číslo jednací: 42479/2022/500
spisová značka: S0404/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0404/2022/VZ zahájeném dne 6. 9. 2022 z moci úřední a správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0426/2022/VZ zahájeném dne 21. 9. 2022 z moci úřední, která byla dne 18. 10. 2022 spojena do společného řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0404/2022/VZ, jehož účastníkem je

• obviněný – Česká republika – OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, IČO 75151898, se sídlem Za Císařským mlýnem 1063/5, 170 00 Praha – Bubeneč

ve věci možného spáchání pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným v souvislosti s uzavřením

• Kupní smlouvy, jejímž předmětem byl nákup malorážkového střeliva LAPUA BIATHLON SPORT .22LR a LAPUA POLAR BIATHLON .22LR ze dne 7. 9. 2020 s vybraným dodavatelem – CB SERVIS CENTRUM s.r.o., IČO 48201464, se sídlem Borek 473, 373 67 Borek,
• Kupní smlouvy, jejímž předmětem byl nákup brokového střeliva CLEVER-MIRAGE ze dne 23. 11. 2020 – s vybraným dodavatelem KOSTELECKÝ s.r.o., IČO 27736199, se sídlem Václavská 21, 644 61 Holasice a
• Kupní smlouvy, jejímž předmětem byl nákup speciálních nábojů pro sportovní střelbu ze dne 15. 12. 2020 s vybraným dodavatelem – Sellier & Bellot a.s., IČO 28982347, se sídlem Lidická 667, 258 01,

a ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona a § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona obviněným v souvislosti s veřejnou zakázkou „Sportovní oblečení OLYMP CENTRUM SPORTU MV s potiskem loga“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 1. 7. 2020 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem N006/20/V00016356,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Česká republika – OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, IČO 75151898, se sídlem Za Císařským mlýnem 1063/5, 170 00 Praha – Bubeneč – se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období od 7. 9. 2020 do 15. 12. 2020 uzavřel 3 smlouvy na veřejné zakázky, jejichž předmětem byl nákup nábojů určených pro sportovní účely, v celkové hodnotě 2 177 933 Kč bez DPH, a to

• dne 7. 9. 2020 smlouvu s CB SERVIS CENTRUM s.r.o., IČO 48201464, se sídlem Borek 473, 373 67 Borek,
• dne 23. 11. 2020 smlouvu s KOSTELECKÝ s.r.o., IČO 27736199, se sídlem Václavská 21, 644 61 Holasice a
• dne 15. 12. 2020 smlouvu se Sellier & Bellot a.s., IČO 28982347, se sídlem Lidická 667, 258 01 Vlašim

a zadal tak výše vymezené podlimitní veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Obviněný – Česká republika – OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, IČO 75151898, se sídlem Za Císařským mlýnem 1063/5, 170 00 Praha - Bubeneč– se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Sportovní oblečení OLYMP CENTRUM SPORTU MV s potiskem loga“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 1. 7. 2020 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem N006/20/V00016356, nedodržel pravidla pro zadání veřejné zakázky stanovená v § 48 odst. 8 a v § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, když nevyloučil vybraného dodavatele – OUTDOOR TUHUNDER s.r.o., IČO 07239211, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 – z účasti v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku, ačkoliv byl naplněn důvod vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, neboť údaje a vzorky předložené v nabídce výše uvedeným vybraným dodavatelem nesplňují zadávací podmínky stanovené v bodě 13. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020  a v Příloze č. 1 zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020, když u položek „č. 3) Triko dlouhý rukáv pánské“, „č. 7) Triko dlouhý rukáv dámské“, „č. 8) Kraťasy elastické dámské“ a „č. 10) Šátek – nákrčník (multifunkční tuba) uni“, specifikovaných v části nazvané „Požadované položky a jejich parametry“ citované přílohy zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020, nebylo dodrženo požadované materiálové složení, konkrétně u položky s názvem „3) Triko dlouhý rukáv pánské“ byl požadován materiál ve složení: 80-90 % polyester, 10-20 % elastan, prodyšný funkční, přičemž nabídka citovaného vybraného dodavatele obsahovala v uvedené položce materiál: 100 % polyester, u položky s názvem „7) Triko dlouhý rukáv dámské“ byl požadován materiál ve složení: 80-90 % polyester, 10-20 % elastan, prodyšný funkční, přičemž nabídka citovaného vybraného dodavatele obsahovala v uvedené položce materiál: 100 % polyester, u položky s názvem „8) Kraťasy elastické dámské“ byl požadován materiál ve složení: 75-85 % polyester, 15-25 % elastan, přičemž nabídka citovaného vybraného dodavatele obsahovala v uvedené položce materiál: 100 % polyester, u položky s názvem „10) Šátek – nákrčník (multifunkční tuba) uni“ byl požadován materiál ve složení: 80-90 % polyester, 10-20 % elastan, přičemž nabídka citovaného vybraného dodavatele obsahovala v uvedené položce materiál: 100 % polyester, současně v položce „č. 5) Sportovní souprava (bunda + kalhoty) dámská“ citované přílohy zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020, nebyl v části týkající se „kalhoty“ dodržen požadavek na zip pro snazší svlékání ve spodní části nohavice, když nabídka citovaného vybraného dodavatele v příslušné části, konkrétně v části „5B) Sportovní souprava (kalhoty) dámská“ obsahovala sdělení, že pro kalhoty ve spodní části není nohavice zip pro snazší svlékání, a současně k položce „8) Kraťasy elastické dámské“ specifikované v citované příloze zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020 nebyl citovaným vybraným dodavatelem doručen ve lhůtě stanovené v citovaném bodě 13. zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020 referenční vzorek, přičemž tento byl nahrazen čestným prohlášením citovaného vybraného dodavatele, přičemž jmenovaný obviněný tím ovlivnil výběr dodavatele a zadal citovanou veřejnou zakázku, když dne 7. 9. 2020 uzavřel s výše uvedeným vybraným dodavatelem smlouvu na citovanou veřejnou zakázku.

III.

Obviněný – Česká republika – OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, IČO 75151898, se sídlem Za Císařským mlýnem 1063/5, 170 00 Praha - Bubeneč– se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Sportovní oblečení OLYMP CENTRUM SPORTU MV s potiskem loga“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 1. 7. 2020 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem N006/20/V00016356, v rozporu s § 36 odst. 3 citovaného zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1  citovaného zákona, když kritéria pro hodnocení nabídek podle kvality, konkrétně „Kritérium č. 2 – kvalita materiálu a zpracování oblečení – váha 40 %“ vymezil v bodě 13. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020 tak, že doložené vzorky oblečení pro hodnocení budou hodnoceny jako celek, přičemž maximální počet bodů (100) dosáhne uchazeč, jehož vzorky oblečení budou mít kvalitní zpracování, barevnou a materiálovou sladěnost, budou originální, zajímavé, atraktivní a budou odrážet současné trendy ve sportovním oblékání, a v případě, že doložené vzorky oblečení budou nekvalitní, fádní, nezajímavé, neatraktivní, nebudou mít vhodný design k charakteru využití a nebudou odrážet trendy v současném oblékaní, obdrží uchazeč jeden (1) bod, aniž by vymezil způsob přidělování konkrétního počtu bodů za jednotlivé stanovené vlastnosti, a aniž by vymezil, co vlastnosti: kvalitní zpracování, originálnost, zajímavost, atraktivnost, nekvalita, fádnost, nezajímavost, neatraktivnost znamenají, čímž stanovil zadávací podmínky citované veřejné zakázky neurčitým, nejasným a nejednoznačným způsobem, a tedy nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, což vedlo k neporovnatelnosti nabídek a netransparentnosti jejich následného hodnocení, přičemž jmenovaný obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, když na ni dne 7. 9. 2020 uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem – OUTDOOR TUHUNDER s.r.o., IČO 07239211, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Česká republika – OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, IČO 75151898, se sídlem Za Císařským mlýnem 1063/5, 170 00 Praha – Bubeneč – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 160 000 Kč (sto šedesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

V.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Česká republika – OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, IČO 75151898, se sídlem Za Císařským mlýnem 1063/5, 170 00 Praha – Bubeneč – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI UZAVŘENÍ KUPNÍCH SMLUV NA DODÁVKU NÁBOJŮ PRO SPORTOVNÍ ÚČELY

1.             Obviněný – Česká republika – OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, IČO 75151898, se sídlem Za Císařským mlýnem 1063/5, 170 00 Praha – Bubeneč (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – který je veřejným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uzavřel dne 7. 9. 2020 Kupní smlouvu s vybraným dodavatelem – CB SERVIS CENTRUM s.r.o., IČO 48201464, se sídlem Borek 473, 373 67 Borek (dále jen „CB SERVIS CENTRUM s.r.o.“), jejímž předmětem byl nákup malorážkového střeliva LAPUA BIATHLON SPORT .22LR a LAPUA POLAR BIATHLON .22LR pro oddělení biatlonu obviněného v Jablonci nad Nisou (dále také jen „kupní smlouva č. 1“). Ze specifikace nábojů uvedené v příloze č. 1 ke kupní smlouvě č. 1 vyplývá, že se jednalo o náboje typu „.22 Long Rifle Biathlon Sport“ a „.22 Long Rifle Polar Biathlon“.

2.             Obviněný uzavřel dne 23. 11. 2020 Kupní smlouvu s vybraným dodavatelem KOSTELECKÝ s.r.o., IČO 27736199, se sídlem Václavská 21, 644 61 Holasice (dále jen „KOSTELECKÝ s.r.o.“), jejímž předmětem byl nákup brokového střeliva CLEVER-MIRAGE pro oddělení střelby broky obviněného v Brně (dále také jen „kupní smlouva č. 2“). Ze specifikace střeliva uvedené v příloze č. 1 ke kupní smlouvě č. 2 vyplývá, že se jednalo o střelivo typu „CLEVER – MIRAGE 12/70 T4 pro-Extra Evolution 24g/7,5“.

3.             Obviněný uzavřel dne 15. 12. 2020 Kupní smlouvu se Sellier & Bellot a.s., IČO 28982347, se sídlem Lidická 667, 258 01 Vlašim (dále jen „Sellier & Bellot a.s.“), jejímž předmětem byl nákup speciálních nábojů pro sportovní střelbu pro oddělení střelby broky obviněného v Brně (dále také jen „kupní smlouva č. 3“). Ze specifikace nábojů uvedené v příloze č. 1 ke kupní smlouvě č. 3 vyplývá, že se jednalo o náboje typu „SKEET 24 SPORT – 2 mm, 12x70/H/2,00/24,0/P-STMS/27“, „SKEET 24 SPORT – 2,15 mm, 12x70/H/2,00/24,0/P-STMS/27“ a „TRAP 24 SPORT – 2,40 mm, 12x70/H/2,00/24,0/P-TZZS-27“. 

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. ÚOHS-S0404/2022/VZ

6.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 30. 5. 2022 podnět z téhož dne k prošetření postupu obviněného ve věci nákupu nábojů určených pro sportovní účely obviněným v roce 2020.

7.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci související s uzavřením kupních smluv č. 1–3.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. ÚOHS-S0404/2022/VZ

8.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) a podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS‑30757/2022/510 ze dne 6. 9. 2022 (dále jen „příkaz 1“).

9.             Příkaz 1, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu 1), a současně byla obviněnému za spáchání tohoto přestupku uložena pokuta ve výši 60 000 Kč (výrok II. příkazu 1), byl obviněnému doručen dne 6. 9. 2022. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 přestupkového zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

10.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

Odpor obviněného ze dne 13. 9. 2022

11.         Proti příkazu 1 podal obviněný dne 13. 9. 2022 odpor (dále jen „odpor“) z téhož dne. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

12.         Obviněný v odporu uvádí, že se přestupku nedopustil a že při zadávaní předmětných veřejných zakázek postupoval v souladu s příslušnými právními předpisy. 

Další průběh řízení o přestupku

13.         Usnesením č. j. ÚOHS-31985/2022 ze dne 14. 9. 2022, které bylo obviněnému doručeno téhož dne, určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

14.         Obviněný se ve lhůtě stanovené v citovaném usnesení Úřadu nevyjádřil.

15.         Usnesením č. j. ÚOHS-33095/2022/511 ze dne 22. 9. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

16.         Úřad obdržel dne 22. 9. 2022 stanovisko obviněného ze dne 21. 9. 2022 k usnesení Úřadu ze dne 14. 9. 2022.

Stanovisko obviněného ze dne 21. 9. 2022

17.         Obviněný uvádí, že ve věci šetřených veřejných zakázek na nákup nábojů určených pro sportovní účely postupoval v dobré víře ve smyslu příslušných ustanovení zákona. Obviněný má za to, že předpokládanou hodnotu u všech tří šetřených zakázek stanovil správně, jelikož se dle jeho názoru nejedná o zakázky, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované dodávky. Obviněný uvádí, že každý rok jsou aktuální potřeby či požadavky jednotlivých sportovních oddělení různé a odvíjí se od aktuální situace postupu řádné přípravy v daném odvětví sportu.

18.         Obviněný dále uvádí, že v rámci každoročního hodnocení každé sportovní oddělení rozhoduje o dalším působení jednotlivých sportovců v daném odvětví sportu a v této souvislosti tudíž rozhoduje každým rokem jinak o zajištění podmínek sportovní přípravy, a to v každém sportovním oddělení odlišně, proto i nákup příslušného zboží se každý rok řeší individuálně.

19.         Obviněný se dále domnívá, že se jedná o takový předmět veřejné zakázky, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a obviněný pořizuje takové dodávky opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

20.         Obviněný je dále toho názoru, že v případě šetřených veřejných zakázek se nejednalo o plnění stejného druhu, jelikož náboje, které se nakupovaly pro jednotlivá sportovní oddělení, se vyznačují specifiky a odlišnostmi, na které však zákon nepamatuje.

21.         Obviněný na podporu svých tvrzení odkazuje na stanoviska vedoucích jednotlivých zainteresovaných sportovních oddělení, která Úřadu zaslal společně se svým stanoviskem.

22.         Vedoucí oddělení biatlonu ve svém stanovisku uvádí, že pro biatlon je nutné, vzhledem ke specifickým zimním podmínkám, používat střelivo pro tento účel speciálně vyvinuté a vyrobené, přičemž požadavek na nákup nábojů a realizaci veřejné zakázky se provádí v červnu až červenci, kdy již je známo, kolik a jakých nábojů bude potřeba a jaká bude jejich předpokládaná cena. Celková roční spotřeba biatlonových nábojů dosahuje objemu 2 mil. kusů.

23.         Vedoucí oddělení střelba kule uvádí, že střelivo vybírané pro potřeby oddělení střelby kule je cíleně vybírané jako specializované střelivo pro malorážné disciplíny pušek a pistolí na 50m a 25m střelbu ve venkovních podmínkách. Biatlonové náboje, byť se jedná o stejnou ráži, vyžadují od náboje ještě další parametry (spolehlivost náboje v mrazu a vlhku, stálost její úsťové rychlosti v těchto podmínkách apod.). Dle vedoucího oddělení střelby kule „je možné bez nadsázky říci, že co typ závodního náboje, to jeden druh zboží, byť se jedná o totožnou ráži náboje.“

24.         Vedoucí oddělení střelba broky uvádí, že nákupy střeliva jsou pořizovány nepravidelně a rovněž s nepředvídatelnou cenou, která se v závislosti na složení a kvalitě náboje pohybovala v roce 2020 v rozpětí cca 4,50 – 8,50 Kč/kus. Škála střeliva užívaná brokovými střelci je velká a nedá se s určitostí říci, které střelivo bude nakupováno a v jakém množství, a už vůbec se nedá plánovat či pravidelně se jím zásobovat. Vedoucí oddělení broky dále uvádí, že do kulových nábojů a brokových nábojů se používá diametrálně odlišný střelný prach, který má rozdílnou rychlost hoření. U brokových nábojů je rychlost hoření podstatně větší, což způsobuje reakci v podobě velkého zpětného rázu. Dále na rozdíl např. od biatlonu u střelby broky není nutné řešit, jak se chová střelivo v extrémních podmínkách (mráz) apod.

Další průběh řízení o přestupku

25.         Vzhledem k doplnění podkladů pro rozhodnutí Úřad opětovně usnesením č. j. ÚOHS-33158/2022/511 ze dne 22. 9. 2022 stanovil obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

26.         Úřad obdržel dne 30. 9. 2022 vyjádření obviněného ze dne 29. 9. 2022

Vyjádření obviněného ze dne 29. 9. 2022

27.         Obviněný úvodem svého vyjádření uvádí, že trvá na tom, že v rámci veřejných zakázek, které jsou předmětem tohoto řízení, vždy postupoval v dobré víře správného postupu zadavatele ve smyslu příslušných ustanovení zákona.

28.         Obviněný dále uvádí, že zákon (resp. platná legislativa ČR) nepamatuje na specifika jednotlivých sportovních odvětví. Aby byla zajištěna konkurenceschopnost sportovců v daném sportovním odvětví nejen na vnitrostátní, nýbrž i na mezinárodní úrovni, je zapotřebí reflektovat, že jednotlivá příslušná sportovní oddělení vyžadují pro svou přípravu speciální druhy střeliva s různými odlišnostmi, tak, aby jednotliví sportovci mohli řádně reprezentovat daný sport. Každý rok jsou aktuální potřeby či požadavky jednotlivých sportovních oddělení obviněného různé a odvíjí se od aktuální situace postupu řádné přípravy v daném odvětví sportu.

29.         Obviněný dále poukazuje na skutečnost, že výše finančních prostředků přidělovaných obviněnému se každý rok posuzuje individuálně, proto není možné předvídat či dokonce plánovat, jaké nákupy a v jakém obsahu bude obviněný v následujícím roce realizovat.

30.         Dále obviněný uvádí, že cena jednotlivých komodit se v průběhu roku mění a není vždy zajištěna její stabilní výše.

IV.          POSTUP OBVINĚNÉHO V ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU NA SPORTOVNÍ OBLEČENÍ

31.         Obviněný uveřejnil dne 1. 7. 2020 pod systémovým číslem P21V00000008 na svém profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/profil/OCSMV výzvu k podání nabídek z téhož dne, čímž zahájil dle § 53 odst. 1 zákona zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „Sportovní oblečení OLYMP CENTRUM SPORTU MV s potiskem loga“ (dále jen „zadávací řízení na sportovní oblečení“ nebo „veřejná zakázka na sportovní oblečení“).

32.         Předmětem veřejné zakázky na sportovní oblečení byl podle bodu 1. zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020 (dále jen „zadávací dokumentace“) „nákup jednotného sportovního oblečení pro potřeby reprezentantů, trenérů a servisních pracovníků resortního sportovního centra OLYMP CENTRA SPORTU MINISTERSTVA VNITRA (dále jen „OLYMP CS MV“). Sportovní oblečení bude sloužit k tréninkovým a reprezentativním aktivitám reprezentantů OLYMP CS MV, kteří jsou současně reprezentanty České republiky. Dále bude sportovní oblečení sloužit zásluhou natištěného loga (nápisu) k reprezentaci OLYMP CS MV formou kombinace nápisu OLYMP a jeho grafického znázornění. Požadované oblečení s požadovanými parametry je specifikováno v příloze č. 1 této zadávací dokumentace a je tudíž nedílnou součástí této zadávací dokumentace. (…)“.

33.         Z dokumentace o předmětném zadávacím řízení, např. ze zprávy o hodnocení a posouzení nabídek předané zadavateli dne 10. 8. 2020 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“), vyplývá, že obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem čtyři nabídky.

34.         Dne 7. 9. 2020 uzavřel obviněný s obchodní společností – OUTDOOR TUHUNDER s.r.o., IČO 07239211, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný dodavatel“) – Kupní smlouvu, ke které dne 1. 10. 2020 uzavřel Dodatek č. 1 (dále jen „smlouva na sportovní oblečení“).

V.            POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. ÚOHS-S0426/2022/VZ

35.         Úřad, jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 30. 5. 2022 podnět z téhož dne k prošetření postupu zadavatele ve věci veřejné zakázky na sportovní oblečení.

36.         Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci o předmětném zadávacím řízení a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

VI.          PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. ÚOHS-S0426/2022/VZ

37.         Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a b) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 přestupkového zákona a podle § 150 odst. 1 správního řádu řízení o přestupcích z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS‑32818/2022/510 ze dne 20. 9. 2022 (dále jen „příkaz 2“).

38.         Příkaz 2, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a b) zákona (výrok I. a II. příkazu 2), a současně byla obviněnému za spáchání těchto přestupků uložena pokuta ve výši 100 000 Kč (výrok III. příkazu 2), byl obviněnému doručen dne 21. 9. 2022. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 přestupkového zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupcích z moci úřední.

39.         Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 256 zákona obviněný.

Odpor obviněného ze dne 27. 9. 2022

40.         Proti příkazu 2 podal obviněný dne 27. 9. 2022 odpor (dále jen „odpor 2“) z téhož dne. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

41.         Obviněný v odporu 2 uvádí, že se nedopustil přestupků specifikovaných v příkazu 2 a při zadávaní předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu s příslušnými právními předpisy.

Další průběh řízení o přestupku

42.         Usnesením č. j. ÚOHS-33737/2022/511 ze dne 27. 9. 2022 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

43.         Úřad obdržel dne 5. 10. 2022 stanovisko obviněného z téhož dne.

Stanovisko obviněného ze dne 5. 10. 2022

44.         Obviněný se v citovaném stanovisku odkazuje na svá předchozí vyjádření a uvádí, že v rámci předmětného zadávacího řízení postupoval v dobré víře ve smyslu příslušných ustanovení zákona a přestupek ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) ani b) zákona nespáchal, k čemuž uvádí následující.

45.         Ve vztahu k výroku I. příkazu 2 zadavatel uvádí, že se ze závěry Úřadu, tedy že měl vybraného dodavatele z předmětného zadávacího řízení vyloučit, neztotožňuje a setrvává na svém výkladu § 48 zákona, tj. že „cílem zákonodárce ZZVZ v kontextu výše citovaného § 48 ZZVZ s propojením § 46 ZZVZ je rovněž, aby se zadavatel snažil v rámci zajištění efektivnosti, hospodárnosti a účelovosti, pokud je přesvědčen o správném posouzení příslušnýchskutečnostídůležitých pro posouzení dané situace nevylučovat daného účastníka zadávacího řízení“. Správnost svého tvrzení zadavatel odůvodňuje rovněž skutečností, že proti jeho rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele nepodal žádný z účastníků citovaného zadávacího řízení námitky, stížnosti či jakékoli jiné podněty napadající postup zadavatele.

46.         Současně zadavatel v této souvislosti argumentuje mj. potřebou zajištění kvalitních podmínek ke státní sportovní reprezentaci, časovou tísní při realizaci jednotlivých nákupů, specifikami, jež vyžaduje oblast sportu, a to zejména s ohledem na proměnlivost požadavků v průběhu roku a jejich závislost na mnoha faktorech (např. měnící se počty sportovců, měnící se podmínky dostupnosti příslušných přidělených finančních prostředků a nutnost navrácení nevyčerpaných finančních prostředků nazpět do státního rozpočtu na konci příslušného kalendářního roku apod.), v důsledku čehož je zadavatel přesvědčen o správnosti svého postupu v předmětném zadávacím řízení. Zadavatel k právě uvedenému zároveň uvádí, že si je vědom toho, že jím shora uváděné skutečnosti nereflektují zákon, avšak dle jeho názoru by tyto skutečnosti mohly znamenat polehčující okolnost při posouzení věci v rámci probíhajícího správního řízení.

47.         Ve vztahu k výroku II. příkazu 2 zadavatel v citovaném stanovisku uvádí, že postupoval v dobré víře správnosti svého postupu, když kritérium kvality bylo z jeho pohledu stanoveno jednoznačně, určitě a srozumitelně, bylo tudíž i transparentní a umožňovalo vzájemné porovnání nabídek a ověření naplnění tohoto kritéria kvality. K tomu zadavatel dále uvádí, že pro hodnocení nabídek má mít hodnotící komise, resp. její jednotliví členové, prostor pro subjektivní názor. Zadavatel má současně za to, že správné nastavení kritéria kvality stvrzuje zejména ta skutečnost, že v předmětném zadávacím řízení nebyly ve lhůtě pro podání nabídek podány žádné žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, na základě čehož se zadavatel domnívá, že byly zadávací podmínky stanovené v souladu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.

Další průběh řízení o přestupku

48.         Usnesením č. j. ÚOHS-34993/2022/511 ze dne 6. 10. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

49.         Úřad obdržel dne 14. 10. 2022 stanovisko obviněného z téhož dne.

Stanovisko obviněného ze dne 14. 10. 2022

50.         Obviněný v citovaném stanovisku navazuje na svá předešlá vyjádření, na kterých dle svých slov setrvává (a to jak ve vztahu k výroku I. příkazu 2, tak i ve vztahu k výroku II. příkazu 2) a nově doplňuje dle jeho názoru podstatnou skutečnost, a sice, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu a uplatnění výjimky podle § 31 zákona. Zadavatel dle svých slov tedy k šetřené veřejné zakázce přistupoval tímto způsobem, při současném zohlednění zásad hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, přičemž se ve svém stanovisku (zejména ve vztahu k výroku I. příkazu 2) odkazuje na své povinnosti řádného hospodáře a svého postavení organizační složky státu ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Zadavatel současně ve vztahu k výroku II. příkazu 2 doplňuje, že důkazem jeho správného postupu je i skutečnost, že v předmětném zadávacím řízení obdržel čtyři nabídky, což mj. dokládá, že zadávací podmínky byly srozumitelné a jednoznačné pro dostatečný počet účastníků daného zadávacího řízení.

VII.        KE SPOLEČNÉMU SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ SP. ZN. ÚOHS-S0404/2022/VZ

51.         Usnesením č. j. ÚOHS-36471/2022/511 ze dne 18. 10. 2022 Úřad v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0404/2022/VZ, které bylo zahájeno dne 6. 9. 2022 z moci úřední, a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0426/2022/VZ, které bylo zahájeno dne 21. 9. 2022 z moci úřední, spojil do společného správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0404/2022/VZ, ve kterém je vydáváno toto rozhodnutí.

52.         ZÁVĚRY ÚŘADU

53.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a že se současně dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm.  a) a b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. a III. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena pokuta uvedená ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. Současně Úřad výrokem V. tohoto rozhodnutí rozhodl o uložení povinnosti obviněného uhradit náklady řízení.

54.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

55.         Podle § 4 odst. 1 zákona je veřejným zadavatelem

a)      Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,

b)      Česká národní banka,

c)      Státní příspěvková organizace,

d)      územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace

e)      jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

56.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 zákona, § 155 zákona, § 156 zákona, § 189 zákona a § 190 zákona.

57.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

58.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízení rozumí:

a)  zjednodušené podlimitní řízení,

b)  otevřené řízení,

c)  užší řízení,

d)  jednací řízení s uveřejněním,

e)  jednací řízení bez uveřejnění,

f)  řízení se soutěžním dialogem,

g)  řízení o inovačním partnerství,

h)  koncesní řízení, nebo

i)   řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

59.         Podle § 14 odst. 1 je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odst. 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.

60.         Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

61.         Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

62.         Podle § 16 odst. 5 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

63.         Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako

a)   skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b)   součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

64.         Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle odstavce 1 nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

65.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty.

66.         Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

67.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu nadlimitní veřejné zakázky a přesahuje hodnoty stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

68.         Podle § 26 odst. 2 zákona zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím režimu.

69.         Dle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a) na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč, nebo

b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

70.         Dle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

71.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou. 

72.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze zadavateli za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

73.         Podle § 7 zákona o přestupcích se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

74.         Obviněný v průběhu roku 2020 uzavřel kupní smlouvy č. 1 – 3 (v podrobnostech viz body 1. až 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále obviněný dle svého vyjádření ze dne 16. 6. 2022 uhradil v období od 7. 9. 2019 do 15. 12. 2020 platby za nákup nábojů určených pro sportovní účely níže uvedeným dodavatelům, se kterými uzavřel následující smlouvy:

• Kupní smlouva ze dne 10. 6. 2019 uzavřená s Euroshooting, s.r.o., IČO 24186881, se sídlem Bystřická 521/4, 140 00 Praha 4 (dále jen „Euroshooting, s.r.o.“), jejímž předmětem byl nákup nábojů .22 LR – výrobců ELEY, Lapua, RWS pro oddělení střelby kule obviněného v Plzni.
• Kupní smlouva ze dne 19. 9. 2019 uzavřená s CB SERVIS CENTRUM s.r.o., jejímž předmětem byl nákup malorážkových nábojů LAPUA STANDART PLUS 22 LR pro oddělení biatlonu obviněného v Jablonci nad Nisou.
• Kupní smlouva ze dne 31. 3. 2020 uzavřená s KOSTELECKÝ s.r.o., jejímž předmětem byl nákup brokového střeliva CLEVER – MIRAGE pro oddělení střelby broky obviněného v Brně.
• Kupní smlouva ze dne 27. 4. 2020 uzavřená se Sellier & Bellot a.s., jejímž předmětem byl nákup speciálních nábojů pro sportovní střelbu pro oddělení střelby broky obviněného v Brně.
• Kupní smlouva ze dne 29. 5. 2020 uzavřená s Euroshooting, s.r.o., jejímž předmětem byl nákup nábojů 22LR – ELEY, Lapua, RWS pro oddělení střelby kule obviněného v Plzni.

Kupní smlouva č. 1

75.         Z profilu zadavatele dostupného z https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateliM‑54683244/SeznamUzavrenychZadavacichPostupu‑54683244/ZakladniInformaceOZadavacimPostupuM‑929804191‑54683242/ZakladniInformaceOZadavacimPostupu-929804191-54683242/ je zřejmé že zadavatel zadal veřejnou zakázku, jež byla předmětem kupní smlouvy č. 1 (dále jen „veřejná zakázka č. 1“) jako veřejnou zakázku malého rozsahu formou otevřené výzvy bez provedení zadávacího řízení podle zákona.

76.         Z dokumentu „Záznam o stanovení předpokládané hodnoty zakázky“ ze dne 20. 7. 2020 vyplývá, že byla stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 1: 1 304 132,23 Kč bez DPH.

77.         Z dokumentu „Zpráva o hodnocení a posouzení nabídek veřejné zakázky malého rozsahu“ ze dne 11. 8. 2022 vyplývá, že nabídku podal jediný uchazeč, a to CB SERVIS CENTRUM s.r.o., s nímž byla následně uzavřena kupní smlouva č. 1.

78.         V článku VI. kupní smlouvy č. 1 je uvedeno, že celková kupní cena za celkovou dodávku předmětu plnění je stanovena ve výši 1 302 900 Kč bez DPH, přičemž cena včetně DPH činí 1 576 509 Kč.

79.         V článku IV. Kupní smlouvy č. 1 je uvedeno, že prodávající je povinen dodat smluvené zboží do 30. 11. 2020.

80.         Podle sdělení obviněného uhradil obviněný v období od 7. 9. 2019 do 6. 9. 2020, tj. během 12 měsíců předcházejících uzavření kupní smlouvy č. 1, za náboje určené pro sportovní účely následující částky, a to níže specifikovaným dodavatelům:

výše platby bez DPH	datum úhrady	dodavatel
632 000,00 Kč	6.11.2019	CB SERVIS CENTRUM s.r.o.
101 652,89 Kč	20.11.2019	Euroshooting s.r.o.
17 767,60 Kč	20.12.2019	Euroshooting s.r.o.
49 752,07 Kč	23.12.2019	Euroshooting s.r.o.
176 033,06 Kč	21.4.2020	KOSTELECKÝ s.r.o.
370 500,00 Kč	2.6.2020	Sellier & Bellot a.s.
763 636,36 Kč	16.6.2020	Euroshooting s.r.o.

Celkem tedy obviněný během 12 měsíců předcházejících uzavření kupní smlouvy č. 1 uhradil za náboje určené pro sportovní účely částku 2 111 341,98 Kč bez DPH.

Kupní smlouva č. 2

81.         Z vyjádření zadavatele ze dne 13. 7. 2022 vyplývá, že zadavatel zadal veřejnou zakázku, jež je předmětem kupní smlouvy č. 2 (dále jen „veřejná zakázka č. 2“), jako veřejnou zakázku malého rozsahu bez provedení zadávacího řízení, přičemž uzavřel smlouvu s dodavatelem KOSTELECKÝ s.r.o.

82.         Z vyjádření zadavatele ze dne 13. 7. 2022 dále vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 2 byla stanovena ve výši 176 033,06 Kč bez DPH.

83.         V článku VI. kupní smlouvy č. 2 je uvedeno, že kupní cena za celkovou dodávku předmětu plnění je stanovena ve výši 176 033 Kč bez DPH, přičemž cena včetně DPH činí 213 000 Kč.

84.         V článku IV. kupní smlouvy č. 2 je uvedeno, že termín dodání zboží je do 15. 12. 2020.

85.         Podle sdělení obviněného uhradil obviněný v období od 23. 11. 2019 do 22. 11. 2020, tj. během 12 měsíců předcházejících uzavření kupní smlouvy č. 2, za náboje určené pro sportovní účely následující částky, a to níže specifikovaným dodavatelům:

výše platby bez DPH	datum úhrady	dodavatel
17 767,60 Kč	20.12.2019	Euroshooting s.r.o.
49 752,07 Kč	23.12.2019	Euroshooting s.r.o.
176 033,06 Kč	21.4.2020	KOSTELECKÝ s.r.o.
370 500,00 Kč	2.6.2020	Sellier & Bellot a.s.
763 636,36 Kč	16.6.2020	Euroshooting s.r.o.
1 302 900,00 Kč	30.9.2020	CB SERVIS CENTRUM s.r.o.
230 991,74 Kč	30.9.2020	Euroshooting s.r.o.

Celkem tedy obviněný během 12 měsíců předcházejících uzavření kupní smlouvy č. 2 uhradil za náboje určené pro sportovní účely částku 2 911 580,83 Kč bez DPH.

Kupní smlouva č. 3

86.         Ze zveřejněných informací o zadávacím postupu dostupných
z https://nen.nipez.cz/SeznamZadavacichPostupu/ZakladniInformaceOZadavacimPostupuM-999187669-0/ZakladniInformaceOZadavacimPostupu-999187669-0 je zřejmé, že zadavatel zadal veřejnou zakázku, jež je předmětem kupní smlouvy č. 3 (dále jen „veřejná zakázka č. 3“), jako veřejnou zakázku malého rozsahu formou přímého zadání, tj. bez provedení zadávacího řízení.

87.         Z dokumentu „Záznam o stanovení předpokládané hodnoty zakázky“ ze dne 4. 11. 2020 vyplývá, že byla stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 3: 699 000 Kč bez DPH.

88.         Z dokumentu „Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek veřejné zakázky malého rozsahu“ ze dne 19. 11. 2020 vyplývá, že k předložení nabídky byl osloven jediný dodavatel, a to Sellier & Bellot a.s., s nímž byla následně uzavřena kupní smlouva č. 3.

89.         V článku VI. kupní smlouvy č. 3 je uvedeno, že kupní cena za celkovou dodávku předmětu plnění je stanovena ve výši 699 000 Kč bez DPH, přičemž cena včetně DPH činí 845 790 Kč.

90.         V článku IV. kupní smlouvy č. 3 je uvedeno, že prodávající je povinen dodat smluvené zboží nejpozději do 15. 12. 2020.

91.         Podle sdělení obviněného uhradil obviněný v období od 15. 12. 2019 do 14. 12. 2020, tj. během 12 měsíců předcházejících uzavření kupní smlouvy č. 3, za náboje určené pro sportovní účely následující částky, a to níže specifikovaným dodavatelům:

výše platby bez DPH	datum úhrady	dodavatel
17 767,60 Kč	20.12.2019	Euroshooting s.r.o.
49 752,07 Kč	23.12.2019	Euroshooting s.r.o.
176 033,06 Kč	21.4.2020	KOSTELECKÝ s.r.o.
370 500,00 Kč	2.6.2020	Sellier & Bellot a.s.
763 636,36 Kč	16.6.2020	Euroshooting s.r.o.
1 302 900,00 Kč	30.9.2020	CB SERVIS CENTRUM s.r.o.
230 991,74 Kč	30.9.2020	Euroshooting s.r.o.

Celkem tedy obviněný během 12 měsíců předcházejících uzavření kupní smlouvy č. 3 uhradil za náboje určené pro sportovní účely částku 2 911 580,83 Kč bez DPH.

Právní posouzení

92.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Základní definiční znaky veřejné zakázky lze za pomoci dosavadní judikatury[2], která se vztahovala k zákonu č. 137/2006, o veřejných zakázkách, avšak závěry z ní vyplývající lze aplikovat i za účinnosti stávajícího zákona, dovodit následovně:

• existence smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem,
• předmětem plnění jsou dodávky, služby nebo stavební práce,
• zadavatel požaduje získání plnění veřejné zakázky,
• dodavatel poskytuje plnění veřejné zakázky,
• dodavatel za poskytnuté plnění požaduje úplatu,
• zadavatel za poskytnutí plnění realizuje úplatu.

Aby bylo možné uvažovat o zadání veřejné zakázky, je třeba, aby byly všechny výše uvedené znaky veřejné zakázky naplněny kumulativně.

93.         Úřad v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší a řádné hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu zákon dosahuje tím, že stanovuje pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz na jeho transparentní provedení. Zákonodárce tak v § 2 odst. 3 zákona stanovil, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále v zákoně stanoveno jinak. Má-li tak být naplněn cíl zákona ve smyslu zajištění řádného soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, nestanoví-li zákon výslovně jinak (v rámci zákonem předvídaných výjimek), tedy použít pro zadání veřejné zakázky některý z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona.

94.         V šetřeném případě Úřad posuzuje situaci, kdy obviněný uzavřel v období od 7. 9. 2020 do 15. 12. 2020 3 smlouvy (v podrobnostech viz bod  1. až 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jejichž předmětem je nákup nábojů pro sportovní účely. V této souvislosti Úřad konstatuje, že uzavřením uvedených smluv obviněný zadal veřejné zakázky jako veřejné zakázky malého rozsahu.

95.         Úřad se tedy bude zabývat tím, zda postup obviněného při zadávání veřejných zakázek na nákup nábojů určených pro sportovní účely v období od 7. 9. 2020 až 15. 12. 2020 byl v souladu s pravidly stanovenými zákonem. Pro posouzení této otázky je rozhodné, jakým způsobem měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu u jednotlivých veřejných zakázek a jak měl v návaznosti na stanovení předpokládané hodnoty při zadávání jednotlivých veřejných zakázek postupovat.

96.         K tomu Úřad předně obecně uvádí, že podle § 16 odst. 1 zákona platí, že zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

97.         Zákonodárce v § 27 zákona stanovil, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka na dodávky, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč. V § 31 zákona je pak uvedena výjimka, podle které zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat veřejnou zakázku malého rozsahu.

98.         V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky částku 2 000 000 Kč bez DPH přesáhne a současně nedosáhne finančního limitu stanoveného pro nadlimitní veřejné zakázky, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

99.         Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z prvních fází zadávacího řízení, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést.

100.     Nejprve Úřad uvádí, že je zřejmé, že se v šetřeném případě jedná o veřejné zakázky na dodávky ve smyslu § 14 odst. 1 zákona, když jejich předmětem je nákup nábojů určených pro sportovní účely. Vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný pořizoval náboje určené pro sportovní účely minimálně v letech 2019 a 2020 pravidelně, tj. opakovaně v čase, bude Úřad v dalších bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí posuzovat, zda se jedná v případě šetřených smluv o dodávky pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 odst. 1 písm. a) a v § 19 odst. 2 zákona.

101.     K námitce obviněného, že se v šetřeném případě nejednalo o veřejné zakázky pravidelné povahy, neboť každý rok jsou aktuální potřeby či požadavky jednotlivých oddělení různé a nelze předvídat či dokonce plánovat dlouhodobě, jaké nákupy a v jakém obsahu budou realizovány, Úřad uvádí následující.  Z údajů zaslaných obviněným (viz body 74., 80., 85. a 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že obviněný posuzovaný předmět plnění, tj. náboje určené pro sportovní účely, pořizuje opakovaně v průběhu času, tj. pravidelně. Obviněný v roce 2020 uzavřel 6 smluv na nákup nábojů určených pro sportovní účely, přičemž z jeho vyjádření vyplývá, že náboje pro sportovní účely nakupoval opakovaně i v letech předchozích.

102.     K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy komentářová literatura uvádí: „Mezi pravidelné veřejné zakázky tak mohou být zařazeny prakticky jakékoliv dodávky či služby, které jsou opakovaně zadavatelem pořizovány. Mohou jimi být i jazykové kurzy či jiné vzdělávací kurzy, pokud jsou zadavatelem zajišťovány opakovaně. Záleží tedy v zásadě na historické praxi zadavatele, zda prostřednictvím svých opakovaně pořizovaných nákupů „založí“ povinnou aplikaci § 19; nemusí se přitom nezbytně jednat pouze o dodávky či služby související s „provozem“ zadavatele. Zásadním kritériem bude právě jejich pravidelná povaha a nikoliv „nezbytnost“ pro zadavatele a uspokojení jeho potřeb a požadavků. Smyslem zavedení sčítacího pravidla u veřejných zakázek pravidelné povahy je, aby nedocházelo k umělému snižování předpokládaných hodnot veřejných zakázek tak, že by zadavatel během jednoho roku pořizoval stejné plnění opakovaně jako oddělené (samostatné) veřejné zakázky, přestože by si byl nutnosti pravidelných či trvajících dodávek či služeb vědom a měl zároveň dostatečně určitou představu o potřebném rozsahu tohoto plnění v daném roce“. [3]

103.     Dále komentářová literatura uvádí následující: „I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování. Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně 12 kalendářních měsíců zpravidla (nikoliv však nutně) předvídatelná na základě předchozích nákupů. Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány zpravidla po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Rozhodující je, že se jedná o plnění pořizované opakovaně, tj. např. každý rok jej zadavatel pravidelně pořizuje a v optimálním případě jej i plánuje, jelikož bez řádného plánování nelze na straně zadavatele dosáhnout toho, aby ve všech ohledech vyhověl zákonným požadavkům na stanovení předpokládané hodnoty, protože zákonná úprava (zejména její judikatorní výklad) vychází z toho, že zadavatel plánuje své záměry (nákupy). V případě pravidelných veřejných zakázek se zpravidla bude jednat o dodávky a služby, které zadavatel potřebuje trvale k výkonu své činnosti; nejčastěji jde o provozně technická plnění typu dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, IT vybavení, softwarová a hardwarová podpora, hlasové a datové služby, případně projekční práce, právní služby, nákupy energií apod.“[4]

104.     Z výše uvedeného vyplývá, že v případě veřejných zakázek pravidelné povahy se jedná o dodávky či služby, které zadavatel pořizuje opakovaně; zpravidla jde přitom o dodávky či služby, jež zadavatel trvale potřebuje pro výkon své činnosti.

105.     Jak plyne z § 19 odst. 3 zákona, za veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona se nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda se v případě šetřených kupních smluv jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, u nichž je třeba předpokládanou hodnotu stanovit jako skutečnou cenu uhrazenou zadavatelem za dodávky stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, či zda se v šetřeném případě uplatní výjimka z tohoto ustanovení zakotvená v § 19 odst. 3 zákona, a tedy nebude pro stanovení předpokládané hodnoty nutné brát v potaz úhrady poskytnuté zadavatelem během předcházejících 12 měsíců.

106.     Komentářová literatura k ustanovení § 19 odst. 3 zákona mj. uvádí, že: „Výjimku ze způsobu zadávání veřejných zakázek pravidelné povahy tvoří plnění, která vzhledem ke svému charakteru představují plnění nahodilá, tedy takové veřejné zakázky, které nepodléhají sčítací povinnosti zadavatele ve smyslu veřejných zakázek pravidelné povahy a mohou tak být pořizovány na základě samostatné předpokládané hodnoty vztahující se ke každé jednotlivé potřebě zadavatele. Uvedené pravidlo se týká pořizování dodávek a služeb, které by sice s ohledem na jejich opakovanost mohly být teoreticky považovány za veřejné zakázky pravidelné povahy, ale s ohledem na jejich zvláštní povahu a nahodilost jejich pořizování se dle zákona za veřejné zakázky pravidelné povahy nepovažují, a není proto třeba pro tyto stanovit předpokládanou hodnotu podle pravidel uvedených v § 19 odst. 1.“[5]

107.     Důvodová zpráva k ustanovení § 19 odst. 3 zákona uvádí následující: „V ustanovení § 19 odst. 3 je stanoveno zvláštní pravidlo pro veřejné zakázky, jejichž cena je v průběhu účetního období proměnlivá, která vychází z úpravy § 13 odst. 8 dosavadního zákona o veřejných zakázkách. Taková plnění není nutné sčítat za 12 měsíců. Může jít například o případy nakupování potravin, pohonných hmot nebo letenek, pokud jsou nakupovány nikoliv prostřednictvím dlouhodobých smluv, ale opakovaně podle aktuálních potřeb zadavatele a zadavatel opakovaně provádí výběr dodavatele. Pojem účetní období se vykládá podle zákona o účetnictví.“

108.     Úřad dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. 34190/2022/161 ze dne 19. 10. 2022. kdy bylo konstatováno, že: „Podmínku, že se v případě výjimky dle § 19 odst. 3 má jednat o dodávky pořizované dle aktuálních potřeb, je pak nutno vykládat tak, že tato potřeba má vzniknout nepředvídatelně (aktuálně) v okamžiku, kdy je nutno ji uspokojit, nikoliv tak, že se má jednat o potřebu pouze v aktuálním čase existující (taková je koneckonců i zcela předvídatelná potřeba zadavatele). Rozlišovacím znakem je tedy předvídatelnost (očekávatelnost) dodávek oproti jejich nahodilosti (byť jsou takové dodávky opakovány). Pouze v případě, kdy se jedná o dodávky sice opakované, ale svou povahou nahodilé (tedy ne v konkrétnějších obrysech předvídatelné), lze aplikovat výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. Současně je třeba přistupovat i k pravidlu proměnlivosti ceny dodávky tak, že tato proměnlivost nemůže odpovídat běžným změnám cen, které postihují téměř všechny komodity, ale musí se jednat o proměnlivost významnější, způsobenou např. různým tržním chováním dodavatelů. Zároveň je k aplikaci ustanovení § 19 odst. 3 zákona jakožto k výjimce z pravidla dle § 19 odst. 1 zákona nutno přistupovat restriktivně, když její uplatnění může vést k situaci, kdy budou pořizovány služby a dodávky ve značných hodnotách (které by jinak vyžadovaly právě zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení) mimo zadávací řízení, a dojde tak ke zmaření samotného smyslu institutu zadávacího řízení a veřejných zakázek vůbec.“

109.     Z výše uvedeného vyplývá, že zatímco v případě veřejných zakázek pravidelné povahy se jedná o opakovaně pořizované dodávky či služby, jejichž potřebu je zadavatel schopen v konkrétnějších obrysech předvídat, veřejné zakázky podle § 19 odst. 3 zákona se týkají služeb či dodávek, jejichž cena je v průběhu účetního období proměnlivá a které zadavatel pořizuje nahodile podle svých aktuálních potřeb, tj. jde o dodávky či služby, u nichž zadavatel není schopen předem určit, zda je potřebovat bude, či nikoliv. Úřad k tomu uvádí, že je třeba v každém jednotlivém případě individuálně posoudit, zda se jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, či zda jde o výjimku dle § 19 odst. 3 zákona, neboť i stejný předmět plnění může být v jednom případě veřejná zakázka pravidelné povahy a v jiném případě může jít o výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. V rámci posouzení povahy veřejné zakázky je třeba vzít v potaz charakteristické rysy poptávaného plnění a jeho souvislost s činností zadavatele, jakož i to, jakým způsobem zadavatel předmět plnění pořizoval v minulosti.

110.     V šetřeném případě se jedná o pravidelný nákup nábojů určených pro sportovní účely. Jedná se tedy o dodávky, které obviněný potřebuje trvale k výkonu své činnosti, neboť se jedná o organizaci, jejímž prvořadým úkolem je zabezpečení přípravy sportovců ke sportovní reprezentaci mj. ve sportovních odvětvích střelba broková, střelba kulová a biatlon a tato oddělení nezbytně potřebují ke své tréninkové a závodní činnosti i náboje. Zároveň z podkladů zaslaných obviněným je zřejmé, že obviněný nakupuje náboje určené pro sportovní účely v souvislosti se svojí činností dlouhodobě a pravidelně.

111.     Pokud jsou tedy výše uvedené závěry aplikovány na postup obviněného v řešené věci, pak je zjevné, že na pořizování nábojů určených pro sportovní účely nelze aplikovat výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. Obviněný pořizoval náboje určené pro sportovní účely pravidelně, a to několikrát v roce, a to za účelem řádné přípravy sportovců. Náboje určené pro sportovní účely tak sloužily k realizaci hlavní činnosti obviněného, kterou je zabezpečení přípravy sportovců ke sportovní reprezentaci. Jakkoliv mohlo být množství pořizovaných nábojů pro sportovní účely v čase do určité míry proměnlivé, nelze jejich pořízení považovat za uspokojení nahodile vyvstalé potřeby obviněného, když to, že náboje pro sportovní účely bude potřebovat, musel obviněný vědět prakticky v jakémkoliv okamžiku. Jelikož tedy není splněna podmínka nahodilosti dle § 19 odst. 3 zákona, je již zbytečné se zabývat proměnlivostí ceny pořizovaných nábojů, neboť aby mohla být výjimka dle § 19 odst. 3 aplikována, musí být všechny zákonem stanovené podmínky splněny kumulativně.

112.     Úřad tedy dospěl k závěru, že v případě pořizování nábojů určených pro sportovní účely ze strany obviněného se nejedná o nahodilé nákupy ve smyslu § 19 odst. 3 zákona, nýbrž se jedná o dodávky pravidelné povahy.

113.     U veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se předpokládaná hodnota stanoví podle § 19 odst. 1 zákona, tj. jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Pokud bude smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, tak se předpokládaná hodnota upraví v případě dodávek podle § 20 zákona nebo v případě služeb podle § 21 zákona.

114.     Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že při stanovení skutečné ceny uhrazené zadavatelem za dodávky během 12 měsíců předcházejících uzavření šetřené smlouvy se musí dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona jednat o stejné druhové vymezení plnění, nemusí se tedy jednat o plnění identické.

115.     K povaze předmětu plnění veřejných zakázek č. 1 – 3 Úřad uvádí, že se ve všech případech jedná o náboje, tj. celky určené ke vkládání (nabíjení) do palné zbraně, signální zbraně nebo zvláštní zbraně[6], přičemž tyto jsou určeny ke sportovním účelům. Pokud obviněný ve svých vyjádřeních či v zadávací dokumentaci používá pojem „střelivo“, je dle Úřadu zřejmé, že se v tomto případě jedná o synonymum a jsou jím myšleny „brokové náboje“ nebo „malorážové náboje“.

116.     K námitce obviněného, že jednotlivé pořizované náboje nejsou plněním stejného druhu, neboť dle obviněného „co typ závodního náboje, to jeden druh zboží“ Úřad uvádí, že byť u jednotlivých typů nábojů se nejedná o plnění zcela totožné, jedná se o plnění stejné povahy. Z textu šetřených smluv vyplývá, že obviněný nakupoval zboží označené jako, „malorážkové střelivo LAPUA BIATHLON SPORT .22LR a LAPUA POLAR BIATHLON .22LR“, „brokové střelivo CLEVER-MIRAGE“ a „speciální náboje pro sportovní střelbu“ (v podrobnostech viz body 1. až  3. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž veškeré takto označené zboží slouží ke stejnému účelu, tj. jako náboje pro tréninkovou a závodní činnost sportovců. Úřad zdůrazňuje, že zákon pro aplikaci § 19 odst. 1 zákona nevyžaduje, aby šlo o plnění zcela totožné, ale aby šlo o plnění stejného druhu; obviněným popisované kvalitativní a funkční odlišnosti jednotlivých typů pořizovaných nábojů přitom dle Úřadu při posouzení, zda jde o plnění stejného druhu, nehrají roli, neboť druh zboží dle všech šetřených smluv je stále stejný – jsou jím náboje pro sportovní účely. Úřad dále poukazuje i na skutečnost, že komodita „náboje“ má jediný CPV kód, tedy v rámci jednotného klasifikačního systému pro veřejné zakázky se jedná o totožnou charakteristiku předmětu veřejných zakázek.

117.     Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že plnění, jež je předmětem veřejných zakázek č. 1 – 3, je plněním stejného druhu.

118.     Úřad tak na tomto místě vzhledem k výše uvedenému shrnuje, že obviněný měl s ohledem na § 19 odst. 1 písm. a) zákona při výpočtu předpokládaných hodnot šetřených veřejných zakázek brát zřetel na skutečnou cenu uhrazenou za dodávky stejného druhu za posledních 12 měsíců, tedy za období od 7. 9. 2019 do 6. 9. 2020 v případě kupní smlouvy č. 1, za období od 23. 11. 2019 do 22. 11. 2020 v případě kupní smlouvy č. 2 a za období od 15. 12. 2019 do 14. 12. 2020 v případě kupní smlouvy č. 3.

119.     S ohledem na výše uvedené měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na nákup nábojů určených pro sportovní účely následujícím způsobem. Předpokládaná hodnota veřejných zakázek měla v dané věci odpovídat skutečné ceně uhrazené zadavatelem za dodávky stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o případné změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek na dodávky nábojů určených pro sportovní účely měla být tedy vypočítána předpokládaná hodnota dle hodnoty, kterou obviněný uhradil za dodávky stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, tj. v případě kupní smlouvy č. 1 částka 2 111 341,98 Kč, v případě kupní smlouvy č. 2 částka 2 911 580,83 Kč a v případě kupní smlouvy č. 3 částka 2 911 580,83 Kč.

120.     Z výše uvedeného vyplývá, že obviněný sice předpokládanou hodnotu šetřených veřejných zakázek stanovil (v podrobnostech viz body 76., 82. a 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nicméně stanovil ji chybně, když nepostupoval v souladu s ustanovením § 19 odst. 1 zákona a nezohlednil obdobná plnění, která realizoval v minulosti. Přestože se jedná o stanovení hodnoty „předpokládané“, tedy pravděpodobné, nesmí ze strany zadavatele docházet k situacím, kdy by nesprávné stanovení výše předpokládané hodnoty vedlo k neoprávněnému užití některé z výjimek či mírnějšího režimu pro zadávání veřejných zakázek.

121.     Jelikož předpokládaná hodnota každé ze šetřených veřejných zakázek přesáhla částku 2 000 000 Kč bez DPH, nejednalo se o veřejné zakázky malého rozsahu podle § 27 písm. a) zákona, jejichž přepokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na služby částce 2 000 000 Kč bez DPH.

122.     Úřad shrnuje, že jelikož v šetřených případech předpokládaná hodnota smluv přesahovala výši finančního limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu a nedosahovala finančního limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku, jednalo se o podlimitní veřejné zakázky a obviněný tedy měl povinnost zadat všechny výše specifikované veřejné zakázky v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona.

123.     K námitce obviněného, že spojení předmětných veřejných zakázek by znemožnilo přihlášení velkého množství dodavatelů a mělo za následek navýšení nabídkové ceny, neboť by dodavatelé museli vzhledem k různým plněním použít další poddodavatele, Úřad uvádí, že obviněnému nic nebrání, aby zadával veřejné zakázky na nákup nábojů určených pro sportovní účely samostatně dle potřeb jednotlivých oddělení obviněného, nicméně u každé takové veřejné zakázky je nutné správné stanovení předpokládané hodnoty a zadání v odpovídajícím zadávacím řízení dle zákona.

124.     Obviněný se chybným stanovením předpokládané hodnoty vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejných zakázek dle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv.

125.     Úřad proto shledává, že obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když šetřené veřejné zakázky, jejichž předmětem je nákup nábojů určených pro sportovní účely, zadal v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty mimo zadávací řízení.

126.     Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný dodržel pravidlo stanovené zákonem, tj. zadával veřejné zakázky v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější podmínky plnění. Při využití postupu dle zákona by obviněný mohl pro zadání daných veřejných zakázek použít otevřené (§ 56 zákona), užší (§ 58 zákona) nebo zjednodušené podlimitní řízení (§ 53 zákona). Se zahájením výše uvedených řízení je pak spojená mimo jiné i uveřejňovací povinnost, která umožňuje širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným realizované zadání veřejných zakázek mimo zadávací řízení dle zákona. Úřad proto konstatuje, že dovodil rovněž naplnění druhého znaku skutkové podstaty přestupku obviněného podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy že uvedený postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele.

127.     Úřad rovněž konstatuje, že s ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v šetřeném případě byl u výše uvedených veřejných zakázek naplněn i třetí znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy zadání veřejné zakázky (tj. s odkazem na § 2 odst. 1 zákona uzavření úplatných smluv mezi zadavatelem a dodavatelem, z nichž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout obviněnému náboje určené pro sportovní účely).

K postupu obviněného jako pokračování v přestupku

100.     Z § 7 přestupkového zákona vyplývá, že pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Aby Úřad mohl posoudit postup obviněného jako pokračování v přestupku, musí být všechny podmínky uvedené v § 7 přestupkového zákona splněny kumulativně, neboť každá z těchto podmínek tvoří nedílnou součást závěru o pokračování protiprávního jednání více útoky.[7]

101.     První podmínkou je skutečnost, že musí jít o dílčí útoky naplňující skutkovou podstatu stejného přestupku. K tomu Úřad konstatuje, jak již bylo řečeno výše, že v případě všech třech uzavřených smluv na nákup nábojů určených pro sportovní účely se jedná o zakázky, jejichž předpokládaná hodnota přesahuje limit stanovený pro veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky podle § 27 písm. a) zákona, z čehož plyne, že každou z těchto veřejných zakázek měl obviněný zadat postupem dle § 2 odst. 3 zákona. Uzavření těchto smluv lze tedy považovat za jednotlivé dílčí útoky, které naplnily skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

102.     Druhou podmínkou je skutečnost, že tyto dílčí útoky musí být vedené jednotným záměrem. Úřad k pojmu jednotného záměru odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 49/2012-33 ze dne 15. 8. 2012, ve kterém je uvedeno, že „dle trestněprávní doktríny je rozhodujícím znakem pokračování v trestném činu, jenž jej odlišuje od opakování trestného činu, že jednotlivé útoky, z nichž každý naplňuje znaky téhož trestného činu, jsou po subjektivní stránce spojeny jedním a týmž záměrem v tom smyslu, že pachatel již od počátku zamýšlí aspoň v nejhrubších rysech i další útoky a že po objektivní stránce se tyto jednotlivé útoky jeví jako postupné realizování tohoto jediného záměru“. Dle Úřadu je zřejmé, že se v šetřeném případě obviněný dopustil jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky, k nimž došlo 3x v průběhu 4 měsíců roku 2020, samy o sobě naplňují podstatu stejného přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Obviněný přitom s ohledem charakter své činnosti a na dříve uzavřené smlouvy věděl, že náboje určené pro sportovní účely potřebuje. Jeho jednotným záměrem tak bylo opakované a pravidelné pořizování nábojů určených pro sportovní účely, a to bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona.

103.     Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byla naplněna i třetí podmínka, tj. že jednotlivé dílčí útoky byly spojeny stejným způsobem provedení, neboť obviněný všechny dílčí útoky realizoval stejně, tzn. že bez provedení zadávacího řízení uzavřel smlouvy na nákup nábojů určených pro sportovní účely, následně byly tyto náboje dodány a obviněný za ně měl povinnost uhradit sjednanou cenu.

104.     Úřad k tomu konstatuje, že v šetřeném případě lze rovněž dovodit blízkou časovou souvislost mezi jednotlivými dílčími útoky, neboť všechny tři smlouvy byly uzavřeny v rozmezí necelých 3,5 měsíců.

105.     Pátou podmínkou je skutečnost, že jednotlivé dílčí útoky musí být spojeny souvislostí v předmětu útoku. Úřad k tomu uvádí, že v šetřeném případě všechny dílčí útoky spáchané obviněným směřovaly proti stejnému zákonem chráněnému zájmu, kterým je zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku, resp. řádný výběr dodavatele.

106.     S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že postup obviněného v šetřeném případě kumulativně naplnil všechny znaky pokračování v přestupku ve smyslu § 7 přestupkového zákona.

107.     V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období od 7. 9. 2020 do 15. 12. 2020 uzavřel 3 smlouvy na veřejné zakázky, jejichž předmětem byl nákup nábojů určených pro sportovní účely, v celkové výši 2 177 933 Kč bez DPH, a to

• dne 7. 9. 2020 smlouvu s CB SERVIS CENTRUM s.r.o.,
• dne 23. 11. 2020 smlouvu s KOSTELECKÝ s r.o. a
• dne 15. 12. 2020 smlouvu se Sellier & Bellot a.s.,

a zadal tak výše vymezené veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. S ohledem na to Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. a III rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

108.     Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

109.     Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré stanovené 1. podmínky průběhu zadávacího řízení, 2. podmínky účasti v zadávacím řízení, 3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, 4. pravidla pro hodnocení nabídek, 5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

110.     Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

111.     Podle § 39 odst. 3 zákona pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení nebo hodnocení nabídek zadavatel stanoví kritéria, která vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související s a) předmětem veřejné zakázky, včetně vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, nebo b) kvalifikací dodavatele.

112.     Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

113.     Podle § 48 odst. 8 zákona zadavatel vybraného dodavatele vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).

114.     Podle § 53 odst. 4, věty první až šesté, zákona pro zjednodušené podlimitní řízení platí, že zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 81 až 85, § 87 a 88 se použijí obdobně. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87. Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky.

115.     Podle § 53 odst. 6 zákona se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 zákona a § 114 až 122 zákona obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

116.     Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

117.     Podle § 116 odst. 2 zákona kritériem kvality mohou být zejména a) technická úroveň, b) estetické nebo funkční vlastnosti, c) uživatelská přístupnost, d) sociální, environmentální nebo inovační aspekty, e) organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, f) úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo g) podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

118.     Podle § 116 odst. 3 zákona musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

119.     Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

120.     Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

Zadávací dokumentace

121.     Dle bodu 1. zadávací dokumentace je šetřená veřejná zakázka na sportovní oblečení veřejnou zakázkou na dodávky a jejím předmětem je „nákup jednotného sportovního oblečení pro potřeby reprezentantů,trenérů a servisních pracovníků resortního sportovního centra OLYMP CENTRA SPORTU MINISTERSTVA VNITRA (dále jen „OLYMP CS MV“). (...) Požadované oblečení s požadovanými parametry je specifikováno v příloze č. 1 této zadávací dokumentace a je tudíž nedílnou součástí této zadávací dokumentace.

122.     Dle bodu 13. zadávací dokumentace základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky na sportovní oblečení je ekonomická výhodnost nabídky, přičemž nabídka každého uchazeče se bude hodnotit dle následujících hodnotících kritérií s ohledem na jejich váhu:

„1) kritérium č. 1 – nabídková cena – hodnotí se nabídková cena bez DPH – váha 60 %

 2) kritérium č. 2 – kvalita materiálu a zpracování oblečení – váha 40 %

Hodnoceny budou referenční vzorky jednotlivých druhů oblečení bez loga OLYMP CS MV, které budou dodavateli doručeny ve lhůtě pro podání nabídek. Místem doručení referenčních vzorků je PODATELNA OLYMP CS MV, Za Císařským mlýnem 1063, 170 06 Praha 7.

Kritérium č. 1 – nabídková cena – hodnotí se nabídková cena bez DPH – váha 60 %

Dodavatel podá nabídku za každý kus zboží včetně potisku/nášivky zvlášť, a to cenu bez DPH a včetně DPH.

Nabídkovou cenou se pro účely tohoto zadávacího řízení rozumí celkový součet ceny za všechny poptávané položky včetně potisku/nášivky.

Nabídková cena musí obsahovat veškeré úkony a veškeré náklady související s řádnou realizací předmětu plnění, tj. veškerých hotových výdajů (doprava, režijní náklady, telefonní poplatky, poštovné atd.).

Nabídková cena bude uvedena v české měně v členění na cenu bez DPH, sazbu DPH v % a cenu včetně DPH.

Při hodnocení nabídkové ceny je rozhodující její výše bez DPH.

Pro hodnocení nabídkové ceny bude pro výpočet použit tento vzorec:

????????????????ýℎ????????????ě????ší ????????????í????????????, ????????????. ????????????????????žší ???????????????? ????ř????????ě????????????é ???????????????? = __________________ × ????áℎ???? ????????????????é????????????        (60 %)                      ???????????????? ℎ????????????????????????????é ????????????í????????????

Kritérium č. 2 - kvalita materiálu a zpracování oblečení – váha 40 %

Doložené vzorky oblečení pro hodnocení budou hodnoceny jako celek. Maximální počet bodů (100) dosáhne uchazeč, jehož vzorky oblečení budou mít kvalitní zpracování, barevnou a materiálovou sladěnost, budou originální, zajímavé, atraktivní a budou odrážet současné trendy ve sportovním oblékání. V případě, že doložené vzorky oblečení budou nekvalitní, fádní, nezajímavé, neatraktivní, nebudou mít vhodný design k charakteru využití a nebudou odrážet trendy v současném oblékaní, obdrží uchazeč jeden (1) bod.

Kritérium	Bodové ohodnocení
Kvalita materiálu a zpracování oblečení	Kvalitní, originální, zajímavé – nekvalitní, fádní, nezajímavé
	100                   -                        1

Pro hodnocení kvality materiálů a zpracování sportovního oblečení bude použít tento vzorec:

Na základě součtu přidělených bodů (u jednotlivých kritérií) bude stanoveno pořadí jednotlivých nabídek tak, že jako nejvýhodnější bude stanovena nabídka, která dosáhla nejvyššího součtu bodové hodnoty obou kritérií. Bodové hodnocení bude zadavatel ve všech případech zaokrouhlovat vždy na 2 desetinná místa.“.

123.     Podle Přílohy č. 1 zadávací dokumentace (dále jen „příloha zadávací dokumentace“) jsou požadovány následující položky a jejich parametry:

„1)  Sportovní souprava (bunda + kalhoty) pánská

-         týmová sportovní souprava vhodná pro sportovní i volnočasové aktivity, bunda: zip po celé délce zakončený do stojáčku s ochranou brady, 2 kapsy, kalhoty: ve spodní části nohavice zip pro snazší svlékání, min. 1 boční kapsa;

-         materiál: 100 % polyester, prodyšný funkční, 

-         barva: bunda modrá (královská modrá), kalhoty tmavé (námořnická modrá, černá),

-         péče o materiál: možnost prát v pračce, 

-         logo: bunda 6 cm na hrudi, 5 cm na rukávu, kalhoty 6 cm v horní části nohavice,

-         velikostní rozpětí: S – 3XL,

 

2)      Triko krátký rukáv pánské

-         sportovní tréninkové účely,

-         materiál: 100 % polyester, funkční, prodyšný,

-         barva: modrá (královská modrá),

-         péče o materiál – možnost prát v pračce,

-         logo: 6 cm na hrudi, velké příčně na břiše (pouze plameny viz foto příloha),

-         velikostní rozpětí: S – 3XL

 

3)      Triko dlouhý rukáv pánské

-         sportovní tréninkové použití, krátký zip ke krku se stojáčkem zakončený do ochrany brady,

-         materiál: 80-90 % polyester, 10-20 % elastan, prodyšný funkční,

-         barva: modrá (královská modrá),

-         péče o materiál: možnost prát v pračce,

-         logo: 6 cm na hrudi, velké příčně na břiše (pouze plameny viz foto příloha),

-         velikostní rozpětí: S – 3XL,

 

4)      Kraťasy pánské

-         sportovní tréninkové použití, min. 1 boční kapsa,

-         materiál: 100 % polyester,

-         barva: modrá (královská modrá),

-         péče o materiál: možnost prát v pračce, 

-         logo: 5 cm v dolní části nohavičky,

-         velikostní rozpětí: S – 3XL,

 

5)      Sportovní souprava (bunda + kalhoty) dámská

-         týmová sportovní souprava vhodná pro sportovní i volnočasové aktivity, bunda: zip po celé délce zakončený do stojáčku s ochranou brady, 2 kapsy, kalhoty: ve spodní části nohavice zip pro snazší svlékání, min. 1 boční kapsa;

-         materiál: 100 % polyester, prodyšný funkční, 

-         barva: bunda modrá (královská modrá), kalhoty tmavé (námořnická modrá, černá),

-         péče o materiál: možnost prát v pračce, 

-         logo: bunda 6 cm na hrudi, 5 cm na rukávu, kalhoty 6 cm v horní části nohavice,

-         velikostní rozpětí: XS – XL,

 

6)      Triko krátký rukáv dámské

-         sportovní tréninkové účely,

-         materiál: 100 % polyester, funkční, prodyšný,

-         barva: modrá (královská modrá),

-         péče o materiál – možnost prát v pračce,

-         logo: 6 cm na hrudi, velké příčně na břiše (pouze plameny viz foto příloha),

-         velikostní rozpětí: XS – XL,

 

7)      Triko dlouhý rukáv dámské

-         sportovní tréninkové použití, krátký zip ke krku se stojáčkem zakončený do ochrany brady,

-         materiál: 80-90 % polyester, 10-20 % elastan, prodyšný funkční,

-         barva: modrá (královská modrá),

-         péče o materiál: možnost prát v pračce,

-         logo: 6 cm na hrudi, velké příčně na břiše (pouze plameny viz foto příloha),

-         velikostní rozpětí: XS – XL,

 

8)       Kraťasy elastické dámské

-         sportovní tréninkové použití, širší pas (min. 3 cm),

-         materiál: 75-85 % polyester, 15-25 % elastan,

-         barva: modrá (královská modrá),

-         péče o materiál: možnost prát v pračce, 

-         logo: 5 cm v dolní části nohavičky,

-         velikostní rozpětí: XS – XL

 

9)      Sportovní čepice 

-         sportovní tréninkové použití, možno i s malou bambulí (ø max. 3 cm)

-         materiál: 80-90 % polyester, 10-20 % elastan,

-         barva: modrá (královská modrá),

-         péče o materiál: možnost prát v pračce, 

-         logo: 4 cm uprostřed (na čele)

-         velikostní rozpětí: S – L

 

10)  Šátek – nákrčník (multifunkční tuba) uni

-         materiál: 80-90 % polyester, 10-20 % elastan,

-         barva: modrá (královská modrá),

-         péče o materiál: možnost prát v pračce,

-         logo: 4 cm u vrchního okraje.“

Cenová nabídka zhotovitele

124.     Z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že požadovaná položka č. 3) má následující parametry:

„ “.

125.     Z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že požadovaná položka č. 5) má v částí týkající se kalhot (položka označená v této části jako položka 5B) následující parametry:

„ “.

126.     Z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že požadovaná položka č. 7) má následující parametry:

„ “.

127.     Z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že požadovaná položka č. 8) má následující parametry:

„ “.

128.     Z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že požadovaná položka č. 10) má následující parametry:

„ “.

129.     Z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že ve vztahu k požadované položce č. 8) obviněný nahradil referenční vzorek čestným prohlášením:

„Seznam referenčních vzorků:

Oblečení	Barva/Barevná kombinace
Sportovní souprava (bunda)	královská modř
Sportovní souprava (kalhoty)	černá
Triko krátký rukáv	královská modř
Triko dlouhý rukáv	královská modř
Kraťasy	černá
Sportovní souprava (bunda)	královská modř
Sportovní souprava (kalhoty)	černá
Triko krátký rukáv	královská modř
Triko dlouhý rukáv	královská modř
Kraťasy elastické	čestné prohlášení
Sportovní čepice	královská modř/černá
Šátek - nákrčník	černá

 

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ UCHAZEČE

 Čestné prohlášení uchazeče k nedodání referenčního vzorku Kraťasy elastické dámské „Sportovní oblečení OLYMP CENTRUM SPORTU MV s potiskem loga”.

 

 Místopřísežně prohlašuji, že společnost OUTDOOR TUHUNDER s.r.o., IČ: 07239211 jako dodavatel nabízí sportovní oblečení Kraťasy elastické dámské dle požadavků zadavatele, tedy OLYMP CENTRUM SPORTU MV.

 Dámské elastické kraťase jsou v sérii připravované na rok 2021 a budou k dispozici v barvě královská modř v první půlce srpna 2020.  Jako uchazeč o výše jmenovanou veřejnou zakázku přikládáme barevný obrázek ve formátu A4.

V Karviné dne 20.07.2020“

Zpráva o hodnocení a posouzení nabídek

130.     Podle přílohy zprávy o hodnocení a posouzení nabídek hodnotil obviněný kvalitu materiálu a zpracování oblečení pro jednotlivé obdržené nabídky následujícím způsobem:

Nabídka 1

„Celkové bodové hodnocení: 40 bodů

Zdůvodnění bodového hodnocení:

Doložené vzorky oblečení měly nezajímavý a neatraktivní design, celkové zpracování bylo nevýrazné, neodráželo současné trendy sportovního oblékání. V případě trika s dlouhým rukávem nebyl dodržen požadovaný poměr polyesteru a elastanu, kraťasy dámské neobsahovaly elastan vůbec.

Doložené vzorky oblečení z pohledu kvality materiálů, zpracování a designu byly spíše průměrné.“

Nabídka 2

„Celkové bodové hodnocení: 55 bodů

Zdůvodnění bodového hodnocení:

Doložené vzorky oblečení byly poměrně kvalitní co do zpracování a materiálu. Celkový design nebyl příliš zajímavý a atraktivní. V případě trika s dlouhým rukávem, kraťasů dámských a nákrčníku nebyl splněn požadavek na složení materiálu – vzorky neobsahovaly elastan. V případě čepice složení neodpovídalo vůbec (62 % bavlna a 38 % polyester).

Doložené vzorky oblečení z pohledu kvality materiálů, zpracování a designu byly spíše průměrné.“

Nabídka 3

„Celkové bodové hodnocení: 25 bodů

Zdůvodnění bodového hodnocení:

Doložené vzorky oblečení měly nevýrazný design. Nebyl předložen ani jeden požadovaný vzorek v barvě královská modrá. Celkové zpracování nebylo příliš zajímavé. Jeden z dodaných vzorků (triko s dlouhým rukávem) nebyl dodán dle zadané specifikace (krátký zip ke krku se stojáčkem). Další vzorek (nákrčník) neobsahoval elastan, dámské kalhoty nebyly dodány vůbec.

Doložené vzorky oblečení z pohledu kvality materiálů, zpracování a designu byly spíše průměrné.“

Nabídka 4 (vybraný dodavatel)

„Celkové bodové hodnocení: 95 bodů

Zdůvodnění bodového hodnocení:

Doložené vzorky oblečení měly kvalitní zpracování, materiálově a barevně byly celkově sladěné s nápaditým designem, byly vyrobeny z kvalitních materiálů, celkové zpracování bylo zajímavé, atraktivní a odráželo současné trendy sportovního oblékání. 

Doložené vzorky oblečení byly z pohledu kvality materiálů, zpracování a designu nadprůměrné.“

Daňové doklady (faktury)

131.     Z daňových dokladů (dále jen „faktura nebo faktury“) vystavených vybraným dodavatelem obviněnému za realizaci plnění na veřejnou zakázku na sportovní oblečení (faktura č. FV2020004 vystavená dne 1. 12. 2020 a faktura č. FV2020005 vystavená dne 7. 12. 2020) vyplývá, že, že hodnota dodávky na veřejnou zakázku na sportovní oblečení byla ve výši 1 366 885,- Kč bez DPH a 628 161,- Kč bez DPH, tj. spolu celkem 1 995 046,- Kč bez DPH.

Právní posouzení

K výroku II. rozhodnutí

132.     Úřad předně v obecné rovině uvádí, že institut vyloučení účastníka zadávacího řízení obecně stojí na zásadě, že zadavatel je oprávněn vylučovat účastníky zadávacího řízení pouze na základě zákonem stanovených důvodů. Ve spojení s vybraným dodavatelem jsou však důvody pro jeho vyloučení uvedené v ustanovení § 48 odst. 8 zákona stanoveny jako obligatorní a při naplnění podmínek citovaného ustanovení je tak zadavatel vybraného dodavatele povinen vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Takovým případem, tj. kdy je zadavatel povinen, nikoli oprávněn vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení vyloučit, je ve smyslu citovaného ustanovení situace, kdy údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení i) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, ii) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo iii) neodpovídají skutečnosti, a současně měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

133.     V šetřeném případě obviněný obdržel čtyři nabídky, jak mj. vyplývá ze zprávy o hodnocení a posouzení nabídek. Z citované zprávy, resp. z její přílohy rovněž vyplývá, že obviněný provedl hodnocení všech obdržených nabídek (viz i bod 130. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

134.     Jak vyplývá z přílohy zadávací dokumentace, obviněný v zadávacích podmínkách stanovil konkrétní požadované specifikace a parametry položek, které v rámci přezkoumávaného zadávacího řízení poptává, mj. i materiálové složení požadovaných položek poptávaného sportovního oblečení (podrobně viz bod 123. odůvodnění tohoto rozhodnutí), případně další konkrétní parametry. Současně obviněný v zadávacích podmínkách (konkrétně v bodě 13. zadávací dokumentace) stanovil, že hodnoceny budou referenční vzorky jednotlivých druhů oblečení (viz bod 123. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

135.     Z nabídky vybraného dodavatele (viz body 124. až 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že materiálové složení u položek 3), 7), 8) a 10) neodpovídá zadávacím podmínkám stanoveným v zadávací dokumentaci, resp. její příloze (viz bod 123. odůvodnění tohoto rozhodnutí), když u položky 3) je v nabídce uvedený materiál: 100 % polyester, prodyšný funkční; u položky 7) je v nabídce uvedený materiál: 100 % polyester; u položky 8) je v nabídce uvedený materiál: 100 % polyester a u položky 10) je v nabídce uvedený materiál: 100 % polyester; přičemž v zadávacích podmínkách je pro položku 3) obviněným požadován materiál: 80 – 90 % polyester, 10 – 20 % elastan, prodyšný funkční; pro položku 7) materiál: 80 – 90 % polyester, 10 – 20 % elastan, prodyšný funkční; pro položku 8) materiál: 75 – 85 % polyester, 15 – 25 % elastan a pro položku 10) materiál: 80 – 90 % polyester, 10 – 20 % elastan. Současně z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že v položce 5), v části týkající se kalhot, nebyl dodržen požadavek na zip pro snazší svlékání ve spodní části nohavice, neboť nabídka vybraného dodavatele v předmětné části obsahovala sdělení, že kalhoty ve spodní části nohavice požadovaný zip nemají (blíže viz body 123. a 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále též z nabídky vybraného dodavatele plyne, že k položce 8) nebyl vybraným dodavatelem ve stanovené lhůtě doručen požadovaný referenční vzorek, resp. vybraný dodavatel referenční vzorek nahradil čestným prohlášením (blíže viz body 123. a 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

136.     Vybraný dodavatel tak nesplnil požadavek plynoucí ze zadávací dokumentace, neboť jím nabízené materiálové složení či další parametry u výše uvedených položek neodpovídají zadávacím podmínkám stanoveným v zadávací dokumentaci a její příloze, a nesplnil ani požadavek na dodání referenčních vzorků ke všem poptávaným druhům oblečení, jak rovněž stanovil obviněný v zadávací dokumentaci. Obviněný byl proto povinen vybraného dodavatele podle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučit. Obviněný však vybraného dodavatele nevyloučil, ale uzavřel s ním kupní smlouvu na sportovní oblečení, a tedy postupoval v rozporu s § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

137.     K vyjádření obviněného, kde svůj postup odůvodňuje tím, že „využil zákonné dikce, kdy je mu dána možnost vyloučit či nevyloučit případného uchazeče ze zadávacího řízení v případě důvodu stanoveného v § 48 odst. 2 ZVZ“, a že „všechny skutkové podstaty předmětného ustanovení zadavatele pouze opravňují k vyloučení účastníků zadávacího řízení, nestanovují však povinnost zadavatele přistoupit k vyloučení účastníků zadávacího řízení“, resp. že „cílem zákonodárce ZZVZ v kontextu výše citovaného § 48 ZZVZ s propojením § 46 ZZVZ je rovněž, aby se zadavatel snažil v rámci zajištění efektivnosti, hospodárnosti a účelovosti, pokud je přesvědčen o správném posouzení příslušnýchskutečnostídůležitých pro posouzení dané situace nevylučovat daného účastníka zadávacího řízení“, Úřad uvádí, že tato tvrzení obviněného opomíjejí skutečnost, že zákonodárce v předmětném ustanovení nastavuje odlišným způsobem podmínky pro účastníka zadávacího řízení, který není vybraným dodavatelem a ve spojení s § 48 odst. 8 zákona pro vybraného dodavatele, přičemž právě pro vybraného dodavatele stanovuje při naplnění některého z důvodů dle § 48 odst. 2 zákona jeho vyloučení jako povinnost, ne možnost, a tudíž byl při jejich naplnění [konkrétně při naplnění důvodu dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona], jak Úřad dovodil v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, obviněný povinen vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení vyloučit, což však neučinil.

138.     Obviněný ve svém vyjádření k podnětu ve vztahu k namítanému porušení § 48 odst. 8 zákona argumentuje také tím, že s odkazem na komentář k ustanovení § 48 zákona je nutné citované ustanovení vnímat i v kontextu ustanovení § 46 zákona, které „zadavateli umožňuje objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů“, a že jelikož „nevyloučil uchazeče ze zadávacího řízení, a naopak v rámci zajištění hospodárnosti a pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení využil postupu dle § 46 ZVZ, postupoval zadavatel v souladu s § 48 ZVZ a rovněž tím dodržel postup dle § 6 ZVZ“. Úřad k tomuto předně uvádí, že pokud obviněný argumentuje použitím konkrétního postupu dle zákona, nelze takovému argumentu přisvědčit pouze s odkazem na existenci zákonem aprobovaného postupu, bez doložení skutečnosti, že byl takový postup obviněným skutečně realizován. Úřad v této souvislosti konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení nikterak neplyne, že by obviněný v rámci šetřeného zadávacího řízení využil vůči vybranému dodavateli postup podle § 46 zákona, resp. žádný z dokladů, které Úřad od obviněného obdržel jako součást dokumentace o zadávacím řízení, takovému postupu nesvědčí.

139.     Úřad současně na tomto místě zdůrazňuje, že sám obviněný ve svém stanovisku ze dne 5. 10. 2022 konstatuje, že si je vědom toho, že argumenty, které předkládá v souvislosti s nevyloučením vybraného dodavatele ze zadávacího řízení (mj. časová tíseň při realizaci nákupů sportovního oblečení, některé specifika jako měnící se počty sportovců, nutnost vracet nevyčerpané finanční prostředky zpět do státního rozpočtu, proměnlivost požadavků v průběhu roku atd.) nereflektují zákon, z čehož je dle Úřadu zřejmé, že si obviněný musel být vědom zákonných požadavků na jeho postup v zadávacím řízení, které však nedodržel. Na uvedeném konstatování Úřadu ničeho nemění ani případná povinnost obviněného dodržovat povinnosti vyplývající mu z jiných právních předpisů, čehož se obviněný dovolává ve svém vyjádření ze dne 14. 10. 2022 (mj. povinnost řádného hospodáře, či rozpočtová pravidla). Rovněž tak v této souvislosti neobstojí tvrzení obviněného, že jeho postup při výběru dodavatele nebyl nikým napadán, když Úřad zahájil aktuální řízení o přestupku na základě obdrženého podnětu. Nicméně i když obviněný, jak tvrdí, neobdržel od žádného z účastníků zadávacího řízení proti svému postupu žádné námitky, stížnosti apod., nelze z této skutečnosti bez dalšího vyvozovat, že obviněný postupoval v souladu se zákonem. Je třeba si uvědomit, že účastníci zadávacího řízení mají možnost podat námitky, nikoliv však povinnost.

140.     K námitce obviněného vznesené v rámci jeho stanoviska ze dne 14. 10. 2022, kde se dovolává skutečnosti, že se v dané věci jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, a tudíž se uplatňuje výjimka dle § 31 zákona, Úřad uvádí, že obviněný zahájil předmětné zadávací řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek, tedy postupem podle § 53 odst. 1 zákona (viz i bod 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Skutečnost, že obviněný danou veřejnou zakázku zadával ve zjednodušeném podlimitním řízení potvrzují i další údaje vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení, tj. kromě výzvy k podání nabídek se jedná např. o oznámení o výběru dodavatele ze dne 10. 8. 2020, písemnou zprávu zadavatele dle § 217 zákona a v neposlední řadě také např. o oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení, jež bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 14. 9. 2020. Ve všech těchto dokumentech je buď uveden § 53 zákona anebo je tam přímo uváděno zjednodušené podlimitní řízení. Pokud tedy obviněný dodatečně namítá uplatnění výjimky dle § 31 zákona, tedy postup zadání předmětné veřejné zakázky mimo zadávací řízení, nelze v rámci provedeného posouzení Úřadem k této námitce přihlížet, když obviněný, jak jednoznačně vyplývá z dokumentace o předmětném zadávacím řízení, takový postup neuplatnil.

141.     Úřad v návaznosti na shora uvedené tedy konstatuje, že obviněný při zadávání veřejné zakázky na sportovní oblečení postupoval v rozporu s § 48 odst. 8 ve spojení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, čímž naplnil první znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

142.     K dalšímu ze znaků skutkové podstaty daného typu přestupku, tj. k vlivu, resp. možnému vlivu nezákonného postupu obviněného na výběr dodavatele, Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo prokázáno, že obviněný nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv jej z důvodu nesplnění zadávací podmínky vyloučit měl. Skutečnost, že obviněný daným postupem výběr dodavatele ovlivnil, tedy spočívá dle přesvědčení Úřadu v tom, že zatímco v případě zákonného postupu obviněného by s ohledem na konkrétní okolnosti byl vybrán jiný dodavatel, nebo by případně k výběru dodavatele možná vůbec nedošlo, v důsledku nezákonného postupu obviněného byl vybraný dodavatel vybrán a byla s ním uzavřena smlouva na sportovní oblečení. Je tedy naplněn i druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

143.     Dále Úřad uvádí, že rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný veřejnou zakázku na sportovní oblečení zadal, když s vybraným dodavatelem dne 7. 9. 2020 uzavřel smlouvu na sportovní oblečení.

144.     V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Právní posouzení

K výroku III. rozhodnutí

145.     Úřad předně konstatuje, že smyslem zákona o zadávání veřejných zakázek je, aby veřejné zakázky byly zadávány za splnění zákonem a zadavatelem stanovených podmínek a při dodržení základních zásad stanovených v § 6 zákona. Vzhledem k tomu, že při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, je zadávací řízení záměrně konstruováno jako vysoce formalizovaný proces. Odpovědnost za průběh celého zadávacího řízení nese zadavatel, který je v jeho průběhu povinen postupovat podle zákona. Jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení, která stojí na počátku zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, je řádné stanovení zadávacích podmínek.

146.     K problematice transparentnosti vymezení zadávací podmínek a samotnému vymezení zadávacích podmínek Úřad uvádí nejprve obecně následující.

147.     Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Podle § 36 odst. 3 stanoví zadavatel zadávací podmínky a poskytne je dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Podle § 53 odst. 4 zákona může zadavatel v rámci zjednodušeného podlimitního řízení použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim, přičemž v souladu s § 53 odst. 6 zákona může jako kritéria kvality stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Dle § 116 zákona kritériem kvality může být zejména technická úroveň, estetické nebo funkční vlastnosti, uživatelská přístupnost, sociální, environmentální nebo inovační aspekty, organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, také úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění, přičemž základním východiskem pro jejich využití za účelem hodnocení nabídek je jejich spojitost s předmětem veřejné zakázky. Současně podle § 116 zákona platí, že musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Rovněž tak dle § 39 odst. 3 zákona musí pro účely hodnocení nabídek zadavatel stanovit pouze kritéria vyjadřující objektivní a ověřitelné skutečnosti, jež mají souvislost s předmětem veřejné zakázky nebo kvalifikací dodavatele.

148.     Ve vztahu k problematice koncipování zadávacích podmínek v souladu se zákonem Úřad současně odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009, ve kterém se uvádí zejména následující: „Nejvyšší správní soud se přitom plně ztotožňuje s názorem krajského soudu, že zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelné a jednoznačné, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“.

149.     Ve vztahu k problematice transparentnosti zadávací dokumentace lze odkázat rovněž i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010, ve kterém se uvádí především následující: „Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla.“.

150.     V souvislosti s použitím subjektivních kvalitativních kritérií hodnocení Úřad odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 23/2012 ze dne 26. 9. 2012, ve kterém soud jednoznačně konstatoval existenci povinnosti zadavatele při hodnocení nabídek za použití kvalitativních kritérií hodnocení takto: „Je povinností zadavatele, aby u kvalitativních kritérií uvedl postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny a porovnány. Stejně tak u kvalitativních kritérií je nutné určit, pokud to nevyplývá přímo z podstaty věci, v jakých jednotkách budou měřeny.“.

151.     Úřad v souvislosti se specifikací kritérií hodnocení ve vztahu k zásadě transparentnosti a požadavku na jejich precizní, jednoznačné a srozumitelné formulování, odkazuje rovněž na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 80/2014-62 ze dne 16. 12. 2016, ve kterém soud konstatuje, že: „pokud by žalobce stanovil způsob hodnocení nabídek transparentním způsobem, mohl obdržet nabídky od dalších dodavatelů. Nelze totiž vyloučit, že dodavatelé neměli představu o tom, jakým způsobem bude hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria (…) probíhat a rovněž z tohoto důvodu nepřistoupili k podání nabídek. Žalobce v zadávacích podmínkách neuvedl své preference pro posouzení plánu jakosti, tedy nedal dodavatelům nijak najevo, které vlastnosti plánu jakosti by hodnotil příznivěji a které méně příznivě. Takový postup není zákonný, a jednání žalobce tak naplňuje i materiální stránku příslušného deliktu. Jak správně uvedl sám žalobce, tak skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách není založena na tom, že musí dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, ale postačí potencionalita podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky – k této potencionalitě v dané věci došlo.“. Úřad v této souvislosti poznamenává, že i když skutková podstata přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. b) zákona ve srovnání s předchozí (v rozsudku citovanou) právní úpravou nezahrnuje podmínku vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, resp. dodavatele, je v souvislosti s šetřeným případem citovaný závěr soudu relevantní.

152.     Úřad ve vztahu ke stanovování subjektivních dílčích kritérií hodnocení odkazuje konečně také na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 76/2019-388 ze dne 15. 7. 2021, ve kterém soud vyslovuje, že zadavatel byl: „povinen postupovat tak, aby nedůvodně nevyloučil ze zadávacího řízení uchazeče, kteří by byli schopni realizovat veřejnou zakázku, neboť jedině tak bude dosaženo účelu zadávacího řízení za současného zajištění maximálního prostoru pro realizaci hospodářské soutěže.“, a že: „použitím hodnotícího kritéria ,Vhodnost pro potřeby MP HMP´ dostatečně nevymezil minimální požadavky, na základě kterých by mohl uchazeč dovodit, jaké stroje a nářadí považuje žalobce za nejvhodnější. Nestanovil ani základní standard, od kterého by se jednotliví uchazeči mohli odrazit. Stejně tak neuvedl minimální hranice kvality, kterou je žalobce ještě ochoten přijmout.“. Současně soud v citovaném rozsudku konstatuje, že: „subjektivní hodnocení nabídek musí v souladu se zásadou transparentnosti vycházet z předem jednoznačně a srozumitelně nastavených parametrů a kritérií, je zapotřebí stanovit pevná pravidla hodnocení, a také dostatečně specifikovat dané parametry, jež budou hodnotící komisí posuzovány, mimo jiné i z toho důvodu, aby se v této části hodnocení nabídek nestalo nečitelným a zpětně nepřezkoumatelným, tedy odporujícím zásadám vymezeným v § 6 ZVZ a nově také v § 6 ZZVZ“, a rovněž má za to, že: „žalobcem stanovená subjektivní kritéria týkající se kvalitativních požadavků (,kvalita zpracování zařízení´, ,kvalita použitých materiálů´ a ,robustnost zařízení), tj. zcela obecná a vágní formulace bez bližší konkretizace specifických kritérií tomuto požadavku neodpovídá. Z pozice potenciálních uchazečů tak bylo v podstatě vyloučené předem odhadnout, jaké nabídky budou pro žalobce „nejvhodnější“ a v jaké konkrétní kvalitě je zadavatel vyžaduje, čímž nepochybně mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.“. Uvedené závěry ve svém rozhodnutí č. j. 5 As 227/2021-102 ze dne 11. 11. 2022 potvrdil i Nejvyšší správní soud, který v citovaném rozhodnutí mj. konstatoval, že „[z]adavatel tak může v zadání veřejné nabídky (ve výzvě k podání nabídky na veřejnou zakázku) v hodnotících kritériích a způsobu hodnocení stanovit kvalitativní požadavky; užití kvalitativních kritérií je namístě právě u těch plnění, kde vedle ceny hraje velkou roli také kvalita nabízeného zboží. Kvalitativní hlediska jsou přitom často založena na subjektivním názoru na předmět či část předmětu zakázky (co je kvalitní pro jednoho zadavatele, nemusí zcela naplňovat představu kvality zadavatele jiného, ani potenciálních uchazečů). I subjektivní kritérium se ale musí vázat k objektivním skutečnostem a zadavatel musí v zadávací dokumentaci jasně a srozumitelně vymezit, jaké plnění požadovanou úroveň splňuje, a to tak, aby jednotlivé nabídky byly vzájemně porovnatelné a uchazečům o zakázku bylo zřejmé, podle jakých hledisek a jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny.“

153.     S ohledem na závěry shora citovaných soudních rozhodnutí[8] Úřad na tomto místě konstatuje, že nemůže obstát taková formulace zadávacích podmínek, z níž zcela určitě, jasně a srozumitelně nevyplývají požadavky zadavatele, které mají být v nabídkách reflektovány, a na jejichž základě se potenciální dodavatelé rozhodují, zda se zadávacího řízení budou nebo nebudou účastnit.

154.     Stejně tak dle shora citovaných rozhodnutí neobstojí taková formulace zadávacích podmínek, resp. taková zadávací dokumentace, v níž není jednoznačně a srozumitelně stanoven způsob hodnocení jednotlivých nabídek a způsob jejich srovnání. Pro dodržení zásady transparentnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona je v souvislosti s vymezením kritérií hodnocení totiž nezbytné, aby potenciálním dodavatelům bylo předem známo, co konkrétně bude předmětem hodnocení, co a jakým způsobem se bude porovnávat, jaké jsou hranice mezi jednotlivými dílčími kritérii, jakým způsobem budou přidělovány body za jednotlivá dílčí kritéria, jak tyto budou odstupňována a jak celkově budou vyhodnocována.

155.     Řádně stanovené zadávací podmínky jsou tedy (jak již Úřad i shora konstatoval a stvrzuje citovaná rozhodovací praxe), tou základní povinností zadavatele, která má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť právě na základě zadávacích podmínek se potenciální dodavatelé rozhodují, zda se o konkrétní veřejnou zakázku budou ucházet. Podle § 36 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadávací podmínky stanovit a poskytnout dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení. Je to tedy právě znění zadávacích podmínek, které je pro potenciální dodavatele z pohledu tvorby nabídky relevantní, pročež je pro řádné zpracování nabídek nezbytné, aby tito potenciální dodavatelé měli zcela konkrétní a jasné informace o tom, jaké plnění zadavatel požaduje. Současně je pak pro potenciální dodavatele nezbytné předem vědět, jak bude zadavatel při vyhodnocování obdržených nabídek postupovat. Pokud se zadavatel rozhodne hodnotit nabídky podle kvality, pak dle § 116 (případně i dle § 39 odst. 3 zákona) zákona musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné (respektive vyjadřovali objektivní a ověřitelné skutečnosti). Ve vztahu k šetřené veřejné zakázce na sportovní oblečení Úřad k vymezení způsobu hodnocení nabídek v rámci předmětného kritéria hodnocení „kritérium č. 2 – kvalita materiálu a zpracování oblečení – váha 40 %“ (dále jen „kritérium č. 2“) uvádí následující.

156.     V případě kritéria hodnocení č. 2 obviněný v části „13. Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace pouze uvedl, že „[d]oložené vzorky oblečení pro hodnocení budou hodnoceny jako celek. Maximální počet bodů (100) dosáhne uchazeč, jehož vzorky oblečení budou mít kvalitní zpracování, barevnou a materiálovou sladěnost, budou originální, zajímavé, atraktivní a budou odrážet současné trendy ve sportovním oblékání. V případě, že doložené vzorky oblečení budou nekvalitní, fádní, nezajímavé, neatraktivní, nebudou mít vhodný design k charakteru využití a nebudou odrážet trendy v současném oblékaní, obdrží uchazeč jeden (1) bod.“ (viz bod 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

157.     Z uvedeného je zřejmé, že obviněný stanovil pro přidělování bodů takový postup, při němž bude přidělovat v rámci citovaného kritéria hodnocení body celkem, tedy za celé kritérium hodnocení, bez rozlišení jednotlivých dílčích kritérií (jednotlivých jím stanovených vlastností): kvalitní zpracování, barevná a materiálová sladěnost, originálnost, zajímavost, atraktivnost, současné trendy ve sportovním oblékání, ale také neatraktivnost, nekvalita, fádnost, nezajímavost, nevhodný design ve vztahu k charakteru využití, trendy v současném oblékání. Z takového vymezení však dle Úřadu rozhodně nelze seznat, kolik bodů bude obviněný za které dílčí kritérium přidělovat, případně jak budou odstupňována či jak je hodlá odlišovat a jakou důležitost, resp. význam připisuje tomu kterému dílčímu kritériu (jednotlivé vlastnosti). Z formulace předmětného kritéria, resp. jeho dílčích charakteristik (jednotlivých vlastností) tak není vůbec zřejmé, zda a případně které z vymezených dílčích kritérií považuje obviněný za důležitější a nakolik.

158.     Dále nelze z uvedeného nastavení kritéria hodnocení č. 2 ani zjistit, co konkrétně považuje obviněný za kvalitní zpracování, co konkrétně považuje za originální, zajímavé a atraktivní, a co naopak považuje za neatraktivní, nekvalitní, nezajímavé a fádní. Jakákoliv bližší specifikace daných velmi obecných vlastností v zadávacích podmínkách, která by mohla být signálem či indicií pro dodavatele, jak nejlépe zpracovat nabídku, aby byla případně hodnocena obviněným jako nejvýhodnější, zcela absentuje.

159.     Uvedené dle názoru Úřadu dokresluje rovněž reálné slovní hodnocení jednotlivých obdržených nabídek provedené obviněným, resp. příslušnou hodnotící komisí (jak plyne ze zprávy o hodnocení a posouzení nabídek, resp. z její přílohy – podrobně viz bod 130. odůvodnění tohoto rozhodnutí), když obviněný obdržené nabídky ve vztahu k předmětnému kritériu č. 2 hodnotil mj. těmito slovy: „[d]oložené vzorky oblečení měly nezajímavý a neatraktivní design, celkové zpracování bylo nevýrazné, neodráželo současné trendy sportovního oblékání“, nebo „vzorky oblečení z pohledu kvality materiálů, zpracování a designu byly spíše průměrné“, nebo „vzorky oblečení byly poměrně kvalitní co do zpracování a materiálu. Celkový design nebyl příliš zajímavý a atraktivní“, nebo naopak v případě vybraného dodavatele „[d]oložené vzorky oblečení měly kvalitní zpracování, materiálově a barevně byly celkově sladěné s nápaditým designem, byly vyrobeny z kvalitních materiálů, celkové zpracování bylo zajímavé, atraktivní a odráželo současné trendy sportovního oblékání. Doložené vzorky oblečení byly z pohledu kvality materiálů, zpracování a designu nadprůměrné.“. Z právě popsaného dle přesvědčení Úřadu nebyl schopen tedy ani sám zadavatel transparentně následně určit a zaznamenat, co obviněný reálně považuje za kvalitní materiál, kvalitní zpracování, co je průměrem a co nadprůměrem, co si lze představit pod originálností, čím poměřuje obviněný atraktivnost či zajímavost atd. Stejně tak nelze odhadnout, jakým klíčem obviněný přiděloval body, a to jak za dílčí kritéria hodnocení, tak i za kritérium č. 2 jako celek, když z citované zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je zřejmé pouze celkové slovní hodnocení jednotlivých nabídek v daném kritériu a počet přidělených bodů v tomto kritériu celkem.

160.     Úřad v této souvislosti uvádí, že pro posouzení transparentnosti zadávacích podmínek (stanovených ve smyslu § 36 odst. 3 zákona) je ohledně způsobu hodnocení nabídek podstatné, aby zadávací dokumentace byla tak určitá a konkrétní a v takových podrobnostech, aby z ní bylo jednoznačně patrno, co zadavatel konkrétně požaduje, v čem a jak budou spolu jednotlivé nabídky porovnávané, co je pro zadavatele nejvhodnějším plněním. Proto i kritéria a způsob jejich hodnocení musí být stanovena natolik určitě a jednoznačně, aby měl každý potenciální dodavatel totožné informace (které stejně vnímá jak zadavatel, tak případný potenciální dodavatel), mohl zpracovat (s ostatními) porovnatelnou nabídku, a aby bylo rovněž následně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Absence jasných a určitelných pravidel, reflektujících preference zadavatele, absence konkrétních parametrů, jež budou hodnoceny, stejně tak nestanovení jednoznačného způsobu hodnocení obecně může vést k libovůli zadavatele při následném hodnocení nabídek. Zadávací podmínky, které právě uvedené nerespektují, tak z pohledu citované zásady transparentnosti nemůžou obstát.

161.     Úřad současně akcentuje, že stanovení kritérií pro hodnocení nabídek dle kvality, včetně dílčích kritérií musí být takové, aby nejen předcházelo libovůli zadavatele při hodnocení obdržených nabídek, ale musí být současně prosté neurčitosti či nesrozumitelnosti, jež by potenciálního dodavatele mohla odradit od rozhodnutí se o danou veřejnou zakázku v soutěži ucházet, resp. mu znemožnila posoudit, zda nabídku, která může být vybrána jako nejvýhodnější, je vůbec schopen podat, nebo nikoliv.

162.     Na základě shora popsaných zjištěných skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel předmětné kritérium č. 2 vymezil v zadávacích podmínkách netransparentně, když jednoznačně, jasně a srozumitelně nestanovil, co konkrétně bude v tomto kritériu považovat za kvalitní zpracování, co konkrétně považuje za originální, zajímavé a atraktivní, a co naopak považuje za neatraktivní, nekvalitní, nezajímavé a fádní, a jak bude při hodnocení v tomto kritériu přidělovat body a jednotlivé parametry odlišovat. Úřad proto na základě výše uvedeného došel k dílčímu závěru, že takový postup zadavatele je nedodržením zásady transparentnosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona.

163.     K porušení § 36 odst. 3 zákona obviněným v důsledku netransparentního vymezení uvedeného kritéria hodnocení „Kritérium č. 2 – kvalita materiálu a zpracování oblečení – váha 40 %“ Úřad konstatuje následující.

164.     Úřad v šetřeném případě mj. posuzoval, zda zadavatel dostatečně jasně specifikoval kritérium hodnocení č. 2 a jeho dílčí kvalitativní kritéria a zda jejich vymezení zajišťovalo transparentní hodnocení obdržených nabídek a jejich porovnatelnost. Z obdržené dokumentace k předmětnému zadávacímu řízení, zejména pak z formulace odůvodnění hodnocení jednotlivých nabídek zadavatelem, zachyceném ve zprávě o hodnocení a posouzení nabídek, je však zřejmé, že ani samotný zadavatel v návaznosti na jím vymezené kritérium hodnocení č. 2 nevyhodnotil jednotlivé nabídky dostatečně srozumitelně, jeho formulace nedává jednoznačnou odpověď na to, jak předložené nabídky v jeho očích soutěžili, nelze určit, jak jednotlivá dílčí kritéria hodnocení odlišoval. Dle názoru Úřadu předmětné kritérium hodnocení č. 2, i jeho dílčí kvalitativní kritéria, tedy formuloval obviněný natolik obecně a vágně, že z něj nelze seznat, co konkrétně považuje obviněný za kvalitní, originální, zajímavé, atraktivní, co za neatraktivní, nekvalitní, nezajímavé a fádní. Z tak široké formulace daného kritéria také není zřejmé, zda a případně co je pro obviněného důležitější a nakolik, jak bude přidělovat body a jednotlivá dílčí kritéria rozlišovat (jak již Úřad konstatoval výše v bodu 157. odůvodnění tohoto rozhodnutí, resp. v bodu 158. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z formulace předmětného kritéria tak rozhodně nelze odhadnout preference obviněného a případně adekvátně v rámci případných nabídek reagovat. Na základě uvedeného má tak Úřad za to, že obviněný předmětné kritérium hodnocení č. 2 nestanovil a neposkytl dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, neboť dle Úřadu ze specifikace citovaného kritéria nemohlo být dodavatelům jasné, jaké „ideální“ plnění vlastně obviněný pro sebe od dodavatelů požaduje, na co se dodavatelé ve svých nabídkách mají zaměřit, jak a v jakých podrobnostech je konkrétně formulovat, co přesně bude obviněný hodnotit, a v čem tedy konkrétně budou dodavatelé se svými nabídkami soutěžit.

165.     K námitkám, které obviněný v této souvislosti Úřadu předkládá ve svém stanovisku ze dne 5. 10. 2022, resp. ve stanovisku ze dne 14. 10. 2022, Úřad uvádí, že v citovaných vyjádřeních neshledává žádné skutečnosti relevantní pro posouzení věci v této části (tedy ve vztahu k posouzení kritéria hodnocení č. 2 a jeho dílčích kvalitativních kritérií), když obviněný pouze konstatuje, že „postupoval v dobré víře správnosti svého postupu, když kritérium kvality bylo z jeho pohledu stanoveno jednoznačně, určitě a srozumitelně, bylo tudíž i transparentní a umožňovalo vzájemné porovnání nabídek a ověření naplnění tohoto kritéria kvality“, aniž by uvedené tvrzení jakkoli dokládal. Závěr obviněného, že když neobdržel ve lhůtě pro podání nabídek žádné žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, plyne z toho zákonnost vymezených zadávacích podmínek, nebo že čtyři obdržené nabídky stvrzují jednoznačnost a srozumitelnost napadaných zadávacích podmínek, považuje Úřad v návaznosti na své závěry učiněné výše za lichý, jelikož z těchto skutečností nelze bez dalšího dovozovat soulad zadávacích podmínek v posuzovaných částech se zákonem.

166.     K tvrzení obviněného, „že pro samotné hodnocení nabídek ze strany jednotlivých členů hodnotící komise má být dán rovněž prostor pro subjektivní posouzení a hodnocení konkrétního předmětu zájmu a proto je naprosto přirozené, že v tomto případě se jednotliví členové hodnotící komise projevili i svým subjektivním pohledem na věc za dodržení přiměřenosti využití tohoto prostoru pro subjektivní názor“, Úřad uvádí, že předmětem tohoto řízení bylo mj. posouzení, zda kritérium hodnocení č. 2 bylo stanoveno v souladu se zákonem, a nikoliv posouzení samotného hodnocení hodnotící komisí. Pokud Úřad v rámci právního posouzení zmiňuje reálné slovní hodnocení jednotlivých obdržených nabídek provedené obviněným, resp. příslušnou hodnotící komisí, tak je to pouze za účelem dokreslení dopadu stanovení kritéria hodnocení č. 2 obviněným v rozporu se zákonem, tj. v rozporu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti.

167.     Závěrem Úřad uvádí, že obviněný uzavřel dne 7. 9. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu na sportovní oblečení a zadal tak předmětnou veřejnou zakázku.

168.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky na sportovní oblečení v rozporu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1  zákona, když kritéria pro hodnocení nabídek podle kvality, konkrétně „Kritérium č. 2 – kvalita materiálu a zpracování oblečení – váha 40 %“ vymezil v bodě 13. zadávací dokumentace tak, že doložené vzorky oblečení pro hodnocení budou hodnoceny jako celek, přičemž maximální počet bodů (100) dosáhne uchazeč, jehož vzorky oblečení budou mít kvalitní zpracování, barevnou a materiálovou sladěnost, budou originální, zajímavé, atraktivní a budou odrážet současné trendy ve sportovním oblékání, a v případě, že doložené vzorky oblečení budou nekvalitní, fádní, nezajímavé, neatraktivní, nebudou mít vhodný design k charakteru využití a nebudou odrážet trendy v současném oblékaní, obdrží uchazeč jeden (1) bod,aniž by vymezil způsob přidělování konkrétního počtu bodů za jednotlivé stanovené vlastnosti, a aniž by vymezil, co vlastnosti: kvalitní zpracování, originálnost, zajímavost, atraktivnost, nekvalita, fádnost, nezajímavost, neatraktivnost znamenají, čímž stanovil zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky neurčitým, nejasným a nejednoznačným způsobem, a tedy nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v předmětném zadávacím řízení, což vedlo k neporovnatelnosti nabídek a netransparentnosti jejich následného hodnocení, přičemž zadal předmětnou veřejnou zakázku, když na ni dne 7. 9. 2020 uzavřel smlouvu na sportovní oblečení s vybraným dodavatelem.

169.     S ohledem na to Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. rozhodnutí – uložení pokuty

170.     Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a dále skutkovou podstatu přestupků dle § 268 odst. 1 písm. a) a b) zákona.

171.     Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

172.     Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

173.     V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 5 zákona. K ukončení jednání, kterým byl přestupek uvedený ve výroku I. spáchán, došlo dne 15. 12. 2020, tj. dnem, kdy byla uzavřena kupní smlouva č. 3. Řízení o přestupku bylo zahájeno dnem doručení příkazu, tj. dne 6. 9. 2022. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla. Ke spáchání přestupků uvedených ve výroku II. a III. tohoto rozhodnutí došlo dne 7. 9. 2020, kdy obviněný uzavřel smlouvu na nákup sportovního oblečení s vybraným dodavatelem. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ani ve vztahu k přestupkům uvedeným ve výroku II. a III. tohoto rozhodnutí neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

174.     Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

175.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

176.     Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výroku I., II. a III. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty na základě stejného mechanismu výpočtu výše pokuty [horní hranice pokut dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona], a je tedy nutné uložit podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích pokutu podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější; v daném případě nezadané veřejné zakázky na nákup nábojů určených pro sportovní účely v režimu zákona. Úřad tak ve světle výše uvedeného uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, který posoudil jako nejzávažnější. K přestupkům uvedeným ve výroku II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad přihlédne v rámci přitěžujících okolností v souladu s § 40 písm. b) v návaznosti na § 37 písm. c) zákona o přestupcích.

177.     Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 263 530 Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného v období od 7. 9. 2020 do 15. 12. 2020 postupem mimo zadávací řízení ve výši 2 635 299 Kč včetně DPH).

178.     Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

179.     Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

180.     Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

181.     Obecně lze konstatovat, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Nezákonným zadáním veřejné zakázky mimo zadávací řízení dochází k vyloučení jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek, jímž je zajištění otevřené hospodářské soutěže, která je základním předpokladem výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky a prostředkem k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona.

182.     V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě obviněný spáchal přestupek podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 7. 9. 2020 do 15. 12. 2020 uzavřel 3 smlouvy na veřejné zakázky č. 1, 2 a 3, jejichž předmětem byl nákup nábojů určených pro sportovní účely, a to

• dne 7. 9. 2020 smlouvu s CB SERVIS CENTRUM s.r.o.,
• dne 23. 11. 2020 smlouvu s KOSTELECKÝ s.r.o. a
• dne 15. 12. 2020 smlouvu se Sellier & Bellot a.s.,

a zadal tak výše vymezené veřejné zakázky č. 1, 2, a 3 bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona,přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. Uvedený přestupek je nutné považovat za závažný, neboť postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zajištění řádné hospodářské soutěže, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek. U posuzovaných veřejných zakázek č. 1, 2, a 3 je podstatnou skutečností to, že je obviněný zadal, aniž by aplikoval zásadní pravidla pro výběr dodavatele stanovená v zákoně. Obviněný v důsledku nesprávně stanovených předpokládaných hodnot veřejné zakázky č. 1, 2, a 3 zadal bez provedení zadávacích řízení, přestože byl povinen je provést, přičemž pro stanovení předpokládaných hodnot měl k dispozici jasné vodítko v podobě obdobného plnění, které realizoval v dřívějších letech.

183.     Pokud jde o následky přestupku, Úřad uvádí, že postup obviněného vyloučil řádnou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými účastníky o veřejnou zakázku, a nebyl tak naplněn základní cíl zákona. Obviněný tak zcela prokazatelně nenaplnil elementární účel zákona, kterým je, jak již Úřad uvedl výše, zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Nezákonným postupem obviněného mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, resp. i k negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví.

184.     Obviněný tedy zcela ignoroval existenci zákona, přičemž tato skutečnost podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona, neboť je tak vyloučen jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je otevřená soutěž o veřejnou zakázku, do které se může přihlásit jakýkoliv dodavatel, a která je základním předpokladem výběru dodavatele s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou a prostředkem k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona.

185.     Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost spáchání přestupků uvedených ve výroku II. a III. tohoto rozhodnutí.

186.     Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem (správním deliktem) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již NSS vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“ Soud dále pokračuje tak, že trestněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26). Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní přestupky.

187.     S ohledem na výše uvedené Úřad zhodnotil, zda je v daném případě na místě zohlednit jiné sbíhající přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona. Úřad ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádným dalším přestupkem.

188.     Úřad má s ohledem na výše uvedené za to, že zásada absorpce byla dodržena, neboť pokuta v ukládané výši 160 000 Kč nepřesahuje horní hranici sazby za přestupek nejpřísněji postižitelný.

189.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022 Úřad zjistil, že obviněný jako organizační složka státu v roce 2022 má výdaje a hospodaří s majetkem v řádu stovek milionů korun českých. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze proto vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

190.     V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty i přes velmi vysokou závažnost přestupku dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

191.     Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

192.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku V. rozhodnutí – náklady řízení

193.     Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

194.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

195.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

196.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

197.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

198.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000404.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Česká republika – OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, Za Císařským mlýnem 1063/5, 170 00 Praha – Bubeneč

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy