číslo jednací: 03802/2023/161
spisová značka: R0007/2023/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0007/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-03802/2023/161

Brno 2. 3. 2023

 

V řízení o rozkladu ze dne 9. 1. 2023 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném navrhovatelem –

• MEDISTA spol. s.r.o., IČO 60199865, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7, ve správním řízení zastoupen Mgr. Klárou Zábrodskou, advokátem, ev. č. ČAK 10731, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0245/2022/VZ, č. j. ÚOHS-46693/2022/510 ze dne 23. 12. 2022, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 9. 6. 2022 na návrh z téhož dne, podaný výše označeným navrhovatelem na přezkoumání úkonů zadavatele –

• Uherskohradišťská nemocnice a.s., IČO 27660915, se sídlem J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávky odběrových souprav pro odběry plné krve včetně bezplatné výpůjčky automatických lisů na zpracování krve a odběrových míchacích vah“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 4. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 4. 2022 pod ev. č. Z2022-013770 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 4. 2022 pod ev. č. 2022/S 075-199035,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0245/2022/VZ, č. j. ÚOHS-46693/2022/510 ze dne 23. 12. 2022

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – Uherskohradišťská nemocnice a.s., IČO 27660915, se sídlem J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště (dále jen „zadavatel“), zahájil dne 12. 4. 2022 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení (dále též jen „oznámení“) k uveřejnění otevřené řízení podle § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů  (dále jen „zákon“)[1] za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Dodávky odběrových souprav pro odběry plné krve včetně bezplatné výpůjčky automatických lisů na zpracování krve a odběrových míchacích vah“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 4. 2022 pod ev. č. Z2022-013770 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 4. 2022 pod ev. č. 2022/S 075-199035 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmět veřejné zakázky vymezil zadavatel v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku (dále jen „ZD“) v jejím bodě 2.1 jako „průběžné dodávky odběrových souprav pro odběr plné krve a bezplatná výpůjčka 3 ks automatických lisů na zpracování krve a 6 ks odběrových míchacích vah (…)“.

3.             Předmět plnění byl dále upřesněn v příloze č. 3 ZD „Technická specifikace“ (dále též jen „technická specifikace“), ve které zadavatel pro jednotlivé části plnění – „Odběrová soustava pro plnou krev, filtrace erytrocytů“ (dále jen „odběrová souprava pro filtraci erytrocytů“), „Odběrová soustava pro plnou krev, filtrace plné krve“ (dále jen „odběrová souprava pro filtraci plné krve“), „Odběrové váhy“ (dále jen „odběrové váhy“) a „Automatické lisy“ (dále jen „automatické lisy“) definoval vedle povinných technických podmínek též podmínky fakultativní jakožto kritéria kvality podle § 116 zákona (dále též jen „kvalitativní kritéria“), za jejichž splnění mohl dodavatel získat uvedený počet bodů pro účely hodnocení nabídek.

4.             V bodě 9 ZD zadavatel uvedl, že nabídky budou hodnoceny na základě ekonomické výhodnosti nabídek dle celkové nabídkové ceny s vahou 60 % (dále též jen „kvantitativní kritérium“) a dle kvality na základě splnění kvalitativních kritérií s vahou 40 %.

5.             Zadavatel v zadávacích podmínkách dále uvedl, že smlouva na veřejnou zakázku, jejíž závazný návrh tvořil přílohu č. 4 ZD (dále též jen „smlouva o dodávce“), bude uzavřena na dobu 8 let (bod 3 ZD) a že předpokládaná hodnota veřejné zakázky za tuto dobu činí 44 000 000 Kč bez DPH (bod 2.2 ZD). V příloze č. 2 ZD (Cenová nabídka) zadavatel uvedl též předpokládanou spotřebu odběrových souprav pro filtraci erytrocytů a pro filtraci plné krve (dále společně též jen „odběrové soupravy“), k níž v bodě 8.2 ZD doplnil, že se jedná o nezávazné množství vycházející z průměrné spotřeby v předcházejících letech, načež se skutečné odebrané množství může lišit, neboť bude dáno reálnou potřebou zadavatele v závislosti na počtu pacientů.

6.             Dne 13. 5. 2022 podal dodavatel – MEDISTA spol. s.r.o., IČO 60199865, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7, ve správním řízení zastoupena Mgr. Klárou Zábrodskou, advokátem, ev. č. ČAK 10731, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“), proti zadávacím podmínkám na veřejnou zakázku námitky ve smyslu § 241 zákona (dále jen „námitky“), které zadavatel rozhodnutím ze dne 30. 5. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), doručeným navrhovateli téhož dne, odmítl.

7.             Dne 9. 6. 2022 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami, návrh navrhovatele ve smyslu § 250 zákona z téhož dne (dále jen „návrh“), směřující proti tvrzenému nezákonnému nastavení některých kvalitativních kritérií, konkrétně proti kritériím „možnost zpracování buffy-coatu do 48 hodin“ (dále jen „buffy-coat do 48 hodin“), „deleukotizační filtr měkký s minimální ztrátou erytrocytů“ (dále jen „měkký deleukotizační filtr“), „automatické promíchání erytrocytů a aditivního roztoku mixérem v průběhu zpracování“ (dále jen „automatické promíchání mixérem“) a „automatické uvolnění přístupových dvířek po skončení separace“ (dále jen „automatické uvolnění dvířek“), a dále proti skutečnosti, že přestože smlouva o dodávce představuje materiálně rámcovou dohodu, nebylo její trvání v rozporu s § 131 odst. 3 zákona řádně odůvodněno. Dnem doručení návrhu Úřadu došlo k zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             Napadené rozhodnutí

8.             Dne 23. 12. 2022 vydal Úřad v návaznosti na posouzení obsahu návrhu a rozhodných skutečností rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0245/2022/VZ, č. j. ÚOHS-46693/2022/510 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž rozhodl o tom, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

9.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval tvrzenou nezákonností jednotlivých vybraných kvalitativních kritérií, načež dospěl k závěru, že zadavatel poskytl ke všem objektivní zdůvodnění, kterým dostatečně obhájil svou legitimní potřebu příslušná kvalitativní kritéria požadovat. Úřad proto neshledal, že by prostřednictvím těchto kritérií docházelo k vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže, přičemž poukázal rovněž na skutečnost, že kvalitativní kritéria měla při hodnocení nabídek váhu „pouze“ 40 %, přičemž váha 60 % byla přiznána kvantitativnímu kritériu.

10.         K tvrzené absenci řádného odůvodnění trvání rámcové dohody Úřad uvedl, že se sice ztotožňuje s názorem navrhovatele, že smlouva o dodávce naplňuje znaky rámcové dohody, její trvání však zadavatel ve správním řízení dostatečně odůvodnil poukazem na životnost současně poptávaných přístrojů (odběrové váhy a automatické lisy) v obdobné délce. Úřad proto shledal postup zadavatele v napadeném rozsahu jako odůvodněný a souladný se zákonem.

III.           Námitky rozkladu navrhovatele

11.         Dne 9. 1. 2023 podal navrhovatel proti napadenému rozhodnutí rozklad z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 23. 12. 2022. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

12.         V první části rozkladu navrhovatel trvá na nezákonnosti kvalitativního kritéria buffy-coat do 48 hodin, k čemuž vysvětluje, že ze zadávacích podmínek vyplývá, že předmět veřejné zakázky bude využíván pro medicínské účely, přičemž tvrzení zadavatele o možném budoucím využití při spolupráci s třetími subjekty pro netransfuzní účely je ničím nepodložené a účelové. Navrhovatel je proto přesvědčen, že kritérium buffy-coat do 48 hodin nesouvisí s předmětem veřejné zakázky, přičemž má současně diskriminační účinky na dodavatele, kteří předmětnou funkci u odběrové soupravy pro filtraci erytrocytů nabídnout nemohou a obdrží v hodnocení v rámci kvalitativních kritérií méně bodů.

13.         Ve druhé části rozkladu navrhovatel namítá, že se Úřad sice ztotožnil s návrhovou argumentací, že smlouvu o dodávce lze považovat za rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona, nesprávně však připustil odůvodnění jejího trvání až ve správním řízení vedeném před Úřadem, přestože odůvodnění trvání rámcové dohody překračující 4 roky ve smyslu § 131 odst. 3 zákona musí zadavatel uvést již při zahájení zadávacího řízení. Navrhovatel ke své argumentaci odkazuje na přílohu č. 7 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), z jejíhož bodu B) odst. 10 má taková skutečnost vyplývat.

14.         Navrhovatel dále uvádí, že skutečnost, že zadavatel nerealizoval zadávací řízení podle ustanovení upravujících rámcovou dohodu, mohla ovlivnit počet a obsah nabídek, přičemž v souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. 6. 2021 ve věci C-23/20, Simonsen & Weel A/S (dále jen „rozsudek C-23/20“) byl zadavatel povinen v oznámení o zahájení zadávacího řízení uvést též maximální množství (či maximální hodnotu) plnění realizovaného dle rámcové dohody, po jehož překročení bude rámcová dohoda neúčinná.

15.         Z uvedených důvodů napadené rozhodnutí dle názoru navrhovatele spočívá na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a nesprávném právním posouzení věci.

Závěr rozkladu

16.         Navrhovatel závěrem rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

17.         Zadavatel se k podanému rozkladu navrhovatele vyjádřil přípisem ze dne 18. 1. 2023. K rozkladové argumentaci týkající se kritéria buffy-coat do 48 hodin zadavatel především poukázal, že navrhovatel v průběhu předběžných tržních konzultací předmětné kritérium nijak nezpochybňoval a že bylo kritérium buffy-coat do 48 hodin stanoveno pouze jako výběrové, nikoliv obligatorní, pročež jej byl oprávněn pro možné využití v budoucnu požadovat.

18.         K rozkladové argumentaci týkající se odůvodnění trvání rámcové dohody zadavatel poukázal, že vycházel z předpokladu, že smlouva o dodávce rámcovou dohodu nepředstavuje, načež neměl důvod délku trvání této smlouvy odůvodňovat. Tato sporná otázka však byla Úřadem vyřešena ve správním řízení, přičemž ve správním řízení zadavatel délku trvání smlouvy o dodávce objasnil, jakkoliv takové objasnění mělo být s ohledem na životnost současně poptávaných přístrojů kvalifikovanému dodavateli zřejmé. K související argumentaci, že v souladu s rozsudkem C-23/20 měl zadavatel v oznámení uvést i nejvyšší množství plnění, zadavatel zopakoval, že se při zahájení zadávacího řízení domníval, že se o rámcovou dohodu nejedná, a doplnil, že se jedná ze strany navrhovatele o opožděné tvrzení. Závěrem zadavatel navrhuje předsedovi Úřadu, aby rozklad navrhovatele zamítl.

IV.          Řízení o rozkladu

19.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

20.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu uplatněných rozkladových námitek a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

21.         Úřad tím, že návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, postupoval správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu navrhovatele a k potvrzení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

K zákonnosti kvalitativních kritérií

22.         V první části (pod bodem A.) rozkladu navrhovatel namítá nesprávné posouzení nezákonného charakteru kritéria buffy-coat do 48 hodin. Navrhovatel v uvedené souvislosti zejména uvádí, že předmět veřejné zakázky má sloužit pro medicínské účely, načež stanovené kritérium nesouvisí s předmětem veřejné zakázky, neboť využití buffy-coatu pro netransfuzní účely, například k výzkumným nebo výukovým účelům, nebylo ze strany zadavatele nijak podloženo. Navrhovatel proto trvá na svém stanovisku, že kritérium buffy-coat do 48 hodin bylo stanoveno účelově, diskriminačně a v rozporu s § 6 a § 36 zákona.

23.         K rozsahu návrhové argumentace připomínám, že v návrhu navrhovatel namítal nezákonný charakter celkem čtyř dílčích kvalitativních kritérií, konkrétně kritérií buffy-coat do 48 hodin, měkký deleukotizační filtr, automatické promíchání mixérem a automatické uvolnění dvířek, přičemž tři posledně jmenovaná již v rozkladu nezmiňuje. Lze tak předpokládat, že nezákonnost zbývajících označených kvalitativních kritérií navrhovatel nadále nezpochybňuje, čemuž bude odpovídat i vypořádání v tomto rozhodnutí o rozkladu.

24.         Obecně předesílám, že způsob nastavení zadávacích podmínek spočívá na legitimní úvaze zadavatele, který současně musí postupovat se zřetelem k dodržení všech ustanovení zákona, včetně zásad dle § 6 zákona, tedy zejména v souladu se zásadou transparentnosti, přiměřenosti a zákazu diskriminace. Omezující ustanovení zadávacích podmínek musí být zadavatel také schopen legitimně a přezkoumatelným způsobem odůvodnit. Zásah Úřadu pak přichází v úvahu toliko v případě, že zadavatel meze své legitimní úvahy překročí a stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

25.         Z hlediska posuzování důvodnosti požadavků je třeba dále rozlišit mezi zadávacími podmínkami, které dodavateli zcela brání v (účelné) účasti v zadávacím řízení (tj. zejména podmínky kvalifikace či závazné technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky), a pravidly pro hodnocení nabídek, které mohou dodavatele toliko zvýhodňovat či znevýhodňovat při hodnocení jeho nabídky. Oba typy zadávacích podmínek však (v závislosti na konkrétním nastavení) mohou vést k totožnému výsledku, tj. že dodavatel nebude vybrán pro plnění veřejné zakázky, pročež je nutné u nich dbát na odůvodněnost stanovených požadavků a dodržení všech zákonných požadavků, včetně zásad dle § 6 zákona.

26.         Konstrukcí způsobu ekonomické výhodnosti nabídek tak například nelze obcházet stanovení podmínek kvalifikace, kdy zadavatel účast dodavatelů prostřednictvím podmínek kvalifikace sice formálně umožní, v důsledku nastavení kritérií hodnocení však předem preferovanému dodavateli (a jeho plnění) nebude schopen žádný z ostatních dodavatelů ekonomicky konkurovat, aniž by pro to existoval oprávněný důvod (daný kvalitou plnění či nezbytností pro potřeby zadavatele). Obecně platí, že čím přísnější požadavky zadavatel zvolí (a čím větší omezení hospodářské soutěže tím vyvolá), tím přísnější budou také nároky na odůvodnění těchto požadavků (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 69/2012-55 ze dne 28. 2. 2013, citovaný též Úřadem bodě 135 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

27.         Podle § 116 odst. 1 zákona je zadavatel pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek podle kvality povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

28.         Podle § 116 odst. 2 zákona mohou být kritériem kvality zejména a) technická úroveň, b) estetické nebo funkční vlastnosti, c) uživatelská přístupnost, d) sociální, environmentální nebo inovační aspekty, d) organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, f) úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo g) podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění. Citovaný výčet není taxativní a zadavatel smí stanovit i jiná kritéria kvality, která vyhoví požadavkům zákona. Podle § 116 odst. 3 věty druhé zákona však kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

29.         Podle § 116 odst. 3 zákona věty první musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich mohly být nabídky porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné.

30.         Z citované právní úpravy vyplývá, že kritéria hodnocení stanovená jako kritéria kvality nemusí být pro plnění veřejné zakázky nezbytná, musí však s předmětem veřejné zakázky souviset a objektivně, logicky a srozumitelně vypovídat o kvalitativním přínosu pro zadavatele. Zákon přímo počítá též s hodnocením estetických nebo funkčních vlastností či uživatelské přístupnosti, které se na plnění veřejné zakázky mohou projevit v různé míře. Tomu musí odpovídat i váha takovým kritériím přisouzená, která musí zohledňovat zásady přiměřenosti, transparentnosti a zákazu diskriminace dle § 6 zákona.  

31.         Obecně však konstrukce kritérií kvality poskytuje zadavateli široký prostor pro uvážení o tom, jaké plnění nejlépe vyhoví jeho potřebám, načež zásah Úřadu (v podobě navrhovaného nápravného opatření) přichází v úvahu až v situaci, v níž zadavatel meze své legitimní úvahy zjevně překročí.

32.         K omezenému přezkumu konkrétních parametrů ekonomické výhodnosti nabídek lze podpůrně odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 10/2009-131 ze dne 12. 8. 2010, v němž soud (ve vztahu k předcházející právní úpravě, obecné právní závěry jsou však aplikovatelné i dle právní úpravy zákona) uvedl: „Je sice pravdou, že důsledkem nevhodné volby dílčích kritérií může být rozhodnutí zadavatele o zadání veřejné zakázky, které nebude vycházet ze zásady optimálního vynakládání veřejných prostředků, resp. získání co největší užitné hodnoty za vynaložené peněžité prostředky. Totéž může nastat v případě, kdy zadavatel zvolí sice odpovídající dílčí kritéria, přiřadí jim však váhy, které neodpovídají jeho skutečným potřebám. Stejně jako žalovaný ovšem ani zdejší soud nenalézá v ZVZ nástroj, prostřednictvím kterého by mohl žalovaný proti takto stanoveným dílčím kritériím zasáhnout, tj. jak by zadavatele mohl ‚opravit‘ v jeho představách o tom, jakou nabídku má on sám považovat za nabídku nejlépe odpovídající jeho potřebám.“

33.         Zadavatel stanovil způsob hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek v bodě 9 ZD jako poměr ceny a kvality, v jehož rámci přisoudil kvantitativnímu kritériu (nabídkové ceně) váhu 60 % a kvalitativním kritériím váhu 40 %. Kvalitativní kritéria zadavatel definoval v technické specifikaci (příloha č. 3 ZD), v níž vedle závazných technických parametrů poptávaného plnění stanovil též nepovinné (výběrové) technické parametry, za jejichž splnění mohl dodavatel získat uvedený počet bodů pro účely hodnocení. Zadavatel takto stanovil celkem 10 kvalitativních kritérií, za jejichž splnění mohl dodavatel získat celkem 40 bodů.

34.         Ke způsobu hodnocení dle kvalitativních kritérií zadavatel v bodě 9.1 písm. b) ZD upřesnil následující: „Dílčí hodnoticí kritérium ‚kvalita‘ bude hodnoceno dle parametrů nabízeného plnění bodovací metodou. Hodnocené parametry pro nabízené plnění včetně bodového hodnocení jsou identifikovány v příloze č. 3 Technická specifikace jako výběrová kritéria. Nabízené plnění splňující identifikovaný parametr obdrží příslušné bodové hodnocení. Bodová hodnocení za všechny parametry budou sečtena a nabídce, která získá v tomto dílčím kritériu nejvyšší celkový počet bodů bude přiděleno bodové hodnocení 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky. Výsledek bude vynásoben vahou příslušného kritéria (40).“

35.         Ke konkrétním skutkovým okolnostem poukazuji, že kvalitativní kritéria navrhovateli v účasti v zadávacím řízení nebránila, přičemž byla stanovena tak, aby byla snadno ověřitelná a nabídky porovnatelné. Zadavatel současně přisoudil kvalitativním kritériím relativně vysokou váhu 40 %. Takový postup je nepochybně možný, je-li řádně odůvodněný a nevytváří-li bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

36.         Navrhovatel v rozkladu napadá pouze kritérium buffy-coat do 48 hodin, které zadavatel stanovil u odběrových souprav pro filtraci plné krve. Za splnění tohoto kritéria bylo možno získat 5 bodů (ze 40 možných v rámci kvalitativních kritérií) a v celkovém hodnocení se tedy splnění nebo nesplnění tohoto kritéria mohlo projevit vahou 5 %. Takový vliv na výsledné hodnocení je již relativně nízký, čemuž v intencích shora uvedeného odpovídají i nároky na odůvodnění účelnosti předmětného kvalitativního kritéria.

37.         Úřad se odůvodněním kritéria buffy-coat do 48 hodin podrobně zabýval v bodech 138-149 odůvodnění napadeného rozhodnutí, v nichž v návaznosti na vlastní provedená šetření poukázal, že buffy-coat lze nad rámec medicínského využití do 24 hodin využívat i pro netransfuzní účely, například k výzkumným či výukovým účelům nebo jako kontrolní materiál při výrobě in vitro diagnostik, načež není důvodu zadavateli v takovém způsobu využití bránit.

38.         Navrhovatel má naproti tomu kritérium buffy-coatu do 48 hodin za účelové a rozporné se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 zákona a § 36 zákona, neboť dle jeho názoru nesouvisí s předmětem veřejné zakázky a bezdůvodně znevýhodňuje navrhovatele (který takové plnění nenabízí) při hodnocení nabídek.

39.         Podle § 36 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

40.         Jak jsem již výše poukázal, kritérium buffy-coatu nebránilo navrhovateli v účasti v zadávacím řízení a celkový dopad tohoto kritéria na celkové hodnocení nabídek byl velmi nízký. Zadavatel tedy mohl ostatním nabídkám konkurovat ve zbývajících 95 % hodnocení, a to ať již splněním jiných hodnocených kvalitativních kritérií nebo nabídkovou cenou. Relativně nízký význam kritéria buffy-coat do 48 hodin pro celkové hodnocení má pak za následek též relativní nižší nároky na odůvodnění této zadávací podmínky ze strany zadavatele.

41.         O nezákonném charakteru kritéria buffy-coat do 48 hodin by tak bylo možno uvažovat například v případě, kdy by pro něj žádné objektivní odůvodnění neexistovalo (potažmo jej zadavatel nepředložil), načež by jeho stanovením došlo k bezdůvodnému znevýhodnění dodavatelů, kteří plnění s odpovídající funkcí nenabízí.

42.         Zadavatel však požadavek na buffy-coat do 48 hodin odůvodnil možným využitím pro netransfuzní účely, které mu perspektivně umožní navázání spolupráce ve výzkumné, diagnostické či komerční oblasti. Uvedené tvrzení Úřad prověřoval, načež zjistil, že buffy-coat je i pro netransfuzní účely v praxi využíván. V uvedené souvislosti akcentuji, že deklarovaný zájem na budoucím využití požadovaného technického parametru spadá pod legitimní úvahu zadavatele, do níž Úřadu obecně nepřísluší vstupovat. Není úlohou Úřadu, aby namísto zadavatele hodnotil kvality dostupných řešení na trhu a tyto zjištěné charakteristiky hodnotil ve vztahu k předpokládaným potřebám zadavatele. Rozhodný význam zaujímá v daném kontextu odůvodnění předložené zadavatelem, tj. zejména posouzení toho, nakolik logicky, srozumitelně a dostatečně odůvodňuje stanovení konkrétního požadavku ve vztahu ke zjištěnému omezení hospodářské soutěže.

43.         S ohledem na relativně nízký dopad kritéria buffy-coat do 48 hodin do výsledného hodnocení (potažmo na výběr dodavatele) mám odůvodnění předložené zadavatelem (zejména potenciál využití pro výzkumné účely v budoucnu) za přiměřené a dostačující pro stanovení předmětného kritéria, neboť to zjevně souvisí s předmětem veřejné zakázky a směřuje k možnému širšímu využití požadovaného plnění v budoucnu, čímž objektivně vypovídá o kvalitě plnění.

44.         Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že zadavatel buffy-coat do 48 hodin pro netransfuzní účely zatím nevyužívá, neboť tato skutečnost může souviset s aktuálním technickým vybavením či dosavadní praxí zadavatele, a dále platí podle § 116 odst. 5 zákona domněnka, že se má za to, že kritéria kvality souvisejí s předmětem veřejné zakázky, pokud se vztahují k jakékoliv fázi životního cyklu předmětu veřejné zakázky. S ohledem na předpokládanou délku trvání smlouvy o dodávce (8 let) proto není důvodu zadavateli předmětné kvalitativní kritérium (které nadto vybraný dodavatel ani splňovat nemusí) a s ním spojený způsob využití předem zapovídat.

45.         S ohledem na výše uvedené konstatuji, že jsem ve stanovení kritéria buffy-coat do 48 hodin porušení zásady zákazu diskriminace ani ustanovení § 36 odst. 1 zákona neshledal, načež mám související argumentaci navrhovatele za nedůvodnou. V přezkoumávaném rozsahu jsem nezákonnost napadeného rozhodnutí neshledal, načež mám posouzení věci Úřadem v bodech 131-173 odůvodnění napadeného rozhodnutí za správné a učiněné v souladu s právními předpisy.

K charakteru smlouvy o dodávce

46.         Ve druhé části (pod bodem B.) rozkladu navrhovatel napadá nesprávné posouzení právních otázek souvisejících s rámcovým charakterem smlouvy o dodávce. Posouzení toho, zda má smlouva o dodávce rámcový charakter a zda byl tedy zadavatel v zadávacím řízení povinen postupovat v souladu s ustanoveními platnými pro rámcovou dohodu podle § 131 a násl. zákona či nikoliv, představovalo z hlediska dalšího procesního postupu jednu z klíčových sporných otázek ve správním řízení.

47.         Zatímco navrhovatel v námitkách i v návrhu namítal, že zadavatel nemusí na základě smlouvy o dodávce objednat žádné plnění a předpokládané plnění není nijak určitě definováno, načež se o rámcovou dohodu jedná, zadavatel v rozhodnutí o námitkách i ve svém vyjádření k návrhu argumentoval tím, že smlouva o dodávce představuje smlouvu na dodávky pravidelné povahy, která nemá rámcový charakter.

48.         Úřad se posouzením vymezené právní otázky zabýval v bodech 115-122 odůvodnění napadeného rozhodnutí, včetně odkazu na relevantní předcházející rozhodovací praxi Úřadu, v nichž poukázal, že uzavřením smlouvy o dodávce dodavateli ještě nevzniká povinnost k poskytnutí plnění a právo na požadování úplaty, neboť plnění bude v souladu s čl. IV. závazného návrhu smlouvy o dodávce realizováno až na základě dílčích objednávek v závislosti na aktuálních potřebách zadavatele (dle definované specifikace a množství objednávaného spotřebního materiálu). V návaznosti na posouzení dalších skutkových okolností dané věci Úřad dospěl k závěru, že smlouva o dodávce naplňuje znaky rámcové dohody ve smyslu § 131 odst. 1 zákona.

49.         Uvedený závěr Úřadu o tom, že smlouva o dodávce naplňuje znaky rámcové dohody ve smyslu § 131 odst. 1 zákona, mám za zásadní pro další posouzení věci, pročež jsem přistoupil k přezkoumání jeho zákonnosti. Po přezkoumání všech relevantních okolností, jakož i s přihlédnutím ke stanovisku rozkladové komise, jsem dospěl k závěru, že smlouvu o dodávce v nyní řešené věci za rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona považovat nelze. K tomu dále vysvětluji své stanovisko.

50.         Podle § 131 odst. 1 zákona platí, že rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po celou dobu trvání rámcové dohody.

51.         Ustanovení § 131 odst. 1 zákona tedy přímo předvídá i situaci, v níž bude rámcová dohoda uzavřena pouze s jedním účastníkem, jak je tomu v nyní řešené věci. Využití institutu rámcové dohody může být v takovém případě vhodné zejména v situacích, kdy zadavatel poptává nahodile či pravidelně se opakující plnění (dodávky, služby nebo stavební práce) od jednoho dodavatele, avšak současně nemá dostatečně konkrétní představu o přesném rozsahu a struktuře předmětného plnění, případně chce zachovat variabilitu plnění s ohledem na budoucí vývoj svých potřeb a možností. Rámcová dohoda totiž v těchto případech zpravidla umožňuje vyšší míru flexibility. Právní institut rámcové dohody tedy prima facie směřuje i k nyní řešené veřejné zakázce, neboť zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil toliko předpokládaný objem plnění, přičemž uvedl, že odběrové soupravy bude odebírat prostřednictvím dílčích objednávek, reflektujících jeho skutečnou potřebu a spotřebu.

52.         Zákon výslovně neklade na obsah rámcové dohody specifické požadavky. Obecně však platí, že smlouva na veřejnou zakázku musí být posuzována podle svého skutečného obsahu, nikoliv podle svého označení nebo (mylné) domněnky zadavatele. Stejně tak není rozhodné použití konkrétního smluvního typu podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). O tom, zda bude za účelem zadání veřejné zakázky uzavřena přímo smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda, která umožní zadání předmětu veřejné zakázky prostřednictvím dílčích navazujících zakázek v budoucnu, rozhoduje zadavatel, a to formulací zadávacích podmínek, včetně volby odpovídajícího postupu pro zadání veřejné zakázky.

53.         Samo prohlášení zadavatele o absenci rámcového charakteru smlouvy v rozhodnutí o námitkách nebo v navazujícím správním řízení za relevantní považovat nelze. Ze zadávacích podmínek musí vyplývat objektivně zjistitelná skutečnost, zda má být v zadávacím řízení uzavřena rámcová dohoda či smlouva na veřejnou zakázku. Pro posouzení rámcového charakteru smlouvy je tedy rozhodný obsah smlouvy o dodávce a konkrétní znění jeho klíčových ustanovení.

54.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak; tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona. Část šestá hlavy II zákona upravuje v ustanoveních § 131-137 postup zadavatele při uzavírání rámcové dohody.

55.         Zákon jak pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, tak pro uzavření rámcové dohody obecně vyžaduje provedení zadávacího řízení, po obsahové stránce vznikajícího závazku mezi nimi však explicitně rozlišuje. Smlouva na veřejnou zakázku a rámcová dohoda tedy představují dva rovnocenné výsledky zadávacího řízení, jejichž prostřednictvím je zajišťován účel zákona a dodržení jeho zásad, které zakládají odlišné požadavky na zadavatele podle konkrétních ustanovení zákona.

56.         Uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku dochází přímo k zadání veřejné zakázky vybranému dodavateli, z níž přímo vyplývá povinnost dodavatele poskytnout úplatné plnění zadavateli.

57.         Naproti tomu uzavření rámcové dohody přímo zadání veřejné zakázky a tomu odpovídající povinnost dodavatele poskytnout úplatné plnění zadavateli za následek nemá, neboť k zadávání veřejných zakázek (a vzniku tomu odpovídající povinnosti dodavatele) dochází až na základě této rámcové dohody, tam definovaným postupem. Uzavřením rámcové dohody tedy nedochází přímo k zadání veřejné zakázky, nýbrž toliko k výběru dodavatele (nebo více dodavatelů) a k ujednání rámcových podmínek, za jakých budou na základě rámcové dohody jednotlivé dílčí veřejné zakázky, již bez provedení nového zadávacího řízení, zadávány (budou-li zadávány).

58.         Přestože nelze rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona obecně ztotožňovat s rámcovou smlouvou uzavřenou podle občanskoprávních předpisů (jakkoliv by se patrně v obou případech jednalo o tzv. nepojmenovanou smlouvu podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku), k principům pojetí rámcové smlouvy v soukromém právu lze podpůrně odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 26/2012 ze dne 29. 9. 2014 a v něm odkazovanou judikaturu (v odkazovaném rozsudku se výklad vztahuje k již neplatnému zákonu č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, základní přístupy k výkladu rámcových smluv jakožto nepojmenovaných kontraktů však zůstaly ve své podstatě nezměněny; poznámka předsedy Úřadu).

59.         V označeném rozsudku Nejvyšší soud konstatoval: „Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah. Při vzniku realizační smlouvy uzavřené na základě rámcové smlouvy se tedy v rozsahu, v němž strany nesjednaly v realizační smlouvě jinak, stávají pravidla (smluvní podmínky) sjednaná v rámcové smlouvě součástí obsahu realizační smlouvy (…).“

60.         Posouzení toho, zda ze smlouvy o dodávce přímo vyplývá či nevyplývá závazek dodavatele k poskytnutí úplatného plnění zadavateli, tak představuje jeden z klíčových rozlišovacích znaků mezi smlouvou na veřejnou zakázku ve smyslu § 2 odst. 1 zákona a rámcovou dohodou ve smyslu § 131 odst. 1 zákona. Takové posouzení nelze učinit bez zhodnocení konkrétních skutkových okolností.

61.         Předně poukazuji, že zadavatel učinil součástí předmětu plnění (čl. III. závazného návrhu smlouvy o dodávce) též výpůjčku 9 zdravotnických přístrojů – automatických lisů a odběrových vah, včetně souvisejícího servisu (dále též jen „výpůjčka“). Jakkoliv má výpůjčka při plnění veřejné zakázky nepochybně svůj ekonomický význam, sama o sobě nenaplňuje znaky veřejné zakázky, neboť je v souladu s čl. III odst. 3 návrhu smlouvy o dodávce (jakož i v souladu s § 2193 občanského zákoníku) bezplatná, načež zde absentuje znak úplatnosti ve smyslu § 2 odst. 1 zákona.

62.         Předmět plnění veřejné zakázky je tak ve své podstatě koncipován jako smíšená zakázka ve smyslu § 32 odst. 1 zákona, tedy zakázka, která je zčásti veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení (dodávka odběrových souprav), a zčásti zakázkou, na kterou se taková povinnost nevztahuje (v daném případě výpůjčkou, která veřejnou zakázkou vůbec není). V případě smíšené zakázky, jejíž části jsou objektivně oddělitelné, může zadavatel v souladu s § 32 odst. 2 zákona zadávat její jednotlivé části samostatně nebo ji zadat jako jednu veřejnou zakázku. Z konstrukce předmětu veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel výpůjčku přístrojů s dodávkami odběrových souprav neodlučitelně provázal, neboť až na základě dodávek odběrových souprav bude dodavatel realizovat svůj zisk, jímž ekonomicky saturuje též své náklady spojené s poskytnutím bezplatné výpůjčky.

63.         V případě neodlučitelnosti plnění má zadavatel povinnost zadat smíšenou zakázku v souladu s § 32 odst. 3 zákona v zadávacím řízení. Jakkoliv se tedy dodavatel uzavřením smlouvy přímo zavazuje k poskytnutí výpůjčky, skutečnost, že součást předmětu veřejné zakázky tvoří výpůjčka, ještě zásadní vliv na posouzení rámcového charakteru smlouvy nemá.

64.         Dodávky odběrových souprav definoval zadavatel v čl. IV. návrhu smlouvy. Z odst. 1 a 2 označeného čl. IV. vyplývá, že dodávky budou realizovány na základě písemných či telefonických objednávek zadavatele, které budou zahrnovat specifikaci a množství objednávaného materiálu, načež dodavatel je povinen objednávku zadavateli bez zbytečného odkladu e-mailem potvrdit.

65.         K povinnosti dodavatele odběrové soupravy dodat zadavatel v odst. 3 čl. IV. návrhu smlouvy o dodávce uvedl následující: „Prodávající se zavazuje dodat spotřební materiál v množství určeném Kupujícím nejpozději do 10 kalendářních dnů od objednání. V případě prodlení Prodávajícího s dodáním objednaného spotřebního materiálu má Kupující nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,5 % z ceny nedodaného spotřebního materiálu (bez DPH) za každý započatý den prodlení.“

66.         Z citovaného čl. IV. návrhu smlouvy o dodávce tak přímo vyplývá závazek dodavatele k plnění, neboť objednávka zadavatele zde má charakter spíše pokynu k plnění (dle předem definovaných podmínek) či upřesnění množství a času dodání, ke které se již nevyžaduje další projev vůle dodavatele. Potvrzení objednávky ze strany dodavatele zde má spíše informativní funkci pro zadavatele, že se dodavatel s objednávkou seznámil, neboť dodání odběrových souprav v objednaném rozsahu a struktuře je vázáno na objednávku zadavatele, nikoliv na její potvrzení ze strany dodavatele. Na okamžik objednání odběrových souprav ze strany zadavatele je potom vázána i sankce za pozdní dodání.

67.         Lze souhlasit s právním názorem Úřadu i navrhovatele, že smlouva o dodávce neobsahuje výslovný závazek zadavatele objednávku učinit. To může vyvolávat pochybnosti o charakteru smlouvy o dodávce. Současně je však třeba vzít v úvahu, že materiálně se zadavatel k objednávkám odběrových souprav v rozsahu svých reálných potřeb konstrukcí smluvního vztahu fakticky zavázal, neboť na takovou skutečnost odkázal v bodě 8.2 ZD (k němuž lze při výkladu smlouvy o dodávce přihlížet), přičemž rovněž výpůjčka má ekonomický smysl pouze v případě, kdy bude zadavatel předmět plnění v předpokládaném rozsahu skutečně odebírat. Rovněž z čl. 2.1 ZD vyplývá, že předmětem plnění jsou průběžné dodávky odběrových souprav, je tedy zjevné, že zadavatel hodlá svou (s ohledem na jeho předmět činnosti relativně objektivní) potřebu odběrových souprav uspokojit prostřednictvím vybraného dodavatele. Obdobné vyplývá i z odst. 2 čl. III. návrhu smlouvy o dodávce.

68.         K významu neurčitě vymezeného množství plnění ve smlouvě o dodávce (určeného faktickou potřebou zadavatele a přibližně určeného spotřebou v předcházejících letech) doplňuji, že takový postup není obecně vyloučen ani u kupních smluv. Podle § 2098 občanského zákoníku platí, že vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy předmětu koupě, že množství je určeno jen přibližně, určí přesné množství prodávající; má se za to, že odchylka nesmí přesáhnout 5 % množství určeného ve smlouvě. Z povahy citovaného ustanovení občanského zákoníku, jakož i z komentářové literatury [Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 61-62] pak vyplývá, že se jedná o ustanovení dispozitivní, od něhož se lze co do konkrétních parametrů (určení množství prodávajícím a vyloučení domněnky přípustné odchylky) odchýlit. Sama skutečnost, že množství plnění bylo určeno jako předpokládané s výhradou nižšího/vyššího odběru, proto zadání veřejné zakázky smlouvou o dodávce nevylučuje.

69.         Rozhodná je za daných okolností skutečnost, že smlouva o dodávce k závazku dodavatele plnit již nevyžaduje další úkon ze strany dodavatele, například v podobě uzavření dílčí realizační smlouvy či podání dílčí nabídky (či jiného projevu vůle dodavatele), naopak upravuje trvající závazek dodavatele předmět plnění na základě upřesňující výzvy zadavatele dodat. Z pouhého uvedení pojmu „objednávka“ či „akceptace“ (viz odst. 2 čl. IV. návrhu smlouvy o dodávce) nelze dovozovat, že by tyto pojmy měly vyjadřovat výzvu k podání nabídky ve smyslu § 131 odst. 4 zákona, příp. k uzavření samostatné smlouvy.

70.         Po zvážení všech okolností jsem dospěl k závěru, že zadavatel veřejnou zakázku (spočívající v dodávce odběrových souprav) zadá již uzavřením smlouvy o dodávce, z níž vyplývá závazek dodavatele k plnění. V nyní řešené věci se tak jedná o specifickou smlouvu na veřejnou zakázku, která sice vykazuje rámcové prvky (a mohla by být nepochybně formou rámcové dohody zadána), obsahuje však současně nepochybný, navíc smluvní pokutou zajištěný, závazek dodavatele dodat zadavateli na výzvu konkrétní objednané úplatné plnění (v předem ujednaném předpokládaném rozsahu), načež ji nelze považovat za rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona, která před započetím plnění obecně předpokládá další projev vůle dodavatele (jímž bude uzavřena dílčí realizační smlouva).

71.         V každém případě se však stran posouzení charakteru smlouvy o dodávce jedná o na první pohled ne zcela zřejmou právní otázku, u níž navrhovatel mohl (obdobně jako Úřad v napadeném rozhodnutí) nabýt přesvědčení, že se o rámcovou dohodu jedná. Současně však v uvedené situaci nelze shledat ani porušení zásady transparentnosti dle § 6 zákona, neboť příslušné právní posouzení vychází z definičního vymezení zadání veřejné zakázky dle zákona a zadavatel v rozhodnutí o námitkách i po zahájení správního řízení zastával konzistentní (a důvodné) stanovisko, že se o rámcovou dohodu nejedná.

72.         K navrhovatelem i Úřadem odkazované rozhodovací praxi (dále též jen „odkazovaný případ“), rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0450/2020/VZ, č. j. ÚOHS-42016/2020/523/JŠi ze dne 31. 12. 2020 a navazující rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0017/2021/VZ, č. j. ÚOHS-08059/2021/161 ze dne 4. 3. 2021, pro vyloučení pochybnosti doplňuji, že zde byla řešena po skutkové stránce odlišná situace, neboť v odkazovaném případě zadavatel postupoval podle ustanovení platných pro rámcovou dohodu a dodání plnění v zadávacích podmínkách podmiňoval předcházejícím uzavřením „prováděcích smluv“ (srov. bod 50 rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0450/2020/VZ, č. j. ÚOHS-42016/2020/523/JŠi ze dne 31. 12. 2020). Konkrétní nastavení zadávacích (a v jejich rámci smluvních) podmínek proto bylo odlišné, což musí mít za následek i jejich odlišné právní posouzení.

73.         S ohledem na učiněné zjištění, že smlouva o dodávce není rámcovou dohodou, nebyl zadavatel ani povinen plnit související uveřejňovací povinnosti, vyplývající z navrhovatelem namítané vyhlášky, neboť ty se vztahují pouze k rámcovým dohodám ve smyslu § 131 odst. 1 zákona. Z uvedeného důvodu není důvodná ani související rozkladová argumentace navrhovatele, neboť se ve světle shora uvedeného stala irelevantní.

74.         Závěr Úřadu o tom, že smlouva o dodávce představuje rámcovou dohodu, je tedy nesprávný, neboť spočívá na nesprávném hodnocení skutkových okolností a chybném právním posouzení. Zároveň jsem však nenaznal, že by tato skutečnost měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť Úřad navzdory chybnému dílčímu předpokladu o charakteru smlouvy o dodávce dospěl v návaznosti na další posouzení věci ke správnému závěru, že argumentace navrhovatele v návrhu, týkající se rámcového charakteru smlouvy o dodávce a souvisejících uveřejňovacích povinností není důvodná. Současně nemám za to, že by změnou odůvodnění v této části rozhodnutí mohlo dojít k zásahu do procesních práv navrhovatele, neboť došlo k dostatečnému přezkoumání související argumentace a Úřad by po případném rušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu projednání byl shora uvedeným právním názorem vázán. Opětovné projednání věci by proto nevedlo k příznivějšímu posouzení věci pro navrhovatele.

75.         K výše uvedenému shrnuji, že jsem argumentaci navrhovatele týkající se rámcového charakteru smlouvy o dodávce neshledal důvodnou.

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

76.         Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež sděluji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, správním řádem a dalšími právními předpisy. K rozsahu, v jakém jsem se od odůvodnění napadeného rozhodnutí odchýlil, doplňuji, že v souladu s ustálenou judikaturou (srov. například rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 82/2014-46 ze dne 18. 9. 2014 a č. j. 6 As 161/2013-25 ze dne 21. 10. 2014) je možné některé nedostatky napadeného rozhodnutí odstranit v řízení odvolacím, aniž by tím došlo k zásahu do procesních práv účastníka správního řízení.

77.         Úřad řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl k závěru, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem a že nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem (nad rámec provedené úpravy odůvodnění) nezjistil jinou vadu, která by měla za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

VI.          Závěr

78.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání.

79.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Uherskohradišťská nemocnice a.s., J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště

2. Mgr. Klára Zábrodská, Rybná 716/24, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy