zadavatele, aniž by bylo nutno následně zkoumat, zda nemohl zvolit řešení vhodnější v zájmu zachování hospodářské soutěže. Ve vztahu k § 36 odst. 1 zákona Úřad upřesňuje, že i v případě, kdy je určitá zadávací podmínka shledána jako omezující hospodářskou soutěž, nelze bez dalšího vyvodit rovněž závěr ohledně její nezákonnosti. Vždy totiž musí být zároveň posuzováno, zda se jedná o bezdůvodné omezení hospodářské soutěže, či zda je toto omezení odůvodněno legitimním důvodem – v takovém případě nelze konstatovat, že se jedná o nezákonně stanovenou zadávací podmínku, ačkoliv tato může určitým způsobem omezit některé dodavatele v soutěži o veřejnou zakázku.

137.     Jak již bylo uvedeno, předmětem veřejné zakázky je kromě dodávek odběrových souprav také i výpůjčka 3 ks automatických lisů na zpracování krve a 6 ks odběrových míchacích vah. Zadavatel stanovil požadované parametry na tyto přístroje v zadávací dokumentaci, resp. v příloze č. 3 zadávací dokumentace Technická specifikace, přičemž stanovil jak povinná kritéria, tak i kritéria výběrová. Z deseti výběrových kritérií navrhovatel napadá čtyři z nich, a to „možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin“ (5 bodů), „deleukotizační filtr měkký s minim. ztrátou erytrocytů“ (5 bodů), „automatické uvolnění dvířek po skončení separace“ (3 body) a „automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixerem v průběhu zpracování“ (5 bodů). Dle čl. 9 zadávací dokumentace budou nabídky účastníků zadávacího řízení hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena dle dílčích kritérií, kterými jsou celková cena (váha 60 %) a kvalita (váha 40 %). Dílčí kritérium „kvalita“ bude hodnoceno dle parametrů nabízeného plnění bodovací metodou, hodnocené parametry, resp. kritéria hodnocení jsou pak identifikovány v příloze č. 3 Technická specifikace jako výběrová kritéria.

138.     Jako první napadá navrhovatel kritérium hodnocení „možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin“, přičemž má navrhovatel za to, že dané kritérium hodnocení je v praxi nevyužitelné, zavádějící, neopodstatněné a v rozporu s Guide to the preparation. Dle navrhovatele Guide to the preparation uvádí dobu zpracování buffy-coatu do 24 hodin.

139.     Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že ač navrhovatel odkazuje na Guide to the preparation a tvrdí, že musí být doba zpracování buffy-coatu do 24 hodin, nezakládá se jeho tvrzení na pravdě, neboť přesná citace daného dokumentu hovoří o »„[a] unit of Whole Blood, stored for up to 24 hours“« a jde tedy dle zadavatele o podmínku skladování plné krve za účelem výroby směsných destičkových koncentrátů, nikoliv o podmínku skladování samotných buffy-coatů. Dále se dle zadavatele předmětnou problematikou zabývá dokument Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství. Zadavatel však dodává, že Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství má pouze doporučující charakter, stejně tak Guide to the preparation a není v ČR přímo závazný. Nadto zadavatel dodává, že žádný z uvedených dokumentů není zadávacími podmínkami porušen. Zadavatel pak dále odkazuje na rozhodnutí o námitkách, ve kterém mj. uvedl, že buffy-coat jako produkt zpracování plné krve vzniká při každém odběru. „Vzhledem k relativně nízké spotřebě trombocytů v transfuzní terapii není pravděpodobné, že by mohla výroba destičkových koncentrátů absorbovat veškerý dostupný buffy-coat. Delší (osmačtyřicetihodinová) lhůta pro jeho zpracování tak nabízí větší prostor pro případné využití této buněčné suspenze k jiným účelům.

140.     Úřad uvádí, že zmiňované doporučení Guide to the preparation uvádí ke zpracování buffy-coatu („preparation from buffy coat“) následující: „A Whole blood unit, stored for up to 24 hours in conditions validated to maintain the temperature between + 20 °C and + 24 °C, is centri fuged so that platelets are primarily sedimented to the buffy coat layer together with the leucocytes.“  

Doporučení společnosti pro transfuzní lékařství pak uvádí: „Plná krev se může uchovávat po dobu 24 hodin za validovaných podmínek pro udržení teploty mezi 20 a 24 °C, což je nezbytné pro výrobu trombocytů z plné krve.“

141.     Úřad se na základě žádosti o odborné stanovisko obrátil na Univerzitu Karlovu, aby zjistil, zda je doba pro zpracování buffy-coatu nějakým způsobem stanovena a případně, z jakých předpisů tato doba vychází (blíže k položeným otázkám a obdrženým odpovědím viz bod 43. a 101. až 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze stanoviska Univerzity Karlovy vyplývá, že maximální lhůta od odběru plné krve do jejího zpracování na transfuzní přípravky je 24 hodin. Z vyjádření dále plyne, že buffy-coat se získává z plné krve skladované až po dobu 24 hodin a že stanovená doba pro zpracování buffy-coatu je stejná, přičemž plánované zpracování na určitý transfuzní přípravek dobu na zpracování neovlivňuje. Univerzita Karlova dále uvedla, že výroba transfuzních přípravků je prováděna dle vyhlášky o lidské krvi, která odkazuje na Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství, a dle Guide to the preparation.

142.     V návaznosti na to Úřad stanovil usnesením zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to vyjádření se k odbornému stanovisku Univerzity Karlovy (blíže k vyjádření zadavatele viz bod 111. a 112. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel uvedl, že požadované kritérium není v rozporu s právními předpisy vztahujícími se ke zpracování lidské krve. Dle zadavatele Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství ani Guide to the preparation nestanovují lhůtu pro další – následné zpracování buffy-coatu. Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že nezpochybňuje limit 24 hodin pro zpracování plné krve na buffy-coat, delší lhůta na zpracování buffy-coatu mu však dává větší prostor i pro případné „laboratorní (netransfuzní využití)“. Zadavatel je rovněž toho názoru, že k takovému využití je zcela jistě oprávněn, neboť zadávací dokumentace nestanovuje omezení na výrobu transfuzních přípravků.

143.     Dle názoru Úřadu je s ohledem na vyjádření Univerzity Karlovy a Guide to the preparation nutné zpracovat buffy-coat do 24 hodin od odběru plné krve za účelem výroby transfuzních přípravků, resp. pro transfuzní využití.

144.     Úřad dále uvádí, že zadavatel, jak je uvedeno výše, nezpochybňuje skutečnost, že je nutné zpracovat plnou krev na buffy-coat do 24 hodin, nicméně dále uvedl, že delší lhůta pro zpracování buffy-coatu uvedená v zadávacích podmínkách mu dává prostor pro „laboratorní (netransfuzní) využití“. Zadavatel toto laboratorní (netransfuzní) využití buffy-coatu popisuje jako využití, jehož účelem není výroba transfuzních přípravků.

145.     Úřad se proto obrátil na MZČR s dotazem, zda je možné používat buffy-coat i pro jiné než transfuzní účely a případně jakým způsobem/jakými předpisy je takové využití buffy-coatu regulováno. Z vyjádření MZČR vyplývá, že buffy-coat lze využívat i pro jiné účely, a to např. k výzkumným či výukovým účelům nebo jako kontrolní materiál při výrobě in vitro diagnostik. Podobně se vyjádřil i zadavatel ve svém vyjádření ze dne 31. 10. 2022 k dotazu Úřadu ohledně možnosti využívání buffy-coatu pro netransfuzní účely (blíže k vyjádření zadavatele viz bod 113. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad dále konstatuje, že MZČR neuvedlo, že by využití buffy-coatu pro netransfuzní účely ve zdravotnických zařízeních bylo nějakým způsobem omezeno, což potvrdil i zadavatel ve svém vyjádření ze dne 31. 10. 2022.

146.     Dle Úřadu z vyjádření zadavatele vyplývá, že buffy-coat chce používat nejen pro výrobu transfuzních přípravků, ale také pro účely netransfuzní. V této souvislosti Úřad zjistil, že buffy-coat skutečně je možné využívat i za jinými účely, než je výroba transfuzních přípravků a že pro takové využití nejsou dány žádné objektivní překážky (vyplývající např. z právních předpisů), pro které by zadavatel nemohl buffy-coat pro netransfuzní účely využít. Zadavatel také uvedl, že v současné době buffy-coat pro netransfuzní účely nepoužívá (blíže viz bod 113. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nicméně v případě, že délka plnění veřejné zakázky je nastavena v délce 8 let, je dle Úřadu zcela nasnadě, aby zadavatel tyto další možnosti pro možné využití buffy-coatu zohlednil. Úřad také podotýká, že již v současné době je možné buffy-coat využívat i pro netransfuzní účely, přičemž existuje hned několik možných způsobů jeho využití. Dle Úřadu tak zpracování buffy-coatu pro jiné, než transfuzní účely není v současné době pouze teoretickou záležitostí, ale je možné jej takto používat již teď. Vzhledem k tomu, že zadavatel tedy chce využívat buffy-coat i pro další účely, má dle názoru Úřadu zadavatelem stanovená lhůta pro zpracování buffy-coatu v délce 48 hodin v daném případě své opodstatnění.

147.     Úřad dále zdůrazňuje, že požadovaný parametr je dle zadávací dokumentace zařazen mezi kritéria výběrová, jehož nesplnění nevede k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, a tudíž jej nelze považovat za překážku pro přístup k soutěži o zakázku.

148.     S tvrzením navrhovatele uvedeným ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, tj., že medicínským účelem veřejné zakázky je výroba transfuzních přípravků a že dodávka odběrových souprav pro odběr plné krve je soutěžena za tímto medicínským účelem, Úřad nemůže souhlasit, neboť z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá žádná indicie či zmínka o tom, že by předmětná veřejná zakázka byla zadána výlučně za účelem výroby transfuzních přípravků, jak se domnívá navrhovatel ve svém vyjádření.

149.     Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že dané kritérium hodnocení nelze považovat za neopodstatněné, resp. neodůvodněné a zavádějící, jak se domnívá navrhovatel.

150.     Námitky navrhovatele dále směřují proti kritériu hodnocení „deleukotizační filtr měkký s minimální ztrátou erytrocytů“. Dle navrhovatele je požadavek na měkký filtr neopodstatněný, neboť není rozdíl ve výsledných parametrech erytrocytů a plazmy, ať deleukotizovaných přes měkký nebo tvrdý filtr. Dle navrhovatele vlastnost filtru měkkost/tvrdost nezaručuje pro konečné produkty plné krve žádnou výhodu. Měkký filtr dle názoru navrhovatele nepřináší žádnou výhodu a je diskriminační, neodůvodněný a účelově stanovený tak, aby zajistil výhodu konkrétnímu dodavateli.

151.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách k danému kritériu uvedl, že měkký deleukotizační filtr usnadňuje obsluze manipulaci, nevyžaduje odvzdušnění v závěru filtrační procedury a jelikož má vzhledem ke své konzistenci tendenci k samovolnému kolapsu, zůstává v něm výrazně menší reziduální objem krve, čímž vzrůstá výtěžnost. Důležitým faktorem je též výrazně kratší doba filtrace v případě použití filtru z měkkého materiálu.

152.     Úřad se za účelem posouzení daného kritéria obrátil s žádostí o poskytnutí odborného stanoviska na odborné instituce (blíže k položeným otázkám a obdrženým odpovědím viz body 39. a 90. až 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

153.     Úřad z vyjádření odborných institucí k danému kritériu považuje za relevantní skutečnosti uvedené ve vyjádření Univerzity Karlovy a FN Olomouc, neboť se na rozdíl od tvrzení zadavatele a navrhovatele shodně kloní k závěru, že filtrační schopnost, resp. výtěžnost či doba filtrace je ovlivněna konkrétními vlastnostmi daného filtru jako takového, jako je např. hustota a velikost pórů filtru, plocha filtru a dále také vlastnostmi filtrovaného produktu, tedy jeho hustotou či objemem. Dle Úřadu tedy výtěžnost a doba filtrace není ovlivněna tím, zda je filtr tvrdý či měkký. Nicméně dále z vyjádření Univerzity Karlovy, FN Ostrava a FN Olomouc shodně vyplývá, že měkký deleukotizační filtr usnadňuje obsluze manipulaci, což se projevuje při zakládání odběrové soupravy do kyvety centrifugy, zacházení s tvrdým filtrem je náročnější a jeho špatné založení může způsobit poškození odběrové soupravy.

154.     Jestliže tedy zadavatel odůvodňoval svůj požadavek na měkký filtr mj. i tím, že tento filtr usnadňuje obsluze manipulaci, a následně tuto skutečnost potvrdily na dotaz Úřadu nezávisle na sobě tři odborné instituce, má Úřad za to, že požadavek zadavatele na měkký filtr je zcela legitimní, neboť reflektuje jeho potřebu spočívající v usnadnění práce personálu. Úřad tak nepovažuje zadavatelem stanovený požadavek na měkký filtr za neopodstatněný, resp. neodůvodněný.

155.     K tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že nesouhlasí s vyjádřením některých oslovených odborných institucí, které mj. uvádí, že špatné založení tvrdého deleukotizačního filtru může způsobit poškození odběrové soupravy, neboť dle jeho názoru filtrace plné krve proběhne přes deleukotizační filtr bezprostředně po odběru, poté je filtr odstraněn a následně jsou vaky složeny do kyvety centrifugy, Úřad předně uvádí, že navrhovatel své tvrzení ničím nedokládá (např. odborným vyjádřením). Úřad dále poznamenává, že stanoviska oslovených institucí považuje za relevantní, neboť tyto bezesporu disponují znalostmi v dané oblasti a s používáním deleukotizačních filtrů mají praktické zkušenosti, což z jejich odpovědí na otázky Úřadu jasně vyplývá. Nicméně Úřad skutečnost, že tvrdý filtr může způsobit poškození odběrové soupravy, nepovažuje za podstatnou, neboť výše dovodil, že měkký filtr především usnadňuje personálu manipulaci, což se také odrazilo v požadavku zadavatele na měkký filtr, a tuto skutečnost navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům nijak nezpochybňuje.

156.     K námitce navrhovatele, že dané kritérium zvýhodňuje konkrétního dodavatele, Úřad předně uvádí, že navrhovatel žádného konkrétního dodavatele neoznačil. Úřad konstatuje, že i když z předběžných tržních konzultací vyplývá, že by dané kritérium splnil jen jeden z oslovených dodavatelů, není vzhledem k obecnosti námitky navrhovatele jasné, zda se jedná o dodavatele, kterého měl zadavatel na mysli, navíc Úřad zdůrazňuje, že daný parametr je v zadávacích podmínkách zařazen jako výběrové kritérium, jehož nesplnění nezpůsobí vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. V případě, že tedy dodavatel nabízí tvrdý filtr, neznamená to, že se nemůže stát vybraným dodavatelem. Pro úplnost Úřad také poznamenává, že z obdržených vyjádření odborných institucí nevyplývá žádná indicie, ze které by bylo možné usuzovat, že měkký filtr je na trhu obtížně dostupný, dle názoru Úřadu je spíše z daných vyjádření zjevné, že zdravotnická zařízení využívají či mají zkušenosti s používáním obou variant filtru (např. stanovisko FN Plzeň nebo FN Ostrava). Ostatně skutečnost, že by byl měkký filtr na trhu obtížně dostupný, netvrdí ani samotný navrhovatel, když v rámci své námitky hovoří pouze o údajném zvýhodnění konkrétního dodavatele, bez jakýchkoliv dalších specifikací. Úřad proto danou velmi obecnou námitku navrhovatele vypořádal ve stejné míře obecnosti.

157.     Úřad tedy s ohledem na výše uvedené je toho názoru, že je zde dána souvislost mezi daným kritériem a legitimní potřebou zadavatele. Úřad tedy považuje dané kritérium hodnocení za odůvodněné.

158.     Dalším kritériem hodnocení, které navrhovatel napadá, je „automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu zpracování“. Navrhovatel k danému kritériu uvádí, že ve správné výrobní praxi je nutné smíchat plnou krev s protisrážlivým prostředkem při odběru samotném, avšak během separace míchání erytrocytů mixérem již není nutné. Výživné látky s červenými krvinkami není dle navrhovatele třeba míchat v každém koutě vaku, navíc se erytrocyty mohou při tomto míchání mixérem dodatečně poškodit. Navrhovateli rovněž není známa žádná skutečnost, dle které by dané kritérium mělo vliv na lepší konečné výsledné hodnoty transfuzního přípravku.

159.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že nastavení daného kritéria není navázáno pouze na výsledné hodnoty transfuzního přípravku. Dle názoru zadavatele je oprávněn zohlednit širší spektrum skutečností, které celý proces filtrace ovlivňují, a to včetně vlivů časových a ekonomických. Zadavatel uvádí, že vycházel ze skutečnosti, že je po skončení separace nutné vak s krvinkami a aditivním roztokem v každém případě nutné promíchat manuálně, automatické promíchávání během procedury pak následné manuální míchání urychluje a usnadňuje.

160.     Úřad se za účelem posouzení daného parametru obrátil s žádostí o poskytnutí odborného stanoviska na odborné instituce (blíže k položeným otázkám a obdrženým odpovědím viz bod 39. a 96. až 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

161.     Univerzita Karlova k předmětnému kritériu ve svém vyjádření uvedla, že automatické promíchávání v průběhu separace zkracuje dobu, která je nutná pro následné manuální promíchávání, což proces zpracování odebraných krví usnadňuje. FN Olomouc ve svém vyjádření označuje daný postup jako novinku, se kterou nemá vlastní zkušenost, přesto však shodně uvádí, že automatické promíchávání již v průběhu separace zkracuje dobu potřebnou pro následné manuální míchání, a šetří tedy i čas personálu. Shodný závěr uvádí i FN Ostrava dle které v případě, že krevní lis má mixér pro automatické promíchávání erytrocytů a aditivního roztoku, usnadňuje a urychluje se tím obsluze zpracování krve. Nadto FN Plzeň a FN Ostrava uvádí názor, že se obsluha při využití automatického promíchávání během separace nemusí již následným manuálním zabývat.

162.     Z uvedených vyjádření dle Úřadu plyne, že automatické promíchání erytrocytů mixérem skutečně usnadňuje následné manuální míchání a šetří čas personálu, což koresponduje s důvody, pro které si zadavatel dané kritérium zvolil. Dle názoru Úřadu tak zadavatel měl objektivní a legitimní důvod dané kritérium v rámci zadávacích podmínek stanovit. Dle Úřadu tedy nelze takový požadavek považovat za neodůvodněný, jak se domnívá navrhovatel.

163.     K tvrzení navrhovatele, že se erytrocyty mohou při promíchání mixérem dodatečně poškodit a zhemolyzovat, Úřad uvádí, že z vyjádření FN Ostrava vyplývá, že automatické promíchání mixérem poškození erytrocytů nezpůsobuje. Tento závěr podporuje i názor FN Plzeň i přesto, že automatický přístroj na promíchávání erytrocytů nevlastní. Univerzita Karlova uvedla, že tento postup je pro erytrocyty naopak šetrnější, neboť jsou smíchány rovnoměrněji než při následném manuálním promíchávání. Rovněž dle FN Olomouc tento postup zajišťuje rovnoměrnější promísení obou složek v průběhu separace. Argument navrhovatele tak Úřad nepovažuje za důvodný.

164.     K námitce navrhovatele uvedené ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že obdržená vyjádření od odborných institucí k danému kritériu hodnocení jsou pouze teoretická, ničím nepodložená, neboť neexistuje žádná studie či srovnání posuzující kvalitu erytrocytového transfuzního přípravku ručně a mixérem promíchávaných erytrocytů a aditivním roztokem a rovněž neexistuje žádná studie zaměřující se na poškození či nepoškození erytrocytů mixérem, Úřad v prvé řadě uvádí, že navrhovatel nepřináší žádné důkazy, které by jeho tvrzení podporovaly, případně zpochybňovaly výše zmíněná vyjádření odborných institucí. Jak již Úřad uvedl výše, stanoviska oslovených institucí považuje za relevantní, neboť tyto bezesporu disponují znalostmi v dané oblasti a s automatickým promícháváním mixérem mají dvě ze čtyř oslovených institucí přímo praktické zkušenosti, což z jejich odpovědí na otázky Úřadu jasně vyplývá. Úřad tak nemá ani na základě dané námitky navrhovatele důvod domnívat se, že by odpovědi oslovených institucí byly zcela teoretické a ničím nepodložené, a tedy neodborné.

165.     Nad rámec uvedeného Úřad k tvrzení navrhovatele, že daný parametr je konkurenčním znakem jediného systému na trhu (systém MacoSmart společnosti Macopharma), Úřad konstatuje, že z předběžných konzultací naopak vyplývá, že kromě společnosti VIVACOM, která dle tvrzení zadavatele uvedeného v rozhodnutí o námitkách nabízí sortiment společnosti Macopharma, by dané kritérium splnil ještě jeden dodavatel. Nicméně Úřad námitku navrhovatele nepovažuje za relevantní především z důvodu, že dané kritérium bylo stanoveno jako výběrové, a jeho nesplnění tedy nemělo za následek vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, a tudíž jej nelze považovat za překážku pro přístup k soutěži o zakázku.

166.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že požadavek zadavatele na „automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu zpracování“ byl stanoven v souladu s objektivní potřebou zadavatele, a proto neshledal ve stanovení předmětného požadavku v zadávací dokumentaci porušení zákona.

167.     Poslední námitka navrhovatele směřuje proti kritériu hodnocení „automatické uvolnění přístupových dvířek po skončení separace“. Navrhovatel je přesvědčen, že jasnou a nezaměnitelnou informací a pokynem pro zásah obsluhy může být i písemná hláška na displeji o ukončení separace doprovázená zvukovým signálem. Dále dle navrhovatele může být písemné upozornění na displeji spojené se zvukovým signálem ve skutečnosti zřetelnějším upozorněním pro obsluhu než pouhé automatické uvolnění dvířek. Navrhovatel je toho názoru, že dvířka žádnou výhodu neposkytují a jejich zařazení mezi kritéria hodnocení je neopodstatněné a bylo stanoveno účelově tak, aby zadavatel zajistil výhodu konkrétnímu dodavateli.

168.     V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že dané kritérium zvolil z důvodu, že automatické uvolnění dvířek krevního lisu po skončení separace zvyšuje uživatelský komfort i bezpečnost procedury, neboť je jasnou a nezaměnitelnou informací o ukončení separace a tím i pokynem pro manuální zásah obsluhy.

169.     K dotazu Úřadu, z jakých konkrétních důvodů požaduje zadavatel dané kritérium (zejména v jakém ohledu dané kritérium zvyšuje uživatelský komfort a bezpečnost procedury) a z jakých důvodů preferuje řešení spočívající v automatickém uvolnění dvířek, zadavatel uvedl, že v případě využití automatického uvolnění dvířek může obsluha během procesu separace věnovat větší část pozornosti jiným činnostem, což zvyšuje efektivitu práce. Při současném využití několika krevních lisů, což, jak dodává zadavatel, je reálná situace v laboratoři, automatické otevření dvířek po skončení separace je pro obsluhu i na větší vzdálenost jasným ukazatelem, který přístroj separaci ukončil a který ještě pracuje. Uzavření dvířek separátoru signalizující chod přístroje je rovněž dobře viditelný i z jiného než přímého směru. Pokud zařízení ohlašuje skončení separace pouze zvukovým či optickým signálem, může snadno dojít k záměně s alarmem či upozorněním jiného původu. Obsluha na úseku zpracování krve mnohdy musí vykonávat činnosti různého charakteru, tedy obsluhovat více různých přístrojů současně, rozlišit a správně vyhodnotit nespecifický či optický signál tak pro obsluhu nemusí být snadné (v podrobnostech k vyjádření zadavatele viz bod 108. a 109. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

170.     Dle názoru Úřadu si lze skutečně představit, že otevřená dvířka mohou být zřetelnějším signálem oproti světelnému nebo zvukovému, neboť personál může ověřit, že došlo k ukončení procedury z více úhlů nebo také na větší vzdálenost. Rovněž při zvolení daného řešení nemusí obsluha složitě rozlišovat, který přístroj zvukově signalizuje a na displeji ukazuje, že proces separace byl ukončen. Dle Úřadu zadavatel daným požadavkem také reagoval na situaci v jeho zařízení, ve kterém využívá více přístrojů, a to nejen krevních lisů, současně. Lze tak považovat za odůvodněné, pokud zadavatel žádá signál o ukončení procesu separace v podobě otevření dvířek, tedy signál, který dle jeho podstaty zcela zjevně nelze (tak snadno) zaměnit se signály či upozorněními jiných přístrojů či zařízení, které se také nacházejí na pracovišti zadavatele. Úřad proto požadavek zadavatele na automatické otevírání dvířek považuje za zcela legitimní vycházející z objektivně zdůvodnitelné potřeby zadavatele.

171.     Nadto Úřad znovu opakuje, že dané kritérium hodnocení zadavatel nastavil rovněž jako výběrové, které nemá za následek vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení na plnění veřejné zakázky.

172.     K tvrzení navrhovatele uvedenému v námitkách, resp. návrhu, že dané kritérium hodnocení bylo nastaveno účelově tak, aby zajistilo výhodu konkrétnímu dodavateli, tj. systému MacoSmart společnosti Macopharma, Úřad uvádí, že jej nepovažuje za důvodné, neboť z předběžných tržních konzultací vyplývá, že dané kritérium deklarovali splnit dva dodavatelé, přičemž ani jedním z nich není společnost VIVACOM, která sortiment společnosti Macopharma nabízí.

173.     Úřad tedy konstatuje, že požadavek zadavatele na „automatické uvolnění přístupových dvířek po skončení separace“ považuje z hlediska potřeb zadavatele za odůvodněný a souladný s potřebou zadavatele, a proto Úřad neshledal ve stanovení předmětného požadavku v zadávací dokumentaci porušení zákona.

Shrnutí

174.     Závěrem Úřad shrnuje, že v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že smlouva na veřejnou zakázku má sice charakter rámcové dohody, ale, že zároveň nedošlo k porušení § 131 zákona, konkrétně § 131 odst. 3 zákona, jak namítá navrhovatel, když zadavatel stanovil délku trvání smlouvy na veřejnou zakázku v délce 8 let, neboť dobu jejího trvání řádně odůvodnil, jak dané ustanovení vyžaduje.

175.     Dále Úřad uvádí, že zadavatel poskytl objektivní zdůvodnění ke všem navrhovatelem napadeným kritériím hodnocení, v jehož rámci vysvětlil objektivní souvislost mezi těmito kritérii a svou legitimní potřebou, zadavatel tedy přezkoumatelným způsobem odůvodnil, proč navrhovatelem napadené parametry stanovil a k jakému účelu je potřebuje. Rovněž Úřad nezjistil, že by napadená výběrová kritéria zaručovala konkurenční výhodu jednomu dodavateli či vytvářela bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad proto neshledal, že by zadavatelem vymezené zadávací podmínky byly stanoveny v rozporu s § 36 odst. 1 zákona a § 6 odst. 2 zákona, jak se domnívá navrhovatel.

176.     K tvrzení navrhovatele v návrhu a následně také ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že bodová váha příslušného kritéria hodnocení měla cílit zejména na kvalitu výsledného produktu, resp. že zadavatelem stanovená kritéria nejsou stanovena jako jasná kvalitativní kritéria, kterých chce zadavatel dosáhnout, ale jsou stanovena za účelem zvýhodnění konkrétních technických řešení, Úřad uvádí, že toto odmítá jako nedůvodné, neboť zadavatel je ten, kdo určuje podobu zadávacích podmínek, protože nejlépe ví, co potřebuje, a za předpokladu, že jsou tyto stanoveny v souladu se zákonem (což Úřad dovodil v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí), nemá navrhovatel a obecně žádný dodavatel právo určovat zadavateli, jak mají vypadat zadávací podmínky.

177.     Úřad dále poznamenává, že ze zákona nevyplývá zadavateli žádná povinnost přizpůsobit předmět plnění možnostem jednotlivých dodavatelů. Zadavatelé nemohou, resp. nemají povinnost stanovovat zadávací podmínky tak, aby se zadávacího řízení mohli zúčastnit všichni existující dodavatelé. Pro různé dodavatele jsou vyhovující odlišné technické požadavky v závislosti na portfoliu jejich konkrétních výrobků. V tomto kontextu nelze považovat podrobné vymezení technických parametrů poptávaného plnění bez dalšího za diskriminační pouze proto, že jimi nedisponuje výrobek některého z dodavatelů působících na relevantním trhu. Dále Úřad také akcentuje, že v šetřeném případě navrhovatel napadá pouze čtyři z deseti výběrových kritérií. Úřad dále doplňuje, že i za předpokladu, že napadené kritérium je schopen splnit pouze jeden dodavatel, nelze takový požadavek zadavatele považovat bez dalšího za diskriminační, pokud je zadavatel schopen svou potřebu objektivně zdůvodnit. Zároveň pokud dodavatel některé z výběrových kritérií nesplní, neznamená to, že se nemůže stát vybraným dodavatelem. Dle Úřadu nelze v šetřeném případě opomenout ani skutečnost, že splnění výběrových kritérií má při hodnocení nabídek váhu pouze 40 %, váha 60 % je při hodnocení nabídek přiznána nabízené ceně.

178.     Jelikož Úřad v postupu zadavatele v intencích návrhu namítaných skutečností neshledal porušení zákona, rozhodl proto o zamítnutí návrhu navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Uherskohradišťská nemocnice a.s., J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště,

2. Mgr. Klára Zábrodská, Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 – Staré Město

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy