číslo jednací: 14219/2022/510
spisová značka: S0066/2022/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 2. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha - Staré Město,
• navrhovatel – ASD Software, s.r.o., IČO 62363930, se sídlem Žerotínova 2981/55a, 787 01 Šumperk, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 2. 2022 JUDr. Radovanem Mrázkem, advokátem ev. č. ČAK 02072, se sídlem Masarykovo nám. 3125/11, 78701 Šumperk,
• vybraný dodavatel – DEZADATA spol. s r.o., IČO 47683473, se sídlem Mostní 102/16, 757 01 Valašské Meziříčí,

ve věci části 2 „Agendový informační systém NIPEZ“ veřejné zakázky „Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 10. 11. 2020 a uveřejněno tamtéž dne 13. 11. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-040276, ve znění pozdějších oprav, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 10. 11. 2020 a uveřejněno tamtéž dne 13. 11. 2020 pod ev. č. 2020/S 222-545377, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – ASD Software, s.r.o., IČO 62363930, se sídlem Žerotínova 2981/55a, 787 01 Šumperk – ze dne 14. 2. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha - Staré Město – učiněných při zadávání části 2 „Agendový informační systém NIPEZ“ veřejné zakázky „Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“  v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 10. 11. 2020 a uveřejněno tamtéž dne 13. 11. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-040276, ve znění pozdějších oprav, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 10. 11. 2020 a uveřejněno tamtéž dne 13. 11. 2020 pod ev. č. 2020/S 222-545377, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha - Staré Město (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 10. 11. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Soubor centrálních služeb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 11. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-040276, ve znění pozdějších oprav, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 10. 11. 2020 a uveřejněno tamtéž dne 13. 11. 2020 pod ev. č. 2020/S 222-545377, ve znění pozdějších oprav. Ze zadávací dokumentace plyne, že citovaná veřejná zakázka je rozdělena na část 1 „Věstník veřejných zakázek“, část 2 „Agendový informační systém NIPEZ“, část 3 „Reporting, analýza a vyhledávání NIPEZ“, část 4 „Centrální bezpečnostní monitoring NIPEZ“, část 5 „Centrální infrastruktura pro archivaci NIPEZ“, část 6 „Centrální ServiceDesk NIPEZ“.

2.             Předmětem části 2 veřejné zakázky (dále jen „veřejná zakázka“) je dle bodu 2.1. dílčí zadávací dokumentace k části 2 (dále jen „dílčí zadávací dokumentace“) následující:

» - dodání modulu Agendový informační systém NIPEZ (dále jen „AIS NIPEZ“)

- poskytnutí služeb provozního zajištění a rozvoje modulu.«

3.             Z rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 17. 8. 2021 (dále jen „první rozhodnutí o výběru“) vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru dodavatele – DEZADATA spol. s r.o., IČO 47683473, se sídlem Mostní 102/16, 757 01 Valašské Meziříčí (dále jen „vybraný dodavatel“). Oznámení o výběru vybraného dodavatele bylo účastníkům zadávacího řízení doručeno dne 17. 8. 2021 (dále jen „první oznámení o výběru“).  Dne 1. 9. 2021 obdržel zadavatel od navrhovatele – ASD Software, s.r.o., IČO 62363930, se sídlem Žerotínova 2981/55a, 787 01 Šumperk, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 2. 2022 JUDr. Radovanem Mrázkem, advokátem ev. č. ČAK 02072, se sídlem Masarykovo nám. 3125/11, 78701 Šumperk (dále jen „navrhovatel“) námitky ze dne 31. 8. 2021 proti rozhodnutí o výběru ze dne 17. 8. 2021. Dne 16. 9. 2021 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí o námitkách z téhož dne, kterým zadavatel částečně vyhověl námitkám ze dne 31. 8. 2021. Na základě uvedeného zadavatel zvolil jako opatření k nápravě zrušení hodnocení nabídek a zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele, a následně provedl hodnocení nové.

4.             Z rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 6. 1. 2022 (dále jen „rozhodnutí o výběru“) vyplývá, že zadavatel opětovně rozhodl o výběru vybraného dodavatele. Oznámení o výběru vybraného dodavatele (dále jen „oznámení o výběru“) bylo účastníkům zadávacího řízení doručeno dne 6. 1. 2022. Ze zprávy o hodnocení, která je přiložena jako příloha k citovanému oznámení o výběru (dále jen „zpráva o hodnocení“) vyplývá, že byly hodnoceny 3 nabídky, a to od vybraného dodavatele, od navrhovatele a od společnosti Spojené nástroje elektronické,  IČO 07028563, se sídlem V břízkách 344/8, Košíře, 150 00 Praha 5 (dále jen „SNE“).

5.             Dne 21. 1. 2022 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne proti rozhodnutí o výběru a proti zprávě o hodnocení nabídek (dále jen „námitky“). Dne 7. 2. 2022 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí o námitkách z téhož dne, kterým zadavatel námitky navrhovatele odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 14. 2. 2022 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Stejnopis návrhu byl téhož dne doručen rovněž zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel svůj návrh koncipuje tak, že k jednotlivým jím namítaným pochybením nejprve vždy cituje obsah jím podaných námitek, následně cituje obsah rozhodnutí zadavatele o námitkách a následně uvádí své stanovisko v návaznosti na argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách.

8.             Navrhovatel v bodě 1 čl. III návrhu nejprve rozebírá námitku týkající se netransparentních listin. Navrhovatel má za to, že zadavatel značně komplikuje označení listin tím, že jednotlivé listiny nedatuje a některé ani nepodepisuje. Konkrétně je dle navrhovatele obtížné odlišovat obě zprávy o hodnocení nabídek, neoznačené datem, které se odlišují pouze drobným rozdílem v textu. Stejně tak je dle navrhovatele obtížné odlišit obě oznámení o výběru, rozdíl je dle jeho názoru pouze v tom, že první oznámení je podepsáno a druhému podpis chybí, jinak jsou obě oznámení naprosto stejná, bez data či jiného rozdílového označení. Současně navrhovatel uvádí, že rozhodnutí o výběru nemá ani k dispozici a nemá ani žádný jeho identifikační znak, což mu stěžuje podání námitek. Navrhovatel má taktéž za to, že oznámení o výběru není vůbec podepsáno, přičemž v takovémto případě se dle navrhovatele nejedná o řádné právní jednání předpokládané ustanovením § 123 zákona. Listiny vydávané zadavatelem v rámci zadávacího řízení jsou tak dle navrhovatele matoucí a vzájemně zaměnitelné, což je dle navrhovatele v rozporu se zásadou transparentnosti.

9.             V reakci na rozhodnutí o námitkách pak navrhovatel uvádí, že se zadavatel domnívá, že existuje nějaký rozdíl mezi nároky na právní jednání učiněné listinnou formou, nebo elektronicky. S tím však navrhovatel nesouhlasí. V obou případech jde o právní jednání, které má určité nároky na svoji formu. Nepodepsaná a nedatovaná listina dle navrhovatele jen stěží může být řádným právním jednáním, přičemž totéž platí o elektronické verzi. Dle navrhovatele „relevantní záznamy z elektronického nástroje“ mohou být použity jako doklad o způsobu a termínu doručení právního jednání, nikoliv jako nahrazení podstatných náležitostí právního jednání, které v příslušném právním jednání chybí. Navrhovatel používá přirovnání k poštovní zásilce a uvádí, že v případě, že se od listiny „odpojí“ poštovní obálka, musí z listiny být i nadále patrné, kdo a kdy učinil právní jednání obsažené v této listině, přičemž stejné nároky musí být podle něj kladeny i na elektronické právní jednání. Navrhovatel opakuje, že oznámení o výběru není vůbec podepsáno, ani mechanickými prostředky, ani elektronickými prostředky, jakýkoliv podpis na tomto oznámení zcela chybí. V takovém případě se o právní jednání, předpokládané ustanovením § 123 zákona, dle navrhovatele nejedná.

10.         V bodě 2 čl. III návrhu se navrhovatel zabývá námitkou týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel konkrétně namítá, že nedošlo k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k účastníkovi zadávacího řízení SNE. Nabídka tohoto účastníka vykazuje dle navrhovatele podstatné rozdíly oproti nabídkovým cenám ostatních účastníků. Ceny některých služeb jsou oproti ostatním nabídkám poloviční, některé jsou jen ve výši jedné čtvrtiny nejnižší z ostatních nabídek nebo dokonce ve výši jedné šestiny nejnižší z ostatních nabídek. V důsledku těchto mimořádně nízkých cen je mimořádně nízká i celková cena účastníka SNE, která je oproti ostatním nabídkám přibližně poloviční. Tyto cenové rozdíly jsou dle navrhovatele zcela jednoznačně indikací mimořádně nízké ceny, která s sebou nese povinnost zadavatele vyzvat k objasnění nabídkové ceny. Tuto povinnost však zadavatel dle navrhovatele nesplnil.

11.         Dle navrhovatele z rozhodnutí zadavatele o výběru vyplývá, že zadavatel ve vztahu
k mimořádně nízké ceně posuzoval pouze cenu nabízenou vybraným dodavatelem. Tento postup dle navrhovatele neodpovídá ustanovení § 113 zákona, které nezužuje povinnost tohoto hodnocení pouze vůči vybranému dodavateli. V případě tohoto zadávacího řízení je dle navrhovatele zřejmé, že pokud by došlo k vyloučení nabídky účastníka SNE pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu, dojde k celkové změně v hodnocení nabídek. Jednak dojde ke změně počtu bodů za kritérium „výše nabídkové ceny“ a jednak dojde ke změně hodnocení kritéria Architektura řešení, šestý aspekt – „umožní nejsnazší škálovatelnost řešení“, u něhož byla jako nejlepší vybrána nabídka účastníka SNE, neboť po případném jeho vyloučení by muselo dojít k přehodnocení výše bodů za tento aspekt. Neposouzením nabídky účastníka SNE tak dle navrhovatele došlo k porušení zákona, které mohlo mít přímý vliv na celkové hodnocení nabídek. Neposouzením mimořádně nízké nabídkové ceny účastníka SNE a nezdůvodněním tohoto postupu v zadávací dokumentaci zadavatel dle navrhovatele porušil zákon, zejména princip transparentnosti veřejných zakázek dle § 6 zákona.

12.         Ve vztahu k argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách s obsahem námitek nevypořádal, když na konkrétní údaje o tom, že určité dílčí ceny účastníka SNE jsou oproti cenám ostatních účastníků nepřiměřeně nízké, reagoval jen formálně. Zadavatel dle navrhovatele jen formálně uvedl, že „se mu nejevila tato cena mimořádně nízká k předmětnému plnění“. Tato ryze formální sdělení nelze dle navrhovatele považovat za řádné odůvodnění jeho stanoviska vzhledem ke zjevnosti značného cenového rozdílu. Zadavatel tím nesplnil zákonnou povinnost řádně své rozhodnutí o odmítnutí námitek odůvodnit. 

13.         V bodě 3 čl. III návrhu zadavatel napadá hodnocení nejlepších nabídek, neboť dle navrhovatele nebyl dodržen způsob hodnocení nabídek definovaný v zadávací dokumentaci. Dle navrhovatele mělo dojít u každého dílčího aspektu k výběru jedné nejlepší nabídky. Výraz „nejlepší“ dle navrhovatele zcela jasně ukládá výběr jedné nabídky, která danému kritériu vyhovuje nejlépe. Není možné označit všechny nabídky za „nejlepší“, jak k tomu při hodnocení nabídek ve skutečnosti došlo. Dle navrhovatele došlo k hodnocení celkem 24 aspektů, ovšem v 9 případech byly všechny nabídky hodnoceny jako „nejlepší“ a v dalších 5 případech byly dvě nabídky hodnoceny jako „nejlepší“. Zadavatel tedy pouze v 10 z 24 kritérií skutečně vybral nejlepší nabídku, ve zbývajících 14 kritériích k výběru nejlepší nabídky vůbec nedošlo.

14.         Tímto postupem dle navrhovatele došlo k úplné likvidaci celého jednoho subkritéria, nazvaného „Analytické rozpracování typové úlohy“. Zadavatel zde dle navrhovatele zcela rezignoval na hodnocení nabídek a ve všech šesti aspektech tohoto subkritéria přidělil všem dodavatelům maximální počet 4 bodů. Zadavatel tedy dospěl k závěru, že tři nabídky jsou v 6 aspektech tohoto subkritéria naprosto stejné, bez jakýchkoliv odlišností umožňujících výběr nejlepší nabídky. Takový postup není dle navrhovatele možno označit za řádné hodnocení nabídek a řádný výběr té nejlepší. Navrhovatel tak má za to, že nesprávným hodnocením jednotlivých aspektů a subkritérií v rozporu se zadávací dokumentací došlo ke zcela nesprávnému výsledku hodnocení nabídek, a tedy k naprosto zásadnímu ovlivnění výběru dodavatele.

15.         V reakci na rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že zadavatel ve svém stanovisku tvrdí, že je v pořádku, když všichni jsou „nejlepší“. Takový jazykový výklad je dle navrhovatele vysoce nestandardní a je v rozporu se smyslem slova „nejlepší“. Z významu tohoto slova je dle navrhovatele zřejmé, že ten, kdo je takto označen, je lepší, než ti ostatní. Zadavatel však tento význam slova svým stanoviskem zcela popírá. Dle navrhovatele i sám zadavatel používá pojem „nejlepší nabídka“ opakovaně v jednotném čísle, ať již ve zprávě o hodnocení nabídek, nebo v rozhodnutí o námitkách.

16.         V bodě 4 čl. III návrhu, který se týká se nepřezkoumatelnosti subjektivního hodnocení, navrhovatel uvádí, že výsledek hodnocení je dle zadávací dokumentace z 50% závislý na subjektivním hodnocení kvality a technické úrovně nabízeného řešení. Za této situace je dle navrhovatele nezbytné, aby toto subjektivní hodnocení bylo provedeno přesně, podrobně a přezkoumatelně. V tomto směru navrhovatel odkazuje např. na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) ze dne 8. 3. 2021, sp. zn. ÚOHS-S0526/2020/VZ. Konkrétně pak navrhovatel uvádí, že zpráva o hodnocení nabídek ve více bodech obsahuje nekonkrétní a nepřezkoumatelné hodnocení, a to:

a)           V rámci hodnocení nabídky navrhovatele, subkritérium Architektura řešení, druhý aspekt, zadavatel mimo jiné uvádí, že „ ... nabídka vykazuje v tomto hodnoceném aspektu dílčí faktické chyby ...“. Zadavatel však dle navrhovatele tyto faktické chyby nepopisuje, a proto je toto tvrzení naprosto nepřezkoumatelné.

b)           V rámci hodnocení nabídky navrhovatele, subkritérium Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, čtvrtý aspekt, zadavatel mimo jiné uvádí: „Obecná pravidla rozvoje modulu upravuje základní odpovědnosti při ověření vlastnosti řešení po nasazení rozvojových požadavků, nicméně tato je jak pracnější, tak méně transparentní z pohledu Objednatele než v případě obou dalších hodnocených nabídek.“. Navrhovatel prvně upozorňuje na obtížnou srozumitelnost této věty z hlediska české gramatiky, přičemž dle jeho názoru zadavatel nijak nevymezuje, v čem spočívá vyšší pracnost a menší transparentnost „z pohledu Objednatele“. Toto tvrzení je tak dle navrhovatelova názoru zcela nepřezkoumatelné.

c)           V rámci hodnocení nabídky navrhovatele, subkritérium Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt, zadavatel dospívá k závěru o konfliktním vymezení odpovědností projektového manažera objednatele a dodavatele. Tento závěr dle navrhovatele není nijak zdůvodněn a je nepřezkoumatelný, neboť není konkretizováno, v jakých konkrétních případech dochází ke konfliktu odpovědnosti.

17.         K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel poukazuje na skutečnost, že ve vyjádření ad b) zadavatel odkazuje na údajnou vyšší pracnost řešení navrženého navrhovatelem, zpráva o hodnocení nabídek však dle navrhovatele nijak nezdůvodňuje, proč je toto řešení pracnější, čímž je nepřezkoumatelná. Dovysvětlení v rozhodnutí o námitkách, že postup navržený v nabídce navrhovatele „je prostě pracnější“ dle navrhovatele nic nemění na tom, že je zcela nepřezkoumatelné, jak zadavatel dospěl k závěru, proč a na základě čeho je postup navrhovatele „prostě pracnější“. Obdobná situace je i u vyjádření zadavatele ad c). Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek sice uvádí tři činnosti projektového manažera objednatele, které mají být v konfliktu s činnostmi projektového manažera dodavatele, ale neuvádí, s kterými. Zpráva o hodnocení nabídek je dle navrhovatele v tomto směru nepřezkoumatelná, neboť pokud je tvrzen konflikt dvou činností, je nutno vymezit, mezi kterými činnostmi (na obou stranách) je tento konflikt shledáván. Bez tohoto vymezení není možné se zprávou o hodnocení nabídek věcně polemizovat.

18.         V bodě 5 čl. III návrhu, který se týká nesprávného bodového hodnocení nabídky navrhovatele navrhovatel uvádí, že tato námitka se týká subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt. Zadavatel udělil navrhovateli za tento aspekt hodnocení 3 body, zatímco zbývající dva dodavatelé obdrželi shodně 4 body. Toto bodové hodnocení dle navrhovatele neodpovídá slovnímu popisu hodnocení jednotlivých nabídek. Dle navrhovatele všichni dodavatelé vycházejí ze stejného metodického základu ITIL v3. Rozdíl v bodovém hodnocení zadavatel zdůvodňuje zcela nelogicky tím, že navrhovatel nenabízí žádné mechanismy pro omezení vzniku chyb způsobených lidským faktorem nad rámec zvoleného metodického základu, zatímco v případě vybraného dodavatele zadavatel vyzdvihuje, že „K omezení možnosti vzniku chyb způsobených lidským faktorem pak přispívá rovněž zvolený metodický základ (ITIL v 3).“ Z hodnocení zadavatele tedy dle navrhovatele vyplývá, že u vybraného dodavatele je metodický základ ITIL v3 dobrým příspěvkem k omezení vzniku chyb, zatímco u navrhovatele je tento metodický základ bez dalších mechanismů nedostatečný. Navíc navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel u tohoto aspektu u vybraného dodavatele kritizuje automatické testování životních scénářů s tím, že „se jedná pouze o deklaraci, ze které není možné posoudit rozsah, způsob a účelnost deklarované aktivity a dopad na omezení vzniku chyb způsobených lidským faktorem.“. Hodnocení navrhovatele žádnou podobnou výtku dle jeho názoru neobsahuje.

19.         K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že bodové hodnocení 4 je dle zadávací dokumentace určeno „nejlepší“ nabídce, a že tedy nabídka vybraného dodavatele nejlepší být nemůže, když jsou jí vytýkány (na rozdíl od ostatních nabídek) konkrétní skutečnosti týkající se automatizovaných testů. Pokud zadavatel argumentuje, že nabídce něco vytknul, ostatním ne, ale přesto je tato nabídka „nejlepší“, dochází zcela nepochybně k porušení principů hodnocení nabídek dle zadávací dokumentace. Navrhovatel si je vědom, že zadavatel má v tomto bodu vůči němu i jiné výhrady ovšem vůči nabídce účastníka SNE žádné výhrady nejsou. Je tedy nelogické, že nabídka bez výhrad (SNE) i nabídka s výhradami (vybraný dodavatel) jsou hodnoceny stejně, jako „nejlepší“. Takové hodnocení není dle navrhovatele logické a nemůže dle principů uvedených v zadávací dokumentaci obstát.

20.         V bodě 6 čl. III návrhu navrhovatel ve vztahu k hodnocení subkritéria Architektura řešení, třetí aspekt uvádí, že zadavatel v hodnocení požaduje realizace, které nejsou předmětem zadávací dokumentace, když mj. uvádí, že „Proti nejlépe hodnocené nabídce nabízí řešení účastníka méně širokou škálu parametrizace (např. lokalizaci řešení a úpravu výstupních sestav), což vyžádá v případě úprav řešení vyšší pracnost“. V zadávací dokumentaci není dle navrhovatele požadována realizace žádných výstupních sestav ani lokalizace řešení. Je tedy nerelevantní se v rámci hodnocení odkazovat na možnost konfigurace výstupních sestav, případně lokalizaci řešení, které nejsou v rámci zadávací dokumentace požadovány. Požadavek realizací, které nejsou součástí zadávací dokumentace, zásadním způsobem ovlivnil hodnocení nabídky navrhovatele.

21.         K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že zdůvodnění zadavatele není akceptovatelné, neboť v podstatě tvrdí, že nestanovil přesný obsah kritérií, podle kterých nyní provádí hodnocení. I nadále je dle navrhovatele zřejmé, že zadávací dokumentace konkrétní požadavky na lokalizaci řešení a úpravu výstupních sestav neobsahuje. Je nepřípustné, aby zadavatel v hodnocení nabídek hodnotil konkrétní funkce software, které v zadávací dokumentaci výslovně nepožadoval.

22.         V bodě 7 čl. III návrhu, který se týká hodnocení v subkritériu Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, druhý aspekt, navrhovatel uvádí, že v nabídce jasně vyčíslil pracnost na straně objednatele (zadavatele), ve které zohlednil veškeré aspekty související s činnostmi objednatele v rámci součinnosti při realizaci změnových požadavků. Současně v pracnosti zohlednil standardizaci procesů včetně testování a využití dokumentace testování, která bude na tomto projektu využívána. Dále v nabídce dle svého názoru jasně specifikoval činnosti, které bude nutno ze strany objednatele realizovat. Zadavatel v rámci hodnocení tohoto kritéria dle navrhovatele nepožadoval explicitně popis mechanismu optimalizace nároků na objednatele, přesto jej v rámci hodnocení najednou zohledňuje. Tímto nesprávným požadavkem opět došlo k ovlivnění hodnocení nabídky navrhovatele.

23.         K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že zadavatel odůvodňuje požadavek na „popis mechanismu optimalizace nároků“ tím že požadoval řešení, které „umožní realizovat typové požadavky“. To je dle navrhovatele něco zcela jiného, argumentace zadavatele je proto zavádějící. Navrhovatel dále upozorňuje na poslední odstavec rozhodnutí o námitkách zadavatele k tomuto bodu námitek, přičemž dle navrhovatele argumentace zadavatele ukazuje nerovnost přístupu zadavatele k jednotlivým účastníkům (vybranému dodavateli a navrhovateli). V obou případech se dle navrhovatele jedná o velmi podobné hodnocení – je vytýkán nedostatek, který nemá vliv na výsledné řešení veřejné zakázky, přesto je v jednom případě (vybraný dodavatel) hodnocena nabídka jako nejlepší a v druhém případě (navrhovatel) je provedena bodová srážka. K tomu navrhovatel uzavírá, že takový přístup je vůči navrhovateli zjevně diskriminační, a tedy v rozporu s principy, na kterých je zákon postaven.

24.         V bodě 8 čl. III návrhu, který se týká věcně nesprávného hodnocení nabídek v subkritériu Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, čtvrtý aspekt navrhovatel uvádí, že navrhovatel na straně 71 nabídky specifikuje opatření plynoucí z identifikovaných rizik. Dále navrhovatel v návrhu odkazuje i na další kapitoly nabídky, které se k předmětnému aspektu vztahují.  Dle navrhovatele v nabídce jsou jasně specifikována a popsána opatření včetně deklarovaného zavedení a využívání uvedených registrů, která umožní zachování požadovaných vlastností řešení po nasazení rozvojových požadavků s co nejmenší pracností na straně zadavatele. Z těchto důvodů měla být, dle názoru navrhovatele, jeho nabídka hodnocena v této části podstatně vyšším bodovým ohodnocením než 2 body.

25.         K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že dle navrhovatele sám zadavatel ve zprávě o hodnocení uvádí, že účastník odkazuje na dodržení požadavků služby 12 – Rozvoj modulu, což je v rozporu s obsahem rozhodnutí o námitkách, dle kterého údajně neodkazuje na podkapitoly, týkající se rozvoje, ale dodání modulu. Pokud dále zadavatel tvrdí, že ze strany navrhovatele se jedná o pracnější a méně transparentní řešení, jedná se o zcela neurčité tvrzení, neboť zadavatel nijak neuvádí, v čem vyšší pracnost a nižší transparentnost spočívá. Místo řádného zdůvodnění svého stanoviska tak zadavatel dle navrhovatele uvádí jen obecná hesla (pracnost, transparentnost), což je v rozporu se zákonnými požadavky na přezkoumatelnost hodnotící zprávy a přezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách. Zpráva o hodnocení i rozhodnutí o námitkách jsou dle navrhovatele v tomto bodě nepřezkoumatelné.

26.         V bodě 9 čl. III návrhu, který se týká věcně nesprávného hodnocení nabídek v subkritériu Architektura řešení, první aspekt, navrhovatel uvádí, že rozpracoval množinu požadavků a cílů, které jsou pro popisovanou část řešení relevantní, a to v souladu s použitým metodickým základem v takovém rozsahu a detailu, jaký byl možný z informací uvedených v zadávací dokumentaci. Nabídka dle navrhovatele nemůže být zpracována v takovém detailu, aby nahradila detailní analýzu, která bude provedena v rámci realizace předmětu plnění vítězným uchazečem. V rámci analýzy je standardně prováděno detailní rozpracování globálního návrhu včetně revize aktuálnosti všech požadavků. Cena této analytické fáze je započítána v ceně za „Dodání modulu AIS“ a jde plně na vrub dodavatele a dle navrhovatele nebude generovat žádnou zvýšenou pracnost na straně zadavatele. Z výše uvedených důvodů měla být dle názoru navrhovatele jeho nabídka hodnocena v této části vyšším bodovým ohodnocením než 2 body.

27.         K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že je dle jeho názoru zarážející, že zadavatel kritizuje tvrzení navrhovatele, podle něhož navrhovatel tvrdil, že „je příliš pracné, či nemožné z požadavků zadavatele provázat jednotlivé vrstvy architektury. Pak by přeci nebylo zřejmé, jak stěžovatel k navržení a dimenzování jednotlivých vrstev architektury dospěl.“, přičemž dle navrhovatele se tato ani obdobná formulace v námitkách nenachází. Tato argumentace zadavatele je tedy zcela irelevantní. Dále dle navrhovatele zadavatel dospívá k závěru, že dojde k „významnému snížení efektivity vývoje proti nejlépe hodnocené nabídce“. Opět se dle navrhovatele jedná o použití obecného hesla, aniž by zadavatel přesně vysvětlil, o co se jedná. V tomto směru má navrhovatel za to, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné.

28.         Dále navrhovatel uvádí, že pokud měl zadavatel na mysli efektivitu práce navrhovatele, takové kritérium není oprávněn hodnotit. Vývoj software provádí vybraný dodavatel a míra efektivity jeho práce je jeho vnitřní záležitostí, která nemůže být předmětem hodnocení zadavatele. Zadavatel nemůže znát vnitřní záležitosti každého účastníka, jeho pracovní postupy, dosavadní znalosti a zkušenosti a tím i „pracnost“ jednotlivých řešení pro jednotlivé uchazeče. Vybraný dodavatel je vůči zadavateli smluvně vázán cenou, termínem a předmětem zadání a je pouze jeho interní záležitostí, zda toto zadání zvládne s týmem tvořícím (např.) 5, 50 nebo 500 pracovníků, tedy více nebo méně efektivně. Zadávací dokumentace nikde neobsahuje požadavek nižší pracnosti, resp. vyšší efektivity prací na přípravě veřejné zakázky, neboť interní pracovní postupy jsou interní záležitostí každého účastníka.

29.         Dle navrhovatele nelze akceptovat ani bodové hodnocení přidělené navrhovateli. K tomu uvádí, že pokud si zadavatel stěžuje na nižší efektivnost realizačních prací (která však nemá vliv na výsledek, který musí být v termínu splněn), měl by v souladu s principy bodových hodnocení dle zadávací dokumentace obdržet bodové hodnocení alespoň 3, místo dosavadního hodnocení známkou 2. A pokud zadavatel přistupoval k hodnocení nabídky navrhovatele stejně, jako k hodnocení nabídky vybraného dodavatele, z něhož vyplývá, že za výtky, které nemají vliv na konečný výsledek veřejné zakázky, se body nesnižují, nepochybně by byl hodnocen maximálním bodovým hodnocením 4. Navrhovatel však opakovaně zjišťuje, že zadavatelem zjištěná pochybení u jednotlivých účastníků nehodnotil stejným způsobem, což je v zásadním rozporu s principy transparentnosti veřejných zakázek.

30.         V bodě 10 čl. III návrhu, který se týká věcně nesprávného hodnocení nabídek v subkritériu Architektura řešení, druhý aspekt, navrhovatel uvádí, že rozpracoval uvedenou část nabídky v souladu s pravidly zvolené metodiky s tím, že stejně jako ostatní účastníci uzpůsobil popis požadavkům a cílům, které jsou pro popisovanou část řešení relevantní, a to v souladu s použitým metodickým základem v takovém rozsahu a detailu, jaký byl možný z informací uvedených v zadávací dokumentaci. Nabídka dle navrhovatele nemůže být zpracována v takovém detailu, aby nahradila detailní analýzu, která bude provedena v rámci realizace předmětu plnění vybraným dodavatelem. V rámci analýzy je standardně prováděno detailní rozpracování globálního návrhu včetně revize aktuálnosti všech požadavků. Dále navrhovatel uvádí, že cena této analytické fáze je započítána v ceně za „Dodání modulu AIS“ a jde plně na vrub dodavatele a dle navrhovatele nebude generovat žádnou zvýšenou pracnost na straně zadavatele. Současně navrhovatel upozorňuje, že zadavatel je v hodnocení prvního aspektu a druhého aspektu tohoto subkritéria v rozporu, když v hodnocení prvního aspektu uvádí, že je z jednotlivých pohledů na architekturu zřejmá jejich návaznost a v hodnocení druhého aspektu navrhovateli naopak píše, že v nabídce není zřejmá provázanost jednotlivých architektonických vrstev. Navrhovatel se domnívá, že tento aspekt popsal transparentně, v dostatečné míře detailu a zachytil provázanost jednotlivých architektonických vrstev. Z těchto důvodů měla být, dle názoru navrhovatele, jeho nabídka hodnocena v této části vyšším bodovým ohodnocením než 2 body.

31.         K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel opětovně poukazuje na skutečnost, že zadavatel hodnotí vnitřní pracnost činností navrhovatele. Dle názoru navrhovatele je pro zadavatele naprosto bezpředmětné zkoumat, kolik modelů bude navrhovatel zpracovávat, může jej zajímat jen výsledek. Množství práce navrhovatele na dosažení smluvně sjednaného výsledku nemůže být hodnoticím kritériem pro zadavatele, který o vnitřních postupech navrhovatele nemá a ani nemůže mít žádné informace. Zadavatel tedy dle navrhovatele provedl snížení bodového hodnocení navrhovatele na základě svých domněnek o rozsahu pracnosti a na základě použití hodnoticího kritéria (vnitřní pracnost navrhovatele), které není oprávněn použít. Tím došlo k významnému ovlivnění hodnocení nabídek, mimo jiné i proto, že tento přístup zadavatele se objevuje u více hodnoticích kritérií.

32.         V bodě 11 čl. III návrhu, který se týká věcně nesprávného hodnocení nabídek v subkritériu Architektura řešení, druhý aspekt, navrhovatel uvádí, že zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že „Účastník v rámci tohoto aspektu pouze zrekapituloval zadání. Nicméně jím zvolený metodický základ upravuje přípravu dokumentace řešení a přístup účastníka tak lze z tohoto dovodit. Proti nejlépe hodnocené nabídce v tomto aspektu však bude muset dojít k usazení rozsahu dokumentace v průběhu projektu, což ve srovnání přístupu přinese nižší efektivitu realizace.“. Následně však navrhovatel uvádí, že v kapitole „3.1.3.5 Dokumentace modulu“ nabídky jasně specifikoval rozsah dodávané dokumentace s odkazem na vyhlášku č. 529/2006 Sb. a příslušné normy. Současně navrhovatel odkazuje i na další kapitoly nabídky. Zejména navrhovatel odkazuje na kapitolu „3.1.4.5.1 Služba 12 - Rozvoj modulu“, kde je mj. uvedeno, že „Realizátor požadavku provede implementaci požadavku v souladu se schválenou analýzou požadavku, včetně interního testování Dodavatelem aktualizace související dokumentace.“. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je navrhovatel toho názoru, že způsob zpracování dodávané dokumentace i přístup k jejímu udržování v nabídce jasně specifikoval tak, aby umožnil řešení nejlépe užívat, provozovat a dále rozšiřovat. Z těchto důvodů měla být, dle názoru navrhovatele, jeho nabídka hodnocena v této části vyšším bodovým ohodnocením než 3 body.

33.         K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel opětovně stejně jako u předchozích bodů upozorňuje na neoprávněné hodnocení vnitřních procesů navrhovatele. Zadavatel dle navrhovatele snižuje bodové hodnocení kvůli „nižší efektivitě tvorby modulu“, tedy hodnotí vnitřní pracovní procesy navrhovatele, což mu dle názoru navrhovatele nepřísluší. Navrhovatel proto namítá neoprávněné snížení bodového hodnocení shodně, jako v předchozích případech.

34.         V bodě 12 čl. III návrhu, který se týká věcně nesprávného hodnocení nabídek v subkritériu Navržený způsob dodání modulu, čtvrtý aspekt, navrhovatel uvádí, že v nabídce jasně a v dostatečné míře podrobnosti specifikuje jednotlivé testy a svůj přístup k testování v rámci celého projektu. Mimo toho v nabídce specifikuje opatření plynoucí z identifikovaných rizik, která se týkají testování. Dále navrhovatel k hodnocení uvádí, že dle metodiky řízení projektu je při zahájení projektu realizováno jeho nastavení, a to včetně podrobného stanovení postupů testování. Tato skutečnost je běžná u projektů rutinně prováděna a její pracnost je započítána v ceně za Dodání modulu AIS. Z tohoto důvodu není správné usuzovat o menší efektivnosti a snížit bodové hodnocení účastníka v rámci hodnocení tohoto subkritéria. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je navrhovatel toho názoru, že postup při ověření parametrů modulu, který nejvíce omezuje pravděpodobnost přehlédnutí nedostatků před uvedením modulu do produkčního provozu, jasně specifikoval, a jeho nabídka měla být hodnocena v této části vyšším bodovým ohodnocením než 2 body.

35.         K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel zejména poukazuje na skutečnost, že zadavatel opětovně hodnotí „nižší efektivitu“ prací navrhovatele.

36.         V bodě 13 čl. III návrhu, který se týká věcně nesprávného hodnocení nabídek v subkritériu Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt, navrhovatel uvádí, že nesouhlasí se závěrem zadavatele uvedeným ve zprávě o hodnocení. Navrhovatel dle svých slov v nabídce komplexně popsal zavedení a poskytování služeb provozu a rozvoje modulu v souladu s ITIL, do kterého zakomponoval veškeré požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a podává tak konkrétní informace o tom, jak bude poskytování služeb zajišťovat.

37.         K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že rozhodnutí zadavatele o této námitce je nepřezkoumatelné. Stručné zdůvodnění, dle kterého se zadavatel „nemůže ztotožnit se stěžovatelovým tvrzením“, naprosto nic nevypovídá o důvodech tohoto stanoviska zadavatele, toto „neztotožnění“ není nijak zdůvodněno. V této části se tedy ke stanovisku zadavatele není možné vyjádřit, neboť dle navrhovatele není k čemu.

38.         V bodě 14 čl. III návrhu navrhovatel uvádí své výhrady k hodnocení nabídky vybraného dodavatele. První výhrada se týká subkritéria „Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt“. Dle navrhovatele je použití metodiky SCRUM, kterou využívá vybraný dodavatel, z hlediska nároků na kapacity zadavatele dle navrhovatele mnohem náročnější než u tradičních postupů řízení práce a bez toho, aby se zadavatel vzdal kontrol nad návrhem a realizací systému, není redukce kapacitních nároků na zadavatele reálná. Přesto je nabídka vybraného dodavatele
v tomto aspektu hodnocena 4 body, přitom hlavním hodnotícím aspektem je dle zadávací dokumentace aspekt „jsou nejvíce minimalizovány kapacitní požadavky na pracovníky Objednatele“. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je navrhovatel toho názoru, že nabídka vybraného dodavatele by neměla být v tomto aspektu hodnocena 4 body jako nejlepší.

39.         Druhá výhrada se týká hodnocení třetího aspektu subkritéria Analytické rozpracování typové úlohy. V hodnocení nabídky vybraného dodavatele sám zadavatel uvádí: „Účastník zvolil pro vymezení funkcionalit méně obvyklou formu zachycení. Místo obvyklého modelu případů užití vymezuje funkcionality prostřednictvím diagramů aktivit….“. I přes tuto výhradu hodnotil zadavatel nabídku tohoto účastníka udělením 4 bodů, tedy jako nejlepší, což je dle navrhovatele v přímém rozporu s principy bodového hodnocení dle zadávací dokumentace. Použití méně obvyklé formy zachycení oproti standardnímu modelu případů užití, který využil i navrhovatel, mělo být dle navrhovatele v hodnocení zohledněno tak, že tato nemůže být hodnocena jako nejlepší a hodnocení mělo být adekvátně sníženo.

40.         K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že argumentace zadavatele opět zdůrazňuje jeho rozdílný přístup k hodnocení nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele. Zatímco v případě navrhovatele dochází ke snížení počtu bodů za jakoukoliv výhradu, i když nemá vliv na výsledek, v případě vybraného dodavatele je přístup zcela odlišný. V tomto ohledu navrhovatel srovnává hodnocení použití metodiky SCRUM, a to v případě nabídky vybraného dodavatele u subkritéria „Navržený způsob dodání modulu, první aspekt“ a v případě hodnocení nabídky vybraného dodavatele u subkritéria „Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt“. Zadavatel dle navrhovatele v jednom případě hodnotí metodiku SCRUM jako náročnější pro zadavatele, v druhém případě toto své tvrzení popírá a diví se, jak navrhovatel k závěru o náročnosti této metodiky dospěl. Přístup zadavatele k vybranému dodavateli je dle navrhovatele nutno hodnotit (v návaznosti i na jiné výše uvedené výhrady) jako nadmíru vstřícný, odlišný od přístupu k ostatním účastníkům, čímž se však dostává do zásadního rozporu s principem rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona.

41.         V bodě 15 čl. III návrhu, který se týká vzájemných rozporů při hodnocení jednotlivých kritérií
v subkritériu Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt, navrhovatel uvádí, že závěry zadavatele uvedené ve zprávě o hodnocení týkající se konfliktu mezi funkcemi projektového manažera objednatele a dodavatele je v přímém rozporu s hodnocením subkriteria „Navržený způsob dodání modulu, první aspekt“. Zadavatel zde hodnotí metodiku pro projektové řízení nejvyšším hodnocením 4, tedy jako nejlepší, přičemž o čtyři aspekty dále hodnotí vymezení odpovědnosti mezi projektovými manažery jako konfliktní a dochází k nízkému hodnocení 2.

42.         Přiřazení role projektového manažera zástupci zadavatele je dle navrhovatele standardní postup v rámci použité metodiky PRINCE2. Tuto odpovědnost nelze ze zadavatele sejmout. Jeho role spočívá hlavně v koordinaci prostředků a zdrojů na straně zadavatele. Na straně dodavatele potom dále figuruje projektový manažer dodavatele.

43.         Zadavatel dle navrhovatelova názoru nesprávně z nabídky vyhodnotil, že jsou na projektu dva projektoví manažeři na stejné úrovni, případně jsou jejich pravomoci nebo zodpovědnosti v konfliktu, což by bylo v rozporu s použitou metodikou. Zadavatel dle navrhovatele ve svém hodnocení blíže nespecifikoval, v čem konflikt ve vymezení odpovědnosti shledává, tento konflikt ve své nabídce navrhovatel nespatřuje. Zadavatel ve svém hodnocení blíže nespecifikoval, v čem konflikt ve vymezení odpovědnosti shledává, navrhovatel tento konflikt ve své nabídce nespatřuje. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je navrhovatel toho názoru, že jeho nabídka měla být hodnocena v této části vyšším bodovým ohodnocením než 2 body.

44.         K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že stejně jako i v dřívějších případech je argumentace zadavatele nepřezkoumatelná. Zadavatel dle rozhodnutí o námitkách rozpor „nevidí“, čímž je jeho argumentace v podstatě ukončena. Navrhovatel jím spatřovaný rozpor v hodnocení nabídek znovu vysvětluje.

45.         V bodě 16 čl. III návrhu navrhovatel uvádí, že upozorňuje na vzájemný rozpor v hodnocení prvního a druhého aspektu subkritéria Architektura řešení, k čemuž odkazuje na čl. III. bod 10. návrhu.

46.         Následně v reakci na rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že tvrzení zadavatele, že se k této námitce již vyjádřil, není pravdivé. Stanovisko zadavatele dle navrhovatele řeší jinou otázku a k problematice rozporu v hodnocení aspektů se naprosto nijak nevyjadřuje. Zadavatel tedy dle navrhovatele odmítl tuto námitku navrhovatele, aniž by se k tvrzenému rozporu v hodnocení jakkoliv vyjádřil. Tato skutečnost je důvodem ke zrušení rozhodnutí o námitkách.

47.         V závěru návrhu navrhovatel navrhuje, aby Úřad ve smyslu § 263 odst. 2, 5 zákona zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele, zprávu o hodnocení nabídek a rozhodnutí o námitkách.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

48.         Dne 14. 2. 2022, kdy Úřad návrh navrhovatele obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0066/2022/VZ.

49.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

50.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-06121/2022/511 ze dne 16. 2. 2022.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 23. 2. 2022

51.         Dne 23. 2. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne a dokumentaci o zadávacím řízení. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu u všech bodů odkazuje na své rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 2. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), přičemž blíže se k jednotlivým bodům návrhu vyjádřil takto.

52.         K bodu 1 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že komunikace s dodavatelem probíhala prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje, ve kterém je zachyceno, v jaký okamžik byl úkon učiněn i jaká osoba jej za zadavatele provedla. Tuto skutečnost lze ověřit v záznamových souborech, které jsou dostupné přímo v elektronickém nástroji, ve kterém bylo toto zadávací řízení realizováno a jsou rovněž součástí dokumentace k zadávacímu řízení. Zadavatel připomíná, že nevydává v zadávacím řízení listiny, ale komunikuje s dodavateli pouze elektronicky. Zadavatel má za to, že nejasnost o dataci a osobě provádějící úkony zadavatele vznikají na straně dodavatele, když elektronické úkony zadavatele převádí na listiny bez připojení relevantních záznamů z elektronického nástroje. Tato skutečnost mu nemůže být dle jeho názoru připisována k tíži.

53.         K bodu 2 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že z jeho strany nevyvstaly obavy, že by byl u této části veřejné zakázky nucen uzavřít smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za nabídkovou cenu poskytnout řádně, včas či za stanovených podmínek. Zadavatel dále sdělil, že dle jeho názoru rozhodnutí o námitkách odůvodnil v rozsahu vyžadovaném zákonem. Zároveň zadavatel konstatuje, že ani navrhovatel neuvedl žádné faktické odůvodnění, že by určitá dílčí plnění nemohla být vybraným dodavatelem poskytnuta v odpovídající kvalitě za nabízenou cenu. Sám navrhovatel tudíž nastavil úroveň detailu pro reakci zadavatele na námitky.

54.         K bodu 3 čl. III návrhu zadavatel sdělil, že se neshoduje s interpretací navrhovatele, že „nejlepší v rámci příslušného aspektu“ smí být pouze jedna nabídka. Naopak i z definice pravidel pro přidělení 3, 2 nebo 1 bodu je zřejmé, jaké nedostatky by musela nabídka mít, aby jí mohlo být přiděleno nižší bodové hodnocení. Uvedené podkládá zadavatel odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0148/2021/VZ ze dne 23. 8. 2021, ve kterém Úřad dovodil, že zadavatel může za „nejlepší“ v určitém aspektu označit více nabídek.

55.         V souvislosti s bodem 4 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že navrhovatel ve svém návrhu neuvádí žádné nové argumenty, ale pouze opakuje svou původní tezi. Zadavatel je přesvědčen, že zpráva o hodnocení nabídek obsahuje ve všech hodnocených aspektech odůvodnění volby přiděleného počtu bodů.

56.         Zadavatel dále k bodu 5 čl. III návrhu konstatoval, že zadavatel při hodnocení postupoval tak, aby byl jednoznačně patrný způsob přiřazení bodů daným aspektům. Veškeré zmíněné skutečnosti jsou i součástí hodnocení nabídek a jsou plně přezkoumatelné.

57.         K bodu 6 čl. III návrhu zadavatel zopakoval, že hodnotil nabídky dle předem jednoznačně popsaných hodnoticích kritérií, vůči kterým v zákonné lhůtě neobdržel žádné výhrady. Z hodnoticích kritérií tak bylo dle zadavatele zcela zřejmé, že jako nejlepší bude hodnocena nabídka, ve které dodavatel navrhne takové architektonické řešení a jeho aplikaci, které „umožní nejširší konfigurovatelnost a parametrizaci řešení bez nutnosti vývojářského zásahu“. Zadavatel tak nestanovil předem požadovaný minimální rozsah konfigurovatelnosti a parametrizace řešení, ale jednoznačně deklaroval záměr tento aspekt řešení hodnotit.

58.         V souvislosti s bodem 7 čl. III návrhu zadavatel konstatoval, že rozdíly v udělených bodech vycházejí z rozdílnosti nabízeného řešení. Zadavatel tedy v daném aspektu nehodnotil pouze samotný odhad pracnosti, ale hodnotil náročnost realizace vybraných změnových požadavků s ohledem na celkové investiční a provozní náklady. Odůvodnění rozdílu v udělených bodech je dle zadavatele zachyceno ve zprávě o hodnocení.

59.         K bodu 8 čl. III návrhu zadavatel sdělil, že navrhovatel ve všech uváděných bodech odkazuje na podkapitoly, které se týkají dodání modulu, nikoliv jeho rozvoje. Předmětem hodnocení bylo dle zadavatele hodnocení kritéria „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“. Tvrzení navrhovatele tak nejsou dle přesvědčení zadavatele korektní
s ohledem na skutečnosti obsažené v nabídce, přičemž tato skutečnost je snadno přezkoumatelná.

60.         K bodu 9 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že hodnocení bylo provedeno způsobem, který je plně v souladu s principy transparentnosti veřejných zakázek. Zadavatel v zadávací dokumentaci pro účely hodnocení vymezil, že usiluje o „efektivní provoz a rozvoj vzniklého řešení“. Zároveň uvedl, že preferuje taková řešení, která co nejvíce eliminují závislost na původním dodavateli modulu. Zároveň zadavatel podotknul, že v zadávací dokumentaci je otázka efektivity řešena také v rámci vymezení přidělování bodů při hodnocení, kde je výslovně uvedeno, že mimo jiné budou tyto body přiděleny v případě, že nabízené plnění obsahuje skutečnosti, které „snižují efektivitu vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení“. K tomuto bodu zároveň zadavatel konstatuje, že navrhovatel námitky proti zadávací dokumentaci nepodal.

61.         K bodu 10 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že při hodnocení postupoval tak, aby byl jednoznačně patrný způsob přiřazení bodů daným aspektům. K hodnocení efektivity, resp. pracnosti na straně dodavatele zadavatel odkazuje na své vyjádření k bodu IX čl. III návrhu.

62.         K bodu 11 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že postupoval při hodnocení tak, aby byl jednoznačně patrný způsob přiřazení bodů daným aspektům. Dle zadavatele navrhovatel pouze rekapituluje skutečnosti, které již uvedl v nabídce a zadavatel je při hodnocení zohlednil. V nabídce navrhovatele není dle zadavatele mimo rekapitulace zadání a odkazu na vyhlášku upravující některé náležitosti informační koncepce a provozní dokumentace nijak blíže vymezen rozsah zpracovávané dokumentace, který v nejlépe hodnocené nabídce nechybí. Veškeré skutečnosti jsou dle vyjádření zadavatele uvedeny v hodnocení a promítnuty také do bodového ohodnocení nabídek.

63.         K bodu 12 čl. III návrhu zadavatel sdělil, že navrhovatel i v tomto bodě pouze sumarizuje části své nabídky, které zadavatel zná, a při hodnocení byly brány v potaz. Zadavatel uvedl, že předmětem hodnocení daného aspektu bylo hodnocení postupu při ověření parametrů modulu, který nejvíce omezuje pravděpodobnost přehlédnutí nedostatků před uvedením modulu do produkčního provozu. Nabídka navrhovatele vůči nejlépe hodnocené nabídce
v tomto aspektu vykazovala stupeň obecnosti, který by byl zpřesněn až po zahájení případné realizace. Tato skutečnost dle zadavatele povede k nižší efektivitě proti nejlépe hodnocené nabídce v tomto aspektu, a bude mít dopad na rozsah testování. Zadavatel uvádí, že výše uvedené plně odpovídá přidělenému bodovému hodnocení a je již uvedeno ve zprávě o hodnocení nabídek.

64.         K bodu 13 čl. III návrhu zadavatel sdělil, že hodnocení bylo provedeno v souladu se zákonem a zadávací dokumentací. Zadavatel postupoval při hodnocení tak, aby byl jednoznačně patrný způsob přiřazení bodů daným aspektům. Veškeré zmíněné skutečnosti jsou i součástí zprávy o hodnocení nabídek a jsou plně přezkoumatelné. Zadavatel rovněž konstatoval, že v rozhodnutí o námitkách bylo na zprávu o hodnocení odkázáno.

65.         K bodu 14 čl. III návrhu zadavatel sdělil, že odmítá tvrzení, že byl vůči některému z účastníků „vstřícnější“ při hodnocení, čímž mělo dojít dle názoru navrhovatele k porušení zásad dle zákona. Ve vztahu k hodnocení vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že vybraný dodavatel zvolil agilní metodiku SCRUM, která je transparentní z hlediska řízení práce, ale klade obecně vyšší nároky na kapacitu zadavatele. Ačkoliv zadavatel prvotně mohl shledat v použité metodice určitá rizika týkající náročnosti, vzhledem k tomu, že nabídka vybraného dodavatele obsahovala i eliminaci těchto rizik, mohly být nabídce přiděleny 4 body v souladu se zadávací dokumentací. Zároveň zadavatel konstatoval, že při vypořádávání námitek již měl komplexně otázku náročnosti použití této metodiky na své kapacitní možnosti vyřešenu a neshledával ji za náročnější.

66.         K bodu 15 čl. III návrhu zadavatel sdělil, že trvá na svém předchozím stanovisku a nevidí rozpor při hodnocení jednotlivých kritérií. Zadavatel konkrétně uvedl, že dle prvního kritéria může být metodika dodání modulu vhodná vzhledem k předmětu plnění a časovým omezením spojenými s dodáním AIS NIPEZ“ (aspekt 1), a přesto nemusí být „nejvíce minimalizovány kapacitní požadavky na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ (aspekt 5). Zároveň je vhodné brát dle zadavatele v potaz, že nabídky jsou v jednotlivých aspektech hodnoceny navzájem a bodové ohodnocení v jednom aspektu nemusí nijak implikovat bodové hodnocení jiného aspektu. Na toto má dle vyjádření zadavatele dopad kvalita konkurenčních nabídek v daném aspektu. K následnému dovysvětlení kompetencí role projektového manažera zadavatel uvedl, že navrhovatel v rámci rozhodnutí o námitkách rozšířil informace uvedené v nabídce (upřesněním kompetencí na prostředí a zdroje objednatele). Zadavatel je tak přesvědčen, že stěžovatel neuvedl jakékoliv skutečnosti, které byly obsažené v nabídkách a zadavatel je při hodnocení aspektu nezohlednil.

67.         K bodu 16 čl. III návrhu zadavatel uvedl, že hodnocení bylo provedeno v souladu se zákonem a zadávací dokumentací. Zadavatel sdělil, že postupoval při hodnocení tak, aby byl jednoznačně patrný způsob přiřazení bodů daným aspektům. Zadavatel má za to, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách je v souladu se zákonem, protože se podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.

68.         Závěrem zadavatel konstatuje, že kritéria pro hodnocení byla nastavena transparentně, jednoznačně a při hodnocení bylo postupováno výhradně podle pravidel, která byla uvedena v zadávací dokumentaci. V návaznosti na to navrhuje zadavatel, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

69.         Usnesením č. j. ÚOHS-09174/2022/511 ze dne 15. 3. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení
v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení, a zároveň k podání informace Úřadu o úkonech, které zadavatel provedl v šetřeném zadávacím řízení v mezidobí od zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu do doručení tohoto usnesení.

70.         Usnesením č. j. ÚOHS-09368/2022/511 ze dne 16. 3. 2022 určil Úřad navrhovateli lhůtu k prokázání, k jakému datu doručil zadavateli stejnopis návrhu. Dne 17. 3. 2022 doručil navrhovatel Úřadu přípis, v němž předložil doklad o doručení stejnopisu návrhu zadavateli ke dni 14. 2. 2022.

71.         Usnesením č. j. ÚOHS-10842/2022/511 ze dne 29. 3. 2022 určil Úřad účastníkům lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

72.         Dne 6. 4. 2022 navrhovatel doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření k podkladům“).

73.         Navrhovatel úvodem uvádí, že zadavatel se ve svém vyjádření k návrhu u většiny námitek pouze odkazuje na svou argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel se tak vyjadřuje pouze k těm částem návrhu, ke kterým zadavatel uvedl něco navíc oproti své argumentaci uvedené v rozhodnutí o námitkách.

74.         K části návrhu týkající se netransparentních listin navrhovatel uvádí, že problematika převodu elektronických úkonů na písemné listiny a naopak je řešena v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Problematiku konverze dokumentů (z elektronické podoby do písemné a naopak) řeší dle navrhovatele zejména ustanovení § 22 až § 26 tohoto zákona, z nichž v žádném případě nevyplývá povinnost jakéhosi doplňování elektronických úkonů dalšími záznamy. Pokud by tedy došlo k zákonné konverzi „zdvojených“ elektronických úkonů zadavatele do písemné podoby, docházelo by k situaci, kdy jsou k dispozici dvě vzájemně nerozlišitelné listiny, které se však vztahují k jiné části zadávacího řízení. Některé od sebe nerozeznatelné listiny dle navrhovatele po převodu do listinné podoby zákonným způsobem nebudou naprosto rozeznatelné a odlišitelné z hlediska toho, které fáze zadávacího řízení se týkají. Navrhovatel proto setrvává na své námitce, dle které nepodepsané a nedatované listiny nejsou platným právním jednáním, přičemž platnost tohoto právního jednání nemůže zhojit jakákoliv „obálka“, tedy jakékoliv „relevantní záznamy z elektronického nástroje“.

75.         K části návrhu týkající se hodnocení „nejlepších“ nabídek navrhovatel uvádí, že rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0148/2021/VZ ze dne 24. 11. 2021, na které odkazuje zadavatel, není přiléhavé na současný případ. Dle navrhovatele je vždy nutno vycházet z konkrétních zadávacích podmínek konkrétního zadávacího řízení. V případě rozhodnutí Úřadu citovaného zadavatelem je dle navrhovatele nutno vycházet ze zjištění Úřadu, dle kterého „Ze zadání pravidel hodnocení naopak nikterak nevyplývá, že by snad vícero či všechny nabídky nemohly být shodně hodnoceny plným počtem bodů v daném aspektu.“. Podle navrhovatele je zřejmé, že zadávací podmínky v případě tohoto citovaného rozhodnutí nevznášely požadavek na určení jediné nejlepší nabídky. Navrhovatel dále tvrdí, že šetřený případ je jiný, neboť v částech zadávacích podmínek, kde je prováděn popis hledání nejlepší nabídky, obsahuje vždy formulaci v jednotném čísle. Použití jednotného čísla dle navrhovatele směřuje k vymezení jediné nabídky. Rozdíl mezi situací v citovaném rozhodnutí a v nyní projednávaném případě dle navrhovatele vynikne tím spíše po zohlednění rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS39097/2021/161/Tmi ze dne 24. 11. 2021, který rozhodoval o rozkladu proti výše citovanému rozhodnutí. Předseda Úřadu výše citované rozhodnutí potvrdil, přičemž ze zadávacích podmínek zakázky dospěl k závěru, že „čtyřmi body bude ohodnocena nejlepší nabídka ve vztahu k požadavkům zadavatele a nikoliv ve vztahu k ostatním nabídkám.“. Touto formulací je dle navrhovatele jasně dán rozdíl mezi oběma případy.

76.         K části návrhu týkající se věcně nesprávného hodnocení nabídky vybraného dodavatele navrhovatel uvádí, že zadavatel ve vyjádření formuloval dva body, jimiž údajně vybraný dodavatel eliminuje vysoké nároky na zadavatele při použití metodiky SCRUM. Jedná se dle názoru navrhovatele o dva stručné obecné body, které nijak nespecifikují konkrétní postupy, kterými dojde k údajnému snížení náročnosti této metodiky pro zadavatele. Jeho argumentace je proto nedostatečná, nepřezkoumatelná a neumožňuje ověřit, zda k tomuto snížení náročnosti skutečně dojde. Konkrétně pak navrhovatel k eliminaci nároků na zadavatele uvádí, že sdílení odpovědnosti za výkon role Product Owner není možné, neboť dle metodiky SCRUM je tato role dána pouze jedné osobě, na které je vždy plná odpovědnost. Jakékoliv sdílení odpovědnosti je proto nemožné. Metodika SCRUM je zcela nesprávně aplikována a touto nesprávnou aplikací byla zdůvodněna úspora času. Podle navrhovatele navíc (i kdyby to bylo z hlediska metodiky možné) není jasné, jak může sdílení odpovědnosti přinést významné snížení časové náročnosti pro zadavatele. Zdůvodnění neodkazuje na sdílení výkonu činnosti, které by úsporu času mohlo přinést, ale na sdílení odpovědnosti, které žádnou úsporu času přinést nemůže. Takové tvrzení zadavatele je zcela nesprávné. K tvrzení zadavatele, že „není předpokládaná nutnost rekapitulace již formulovaného zadání“ navrhovatel uvádí, že netuší, co daná věta znamená. Zadávací podmínky nic takového jako „rekapitulaci již formulovaného zadání“ dle navrhovatele neznají, nabídka navrhovatele dle jeho slov žádnou rekapitulaci zadání nevyžaduje, tudíž postup vybraného dodavatele není
v tomto ohledu úspornější než postup navrhovatele. K tvrzení zadavatele, že „transparentní dokumentací činnosti účastníka (např. u testování) umožňující pouze namátkové prověřování realizace objednatelem“, pak navrhovatel uvádí, že „Zadavatel dospěl k závěru, že ostatní dodavatelé budou dokumentovat činnost hůře, než společnost DEZADATA? A z toho důvodu předpokládá méně časté kontroly Zadavatelem, než v případě ostatních dodavatelů, aby se dosáhlo časové úspory na straně Zadavatele?“. Následně k této části návrhu navrhovatel uzavírá, že i kdyby přesto z těchto dvou bodů bylo z pohledu zadavatele možné dovodit určité snížení náročnosti použité metodiky, mohlo by to být důvodem maximálně pro závěr, že ostatní dodavatelé nepoužívají významně méně náročné metodiky, ne však pro úplné otočení hodnocení příslušného aspektu bodovým hodnocením 4 (vybraný dodavatel), 2 a 1 (ostatní dodavatelé).

77.         K části návrhu týkající se vzájemných rozporů při hodnocení subkritéria Architektura řešení, druhý aspekt, navrhovatel uvádí, že zadavatel argumentuje tím, že při odůvodňování odmítnutí jedné konkrétní námitky může odkazovat na jinou část svého rozhodnutí, což učinil. To je dle navrhovatele možné a jedná se o běžný postup. Problém je však dle jeho názoru v něčem jiném. Zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách u tohoto bodu odkázal na jiný bod, v němž však odůvodnění odmítnutí námitky absentuje (a není ani v žádném jiném bodě). Tímto postupem k odůvodnění odmítnutí námitky dle navrhovatele vůbec nedošlo. Zadavatel při odmítnutí této námitky také odkázal na své stanovisko k části IX. písm. c) námitek, ovšem k namítanému rozporu se ve svém stanovisku k části IX. písm. c) námitek dle navrhovatele nijak nevyjadřuje. Rozhodnutí zadavatele o odmítnutí této námitky proto dle navrhovatele postrádá odůvodnění. Navrhovatel proto na své výhradě k obsahu rozhodnutí zadavatele setrvává.

78.         Navrhovatel z důvodů výše uvedených setrvává i nadále na svém návrhu.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU 

79.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl, že se návrh navrhovatele se podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

80.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

81.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

82.         Podle § 28 písm. o) zákona se mimořádně nízkou nabídkovou cenou pro účely tohoto zákona rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

83.         Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

84.         Podle § 113 odst. 4 zákona požádá zadavatel účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

85.         Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

86.         Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

87.         Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

88.         Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

89.         Podle § 116 odst. 1 zákona je zadavatel pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

90.         Podle § 116 odst. 3 zákona musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

91.         Podle § 119 odst. 1 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

92.         Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona pořídí zadavatel písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

3. výsledek hodnocení nabídek.

93.         Podle § 122 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

94.         Podle § 132 odst. 1 zákona se pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, použijí pravidla pro podlimitní nebo nadlimitní režim, není-li stanoveno v této části jinak.

95.         Podle § 211 odst. 5 zákona nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky, musí být datová zpráva opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, pokud jde o

a) výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení,

b) oznámení o výběru dodavatele,

c) rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh,

d) vyloučení účastníka zadávacího řízení.

96.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

97.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

98.         Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

99.         V bodě 21 „Ekonomická výhodnost“ dílčí zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující pravidla pro hodnocení: „Nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Kritérii hodnocení jsou:

• výše nabídkové ceny s váhou 50 % a
• kvalita a technická úroveň nabízeného řešení s váhou 50 %.“

100.     V bodě 24 „Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení“ dílčízadávací dokumentace zadavatel stanovil následující pravidla pro hodnocení:

„Kvalita a technická úroveň navrženého řešení bude hodnocena ve vazbě na požadované využití modulu a cíle Objednatele popsané v kapitole 2.3 této dílčí zadávací dokumentace, přičemž hodnoceny budou následující subkritéria a jejich aspekty (na základě informací uvedených Dodavatelem v příloze č. 7 Smlouvy):

 

Subkritérium v rámci kritéria hodnocení Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení	Váha v rámci kritéria hodnocení	Reference v této dílčí zadávací dokumentaci
Vhodnost návrhu architektury řešení	30%	odst. 7.2.2.1
Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje	20%	odst. 7.2.2.2
Navržený způsob dodání modulu	10%	odst. 7.2.2.3
Navržený způsob provozního zajištění a rozvoje modulu	10%	odst. 7.2.2.4
Analytické rozpracování typové úlohy	30%	Odst. 7.2.2.5

 

Objednatel při hodnocení nabídek v rámci jednotlivých subkritérií přidělí nabídce za každý aspekt body od 1 do 4 dle následujícího klíče:

• 4 body – řešení je nejlepší v rámci příslušného aspektu
• 3 body – proti nejlepšímu řešení v rámci příslušného aspektu vykazuje nabídka nedostatky, které částečně snižují efektivitu vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení, ale nemají dopad na jeho cílovou kvalitu nebo použitelnost z pohledu uživatelů
• 2 body – proti nejlepšímu řešení v rámci příslušného aspektu vykazuje nabídka nedostatky, které snižují cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu uživatelů nebo významně snižuje efektivitu vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení
• 1 bod – nabídka je v rámci příslušného aspektu vnitřně nekonzistentní, nebo jsou požadavky Objednatele interpretovány nesprávně s ohledem na účel použití modulu, nebo není patrné, jak bude hodnocený aspekt řešení naplněn.“

101.     V bodě 25 dílčí zadávací dokumentace je k hodnotícímu subkritériu „Vhodnost návrhu architektury řešení“ uvedeno následující:

„Cílem hodnocení dle tohoto subkritéria je preference takové nabídky, ve které Dodavatel prokáže schopnost rozpracovat požadavky Objednatele do návrhu architektury řešení, ze kterého bude průkazné naplnění požadavků a cílů Objednatele a naplnění požadavků na efektivní provoz a rozvoj vzniklého řešení. Objednatel rovněž preferuje taková řešení, která co nejvíce eliminují závislost na původním Dodavateli modulu, tj. jsou založena na standardních, široce podporovaných technologiích.

Jako nejlepší bude hodnocena nabídka, ve které dodavatel navrhne takové architektonické řešení a jeho aplikaci, které:

                           i.            identifikuje úplněji množinu požadavků a cílů, které jsou pro popisovanou část řešení relevantní a správně je zohlední při návrhu řešení;

                         ii.             nejlépe dodrží pravidla Dodavatelem zvolené metodiky pro zpracování architektonického návrhu;  

                        iii.            umožní nejširší konfigurovatelnost a parametrizaci řešení bez nutnosti vývojářského zásahu;

                        iv.            umožní nejlépe naplnit požadavky Zadávací dokumentace na úrovni nativních funkcionalit a vlastností dodaného technologického řešení;

                          v.            umožní nejsnazší přenos know-how potřebného pro správu a budoucí rozvoj řešení a sníží tím závislost na původním Dodavateli řešení;

                        vi.            umožní nejsnazší škálovatelnost řešení.“

102.     V bodě 26 dílčí zadávací dokumentace je k hodnoticímu subkritériu „Vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje“ uvedeno následující:

„Cílem hodnocení architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje je preference takového řešení modulu VZ, které v rámci umožňuje řešení rozvíjet s co nejnižšími nároky na úpravu řešení na straně Objednatele i dodavatele a na celkovou dobu realizace.

Vhodnost návrhu architektury bude hodnocena z pohledu vhodnosti zvolené architektury na řešení následujících typových požadavků na budoucí rozvoj:

A. Přidání nového validačního pravidla do existujícího formuláře. (váha 15%)

B. Odebrání validačního pravidla z existujícího formuláře. (váha 15%)

C. Přidání atributu do existujícího formuláře. (váha 15%)

D. Odebrání atributu z existujícího formuláře. (váha 15%)

E. Úprava procesu vyřízení žádosti přidáním dalšího kroku, ve kterém Objednatel k žádosti zaeviduje údaje do nového formuláře obsahujícího 20 atributů a 10 validačních pravidel. (váha 40%)

Jako nejlepší bude hodnocena nabídka, ve které bude navrženo takové řešení, které:

                           i.            umožní realizovat typové požadavky na budoucí rozvoj s nejmenšími investičními i provozními náklady;

                         ii.             umožní realizovat typové požadavky na budoucí rozvoj s nejmenšími kapacitními nároky na Objednatele;

                        iii.            umožní realizovat typové požadavky způsobem garantujícím jejich včasné dokončení, tj. samotná realizace je nejkratší a rizika z nedodržení termínů jsou co nejlépe řiditelná;

                        iv.            umožní nejtransparentnější ověření zachování požadovaných vlastností řešení po nasazení rozvojových požadavků s co nejmenší pracností na straně Objednatele.“

103.     V bodě 27 dílčí zadávací dokumentace je k hodnoticímu subkritériu „Navržený způsob dodání modulu“ uvedeno následující:

„Cílem hodnocení dle tohoto subkritéria je preference takové nabídky, ve které uchazeč navrhl ucelenou metodiku implementace modulu a takovou sadu řídicích mechanismů, která umožňuje transparentní řízení průběhu implementace a relevantních rizik. Objednatel rovněž preferuje takový přístup, který co nejefektivněji nakládá s kapacitou pracovníků Objednatele, bez dopadu na cílovou kvalitu či termín dokončení řešení.

Jako nejlepší bude hodnocena nabídka, ve které Dodavatel:

                           i.            zvolil nejvhodnější aplikaci metodiky postupu dodání modulu vzhledem k předmětu plnění a časovým omezením spojenými s dodáním AIS NIPEZ;

                         ii.             navrhne způsob zpracování dokumentace, který umožní řešení nejlépe užívat, provozovat a dále rozšiřovat;

                        iii.            identifikuje úplněji množinu relevantních rizik a promítne je do řízení dodání AIS NIPEZ;

                        iv.            zvolil takový postup při ověření parametrů modulu, který nejvíce omezuje pravděpodobnost přehlédnutí nedostatků před uvedením modulu do produkčního provozu;

                          v.            jsou nejvíce minimalizovány kapacitní požadavky na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality.“

104.     V bodě 28 dílčí zadávací dokumentace je k hodnoticímu subkritériu „Navržený způsob provozního zajištění a rozvoje modulu“ uvedeno následující:

„Cílem hodnocení dle tohoto subkritéria je preference takové nabídky, ve které uchazeč navrhl ucelenou metodiku přístupu k zajištění provozu a rozvoje modulu, která zároveň co nejefektivněji využívá kapacit pracovníků Objednatele a umožňuje průkazněji garantovat dodržení provozních SLA.

Jako nejlepší bude hodnocena nabídka, ve které dodavatel popíše konkrétní způsob řízení a zajištění služeb provozu a rozvoje modulu a identifikuje a konkrétně popíše způsob zavedení, realizace a vzájemné provázanosti takových mechanismů, které:

                           i.            nejvíce omezí možnost vzniku chyb způsobených lidským faktorem, příp. umožní jejich včasnou identifikaci a odstranění způsobem minimalizujícím dopad na kvalitu a kvantitu poskytovaných služeb;

                         ii.             minimalizují kapacitní požadavky na součinnost Objednatele, při dodržení požadované kvality a kvantity poskytovaných služeb;

                        iii.            umožní nejlépe zajistit konzistentní kvalitu i kvantitu poskytovaných služeb v průběhu celého období provozu a rozvoje, a to s ohledem na povahu a požadavky na kvalitu a kvantitu jednotlivých poskytovaných služeb.“

105.     V bodě 29 dílčí zadávací dokumentace je k hodnoticímu subkritériu „Analytické rozpracování typové úlohy“ uvedeno následující:

»Cílem hodnocení dle tohoto subkritéria je preference takové nabídky, ve které uchazeč prokáže potřebnou odbornost pro řádné plnění předmětu veřejné zakázky a schopnost navrhnout vhodné řešení, které odpovídá cílům a účelu spojeným s vytvořením a provozem modulu.

Dodavatel rozpracuje typovou úlohu spočívající v popisu všech funkcionalit a vlastností řešení umožňujících příjem a posouzení žádosti (požadavky uvedené v kapitole „2.1.1.1.2 Příjem žádosti“ a „2.1.1.1.3 Posouzení žádosti“ v Technické specifikaci AIS NIPEZ). Typová úloha bude zpracovaná do úrovně:

• dekompozice a popisu funkcionalit a vlastností modulu, které realizují požadavky ze zadávacích podmínek a Technické specifikace modulu související s typovou úlohou,
• návrhu příslušných obrazovek systému,
• zpracování logického datového modelu.

Jako nejlepší bude hodnocena nabídka, ve které Dodavatel:

                           i.            nejlépe zohlední požadavky, které jsou z pohledu řešení typové úlohy relevantní;

                         ii.             navrhne množinu funkcionalit, která nejlépe pokrývá požadavky spojené s řešením typové úlohy;

                        iii.            nejlépe dekomponuje řešení do funkcionalit z pohledu jejich úplnosti a srozumitelnosti uživateli;

                        iv.            navrhne řešení, které je z pohledu uživatelské ergonomie nejvíce úplné, přehledné a srozumitelné;

                          v.            v logickém datovém modelu nejlépe identifikuje datové entity související s řešením typové úlohy a jejich vzájemné vazby;

                        vi.            nejlépe demonstruje vhodnost zvolených technologií z pohledu složitosti následného řešení požadavků plynoucích z řešení typové úlohy.«

106.     V bodě 2.2.5 Požadavky na podporovatelnost přílohy č. 2.2.a s názvem „Technická specifikace modulu Agendový informační systém NIPEZ“ zadávací dokumentace (dále jen „technická specifikace“) je u ID požadavku V-5-2 Dokumentace modulu uvedeno následující:

„Součástí modulu musí být alespoň následující dokumentace:

A.           Vývojová dokumentace

B.           Provozní dokumentace

C.           Dokumentace správce

D.           Bezpečnostní dokumentace

E.           Uživatelská dokumentace – viz požadavek V-1-5 Uživatelská nápověda“

107.     V bodě 2.2.5 Požadavky na podporovatelnost technické specifikace je u ID požadavku V-5-3 Vývojová dokumentace uvedeno následující:

»Vývojová dokumentace musí obsahovat:

• Dokumentaci ke všem standardizovaným technologiím v rozsahu uvedeném v požadavku „V-5-1 Technologie přípustné pro tvorbu, údržbu a rozvoj modulu“.

• Veškerou dokumentaci spojenou s analýzou a návrhem modulu v průběhu jeho vývoje, údržby nebo rozvoje.
• Veškeré zdrojové kódy (viz požadavek „V-6-3 Přístup k aktuálním zdrojovým kódům“).
• Ke všem částem SW, které nelze označit jako standardizovaný SW, bude předána kompletní vývojářská dokumentace v rozsahu, který umožňuje další rozvoj řešení bez vazby na původního Dodavatele. Tuto skutečnost bude moci Objednatel ověřit znaleckým posudkem.

Vývojová dokumentace musí být zpracována v souladu s mezinárodně uznávaným standardem vývoje nebo dokumentace vývoje (např. RUP).«

108.     V bodě 2.2.5 Požadavky na podporovatelnost technické specifikace je u ID požadavku V-5-4 Provozní dokumentace uvedeno následující:

„Provozní dokumentace musí obsahovat detailní popis způsobu zajištění všech činností zajišťovaných Dodavatelem. Tento popis musí být krokovým návodem k úplnému provedení těchto činností. Součástí dokumentace musí být i popis spravovaných aktiv.

Provozní dokumentace musí být zpracována dle mezinárodně uznávaného standardu pro provoz informačních systémů (např. ITIL nebo příslušné ISO normy).“

109.     V bodě 2.2.5 Požadavky na podporovatelnost technické specifikace je u ID požadavku V-5-5 Dokumentace správce uvedeno následující:

„Dokumentace správce musí obsahovat detailní popis způsobu zajištění všech činností zajišťovaných správcem. Tento popis musí být krokovým návodem k úplnému provedení těchto činností. Součástí dokumentace musí být i popis spravovaných aktiv.

Dokumentace správce musí být zpracována dle mezinárodně uznávaného standardu pro provoz informačních systémů (např. ITIL nebo příslušné ISO normy).“

110.     V bodě 2.2.5 Požadavky na podporovatelnost technické specifikace je u ID požadavku V-5-6 Bezpečnostní dokumentace uvedeno následující:

„Dokumentace musí být zpracována dle mezinárodně uznávaného standardu nebo platné normy pro oblast bezpečnosti informačních systémů.

Bezpečnostní dokumentace musí být zpracována alespoň v rozsahu definovaném normou ISO 27001 a musí obsahovat popis systému detekce a hlášení incidentů.“

111.     V bodě 2.2.1 Požadavky na použitelnost technické specifikace je u ID požadavku V-1-5 Uživatelská nápověda uvedeno následující:

„Součástí systému musí být uživatelská nápověda. Ta musí obsahovat:

• popis způsobu použití jednotlivých funkcionalit systému,
• vymezení oprávnění a povinností uživatelů ve vztahu k systému,
• popis doporučeného způsobu použití systému.

Uživatelská nápověda musí mít formu online kontextové nápovědy a musí být dostupná na těch místech systému, ke kterým se vztahuje.

Uživatelská nápověda musí být přístupná v celém systému konzistentním způsobem (tj. bude označena jednotným ovládacím prvkem a bude vždy umístěna na stejném, či stejně voleném místě obrazovky systému).“

112.     V nabídce navrhovatele je v kapitole 3.1.3 Metodika dodání modulu uvedeno následující:

[obchodní tajemství]

113.     V nabídce navrhovatele je v kapitole 3.1.3.5 Dokumentace modulu uvedeno následující:

[obchodní tajemství]

114.     V bodě 7. s názvem způsob a doba podání nabídek zadávací dokumentace je uvedeno, že „Nabídky se podávají písemně, a to elektronicky prostřednictvím Národního elektronického nástroje na adrese https://nen.nipez.cz/.“.

115.     V rozhodnutí o výběru ze dne 6. 1. 2022 je uvedeno, že „Cena nabízená vybraným dodavatelem se nejeví být mimořádně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.“.

116.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria Architektura řešení, první aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník s odkazem na Zachmanův Framework rozpracoval aplikační, technologickou a fyzickou architekturu řešení. Ač je z jednotlivých pohledů na architekturu zřejmá jejich návaznost, tato není ve schématech zachycena a chybí rovněž návaznost na požadavky zadavatele a není plně zřejmý způsob naplnění některých z nich.“

117.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria Architektura řešení, druhý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník volí jako metodický základ návrhu architektury tzv. Zachmanův Framework. Z této komplexní metodiky však k rozpracování v nabídce vybírá pouze aplikační, technologickou a fyzickou architekturu. V nabídce není zřejmá provázanost jednotlivých architektonických vrstev a použitá notace pro jejich zachycení rovněž nedrží žádné standardy a tam, kde je nějaký standard využit (např. prvky UML) je tento využit nesprávně. Výše popsané tak snižuje transparentnost popsané architektury, nabídka vykazuje v tomto hodnoceném aspektu dílčí faktické chyby a rozpracování architektonického návrhu v souladu se zvolenou metodikou si vyžádá v rámci realizace významnou pracnost. Nabídka účastníka je tak v tomto hodnoceném aspektu výrazně méně efektivní než nejlépe hodnocena nabídka.“

118.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Architektura řešení, druhý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník zvolil jako metodiku návrhu architektury řešení TOGAF doplněnou o notaci Archimate a oba zvolené principy napříč nabídkou dodržel. Nabídka je tak v tomto aspektu hodnocena jako nejlepší.“

119.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria Architektura řešení, třetí aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník ve své nabídce popsal jednotlivé části řešení umožňující uživatelskou parametrizaci řešení (vlastní správa lhůt, notifikací, číselníků, úprava šablon a definice podepisových skupin) a parametrizaci realizovanou dodavatelsky (workflow). Z nabídky účastníka je zřejmý rozsah i způsob realizace a v rámci tohoto aspektu. Proti nejlépe hodnocené nabídce nabízí řešení účastníka méně širokou škálu parametrizace (např. lokalizaci řešení a úpravu výstupních sestav), což vyžádá v případě úprav řešení vyšší pracnost.“

120.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Architektura řešení, třetí aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník identifikoval možné budoucí životní situace, které mohou vést k nutnosti úprav řešení a tyto promapoval na typové změnové požadavky, které jsou dále dekomponovány na jednotlivá aplikační opatření s vazbou na dotčené aplikační komponenty. Jednotlivá aplikační opatření jsou rozdělena z pohledu realizace na části, které je možné provést pouze parametrizací a ty, které vyžadují implementační změnu. Z nabídky účastníka je tak zcela zřejmé, jaký bude rozsah konfigurovatelnosti a parametrizace v jím navrženém řešení a jak bude toto řešeno. Nabídka je v tomto aspektu hodnocena jako nejlepší co do rozsahu, tak do transparentnosti návrhu.“

121.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, druhý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

»Účastník deklaruje pracnost na straně objednatele v řádu 0,5-1 den, kdy úkolem Objednatele bude definovat příslušný požadavek a po jeho analýze Dodavatelem ho schválit a dle potřeby otestovat v souladu s postupy uvedenými v popisu Služby 12 - Rozvoj modulu“. Je tedy zřejmé, že vyčíslení kapacitního odhadu je spíše optimistické, nicméně i při zohlednění reálně potřebné kapacity s ohledem na úkony na jejichž plnění se musí podílet Objednatel je nabídka v tomto aspektu srovnatelná s ostatními. Proti nejlépe hodnocené nabídce v tomto aspektu účastník nenavrhl žádný mechanismus optimalizace nároků na Objednatele a realizace je tak méně efektivní.«

122.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, druhý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Pracnost na straně Objednatele je transparentně vyčíslena a k jejímu snížení přispívá především navržený mechanismus testování, kdy účastník deklaruje dokumentaci celého svého procesu testování, což umožňuje objednateli schválit rozsah testování, a to následně prověřit pouze namátkově. Tento přístup umožňuje docílit nižší požadované kapacity na straně Objednatele proti ostatním hodnoceným nabídkám a nabídka je tak v tomto aspektu hodnocena jako nejlepší.“

123.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, čtvrtý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník v rámci tohoto aspektu pouze odkazuje na dodržení požadavků služby 12 – Rozvoj modulu, aniž by se blíže vyjádřil ke způsobu naplnění tohoto aspektu. Obecná pravidla rozvoje modulu upravuje základní odpovědnosti při ověření vlastnosti řešení po nasazení rozvojových požadavků, nicméně tato je jak pracnější, tak méně transparentní z pohledu Objednatele než v případě obou dalších hodnocených nabídek.“

124.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, čtvrtý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Ověření kvality je transparentně řízeno dokumentovanými testovacími scénáři. Objednatel má možnost posoudit rozsah a poté pouze selektivně ověřit korektnost předložených dokumentovaných výstupů. V tomto aspektu je tak nabídka uchazeče nejen nejefektivnější
z pohledu zapojení Objednatele, ale navržený přístup umožňuje nejtransparentnější ověření zachování požadovaných vlastností“

125.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce společnosti SNE v rámci hodnocení subkritéria Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, čtvrtý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník v rámci testování hovoří o automatizovaném testování při nasazení. Tato deklarace není nijak blíže rozvedena a není vyjasněna odpovědnost a kompetence za definici rozsahu a obsahu testů a transparentnosti jejich provádění vůči objednateli

Proti nejlépe hodnocené nabídce v tomto aspektu, je tak ověření zachování požadovaných vlastností řešení po nasazení rozvojových požadavků méně efektivní z pohledu objednatele a méně transparentní.“

126.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, první aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník zvolil metodiku Prince2 pro projektové řízení a Select Perspective pro vytvoření modulu. V případě projektového řízení podrobně popsal základní projektové mechanismy a role jednotlivých zainteresovaných osob. Představení vývojové metodiky je stručnější, avšak obsahuje v dostatečné míře detailu popsanou vzájemnou součinnost se zadavatelem.
Z pohledu předmětu plnění a časovým omezením spojenými s dodáním AIS NIPEZ je zvolený metodický základ vhodný a srovnatelný s druhou nabídkou, hodnocenou shodně jako nejlepší v tomto aspektu.“

127.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, druhý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník v rámci tohoto aspektu pouze zrekapituloval zadání. Nicméně jím zvolený metodický základ upravuje přípravu dokumentace řešení a přístup účastníka tak lze z tohoto dovodit. Proti nejlépe hodnocené nabídce v tomto aspektu však bude muset dojít k usazení rozsahu dokumentace v průběhu projektu, což ve srovnání přístupu přinese nižší efektivitu realizace.“

128.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, druhý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník rozpracoval strukturu zadáním požadované dokumentace i projektové dokumentace a popsal částí klíčových dokumentů. Z nabídky účastníky je tak zcela patrný rozsah a způsob zpracování dokumentace a nabídka je v tomto aspektu hodnocena jako nejlepší.“

129.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, čtvrtý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník popisuje Interní testování: vývojářem, analytikem, testerem a bezpečnostním architektem. Bez bližšího upřesnění je pak zmíněno automatizované testování. Zadavatelské testování není rovněž nijak blíže rozvedeno. Ve srovnání s nejlépe hodnocenou nabídkou
v tomto aspektu tak bude nutné v průběhu projektu doladit rozsah a metodiku testování a přístup popsaný v nabídce je výrazně méně efektivní než v případě nejlépe hodnocené nabídky v tomto aspektu.“

130.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, čtvrtý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Testování je postaveno na průběžném vyhodnocování výsledků sprintů a následném celkovém testování při předání projektu. Rozsahem zamýšlených testů účastník pokrývá ověření všech potřebných aspektů řešení. Minimalizováno je požadované zapojení objednatele, který má možnost schválením rozsahu testováním korigovat jeho rozsah, a především díky transparentní dokumentaci průběhu testování jej ověřovat pouze namátkově. Zvolený přístup účastníka je z hlediska pravděpodobnost přehlédnutí nedostatků před uvedením modulu do produkčního provozu vhodný a z pohledu efektivity přístupu hodnocen jako nejlepší.“

131.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník ve své nabídce přiřkl roli projektového manažera objednateli. Tato role má odpovídat za:

• Zajištění plnění dle platné Smlouvy tak, aby byly zajištěny očekávané a smluvně stvrzené výstupy ve smluvně i jinak dohodnutých parametrech (rozsah, termíny, náklady, kvalita, forma a struktura).
• Dokončení projektových aktivit v naplánovaných termínech, rozsahu, formě a kvalitě, stanovených zejména platným změním Smlouvy, harmonogramem, zápisy, úkoly apod.
• Řízení pracovních skupin.

Výše popsané je tak v konfliktním vymezení odpovědností mezi projektového manažera objednatele a dodavatele. Dále má na pracnost na straně objednatele dopad další ustanovení z nabídky účastníka, které předpokládá zapojení objednatele do řízení projektových procesů na denní bázi. Z popisu není patrný žádný konkrétní mechanismus, který by vedl k omezení pracnosti na straně objednatele.

Přístup zvolený účastníkem je tak významně méně efektivní než v případě nejlépe hodnocené nabídky v aspektu.“

132.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Zvolený metodický základ (SCRUM) je transparentní z hlediska řízení práce, ale klade obecně vyšší nároky na kapacitu zadavatele. Toto účastník eliminuje:

• sdílením odpovědnosti za výkon role Product Owner, kde není předpokládaná nutnost rekapitulace již formulovaného zadání a
• transparentní dokumentací činností účastníka (např. u testování) umožňující pouze namátkové prověřování realizace objednatelem.

Vhodnou aplikací metodiky tak účastník eliminuje její obecně vyšší pracnost a z pohledu kapacitních nároků na pracovníky Objednatele je nabídka hodnocena jako nejlepší.“

133.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce navrhovatele v rámci hodnocení subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník se opírá o metodický základ ITIL v3, jehož implementaci ve své nabídce rámcově popisuje. Z větší části se však jedná pouze o parafrázi zadání. Proti ostatním nabídkám nenabízí uchazeč v tomto aspektu žádné mechanismy pro omezení vzniku chyb způsobených lidským faktorem nad rámec zvoleného metodického základu. Z pohledu hodnoceného aspektu je tak úroveň omezení možnosti vzniku chyb způsobených lidským faktorem, příp. jejich včasná identifikace a odstranění méně efektivní než v případě nejlépe hodnocené nabídky.“

134.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Dodavatel v rámci tohoto aspektu deklaroval zajistit snížení prostoru pro chyby způsobené lidským faktorem automatickým testováním klíčových životních scénářů a rámcovým popisem aplikace metodiky ITIL v3 na provozní procesy. U automatického testování životních scénářů se jedná pouze o deklaraci, ze které není možné posoudit rozsah, způsob a účelnost deklarované aktivity a dopad na omezení vzniku chyb způsobených lidským faktorem. K omezení možnosti vzniku chyb způsobených lidským faktorem pak přispívá rovněž zvolený metodický základ (ITIL v3) a také navržený koncept automatizace vybraných provozních činností. Nabídka v tomto aspektu nejvíce omezí možnost vzniku chyb způsobených lidským faktorem a je v tomto aspektu hodnocena jako nejlepší.“

135.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce společnosti SNE v rámci hodnocení subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Omezení možnosti vzniku chyb je v nabídce založeno především na zvoleném metodickém základu (ITIL v3), architektuře řešení a automatizaci jeho provozu. Nabídka je v tomto aspektu srovnatelná s další, v tomto aspektu shodně nejlépe hodnocenou nabídkou.“

136.     Ve zprávě o hodnocení zadavatel k nabídce vybraného dodavatele v rámci hodnocení subkritéria Analytické rozpracování typové úlohy, třetí aspekt, uvedl následující slovní hodnocení:

„Účastník zvolil pro vymezení funkcionalit méně obvyklou formu zachycení. Místo obvyklého modelu případů užití vymezuje funkcionality prostřednictvím diagramů aktivit. Dekompozice řešení do funkcionalit je však úplná a z uživatelského pohledu srozumitelná. Všechny hodnocené nabídky jsou v tomto aspektu srovnatelné.“

137.     K námitce „IV. Hodnocení mimořádně nízké nabídkové ceny“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že »U služby č. 1, která spočívala v převzetí dat ze stávající seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD) a jejich import do modu AIS, bylo účastníkem zadávacího řízení SNE nabídnuto 40 000 Kč. Zadavateli se nejevila tato cena mimořádně nízká
k předmětnému plnění.

U služby č. 3, která spočívala v přípravě prostředí pro průřezové zajištění bezpečnostního monitoringu v rámci NIPEZ, bylo účastníkem zadávacího řízení SNE nabídnuto 40 000 Kč. Zadavateli se nejevila tato cena mimořádně nízká k předmětnému plnění.

U služby č. 5, která spočívala v přípravě prostředí pro průřezové zajištění ServisDesk-u v rámci NIPEZ, bylo účastníkem zadávacího řízení nabídnuto 40 000 Kč. Zadavateli se nejevila tato cena mimořádně nízká k předmětnému plnění.

U služby č. 6, která spočívala v řízeném ukončení provozu, bylo účastníkem zadávacího řízení SNE nabídnuto 30 000 Kč. Zadavateli se nejevila tato cena mimořádně nízká k předmětnému plnění.

Nabídka účastníka zadávacího řízení SNE obsahuje výrazněji nižší částku pouze v případě položky „Zajištění middleware“. To je však dáno odlišným konceptem architektury řešení a cena za službu je s ohledem na nabízenou architekturu řešení přiměřená a nelze hovořit o nepřiměřeně nízké nabídkové ceně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.«

138.     K námitce „b) Subkritérium Architektura řešení, první aspekt“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že „Zadavatel při hodnocení tohoto aspektu vycházel dle popsaných pravidel pro hodnocení a jelikož u nejlépe hodnocené nabídky uvedené nedostatky nejsou, tak je jednak zjevné, že se s daným aspektem dalo vypořádat v objemu pracnosti relevantním pro zpracování nabídky a zároveň, že odstranění tohoto nedostatku v kombinaci s nutností dopracovat řadu dalších architektonických pohledů není triviální, dojde k významnému snížení efektivity vývoje proti nejlépe hodnocené nabídce a je tak naplněna podmínka pro udělení 2 bodů.“

139.     K námitce „d) Subkritérium Navržený způsob dodání modulu, druhý aspekt“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že „Stěžovatel zde pouze rekapituluje skutečnosti, které již uvedl v nabídce a zadavatel je při hodnocení zohlednil. V nabídce mimo rekapitulace zadání a odkazu na vyhlášku upravující některé náležitosti informační koncepce a provozní dokumentace není nijak blíže vymezen rozsah zpracovávané dokumentace, který v nejlépe hodnocené nabídce nechybí. Ve srovnání tak informace obsažené v nabídce stěžovatele budou vyžadovat usazení v počátcích případné realizace a proti nejlépe hodnocené nabídce tak zjevně dojde k nižší efektivitě tvorby modulu. Toto je uvedeno v hodnocení a promítnuto také do bodového ohodnocení nabídek.“

140.     K námitce „f) Subkritérium Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že »Zadavatel se s ohledem na obsah lépe hodnocených nabídek nemůže ztotožnit se stěžovatelovým tvrzením, že „v nabídce komplexně popsal zavedení a poskytování služeb provozu a rozvoje modulu v souladu s ITIL“. Tuto skutečnost uvedl již v hodnocení a promítl do přiděleného bodového hodnocení daného aspektu.«

141.     K námitce „X. Vzájemné rozpory při hodnocení jednotlivých kritérií“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl:

K bodu a) »Zadavatel zde rozpor nevidí. Neboť dle prvního kritéria může být „metodika dodání modulu vhodná vzhledem k předmětu plnění a časovým omezením spojenými s dodáním AIS NIPEZ“ (aspekt 1) a přesto nemusí být „nejvíce minimalizovány kapacitní požadavky na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“ (aspekt 5).

Zároveň je vhodné brát v potaz, že nabídky jsou v jednotlivých aspektech hodnoceny navzájem a bodové ohodnocení v jednom aspektu nemusí nijak implikovat bodové hodnocení jiného aspektu. Na toto má dopad kvalita konkurenčních nabídek v daném aspektu.

K následnému „dovysvětlení“ kompetencí role projektového manažera Objednatele je nutné uvést, že zde stěžovatel rozšiřuje informace uvedené v nabídce (upřesněním kompetencí na prostředí a zdroje Objednatele).

Zadavatel se tak s ohledem na výše uvedené nedomnívá, že by stěžovatel uvedl jakékoliv skutečnosti, které byli obsažené v nabídkách a zadavatel je při hodnocení aspektu nezohlednil.«

K bodu b) „Zadavatel se k bodovému hodnocení obou aspektů vyjádřil rovněž již výše. Zároveň je vhodné brát v potaz, že nabídky jsou v jednotlivých aspektech hodnoceny navzájem a bodové ohodnocení v jednom aspektu nemusí nijak implikovat bodové hodnocení jiného aspektu. Na toto má dopad kvalita konkurenčních nabídek v daném aspektu.“

Právní posouzení

K námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách ve vztahu k námitce týkající se rozporu v hodnocení prvního a druhého aspektu subkritéria „Architektura řešení“

142.     Co se týče námitky týkající se vzájemných rozporů v hodnocení jednotlivých kritérií, konkrétně v hodnocení prvního a druhého aspektu subkritéria „Architektura řešení“, navrhovatel v reakci na rozhodnutí o námitkách uvádí, že tvrzení zadavatele, že se k této námitce již vyjádřil v předchozích částech rozhodnutí o námitkách, není pravdivé. Stanovisko zadavatele dle navrhovatele řeší jinou otázku a k problematice rozporu v hodnocení aspektů se naprosto nijak nevyjadřuje. Tato skutečnost je dle navrhovatele důvodem ke zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel naopak zaujímá postoj odlišný, když má za to, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách je v souladu se zákonem, protože se podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. K tomu Úřad sděluje následující.

143.     V šetřeném případě navrhovatel v námitkách konkrétně uvedl, že „Dále Stěžovatel upozorňuje na vzájemný rozpor v hodnocení prvního a druhého aspektu subkritéria Architektura řešení. Podrobnější popis tohoto rozporu je uveden v části IX. písm. c) těchto námitek.“, přičemž dále odkazuje na část IX. písm. c) námitek, kde mj. uvádí, že „Současně Stěžovatel upozorňuje, že Zadavatel je v hodnocení prvního aspektu a druhého aspektu tohoto subkritéria v rozporu, když v hodnocení prvního aspektu uvádí, že je z jednotlivých pohledů na architekturu zřejmá jejich návaznost a v hodnocení druhého aspektu Stěžovateli naopak píše, že v nabídce není zřejmá provázanost jednotlivých architektonických vrstev.“.

144.     Zadavatel k výše uvedenému nejprve v rozhodnutí o námitkách uvedl, že se k bodovému hodnocení obou aspektů vyjádřil rovněž již v předchozích bodech rozhodnutí o námitkách, tj. v části rozhodnutí o námitkách věnující se námitkám dle části IX. Věcně nesprávné hodnocení nabídek písm. b) a c) námitek. Následně zadavatel uvedl, že „Zároveň je vhodné brát v potaz, že nabídky jsou v jednotlivých aspektech hodnoceny navzájem a bodové ohodnocení v jednom aspektu nemusí nijak implikovat bodové hodnocení jiného aspektu. Na toto má dopad kvalita konkurenčních nabídek v daném aspektu.“ (viz bod 141. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedené citace je dle Úřadu jasná podstata argumentace zadavatele, který při hodnocení předmětných aspektů vychází především z toho, že každý samostatný aspekt je hodnocen „odděleně“ od dalších aspektů, neboť každý aspekt je hodnocen i ve vztahu ke kvalitě konkurenčních nabídek, která může být u každého aspektu odlišná. V tomto Úřad spatřuje podstatu zadavatelovy odpovědi na námitku navrhovatele týkající se rozporu v hodnocení prvního a druhého aspektu subkritéria Architektura řešení. Současně zadavatel odkazuje i na svou předchozí argumentaci obsaženou v části rozhodnutí o námitkách vztahující se k části IX. písm. b) a c) námitek, kde podrobně popisuje, proč hodnotil jednotlivé nabídky v předmětných aspektech tak, jak je hodnotil, resp. proč je v daných aspektech nabídka navrhovatele horší než nabídka vybraného dodavatele.

145.     Úřad tak ve vztahu k této části námitek neshledal vady rozhodnutí o námitkách, jež by zapříčinily jeho nezákonnost. Současně Úřad uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu napadal nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách i u dalších námitek, přičemž Úřad se tímto bude zabývat dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí samostatně v rámci vypořádání jednotlivých částí návrhu.

K netransparentním listinám

146.     Navrhovatel v první části návrhu napadá netransparentnost některých z listin vydávaných v zadávacím řízení, přičemž konkrétně uvádí, že zadavatel listiny nedatuje a některé ani nepodepisuje. Listiny vydávané zadavatelem v rámci zadávacího řízení jsou dle navrhovatele matoucí a vzájemně zaměnitelné. Takový postup je dle navrhovatele v rozporu s principy transparentnosti veřejných zakázek. Oznámení o výběru dodavatele pak dle navrhovatele nesplňuje základní předpoklad platnosti jakékoliv listiny, protože vůbec není podepsáno. Navrhovatel tedy má za to, že dosud nedošlo k doručení platného oznámení o výběru dodavatele a dosud tedy neběží lhůta k podání námitek.

147.     K tomu Úřad uvádí, že ze stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj s názvem „Podepisování elektronických úkonů v zadávacím řízení“ ze dne 17. 10. 2018[1] (dále jen „stanovisko MMR“) vyplývá, že problematiku podepisování elektronických úkonů (dokumentů) v zadávacím řízení upravuje § 211 odst. 5 zákona, který je speciální úpravou oproti pravidlům stanoveným v § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSVD“). Konkrétně důvodová zpráva ZSVD k § 5 až § 7 uvádí, že »Zvláštní zákony (například zákon o zadávání veřejných zakázek, volební zákony) obsahují speciální úpravu, kterou tato pravidla „zmírňují“, např. povolením použití i nižší úrovně elektronického podpisu („obyčejný“ elektronický podpis, zaručený elektronický podpis) nebo tím, že elektronický podpis nevyžadují, případně naopak obecná pravidla zpřísňují, např. požadavkem pouze na kvalifikovaný elektronický podpis.«.

148.     Dále Úřad konstatuje, že z § 211 odst. 5 zákona vyplývá, že až v případě, kdy elektronická komunikace probíhá jinak než prostřednictvím elektronického nástroje ani datové schránky (tj. zpravidla prostřednictvím e-mailu), vyžaduje zákon opatření zprávy elektronickým podpisem, a to v případě dokumentů uvedených v tomto ustanovení. Výše citované stanovisko MMR ve vztahu k elektronické komunikaci uskutečňované prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky (a to včetně úkonů vyjmenovaných v § 211 odst. 5 zákona) taktéž uvádí, že datová zpráva nemusí být podepsána, pokud umožňuje určení jednající osoby, což obecně bude v případě zpráv řádně zasílaných elektronickým nástrojem splněno, neboť je zde možné snadno identifikovat osobu, která daný úkon provedla.

149.     V šetřeném případě ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel v zadávacím řízení pro podání nabídek využil elektronický nástroj (konkrétně Národní elektronický nástroj dostupný na adrese https://nen.nipez.cz/). Současně z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že jednotlivé úkony zadavatele napadené navrhovatelem byly taktéž učiněny v rámci tohoto elektronického nástroje. Z uvedeného je tak dle Úřadu zjevné, že i v případě, kdy zadavatel nepodepisoval jednotlivé dokumenty elektronickým podpisem, stále postupoval v mezích § 211 odst. 5 zákona, neboť všechny navrhovatelem napadené dokumenty byly účastníkům odesílány v rámci komunikace v elektronickém nástroji, a tedy zadavatel neměl s ohledem na výše uvedené povinnost je podepisovat. 

150.     Současně Úřad uvádí, že z pohledu naplnění zásady transparentnosti v případě dokumentů, ve kterých dle slov navrhovatele není uveden jak podpis, tak ani datum vyhotovení daného dokumentu, má Úřad za to, že s ohledem na výše uvedené je v rámci komunikace pomocí elektronického nástroje jasně seznatelné, kdo jaký úkon a kdy provedl, přičemž v tomto ohledu není nijak narušena zásada transparentnosti. Uvedené závěry Úřadu se vztahují i na dokumenty, které navrhovatel označuje jako vzájemně zaměnitelné (např. oznámení o výběru a první oznámení o výběru), neboť v rámci komunikace v elektronickém nástroji je vždy možné určit, o který dokument se jedná a kdy byl odeslán, přičemž Úřad k tomu dodává, že přestože navrhovatel v návrhu brojí proti tomu, že jsou tyto dokumenty zaměnitelné, sám tyto dokumenty přikládá jako přílohu návrhu s jejich konkrétním označením (tj. navrhovatel pojmenoval tyto přílohy např. „První_oznámení_o_výběru_dodavatele“, „Druhé_oznámení_o_výběru_dodavatele“ apod., přičemž toto označení dokumentů se shoduje i s označením dle zadavatele, které Úřad obdržel v rámci dokumentace o zadávacím řízení), a tudíž v konečném důsledku je zřejmé, že i sám navrhovatel je schopen určit, „který dokument je který“.  

151.     Úřad tak k námitce týkající se transparentnosti listin vydávaných zadavatelem v zadávacím řízení uzavírá, že neshledal porušení zásady transparentnosti dle § 6 zákona.

K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny

152.     Navrhovatel v další části návrhu brojí proti tomu, že nedošlo k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) ve vztahu k účastníkovi zadávacího řízení SNE. Nabídka tohoto účastníka dle navrhovatele vykazuje podstatné rozdíly oproti nabídkovým cenám ostatních účastníků. Neprovedením hodnocení MNNC účastníka SNE a nezdůvodněním tohoto postupu v zadávací dokumentaci zadavatel dle navrhovatele porušil zákon, zejména princip transparentnosti veřejných zakázek dle § 6 zákona. V návaznosti na výše uvedené se Úřad zabýval otázkou, zda zadavatel postupoval při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu se zákonem.

153.     Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že smyslem ustanovení § 113 zákona, jež upravuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je chránit zadavatele před „agresivní“ cenotvorbou konkurentů z řad zájemců o získání veřejné zakázky. Současně je nutno dodat, že tato ochrana zadavatele není absolutní, tzn. shora citované ustanovení zákona zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“. Právě řečené znamená, že i v případě pochybností o tom, zda je nabídnutá cena některým z dodavatelů reálná a je možné za ni konkrétní veřejnou zakázku z ekonomického hlediska smysluplně realizovat, je právem zadavatele se rozhodnout (pokud nejde o některou ze situací popsaných níže), zda takového dodavatele, o jehož nabídkové ceně má pochybnosti, ze zadávacího řízení vyloučí, či nikoliv. V souvislosti s výše uvedeným je nutné akcentovat, že zákon i nadále pracuje s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení za situace kdy je v jeho nabídce obsažena mimořádně nízká nabídková cena. V tomto ohledu lze poukázat na ustanovení § 113 odst. 6 zákona. Citované ustanovení například ukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení tehdy, jestliže z jím poskytnutého objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, čili mj. z důvodu nedodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky. Pokud tedy příslušný účastník zadávacího řízení v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny nepotvrdí, že jeho nabídková cena není mimořádně nízká právě v důsledku porušování povinností vyplývajících z právních předpisů, které se vztahují k předmětu veřejné zakázky, pak zadavatel podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona musí takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, tj. vyloučení je v tomto případě obligatorní. Jestliže tedy zadavatel identifikuje nabídkovou cenu některého z účastníků jako mimořádně nízkou, čili získá o reálnosti jím předložené ceny pochybnosti, je jeho povinností postupovat dle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Za předpokladu, že z tohoto zdůvodnění následně vyplyne, že nabídková cena daného účastníka je mimořádně nízká vlivem nedodržování (porušování) právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, stíhá zadavatele povinnost aplikovat § 113 odst. 6 zákona a tohoto účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

154.     Úřad v dalším sděluje, že pochybnosti o mimořádně nízké nabídkové ceně, resp. o reálnosti nabídkové ceny, mohou být na straně zadavatele vyvolány dvěma způsoby. Předně k těmto pochybnostem může zadavatel dospět sám, např. v důsledku toho, že nabídková cena jednoho z účastníků zadávacího řízení je markantně nižší než nabídkové ceny zbývajících účastníků. Druhým způsobem, kterak zadavatel může získat pochybnosti o reálnosti (opodstatněnosti) nabídkové ceny, je upozornění na tuto eventualitu „zvenčí“, tj. typicky prostřednictvím konkrétního podání od jiného účastníka zadávacího řízení. K tomu Úřad dále poznamenává, že zadavatel je v celém průběhu zadávacího řízení povinen zajistit dodržování základních zásad zadávacího řízení stanovených v ustanovení § 6 zákona, mezi něž spadá i zásada transparentnosti.

155.     Z rozhodnutí o výběru vyplývá, že zadavatel ve vztahu k MNNC posuzoval cenu nabízenou vybraným dodavatelem, o posouzení nabídkových cen ostatních účastníků z hlediska MNNC není v dokumentaci o zadávacím řízení zmínka. Poté, co zadavatel obdržel námitky navrhovatele, v nichž navrhovatel srovnával dílčí nabídkové ceny společnosti SNE s dílčími nabídkovými cenami ostatních účastníků, přičemž dále uvedl, že „Tyto cenové rozdíly jsou zcela jednoznačně indikací zjevně mimořádně nízké ceny, která s sebou nese povinnost vyzvat Zadavatele k objasnění nabídkové ceny.“, vydal rozhodnutí o námitkách, v němž ve vztahu k nabídce společnosti SNE mj. konstatoval, že »U služby č. 1, která spočívala v převzetí dat ze stávající seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD) a jejich import do modu AIS, bylo účastníkem zadávacího řízení SNE nabídnuto 40 000 Kč. Zadavateli se nejevila tato cena mimořádně nízká k předmětnému plnění. U služby č. 3, která spočívala v přípravě prostředí pro průřezové zajištění bezpečnostního monitoringu v rámci NIPEZ, bylo účastníkem zadávacího řízení SNE nabídnuto 40 000 Kč. Zadavateli se nejevila tato cena mimořádně nízká
k předmětnému plnění. U služby č. 5, která spočívala v přípravě prostředí pro průřezové zajištění ServisDesk-u v rámci NIPEZ, bylo účastníkem zadávacího řízení nabídnuto 40 000 Kč. Zadavateli se nejevila tato cena mimořádně nízká k předmětnému plnění. U služby č. 6, která spočívala v řízeném ukončení provozu, bylo účastníkem zadávacího řízení SNE nabídnuto 30 000 Kč. Zadavateli se nejevila tato cena mimořádně nízká k předmětnému plnění. Nabídka účastníka zadávacího řízení SNE obsahuje výrazněji nižší částku pouze v případě položky „Zajištění middleware“. To je však dáno odlišným konceptem architektury řešení a cena za službu je s ohledem na nabízenou architekturu řešení přiměřená a nelze hovořit o nepřiměřeně nízké nabídkové ceně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Porovnání s nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení nepovažuje zadavatel za rozhodující. Jak se uvádí např. v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. R0179/2018 ze dne 21. ledna 2019 „není tedy rozhodné, jakou cenu nabídnou ostatní dodavatelé (i když se samozřejmě jedná o důležitou indicii), ale jaká je hodnota předmětu veřejné zakázky.“ V tomto rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže potvrdil, že „jestliže pak zadavatel dospěl k závěru, že se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu nejedná, nebyl povinen vyzvat dodavatele k jejímu zdůvodnění. Stěžovatel ve své námitce neuvádí, že by některá z dílčích cenových nabídek účastníka zadávacího řízení byla mimořádně nízká ve vztahu ke konkrétnímu dílčímu plnění. Zadavatel tudíž dosud svůj názor na ceny účastníka zadávacího řízení SNE nezměnil …“.«

156.     Z uvedeného je zřejmé, že přestože zadavatel před obdržením námitek navrhovatele nabídkovou cenu účastníka SNE z hlediska MNNC neposuzoval (nebo toto posouzení přinejmenším nezachytil v dokumentaci o zadávacím řízení), pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny tohoto účastníka, které by mohly vést k jeho povinnému vyloučení, nezískal ani poté, co byl na případnou MNNC v jeho nabídce upozorněn navrhovatelem.

157.     K tomu Úřad dále uvádí, navrhovatel svými námitkami zadavatele sice upozornil na to, že nabídková cena vybraného dodavatele může být mimořádně nízká s ohledem na nízkou cenu některých z dílčích hodnocených položek, nicméně v námitkách neuvedl nic o tom, že by snad nabídková cena společnosti SNE měla být mimořádně nízká vlivem skutečností, jež případně mohou představovat obligatorní důvod pro vyloučení ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 zákona.

158.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že navrhovatel v námitkách nepředložil žádné relevantní argumenty týkající se toho, že nabídková cena společnosti SNE může být eventuálně mimořádně nízká z důvodu nedodržení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu šetřené veřejné zakázky či z pracovněprávních předpisů (§ 113 odst. 4 písm. a) zákona) nebo obdržení neoprávněné veřejné podpory (§ 113 odst. 4 písm. b) zákona). Navrhovatel tak dle názoru Úřadu na základě předmětných námitek nevnesl do zadávacího řízení pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny společnosti SNE, neboť nevyjádřil přesvědčení, že nabídková cena společnosti SNE je mimořádně nízká vlivem skutečností, jež případně mohou představovat obligatorní důvod pro vyloučení ze zadávacího řízení podle
§ 113 odst. 6 zákona.

159.     Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel měl nabídky účastníků, včetně nabídky účastníka SNE, posoudit z hlediska MNNC již před hodnocením nabídek, neboť pokud by došlo k vyloučení nabídky účastníka SNE pro MNNC, dojde k celkové změně v hodnocení nabídek. K tomu Úřad v návaznosti na výše popsaná zjištění uvádí, že zadavatel dle svého tvrzení v rozhodnutí o námitkách nabídkovou cenu účastníka SNE za mimořádně nízkou nepovažoval a současně navrhovatel ve svých námitkách neuvedl žádné relevantní skutečnosti, které by mohly představovat obligatorní důvod vyloučení účastníka SNE ve smyslu § 113 odst. 6 zákona. Je tedy zřejmé, že sám zadavatel účastníka SNE ze zadávacího řízení vyloučit nehodlal, a současně nelze nijak dovodit, že by měl dle zákona povinnost jej vyloučit. Z toho tedy vyplývá, že závěr navrhovatele, podle něhož v případě, že by zadavatel nabídku účastníka SNE z hlediska MNNC posoudil již před hodnocením nabídek, mohlo dojít ke změně v pořadí nabídek, nelze považovat za správný, neboť nelze z ničeho dovodit, že by takový postup zadavatele (tj. posouzení nabídky účastníka SNE z hlediska MNNC před hodnocením nabídek) mohl reálně vést k vyloučení účastníka SNE.   

160.     Úřad tak k této části návrhu uzavírá, že postup zadavatele, který před hodnocením nabídek neposoudil nabídku účastníka SNE z hlediska MNNC, neshledává s ohledem na výše popsané skutkové okolnosti případu jako nezákonný.   

K hodnocení nabídek účastníků

Obecně k hodnocení nabídek ve vztahu k hodnocení subjektivních kritérií

161.     Navrhovatel v dalších částech návrhu napadá samotné hodnocení kvality v rámci provedeného hodnocení nabídek. K tomu Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že podle § 119 odst. 1 zákona je zadavatel povinen provést hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci. Povinnost zadavatele dodržovat při hodnocení nabídek pravidla hodnocení předem stanovená v zadávacích podmínkách vychází ze zásady transparentnosti, jedné ze základních zásad zakotvených v § 6 odst. 1 zákona, kterou je zadavatel povinen dodržovat v celém průběhu zadávacího procesu.

162.     S odkazem na právě uvedené tak Úřad konstatuje, že v rámci hodnocení nabídek má zadavatel povinnost respektovat pravidla, jež pro tento účel předem stanovil v zadávací dokumentaci, což kromě ustanovení § 119 odst. 1 zákona vyplývá již ze samotného zákonného imperativu, aby zadavatel postupoval v zadávacím procesu transparentně, přičemž i samotné hodnocení musí zadavatel provést transparentně.

163.     Zásada transparentnosti je zásadou, jež určuje požadavek na postup zadavatele, který musí zajistit zadání veřejné zakázky průhledným způsobem, musí zajistit pořízení dokumentace, jasné vymezení kritérií hodnocení, řádné odůvodnění rozhodnutí přijatých v rámci zadávacího řízení a obecně přezkoumatelnost postupu zadavatele (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 104/2012 - 51 ze dne 27. 11. 2014).

164.     Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je přitom nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Ca 166/2005 - 125 ze dne 14. 5. 2007).

165.     K transparentnosti hodnocení nabídek Úřad sděluje, že klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je písemná zpráva o hodnocení nabídek. V rámci zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení musí tedy zadavatel věnovat zvýšenou pozornost též popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením jeho náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je pak zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních kritérií.

166.     Jak vyplývá kupř. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 90/2013 - 50 ze dne 7. 1. 2016, zadavatel musí i s ohledem na zásadu transparentnosti přesně popsat postup svého hodnocení, musí vymezit: předmět hodnocení, způsob hodnocení a preference, kdy platí, že nedostatečnost zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (písemné zprávy o hodnocení nabídek) znamená hodnocení netransparentní. Zadavatel je proto povinen pořídit takovou zprávu, ve které je uveden krom jiného i popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním.

167.     Právě citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně rovněž akcentuje nutnost zdůvodnit výběr vybraného dodavatele, včetně způsobu, jakým k němu došlo, což by mělo být precizně popsáno především u subjektivních, nekvantifikovatelných (nepočitatelných) hodnotících kritérií, které nelze dosadit do předem daného vzorce. Ačkoli tato skutečnost klade na zadavatele, resp. hodnoticí komisi, zvýšené nároky, kdy lze přiznat, že v případě nekvantifikovatelných kritérií není možné zcela objektivní poměřování jednotlivých nabídek, tedy je zde nepochybně nezbytný určitý volní aspekt a úvaha hodnotící komise, musí hodnocení nabídek i v takovýchto případech probíhat tak, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle zadavatele a bylo možné předmětné hodnocení přezkoumat.

168.     Zadavatel, resp. hodnoticí komise, by tedy měli popsat způsob hodnocení nabídek podle jednotlivých dílčích kritérií tak, aby výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky byl transparentní, a to obzvláště u nekvantifikovatelných kritérií, k nimž by měl být podán důkladný popis, proč byla určitá nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k nabídkám ostatním.

169.     Obdobný názor vyjádřil též Úřad, a to již ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S603/2012/VZ-4065/2013/532/RNi ze dne 5. 3. 2013, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R83/2013/VZ-25843/2014/323/PMo/LPt ze dne 8. 12. 2014. Úřad tak i zde v souladu s rozhodovací praxí akcentuje, že zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních, kritérií. Při hodnocení podle těchto kvalitativních kritérií musí zadavatel ve zprávě hodnocení nabídek vždy slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly zadavatele k rozdílnému bodovému hodnocení nabídek u stejného kritéria. Zpráva o hodnocení nabídek tedy musí obsahovat písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive slovní okomentování názoru a postupu zadavatele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil zadavatel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů.

170.     Z výše uvedeného tedy vyplývá, že písemná zpráva o hodnocení nabídek by měla mj. obsahovat podrobný popis hodnocení jednotlivých nabídek (v rámci jednotlivých kritérií hodnocení) s uvedením náležitého odůvodnění, včetně odůvodnění počtu přidělených bodů, přičemž z předmětné zprávy by mělo vyplývat, proč byla konkrétní nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k nabídkám ostatním.

171.     Úřad k výše uvedenému dodává, že současně však nelze opomenout skutečnost, že není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů zadavatele, resp. členů hodnoticí komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 - 100 ze dne 6. 11. 2009). Z citovaného rozsudku dále rovněž vyplývá, že Úřad nicméně musí dbát na to, aby komise, resp. zadavatel k výsledku hodnocení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění.

172.     Jak bylo uvedeno výše, Úřad nemůže vstupovat do myšlenkových pochodů zadavatele. V rámci své přezkumné činnosti tedy Úřad šetří, zda hodnocení bylo uskutečněno zákonem stanoveným způsobem, transparentně, a zda je tak ve svém důsledku přezkoumatelné. Jinými slovy řečeno, pravomoci Úřadu sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast dodavatelů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004).

173.     Úřad pro úplnost dodává, že byť se výše uvedené rozsudky a rozhodnutí vztahují k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze jejich závěry plně vztáhnout i na nynější právní úpravu hodnocení nabídek obsaženou v zákoně, neboť pojetí hodnocení nabídek, stejně jako výklad zásady transparentnosti, nedoznaly přijetím nové právní úpravy zásadních změn.

174.     Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona pořídí zadavatel písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek. Z citovaného ustanovení zákona tak vyplývá, že písemná zpráva o hodnocení nabídek musí obsahovat popis celého postupu zadavatele při hodnocení nabídek, a to jak pro každou nabídku ve vztahu k jednotlivým kritériím hodnocení zvlášť, tak i v jejich souhrnu.

175.     Ve vztahu k popisu hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení lze přitom akcentovat, že za situace, kdy zadavatel zvolil pro účely hodnocení nabídek tzv. kritéria kvality, jež nejsou číselně vyjádřitelná, tedy objektivně měřitelná, současně platí, že popis způsobu hodnocení by měl zachycovat úvahy zadavatele tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit způsob, jímž zadavatel přiděloval body jednotlivým nabídkám. Právě slovní popis hodnocení u kvalitativních kritérií je prvkem, jenž by měl propojovat skutečnosti uvedené v nabídkách s hodnocením zadavatele, a představuje tak srozumitelnou, konzistentní a logickou aplikaci pravidel (způsobu hodnocení), jež zadavatel učinil součástí zadávacích podmínek [srov. komentář k § 119 odst. 2 písm. d) zákona, in PODEŠVA, Vilém, SOMMER, Lukáš, VOTRUBEC, Jiří, FLAŠKÁR, Martin, HARNACH, Jiří, MĚKOTA, Jan, JANOUŠEK, Martin. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-102-6].

176.     Pouze takový způsob hodnocení může být přitom též v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, kdy výše uvedené je současně v souladu se závěry vyplývajícími z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 90/2013 - 50 ze dne 7. 1. 2016 (viz bod 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a to, že pokud zadavatel stanoví pro hodnocení nabídek kvalitativní (nepočitatelné) kritérium hodnocení, musí ve zprávě o hodnocení nabídek o to důsledněji dbát na přezkoumatelný popis a výsledek hodnocení v tomto kritériu.

K nesprávnému hodnocení jednotlivých aspektů a subkritérií v rozporu se zadávací dokumentací – hodnocení „nejlepších“ nabídek

177.     Navrhovatel má za to, že zadavatel nedodržel postup hodnocení stanovený v zadávací dokumentaci, když dle jeho názoru mělo dojít u každého aspektu k výběru pouze jedné nejlepší nabídky. Výraz „nejlepší“ dle navrhovatele jasně ukládá výběr jedné nabídky, která danému kritériu vyhovuje nejlépe. Dle navrhovatele není možné označit všechny nabídky za „nejlepší“, jak k tomu při hodnocení nabídek ve skutečnosti došlo. Zadavatel se naopak neshoduje s interpretací navrhovatele, že „nejlepší v rámci příslušného aspektu“ smí být pouze jedna nabídka. Naopak má za to, že i z definice pravidel pro přidělení 3, 2 nebo 1 bodu je zřejmé, jaké nedostatky by musela nabídka mít, aby jí mohlo být přiděleno nižší bodové hodnocení. Úřad se tak dále bude zabývat tím, zda zadavatel při hodnocení nabídek postupoval podle pravidel hodnocení uvedených v zadávací dokumentaci.

178.     V šetřeném případě zadavatel stanovil jako kritéria hodnocení nabídkovou cenu (váha 50 %) a kvalitu a technickou úroveň nabízeného řešení (váha 50 %), jíž dále rozdělil na 5 samostatných subkritérií, která se dále člení na jednotlivé dílčí parametry hodnocení. V subkritériu I., jež se týká vhodnosti návrhu architektury řešení, je celkem 6 dílčích aspektů, v subkritériu II., jímž je hodnocena vhodnost návrhu architektury řešení z pohledu budoucího rozvoje, jsou celkem 4 dílčí aspekty, v subkritériu III., jež se týká navrženého způsobu dodání modulu, je 5 dílčích aspektů, v subkritériu IV., jež se týká navrženého způsob provozního zajištění a rozvoje modulu, jsou 3 dílčí aspekty, v subkritériu V., jež se týká analytické rozpracování typové úlohy, je 6 dílčích aspektů, (viz body 100. až 105. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

179.     Zadavatel taktéž v zadávací dokumentaci stanovil, že při hodnocení nabídek v rámci jednotlivých subkritérií přidělí nabídce za každý aspekt body od 1 do 4. Dále zadavatel uvedl klíč, dle kterého se budou přidělovat jednotlivé body. Konkrétně zadavatel uvedl, že řešení, které je nejlepší v rámci příslušného aspektu, ohodnotí 4 body. Nabídku, která proti nejlepšímu řešení v rámci příslušného aspektu vykazuje nedostatky, které částečně snižují efektivitu vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení, ale nemají dopad na jeho cílovou kvalitu nebo použitelnost z pohledu uživatelů, pak zadavatel měl hodnotit 3 body. Následně řešení, které proti nejlepšímu řešení v rámci příslušného aspektu vykazuje nedostatky, které snižují cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu uživatelů nebo významně snižují efektivitu vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení, měl zadavatel hodnotit 2 body, a nakonec 1 bodem měl hodnotit nabídku, která je v rámci příslušného aspektu vnitřně nekonzistentní, nebo v ní jsou požadavky zadavatele interpretovány nesprávně s ohledem na účel použití modulu, nebo není patrné, jak bude hodnocený aspekt řešení naplněn (viz bod 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel současně uvedl u každého subkritéria základní cíle hodnocení tohoto subkritéria a zadavatelem preferovaná řešení (viz body 101. až 105. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

180.     Součástí písemné zprávy o hodnocení nabídek zadavatel učinil tabulku zachycující hodnocení kritéria kvalita a technická úroveň nabízeného řešení, kde je ve vztahu ke každé obdržené nabídce uveden počet přidělených bodů v rozpisu dle dílčích aspektů jednotlivých subkritérií hodnocení a slovní popis zachycující skutečnosti rozhodné pro přidělení těchto bodů.

181.     K výše uvedenému Úřad uvádí, že ze zmíněné stupnice (viz bod 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zřetelně vyplývají předem stanovené podmínky pro udělování bodů. Ze zadávacích podmínek vyplývá, že čtyřmi body bude ohodnocena nabídka nabízející řešení, které je nejlepší v rámci příslušného hodnoceného aspektu. Dle Úřadu přitom z povahy nastaveného hodnocení a též z povahy předmětu plnění plyne, že takto „nejlepších“ řešení může být v rámci téhož aspektu více. Úřad má za to, že více dodavatelů může předložit ve svých nabídkách srovnatelná řešení nebo dokonce zcela identická řešení (např. každý z dodavatelů zvolí naprosto stejnou technologii, metodiku apod.), přičemž pokud by Úřad přistoupil k výkladu navrhovatele, nemohl by zadavatel v takovémto případě hodnotit všechny tyto nabídky 4 body, což by popíralo smysl daného hodnocení. Předpoklady bodování 2 nebo 3 body pak vychází ze srovnání s „nejlepším řešením“, a to v tom smyslu, že definují charakter nedostatků, jejichž výskyt v nabídce vede k tomu, že ji nelze v příslušném aspektu hodnotit „jako nejlepší“, tedy udělit jí 4 body. V souhrnu se tak definované bodování jeví být svou povahou založené především na negativním principu v tom smyslu, že pokud nabídka vykazuje určité nedostatky, zápory definovaného charakteru, je dle povahy daných nedostatků ohodnocena nižším než plným počtem bodů, a pokud dané nedostatky odpovídají svým charakterem podmínkám pro udělení 1 bodu, je předmětná nabídka za daný aspekt hodnocena 1 bodem. Úřad současně poznamenává, že vhodnost takto nastavených pravidel pro hodnocení není předmětem přezkumu tohoto řízení.

182.     Lze shrnout, že ze zadání pravidel hodnocení dle Úřadu nikterak nevyplývá, že by snad vícero či všechny nabídky nemohly být shodně hodnoceny plným počtem bodů v daném aspektu. Úřad ani neshledává nic nelogického na tom, když „nejlepších“ řešení je shledáno více, přičemž o rozumnosti zadavatelem zastávaného výkladu zadávacích podmínek svědčí již to, že v opačném případě by se bezúčelně hodnocení nabídek dle stanovených pravidel stalo prakticky nemožným u aspektů, které v úplnosti dostatečným způsobem splnilo více dodavatelů a zadavatel by tak nebyl schopen shledat důvody pro udělení nižšího počtu bodů. Úřad tak má za to, že zadavatel při provedeném hodnocení nabídek nepostupoval v rozporu se zadávacími podmínkami, když v určitých hodnocených aspektech bodově ohodnotil jako nejlepší (tedy 4 body) více než jednu nabídku.

K údajné nepřezkoumatelnosti subjektivního hodnocení

183.     Navrhovatel v této části návrhu poukazuje na tři konkrétní části hodnocení, které považuje za nekonkrétní a nepřezkoumatelné. V prvé řadě navrhovatel zmiňuje, že v rámci hodnocení jeho nabídky (subkritérium Architektura řešení, druhý aspekt) zadavatel mimo jiné uvádí, že „nabídka vykazuje v tomto hodnoceném aspektu dílčí faktické chyby“. Zadavatel však dle navrhovatele tyto faktické chyby nepopisuje, a proto má být toto tvrzení nepřezkoumatelné. K tomu Úřad uvádí, že navrhovatelem citovaná věta je vytržena z kontextu celého hodnocení předmětného aspektu. Ve dvou odstavcích předcházejících navrhovatelem citované větě zadavatel podrobně popsal ony „dílčí faktické chyby“ nabídky navrhovatele, když mj. uvedl, že „Účastník volí jako metodický základ návrhu architektury tzv. Zachmanův Framework. Z této komplexní metodiky však k rozpracování v nabídce vybírá pouze aplikační, technologickou a fyzickou architekturu.“ a taktéž v dalším odstavci zadavatel uvedl, že „V nabídce není zřejmá provázanost jednotlivých architektonických vrstev a použitá notace pro jejich zachycení rovněž nedrží žádné standardy a tam, kde je nějaký standard využit (např. prvky UML) je tento využit nesprávně.“ (viz bod 116. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle Úřadu je z citovaných pasáží hodnocení předmětného aspektu zřejmé označení dvou okruhů „dílčích chyb“ nabídky navrhovatele.  

184.     Co se týče druhé části hodnocení nabídky navrhovatele (subkritérium Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, čtvrtý aspekt), kterou navrhovatel považuje za netransparentní, neboť dle navrhovatele zadavatel nijak nevymezuje, v čem spočívá vyšší pracnost a menší transparentnost „z pohledu Objednatele“, Úřad uvádí, že v předmětném aspektu zadavatel hodnotil aspekt „umožní nejtransparentnější ověření zachování požadovaných vlastností  řešení po nasazení rozvojových požadavků s co nejmenší pracností na straně Objednatele“.  Ze slovního popisu hodnocení nabídky navrhovatele pak vyplývá, že navrhovatel „pouze odkazuje na dodržení požadavků služba 12 – Rozvoj modulu, aniž by se blíže vyjádřil ke způsobu naplnění tohoto aspektu“, přičemž dále zadavatel uvádí, že „Obecná pravidla rozvoje modulu upravuje základní odpovědnosti při ověřeni vlastností řešení po nasazení rozvojových požadavků“ (viz bod 118. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Závěrem hodnocení pak zadavatel uvádí, že toto řešení je pracnější a méně transparentnější z pohledu objednatele než v případě obou dalších hodnocených nabídek. Úřad tak má za to, že zadavatel v hodnocení popsal svou základní tezi hodnocení, přičemž závěrem uvedl, že vyšší pracnost a menší transparentnost z pohledu objednatele vyvozuje ze srovnání s ostatními nabídkami. Z porovnání hodnocení tohoto aspektu v rámci nabídky navrhovatele a v rámci ostatních nabídek (zejména nabídky vybraného dodavatele, která byla v tomto aspektu hodnocena plnými 4 body) má Úřad za to, že jazykově je zjevné, že tyto ostatní nabídky jsou zadavatelem hodnoceny lépe, když v případě nabídky vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že „Ověření kvality je transparentně řízeno dokumentovanými testovacími scénáři. Objednatel má možnost posoudit rozsah a poté pouze selektivně ověřit korektnost předložených dokumentovaných výstupů.“ a v případě nabídky společnosti SNE, která byla hodnocena 3 body uvádí, že „Účastník v rámci testování hovoří o automatizovaném testování při nasazení. Tato deklarace není nijak blíže rozvedena a není vyjasněna odpovědnost a kompetence za definici rozsahu a obsahu testů a transparentnosti jejich provádění vůči objednateli“. Dle Úřadu je tedy zřejmé, že zatímco navrhovatel se dle zadavatele ve své nabídce blíže nevyjadřuje ke způsobu naplnění hodnoceného aspektu, nabídky dvou ostatních účastníků obsahují podrobnější informace o způsobu naplnění hodnoceného aspektu, a proto byly hodnoceny lépe.

185.     K třetí části hodnocení nabídky navrhovatele (subkritérium Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt), kterou navrhovatel považuje za netransparentní a ke které uvádí, že zadavatel dospívá k závěru o konfliktním vymezení odpovědností projektového manažera objednatele a dodavatele, aniž by konkretizoval, v jakých konkrétních případech dochází ke konfliktu odpovědnosti, Úřad uvádí, že zadavatel v hodnocení k předmětnému aspektu uvedl, že „Účastník ve své nabídce přiřkl roli projektového manažera objednateli“, přičemž následně zadavatel rozvedl tři okruhy činností, za které má tato role, tj. role projektového manažera, odpovídat (viz bod 131. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tak má za to, že navrhovatel opětovně vytrhává části hodnocení zadavatele z kontextu, neboť zadavatel v hodnocení jasně popisuje, jaké odpovědnosti přiřknuté navrhovatelem projektovému manažerovi objednatele jsou v konfliktu s povinnostmi projektového manažera dodavatele. Jinými slovy zadavatel popsal činnosti, které měl vykonávat projektový manažer dodavatele, aby mohlo být uděleno vyšší hodnocení tohoto aspektu, neboť se v předmětném aspektu hodnotilo mj. co největší minimalizování kapacitních požadavků na pracovníky objednatele (zadavatele), tedy čím více činností dodavatelé přenesli na zadavatele, tím nižší hodnocení mohli očekávat.

186.     Úřad uvádí, že v předmětném popisu hodnocení ve spojitosti se stanovenými zadávacími podmínkami upravujícími pravidla pro hodnocení nabídek neshledal nezákonnost postupu zadavatele.

187.     Z popisu zadavatele uvedeného v písemné zprávě o hodnocení nabídek nevyplývá, že by hodnocení nabídek ve vztahu ke kritériu kvalita a technická úroveň nabízeného řešení probíhalo mimo meze stanovené zadávacími podmínkami (mimo kritéria hodnocení a metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích), když zadavatel uděloval body v rámci jednotlivých dílčích aspektů dle předem stanovené bodové stupnice. Úřad rovněž neshledal, že by postup zadavatele ve vztahu k hodnocení nabídek byl netransparentní.

Nesprávné bodové hodnocení nabídky navrhovatele

188.     Navrhovatel dále namítá to, že bodové hodnocení subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt je v případě navrhovatele a vybraného dodavatele v rozporu se slovním hodnocením, když oba dodavatelé používají stejný metodický základ ITIL v3 a pouze vybraný dodavatel je podroben kritice automatického testování, přičemž současně u vybraného dodavatele je dle zadavatele metodický základ ITIL v3 dobrým příspěvkem k omezení vzniku chyb, zatímco u navrhovatele je tento metodický základ bez dalších mechanismů nedostatečný.

189.     K uvedenému Úřad konstatuje, že ze slovního popisu hodnocení předmětného aspektu je zřejmý rozdíl mezi nabídkou vybraného dodavatele a navrhovatele. Přestože oba dodavatelé zvolili metodický základ ITIL v3, tak v případě nabídky vybraného dodavatele je ve zprávě o hodnocení taktéž uvedeno, že „K omezení možnosti vzniku chyb způsobených lidským faktorem pak přispívá rovněž zvolení metodický základ (ITIL v3) a také navržený koncept automatizace vybraných provozních činností“ (viz bod 134. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Naopak v případě nabídky navrhovatele zadavatel uvedl, že „Proti ostatním nabídkám nenabízí uchazeč v tomto aspektu žádné mechanismy pro omezení vzniku chyb způsobených lidským faktorem nad rámec zvoleného metodického základu.“ (viz bod 132. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na znění hodnoceného aspektu, tj. dodavatel „nejvíce omezí možnost vzniku chyb způsobených lidským faktorem, příp. umožní jejich včasnou identifikaci a odstranění způsobem minimalizujícím dopad na kvalitu a kvantitu poskytovaných služeb“, je zjevný rozdíl v obou nabídkách, když dle hodnocení zadavatele vybraný dodavatel nabídl další mechanismy zajišťující omezení možnosti vzniku chyb způsobených lidským faktorem nad rámec metodiky ITIL v3, zatímco nabídka navrhovatele v daném aspektu neobsahuje žádné další mechanismy pro omezení vzniku chyb způsobených lidským faktorem nad rámec zvoleného metodického základu. Současně Úřad uvádí, že i nabídka společnosti SNE byla hodnocena plným počtem bodům, neboť dle zprávy o hodnocení „Nabídka je v tomto aspektu srovnatelná s další, v tomto aspektu shodně nejlépe hodnocenou nabídkou.“, přičemž zde zadavatel taktéž vyzdvihl zvolený metodický základ ITIL v3, architekturu řešení a automatizaci provozu (viz bod 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nabídky obou v tomto aspektu lépe hodnocených účastníků však naproti nabídce navrhovatele obsahují mechanismy automatizace provozu, v důsledku čehož je řešení nabízené navrhovatelem v tomto aspektu méně provozně efektivní, což odpovídá přidělenému bodovému hodnocení. K argumentu navrhovatele, že „nejlepší“ nabídkou se nemůže stát nabídka, které je ve slovním hodnocení něco vytýkáno, Úřad uvádí, že z popisu hodnocení všech tří nabídek je jasné, co s ohledem na znění předmětného aspektu zadavatel hodnotil, resp. je zjevné, že nejlepší v daném aspektu jsou ty dvě nabídky, které shodně nabízejí eliminaci předmětných rizik metodikou ITIL v3 a současně i využití mechanismů automatizace činností.

190.     Úřad se tedy neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že zadavatel přiděloval jinou výši bodů než jaká odpovídá popisu hodnocení zachycenému ve zprávě o hodnocení nabídek.

K požadavkům, které nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci

191.     Navrhovatel rovněž poukázal na skutečnost, že část argumentů zadavatele, jimiž odůvodňoval přidělení konkrétních bodů jednotlivým nabídkám, je v rozporu se zadávacími podmínkami, resp. se jedná o požadavky, které nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci, k čemu Úřad sděluje následující.

192.     Nejprve navrhovatel napadá hodnocení v rámci subkritéria Architektura řešení, třetí aspekt, ke kterému uvádí, že v zadávací dokumentaci není požadována realizace žádných výstupních sestav ani lokalizace řešení. Dle navrhovatele je tedy nerelevantní v rámci hodnocení odkazovat na možnost konfigurace výstupních sestav, případně lokalizaci řešení, které nejsou v rámci zadávací dokumentace požadovány. K tomu Úřad předně uvádí, že v předmětném aspektu bylo hodnoceno to, že dodavatel „umožní nejširší konfigurovatelnost a parametrizaci řešení bez nutnosti vývojářského zásahu“. Z uvedené citace předmětného aspektu je dle Úřadu zřejmé, že zadavatel předem nestanovil minimální ani maximální rozsah konfigurovatelnosti a parametrizace řešení. Dodavatelé tedy měli nabídnout co „nejširší“ možnost konfigurovatelnosti a parametrizace. Jinými slovy zadavatel nestanovil dodavatelům maximální hranici pro to, co mohou nabídnout, ale nechal to zcela na nich. Pakliže tedy ze slovního hodnocení nabídky navrhovatele zcela jasně vyplývá (viz body 118. a 120. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že vybraný dodavatel nabídnul širší škálu parametrizace (např. lokalizaci řešení a úpravu výstupů sestav), je pak i zřejmé, proč zadavatel hodnotil nabídku vybraného dodavatele více body. Úřad tedy má za to, že zadavatel postupoval při hodnocení v souladu se zněním hodnoceného aspektu.

193.     Dále navrhovatel napadá hodnocení v rámci subkritéria Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, druhý aspekt. K tomu Úřad uvádí, že zadavatel v předmětném aspektu hodnotil to, že dodavatel „umožní realizovat typové požadavky na budoucí rozvoj s nejmenšími kapacitními nároky na Objednatele“. Ve slovním hodnocení nabídky vybraného dodavatele zadavatel u tohoto aspektu uvedl, že „Pracnost na straně Objednatele je transparentně vyčíslena a k jejímu snížení přispívá především navržený mechanismus testování, kdy účastník deklaruje dokumentaci celého svého procesu testování, což umožňuje objednateli schválit rozsah testování, a to následně prověřit pouze namátkově. Tento přístup umožňuje docílit nižší požadované kapacity na straně Objednatele proti ostatním hodnoceným nabídkám“ (viz bod 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž v hodnocení nabídky navrhovatele zadavatel mj. uvedl, že „Proti nejlépe hodnocené nabídce v tomto aspektu účastník nenavrhl žádný mechanismus optimalizace nároků na Objednatele a realizace je tak méně efektivní“ (viz bod 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného dle Úřadu zjevně vyplývá, že navrhovatel oproti vybranému dodavateli nenavrhl žádný mechanismus optimalizace nároků objednatele. Dle navrhovatele však zadavatel v rámci hodnocení tohoto kritéria nepožadoval explicitně popis mechanismu optimalizace nároků na objednatele, přesto jej v rámci hodnocení najednou zohledňuje. K tomu Úřad dále uvádí, že ze slovního popisu hodnocení vybraného dodavatele vyplývá, že vybraný dodavatel navrhl přístup, který umožňuje docílit nižší požadované kapacity na straně objednatele, přičemž ostatní dodavatelé něco obdobného ve své nabídce nenabídli. Dle Úřadu ze zprávy o hodnocení taktéž vyplývá, že výše popsaný nedostatek absentujícího mechanismu optimalizace nároků má vliv na kapacitní nároky objednatele, které byly kritériem hodnocení předmětného aspektu. Pakliže zadavatel dospěl v souladu s pravidly hodnocení k závěru (viz bod 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že řešení nabízené navrhovatelem je méně efektivní ve srovnání s řešením vybraného dodavatele, a uvedl, proč, nespatřuje Úřad v hodnocení tohoto aspektu žádný nedostatek.

194.     Navrhovatel dále argumentuje tím, že v situaci, kdy je vytýkán nedostatek, který nemá dle navrhovatele vliv na výsledné řešení veřejné zakázky, je v jednom případě (u hodnocení nabídky vybraného dodavatele v rámci subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt) hodnocena nabídka jako nejlepší a v druhém případě (u hodnocení nabídky navrhovatele v rámci subkritéria Architektura řešení, třetí aspekt) je provedena bodová srážka. Takový přístup je dle navrhovatele zjevně diskriminační. K tomu Úřad uvádí, že, jak již bylo popsáno výše (viz bod 189. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v případě hodnocení v rámci subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt, bylo pro hodnocení tohoto aspektu podstatné, že vybraný dodavatel nabídl i další mechanismy zajišťující omezení možnosti vzniku chyb způsobených lidským faktorem nad rámec metodiky ITIL v3. Jedná se tedy o jinou situaci než v případě hodnocení nabídky navrhovatele v rámci subkritéria Architektura řešení, třetí aspekt.

195.     Úřad tedy k této části hodnocení uzavírá, že z předmětného popisu hodnocení ve spojitosti se stanovenými zadávacími podmínkami upravujícími pravidla pro hodnocení nabídek neshledal nezákonnost postupu zadavatele.

K údajnému věcně nesprávnému hodnocení nabídek

196.     Navrhovatel dále namítá, že u některých hodnocených aspektů zadavatel přidělil nesprávný počet bodů. K tomu Úřad v prvé řadě opětovně uvádí, že není oprávněn vstupovat do myšlenkových pochodů hodnotitele. Pokud tedy zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatelem předkládané skutečnosti (návrhy řešení) dostatečně nenaplňují stanovené zadání, respektive obsahují nedostatky, pak v případě, že z popisu hodnocení je seznatelné, v jakých částech hodnoceného plnění a z jakých důvodů zadavatel shledal tyto případné vady či nedostatky, nejsou dány předpoklady pro závěr o nezákonném postupu zadavatele. Úřad v takovém případě nemůže nahrazovat závěry zadavatele vlastním správním uvážením, a to s ohledem na zachování volních aspektů hodnocení ze strany hodnotitele.

197.     Konkrétně navrhovatel nejprve napadá hodnocení subkritéria Náročnost realizace vybraných změnových požadavků, čtvrtý aspekt, ke kterému uvádí, že v jeho nabídce jasně specifikovaná a popsaná opatření včetně deklarovaného zavedení a využívání uvedených registrů umožní zachování požadovaných vlastností řešení po nasazení rozvojových požadavků s co nejmenší pracností na straně zadavatele. Z těchto důvodů měla být, dle názoru navrhovatele, jeho nabídka hodnocena v této části podstatně vyšším bodovým ohodnocením než 2 body. K tomu Úřad uvádí, že jak již popsal výše (viz bod 184. odůvodnění tohoto rozhodnutí), má za to, že jazykově je zjevné, že ostatní nabídky jsou zadavatelem v tomto aspektu hodnoceny lépe než nabídka navrhovatele, což je i důvodem pro přidělení nižšího počtu bodů navrhovateli. Co se týče toho, že dle hodnocení zadavatele navrhovatel k tomuto kritériu odkazuje pouze na dodržení požadavků služby 12 – Rozvoj modulu, Úřad uvádí, že navrhovatel ve své nabídce uvedené konstatuje v bodě 3.1 „Návrh řešení“, kde konkrétně uvádí, že „Případná rizika plynoucí při realizaci následných změnových požadavků aplikací vyvinutých na míru budou dle našeho názoru dostatečně eliminována důsledným dodržováním postupy uvedenými v popisu Služby 12 - Rozvoj modulu“, a dále v bodě 3.1.2 „Náročnost realizace vybraných změnových požadavků“, kde navrhovatel mj. dále uvádí, že „Současně výše uvedený způsob realizace změnových požadavků klade nepříliš vysoké nároky na pracnost a kapacitu na straně Objednatele, jehož úkolem bude pouze definovat příslušný požadavek a po jeho analýze Dodavatelem ho schválit a dle potřeby otestovat v souladu s postupy uvedenými v popisu Služby 12 - Rozvoj modulu“. Z uvedených citací je zjevné, že navrhovatel vždy odkazuje pouze na Službu 12 - Rozvoj modulu, která je pak samostatně upravena bodě 2.3.1 Služba 12 - Rozvoj modulu a bodě 3.1.4.5.1 Služba 12 - Rozvoj modulu. Navrhovatel ve svých námitkách a návrhu upozorňuje na body 3.1.3.6.4 Fáze Realizace – testování, 3.1.3.6.6 Fáze ukončení projektu a rutinního provozu, 3.1.3.2.2.1 Řízení integrace projektu, 3.1.3.2.2.11 Nástroje pro spolupráci a komunikaci, přičemž zadavatel k tomu uvádí, že předmětné části nabídky se týkají dodání modulu, nikoliv jeho rozvoje. K tomu Úřad uvádí, že navrhovatelem uvedené podkapitoly jsou obsaženy v části nabídky 3.1.3 Metodika dodání modulu, přičemž z jejího názvu a navazujícího popisu (viz bod 112. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že následující podkapitoly se týkají dodání modulu, a nikoliv jeho rozvoje. V předmětném případě však zadavatel hodnotil „nejtransparentnější ověření zachování požadovaných vlastností řešení po nasazení rozvojových požadavků s co nejmenší pracností na straně Objednatele.“. Jednalo se tedy o hodnocení týkající se rozvoje modulu, a nikoliv jeho dodání. Z tohoto důvodu je logické, že zadavatel ve vztahu k hodnocení tohoto aspektu vycházel z těch částí nabídky, které se danou problematikou zabývají. Co se týče argumentace navrhovatele týkající se neurčitého pojmu „pracnější a méně transparentní řešení“ užitého zadavatelem, Úřad opětovně odkazuje na své odůvodnění výše (viz bod 184. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tak uzavírá, že u hodnocení tohoto aspektu neshledal pochybení zadavatele.

198.     Dále navrhovatel napadá hodnocení subkritéria Architektura řešení, první aspekt, ke kterému uvádí, že rozpracoval množinu požadavků a cílů, které jsou pro popisovanou část řešení relevantní, a to v souladu s použitým metodickým základem v takovém rozsahu a detailu, jaký byl možný z informací uvedených v zadávací dokumentaci. Nabídka, vzhledem k rozsahu informací uvedených v zadávací dokumentaci, nemůže být dle navrhovatele zpracována v takovém detailu, aby nahradila detailní analýzu, která bude provedena v rámci realizace předmětu plnění vítězným uchazečem. V rámci analýzy je dle navrhovatele standardně prováděno detailní rozpracování globálního návrhu včetně revize aktuálnosti všech požadavků. Cena této analytické fáze je započítána v ceně za Dodání modulu AIS a jde plně na vrub dodavatele a dle navrhovatele nebude generovat žádnou zvýšenou pracnost na straně zadavatele. K tomu Úřad uvádí, že zadavatel v předmětném aspektu hodnotil to, že dodavatel „identifikuje úplněji množinu požadavků a cílů, které jsou pro popisovanou část řešení relevantní a správně je zohlední při návrhu řešení“. Ve slovním hodnocení nabídky navrhovatele k tomuto aspektu zadavatel mj. uvedl, že „Ač je z jednotlivých pohledů na architekturu zřejmá jejich návaznost, tato není ve schématech zachycena a chybí rovněž návaznost na požadavky zadavatele a není plně zřejmý způsob naplnění některých z nich. Proti nejlépe hodnocené nabídce tak bude muset být analytická fáze o tyto aspekty doplněna a vyžádá si tak zvýšenou pracnost a domyšlení promítnutí požadavků zadání do navržené architektury“ (viz bod 116. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž Úřad má za to, že z citované části hodnocení je patrno, v čem je nabídka navrhovatele horší než nabídka vybraného dodavatele, tj. že nabídka navrhovatele není tak detailně rozpracována a bude muset být v analytické části plnění veřejné zakázky doplněna.

199.     K tomu Úřad dále uvádí, že v bodě 25 s názvem „Vhodnost návrhu architektury řešení“ zadávací dokumentace zadavatel popisuje, jakým způsobem bude jednotlivé aspekty v rámci tohoto subkritéria hodnotit, resp. co bude při hodnocení brát v potaz. Zadavatel zde mj. uvádí, že cílem hodnocení dle tohoto subkritéria je preference takové nabídky, ve které dodavatel prokáže schopnost rozpracovat požadavky objednatele do návrhu architektury řešení, ze kterého bude průkazné naplnění požadavků a cílů objednatele a naplnění požadavků na efektivní provoz a rozvoj vzniklého řešení. Zadavatel rovněž preferuje taková řešení, která co nejvíce eliminují závislost na původním dodavateli modulu (viz bod 101. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V tomto ohledu Úřad musí dát za pravdu tvrzení zadavatele z vyjádření k návrhu, kde zadavatel uvádí, že v rámci tohoto subkritéria usiluje o „efektivní provoz a rozvoj vzniklého řešení“, které co nejvíce eliminuje závislost na původním dodavateli modulu. Z tohoto pohledu je zjevné, proč v tomto aspektu byla nabídka vybraného dodavatele hodnocena vyšším počtem bodů než nabídka navrhovatele, neboť nabídka navrhovatele není tak detailně rozpracována a bude muset být v analytické části plnění veřejné zakázky doplněna, přičemž zadavatel efektivitu (zejména z pohledu eliminace závislosti na původním dodavateli modulu) dle zadávacích podmínek v tomto aspektu hodnotil. Úřad tak uzavírá, že u hodnocení tohoto aspektu neshledal pochybení zadavatele.

200.     Polemika navrhovatele, že zadavatel dospívá v rozhodnutí o námitkách k závěru, že dojde k „významnému snížení efektivity vývoje proti nejlépe hodnocené nabídce“, tak není dle Úřadu nijak relevantní, neboť s ohledem na nastavení hodnocení daného subkritéria v zadávacích podmínkách je zjevné, že zadavatel efektivitu (zejména z pohledu eliminace závislosti na původním dodavateli modulu) v tomto aspektu hodnotil. Současně Úřad uvádí, že použití obecného pojmu „snížení efektivity“ zadavatelem v rozhodnutí o námitkách nemůže v šetřeném případě mít za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, neboť zadavatel zcela konkrétně odpověděl na navrhovatelovu námitku k hodnocení tohoto aspektu tak, že zadavatel popsal, z čeho vycházel (z pravidel pro hodnocení), dále uvedl skutečnost, že nejlépe hodnocená nabídka dané nedostatky nemá a že odstranění tohoto nedostatku v kombinaci s nutností dopracovat řadu dalších architektonických pohledů není triviální, přičemž dojde k významnému snížení efektivity vývoje proti nejlépe hodnocené nabídce (viz bod 138. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedené argumentace zadavatele (ve spojení se samotnou zprávou o hodnocení) tak navrhovateli musel být zřejmý postoj zadavatele k jím podané námitce, přestože pak zadavatel v dílčí části odůvodnění rozhodnutí o námitkách použil obecnější pojem.

201.     Dále navrhovatel napadá hodnocení subkritéria Architektura řešení, druhý aspekt, ke kterému obdobně jako v případě hodnocení prvního aspektu uvádí, že nabídka, vzhledem k rozsahu informací uvedených v zadávací dokumentaci, nemůže být zpracována v takovém detailu, aby nahradila detailní analýzu, která bude provedena v rámci realizace předmětu plnění vítězným uchazečem. Současně navrhovatel uvádí, že zadavatel nemůže hodnotit vnitřní pracnost činností navrhovatele. K uvedenému Úřad uvádí, že zadavatel hodnotil aspekt s názvem „nejlépe dodrží pravidla Dodavatelem zvolené metodiky pro zpracování architektonického návrhu“. Ve zprávě o hodnocení je v rámci hodnocení předmětného aspektu u nabídky navrhovatele uvedeno, že navrhovatel vybral jako metodický základ tzv. Zachmanův Framework. S ohledem na vybraný metodický základ zadavatel ve zprávě o hodnocení navrhovateli vytknul, že „z této komplexní metodiky však k rozpracování v nabídce vybírá pouze aplikační, technologickou a fyzickou architekturu. V nabídce není zřejmá provázanost jednotlivých architektonických vrstev a použitá notace pro jejich zachycení rovněž nedrží žádné standardy a tam, kde je nějaký standard využit (např. prvky UML) je tento využit nesprávně“, přičemž dále zadavatel taktéž uvedl, že „rozpracování architektonického návrhu v souladu se zvolenou metodikou si vyžádá v rámci realizace významnou pracnost“ (viz bod 117. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Naopak v případě hodnocení tohoto aspektu u nejlépe hodnocené nabídky (vybraného dodavatele) zadavatel uvedl, že „Účastník zvolil jako metodiku návrhu architektury řešení TOGAF doplněnou o notaci Archimate a oba zvolené principy napříč nabídkou dodržel.“ (viz bod 118. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedených citací je dle Úřadu zjevný rozdíl naplnění hodnoceného aspektu mezi uvedenými nabídkami. Zadavatel požadoval dodržení dodavatelem zvolené metodiky, přičemž z hodnocení nabídky navrhovatele vyplývá, že toto v případě jeho nabídky dodrženo nebylo, a naopak v případě nabídky vybraného dodavatele to dodrženo bylo. K argumentaci navrhovatele, že pro zadavatele je naprosto bezpředmětné zkoumat, kolik modelů bude navrhovatel zpracovávat, a že zadavatele může zajímat jen výsledek, Úřad uvádí, že tato navrhovatelova polemika není ve vztahu k hodnocenému aspektu podstatná, neboť zadavatel zcela jasně požadoval v rámci hodnocení tohoto aspektu dodržení pravidel zvolené metodiky pro zpracování architektonického návrhu, přičemž navrhovatel dle zprávy o hodnocení jím zvolenou metodiku rozpracoval v nabídce pouze částečně a v části dokonce nesprávně. Úřad tak uzavírá, že u hodnocení tohoto aspektu neshledal pochybení zadavatele.

202.     Navrhovatel taktéž napadá hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, druhý aspekt. Zadavatel v rámci tohoto aspektu hodnotil to, že dodavatel „navrhne způsob zpracování dokumentace, který umožní řešení nejlépe užívat, provozovat a dále rozšiřovat“. Ve zprávě o hodnocení zadavatel k hodnocení nabídky navrhovatele u předmětného aspektu uvedl, že navrhovatel pouze zrekapituloval zadání, přičemž proti nejlépe hodnocené nabídce v tomto aspektu bude muset dojít k usazení rozsahu dokumentace v průběhu projektu, což ve srovnání přístupu přinese nižší efektivitu realizace (viz bod 124. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V případě nejlepší hodnocené nabídky (vybraného dodavatele) zadavatel v hodnocení uvedl, že vybraný dodavatel rozpracoval strukturu zadáním požadované dokumentace i projektové dokumentace a popsal části klíčových dokumentů, přičemž z nabídky vybraného dodavatele je zcela patrný rozsah a způsob zpracování dokumentace (viz bod 128. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z hodnocení obou nabídek je tak dle Úřadu zjevné, že zadavatel má za to, že způsob zpracování dokumentace uvedený v nabídce vybraného dodavatele je podrobnější a lépe zpracovaný než způsob uvedený v nabídce navrhovatele. Zadavatel v hodnocení nabídky navrhovatele dokonce přímo uvádí, že navrhovatel v rámci tohoto aspektu „pouze zrekapituloval zadání“.

203.     K uvedenému navrhovatel následně v námitkách uvedl odkaz na kapitolu své nabídky 3.1.3.5 Dokumentace modulu, ve které odkazuje na vyhlášku o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy) č. 529/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další příslušné normy a dále odkazuje na kapitoly 3.1.4.4.3 Služba 9 - Provoz modulu AIS, 3.1.4.4.5 Služba 11 - Uživatelská podpora modulu a 3.1.4.5.1 Služba 12 - Rozvoj modulu. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách k uvedenému konstatoval, že předmětné skutečnosti uvedené v nabídce navrhovatele při hodnocení bral v potaz. Dále pak zadavatel obdobně jako ve zprávě o hodnocení uvedl, že „V nabídce mimo rekapitulace zadání a odkazu na vyhlášku upravující některé náležitosti informační koncepce a provozní dokumentace není nijak blíže vymezen rozsah zpracovávané dokumentace, který v nejlépe hodnocené nabídce nechybí“ (viz bod 139. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad dále uvádí, že při srovnání požadavků na dokumentaci modulu uvedených zadavatelem v kapitole 2.2.5 Požadavky na podporovatelnost (viz body 106. až 111. odůvodnění tohoto rozhodnutí) s částí nabídky navrhovatele týkající se „Dokumentace modulu“ (viz bod 112. odůvodnění tohoto rozhodnutí), musí dát za pravdu tvrzení zadavatele, který uvedl, že navrhovatel ve své nabídce pouze de facto zrekapituloval zadávací dokumentaci. Skutečnost, že navrhovatel ke způsobu zpracování dokumentace dále ve své nabídce uvedl i další drobné jednotlivosti, se Úřadu nejeví v předmětném případě jako podstatná, neboť se nejedná o informace, které by zásadním způsobem měnily strukturu zpracování předmětného požadavku, přičemž Úřad podotýká, že z vyjádření zadavatele v rozhodnutí o námitkách vyplývá, že tyto skutečnosti vzal při hodnocení v potaz.  Úřad tak má za to, že ze zprávy o hodnocení jasně vyplývá, že vybraný dodavatel ve své nabídce navrhl způsob zpracování dokumentace ve větší podrobnosti a kvalitě než navrhovatel, a tedy není pochyb o tom, proč zadavatel hodnotil tento aspekt v případě navrhovatele pouze třemi body.  Na uvedeném závěru Úřadu nezmění nic ani tvrzení navrhovatele, že zadavatel opětovně hodnotí vnitřní pracovní procesy navrhovatele, neboť jak již Úřad uvedl výše, ze zprávy hodnocení je zcela patrný rozdíl v kvalitě nabídek účastníků a z toho vyplývajících udělených bodů v předmětném aspektu. Úřad tak uzavírá, že u hodnocení tohoto aspektu neshledal pochybení zadavatele.

204.     Navrhovatel dále napadá hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, čtvrtý aspekt. K uvedenému Úřad uvádí, že zadavatel hodnotil aspekt s názvem „zvolil takový postup při ověření parametrů modulu, který nejvíce omezuje pravděpodobnost přehlédnutí nedostatků před uvedením modulu do produkčního provozu“. Dále Úřad uvádí, že ve zprávě o hodnocení zadavatel v rámci hodnocení nejlepší nabídky v tomto aspektu (nabídky vybraného dodavatele) uvedl, že „Testování je postaveno na průběžném vyhodnocování výsledků sprintů a následném celkovém testování při předání projektu. Rozsahem zamýšlených testů účastník pokrývá ověření všech potřebných aspektů řešení. Minimalizováno je požadované zapojení objednatele, který má možnost schválením rozsahu testováním korigovat jeho rozsah, a především díky transparentní dokumentaci průběhu testování jej ověřovat pouze namátkově. Zvolený přístup účastníka je z hlediska pravděpodobnost přehlédnutí nedostatků před uvedením modulu do produkčního provozu vhodný a z pohledu efektivity přístupu hodnocen jako nejlepší.“ (viz bod 130. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž naopak v hodnocení tohoto aspektu v případě navrhovatele, zadavatel upozorňuje na nedostatečný popis v případě nabídky navrhovatele, když konkrétně např.  uvádí, že „Bez bližšího upřesnění je pak zmíněno automatizované testování“ či „Zadavatelské testování není rovněž nijak blíže rozvedeno“ (viz bod 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel pak v případě hodnocení tohoto aspektu u nabídky navrhovatele dodává, že „Ve srovnání s nejlépe hodnocenou nabídkou v tomto aspektu tak bude nutné v průběhu projektu doladit rozsah a metodiku testování a přístup popsaný v nabídce je výrazně méně efektivní než v případě nejlépe hodnocené nabídky v tomto aspektu“ (viz bod 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel ve zprávě o hodnocení transparentně zachytil, v čem je nabídka vybraného dodavatele, která byla hodnocena maximální počtem čtyř bodů, lepší než nabídka navrhovatele, která získala pouze dva body. Zadavatel tedy v hodnocení označil konkrétní části testování, které navrhovatel oproti vybranému dodavateli blíže nerozvedl, z hodnocení je tedy zjevné, že nabídka vybraného dodavatele byla v této části daleko detailnější.

205.     K tomu, že navrhovatel dále v námitkách odkazuje na části své nabídky, kde dle jeho slov „jasně a v dostatečné míře podrobnosti specifikuje jednotlivé testy a jeho přístup k testování v rámci celého projektu“, Úřad uvádí, že jak vyplývá i z rozhodnutí o námitkách, zadavatel právě tyto části nabídky navrhovatele vzal v rámci hodnocení předmětného aspektu v potaz, přičemž Úřad s ohledem na zachycené slovní hodnocení uvedené ve zprávě o hodnocení nemá pochyb o tom, že by tak zadavatel opravdu neučinil. Co se týče opětovné argumentace navrhovatele týkající se hodnocení „nižší efektivity“, tak Úřad uvádí, že i v rámci hodnocení tohoto aspektu je zřejmý rozdíl v kvalitě nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele. Skutečnost, že nabídka navrhovatele není tak detailní jako nabídka vybraného dodavatele, a současně skutečnost, že navrhovatel by musel svůj postup testování „doladit“ až v rámci průběhu projektu, jsou tedy skutečnosti, které dle zadavatele mají vliv na celkovou efektivitu vytvoření, provozu, rozvoje a správy řešení, což dle pravidel pro hodnocení dle bodu 7.2.2 a násl. mělo být zohledňováno v rámci hodnocení jednotlivých aspektů. Úřad tak uzavírá, že u hodnocení tohoto aspektu neshledal pochybení zadavatele.

206.     Navrhovatel dále napadá hodnocení subkritéria Metodika služeb provozu a rozvoje modulu, první aspekt. K uvedenému Úřad uvádí, že jak již uvedl výše (blíže viz body 188. až 190. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ve zprávě o hodnocení je transparentním způsobem popsáno, proč nabídka navrhovatele obdržela méně bodů než nabídka vybraného dodavatele. K argumentaci navrhovatele, že rozhodnutí zadavatele o této námitce je nepřezkoumatelné, když dle navrhovatele stručné zdůvodnění, dle kterého se zadavatel „nemůže ztotožnit se stěžovatelovým tvrzením“, naprosto nic nevypovídá o důvodech tohoto stanoviska zadavatele, Úřad uvádí, že neshledal ani vady rozhodnutí o námitkách, jež by zapříčinily jeho nezákonnost. Z obsahu rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel ve své reakci odkazoval na srovnání s nabídkami ostatních účastníků, přičemž dále odkazoval na skutečnosti uvedené ve zprávě o hodnocení, které promítl do bodového hodnocení daného aspektu (viz bod 140. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pakliže navrhovatel v námitkách nepředložil žádné nové argumenty, ale de facto pouze tvrdil, že se závěry zadavatele uvedenými ve zprávě o hodnocení nelze souhlasit, je relevantní odpověď zadavatele v tom smyslu, že taktéž trvá na svých závěrech uvedených ve zprávě o hodnocení, kde, jak Úřad uvedl výše, konkrétním a jasným způsobem popsal svůj postup hodnocení. Úřad tak uzavírá, že u hodnocení tohoto aspektu neshledal pochybení zadavatele. 

K údajnému věcně nesprávnému hodnocení ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele

207.     Navrhovatel dále napadá hodnocení dvou aspektů v případě nabídky vybraného dodavatele. Konkrétně se nejprve jedná o hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt, k němuž navrhovatel uvádí, že použití metodiky SCRUM, kterou využívá vybraný dodavatel, je z hlediska nároků na kapacity zadavatele mnohem náročnější než u tradičních postupů řízení práce, a bez toho, aby se zadavatel vzdal kontrol nad návrhem a realizací systému, není redukce kapacitních nároků na zadavatele reálná. Přesto je nabídka vybraného dodavatele v tomto aspektu hodnocena čtyřmi body, přitom hlavním hodnotícím aspektem je dle zadávací dokumentace aspekt „jsou nejvíce minimalizovány kapacitní požadavky na pracovníky Objednatele“. Z uvedeného vyplývá, že navrhovatel především zastává názor, že použití metodiky SCRUM, kterou využívá vybraný dodavatel, je z hlediska nároků na kapacity zadavatele dle navrhovatele mnohem náročnější než u tradičních postupů řízení práce. K tomu Úřad uvádí, že přímo ve zprávě o hodnocení k hodnocení daného aspektu u nabídky vybraného dodavatele zadavatel uvedl, že metodika SRUM má sice výhodu vyšší transparentnosti, ale obecně klade vyšší nároky na kapacitu zadavatele. K tomu však dále zadavatel uvedl, že tuto nevýhodu citované metodiky vybraný dodavatel eliminuje sdílením odpovědnosti za výkon role Product Owner, kde není předpokládaná nutnost rekapitulace již formulovaného zadání a transparentní dokumentace činností účastníka (např. u testování) umožňující pouze namátkové prověřování realizace objednatelem. Zadavatel následně vyzdvihuje vhodnou aplikaci dané metodiky, přičemž má za to, že vybraný dodavatel eliminuje její obecně vyšší pracnost (viz bod 132. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného je tak dle Úřadu zjevné, že vybraný dodavatel nepoužil metodiku SCRUM pouze ve své obecné formě, ale snažil se využít jejích kladů a současně co nejvíce eliminovat její špatné stránky. Výše uvedené odpovídá i na argumentaci navrhovatele, který tvrdí, že zadavatel tak v jednom případě hodnotí metodiku SCRUM jako náročnější pro zadavatele, přičemž v druhém případě toto své tvrzení popírá a diví se, jak navrhovatel k závěru o náročnosti této metodiky dospěl, neboť dle Úřadu, přestože zadavatel uvádí, že metodika SCRUM je v některých ohledech náročnější, současně v hodnocení dodává, že vybraný dodavatel tyto nevýhody eliminoval několika opatřeními. Z hodnocení tedy dle Úřadu vyplývá, že vybraný dodavatel dokázal vybalancovat výhody a nevýhody této metodiky spolu s vhodnými opatřeními. Co se týče argumentace navrhovatele ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, tak Úřad opětovně uvádí, že nemůže nahrazovat hodnocení členů hodnotící komise, resp. zadavatele a zabývat se tím, která z metodik je pouze méně náročná a která je již významně méně náročná. V tomto ohledu je rozhodnutí na samotné hodnoticí komisi, resp. zadavateli a Úřad pouze posuzuje to, zda zadavatel skutečnosti rozhodné pro určení bodového hodnocení transparentně zachytil ve zprávě o hodnocení, což, jak bylo uvedeno výše, zadavatel učinil. Úřad tak uzavírá, že u hodnocení tohoto aspektu neshledal pochybení zadavatele.

208.     Co se týče druhé výhrady vůči hodnocení nabídky vybraného dodavatele, týkající se subkritéria Analytické rozpracování typové úlohy, třetí aspekt, Úřad uvádí, že ve zprávě o hodnocení zadavatel v rámci hodnocení nabídky vybraného dodavatele nejprve uvedl, že „Účastník zvolil pro vymezení funkcionalit méně obvyklou formu zachycení. Místo obvyklého modelu případů užití vymezuje funkcionality prostřednictvím diagramů aktivit“ (viz bod 136. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného vyplývá, že zadavatel popsal způsob, jakým vybraný dodavatel vybral formu zachycení daných funkcionalit. Uvedené bez dalšího není možné dle Úřadu chápat jako výhradu, ale jedná se pouze o konstatování faktu. Současně zadavatel dále v hodnocení tohoto aspektu uvedl, že „Dekompozice řešení do funkcionalit je však úplná a z uživatelského pohledu srozumitelná. Všechny hodnocené nabídky jsou v tomto aspektu srovnatelné“ (viz bod 136. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z této druhé části hodnocení dle Úřadu vyplývá, že byť je forma zachycení v nabídce vybraného dodavatele dle zadavatele „neobvyklá“, je pro zadavatele z uživatelského pohledu srozumitelná a úplná, a tedy není důvod ji nebrat jako srovnatelnou s ostatními nabídkami, resp. plně vyhovující. Úřad tak má za to, že z hodnocení nabídky vybraného dodavatele jasně vyplývá, že zadavatel neměl důvod snižovat bodové hodnocení v případě tohoto aspektu, pakliže nabídnutá řešení považoval za srovnatelná u všech nabídek. 

K vzájemným rozporům při hodnocení jednotlivých kritérií

209.     Navrhovatel v této části návrhu napadá hodnocení subkritéria Navržený způsob dodání modulu, pátý aspekt. Dle navrhovatele závěr zadavatele o konfliktu mezi odpovědností projektového manažera objednatele a dodavatele uvedený v hodnocení k tomuto aspektu je v přímém rozporu s hodnocením subkriteria Navržený způsob dodání modulu, první aspekt. Zadavatel zde dle navrhovatele hodnotí metodiku pro projektové řízení nejvyšším hodnocením 4, tedy jako nejlepší, přičemž o čtyři aspekty dále hodnotí vymezení odpovědnosti mezi projektovými manažery jako konfliktní a dochází k nízkému hodnocení 2. Navrhovatel výše uvedené odůvodňuje zejména tím, že jím zvolená metodika Prince2, za kterou byl v rámci prvního aspektu předmětného subkritéria hodnocen plným počtem bodů (tj. čtyřmi body), přiřazuje standardně roli projektového manažera objednateli.

210.     K uvedenému Úřad předně uvádí, že zadavatel v každém aspektu hodnotí něco jiného, když první aspekt předmětného subkritéria zní „zvolil nejvhodnější aplikaci metodik postupu dodání modulu vzhledem k předmětu plnění a časovým omezením spojenými s dodáním AIS NIPEZ“ a pátý aspekt je nazván „jsou minimalizovány kapacitní požadavky na pracovníky Objednatele, při dodržení požadované kvality“. První z citovaných aspektů se tak zaměřuje na dodání modulu vzhledem k předmětu plnění a časovým omezením spojeným s dodáním AIS NIPEZ a druhý citovaný aspekt se zaměřuje na minimalizaci kapacitních požadavků na pracovníky zadavatele. Každý z hodnocených aspektů je tedy samostatně hodnoceným kritériem, který může být každý hodnocen jiným bodovým hodnocením. Současně je dle Úřadu nutné vzít v potaz i skutečnost, že při hodnocení každého z aspektů jsou brány v potaz nabídky všech účastníků, které jsou mezi sebou vzájemně porovnávány. V hodnocení jednoho aspektu tak může být některá z nabídek kvalitnější než nabídka jiného účastníka, ale v hodnocení dalšího aspektu to může být i naopak. Dle názoru Úřadu se tedy může stát, že přestože zadavatel hodnotí fakticky totéž (např. zvolení určité metody nebo technologie), z pohledu každého hodnoceného aspektu může být daná zvolená technologie či metodika hodnocena jinak, neboť hodnocením každého aspektu zadavatel sleduje jiný účel.  

211.     V šetřeném případě navrhovatel v případě hodnocení pátého aspektu předmětného subkritéria obdržel pouze dva body. Úřad předmětné hodnocení blíže rozebral již výše (viz bod 185. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž zde pouze shrnuje, že zadavatel v této části hodnocení popsal činnosti, které měly být svěřeny projektovému manažerovi dodavatele, aby mohlo být uděleno vyšší hodnocení tohoto aspektu, neboť se v předmětném aspektu hodnotilo mj. co největší minimalizování kapacitních požadavků na pracovníky objednatele (zadavatele), tedy čím více činností dodavatelé přenesli na zadavatele, tím nižší hodnocení mohli očekávat.  Nabídka navrhovatele byla přitom právě ve srovnání s nabídkou vybraného dodavatele zadavatelem vyhodnocena jako horší, tj. nabídka navrhovatele neminimalizovala kapacitní požadavky na pracovníky zadavatele tak, jak nabídka vybraného dodavatele. Z uvedeného hodnocení tedy vyplývá, že podstatným prvkem v udělení bodů bylo právě srovnání nabídek jednotlivých účastníků. Skutečnost, že nabídka vybraného dodavatele byla v tomto aspektu kvalitnější, zapříčinila udělení nižšího bodového hodnocení v případě nabídky navrhovatele.

212.     Naopak co se týče hodnocení prvního aspektu daného subkritéria, Úřad uvádí, že zadavatel zde hodnotil zvolení nejvhodnější aplikace metodiky postupu dodání modulu vzhledem k předmětu plnění a časovým omezením spojeným s dodáním ASI NIPEZ. Zadavatel zde tedy nehodnotil minimalizaci kapacitních požadavků zadavatele jako v případě pátého aspektu předmětného subkritéria. V tomto hledisku se tak jedná o zcela jiné oblasti hodnocených kritérií. Co se týče samotného hodnocení nabídky navrhovatele v tomto aspektu, Úřad uvádí, že zadavatel ve zprávě o hodnocení mj. uvedl, že „Z pohledu předmětu plnění a časovým omezením spojenými s dodáním AIS NIPEZ je zvolený metodický základ vhodný a srovnatelný s druhou nabídkou, hodnocenou shodně jako nejlepší v tomto aspektu“ (viz bod 124. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z citované pasáže je dle Úřadu zjevný závěr hodnocení k metodickému základu Prince2, a to v tom ohledu, že zvolený metodický základ je z pohledu tohoto aspektu vhodný a srovnatelný s nabídkou vybraného dodavatele. Úřad tak uzavírá, že u hodnocení těchto dvou aspektů neshledal pochybení zadavatele. 

213.     Co se týče argumentace navrhovatele, že rozhodnutí o námitkách je nedostatečné a nepřezkoumatelné, neboť argumentace, dle níž zadavatel „nevidí“ naprosto jasně popsaný rozpor, je neakceptovatelná a v rozporu se zákonem, Úřad uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách zcela jasně popsal to, co mělo hlavní vliv na hodnocení předmětných dvou aspektů, a to nejprve to, že v každém z aspektů bylo hodnoceno něco jiného, a taktéž, že u hodnocení každého aspektu záleží i na nabídkách ostatních účastníků, neboť jednotlivé nabídky jsou ve vztahu ke každému aspektu navzájem srovnávány. Současně se zadavatel v rozhodnutí o námitkách taktéž vyjádřil k dalším navrhovatelem předloženým informacím k metodě Prince2, když uvedl, že »K následnému „dovysvětlení“ kompetencí role projektového manažera Objednatele je nutné uvést, že zde stěžovatel rozšiřuje informace uvedené v nabídce (upřesněním kompetencí na prostředí a zdroje Objednatele).« (viz bod 141. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tak ve vztahu k této části námitek neshledal vady rozhodnutí o námitkách, jež by zapříčinily jeho nezákonnost.

Závěr

214.     Na základě výše uvedených skutečností a v souladu se všemi zjištěnými poznatky Úřad konstatuje, že v rozsahu skutečností namítaných navrhovatelem v návrhu neshledal ze strany zadavatele nedodržení pravidel pro zadání veřejné zakázky, tudíž není dán důvod pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona. Úřad proto rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.      Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha - Staré Město

2.      JUDr. Radovan Mrázek, Masarykovo nám. 3125/11, 78701 Šumperk

3.      DEZADATA spol. s r.o., Mostní 102/16, 757 01 Valašské Meziříčí

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy