číslo jednací: 01052/2023/163
spisová značka: R0168/2022/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0168/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-01052/2023/163

Brno 17. 2. 2023

 

V řízení o rozkladu ze dne 13. 12. 2022 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne obviněným –

• Česká republika – OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, IČO 75151898, se sídlem Za Císařským mlýnem 1063/5, 170 00 Praha – Bubeneč,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0404/2022/VZ, č. j. ÚOHS-42479/2022/500 ze dne 29. 11. 2022 vydanému ve společném řízení o přestupku vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0404/2022/VZ, jež bylo zahájeno dne 6. 9. 2022 a 21. 9. 2022 z moci úřední,

ve věci možného spáchání pokračování v přestupku obviněným podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v souvislosti s uzavřením:

• Kupní smlouvy, jejímž předmětem byl nákup malorážkového střeliva LAPUA BIATHLON SPORT .22LR a LAPUA POLAR BIATHLON .22LR ze dne 7. 9. 2020 s vybraným dodavatelem – CB SERVIS CENTRUM s.r.o., IČO 48201464, se sídlem Borek 473, 373 67 Borek,
• Kupní smlouvy, jejímž předmětem byl nákup brokového střeliva CLEVER-MIRAGE ze dne 23. 11. 2020 – s vybraným dodavatelem KOSTELECKÝ s.r.o., IČO 27736199, se sídlem Václavská 21, 644 61 Holasice, a
• Kupní smlouvy, jejímž předmětem byl nákup speciálních nábojů pro sportovní střelbu ze dne 15. 12. 2020 s vybraným dodavatelem – Sellier & Bellot a.s., IČO 28982347, se sídlem Lidická 667, 258 01 Vlašim,

a ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a § 268 odst. 1 písm. b) zákona obviněným v souvislosti s veřejnou zakázkou „Sportovní oblečení OLYMP CENTRUM SPORTU MV s potiskem loga“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 1. 7. 2020 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem N006/20/V00016356,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské sp. zn. ÚOHS-S0404/2022/VZ, č. j. ÚOHS-42479/2022/500 ze dne 29. 11. 2022

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

I.               Postup obviněného při uzavření kupních smluv na dodávku nábojů pro sportovní účely

1.             Česká republika – OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, IČO 75151898, se sídlem Za Císařským mlýnem 1063/5, 170 00 Praha – Bubeneč, (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) uzavřel dne 7. 9. 2020 kupní smlouvu s vybraným dodavatelem – CB SERVIS CENTRUM s.r.o., IČO 48201464, se sídlem Borek 473, 373 67 Borek (dále jen „CB SERVIS CENTRUM s.r.o.“), jejímž předmětem byl nákup malorážkového střeliva LAPUA BIATHLON SPORT .22LR a LAPUA POLAR BIATHLON .22LR pro oddělení biatlonu obviněného v Jablonci nad Nisou (dále také jen „kupní smlouva č. 1“). Ze specifikace nábojů uvedené v příloze č. 1 ke kupní smlouvě č. 1 vyplývá, že se jednalo o náboje typu „.22 Long Rifle Biathlon Sport“ a „.22 Long Rifle Polar Biathlon“.

2.             Obviněný uzavřel dne 23. 11. 2020 kupní smlouvu s vybraným dodavatelem KOSTELECKÝ s.r.o., IČO 27736199, se sídlem Václavská 21, 644 61 Holasice, (dále jen „KOSTELECKÝ s.r.o.“), jejímž předmětem byl nákup brokového střeliva CLEVER-MIRAGE pro oddělení střelby broky obviněného v Brně (dále také jen „kupní smlouva č. 2“). Ze specifikace střeliva uvedené v příloze č. 1 ke kupní smlouvě č. 2 vyplývá, že se jednalo o střelivo typu „CLEVER – MIRAGE 12/70 T4 pro-Extra Evolution 24g/7,5“.

3.             Obviněný uzavřel dne 15. 12. 2020 kupní smlouvu se Sellier & Bellot a.s., IČO 28982347, se sídlem Lidická 667, 258 01 Vlašim, (dále jen „Sellier & Bellot a.s.“), jejímž předmětem byl nákup speciálních nábojů pro sportovní střelbu pro oddělení střelby broky obviněného v Brně (dále také jen „kupní smlouva č. 3“). Ze specifikace nábojů uvedené v příloze č. 1 ke kupní smlouvě č. 3 vyplývá, že se jednalo o náboje typu „SKEET 24 SPORT – 2 mm, 12x70/H/2,00/24,0/P-STMS/27“, „SKEET 24 SPORT – 2,15 mm, 12x70/H/2,00/24,0/P-STMS/27“ a „TRAP 24 SPORT – 2,40 mm, 12x70/H/2,00/24,0/P-TZZS-27“.

II.             Postup obviněného v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na dodávku sportovního oblečení

4.             Obviněný uveřejnil dne 1. 7. 2020 pod systémovým číslem N006/20/V00016356 na svém profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/profil/OCSMV výzvu k podání nabídek z téhož dne, čímž zahájil dle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) [2] zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „Sportovní oblečení OLYMP CENTRUM SPORTU MV s potiskem loga“ (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

5.             Předmětem veřejné zakázky na sportovní oblečení byl podle bodu 1. zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020 (dále jen „zadávací dokumentace“) „nákup jednotného sportovního oblečení pro potřeby reprezentantů, trenérů a servisních pracovníků resortního sportovního centra OLYMP CENTRA SPORTU MINISTERSTVA VNITRA (dále jen ‚OLYMP CS MV‘). Sportovní oblečení bude sloužit k tréninkovým a reprezentativním aktivitám reprezentantů OLYMP CS MV, kteří jsou současně reprezentanty České republiky. Dále bude sportovní oblečení sloužit zásluhou natištěného loga (nápisu) k reprezentaci OLYMP CS MV formou kombinace nápisu OLYMP a jeho grafického znázornění. Požadované oblečení s požadovanými parametry je specifikováno v příloze č. 1 této zadávací dokumentace a je tudíž nedílnou součástí této zadávací dokumentace. (…)“.

6.             Z dokumentace o předmětném zadávacím řízení, např. ze zprávy o hodnocení a posouzení nabídek předané zadavateli dne 10. 8. 2020 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) vyplývá, že obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem čtyři nabídky.

7.             Dne 7. 9. 2020 uzavřel obviněný s obchodní společností – OUTDOOR TUHUNDER s.r.o., IČO 07239211, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1, (dále jen „vybraný dodavatel“) – kupní smlouvu, ke které dne 1. 10. 2020 uzavřel dodatek č. 1 (dále jen „smlouva na sportovní oblečení“).

III.           Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

8.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 30. 5. 2022 podnět k prošetření postupu obviněného ve věci nákupu nábojů určených pro sportovní účely v roce 2020. Podatel podnětu se rovněž domáhal prošetření postupu zadavatele ve věci veřejné zakázky na dodávku sportovního oblečení.

9.             Na základě uvedených informací v podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci související s uzavřením kupních smluv č. 1–3 a dokumentaci o předmětném zadávacím řízení na dodávku sportovního oblečení. Úřad rovněž poskytl obviněnému možnost se k podanému podnětu vyjádřit. 

Příkaz ve vztahu k uzavřeným kupním smlouvám na dodávku nábojů pro sportovní účely

10.         Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“ nebo „ZOP“) a podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS‑30757/2022/510 ze dne 6. 9. 2022. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 13. 9. 2022 odpor.

Příkaz ve vztahu k zadávacímu řízení na veřejnou zakázku na dodávku sportovního oblečení

11.         Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a b) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 přestupkového zákona a podle § 150 odst. 1 správního řádu řízení o přestupcích z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS‑32818/2022/510 ze dne 20. 9. 2022. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 27. 9. 2022 odpor.

Spojení správních řízení o přestupku

12.         Usnesením č. j. ÚOHS-36471/2022/511 ze dne 18. 10. 2022 Úřad v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0404/2022/VZ, které bylo zahájeno dne 6. 9. 2022 z moci úřední, a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0426/2022/VZ, které bylo zahájeno dne 21. 9. 2022 z moci úřední, spojil do společného správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0404/2022/VZ.

13.         Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 256 zákona obviněný.

IV.          Napadené rozhodnutí

14.         Dne 29. 11. 2022 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0404/2022/VZ, č. j. ÚOHS-42479/2022/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 7. 9. 2020 do 15. 12. 2020 uzavřel kupní smlouvy č. 1 – 3 na veřejné zakázky, jejichž předmětem byl nákup nábojů určených pro sportovní účely, v celkové hodnotě 2 177 933 Kč bez DPH a zadal tak výše vymezené podlimitní veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

15.         Úřad v odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí uvedl, že obviněný pořizoval náboje určené pro sportovní účely pravidelně, a to několikrát v roce a za účelem řádné přípravy sportovců. Náboje určené pro sportovní účely tak sloužily k realizaci hlavní činnosti obviněného, kterou je zabezpečení přípravy sportovců ke sportovní reprezentaci. Jakkoliv mohlo být množství pořizovaných nábojů pro sportovní účely v čase do určité míry proměnlivé, nelze jejich pořízení považovat za uspokojení nahodile vyvstalé potřeby obviněného, když to, že náboje pro sportovní účely bude potřebovat, musel obviněný vědět prakticky v jakémkoliv okamžiku. Jelikož tedy není splněna podmínka nahodilosti dle § 19 odst. 3 zákona, je již zbytečné se zabývat proměnlivostí ceny pořizovaných nábojů, neboť aby mohla být výjimka dle § 19 odst. 3 zákona aplikována, musí být všechny zákonem stanovené podmínky splněny kumulativně. Úřad dospěl k závěru, že v případě pořizování nábojů určených pro sportovní účely ze strany obviněného se nejedná o nahodilé nákupy ve smyslu § 19 odst. 3 zákona, nýbrž se jedná o dodávky pravidelné povahy.

16.         Úřad rovněž konstatoval, že obviněný měl s ohledem na § 19 odst. 1 písm. a) zákona při výpočtu předpokládaných hodnot šetřených veřejných zakázek brát zřetel na skutečnou cenu uhrazenou za dodávky stejného druhu za posledních 12 měsíců, tedy za období od 7. 9. 2019 do 6. 9. 2020 v případě kupní smlouvy č. 1, za období od 23. 11. 2019 do 22. 11. 2020 v případě kupní smlouvy č. 2 a za období od 15. 12. 2019 do 14. 12. 2020 v případě kupní smlouvy č. 3. S ohledem na to, že předpokládaná hodnota každé ze šetřených veřejných zakázek přesáhla částku 2 000 000 Kč bez DPH, nejednalo se o veřejné zakázky malého rozsahu podle § 27 písm. a) zákona, jejichž přepokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na služby částce 2 000 000 Kč bez DPH.

17.         Úřad shrnul, že v šetřených případech předpokládaná hodnota smluv přesahovala výši finančního limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu a nedosahovala finančního limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku. Jednalo se tedy o podlimitní veřejné zakázky a obviněný tedy měl povinnost zadat všechny výše specifikované veřejné zakázky v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona.

18.         Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky  na sportovní oblečení nedodržel pravidla pro zadání veřejné zakázky stanovená v § 48 odst. 8 a v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ačkoliv byl naplněn důvod vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť údaje a vzorky předložené v nabídce vybraným dodavatelem nesplňují zadávací podmínky stanovené v bodě 13. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020  a v Příloze č. 1 zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020, když u položek „č. 3) Triko dlouhý rukáv pánské“, „č. 7) Triko dlouhý rukáv dámské“, „č. 8) Kraťasy elastické dámské“ a „č. 10) Šátek – nákrčník (multifunkční tuba) uni“, specifikovaných v části nazvané „Požadované položky a jejich parametry“ citované přílohy zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020, nebylo dodrženo požadované materiálové složení a současně u položky č. 8 nebyl ve lhůtě doručen referenční vzorek, přičemž tento byl nahrazen čestným prohlášením vybraného dodavatele. Tímto postupem obviněný ovlivnil výběr dodavatele, neboť dne 7. 9. 2020 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

19.         Úřad v odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí uvedl, že vybraný dodavatel nesplnil požadavek plynoucí ze zadávací dokumentace, neboť jím nabízené materiálové složení či další parametry u výše uvedených položek (č. 3, 7, 8, 10) neodpovídají zadávacím podmínkám stanoveným v zadávací dokumentaci a její příloze č. 1. Konkrétně se jednalo o tyto jednotlivé druhy zboží: „3) Triko dlouhý rukáv pánské“ byl požadován materiál ve složení: 80-90 % polyester, 10-20 % elastan, prodyšný funkční, přičemž nabídka citovaného vybraného dodavatele obsahovala v uvedené položce materiál: 100 % polyester, u položky s názvem „7) Triko dlouhý rukáv dámské“ byl požadován materiál ve složení: 80-90 % polyester, 10-20 % elastan, prodyšný funkční, přičemž nabídka citovaného vybraného dodavatele obsahovala v uvedené položce materiál: 100 % polyester, u položky s názvem „8) Kraťasy elastické dámské“ byl požadován materiál ve složení: 75-85 % polyester, 15-25 % elastan, přičemž nabídka citovaného vybraného dodavatele obsahovala v uvedené položce materiál: 100 % polyester, u položky s názvem „10) Šátek – nákrčník (multifunkční tuba) uni“ byl požadován materiál ve složení: 80-90 % polyester, 10-20 % elastan, přičemž nabídka citovaného vybraného dodavatele obsahovala v uvedené položce materiál: 100 % polyester, současně v položce „č. 5) Sportovní souprava (bunda + kalhoty) dámská“ přílohy č. 1 zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020, nebyl v části týkající se „kalhoty“ dodržen požadavek na zip pro snazší svlékání ve spodní části nohavice, když nabídka citovaného vybraného dodavatele v příslušné části, konkrétně v části „5B) Sportovní souprava (kalhoty) dámská“ obsahovala sdělení, že pro kalhoty ve spodní části není nohavice zip pro snazší svlékání. Rovněž vybraný dodavatel nesplnil ani požadavek na dodání referenčních vzorků ke všem poptávaným druhům sportovního oblečení, konkrétně u položky „8) Kraťasy elastické dámské“ specifikované v příloze č. 1 zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020 nebyl vybraným dodavatelem doručen ve lhůtě stanovené v citovaném bodě 13. zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020 referenční vzorek, přičemž tento byl nahrazen čestným prohlášením vybraného dodavatele. Obviněný byl proto povinen vybraného dodavatele podle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučit. Obviněný však vybraného dodavatele nevyloučil, ale uzavřel s ním kupní smlouvu na sportovní oblečení, a tedy postupoval v rozporu s § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

20.         Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky na sportovní oblečení stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když kritéria pro hodnocení nabídek podle kvality, konkrétně „Kritérium č. 2 – kvalita materiálu a zpracování oblečení – váha 40 %“ vymezil v bodě 13. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020 netransparentně.

21.         Úřad v odůvodnění výroku III napadeného rozhodnutí uvedl, že obviněný dostatečným způsobem nekonkretizoval hodnoticí kritéria kvality, když uvedl, že vzorky oblečení pro hodnocení budou hodnoceny jako celek, přičemž maximální počet bodů (100) dosáhne uchazeč, jehož vzorky oblečení budou mít kvalitní zpracování, barevnou a materiálovou sladěnost, budou originální, zajímavé, atraktivní a budou odrážet současné trendy ve sportovním oblékání, a v případě, že doložené vzorky oblečení budou nekvalitní, fádní, nezajímavé, neatraktivní, nebudou mít vhodný design k charakteru využití a nebudou odrážet trendy v současném oblékaní, obdrží uchazeč jeden (1) bod, aniž by vymezil způsob přidělování konkrétního počtu bodů za jednotlivé stanovené vlastnosti, a aniž by vymezil, co vlastnosti: kvalitní zpracování, originálnost, zajímavost, atraktivnost, nekvalita, fádnost, nezajímavost, neatraktivnost znamenají. Tímto postupem obviněný stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky neurčitým, nejasným a nejednoznačným způsobem, a tedy nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, což vedlo k neporovnatelnosti nabídek a netransparentnosti jejich následného hodnocení, přičemž obviněný dne 7. 9. 2020 uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem na tuto veřejnou zakázku.

22.         Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I – III napadeného rozhodnutí byla výrokem IV napadeného rozhodnutí obviněnému uložena pokuta ve výši 160 000 Kč. Výrokem V napadeného rozhodnutí byla obviněnému uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

V.            Rozklad obviněného

23.         Dne 13. 12. 2022 obdržel Úřad rozklad obviněného z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne 29. 11. 2022. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

24.         Obviněný uvádí, že u všech tří zakázek na dodávku nábojů pro sportovní účely stanovil předpokládanou hodnotu v souladu se zákonem a správně, jelikož se v daném případě nejednalo o veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované dodávky, tedy že by měl být stanoven postup dle § 19 odst. 1 zákona. Důvodem tohoto názoru obviněného jsou podstatné skutečnosti, a to, že každý rok jsou aktuální potřeby či požadavky jednotlivých sportovních oddělení u obviněného různé a odvíjí se od aktuální situace postupu řádné přípravy v daném odvětví sportu.

25.         Obviněný musí každý rok zohlednit několik faktorů, zejména počet sportovců v příslušném sportovním oddělení, podmínky jednotlivých sportovců v rámci tréninkového plánu a následné přípravy na důležité sportovní akce, tak aby daní sportovci mohli dosáhnout co nejlepších umístění na vnitrostátní či mezinárodní úrovni a současně v rámci řádné reprezentace v daném odvětví sportu i zviditelnit ČR v zahraničí. Jednotlivá sportovní oddělení obviněného pak na základě každoročního hodnocení svého oddělení mohou mít jiný počet sportovců, jinou výši finančních prostředků apod., tudíž i z pohledu jednotlivých nákupů příslušného zboží pro zajištění kvalitní přípravy v daném sportovním odvětví se každý rok řeší individuálně, a tak k tomu přistupoval i obviněný.

26.         Dle názoru obviněného se nejednalo o veřejné zakázky stejného druhu, jelikož náboje, které se nakupovaly pro jednotlivá sportovní oddělení (oddělení střelba broky, oddělení biatlonu a oddělení střelba kule), se ze sportovního hlediska vyznačují specifiky a odlišnostmi, na které bohužel zákon nepamatuje.

27.         K výroku II napadeného rozhodnutí obviněný uvádí, že se neztotožňuje s názorem Úřadu, že měl jako zadavatel předmětné veřejné zakázky na sportovní oblečení vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení. Obviněný si i nadále stojí za výkladem ustanovení § 48 zákona, tj. že cílem zákonodárce v kontextu výše citovaného § 48 zákona s propojením § 46 zákona je rovněž, aby se zadavatel snažil v rámci zajištění efektivnosti, hospodárnosti a účelovosti, pokud je přesvědčen o správném posouzení příslušných skutečností důležitých pro posouzení dané situace, nevylučovat daného účastníka zadávacího řízení. Na podporu tohoto tvrzení obviněný uvádí, že proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ve veřejné zakázce na dodávku sportovního oblečení nepodal žádný z účastníků zadávacího řízení námitky, stížnosti či jakékoli jiné podněty napadající postup zadavatele, což je pro obviněného signálem toho, že postupoval ve věci správně.

28.         Obviněný se dále neztotožňuje s výrokem III napadeného rozhodnutí, že nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, což vedlo k neporovnatelnosti nabídek a netransparentnosti jejich následného hodnocení. Obviněný je v této souvislosti přesvědčen o tom, že při stanovení zadávacích podmínek postupoval v dobré víře ve správnost svého postupu, jelikož kritérium kvality bylo ve veřejné zakázce stanoveno jednoznačně, určitě a srozumitelně, bylo tudíž i transparentní a umožňovalo vzájemné porovnání nabídek a ověření naplnění tohoto kritéria kvality.

29.         Obviněný dle svého názoru postupoval při nastavení kritéria kvality správně, což mu potvrzuje zejména ta skutečnost, že ve lhůtě pro podání nabídek u této veřejné zakázky nebyly podány žádné žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. Obviněný je toho názoru, že zadávací podmínky byly stanoveny v souladu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona a neměl tak žádný důvod se domnívat, že by stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

30.         S ohledem na nesouhlas obviněného s výroky I – III napadeného rozhodnutí obviněný napadá i výroky IV a V (výrok o pokutě a výrok o uhrazení nákladů řízení).

Závěr rozkladu

31.         Obviněný navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil v celém rozsahu a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

VI.          Řízení o rozkladu

32.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis společně se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

33.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 ZOP přezkoumal soulad výroků napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

34.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.

VII.        K námitkám rozkladu

35.         Co se týče samotného rozkladu jako celku, obviněný v jeho podstatné části doslova opakuje argumentaci uplatněnou již dříve ve stanovisku k zahájení daného správního řízení ze dne 21. 9. 2022 a ze dne 29. 9. 2022, s níž se Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí beze zbytku vypořádal. Obviněný tedy nepřináší v této argumentaci ničeho nového. V situaci, v níž se Úřad argumentací obviněného v napadeném rozhodnutí přezkoumatelným způsobem vypořádal a obviněný v rozkladu setrvá na původních tvrzeních, aniž by k posouzení věci Úřadem vystavěl vlastní konkurující argumentaci, se předseda Úřadu z hlediska správnosti napadeného rozhodnutí prakticky nemá čím zabývat. To však nic nemění na tom, že zbylé námitky budou vypořádány v souladu se zákonem a napadené rozhodnutí jako celek bude přezkoumáno z hlediska zákonnosti.

K výroku I napadeného rozhodnutí

36.         Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 7. 9. 2020 do 15. 12. 2020 uzavřel tři kupní smlouvy na veřejné zakázky, jejichž předmětem byl nákup nábojů určených pro sportovní účely, v celkové hodnotě 2 177 933 Kč bez DPH. Tyto podlimitní veřejné zakázky pak obviněný zadal bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele.

37.         Obviněný v souhrnu uvedl toliko, že se nejedná o veřejné zakázky stejného druhu, neboť náboje se nakupují pro jednotlivá oddělení (střelba broky, střelba kule a biatlon). Tyto druhy střeliva se ze sportovního hlediska vyznačují svými specifiky a odlišnostmi. Rovněž obviněný uvedl, že se nejedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, neboť každý rok jsou aktuální potřeby či požadavky jednotlivých sportovních oddělení různé a odvíjejí se od aktuální situace (např. počet aktivních sportovců, plánované a důležité sportovní akce, tréninkový plán atp.) každého sportovního oddělení.

38.         V rámci výroku I napadeného rozhodnutí je stěžejní a spornou otázkou, zda plnění poptávané obviněným (zadané jako veřejné zakázky malého rozsahu) lze podřadit pod veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, u kterých je nutno předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovit tak, že bude sečteno plnění za předcházejících 12 měsíců. Dále se tedy budu zabývat tím, zda Úřad, který dovodil, že se jedná o veřejnou zakázku pravidelné povahy, postupoval  správně a v souladu se zákonem.

39.         Podle § 16 odst. 1 zákona platí, že zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. V případě veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající služby, se předpokládaná hodnota stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 odst. 1 písm. a) a b) a v § 19 odst. 2 zákona. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se pak stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Pokud bude smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, tak se předpokládaná hodnota upraví v případě dodávek podle § 20 zákona nebo v případě služeb podle § 21 zákona. Z uvedeného postupu pak lze uplatnit v určitých případech výjimku upravenou § 19 odst. 3 zákona. Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle odstavce 1 nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

40.         Úřad správně uvedl, že na postup obviněného dopadají zejm. ustanovení § 14 odst. 1, § 16 odst. 1, § 26 odst. 1, § 27 a konečně § 19 odst. 1 písm. a), § 19 odst. 2 a 3 zákona.  Poté co Úřad s přiléhavými odkazy na komentářovou literaturu (body 102, 103 a 106 napadeného rozhodnutí), na důvodovou zprávu k zákonu (bod 107 napadeného rozhodnutí) a rozhodovací praxi (bod 108 napadeného rozhodnutí) předestřel výklad pojmu veřejných zakázek pravidelné povahy, dospěl ke správnému obecnému závěru, že zatímco v případě veřejných zakázek pravidelné povahy se jedná o opakovaně pořizované dodávky či služby, jejichž potřebu je zadavatel schopen v konkrétnějších obrysech předvídat, veřejné zakázky podle § 19 odst. 3 zákona se týkají služeb či dodávek, jejichž cena je v průběhu účetního období proměnlivá a které zadavatel pořizuje nahodile podle svých aktuálních potřeb, tj. jde o dodávky či služby, u nichž zadavatel není schopen předem určit, zda je potřebovat bude, či nikoliv.

41.         Z Úřadem uvedeného přehledu v jednotlivých tabulkách (viz body 80, 85 a 91 odůvodnění napadeného rozhodnutí) vyplývá, že obviněný během dvanácti měsíců předcházejících uzavření kupní smlouvy č. 1–3 uhradil celkem 9 objednávek na dodávky za účelem dodání nábojů pro sportovní účely. Konkrétně šlo o úhradu 4 objednávek v listopadu a prosinci roku 2019 a 5 objednávek v dubnu, červnu a září roku 2020. To, že obviněný minimálně v letech 2019 a 2020 nakupoval náboje pro sportovní účely, je obsahem správního spisu a je doloženo podklady poskytnutými samotným obviněným (zejména viz přílohu vyjádření obviněného ze 16. 6. 2022 – Specifikace plateb OLYMP CENTRA SPORTU MV za komoditu náboje v období od 27. 4. 2019 do 15. 12. 2020). Tato zjištění obviněný nijak v rozkladu nerozporuje.

42.         Co se týká posouzení konkrétního plnění v případě přezkoumávaných veřejných zakázek, nelze jinak než se ztotožnit se závěry Úřadu, že se v šetřeném případě jedná o pravidelný nákup nábojů určených pro sportovní účely (několikrát za rok). Jedná se totiž o dodávky, které obviněný potřebuje trvale k výkonu své činnosti, neboť se jedná o organizaci, jejímž prvořadým úkolem je zabezpečení přípravy sportovců ke sportovní reprezentaci, mj. ve sportovních odvětvích střelba broková, střelba kulová a biatlon a tato oddělení nezbytně potřebují ke své tréninkové a závodní činnosti i náboje (sportovní střelivo). Úřad rovněž správně uvedl, že z podkladů zaslaných obviněným je zřejmé, že obviněný nakupuje náboje určené pro sportovní účely v souvislosti se svojí činností dlouhodobě a pravidelně (viz body 74, 80, 85 a 91 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Pokud jde o dlouhodobý pravidelný nákup dodávek, které obviněný potřebuje trvale, není jejich pořízení možné považovat za uspokojení nahodile vyvstalé potřeby obviněného, i když mohou být v čase do určité míry proměnlivé. Současně lze přihlédnout i k tvrzením v rozkladu obviněného, ze kterých vyplývá, že každoročně postupuje plánovaně s ohledem na počet sportovců, přípravu na sportovní akce i výši finančních prostředků na daný rok. Blíže k rozdílům ohledně předvídatelnosti a nahodilosti potřeb odkazuji na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0118/2022/VZ, č. j. ÚOHS-34190/2022/161 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu R118/2022“).

43.         Jelikož jsem se výše ztotožnil se závěry Úřadu ohledně výkladu a aplikace ustanovení § 19 odst. 1 zákona, pak mám za to, že Úřad postupoval správně, když neposuzoval podmínku uvedenou v ustanovení § 19 odst. 3 zákona, neboť platí, že pokud není splněna podmínka aktuálnosti potřeby (nahodilosti) dle § 19 odst. 3 zákona, je již zbytečné se zabývat proměnlivostí ceny pořizovaných nábojů, neboť aby mohla být výjimka dle § 19 odst. 3 aplikována, musí být všechny zákonem stanovené podmínky splněny kumulativně.

44.         Úřad se správně vypořádal i s námitkou obviněného, že se jedná o různé náboje pro různé účely, tj. že náboje nejsou plněním stejného druhu, neboť co typ závodního náboje (kule, broky, biatlon) to jeden druh zboží, když uvedl, že byť u jednotlivých typů nábojů se nejedná o plnění zcela totožné, jedná se o plnění stejné povahy. Z textu šetřených smluv vyplývá, že obviněný nakupoval předmětné zboží sloužící ke stejnému účelu, tj. jako náboje pro tréninkovou a závodní činnost sportovců. Ve shodě s Úřadem uvádím, že pro aplikaci § 19 odst. 1 zákona není vyžadováno, aby šlo o plnění zcela totožné, ale aby šlo o plnění stejného druhu. Obviněným popisované kvalitativní a funkční odlišnosti jednotlivých typů pořizovaných nábojů při posouzení, zda jde o plnění stejného druhu, nehrají roli, neboť druh zboží dle všech šetřených smluv je stále stejný – jedná se o náboje (střelivo) pro sportovní účely. Mám za to, že v posuzované věci jsou klíčové zejména ty skutečnosti, které se přímo vážou k činnosti obviněného, a rovněž ta skutečnost, že náboje pro sportovní střelbu jsou rozdílné oproti situacím, kdy zadavatel nakupuje střelivo např. pro ozbrojené bezpečnostní sbory. Účel obou typů střeliva je jiný a jednou ze základních činností obviněného je mj. nákup speciálního střeliva (speciálních nábojů) pro různé střelecké sporty, tj. nákup sportovního střeliva, jehož primární účel a využití je právě v různých sportovních disciplínách. Podpůrně lze odkázat i na to, že komodita „náboje“ má jediný CPV kód, tedy v rámci jednotného klasifikačního systému pro veřejné zakázky se jedná o totožnou charakteristiku předmětu veřejných zakázek. Ke klasifikaci dle kódů CPV [Common Procurement Vocabulary (společný slovník pro veřejné zakázky)] je nutno doplnit, že uvedené kategorie jsou velmi široké a nelze je užít jako primární zdroj pro posouzení toho, zda se jedná o dodávky nebo služby stejného druhu, jak vyžaduje zákon. Nicméně zdůrazňuji důležitou skutečnost, že podstatný je účel, za jakým se náboje nakupují, přičemž je třeba rovněž zohlednit i povahu činnosti každého zadavatele (jinak by tomu totiž bylo u zadavatele, který stejné plnění nakupuje pouze nahodile, nikoliv jako svou „konstantní“ potřebu – viz rozhodnutí předsedy Úřadu R118/2022). Podpůrně lze rovněž odkázat i na veřejné zakázky na poskytování právních služeb. I zde se často jedná o různé typy právních služeb pro různé oblasti práva, přesto však i dle judikatury mají být takové právní služby zadávány společně v zadávacím řízení (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2011, sp. zn. 62 Ca 86/2008 nebo rozsudek stejného soudu ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 62 Af 63/2019-88) nebo také na veřejné zakázky na dodávku kancelářských potřeb. S ohledem na uvedené mám rovněž za to, že plnění, jež je předmětem veřejných zakázek
č. 1–3, je plněním stejného druhu.

45.         Pokud v řešené věci není možné aplikovat § 19 odst. 3 zákona, je nutné stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky postupem podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona, jak správně uzavřel Úřad v napadeném rozhodnutí. Ohledně výpočtu předpokládané hodnoty jednotlivých veřejných zakázek lze v plném rozsahu odkázat na body 118 až 122 napadeného rozhodnutí[3]. Při výpočtu předpokládané hodnoty Úřad zohlednil správné období a hodnoty skutečných cen uhrazených za předcházející dodávky stejného druhu. Z tohoto výpočtu vyplývá, že u všech veřejných zakázek přesahuje jejich předpokládaná hodnota limit 2 000 000 Kč bez DPH podle § 27 písm. a) zákona pro veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky. Obviněný byl tudíž povinen postupovat podle § 2 odst. 3 zákona, tj. zakázku zadat v zadávacím řízení podle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem (např. nejprve uzavřít rámcovou dohodu nebo zavést dynamický nákupní systém a následně zadávat veřejné zakázky v jejich rámci). Vzhledem k tomu, že obviněný tak neučinil, a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v případě postupu dle zákona mohl obviněný obdržet od jiného dodavatele či dodavatelů výhodnější nabídku, a dále vzhledem k tomu, že došlo k zadání veřejných zakázek ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, není pochyb o tom, že jednání obviněného naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

46.         V bodech 100–107 odůvodnění[4] se Úřad rovněž zabýval tím, zda jednání obviněného lze kvalifikovat jako pokračující přestupek. Úřad zde prokázal naplnění všech pěti zákonných podmínek, které musí kumulativně nastat, aby bylo možné kvalifikovat jednání obviněného jako pokračování v přestupku dle ustanovení § 7 přestupkového zákona. Úřad provedl aplikaci a výklad správné právní normy a svoje východiska řádně a přezkoumatelným způsobem odůvodnil. Úřad rovněž provedl správný výklad a aplikaci přiléhavé judikatury. S ohledem na uvedené konstatuji, že Úřad postupoval správně a přezkoumatelným způsobem zdůvodnil, proč lze jednání obviněného klasifikovat jako pokračování v přestupku dle přestupkového zákona.

47.         Rovněž zcela odmítám námitku obviněného, že Úřad vycházel striktně ze zákona a neposuzoval specifika jednotlivých veřejných zakázek a jejich komplexnost. Úkolem Úřadu je postupovat dle platných právních předpisů a pohybovat se v mezích relevantní judikatury a rozhodovací praxe. Pokud na některé oblasti zákon nepamatuje a obviněný má za to, že by měl, pak se musí obviněný obrátit na subjekty mající zákonodárnou iniciativu, aby došlo ke změně zákona požadovaným způsobem. V souladu se zásadou legality Úřad nemůže vytvářet nová pravidla nebo si dovozovat něco co v zákoně není, aby vyšel obecně zadavatelům vstříc. Úřad se držel striktně zákonného znění, protože jinou možnost neměl. Postup mimo zákon by logicky zapříčinil nezákonnost takového rozhodnutí.

48.         V rámci dílčího závěru uvádím, že Úřad správně posoudil všechny relevantní skutečnosti vztahující se k postupu obviněného při zadávání veřejných zakázek pravidelné povahy na nákup sportovních nábojů (sportovního střeliva) a dospěl rovněž ke správnému závěru, že obviněný naplnil všechny tři znaky skutkové podstaty přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když šetřené veřejné zakázky, jejichž předmětem je nákup nábojů určených pro sportovní účely, zadal v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty mimo zadávací řízení.

K výroku II napadeného rozhodnutí

49.         Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky  na sportovní oblečení nedodržel pravidla pro zadání veřejné zakázky stanovená v § 48 odst. 8 a v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ačkoliv byl naplněn důvod vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť údaje a vzorky předložené v nabídce vybraným dodavatelem nesplňují zadávací podmínky stanovené v bodě 13. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020  a v Příloze č. 1 zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020. Tímto postupem obviněný ovlivnil výběr dodavatele, neboť dne 7. 9. 2020 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

50.         Obviněný k tomuto výroku uvádí, že zákon mu dává možnost nevyloučit vybraného dodavatele, neboť v kontextu ustanovení § 46 ve spojení s ustanovením § 48 zákona dovozuje cíl a úmysl zákonodárce spočívající v tom, že on jako zadavatel se má snažit v rámci zajištění efektivnosti, hospodárnosti a účelovosti, pokud je přesvědčen o správném posouzení příslušných skutečností důležitých pro posouzení dané situace, nevylučovat daného účastníka ze zadávacího řízení.

51.         Obviněný tedy nerozporuje skutková zjištění, neboť nenamítá nic v tom smyslu, že sportovní oblečení dodané vybraným dodavatelem zcela odpovídalo požadavkům zadávací dokumentace. Obviněný rozporuje právní názor vyslovený Úřadem v napadeném rozhodnutí, který lze obecně popsat tak, že obviněný měl povinnost vybraného dodavatele vyloučit, zatímco obviněný trvá na tom, že tuto povinnost neměl.

52.         Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

53.         Podle § 48 odst. 8 zákona zadavatel vybraného dodavatele vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c) zákona.

54.         Bez použití složitějších metod výkladu lze konstatovat, že využití institutu vyloučení ze zadávacího řízení je zpravidla fakultativní. To znamená, že je na uvážení zadavatele, zda dodavatele za předpokladu naplnění zákonných kritérií vyloučí. V případě, že se jedná o vybraného dodavatele, je však dle § 48 odst. 8 zákona vyloučení obligatorní. K vyloučení zadavatel přistoupí, pokud má za prokázané naplnění důvodů dle § 48 odst. 2 nebo § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona. Komentářová literatura se k této otázce vyjadřuje v tom smyslu, že „[z]atímco v obecné rovině je většina důvodů pro vyloučení koncipována jako fakultativní (srov. bod I výše), zcela jiné postavení má zadavatel ve vztahu k vybranému dodavateli. V tomto případě se právo (možnost) zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení v některých zákonem stanovených případech mění na povinnost[5]. Jedná se o případy, které jsou konkrétně uvedeny v odstavci 2 a odst. 5 písm. a) až c zákona“.[6] Lze rovněž odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2022, sp. zn. 3 Afs 96/2021, který uvedený názor potvrzuje.

55.         Ze správního spisu jsem ověřil, že z přílohy č. 1 zadávací dokumentace vyplývá, že obviněný v zadávacích podmínkách stanovil konkrétní požadované specifikace a parametry položek, které v rámci přezkoumávaného zadávacího řízení poptává, mj. i materiálové složení požadovaných položek poptávaného sportovního oblečení, případně další konkrétní parametry.

56.         Pro posouzení této otázky je klíčové porovnat to, co obviněný požadoval (zadávací dokumentace a její přílohy), s tím co obviněný reálně obdržel (bylo mu nabídnuto vybraným dodavatelem). Až na základě tohoto srovnání lze přijmout názor, zda plnění nabídnuté vybraným dodavatelem splňuje či nesplňuje zadávací podmínky.

57.         Obviněný dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace požadoval mj. tyto druhy sportovního oblečení včetně požadavků na materiálové složení:

a.             Položku č. 3 – „Triko dlouhý rukáv pánské“ – požadované složení materiálů 80-90 % polyester, 10-20 % elastan,

b.             Položku č. 7 – „Triko dlouhý rukáv dámské“ – požadované složení materiálů 80-90 % polyester, 10-20 % elastan,

c.              Položku č. 8 – „Kraťasy elastické dámské“ – požadované složení materiálů 75-85 % polyester, 15-25 % elastan,

d.             Položku č. 10 – „Šátek – nákrčník „multifunkční tuba) uni“ – požadované složení materiálů 80-90 % polyester, 10-20 % elastan.

58.         Vybraný dodavatel ve své nabídce nabídl mj. tyto druhy sportovního oblečení v materiálovém složení:

a.             Položku č. 3 – „Triko dlouhý rukáv pánské“ – materiálové složení 100 % polyester,

b.             Položku č. 7 – „Triko dlouhý rukáv dámské“ – materiálové složení 100 % polyester,

c.              Položku č. 8 – „Kraťasy elastické dámské“ – materiálové složení 100 % polyester,

d.             Položku č. 10 – „Šátek – nákrčník „multifunkční tuba) uni“ – materiálové složení 100 % polyester.

59.         Již z uvedeného stručného přehledu je zřejmé, že vybraný dodavatel nabídl sportovní oblečení, které nemělo odpovídající materiálové složení, konkrétně obsahovalo 0 % elastanu a bylo vyrobeno z polyesteru ze 100 %.

60.         Rovněž z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že v položce 5, v části týkající se kalhot, nebyl dodržen požadavek na zip pro snazší svlékání ve spodní části nohavice, neboť vybraný dodavatel uvedl, že kalhoty požadovaný zip nemají. Dále též z nabídky vybraného dodavatele plyne, že k položce 8 nebyl vybraným dodavatelem ve stanovené lhůtě doručen požadovaný referenční vzorek, resp. vybraný dodavatel referenční vzorek nahradil čestným prohlášením. Ke stejným skutkovým zjištěním dospěl i Úřad a obviněný tato skutková zjištění žádným způsobem nerozporuje.

61.         Na základě shora uvedeného (zejména body 55-60 odůvodnění tohoto rozhodnutí) lze konstatovat, že vybraný dodavatel nesplnil zadávací podmínky stanovené v bodě 13. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020  a v Příloze č. 1 zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020, když u položek „č. 3) Triko dlouhý rukáv pánské“, „č. 7) Triko dlouhý rukáv dámské“, „č. 8) Kraťasy elastické dámské“ a „č. 10) Šátek – nákrčník (multifunkční tuba) uni“, specifikovaných v části nazvané „Požadované položky a jejich parametry“ citované přílohy zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020, neboť nebylo dodrženo požadované materiálové složení a současně u položky č. 8 nebyl ve lhůtě doručen referenční vzorek. V takovém případě je zadavatel povinen vybraného dodavatele vyloučit ve smyslu § 48 odst. 8 zákona. Pokud by se jednalo o nabídku dodavatele dosud nevybraného, zadavatel jej vyloučit toliko může, avšak nemusí (viz § 48 odst. 2 zákona). Nastavení zadávacích podmínek je zcela na zadavateli, ale nemůže být bezúčelné, neboť podle zadávacích podmínek se dodavatelé rozhodují, zda podají či nepodají nabídku, a rozhodují též o tom, co zadavateli konkrétně nabídnou. Stejně tak zadávací podmínky není možné po lhůtě pro podání nabídek libovolně měnit či upravovat, což by výklad zadavatele fakticky umožňoval, neboť pokud by se mohl u jednoho dodavatele rozhodnout, že v jeho případě na splnění zadávacích podmínek z jakýchkoli důvodů netrvá, pak by fakticky ve vztahu k danému dodavateli zadávací podmínky měnil.

62.         Úřad tedy správně uvedl, že vybraný dodavatel nesplnil požadavek plynoucí ze zadávací dokumentace, neboť jím nabízené materiálové složení či další parametry u výše uvedených položek neodpovídají zadávacím podmínkám stanoveným v zadávací dokumentaci a její příloze, a nesplnil ani požadavek na dodání referenčních vzorků ke všem poptávaným druhům oblečení, jak rovněž stanovil obviněný v zadávací dokumentaci. Obviněný byl proto povinen vybraného dodavatele podle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučit. Obviněný však vybraného dodavatele nevyloučil, ale uzavřel s ním kupní smlouvu na sportovní oblečení, a tedy postupoval v rozporu s § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Opětovně zdůrazňuji, že obviněný nenamítá nic ke skutkovým zjištěním, tj. vůbec nerozporuje skutková zjištění ve vztahu k dodanému sportovnímu oblečení. Vůbec nerozporuje zjištění Úřadu, že výše zmíněné druhy sportovního oblečení neodpovídají zadávacím podmínkám stanoveným v zadávací dokumentaci, resp. její příloze.

63.         Skutečnost, že ani jeden z potenciálních dodavatelů nepodal námitky, není pro posouzení zákonnosti či nezákonnosti postupu obviněného relevantní. V přeneseném slova smyslu, vyjádření zásady bez žalobce není soudce, se ve správním řízení před Úřadem neuplatní, neboť Úřad má právo zahájit správní řízení z úřední povinnosti, jíž nejčastěji předchází podání podnětu (což platí v nyní šetřeném případě). Obviněný nemůže legalizovat svůj nezákonný postup argumentem, že se proti nezákonnosti nikdo nebránil přímo (ještě v rámci zadávacího řízení), a tudíž postupoval zákonným způsobem.

64.         Úřad tedy i ve výroku II napadeného rozhodnutí rozhodl správně, když konstatoval, že obviněný při zadávání veřejné zakázky na sportovní oblečení postupoval v rozporu s § 48 odst. 8 ve spojení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, čímž naplnil první znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. V šetřeném případě bylo rovněž prokázáno, že obviněný nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv jej z důvodu nesplnění zadávací podmínky vyloučit měl. Obviněný daným postupem ovlivnil výběr dodavatele, neboť v případě zákonného postupu obviněného by s ohledem na konkrétní okolnosti mohl být vybrán jiný dodavatel, nebo by případně k výběru dodavatele možná vůbec nedošlo. Je tedy naplněn i druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Zároveň došlo k zadání veřejné zakázky, neboť dne 7. 9. 2020 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na dodávku sportovního oblečení.

K výroku III napadeného rozhodnutí

65.         Úvodem k výroku III konstatuji, že jsem se odchýlil od doporučujícího návrhu rozkladové komise. Rozkladová komise ve svém návrhu k výroku III uvedla, že skutek vymezený ve výroku III napadeného rozhodnutí není přestupkem a navrhla v této části rozhodnutí zrušit a správní řízení ve výroku III zastavit. S ohledem na konstantní soudní judikaturu a skutkové okolnosti tohoto případu však s uvedeným názorem rozkladové komise nesouhlasím.

66.         Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky na sportovní oblečení stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1  zákona, když kritéria pro hodnocení nabídek podle kvality, konkrétně „Kritérium č. 2 – kvalita materiálu a zpracování oblečení – váha 40 %“ vymezil v bodě 13. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2020 tak, že doložené vzorky oblečení pro hodnocení budou hodnoceny jako celek, přičemž maximální počet bodů (100) dosáhne uchazeč, jehož vzorky oblečení budou mít kvalitní zpracování, barevnou a materiálovou sladěnost, budou originální, zajímavé, atraktivní a budou odrážet současné trendy ve sportovním oblékání, a v případě, že doložené vzorky oblečení budou nekvalitní, fádní, nezajímavé, neatraktivní, nebudou mít vhodný design k charakteru využití a nebudou odrážet trendy v současném oblékaní, obdrží uchazeč jeden (1) bod, aniž by vymezil způsob přidělování konkrétního počtu bodů za jednotlivé stanovené vlastnosti, a aniž by vymezil, co vlastnosti: kvalitní zpracování, originálnost, zajímavost, atraktivnost, nekvalita, fádnost, nezajímavost, neatraktivnost znamenají.

67.         Obviněný k tomuto výroku argumentuje pouze obecným tvrzením, že je přesvědčen o tom, že při stanovení zadávacích podmínek postupoval v dobré víře ve správnost svého postupu, jelikož kritérium kvality bylo ve veřejné zakázce stanoveno jednoznačně, určitě a srozumitelně, bylo tudíž i transparentní a umožnovalo vzájemné porovnání nabídek a ověření naplnění tohoto kritéria kvality. Správnost postupu obviněného dle jeho názoru dokládá ta skutečnost, že ve lhůtě pro podání nabídek v této veřejné zakázce nebyly podány žádné žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace.

68.         Úřad se celou problematikou hodnocení kvality v šetřené věci zabýval velmi detailně v bodech 145–169 odůvodnění napadeného rozhodnutí. V souhrnu tedy odkazuji na tuto část napadeného rozhodnutí, neboť zde uvedená obecná východiska, skutková zjištění a právní závěry považuji za zcela správné. V další části tohoto rozhodnutí zopakuji pouze ta nejzásadnější skutková a právní zjištění, která dokládají porušení zákona obviněným i v rozsahu výroku III.

69.         Úřad správně uvedl, že na postup obviněného dopadají zejm. ustanovení § 6 odst. 1, § 36 odst. 3, § 39 odst. 3, § 53 odst. 4 a 6, a konečně § 116 zákona. Úřad následně vyhledal a aplikoval příslušnou relevantní judikaturu správních soudů (viz body 150-152 odůvodnění napadeného rozhodnutí), na základě které demonstroval netransparentnost hodnoticích kritérií kvality, které zvolil obviněný. Úřad na základě relevantní judikatury správních soudů dospěl ke správnému závěru, že nemůže obstát taková formulace zadávacích podmínek, z níž zcela určitě, jasně a srozumitelně nevyplývají požadavky zadavatele, které mají být v nabídkách reflektovány, a na jejichž základě se potenciální dodavatelé rozhodují, zda se zadávacího řízení budou nebo nebudou účastnit.  Stejně tak ani neobstojí taková formulace zadávacích podmínek, resp. taková zadávací dokumentace, v níž není jednoznačně a srozumitelně stanoven způsob hodnocení jednotlivých nabídek a způsob jejich srovnání.

70.         Judikatura správních soudů jasně zadavatelům nastavuje mantinely, ve kterých se smí pohybovat při soutěžení kvality. Nemůže tak obstát formulace zadávacích podmínek, z níž zcela určitě, jasně a srozumitelně nevyplývají požadavky zadavatele, které mají být v nabídkách reflektovány, a na jejichž základě se potenciální dodavatelé rozhodují, zda se zadávacího řízení budou nebo nebudou účastnit. Citované rozsudky považuji za přiléhavé a na danou věc přímo aplikovatelné. Obviněný se navíc proti Úřadem citované judikatuře žádným způsobem nevymezil.

71.         Obviněný v bodě 13. zadávací dokumentace „Způsob hodnocení nabídek“ ke způsobu hodnocení kritéria č. 2 („kvalita materiálu a zpracování oblečení – váha 40 %“) uvedl, že „[d]oložené vzorky oblečení pro hodnocení budou hodnoceny jako celek. Maximální počet bodů (100) dosáhne uchazeč, jehož vzorky oblečení budou mít kvalitní zpracování, barevnou a materiálovou sladěnost, budou originální, zajímavé, atraktivní a budou odrážet současné trendy ve sportovním oblékání. V případě, že doložené vzorky oblečení budou nekvalitní, fádní, nezajímavé, neatraktivní, nebudou mít vhodný design k charakteru využití a nebudou odrážet trendy v současném oblékaní, obdrží uchazeč jeden (1) bod.“ Dle požadavků obviněného budou hodnoceny referenční vzorky jednotlivých druhů oblečení bez loga OLYMP CS MV, které budou doručeny ve lhůtě pro podání nabídek.

72.         Obviněný stanovil pro přidělování bodů takový postup, při němž bude přidělovat v rámci citovaného kritéria hodnocení body celkem, tj. za celé kritérium hodnocení, bez rozlišení jednotlivých dílčích kritérií (jednotlivých jím stanovených vlastností). Obviněný žádným způsobem přesně nedefinoval pojmy jako: kvalitní zpracování, barevná a materiálová sladěnost, originálnost, zajímavost, atraktivnost, současné trendy ve sportovním oblékání, neatraktivnost, nekvalita, fádnost, nezajímavost, nevhodný design ve vztahu k charakteru využití, trendy v současném oblékání. V prvé řadě není seznatelné, kolik bodů obviněný přidělí, za jakou vlastnost. Nejsou dána žádná pravidla hodnocení, hodnocení nejsou odstupňována a není jasné, které vlastnosti mají pro obviněného prioritu a které ne, popř., jestli jsou veškeré vlastnosti nabízeného zboží (z hlediska kvality) srovnatelné a obviněný je bude hodnotit stejným počtem bodů. Z formulace předmětného kritéria, resp. jeho dílčích charakteristik (jednotlivých vlastností) tak není vůbec zřejmé, zda a případně které z vymezených dílčích kritérií považuje obviněný za důležitější a nakolik. Uvedené vlastnosti zboží jako např. originální, zajímavé, atraktivní nejsou definovány, není zřejmé, jak je obviněný hodlá měřit, aby mohl pak jednotlivé nabídky transparentním způsobem hodnotit a porovnat. Na druhou stranu není ani jasné, jaké zboží bude obviněný hodnotit jako neoriginální, nezajímavé a neatraktivní. Bližší specifikace těchto vlastností zboží v zadávacích podmínkách zcela absentuje a dodavatelé jsou tak postaveni před „věštění z křišťálové koule“, kdy neví, jaké zboží bude hodnotit obviněný jako atraktivní, originální a zajímavé, jelikož se jedná zcela o subjektivní kategorii lidského vnímání. Zboží, které může některý dodavatel považovat za originální a atraktivní, může obviněný naopak považovat za zboží nezajímavé a provedené v nevhodném designu. Je zde dán velký prostor pro libovůli zadavatele při hodnocení jednotlivých kusů zboží. Takto netransparentně a nesrozumitelně vymezená kritéria hodnocení jsou způsobilá odradit potenciálního dodavatele od rozhodnutí se o danou veřejnou zakázku v soutěži ucházet, resp. mu znemožňují posoudit, zda nabídku, která může být vybrána jako nejvýhodnější, je vůbec schopen podat. Jakkoliv lze chápat, že zadavatel očekává, že dodavatelé jsou profesionálové v oboru, ve kterém podnikají, a vědí, co je zrovna „trendy“, tak dodavatelé nemohou vědět, jak nabídnuté sportovní oblečení bude vnímat právě zadavatel. Tato situace se tak fakticky projevila v hodnocení v tomto přezkoumávaném případě. Zadavateli není nijak upíráno hodnocení na kvalitu a stanovení subjektivních hodnoticích kritérií. Ba naopak, tento předmět hodnocení k užití daného způsobu hodnocení plně vybízí. Avšak zadávací podmínky musí být nastaveny dostatečně jednoznačně pro dodavatele, aby věděli, jakou mají podat nabídku, aby měli šanci na úspěch, a co bude zadavatel preferovat. Samotné subjektivní hodnocení nabídnutého plnění pak klade zvýšené nároky na hodnoticí komisi, což však nebylo předmětem šetření Úřadu v tomto případě. Ostatně i hodnoticí komise by měla podle zadávacích podmínek být schopna určit, jaké parametry a jakým způsobem má hodnotit.

73.         Úřad rovněž správně v bodě 159 odůvodnění napadeného rozhodnutí poukázal na reálné slovní hodnocení jednotlivých nabídek, které provedl obviněný (hodnoticí komise obviněného). Na základě obsahu zprávy o hodnocení a posouzení nabídek Úřad přiléhavě uvedl, že nelze seznat ani určit, co přesně obviněný považuje za: „kvalitní materiál, kvalitní zpracování, co je průměrem a co nadprůměrem, co si lze představit pod originálností, čím poměřuje obviněný atraktivnost či zajímavost atd. Stejně tak nelze odhadnout, jakým klíčem obviněný přiděloval body, a to jak za dílčí kritéria hodnocení, tak i za kritérium č. 2 jako celek, když z citované zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je zřejmé pouze celkové slovní hodnocení jednotlivých nabídek v daném kritériu a počet přidělených bodů v tomto kritériu celkem“.

74.         Citovaná zpráva o hodnocení a posouzení nabídek podpůrně dokresluje, že hodnoticí kritéria nebyla nastavena správně a v souladu se zákonem. Zpráva je v některých místech nekonzistentní a také vnitřně rozporná. Obviněný užívá slovní spojení jako např. zpracování bylo nevýrazné, vzorky oblečení měly nezajímavý a neatraktivní design, vzorky oblečení byly poměrně kvalitní. Jak bylo popsáno rovněž výše, obviněný je též kritický k některým nabídkám jiných účastníků zadávacího řízení (pochybení vztahující se nejčastěji k nedoložení vzorku nebo doložení vzorku, který neodpovídá požadavkům zadávací dokumentace), zatímco u vybraného dodavatele žádná taková pochybení obviněný neshledává, což je v přímém rozporu se skutkovými zjištěními.

75.         Skutečnost, že někdo z potenciálních dodavatelů ve lhůtě pro podání nabídek nepodal žádost o vysvětlení zadávací dokumentace v této veřejné zakázce, není rovněž relevantní a nemůže ospravedlnit nezákonný postup obviněného. Pro ilustraci lze uvést, že překročení maximální povolené rychlosti je rovněž přestupkem, i když ho nikdo neohlásí. Nelze automaticky tvrdit, že nedošlo k porušení zákonného pravidla jenom proto, že vysokou rychlost nikdo nenahlásil. Úřad má právo zahájit správní řízení z úřední povinnosti, jíž nejčastěji předchází podání podnětu (což platí v nyní šetřeném případě).

76.         Na základě skutkových zjištění, vlastního posouzení a zejména závěrů vyplývajících z bohaté relevantní judikatury (viz např. rozsudky Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 23/2012, č. j. 31 Af 80/2014, č. j. 29 Af 76/2019 a rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008 a 5 As 227/2021), jsem dospěl k tomu názoru, že jsou dány stěžejní důvody pro odchýlení se od návrhu rozkladové komise v rozsahu výroku III. Bylo prokázáno, že obviněný nastavil hodnoticí kritéria netransparentně a nesrozumitelně, tj. v rozporu se zákonem, a proto konstatuji, že napadené rozhodnutí je i v rozsahu výroku III správné a řádně odůvodněné, pročež jsem se rozhodl jej i v rozsahu výroku III potvrdit. S ohledem na ustálenou judikaturu správních soudů dopadající na šetřený případ považuji tento postup za jediný možný a správný (zákonný).

77.         S ohledem na shora uvedené konstatuji, že i ve výroku III napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl správně, když uvedl, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky na sportovní oblečení v rozporu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona. Obviněný nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v předmětném zadávacím řízení, což vedlo k neporovnatelnosti nabídek a netransparentnosti jejich následného hodnocení. Zároveň došlo k zadání veřejné zakázky, neboť dne 7. 9. 2020 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na dodávku sportovního oblečení.

Souhrnně k námitce obviněného týkající se hospodárnosti jeho postupů

78.         Obviněný uvedl, že při realizaci výše uvedených veřejných zakázek (výrok I, II a III tohoto rozhodnutí) postupoval hospodárně v rámci transparentního vynakládání veřejných prostředků, které mu byly přiděleny, určené úkoly plnil v souladu s platnou legislativou, nejhospodárnějším způsobem a celý proces předmětného výběrového řízení na nákup nábojů a na nákup sportovního oblečení byl proveden v souladu s jednotlivými ustanoveními zákona.

79.         Tento názor obviněného považuji za zcela neopodstatněný a neodpovídající realitě. Navíc postup obviněného v rámci hodnocení kvality dodaného sportovního oblečení vykazoval znaky zjevné libovůle (jak bylo popsáno výše). Obviněný si nemůže být jistý, že provedl nejhospodárnější způsob nákupu nábojů, když dle podmínek zákona měl provést zadávací řízení, jehož oznámení se zveřejňuje, což může znamenat účast vyššího počtu dodavatelů, a tedy větší konkurenční boj mezi různými nabídkami. Výběr nejhospodárnějšího řešení z pohledu obviněného nutně nemusí znamenat, že nebude porušen zákon. Zákon má přesně daná pravidla, která zadavatelé musí dodržovat, a to i v situacích, kdy je např. obligatorní ze zadávacího řízení vyloučit dodavatele, který měl z pohledu zadavatele nabídku nejvíce „ekonomicky“ výhodnou. Účelem zákona a dohledu Úřadu není hlídat samotnou hospodárnost vybraného řešení, ale proces výběru daného řešení. Na kontrolu hospodárnosti dohlíží jiné instituce a správní orgány.

80.         Zásada hospodárnosti byla dovozena judikaturou a jako taková obecně doplňuje zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Je však třeba říci, že zásada hospodárnosti nemůže stát nad zásadou transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Její význam spočívá v tom, že jmenované zásady rozvíjí, přičemž s nimi zároveň musí být v souladu. Je přitom třeba přisvědčit úvaze, že sama zásada hospodárnosti nemůže ustoupit povinnosti zadavatele postupovat podle zákona. Tento závěr je ostatně dlouhodobě judikován správními soudy a lze je seznat i z odborné literatury. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 1. 2015, č. j. 62 Af 95/2013-74 pak vyplývá úvaha, že zásada hospodárnosti není jedinou zásadou, kterou je zákon ovládán, neboť mezi další zásady patří i zásady směřující k vytvoření hospodářské soutěže, která je nediskriminační a transparentní. Prostřednictvím naplnění zásad směřujících k vytvoření soutěžního prostředí je možné naplnit i samotnou zásadu hospodárnosti vynakládání veřejných prostředků, přičemž uplatňování samotného principu hospodárnosti bez toho, aby byla u veřejné zakázky zabezpečena účinná hospodářská soutěž, by šlo proti smyslu a účelu samotného zákona. K tomu se obdobně vyjadřuje i odborná literatura – a to například Jurčík, R.: Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 11 s., kde je uvedeno, že „[h]ospodárnost vynakládání prostředků zadavatelů je přitom hlavním důvodem existence tohoto zákona, který svou existencí, důrazem na vytvoření soutěžního prostředí nediskriminačního a transparentního charakteru (viz § 6), hospodárnost zabezpečuje a tím i úsporu finančních prostředků zadavatele.“

81.         Lze tak uzavřít, že zásada hospodárnosti nemůže stát sama o sobě a nemůže se stát svým vlastním účelem, nýbrž je třeba při posouzení naplnění zásady hospodárnosti zohlednit i naplnění zásad směřujících k zajištění hospodářské soutěže.

K výroku IV a V napadeného rozhodnutí

82.         Úvodem k výroku IV konstatuji, že jsem se odchýlil od doporučujícího návrhu rozkladové komise. Rozkladová komise ve svém návrhu k výroku III uvedla, že skutek vymezený ve výroku III není přestupkem a navrhla v této části rozhodnutí zrušit a správní řízení ve výroku III zastavit. S ohledem na to, že rozkladová komise navrhla napadené rozhodnutí ve výroku III zrušit a správní řízení zastavit, rozkladová komise navrhla i snížení pokuty. S ohledem na výše uvedené k výroku III jsem ani tento návrh rozkladové komise neakceptoval, neboť podle mého názoru i skutek vymezený ve výroku III je přestupkem, tudíž není dán důvod pro snížení pokuty z toho důvodu, že obviněný je trestán pouze za dvě, a nikoliv za tři porušení zákona.

83.         Za přestupky uvedené ve výrocích I, II a III napadeného rozhodnutí uložil Úřad výrokem IV obviněnému pokutu ve výši 160 000 Kč. Pokutou a jejím zdůvodněním se Úřad zabýval v bodech 170–192 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

84.         Považuji za vhodné zdůraznit, že obviněný proti výroku II výslovně nebrojí, tj. nenapadá výši pokuty ani zohlednění či nezohlednění přitěžujících či polehčujících okolností, promlčení atp. Obviněný je toho názoru, že se nedopustil žádného porušení zákona, a tudíž není dán důvod k uložení pokuty, tj. nelze mu uložit pokutu za jednání, které není v rozporu se zákonem. Ačkoliv tedy obviněný výrok IV napadeného rozhodnutí nenapadá výslovně, přezkoumal jsem jeho zákonnost a správnost.

85.         Úřad v odůvodnění výroku IV napadeného rozhodnutí posoudil nejdříve otázku promlčecí doby u jednotlivých přestupků, poté stanovil horní hranici pro uložení pokuty. Následně Úřad zohlednil přitěžující a polehčující okolnosti a povahu a závažnost spáchaných přestupků včetně intenzity zásahu do právem chráněného zájmu. Úřad pokutu uložil v zákonném rozmezí.

86.         Úřad zohlednil i ekonomickou situaci obviněného ve vztahu k výši uložené pokuty, neboť i pokuta v minimální výši může být za splnění určitých okolností pokutou nepřiměřenou a vzhledem k okolnostem případu i „nespravedlivou“. Úřad zjistil, že obviněný jako organizační složka státu v roce 2022 má výdaje a hospodaří s majetkem v řádu stovek miliónů korun českých. Vzhledem k výši finančních prostředků, se kterými obviněný hospodaří, nelze pokutu uloženou v této výši považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného.

87.         Se zdůvodněním výroku IV napadeného rozhodnutí se zcela ztotožňuji a nemohu těmto úvahám Úřadu nic vytknout.

88.         Konstatuji, že jsem žádné pochybení Úřadu při ukládání pokuty neshledal, a proto zde nenacházím žádný důvod pro eventuální moderaci výši pokuty. Pokuta ve výši 160 000 Kč byla stanovena v souladu se zákonem a mám za to, že v této výši plní spíše svoji výchovnou, nikoli represivní funkci.

89.         Stejným způsobem jsem přezkoumal i zákonnost napadeného rozhodnutí v části odůvodnění výroku V. Úřad se výrokem V napadeného rozhodnutí zabýval v bodech 193–198 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Konstatuji, že jsem žádné pochybení Úřadu při zdůvodnění výroku V napadeného rozhodnutí neshledal. 

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

90.         Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež sděluji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad rozhodl v souladu se zákonem, správním řádem a dalšími právními předpisy. K zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil takový skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení zákona, která interpretoval ve světle příslušné judikatury.

91.         Úřad řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem a že byly shledány důvody pro uložení pokuty za spáchané přestupky. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem nezjistil procesní vadu, která by měla za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

VIII.      Závěr

92.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání.

93.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží

Česká republika – OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, Za Císařským mlýnem 1063/5, 170 00 Praha – Bubeneč

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy