číslo jednací: 20696/2022/500
spisová značka: S0052/2022/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0052/2022/VZ, jež bylo zahájeno dne 6. 2. 2022 na návrh z téhož dne a dne 7. 2. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, IČO 70884561, se sídlem Výškovická 2995/40, 700 30 Ostrava – Zábřeh,
• navrhovatel – MASTER IT Technologies, a.s., IČO 27851931, se sídlem Výstavní 1928/9, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 2. 2022 Mgr. Alexandrem Wojnarem, advokátem ev. č. ČAK 11861, se sídlem Karvinská 571/9, 737 01 Český Těšín,
• navrhovatel – Telegrafia, a.s., IČO 17081386, se sídlem Lomená 7, 040 01 Košice, Slovenská republika, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 2. 2022 act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o., advokátní kanceláří, IČO 27636836, se sídlem Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Protipovodňová opatření ve městě Ostrava“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 12. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-045819, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 241-634718, ve znění pozdějších oprav,

 

rozhodl takto:

 

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – Telegrafia, a.s., IČO 17081386, se sídlem Lomená 7, 040 01 Košice, Slovenská republika – ze dne 7. 2. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, IČO 70884561, se sídlem Výškovická 2995/40, 700 30 Ostrava – Zábřeh – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Protipovodňová opatření ve městě Ostrava“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 12. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-045819, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 241-634718, ve znění pozdějších oprav, se v části týkající se námitky navrhovatele ve vztahu k požadavku dle čl. 7.4 zadávací dokumentace na plnění činností oživení, napojení do JSVV a školení obsluhy přímo vybraným dodavatelem podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – Telegrafia, a.s., IČO 17081386, se sídlem Lomená 7, 040 01 Košice, Slovenská republika – ze dne 7. 2. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, IČO 70884561, se sídlem Výškovická 2995/40, 700 30 Ostrava – Zábřeh – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Protipovodňová opatření ve městě Ostrava“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 12. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-045819, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 241-634718, ve znění pozdějších oprav, se v části týkající se námitky navrhovatele ve vztahu k nedostatečnému prodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti s možným „rozšířením okruhu účastníků“ v důsledku změny zadávací dokumentace spočívající ve vypuštění požadavku na splnění normy ČSN ETSI EN 390 – 2 Elektromagnetická kompatibilita a radiové spektrum (ERM) pro radiostanice provedené v rámci „Vysvětlení zadávací dokumentace“ ze dne 4. 1. 2022 podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

III.

Zadavatel – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, IČO 70884561, se sídlem Výškovická 2995/40, 700 30 Ostrava – Zábřeh – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Protipovodňová opatření ve městě Ostrava“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 12. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-045819, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 241-634718, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 cit. zákona, když v čl. 6.1.3 zadávací dokumentace stanovil požadavek, aby dodavatelé prokázali splnění kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) cit. zákona předložením seznamu významných dodávek za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, v jejichž rámci uchazeč realizoval dodávky (vč. souvisejících služeb) varovného a informačního systému, které zahrnovaly dodávky a související služby v minimálním rozsahu 45 ks elektronických sirén dodaných, nainstalovaných a zprovozněných kumulativně během posledních 5 let s připojením do Jednotného systému varování a vyrozumění České republiky dle platné legislativy, aniž by připustil zkušenost s dodávkou elektronických sirén připojovaných i do jiných systémů varování a vyrozumění, přičemž uvedený požadavek neodůvodnil vzhledem k technické náročnosti realizace  dodávky a připojení elektronických sirén do Jednotného systému varování a vyrozumění České republiky, v důsledku čehož vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

IV.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, IČO 70884561, se sídlem Výškovická 2995/40, 700 30 Ostrava – Zábřeh – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Protipovodňová opatření ve městě Ostrava“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 12. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-045819, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 241-634718, ve znění pozdějších oprav.

V.

Zadavateli – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, IČO 70884561, se sídlem Výškovická 2995/40, 700 30 Ostrava – Zábřeh – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správních řízení spojených do společného správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0052/2022/VZ ve věci návrhu navrhovatele – MASTER IT Technologies, a.s., IČO 27851931, se sídlem Výstavní 1928/9, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava – ze dne 6. 2. 2022 a návrhu navrhovatele – Telegrafia, a.s., IČO 17081386, se sídlem Lomená 7, 040 01 Košice, Slovenská republika – ze dne 7. 2. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Protipovodňová opatření ve městě Ostrava“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 12. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-045819, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 241-634718, ve znění pozdějších oprav.

VI.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli –Česká republika – Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, IČO 70884561, se sídlem Výškovická 2995/40, 700 30 Ostrava – Zábřeh – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, IČO 70884561, se sídlem Výškovická 2995/40, 700 30 Ostrava – Zábřeh (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 8. 12. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Protipovodňová opatření ve městě Ostrava“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“), přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 12. 2021 pod ev. č. Z2021-045819, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2021 pod ev. č. 2021/S 241-634718, ve znění pozdějších oprav.

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle informací uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek „dodání a instalace 88 kusů elektronických sirén podle technické specifikace (viz příloha č. 1 a 2 zadávacích podmínek), z celkového počtu bude modernizováno dosavadních 48 kusů elektronických sirén a 25 kusů elektrických rotačních sirén a provedena výstavba 15 kusů elektronických sirén na nových lokalitách. Součástí předmětu veřejné zakázky je rovněž dodávka 3 kusů elektronických mobilních sirén podle technické specifikace (viz příloha č. 1 a 2 zadávacích podmínek) a modernizace systému pro přímé předávání verbálních informací, diagnostiky elektronických sirén a řešení softwarového provázání se serverem Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, na kterém jsou provozována data z digitálního povodňového plánu Moravskoslezského kraje a digitálního povodňového plánu obce s rozšířenou působností (ORP) Ostrava.“ Dle bodu 2.3 zadávací dokumentace stanovil zadavatel přepokládanou hodnotu veřejné zakázky na 26 045 290 Kč bez DPH.

3.             Dne 13. 1. 2022 byly zadavateli prostřednictvím Národního elektronického nástroje NEN (dále jen „NEN“ )doručeny námitky navrhovatele – Master IT Technologies, a.s., IČO 27851931, se sídlem Výstavní 1928/9, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 2. 2022 Mgr. Alexandrem Wojnarem, advokátem ev. č. ČAK 11861, se sídlem Karvinská 571/9, 737 01 Český Těšín (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“). Zadavatel námitky rozhodnutím ze dne 27. 1. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

4.             Dne 14. 1. 2022 byly zadavateli prostřednictvím NEN doručeny námitky navrhovatele – Telegrafia, a.s., IČO 17081386, se sídlem Lomená 7, 040 01 Košice, Slovenská republika, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 2. 2022 act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o., advokátní kanceláří, IČO 27636836, se sídlem Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel 2“) – ze dne 13. 1. 2022 směřující proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky 2“). Rozhodnutím ze dne 27. 1. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách 2“) zadavatel námitky 2 odmítl. Rozhodnutí o námitkách 2 bylo navrhovateli 2 doručeno téhož dne.

5.             Navrhovatel podal dne 6. 2. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky (dále jen „návrh 1“).

6.             Navrhovatel 2 podal dne 7. 2. 2022 k Úřadu návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky (dále jen „návrh 2“).

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

Ke správnímu řízení vedenému původně samostatně pod sp. zn. ÚOHS-S0052/2022/VZ

7.             Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené původně samostatně pod sp. zn. ÚOHS-S0052/2022/VZ (dále jen „správní řízení S0052/2022“) zahájeno dnem 6. 2. 2022, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

8.             Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

Obsah návrhu 1

9.             Navrhovatel je přesvědčen, že se zadavatel dopustil porušení zákona diskriminačním a netransparentním stanovením zadávacích podmínek v následujících bodech.

Požadavky na technickou kvalifikaci dodavatele

10.         Návrh směřuje zejména proti bodu 6.1.3 zadávacích podmínek, který stanoví požadavky na prokázání technické kvalifikace dodavatelů, a to předložením seznamu významných dodávek, v jejichž rámci dodavatel realizoval dodávky (vč. souvisejících služeb) varovného a informačního systému (VIS), které zahrnovaly dodávky a související služby v minimálním rozsahu:

• 45 ks elektronických sirén dodaných, nainstalovaných a zprovozněných kumulativně během posledních 5 let (kumulativně se rozumí, že počet elektronických sirén muže být složen z více dodávek a služeb) s připojením do Jednotného systému varování a vyrozumění České republiky (dále jen „JSVV ČR“) dle platné legislativy, z čehož min. 2 dodávky musí obsahovat dodávku, instalaci a zprovoznění alespoň 5 ks elektronických sirén,
• dodávka a zprovoznění SW ovládací aplikace systému (operátorská aplikace),
• vybudování úzkopásmové obousměrné digitální radiokomunikační infrastruktury (digitální modulace) pro přenos hlasu a dat pro ovládání ES a sběr (předávání) diagnostických dat o stavu ES (digitální modulace) do operátorské aplikace na vyhrazených kmitočtech,
• školení uživatelů;

11.         Za nezákonný považuje navrhovatel požadavek na prokázání technické kvalifikace v souvislosti s připojením elektronických sirén do JSVV ČR. Dle názoru navrhovatele jsou v důsledku tohoto požadavku fakticky vyloučeni ze soutěže všichni dodavatelé, kteří realizovali dodávky v rámci obdobných systémů v zahraničí (zejména v EU). Tento požadavek nemá dle navrhovatele jakékoliv technické nebo jiné zdůvodnění, protože předmětem zakázky je zejména vybudování druhé vrstvy JSVV ČR, která v současnosti prakticky neexistuje, kdy tedy veškeré dodávky realizované dříve souvisely s vytvářením první vrstvy JSVV ČR.

12.         Navrhovatel zdůrazňuje, že první vrstva JSVV ČR je již zastaralou technologií, od které se bude postupně upouštět, a že předmět zakázky souvisí se zapojením do první vrstvy pouze v marginálním rozsahu. Samotná technická realizace připojení do první vrstvy není nijak zvlášť náročná, protože není třeba zasahovat do přenosových protokolů a infrastruktury. K tomu navrhovatel dodává, že řada dodavatelů je způsobilá dodat elektronické sirény, které splňují požadavky kladené na předmět plnění dle platné legislativy Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (dále „GŘ HZS“)[1], připojené do první vrstvy JSVV pomocí schváleného přijímače dle platné legislativy GŘ HZS. K tomu zadavatel uvádí, že „z důvodu nesplnění zcela nepřiměřených požadavků na technickou kvalifikaci z hlediska referenčních zakázek jsou tito potenciální uchazeči z účasti v soutěži předem vyloučeni. Požadavek prokázání významné zakázky realizované dodávkami ES výlučně ,s připojením do Jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV) dle platné legislativy,' tak představuje nedůvodnou překážku vstupu do zadávacího řízení pro uchazeče, který v rozhodném období úspěšně realizoval významnou zakázku dodávkou předmětu plnění do obdobného systému v jiné zemi EU“.

13.         Navrhovatel se vymezuje vůči tvrzení zadavatele ohledně jedinečnosti JSVV, když uvádí, že jednotlivé varovné systémy v rámci EU nejsou zdaleka tak odlišné, jak tvrdí zadavatel v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel uznává, že existují různá technická řešení, ale dodavatelé v tomto odvětví jsou s těmito řešeními dostatečně seznámeni.  Nadto je nutné přizpůsobovat vždy dané řešení v jednotlivých systémech konkrétním individuálním technickým i právním podmínkám.

14.         K institutu technické kvalifikace navrhovatel poznamenává, že požadavky na technickou kvalifikaci dodavatele musí být odůvodněné a přiměřené ve vztahu k předmětu plnění zakázky a nesmějí vycházet z libovůle zadavatele. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008-152, podle kterého „[z]ákaz diskriminace uvedený v § 6 ZVZ zahrnuje jednak formu zjevnou, jednak formu skrytou. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických kvalifikačních předpokladů, které jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Někteří z dodavatelů totiž mají v takovém případě a priori znemožněnou účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Tím se znemožňuje dosažení cíle zákona o veřejných zakázkách, tedy zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“

15.         Navrhovatel proto zastává názor, že měl zadavatel v zadávacím řízení pro zachování zásady transparentnosti a nediskriminace ve smyslu § 6 zákona umožnit účast i těm dodavatelům, kteří prokáží splnění podmínek technické kvalifikace předložením významných referenčních zakázek bez ohledu na to, v jakém členském státě byl obdobný varovný systém budován. Nadto dodává, že zadavatel si musel být vědom faktu, že za posledních 5 let žádný zahraniční dodavatel nerealizoval dodávku s připojením ES do JSVV a na trhu v ČR existuje jediná společnost, která za posledních 5 let splnila požadavek na referenční zakázky v rozsahu, který je stanoven v bodě 6. 1. 3. zadávací dokumentace, kdy tak fakticky dochází k vyloučení hospodářské soutěže.

Požadavky na zkoušky elektromagnetické kompatibility jednotlivých komponent koncových prvků přenosové soustavy (KPPS)

16.         Navrhovatel namítá, že zadavatel v příloze č. 2 zadávací dokumentace s názvem „Minimální technické podmínky Rozšíření a modernizace JSVV na území statutárního města Ostrava“ konstatuje, že se „zařízení KPPS skládá z řídící jednotky, radiového komunikačního zařízení a zdroje napájení. Z tohoto výčtu je jasné, že zadavatel chápe tyto prvky jako jednotlivá zařízení. Na straně 2 téhož dokumentu následně uvádí požadavky na prokázání plnění požadavků na elektromagnetickou kompatibilitu radiokomunikační jednotky, tj. v tomto případě radiostanice, a následně na straně 3 téhož dokumentu pak uvádí požadavky na prokázání elektromagnetické kompatibility dalších dvou komponent KPPS, tedy řídící jednotky a napájecího zdroje. U těchto komponent však požaduje, aby jejich zkoušky akreditovanou zkušebnou byly provedeny společně“.

17.         Takový postup je dle navrhovatele neodůvodněný a diskriminační, protože je v rozporu se smyslem certifikace zařízení v oblasti elektromagnetické kompatibility. Navrhovatel tvrdí, že smyslem elektromagnetické kompatibility je, aby certifikovaná zařízení nepřekračovala meze nežádoucího elektromagnetického vyzařování a současně zaručovala odolnost proti elektromagnetickému záření, aniž by tím byla ovlivněna jejich funkčnost. K tomu navrhovatel uvádí, že pokud chtěl mít zadavatel jistotu, že komponenty splňují požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu jako celek, měl požadovat společné zkoušky u všech komponent KPPS. Dle názoru navrhovatele „tímto postupem zadavatel diskriminuje všechny potenciální uchazeče, kteří provedli zkoušky v akreditované laboratoři pro jednotlivé komponenty KPPS samostatně a splňují všechny zákonné požadavky pro uvádění těchto zařízení na trh ČR i EU“.

Podmínky testování vzorku

18.         Navrhovatel uvádí, že v souladu s ustanovením § 39 odst. 5 zákona si zadavatel vyhradil oprávnění vyzvat dodavatele k předložení vzorku za účelem posouzení splnění podmínek účasti. Podmínky testování vzorku jsou obsaženy v příloze č. 3 zadávací dokumentace. Zadavatel požaduje testování prostřednictvím testovacího zadávacího pracoviště zadavatele. Toto zařízení komunikuje podle přenosového protokolu, nicméně dle tvrzení navrhovatele není tento protokol v zadávací dokumentaci jednoznačně identifikován. K tomu poznamenává, že v textu jsou uvedeny protokoly OPS a KP - KPPS pro druhou vrstvu JSVV, přičemž není jasné, zda se jedná o jeden nebo více protokolů.

19.         Navrhovatel se domnívá, že by se pro KPPS II měl využívat protokol označený „PROTOKOL OBOUSMĚRNÉ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY JEDNOTNÉHO SYSTÉMU VAROVÁNÍ A VYROZUMĚNÍ“. K tomuto protokolu uvádí, že „má některé závažné nedostatky, které znemožňují jeho jednoznačnou implementaci, tak, aby zařízení zadávacího pracoviště vyrozumívacího centra VyC (vyrozumívací centrum)[2] a koncový prvek přenosové soustavy spolu mohly na základě jeho definice komunikovat. V uvedeném protokolu chybí především popis způsobu přenosu na úrovni DMR protokolu. Je uveden typ DMR PDP. Pro implementaci je nutný přesný popis přenášených dat a dále jedná-li se o short data over PDP nebo jiný typ přenosu, které definuje protokol DMR. Dále ve specifikaci protokolu chybí popis postupu šifrování a dešifrování zpráv pomocí AES256 na KPPS“.

20.         Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel tvrdí, že dochází ke zvýhodnění uchazeče, který dodával testovací zařízení, a naopak k znevýhodnění ostatních uchazečů. Navrhovatel zastává názor, že zadavatel nesplnil povinnost stanovit zadávací podmínky natolik jednoznačně, přesně a úplně, aby neumožňovaly různý výklad, přitom odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu i správních soudů, podle které nemůže jít neúplnost či nepřesnost zadávací dokumentace k tíži uchazečů.

Doložení elektromagnetické kompatibility radiostanic

21.         V tomto bodě návrhu směřuje navrhovatel proti požadavku na doložení elektromagnetické kompatibility radiostanic obsaženém v příloze č. 2 zadávací dokumentace označené jako „Minimální technické podmínky“, ve které je na straně 2 stanoveno, že „[r]adiostanice DMR použitá  v KPPS pro druhou vrstvu musí splňovat podmínky harmonizované normy ČSN ETSI EN 300 113-2 Elektromagnetická kompatibilita a rádiové spektrum (ERM) – Pozemní pohyblivá služba – Radiová zařízení s anténním konektorem určená pro přenos dat (a/ nebo hovoru), používající modulaci s konstantní nebo proměnnou obálkou – část 2: Harmonizovaná norma EN pokrývající základní požadavky článku 3.2. Směrnice R&TTE. Splnění tohoto požadavku doloží účastník certifikáty a protokoly o zkouškách, vystavenými akreditovanou zkušebnou, a to v rámci nabídky“.

22.         Navrhovatel zastává názor, že zadavatel neoprávněně trvá na splnění požadavků stanovených v neaktuální harmonizační normě, když nová zařízení mají být schválena podle směrnice Radio Equipment Directive 2014/53/EU. Uchazeči dle tvrzení navrhovatele mohou nabídnout pouze řešení schválená podle starší směrnice, a jsou tak diskriminování ti uchazeči, kteří splňují požadavky směrnice aktuální.

23.         V návrhu se navrhovatel ohrazuje proti argumentaci zadavatele v rámci rozhodnutí o námitkách, kde uvádí: „Zařízení se neschvalují podle směrnice 2014/53/EU, ani R&TTE, ale schvalují se podle požadavků příslušných norem a další požadavky“. Toto tvrzení označuje navrhovatel za nesrozumitelné. Podle tvrzení navrhovatele vyžaduje zadavatel, aby zařízení splňovala technologicky překonané normy, když v zadávací dokumentaci odkazuje na harmonizovanou normu České republiky s účinností od 1. 7. 2002. Ohrazuje se i proti dalšímu tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že „[n]ení pravdivé tvrzení stěžovatele, že lze nabídnout pouze starší zařízení schválené podle požadavků původní směrnice, neboť zařízení se schvaluje podle platných norem postupem podle směrnic“. K tomu navrhovatel uvádí, že zařízení jsou vždy schvalována podle nejnovějších norem a není důvod, aby byla schvalována podle norem dřívějších, tím spíš podle norem starých 20 let. Navrhovatel zastává názor, že zadavatel požaduje zařízení schválená podle aktuální a současně podle dřívější normy, přičemž tento požadavek jednotlivá zařízení obvykle nesplňují (v závislosti např. na době výroby)[3], což může objektivně zvýhodňovat některé dodavatele.

Vzhledem k těmto tvrzením zastává navrhovatel názor, že v předmětném řízení došlo v důsledku stanovení nepřiměřených zadávacích podmínek k „podstatnému a nepřiměřenému zúžení okruhu potenciálních účastníků, takže lze jen stěží hovořit o transparentnosti zadávacího řízení a volné soutěži nabídek. Vzhledem k tomu, že toto umělé zúžení okruhu potenciálních uchazečů nemá jakékoliv racionální odůvodnění, není zjevné, co konkrétně motivovalo zadavatele k takovému stanovení zadávacích podmínek“.

Další průběh správního řízení S0052/2022

24.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-04854/2022/524 ze dne 8. 2. 2022.

25.         Dne 16. 2. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 15. 2. 2022. Úřad současně obdržel od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení doručenou částečně prostřednictvím datové zprávy, částečně na pevném nosiči dat prostřednictvím držitele poštovní licence.

Vyjádření zadavatele k návrhu č. 1 ze dne 15. 2. 2022

26.         Zadavatel uvádí, že vyjádření k návrhu vychází primárně z jeho argumentace v rozhodnutí o odmítnutí námitek ze dne 27. 1. 2022, na které nadále trvá. K jednotlivým bodům tedy zadavatel předkládá následující argumenty.

Požadavky na technickou kvalifikaci podle bodu 6.1.3 zadávací dokumentace

27.         Zadavatel předně uvedl, že „požadavky na systémy varování a vyrozumění obyvatelstva nejsou v EU standardizované. Každá členská země EU přistupuje k varování a vyrozumění obyvatelstva jiným způsobem, jednotlivé systémy se liší po technické a legislativní stránce, přičemž některé státy nemají ani jednotný systém využívaný na území celého státu. Varovné systémy jednotlivých členských zemí EU tedy nelze považovat za obdobné a srovnatelné s Jednotným systém varování a vyrozumění v České republice“. Technické požadavky na připojovaná zařízení do JSVV a postup při schvalování jejich připojení do JSVV stanovuje generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „GŘ HZS“) v souladu s ustanovením § 9 odst. 7 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Samotný technický postup a požadavky jsou obsahem dokumentu GŘ HZS „Požadavky na zařízení pro jednotný systém varování a vyrozumění a postup při schvalování připojení nových zařízení do jednotného systému varování a vyrozumění“, č. j. MV- 110235-4/PO-KIS.2020 ze dne 10. 9. 2020, účinného od 1. 1. 2021 (dále jen „Požadavky na zařízení pro JSVV“).

28.         Zadavatel staví argument jedinečnosti JSVV ČR na tvrzení, že v různých státech jsou v rámci varovných systémů využívána různá technická a technologická řešení. Tyto systémy využívají rotační sirény, akustické sirény, systémy založené na mobilních telefonech, na běžném rozhlasovém a televizním vysílání nebo na jejich kombinaci. Systémy pak mohou být ovládány místně nebo dálkově prostřednictvím pevných nebo bezdrátových sítí.

29.         Zadavatel vzhledem k výše uvedenému zastává názor, že zkušenosti z jiných zemí nemohou být srovnatelné s dodávkou a připojením elektronických sirén do JSVV ČR, který využívá jednotný celoplošný systém ovládaný pomocí pagingového vysílání podle normy POCSAG. Ke stanovenému požadavku na prokázání technické kvalifikace zadavatel uvádí, že „požadoval v souladu s ustanovením § 79 odst. 2 písm. b)  zákona prokázání splnění takových technických kvalifikačních předpokladů, které odpovídají druhu, rozsahu a složitosti předmětu této veřejné zakázky a které zároveň osvědčí, že daný dodavatel má takovou úroveň odborných schopností a zkušeností, že bude schopen realizovat veřejnou zakázku v odpovídající kvalitě, v požadovaném termínu plnění a v souladu s požadavky zadavatele uvedenými v zadávací dokumentaci, stanovenými v souladu s platnou legislativou, zejména zákonem o IZS a Požadavky na zařízení pro JSVV“.

30.         K tvrzení navrhovatele o neopodstatněnosti požadavku na zkušenost s připojením zařízení do JSVV, protože se v předmětné zakázce jedná o vytvoření zcela nové druhé vrstvy JSVV, a není proto důvodné požadovat předložení referenčních zakázek s připojením elektronických sirén do první vrstvy JSVV, uvádí zadavatel, že tímto tvrzením zužuje navrhovatel předmět veřejné zakázky. Tím je dle zadavatele především dodávka zařízení pro připojení do první vrstvy přenosové soustavy, přičemž odkazuje na čl. 2.1 zadávacích podmínek. K tomu zadavatel uvádí, že „[p]řipojení ES do JSVV pomocí první vrstvy přenosové soustavy je pro realizaci celé zakázky zcela zásadní, bez tohoto připojení není možné požadované zařízení provozovat pro varování obyvatelstva v souladu s vyhláškou č. 380/2002 Sb. a Požadavky na zařízení pro JSVV. Bez připojení ES do JSVV by nemohl zadavatel plnit povinnosti, které mu jsou v této oblasti uloženy českými právními předpisy a dodané plnění by nemohlo plnit účel, k němuž má být pořízeno“. Zadavatel rozporuje i tvrzení navrhovatele, že první vrstva JSVV je technologií, od které se bude postupně upouštět. První vrstva JSVV dle zadavatele zajišťuje základní funkcionality systému a bude nezbytná pro varování obyvatelstva i v budoucnu společně s vrstvou druhou.

31.         Zadavatel tvrdí, že koncové prvky připojované do JSVV musí být schváleny GŘ HZS, v rámci veřejné zakázky tedy může být dodáno pouze schválené zařízení. K tomu zadavatel uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů je patrné, že na trhu působí čtyři výrobci schválených elektronických sirén se sídlem v ČR a dva výrobci se sídlem v zahraničí, kteří dodávají ES prostřednictvím tuzemských obchodních partnerů. V souvislosti s tímto tvrzením zastává zadavatel názor, že „za posledních 5 let bylo dodáno a připojeno do JSVV množství ES zajišťující přiměřenou hospodářskou soutěž, a to včetně ES zahraničních výrobců. Tvrzení navrhovatele, že podmínky technické kvalifikace splňuje pouze jedna společnost, tedy zjevně není pravdivé a navrhovatel o něj nemůže úspěšně opírat svou argumentaci“.

Požadavky na zkoušky elektromagnetické kompatibility jednotlivých komponent KPPS

32.         Tvrzení navrhovatele, že zadavatel vyžaduje, aby zkoušky akreditovanou zkušebnou pro komponenty řídící jednotky a napájecího zdroje byly provedeny společně, je dle názoru zadavatele mylné a nemá oporu v zadávací dokumentaci, když tento požadavek v zadávacích podmínkách explicitně nestanovuje a ani z jejich kontextu takový požadavek nevyplývá.

33.         Ke smyslu elektromagnetické kompatibility uvádí zadavatel, že jejím smyslem sice je, aby se jednotlivá zařízení vzájemně neovlivňovala, nicméně předmětem veřejné zakázky je dodávka zařízení, které bude provozováno jednotně v jedné sestavě jako celek. Zadavatel pak zastává názor, že účast dodavatelům, kteří nemají schválenou ES s KPPS druhé vrstvy jako celku, výslovně umožňuje, když stanoví na straně 3 přílohy č. 2 zadávací dokumentace, že „pokud zkoušky pro KPPS druhé vrstvy byly provedeny včetně zkoušek nabízené ES, předloží účastník jako součást nabídky certifikáty a protokoly o zkouškách ES, ze kterých bude patrné, že součástí zkoušek byl i KPPS druhé vrstvy“. K tomu zadavatel uvádí, že takto formulovanými požadavky v zadávací dokumentaci nediskriminuje dodavatele, kteří disponují certifikací elektromagnetické kompatibility jednotlivých komponent KPPS samostatně, ale naopak zmírňuje požadavek na certifikaci nabízeného řešení jako celku.

34.         Zadavatel k tomuto bodu také poznamenává, že navrhovatel v souvislosti s touto problematikou nepožádal o vysvětlení zadávací dokumentace.

Podmínky testování vzorku

35.         K tomuto bodu zadavatel uvádí, že požadavky na testování funkčního vzorku jsou jednoznačně popsány v příloze č. 3 zadávací dokumentace jednak formou popisu a jednak formou schematického znázornění pro jednotlivé scénáře. Zadavatel tvrdí, že ve scénáři A uvádí, že testovací pracoviště bude komunikovat protokolem OPS na KPPS II, přičemž požadavky na protokol OPS jsou popsány v příloze č. 1 zadávací dokumentace. Zadavatel dodává, že „pro splnění požadavku je nezbytné využívat zařízení v souladu s Požadavky na zařízení pro JSVV na komunikační protokol druhé vrstvy, kdy na podmínky nakládání s utajovanými skutečnosti ve stupni ‚Vyhrazené‘ zadavatel zřetelně na dvou místech v zadávací dokumentaci upozornil“. Ve scénáři C popisuje zadavatele porty, na kterých bude ověřeno předávání příkazů prostřednictvím protokolu KP – KPPS, přičemž tyto porty jsou označeny v příloze B a samotný protokol komunikace KP s KPPS je popsán v příloze K Požadavků na zařízení pro JSVV.

36.         Ohledně navrhovatelem tvrzeného chybějícího postupu šifrování prostřednictvím standardu AES256 zastává zadavatel názor, že tento postup je dán samotným standardem a implementace šifrování musí být provedena v souladu s tímto standardem.

Doložení elektromagnetické kompatibility radiostanic

37.         Zadavatel se ohradil proti vyjádření navrhovatele, že nová zařízení se musí schvalovat podle nové směrnice Radio Equipment Directive 2014/53/EU, a uvedl, že zařízení se neschvalují podle směrnice 2014/53/EU, ani R&TTE, ale schvalují se „podle požadavků příslušných norem a další požadavky“. Dle zadavatele došlo v této větě v rozhodnutí o námitkách k písařské chybě, přičemž mělo být správně uvedeno, že se zařízení neschvalují podle směrnice 2014/53/EU, ani R&TTE, ale schvalují se podle požadavků příslušných norem. Zadavatel upřesňuje, že zařízení jsou schvalována na základě požadavků příslušných norem, nikoli směrnic, kdy zadavatel odkazuje v zadávací dokumentaci na platnou harmonizovanou normu České republiky. Na navrhovateli je, aby předložil protokol o zkouškách podle normy ČSN ETSI EN 300 113-2 nebo ČSN ETSI EN 300 113.

38.         Zadavatel vzhledem k výše uvedenému zastává názor, že lze nabídnout zařízení schválená podle požadavků obou norem, protože jsou v platnosti obě normy současně, i když se každá odvolává na jinou směrnici. Zadavatel tedy nijak nebrání v nabídce DMR stanice schválené pouze podle novější normy.

Další průběh správního řízení S0052/2022

39.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-07536/2022/VZ ze dne 1. 3. 2022 stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu - podání informace Úřadu o dalších úkonech, které v zadávacím řízení provede v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

40.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-08323/2022/524 ze dne 8. 3. 2022 stanovil zadavateli lhůtu k zaslání sdělení, v jehož rámci podrobně uvede konkrétní důvody pro stanovení požadavku referenčních zakázek dle čl. 6.1.3 zadávací dokumentace v rámci požadavku na předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, přičemž podrobně vysvětlí, v čem konkrétně spatřuje výjimečnost JSVV ČR ve vztahu k varovným systémům jiných států (zejm. států EU); v čem je specifické samotné připojení ES do JSVV ČR, jak probíhá a v čem spočívá technická náročnost připojení do JSVV ČR, resp. jaké konkrétní zkušenosti/dovednosti dodavatele cit. požadavkem technické kvalifikace ověřuje, a uvede konkrétní výrobce/dodavatele, kteří dle jeho tvrzení realizovali v posledních 5 letech dodávky ES včetně připojení do JSVV ČR v rozsahu odpovídajícím požadavkům na technickou kvalifikaci dle čl. 6.1.3 zadávací dokumentace.

Vyjádření zadavatele ze dne 15. 3. 2022

41.         Ve sdělení k usnesení ze dne 15. 3. 2022 zadavatel uvádí, že stanovením požadavků na technickou kvalifikaci dodavatele neověřuje pouze schopnost realizovat připojení zařízení do JSVV, ale ověřuje všechny složky plnění podstatné pro úspěšnou realizaci veřejné zakázky, přičemž není možné stanovit pro jednotlivé požadavky jejich organizační a technickou náročnost. Zadavatel tedy dále specifikuje činnosti nezbytné pro realizaci veřejné zakázky, které prostřednictvím požadavků na technickou kvalifikaci ověřuje. Dle zadavatele jimi jsou:

-          schopnost dodat poptávané zařízení

-          schopnost provést požadovanou instalaci zařízení

-          schopnost zprovoznit dodané zařízení

-          schopnost připojit zařízení do JSVV ČR v souladu s platnou legislativou

-          schopnost zprovoznit software ovládací aplikace systému, radiokomunikační infrastrukturu pro přenos hlasu a dat pro ovládání ES a sběr diagnostických dat o stavu ES do operátorské aplikace na vyhrazených kmitočtech

-          schopnost dodavatele vyškolit uživatele

42.         Zadavatel uvádí k požadavku Úřadu na vysvětlení, v čem spočívá jedinečnost JSVV oproti varovným systémům jiných států, že vycházel z dokumentu „Varování a vyrozumění obyvatelstva v zahraničí“ vypracovaného GŘ HZS, Institutem ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Zadavatel dále zastává názor, že v zemích EU se využívají pro varovné systémy různorodá technická a technologická řešení, a ne všechny země využívají systém varování a vyrozumění současně. Tyto systémy jsou založené na sirénách rotačních nebo elektronických (akustických), které jsou schopné přenášet signál i hlas. JSVV v současné době využívá kombinaci těchto dvou typů, přičemž dochází k postupné modernizaci a přechodu na elektronické sirény. Zadavatel uvádí, že zásadní rozdíl je v dálkovém ovládání rotačních a elektronických sirén, které je realizováno pomocí pevných nebo bezdrátových sítích. V případě bezdrátových sítí se využívají různá řešení založená na obousměrných radiových zařízeních (analogových nebo digitálních), na radiových přijímačích (např. POCSAG), na přijímačích RDS s informacemi vysílanými v rozhlasovém vysílání, nebo na GSM modemech. Výjimečnost JSVV dokládá také tím, že se jedná o systém celoplošný, celostátní a jednotný na rozdíl od států EU, kde jsou většinou systémy s regionální nebo oblastní organizací.

43.         Zadavatel tvrdí, že do JSVV mohou být připojeny pouze schválené ES, které se liší od ostatních zemí prvkem KPPS pro první vrstvu, který je jedinečný. ES musí mít implementovaný protokol pro komunikaci s KPPS první vrstvy, mít požadované zálohování napájení a musí být vybavena konkrétními tlačítky místního ovládání, mikrofonem a FM přijímačem. Zadavatel rovněž upozorňuje na technický rozdíl mezi dodávkou ES a bezdrátových místních informačních systémů (dále jen „BMIS“), které navrhovatel v minulosti realizoval. Rozdílem je, že každá ES musí být připojena samostatně na rozdíl od BMIS, kde se připojuje pouze řídící ústředna. Dalším rozdílem je dle zadavatele instalace těžkých kovových konstrukcí v případě instalace ES. Proto dle tvrzení zadavatele „[d]odávky ES a BMIS tak z technického hlediska nelze považovat za ekvivalent, byť z hlediska procesu připojení do JSVV mají určité prvky společné“.

44.         Zadavatel zastává názor, že zadávací dokumentace nemůže obsahovat veškeré informace nezbytné pro připojení ES do JSVV ČR, neboť konkrétní způsob realizace je na dodavateli. Zadavatel demonstruje kroky, které musí být v rámci realizace připojení uskutečněny:

1.             Vypracování 88 žádostí o vydání kmenového listu pro každou jednotlivou ES připojovanou do JSVV ČR. Žádost musí obsahovat:

a.      detailní údaje o zařízení a jeho technické parametry,

b.      detailní místopis,

c.       typ KPV,

d.      typ přijímače KPV (typ KPPS první vrstvy).

2.             Podání žádosti na krajské ředitelství HZS příslušného kraje.

3.             Na základě vyplněných žádostí správce systému JSVV ČR provede:

a.      zařazení přijímače,

b.      přidělení osobní adresy,

c.       přidělení zkušební adresy,

d.      přiřazení příslušného počtu skupinových adres a skupin,

e.      provedení evidence ES,

f.        přiřazení inventárního čísla.

4.             Provedení nastavení zařízení dle parametrů přidělených správcem systému a provedení testování správného zapojení zařízení do JSVV ČR, jedná se o následující činnosti:

a.      Připojení JSVV přijímače do KPV (pokud již není připojen z výroby),

b.      Naprogramování jednotlivých adres do konkrétního přijímače JSVV s využitím servisního programového vybavení výrobce kvalifikovanou osobou se znalostí zařízení a podmínek JSVV,

c.      Otestování instalované ES lokálně,

d.      Otestování instalované ES dálkově v součinnosti s HZS příslušného kraje,

e.      Kontrolní vyčtení nepomíjivé paměti JSVV přijímače pro ověření, že dálkově odeslané příkazy byly správě přijaty a provedeny.

45.         K požadavku Úřadu na uvedení konkrétních výrobců či dodavatelů, kteří v posledních 5 letech realizovali dodávky ES s připojením do JSVV v rozsahu odpovídajícím požadavkům na technickou kvalifikaci dodavatelů, uvádí zadavatel, že v rozhodném období od 8. 12. 2016 do 8. 12. 2021 bylo do JSVV připojeno celkem 299 zařízení. Zadavatel předložil seznam dle jeho tvrzení relevantních dodavatelů působících na trhu dodávání ES a připojením do JSVV, přičemž vycházel z veřejně dostupných zdrojů, zejména z údajů uvedených v registru smluv:

• EMPEMONT, s.r.o.
• ELMIK s.r.o.
• Technologie 2000 spol. s r.o.
• COFI s.r.o.
• PWS Plus s.r.o.
• VoiceSys s.r.o.
• Colsys s.r.o.
• TELMO a.s.
• ELSVO MOST, společnost s ručením omezeným
• HARICOM, spol. s r.o.

K tomuto výčtu zadavatel dodává, že zahraniční výrobci dodávají ES obvykle prostřednictvím svých obchodních partnerů, kteří se mohli veřejné zakázky účastnit samostatně, ve sdružení nebo jako spolupracující subjekty.

Další průběh správního řízení

46.         Úřad se žádostmi o sdělení informací č. j. ÚOHS-08740/2022/524 a č. j. ÚOHS-08741/2022/524 ze dne 10. 3. 2022 obrátil na účastníky zadávacího řízení v souvislosti s navrhovatelem namítanými podmínkami testování funkčního vzorku v rámci předmětné veřejné zakázky. Úřad požádal účastníky zadávacího řízení o odpovědi na následující otázky:

• „Byl dle Vašeho odborného názoru přenosový protokol jednoznačně a srozumitelně identifikován v zadávací dokumentaci?  Jakým způsobem, resp. z kterých konkrétních částí zadávacích podmínek jste identifikovali přenosový protokol (případně protokoly) pro účely testování vzorku? Uveďte prosím rovněž jeho označení.
• Spatřujete v předmětném protokolu (příp. protokolech) nedostatky, které by znemožňovaly jeho jednoznačnou implementaci tak, aby zařízení zadávacího pracoviště vyrozumívacího centra a koncový prvek přenosové soustavy spolu mohly na základě jeho definice komunikovat (např. absenci popisu způsobu přenosu na úrovni DMR protokolu či popisu postupu šifrování a dešifrování zpráv pomocí standardu AES256)? Pokud ano, jakým způsobem jste uvedenou situaci řešili?  Svou odpověď prosím blíže rozveďte.
• Byla Vaše společnost dodavatelem výše zmíněného testovacího pracoviště zadavatele, na kterém má být ověřována funkce zařízení?“

47.         Účastník zadávacího řízení TELMO a.s., IČO 47307781, se sídlem Štěrboholská 560/73, 112 00 Praha 10 – Hostivař (dále jen „TELMO a.s.“), ve svém vyjádření ze dne 17. 3. 2022 uvádí, že po konzultaci s dodavateli dospěli k závěru, že veškeré přenosové protokoly potřebné pro účely testování vzorku jsou v zadávací dokumentaci jednoznačně a srozumitelně definovány, a to zejména v dokumentu Požadavky na zařízení pro JSVV, na který zadávací dokumentace odkazuje, a v příloze č. 2 zadávací dokumentace, která obsahuje technické specifikace. Zadávací dokumentace obsahuje celkem tři protokoly, z nichž dva jsou veřejné a jeden je v režimu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOUI“), ve stupni „Vyhrazené“. Dle názoru dodavatelů TELMO a. s. je pro úspěšnou realizaci nutné „porozumět celému technickému řešení JSVV popsanému v TP, znát principy radiových a komunikačních standardů DMR a rozumět šifrovaným datovým přenosům.“ Dodává také, že veškeré informace jsou transparentní a dostupné.

48.         Standard AES256 je dle dodavatelů společnosti TELMO a.s. standardizovanou metodou šifrování a při jejím zpracování musí být zpracovány i módy provozu šifrovacího algoritmu, přičemž všechny parametry AES256 jsou předmětem standardu.

49.         Na dotaz, zda dodávala společnost TELMO a.s. testovací zařízení zadavatele, odpověděla že nikoliv. K tomu uvedla, že zařízení pro JSVV testuje GŘ HZS ve vlastním výzkumném pracovišti, kterým je Institut ochrany obyvatelstva.

50.         Účastník zadávacího řízení Colsys s.r.o., IČO 14799634, se sídlem Buštěhradská 109, 272 03 Kladno – Dubí (dále jen „Colsys s.r.o.“),  ve svém vyjádření ze dne 17. 3. 2022 uvádí k první otázce, že dle jejich „techniků a vývojářů byla identifikace jednotlivých protokolů dle Podmínek JSVV jasná a příloha č. 3 ZD ‚Seznam požadavků na funkční vzorek‘ srozumitelná ve smyslu scénářů jednotlivých testů, při nichž má být demonstrována základní funkčnost hlavních zařízení (i jejich vzájemná komunikace) určených pro plnění veřejné zakázky.“ Samotné technické podmínky, kterými jsou definovány komunikační protokoly, jsou obsahem přílohy č. 2 zadávací dokumentace „Minimální technické podmínky“ s odkazem na Požadavky na zařízení pro JSVV. Uvádí, že jednotlivé protokoly jsou definovány v následujících dokumentech:

-          Příloha J Požadavků na zařízení pro JSVV „Protokol komunikace KP s KPPS první vrstvy přenosové soustavy“

-          Příloha K Požadavků na zařízení pro JSVV „Protokol komunikace KP s KPPS druhé vrstvy JSVV“

-          Článek 2.5. Požadavků na zařízení pro JSVV „Komunikace na úrovni přenosových soustav JSVV“

K výše uvedenému dodává, že jediný protokol, který není veřejně dostupný, je protokol pro druhou vrstvu obousměrné přenosové soustavy (dále jen „OPS“), protože podléhá ZOUI. K podnikání v oboru uvádí, že je nezbytná znalost předpisů HZS, zařízení i procesů, které jsou v rámci JSVV využívány. Za tímto účelem požádala v roce 2021 GŘ HZS o protokol OPS ve stupni „Vyhrazené“ a následně jej implementovala do zařízení.

51.         Colsys s.r.o. nespatřuje v žádném z výše uvedených protokolů nedostatky, které by znemožňovaly jejich implementaci, přičemž „[z]ákladním předpokladem implementace jednotlivých protokolů do zařízení (KPV, KPPS 1. a 2. vrstvy a OPS) je jejich nastudování a pochopení souvislostí s ostatními Podmínkami JSVV. Při implementaci přenosových a šifrovacích metod na těchto protokolech je vždy nutná parametrizace takových přenosů, resp. parametrizace šifrování a dešifrování přenášených dat dle standardů DMR resp. AES 256. Tento standard stejně jako mnoho jiných standardů (ať šifrovaných či komunikačních) má možné parametry definované, a tyto lze nastavit pro konkrétní typ komunikace a použití.“ K tomu dodává, že parametry standardů DMR nebo AES256 sice nejsou obsahem Požadavků na zařízení pro JSVV, ale jsou definovány těmito standardy. Zařízení, která splňují standard, musí v rámci tohoto standardu umožňovat parametrizaci v plném rozsahu.

52.         Společnost Colsys s.r.o. také uvádí, že není dodavatelem testovacího pracoviště zadavatele.

Další průběh správního řízení

53.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-10107/2022/524 ze dne 23. 3. 2022 určil navrhovateli lhůtu k zaslání sdělení, v jehož rámci podrobně uvede a objasní, z čeho dle jeho tvrzení vyplývá požadavek na společné provedení zkoušek elektromagnetické kompatibility komponent KPPS pro druhou vrstvu JSVV ČR.

54.         Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-10850/2022/500 ze dne 29. 3. 2022 nařídil podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0052/2022/VZ.

55.         Dne 30. 3. 2022 bylo Úřadu doručeno sdělení navrhovatele ze stejného dne v reakci na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-10107/2022/524 ze dne 23. 3. 2022, v rámci něhož navrhovatel uvádí, že jeho tvrzení ohledně požadavku na společné zkoušky elektromagnetické kompatibility komponent řídící jednotky a napájecího zdroje KPPS pro druhou vrstvu akreditovanou zkušebnou vyplývají ze zadávací dokumentace, konkrétně pak z přílohy č. 2 „1. SOUHRN ZÁKLADNÍCH TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ NA KONCOVÉ PRVKY PŘENOSOVÉ SOUSTAVY JSVV“, konkrétně odkazuje na následující ustanovení:

„Požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu řídící jednotky a napájecího zdroje KPPS II:

Vycházejí z platných technických norem a nařízení vlády č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh, zejména se tak jedná o prokázání odolnosti proti rušení a o požadavcích na vyzařování rušivých vlivů dle:

- ČSN EN 61000-6-2 ed. 4 ‚Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – část 6-2: Kmenové normy – Odolnost proti průmyslovému prostředí‘

- ČSN EN 61000-6-3 ed. 2 ‚Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – část 6-3: Kmenové normy – Emise – Prostředí obytné, obchodní a lehkého průmyslu‘.

Str. 3

Splnění těchto požadavků musí být doloženo pro všechny provozní režimy a stavy, tj. pro provoz z elektrorozvodné sítě, z náhradního zdroje elektrické energie, pro klidový stav zařízení a emise i pro stav, kdy zařízení pracuje jmenovitým výkonem.

Splnění těchto požadavků doloží účastník certifikáty a protokoly o zkouškách, vystavené akreditovanou zkušebnou, a to v rámci nabídky.“

Navrhovatel zastává názor, že požadavek společných zkoušek vyplývá z výkladu zkoušek provozních režimů. Při zkoušce provozního režimu je nutné zkoušku realizovat společně s napájecím zdrojem KPPS, přes který by bylo možné se připojit k náhradnímu zdroji, bez čehož by nebylo technicky možné zkoušku provést.

56.         Přípisy č. j.  ÚOHS-11299/2022/524, ÚOHS-11353/2022/524, ÚOHS-11354/2022/524, ÚOHS-11355/2022/524, ÚOHS-11356/2022/524, ÚOHS-11357/2022/524, ÚOHS-11358/2022/524 a ÚOHS-11359/2022/524 ze dne 1. 4. 2022 požádal Úřad společnosti

• EMPEMONT s.r.o., IČO 27772179, se sídlem Železničního vojska 1472, 757 01 Valašské Meziříčí (dále jen „společnost EMPEMONT, s.r.o.“),
• COFI s.r.o., IČO 27187616, se sídlem Ohradní 1424/2b, 140 00 Praha – Michle (dále jen „společnost COFI s.r.o.“),
• HARICOM, spol. s r.o., IČO 43875254, se sídlem Koněvova 2755/65a, 130 00 Praha 3 – Žižkov (dále jen „společnost HARICOM, spol. s r.o.“),
• PWS Plus s.r.o., IČO 28305795, se sídlem Luční čtvrť 1867, 686 03 Staré Město (dále jen „společnost PWS Plus s.r.o.“),
• ELMIK s.r.o., IČO 04506677, se sídlem Obora III 168/2, 757 01 Valašské Meziříčí – Krásno nad Bečvou (dále jen „společnost ELMIK s.r.o.“),
• Technologie 2000 spol. s r.o. německy: Technologie 2000 GmbH, francouzsky: Technologie 2000 S.A.R.L, anglicky: Technologie 2000 Comp.Ltd., IČO 00671363, se sídlem Uhelná 1551/22, 466 01 Jablonec nad Nisou (dále jen „společnost Technologie 2000 spol. s r.o.“),
• VoiceSys s.r.o., IČO 04646606, se sídlem Boleslavská třída 138/10, 288 02 Nymburk (dále jen „společnost VoiceSys s.r.o.“),
• ELSVO - MOST, společnost s ručením omezeným, IČO 47784750, se sídlem nám. 5. května 19, 435 21 Obrnice (dále jen „společnost ELSVO - MOST, společnost s ručením omezeným“),

jakožto subjekty pohybující se na relevantním trhu (dodávky a instalace elektronických sirén), o sdělení, zda by byly schopny prokázat splnění zadavatelem stanovených požadavků vztahujících se k referenčním zakázkám a z jakých důvodů se případně neúčastnily zadávacího řízení.

57.         Sdělení výše zmíněných společnosti obdržel Úřad ve dnech 5. 4. 2022, 6. 4. 2022, 7. 4. 2022, 8. 4. 2022 a 11. 4. 2022:

Společnost	Sdělení společnosti
EMPEMONT s.r.o.	Naše společnost splňuje uvedené kvalifikační požadavky a byla by schopna předložit seznam významných dodávek v požadovaném rozsahu. Za stanovené období jsme instalovali více než 100 ks elektronických sirén. Hlavním důvodem, proč jsme se neúčastnili této veřejné zakázky je, že se naše společnost zaměřuje zejména na dodávky velmi kvalitních místních informačních systémů (…) a z důvodu plnění jiných předem sjednaných zakázek.
COFI s.r.o.	Naše společnost COFI s.r.o. splňuje požadavky na technickou kvalifikaci v rozsahu významných zakázek č. 1 i č. 2. tak jak jsou formulovány v zadávací dokumentaci VZ. (…) Naše společnost se neúčastní veřejné zakázky přímo, ale jako poddodavatel dvou uchazečů o VZ a to společností Telmo a.s. a Colsys s.r.o.
HARICOM, spol. s r.o.	(…) sdělujeme, že naše společnost splňuje požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci. Důvodem naší neúčasti ve výběrovém řízení byly vyčerpané montážní kapacity naší firmy jinými zakázkami.
PWS Plus s.r.o.	Nesplňujeme Významnou dodávku č. 1 v požadovaném počtu sirén připojených do JSVV. Ostatní body kvalifikace splňujeme. (…) V rámci našich projektů jsme dodávali v uvedeném období 14 ks sirén, které byly součástí jiných projektů na varovné systémy – postavené na bezdrátových místních informačních systémech. (…) Naše společnost se účastní VZ ve spolupráci se společností Colsys s.r.o. jako její subdodavatel pro část plnění.
ELMIK s.r.o.	Samostatně nesplňujeme ani Významnou dodávku č. 1, ani Významnou dodávku č. 2 technické kvalifikace (…) Elektronické sirény jsme za posledních 5 let instalovali v jednotkách kusů jako doplněk BMIS.
Technologie 2000 spol. s r.o.	(…) nedisponujeme dodávkami v rozsahu specifikovaném v zadávací dokumentaci předmětné veřejné zakázky konkrétně na „významnou dodávku č. 1“. V období 5 let jsme dodávali včetně popsaných souvisejících služeb 50 elektronických sirén. Nedodávali jsme však digitální obousměrnou úzkopásmovou radiokomunikační infrastrukturu pro přenos hlasu a dat a pro ovládání sirén.
VoiceSys s.r.o.	Samostatně nesplňujeme požadavky na „významnou dodávku č. 1“ (…) za posledních 5 let jsme realizovali dodávky 33 ks elektronických sirén s připojením do JSVV. Všechna ostatní kritéria, jako tradiční dodavatel varovných systémů využívajících obousměrnou digitální radiokomunikační infrastrukturu, splňujeme. (…) společnosti Telmo, a.s. poskytli kvalifikaci pro významnou dodávku č. 2
ELSVO - MOST, společnost s ručením omezeným	(…) nesplňuje požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci dodavatele, tedy předložit seznam významných zakázek v rozsahu, který odpovídá požadavkům zadavatele dle bodu Významná zakázka č. 1 a Významná zakázka č. 2 (…) v posledních 5 letech jsme nerealizovali dodávky elektronických sirén s připojením do JSVV.

 

Další průběh správního řízení

58.         Úřad se obrátil přípisem č. j. ÚOHS-11723/2022/524 ze dne 5. 4. 2022 na Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (dále jen „FEKT VUT“) s žádostí o odborné stanovisko ohledně elektromagnetické kompatibility komponent KPPS. V reakci na tuto žádost kontaktovala dne 7. 4. 2022 FEKT VUT telefonicky Úřad a sdělila, že v oblasti elektromagnetické kompatibility komponent KPPS disponuje pouze teoretickými znalostmi, ale ne praktickými zkušenostmi. FEKT VUT proto odkázala Úřad na následující instituce, které se v praxi věnují zkouškám elektromagnetické kompatibility:

• Zkušebnu elektromagnetické kompatibility při Vojenském technickém ústavu, s. p.
• Český metrologický institut
• Elektromagnetický zkušební ústav, s. p.

59.         Úřad se obrátil na výše uvedené instituce přípisy č. j. ÚOHS-12507/2022/524, č. j. ÚOHS-12510/2022/524 a č. j. ÚOHS-12511/2022/524 ze dne 11. 4. 2022 s žádostí o odborné stanovisko, v rámci kterého sdělí, zda je dle jejich odborného názoru pravdivé tvrzení navrhovatele, že požadavek na společné zkoušky elektromagnetické kompatibility komponentů KPPS vyplývá z výkladu zkoušek provozních režimů, a zda má navrhovatelem tvrzený požadavek na společné zkoušky komponentů KPPS oporu v příloze č. 2 zadávací dokumentace. V reakci na tuto žádost Vojenský technický ústav (dále jen „VTÚ“) sdělil Úřadu v přípisu ze dne 20. 4. 2022, že nemá kompetenci pro vydání odborného stanoviska, protože se jedná o zařízení spadající do působnosti směrnice 2014/53/EU Evropského parlamentu a Rady (RED směrnice) ze dne 16. 4. 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání radiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES. VTÚ odkázal Úřad na oznámený subjekt pro směrnici RED, kterým je Český metrologický ústav (dále jen „ČMI“).

60.         Elektrotechnický zkušební ústav, s.p. (dále jen EZÚ), se ve své odpovědi na žádost Úřadu ze dne 22. 4. 2022 ztotožňuje „s tvrzením, že ‚Celkovým cílem certifikace elektromagnetické kompatibility je dosáhnout stavu, aby elektronická zařízení mohla koexistovat a vzájemně spolupracovat bez toho, aby bylo nutné ověřovat jejich vzájemné ovlivňování‘. Nicméně ne ve všech případech jsou zkoušky jednotlivých zařízení dostatečné nebo zcela vhodné.“ EZÚ považuje za logický požadavek na oddělené testování radiostanice a společné požadavky na komponenty řídící jednotky a napájecího zdroje, protože v případě radiostanice je třeba brát na zřetel předpisy platné pro radiová zařízení, které se nevztahují na řídící jednotku a napájecí zdroj. K problematice dále uvádí, že „[n]ormy obecně nikde nepožadují, že by samostatná zařízení měla být zkoušena společně. Předpokládá se, že pokud samostatně vyhovují požadavkům, vyhoví i společně. Bohužel zejména v případě napájecích zdrojů tento předpoklad nemusí být správný. Například nikde nejsou jednoznačně stanoveny maximální hodnoty rušení na výstupech napájecích zdrojů během EMC zkoušek, a proto během zkoušení není tento parametr sledován. Sleduje se jen, zda výstup dává jmenovité hodnoty. Proto se může stát, že rušení na vstupu ‚projde‘ zdrojem a negativně ovlivní zařízení, které zdroj napájí. V případě požadavku na společné zkoušení řídící jednotky a napájecího zdroje se dá tedy předpokládat, že právě výše zmíněného si zadavatel může být vědom a chce správně předejít možným problémům. Tento požadavek nemá oporu v normách, ale vychází z hluboké znalosti problematiky EMC jako dodatečný technický požadavek. Dle našich odborných znalostí lze tedy požadavek na společné zkoušení komponenty řídící jednotky a napájecího zdroje považovat za oprávněný.“

61.         Dne 10. 5. 2022 bylo doručeno Úřadu odborné stanovisko ČMI ze dne 27. 4. 2022, ve kterém uvádí, že „[p]odle odborného názoru ČMI je třeba při použité kmenové normy ČSN EN IEC 61000-6-2 ed. 4 dodržovat podmínky kapitoly 5 – Podmínky ke zkoušení a při použití kmenové normy ČSN EN IEC 61000-6-3 ed. 2 je třeba dodržovat podmínky kapitoly 5 – Měření a podmínky ke zkoušení. V obou těchto kapitolách je uvedeno, že je přístroj částí systému nebo může být připojen k přidruženému zařízení, pak musí být zkoušen při připojení k minimální reprezentativní konfiguraci pomocných přístrojů nezbytných pro vyzkoušení.“ K tomuto tvrzení ČMI uvádí, že pokud má být zdroj napájení součástí systému, soustava by měla být zkoušena současně. Toto platí i v případě předmětné veřejné zakázky, protože „předmětem této zakázky není dodávka jednotlivých zařízení, ale dodávka zařízení, které bude provozováno výhradně a jednotně v jedné sestavě na stejném místě.“

Ke správnímu řízení vedenému samostatně pod sp. zn. ÚOHS-S0057/2022/VZ

62.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 7. 2. 2022, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele 2.

63.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel 2.

Obsah návrhu 2

64.         Navrhovatel 2 podal návrh 2 zejména z následujících důvodů:

• stanovení požadavků technické kvalifikace je diskriminační, netransparentní, nepřiměřené, bezdůvodně zaručuje konkurenční výhodu a vytváří bezdůvodně překážky hospodářské soutěže,
• stanovení požadavku dle § 105 odst. 2 zákona na plnění činností oživení, napojení do JSVV a školení obsluhy přímo vybraným dodavatelem je v rozporu s ust. § 36 odst. 1 zákona a základními zásadami zakotvenými v § 6 zákona,
• zadavatel upravil zadávací dokumentaci způsobem, který rozšířil možný okruh účastníků, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou svou původní lhůtu dle § 99 odst. 2 zákona.

K podání námitek

65.         Navrhovatel 2 v úvodu návrhu poznamenává, že u námitek, které byly zadavateli doručeny dne 14. 1. 2022, zpochybňuje zadavatel, zda byly řádně podány, když dle názoru zadavatele neobsahovaly náležitosti dle § 244 odst. 1 zákona. Navrhovatel 2 k tomu uvádí, že námitky podal prostřednictvím NEN jako registrovaný dodavatel v rámci tohoto systému, a je tedy zjevné, že námitky podal navrhovatel 2, přičemž případná absence podpisu by neměla mít vliv na řádnost podání námitek. Navíc zdůrazňuje, že „námitky byly podepsány panem Bc. Branislavem Labancem, zaměstnancem a obchodním manažerem [n]arhovatele, který je také v systému NEN označen jako kontaktní osoba. Taktéž z označení pozice obchodní manažer a přiložení příslušného razítka je bez jakýchkoliv pochybností zjevné, že se jedná o činnost zaměstnance v rozsahu obvyklém k jeho funkci ve smyslu § 166 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené taktéž odpovídá úpravě účinné pro Slovenskou republiku ve smyslu § 20 zákona č. 40/1964 ZB., Občiansky zákonník, v platném znění.“

66.         Dále navrhovatel 2 uvádí, že namítal zejména rozpor zadávacích podmínek se zásadou zákazu diskriminace. Z tohoto důvodu se domáhal změny zadávacích podmínek. Dle jeho tvrzení je z námitek zjevné, že se domáhal zrušení povinnosti doložení významné zakázky v rámci požadavku na technickou kvalifikaci dodavatele stanoveného v čl. 6.1.3 zadávací dokumentace. Volbu způsobu odstranění závadného stavu v podobě výběru konkrétního nápravného opatření ponechal na zadavateli.

Požadavky na technickou kvalifikaci dodavatele

67.         Navrhovatel 2 ve svém návrhu směřuje zejména proti stanovení požadavků na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v rozsahu, který dle jeho tvrzení není odůvodněn povahou veřejné zakázky a který je stanoven za účelem omezení hospodářské soutěže. Konkrétně směřuje proti požadavku zadavatele dle čl. 6.1.3 zadávací dokumentace, který stanoví k prokázání technické kvalifikace realizaci dodávek 45 ks elektronických sirén s připojením do JSVV dle platné legislativy.

68.         Dle názoru navrhovatele 2 stanovil zadavatel technické podmínky v příloze č. 2 zadávací dokumentace s tím, že sirény musí splňovat požadavky stanovené Požadavky na zařízení pro JSVV, přičemž jejich splnění je dodavatel povinen doložit dokladem vydaným GŘ HZS. Těmito oprávněními navrhovatel 2 disponuje, a byl by tak schopen realizovat předmět plnění veřejné zakázky. Zadavatel stanovil požadavek na referenční zakázky způsobem širším, nepřímo diskriminačním, který není odůvodněn ve vztahu k předmětu plnění.

69.         Navrhovatel 2 uvádí, že „je výrobcem sirén, které splňují technické požadavky Zadavatele, kdy v posledních 5 letech prostřednictvím svých partnerů dodával stovky kusů přijímačů a sirén do České republiky podle platné legislativy GŘ HZS ČR. Zadavatel stanovil v čl. 7.4 zadávací dokumentace, že podle § 105 odst. 2 zákona činností oživení, napojení do JSVV a školení obsluhy musí být splněny přímo vybraným dodavatelem. Navrhovatel namítá, že tento požadavek není nijak odůvodněný povahou předmětných činností. Navrhovateli konkrétně není jasné, z jakého důvodu by měli předmětné činnosti být plněny vybraným dodavatelem, když vybraný dodavatel jakožto výrobce má na tyto činnosti k dispozici specializované poddodavatele. S ohledem na uvedené je daný Požadavek v rozporu se zásadou diskriminace, transparentnosti a rovného zacházení. Uvedené taktéž není stanoveno přiměřeně ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky a bezdůvodně zvýhodňují některé dodavatele“.

70.         Navrhovatel 2 zdůrazňuje, že nerozporuje tvrzení zadavatele, že požadavky na varovné systémy v členských zemích EU nejsou standardizovány a že se mohou odlišovat po stránce technické a legislativní, nicméně za přiměřený by považoval požadavek na splnění technických požadavků, kterým by dodavatel osvědčil, že splňuje po technické i legislativní stránce požadavky na předmět plnění veřejné zakázky.

Rozšíření okruhu účastníků

71.         Zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 4. 1. 2022 vypustil požadavek na splnění podmínek normy ČSN ETSI 300 390-2 Elektromagnetická kompatibilita a radiové spektrum (ERM) u komponentu radiostanice DMR v KPPS pro druhou vrstvu. Navrhovatel 2 zastává názor, že tím došlo ke změně zadávací dokumentace, která je způsobilá rozšířit okruh dodavatelů, a zadavatel je tak povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou svou původní délku (33 dnů) podle ustanovení § 99 odst. 2 zákona. Tuto povinnost zadavatel nedodržel, když prodloužil lhůtu pro podání nabídek o 3 dny. Kromě toho navrhovatel 2 tvrdí, že zadavatel odeslal formulář oznamující změnu lhůty pro podání nabídek do Věstníku veřejných zakázek dne 5. 1. 2022, přestože vysvětlení zadávací dokumentace bylo uveřejněno 4. 1. 2022.

72.         Navrhovatel 2 z výše uvedených důvodů navrhuje, aby Úřad provedl nápravné opatření dle § 263 zákona a zrušil zadávací řízení.

Další průběh správního řízení

73.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-05199/2022/524 ze dne 10. 2. 2022.

74.         Vyjádření zadavatele k návrhu č. 2 ze dne 15. 2. 2022 obdržel Úřad dne 16. 2. 2022.

Vyjádření zadavatele k návrhu č. 2 ze dne 15. 2. 2022

75.         Zadavatel se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele 2 ohledně rozhodnutí o odmítnutí námitek a jeho odůvodněním. Poznamenává, že podle ustanovení § 244 odst. 1 zákona musí námitky mj. obsahovat, kdo je podává, v čem spatřuje porušení zákona zadavatelem a čeho se navrhovatel domáhá. V případě námitek proti zadávacím podmínkám musí být v námitkách uvedeno, jaká navrhovateli hrozí nebo vznikla újma dle ustanovení § 244 odst. 3 zákona. K námitkám podaným navrhovatelem 2 uvádí, že navrhovatel 2 neuvedl, čeho se domáhá a jaká újma mu vznikla nebo hrozí. Z těchto důvodů nepovažuje námitky navrhovatele 2 za řádně podané, a proto je rozhodnutím ze dne 27. 1. 2022 odmítl v souladu s ustanovením § 245 odst. 3 písm. [c)] zákona.

K požadavkům na technickou kvalifikaci dodavatele

76.         Zadavatel uvádí, že varovné systémy jednotlivých členských států nejsou na úrovni EU standardizovány, přičemž se liší po technické i legislativní stránce, a proto je nelze považovat za obdobné systémy ve vztahu k JSVV. JSVV provozuje Ministerstvo vnitra České republiky, jehož úkoly na daném úseku plní GŘ HZS, které stanovuje technické požadavky na zařízení připojovaná do JSVV. Ty jsou stanoveny v Požadavcích na zařízení pro JSVV.

77.         Zadavatel demonstruje výjimečnost JSVV využíváním odlišných technických a technologických řešení v rámci zemí EU (k tomu viz výše body 28. a 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

78.         Zadavatel proto z výše uvedených důvodů požadoval dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v zadávací dokumentaci prokázání splnění technických a kvalifikačních požadavků, které dle jeho názoru „odpovídají druhu, rozsahu a složitosti předmětu této veřejné zakázky a které zároveň osvědčí, že daný dodavatel má takovou úroveň odborných schopností a zkušeností, že bude schopen realizovat veřejnou zakázku v odpovídající kvalitě, v požadovaném termínu plnění a v souladu s požadavky zadavatele uvedenými v zadávací dokumentaci, stanovenými v souladu s platnou legislativou, zejména zákonem o IZS a Požadavky na zařízení pro JSVV.“ K tomu zadavatel dodává, že požadavek na doložení významných dodávek elektronických sirén s připojením do JSVV je běžně používaným kritériem v zadávacích řízeních.

79.         Zadavatel uvádí, že před zahájením zadávacího řízení ověřil množství dodaných a připojených sirén do JSVV, přičemž konstatuje, že je zajištěna přiměřená soutěž, když na trhu působí čtyři tuzemští a dva zahraniční výrobci (včetně navrhovatele 2), kteří dodávají schválené elektronické sirény. Zadavatel zastává názor, že „je nezbytné si uvědomit rozdíl mezi dodavatelem veřejné zakázky a výrobcem dodávaného zařízení. Vzhledem k tomu, že předmětem plnění této veřejné zakázky není pouhá dodávka vyrobeného zařízení, ale i dodávka celé řady dalších komponent, konstrukčních prvků, posudků a služeb nezbytných k realizaci celého předmětu veřejné zakázky, jak vyplývá z jeho specifikace v bodu 2.1 zadávacích podmínek, nelze mezi výrobce a dodavatele položit rovnítko.“

80.         Ohledně námitky navrhovatele 2 proti požadavku podle § 105 odst. 2 zákona, dle kterého plnění činností oživení, napojení do JSVV a školení obsluhy by měly být plněny přímo vybraným dodavatelem, zadavatel uvádí, že „se jedná o nově uvedenou skutečnost, která nebyla obsažena v námitkách navrhovatele, a proto v souladu s § 251 odst. 4 zákona by k ní neměl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přihlížet.“

81.         Zadavatel považuje požadavky stanovené v zadávacích podmínkách na technickou kvalifikaci dodavatelů za odpovídající aktuálním technickým požadavkům a parametrům předmětu plnění, přičemž respektují zásady zadávání veřejných zakázek.

K rozšíření okruhu účastníků

82.         Zadavatel k tomuto bodu předně uvádí, že se jedná skutečnost, která nebyla uvedena v námitkách navrhovatele 2 a Úřad by k ní v souladu s § 251 odst. 4 zákona neměl přihlížet. Nadto zadavatel tvrdí, že „vypustil požadavek, aby radiostanice DMR plnila podmínky harmonizované normy, která není pro plnění veřejné zakázky relevantní. Touto zcela marginální úpravou však rozhodně nedošlo a nemohlo dojít k rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení, proto byla lhůta k podání nabídek prodloužena přiměřeně k povaze změny v souladu s ustanovením § 99 odst. 2 zákona. Dále zadavatel uvádí, že v případě změny informací uvedených ve formuláři se nepostupuje podle § 212 odst. 8 zákona, ale podle § 212 odst. 4 zákona, přičemž v tomto ustanovení není uvedena žádná lhůta či okamžik odeslání opravného formuláře.“ Zadavatel je proto přesvědčen o správnosti svého postupu.

83.         Závěrem zadavatel zdůrazňuje, že trvá na svém tvrzení o tom, že námitky předcházející návrhu na zahájení řízení nebyly řádně podány, a že trvá na požadavcích na prokázání technické kvalifikace dodavatelů tak, jak jsou stanoveny v zadávací dokumentaci. Z výše uvedených důvodů zadavatel navrhuje, aby Úřad řízení zastavil, případně návrh zamítl dle § 265 písm. a) zákona.

Další průběh správního řízení

84.         Navrhovateli 2 bylo přípisem č. j. ÚOHS-11064/2022/524 ze dne 31. 3. 2022 v souladu s principem dobré správy oznámeno nařízení předběžného opatření v souběžně probíhajícím správním řízení vedeném pod spisovou značkou ÚOHS-S0052/2022/VZ.

Ke společnému správnímu řízení vedenému pod sp. zn. ÚOHS-S0052/2022/VZ

85.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-13830/2022/524 ze dne 26. 4. 2022 v zájmu dodržení zásady procesní ekonomie uvedené v § 6 odst. 2 správního řádu spojil z moci úřední v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedená pod spisovou značkou ÚOHS-S0052/2022/VZ a spisovou značkou ÚOHS-S0057/2022/VZ do společného správního řízení vedeného pod spisovou značkou ÚOHS-S0052/2022/VZ.

86.         Účastníkům řízení bylo oznámeno spojení správních řízení do společného správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-13836/2022/524 ze dne 26. 4. 2022.

87.         Usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-16231/2022/524 ze dne 16. 5. 2022 byla účastníkům správního řízení stanovena lhůta pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Tato lhůta byla následně prodloužena usnesením č. j. 17033/2022/524 ze dne 20. 5. 2022 na základě žádosti zadavatele ze dne 19. 5. 2022. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

88.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když v čl. 6.1.3. zadávací dokumentace stanovil požadavek, aby dodavatelé prokázali splnění kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona předložením seznamu významných dodávek v uplynulých 5 letech, z něhož bude mj. vyplývat, že dodavatelé realizovali dodávky elektronických sirén s připojením do JSVV ČR, přičemž kladený požadavek neodůvodnil vzhledem k technické náročnosti realizace  dodávky a připojení elektronických sirén do JSVV ČR, v důsledku čehož vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

89.         Zároveň Úřad shledal důvody pro částečné zastavení správního řízení vedeného původně samostatně o návrhu 2.

90.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí – částečné zastavení správního řízení vedeného původně samostatně o návrhu 2

Relevantní ustanovení zákona

91.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

92.         Podle § 241 odst. 2 zákona námitky podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona se podávají písemně a lze je podat proti

a)      všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek,

b)      volbě druhu zadávacího řízení anebo režimu veřejné zakázky, nebo

c)      postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

93.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

94.         Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

95.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Posouzení věci Úřadem

96.         Navrhovatel 2 brojí mj. proti požadavku zadavatele podle § 105 odst. 2 zákona uvedeného v čl. 7.4 zadávací dokumentace, dle kterého plnění činností oživení, napojení do JSVV a školení obsluhy by měly být plněny přímo vybraným dodavatelem. V této souvislosti Úřad uvádí, že právě namítaná skutečnost představuje námitku proti zadávacím podmínkám. Aby se Úřad mohl navrhovatelovým tvrzením zabývat, musela by být splněna základní podmínka pro podání návrhu, a sice by návrhu 2 v této části musely předcházet řádně a včas podané námitky, přičemž by musely být doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek v souladu s § 242 odst. 4 zákona, tedy nejpozději do dne 14. 1. 2022. Námitku proti tomuto požadavku navrhovatel 2 nepodal. Vzhledem k tomu, že navrhovatel 2 výše uvedenou námitku prvně uplatnil vůči zadavateli až v rámci návrhu ze dne 7. 2. 2022, přičemž z předložené dokumentace o zadávacím řízení rovněž nevyplývá, že by navrhovatel 2 podal jiné námitky, které by předcházely podání daného návrhu (ani sám navrhovatel 2 nic takového netvrdí), Úřad konstatuje, že výše zmíněné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky a zároveň se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona (kde se tato podmínka neuplatní), pročež tedy Úřad rozhodl podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v části vymezené touto částí návrhu 2.

97.         Návrh 2 směřuje také proti úkonu zadavatele spočívajícímu v nedostatečném prodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti se změnou zadávací dokumentace, která spočívala ve vypuštění požadavku na splnění normy ČSN ETSI EN 390 – 2 Elektromagnetická kompatibilita a radiové spektrum (ERM) pro radiostanice. Tuto změnu zadavatel provedl dne 4. 1. 2022 v rámci vysvětlení zadávací dokumentace. Navrhovatel 2 zastává názor, že zadavatel měl prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou původní lhůtu, protože se jedná o změnu, která je způsobilá rozšířit počet účastníků zadávacího řízení, přičemž lhůtu prodloužil o pouhé 3 dny. Úřad konstatuje, že aby se touto skutečností mohl zabývat, musely by proti výše zmíněnému úkonu být podány řádně a včas námitky navrhovatele 2.

98.         Předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0060/2021/VZ ze dne 28. 6. 2021 posuzoval situaci obdobnou té, kterou se Úřad zabývá v šetřeném případě, přičemž dovodil, jaké ustanovení je nutno aplikovat v případě podání námitek, kterými navrhovatel brojí proti nedostatečnému prodloužení lhůty v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace. Relevantní závěry z citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne lze dle názoru Úřadu analogicky aplikovat i ve vztahu k šetřenému případu. Předseda Úřadu v rozhodnutí ze dne 28. 6. 2021 konstatuje, že »[l]hůta pro podání námitek proti porušení § 99 odst. 2 zákona v případě, že zadavatel neprodlouží lhůtu pro podání nabídek vůbec, je tak dána ustanovením § 242 odst. 1 zákona, podle něhož „námitky musí být zadavateli doručeny do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem“. Nelze totiž využít speciálních ustanovení o běhu této lhůty. Pokud zadavatel lhůtu podle § 99 odst. 2 zákona prodlouží, ale nedostatečně, jedná se o porušení zákona oznamovaným úkonem a lhůta proti takovému porušení se řídí ustanovením § 242 odst. 2 zákona, které míří na námitky proti „úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli“. Ustanovení § 242 odst. 4 zákona se neuplatní, neboť upravuje běh lhůty v případě námitek proti zadávací dokumentaci«.

99.         Povinnost uveřejnit změnu zadávací dokumentace pak vyplývá z ust. § 99 odst. 1 zákona, které ve větě druhé stanoví, že změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna. Vzhledem k tomu, že zadavatel změnu zadávací dokumentace učinil dne 4. 1. 2022, přičemž vysvětlení zadávací dokumentace bylo uveřejněno na portálu NEN[4], měl navrhovatel podat námitku do 15 dnů od okamžiku tohoto uveřejnění v souladu s § 242 odst. 2 zákona, tedy nejpozději dne 19. 1. 2022, což však neučinil. Vzhledem k tomu, že navrhovatel 2 výše uvedenou námitku prvně uplatnil vůči zadavateli až v rámci návrhu ze dne 7. 2. 2022, přičemž (jak již Úřad uvedl výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí) z předložené dokumentace o zadávacím řízení rovněž nevyplývá, že by navrhovatel 2 podal jiné námitky, které by předcházely podání daného návrhu (ani sám navrhovatel 2 nic takového netvrdí), Úřad konstatuje, že výše zmíněné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky a zároveň se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona (kde se tato podmínka neuplatní), pročež tedy Úřad rozhodl podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v části vymezené touto částí návrhu 2.

100.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl o těchto částech návrhu 2, resp. o části správního řízení zahájeného na jeho základě tak, jak je uvedeno ve výrocích č. I. a II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

101.     Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

102.     Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

103.     Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

104.     Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

105.     Podle § 39 odst. 5 zákona zadavatel provede posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřit také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

106.     Podle § 73 odst. 3 zákona může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání

a)      ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona nebo

b)      technické kvalifikace podle § 79 zákona.

107.     Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit

a)      která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b)      minimální úroveň pro jejich splnění.

108.     Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za posledních 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

109.     Podle § 105 odst. 2 zákona v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž, mohou zadavatelé v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

110.     Zadavatel v čl. 6.1.3 zadávací dokumentace stanovil, že požaduje prokázání splnění kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona tím, že dodavatel předloží „seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení (delší doba, než je uvedena v zákoně, je stanovena z toho důvodu, že v roce 2021 nebyly realizovány žádné dodávky tohoto předmětu plnění z důvodu pandemie Covid-19), a to v rozsahu nejméně:

Významná dodávka č. 1

• dodávky (vč. souvisejících služeb) varovného a informačního systému (VIS), které zahrnovaly dodávky a související služby v minimálním rozsahu:

o   45 ks elektronických sirén dodaných, nainstalovaných a zprovozněných kumulativně během posledních 5 let (kumulativně se rozumí, že počet elektronických sirén muže být složen z více dodávek a služeb) s připojením do Jednotného systému varování a vyrozumění České republiky (JSVV ČR) dle platné legislativy, z čehož min. 2 dodávky musí obsahovat dodávku, instalaci a zprovoznění alespoň 5 ks elektronických sirén,

o   dodávka a zprovoznění SW ovládací aplikace systému (operátorská aplikace),

o   vybudování úzkopásmové obousměrné digitální radiokomunikační infrastruktury (digitální modulace) pro přenos hlasu a dat pro ovládání ES a sběr (předávání) diagnostických dat o stavu ES (digitální modulace) do operátorské aplikace na vyhrazených kmitočtech,

o   školení uživatelů;

Významná dodávka č. 2

• 2 dodávky (vč. souvisejících služeb) mobilních sirén, které zahrnovaly dodávky a související služby v minimálním rozsahu:

o   1 ks mobilní sirény s výkonem min 150 W,

o   školení uživatelů;“

111.     V čl. 7.4. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[d]odavatel je povinen v nabídce uvést, které části veřejné zakázky má v úmyslu zadat jednomu či více poddodavatelům včetně identifikačních údajů těchto poddodavatelů, jsou-li účastníkovi zadávacího řízení známi. Zadavatel požaduje podle § 105 odst. 2 zákona, aby činnosti oživení, napojení do JSVV a školení obsluhy byly plněny přímo vybraným dodavatelem.“.

112.     V čl. 7.14 zadávací dokumentace si zadavatel vyhradil možnost vyzvat dodavatele v rámci posouzení splnění podmínek účasti v souladu s ustanovením § 39 odst. 5 zákona k předložení funkčního vzorku vztahujícího se k předmětu plnění a kvalifikace dodavatele. Požadavky na funkční vzorek jsou obsahem přílohy č. 3 zadávací dokumentace nazvané „Seznam požadavků na funkční vzorek“, ve kterém zadavatel mj. stanoví, že „[d]odavatel je povinen předvést vzorek a provést zkoušku funkčnosti za účelem ověření, zda budou vzorky systému splňovat požadavky stanovené v zadávací dokumentaci před členy komise nebo osobami určenými zadavatelem.“. Sestava funkčního vzorku systému musí obsahovat následující komponenty:

f.              „Základnová stanice standardu DMR Tier II v duplexním provozu, shodná s nabízeným plněním včetně náhradního zdroje napájení.

g.             Anténní výstupy Rx a Tx základnové stanice může dodavatel připojit do anténního systému zkušebního pracoviště zakončeného konektory SMA-male. Dodavatel může využít instalovanou anténu GPS se svodem zakončeným konektorem SMA-male. Pokud tak dodavatel neučiní, musí využít svoje antény nebo útlumové články.

h.             Řídící skříň elektronické sirény s náhradním zdrojem napájení, EA měnič určený k dodávce, pro použití v uzavřeném prostoru zkušebny výstup EA měniče musí být utlumen pro použití v uzavřeném prostoru zkušebny.

i.               Koncový prvek přenosové soustavy pro druhou vrstvu JSVV (dále jen ‚KPPS II.‘), který bude vybaven radiostanicí DMR (shodnou s nabízeným plněním)

j.               KPPS pro první vrstvu přenosové soustavy JSVV (dále jen ‚KPPS I.‘)

k.             Počítač simulující zadávací pracoviště, připojený na API rozhraní základnové stanice minimálně s oknem pro zadávání příkazů a zobrazení zpětné informace od EKPV nebo KPPS.“

K postupu zadavatele

113.     Navrhovatel v návrhu 1 v obecné rovině mj. namítá, že „podmínky a požadavky stanovené v této zadávací dokumentaci jsou v rozporu s právními předpisy, neboť způsob, jakým jsou vymezeny, ve svém důsledku vede k nezákonnému omezení principu soutěže v zadávacím řízení. S ohledem na toto protiprávní vymezení podmínek a požadavků v zadávací dokumentaci je tak navrhovateli znemožněna účast v zadávacím řízení.“. Konkrétně pak navrhovatelé brojí mj. proti požadavkům zadavatele zakotvených v článku 6.1.3 zadávací dokumentace (v podrobnostech viz bod 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí), aby dodavatelé prokázali splnění kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona předložením seznamu významných dodávek nebo významných služeb, z něhož bude mj. vyplývat, že dodavatelé realizovali v uplynulých 5 letech požadované činnosti (dodávka 45 ks elektronických sirén dodaných, nainstalovaných a zprovozněných s připojením do JSVV, dodávku a zprovoznění softwaru ovládací aplikace, vybudování úzkopásmové obousměrné digitální radiokomunikační infrastruktury pro přenos hlasu a dat  pro ovládání elektronických sirén a sběr diagnostických dat o jejich stavu do operátorské aplikace na vyhrazených kmitočtech a školení uživatelů). Navrhovatelé v této souvislosti zastávají názor, že neexistuje relevantní důvod, proč by příslušné činnosti musely být prováděny pouze u dodávek elektronických sirén s připojením do JSVV, a to z toho důvodu, že „v důsledku tohoto požadavku jsou ze zadávacího řízení fakticky vyloučeni všichni potenciální uchazeči, kteří obdobné dodávky realizovali v kterýchkoliv jiných zemích (zejména EU) v rámci vytváření obdobných varovných systémů.“.

114.     Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel v souladu mj. se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek (zejm. nastavením parametrů předmětu plnění, příp. nastavením požadavků na kvalifikaci) vytváří z povahy věci vždy jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad.  K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele, a nikoli právě snahou o omezení hospodářské soutěže či o zaručení konkurenční výhody pro určitý okruh dodavatelů (v této souvislosti lze odkázat např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 81/2013-77 ze dne 7. 12. 2015 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 7/2016-44 ze dne 11. 2. 2016).

115.     K výše zmíněné povinnosti zadavatele dodržovat zásadu zákazu diskriminace pak Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008, v němž citovaný soud mj. uvedl, že její zakotvení v zákoně především „směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (…).“.[5] Dosažení tohoto cíle je pak způsobilé znemožnit jak porušení zákazu diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak porušení zákazu diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé. Při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace tím, jakým způsobem vymezil požadavky na technickou kvalifikaci dodavatelů, je nicméně nutné, i s ohledem na závěry vyplývající z výše citované judikatury, poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou a technickou úvahu zadavatele. Z uvedeného plyne, že pokud jde o stanovení kritérií technické kvalifikace, shledání jejich diskriminační (a tedy nezákonné) povahy je možné pouze za předpokladu, že jsou tyto podmínky vymezeny skutečně excesivně, tj. tehdy, když jsou nepřiměřené ve vztahu k legitimním důvodům, které zadavatele k jejich stanovení vedly, jinými slovy jasně vybočují z odůvodněných potřeb zadavatele. Přitom je nutné vzít v úvahu všechny okolnosti daného případu. V této souvislosti lze – z hlediska neurčitého právního pojmu „zjevná nepřiměřenost“ – opětovně citovat ze zmíněného rozsudku Nejvyššího správního soudu, v němž daný soud konstatoval, že „[k]líčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy ‚zjevná nepřiměřenost‘ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria ‚zjevné nepřiměřenosti‘ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“.

116.     Úřad upozorňuje, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené požadavky mohli splnit všichni dodavatelé předmětného plnění. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, u kterých je možno mít za to, že jsou schopni předmět plnění řádně v požadovaných specifikacích/parametrech dodat. Odvrácenou stranou stanovení určitých podmínek veřejné zakázky je tedy selekce těch dodavatelů, u kterých nelze mít za osvědčené, že jsou schopni dodat poptávané plnění, přičemž o takovéto (legitimními potřebami zadavatele podložené) selekci pak nelze hovořit jako o skryté diskriminaci.

117.     Ve vztahu k zásadě přiměřenosti (proporcionality) pak Úřad uvádí, že tato byla do zákona přejata z dikce evropských zadávacích směrnic, přičemž zakotvení zásady vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Zadavatel je povinen řídit se zásadou přiměřenosti ve všech fázích zadávacího řízení. Vymezením zadávacích podmínek zadavatel stanovuje základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit svoji oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny. Předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019 uvádí, že „[s]amotnou důvodnost určité podmínky stanovené zadavatelem je pak nutno posuzovat rovněž prizmatem zásady přiměřenosti, tedy nikoliv pouze samotná zadávací podmínka musí být stanovena přiměřeně k určité potřebě zadavatele, ale rovněž důvod, proč zadavatel ke stanovení dané podmínky přistoupil, má být ve vztahu k této podmínce přiměřený. V praxi tak nelze po zadavateli požadovat, aby jednoduchou a nijak excesivní podmínku stanovenou pro požadované plnění odůvodňoval sofistikovanými úvahami, výpočty či dokonce znaleckými posouzeními, pokud pro její použití svědčí jednoduché avšak logické vysvětlení. Při stanovení zadávacích podmínek tak nelze akceptovat libovůli na straně zadavatele, nelze však ani nutit zadavatele, aby každou stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval. V této souvislosti lze vycházet ze skutečnosti, že čím podrobněji a rovněž specifičtěji jsou určité podmínky zadávacího řízení nastaveny, tím podrobněji a specifičtěji musí být v případě pochybností ze strany zadavatele obhájeny.“.

118.     Úřad dále uvádí, že účelem stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimální úrovně technické kvalifikace má pak zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit.

119.     V této souvislosti Úřad nejdříve uvádí, že zadavatel v šetřeném případě v souladu s § 55 zákona použil pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu otevřené řízení, s nímž je spojeno oprávnění zadavatele požadovat po dodavatelích prokázání kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 zákona. Z § 73 odst. 6 zákona pak vyplývá povinnost zadavatele stanovit požadavky na technickou kvalifikaci dodavatele přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky.

120.     Jak již bylo zmíněno výše, zadavatel v čl. 6.1.3 zadávací dokumentace vymezil požadavky na prokázání kritérií technické kvalifikace dodavateli včetně požadavku na předložení tzv. referenčních zakázek, jimiž měli dodavatelé mj. prokázat zkušenosti s příslušnými činnostmi u dodávky elektronických sirén s připojením do JSVV a dalších souvisejících činností.

121.     V posuzovaném případě je předmětem veřejné zakázky dle zadávací dokumentace dodání a instalace 88 kusů elektronických sirén, přičemž bude z celkového počtu modernizováno 48 kusů dosavadních elektronických sirén a 25 kusů elektrických rotačních sirén a provedena výstavba 15 kusů elektronických sirén na nových lokalitách, dodávka 3 kusů elektronických mobilních sirén a modernizace systému pro přímé předávání verbálních informací, diagnostiky elektronických sirén a řešení softwarového provázání se serverem Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, na kterém jsou provozována data z digitálního povodňového plánu Moravskoslezského kraje a digitálního povodňového plánu obce s rozšířenou působností Ostrava. V obecné rovině by se tedy mohlo jevit, že předmětný požadavek koresponduje s předmětem veřejné zakázky, nicméně na danou problematiku nelze nahlížet tímto zjednodušujícím pohledem, neboť zákonnost daného požadavku je třeba posoudit v jeho komplexnosti, tzn. např. jaké další požadavky jsou na dodavatele kladeny v rámci požadované reference, a zejména, zda důvod, pro který zadavatel přistoupil k vymezení příslušného požadavku, je přiměřený jeho potřebě.

122.     V tomto kontextu Úřad podotýká, že za situace, kdy je požadavek na kvalifikaci dodavatelů koncipován tak, že stanoví velmi specifické (např. s ohledem na situaci na relevantním trhu) podmínky k prokázání jeho splnění, je na místě posuzovat jeho zákonnost „přísnější“ optikou, neboť může ve svém důsledku vytvořit neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Obdobně se ostatně vyjádřil i předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0058/2021/VZ, č. j. ÚOHS-13127/2021/163/MBr ze dne 14. 5. 2021, v němž konstatoval, že „[p]ři stanovení zadávacích podmínek platí, že nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Čím striktnější a přísnější zadávací podmínky jsou, tím detailněji je zadavatel musí zdůvodnit, což je názor vycházející i z judikatury Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku ze dne 28. 3. 2013, č. j. 1 Afs 69/2012 mj. uvedl: ‚S ohledem na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti. Zadavatel může (např. v technických podmínkách, kvalifikačních požadavcích) stanovit konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených zásad. Tyto zásady se navíc přímo promítají i v některých ustanoveních zákona (…). Protože se jedná převážně o ustanovení dispozitivní, musí být potřeba takového požadavku odůvodnitelná. Zjednodušeně lze říci, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.‘“.

123.     Sporný požadavek odůvodňuje zadavatel v šetřeném případě tím, že připojení elektronických sirén do JSVV ČR není srovnatelné s připojením do varovných systémů jiných států. Zadavatel k tomu uvádí, že „požadavky na systémy varování a vyrozumění obyvatelstva nejsou v EU standardizovány. Každá země EU přistupuje k varování a vyrozumění obyvatelstva jiným způsobem, jednotlivé systémy se liší po technické i legislativní stránce, přičemž některé státy nemají ani jednotný systém využívaný na území celého státu. Varovné systémy jednotlivých členských zemí EU tedy nelze považovat za obdobné a srovnatelné s Jednotným systémem varování a vyrozumění v České republice (dále také jen ‚JSVV‘)“. Zadavatel dále tvrdí, že různé státy používají různá technická a technologická řešení, když jsou některé systémy založené na rotačních nebo akustických sirénách, na mobilních telefonech nebo například na rozhlasovém a televizním vysílání, přičemž tyto systémy mohou být ovládány místně nebo dálkově pomocí pevných nebo bezdrátových sítí. Bezdrátové technologie využívají také různá řešení jako jsou analogová nebo digitální obousměrná radiová zařízení, radiové přijímače nebo GSM modemy. Technické požadavky na zařízení připojovaná do JSVV a postup při schvalování jejich připojení stanovuje Ministerstvo vnitra České republiky, resp. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. Tyto požadavky jsou obsahem Požadavků na zařízení pro JSVV, ke kterým zadavatel uvádí, že „vedle požadavku na plnění technických norem harmonizovaných v rámci EU stanovuj[í] i celou řadu vlastních technických, užitných a výkonových parametrů, které musí splnit elektronické sirény (déle jen ‚ES’) připojované do JSVV.“. Z těchto důvodů zastává zadavatel názor, že JSVV ČR je unikátním systémem a připojení zařízení do systému, které spočívá v jeho nastavení dle parametrů přidělených správcem systému a následné testování správného připojení zařízení do JSVV ČR, kterým se rozumí realizace samotného připojení, naprogramování jednotlivých adres a otestování (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je natolik specifické, že opodstatňuje požadavek zadavatele na doložení technické kvalifikace dodavatele tak, jak je stanoven v zadávací dokumentaci.

124.     Tvrzení zadavatele, že ostatní státy EU využívají pro své varovné systémy různá technická a technologická řešení v podobě např. rotačních či akustických sirén, nemůže z hlediska odůvodnění postupu zadavatele, resp. odůvodnění odlišnosti těchto systémů v šetřeném případě obstát. Jak totiž vyplývá např. ze zadavatelem předloženého dokumentu „1_TECHNICKÁ ZPRÁVA ES“, rovněž současný varovný systém ve městě Ostrava (jakožto součást JSVV ČR) sestává z různých technických řešení, kterými jsou sirény rotační, elektronické a místní regionální rozhlasy. Ostatně navrhovatelé nijak nerozporují požadavek zadavatele na předložení seznamu dodávek samotných elektronických sirén, ale požadavek na jejich dodávky s připojením do JSVV, kvůli kterému dochází dle jejich tvrzení k vyloučení zahraničních uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku. Jak sám zadavatel uvádí, do JSVV mohou být připojena pouze taková zařízení, jejichž technické řešení odpovídá normám GŘ HZS, přičemž tento požadavek vznáší mj. v rámci technických podmínek na předmět plnění předmětné veřejné zakázky.  Pokud zadavatel tvrdí, že „připojit do JSVV lze pouze schválenou ES. Ta se od ES vyráběných a dodávaných ES do jiných zemí liší zejména prvkem KPPS pro první vrstvu, který je jedinečný a kterým se ES připojuje do JSVV první vrstvy, což znamená, že není možné vzít sirénu z jiné země EU a připojit ji do JSVV, protože k tomu nebude technicky uzpůsobena“, explicitně tím vyjadřuje, že pokud elektronická siréna odpovídá Požadavkům na zařízení pro JSVV a je-li schválena, je způsobilá k tomu, aby byla připojená do JSVV, nicméně nijak to nevypovídá o specifičnosti samotného připojení těchto zařízení do JSVV.

125.     Úřad k tomuto podotýká, že zadavatel opírá svoji argumentaci o rozdílnosti jednotlivých systémů o dokument vypracovaný GŘ HZS s názvem „Varování a vyrozumění obyvatelstva v zahraničí“ z roku 2015. GŘ HZS v tomto dokumentu mj. uvádí, že „[m]odernizace varovných systémů je směřována na zavádění bezdrátových systémů ovládání poplachových sirén, které jsou provozně podstatně méně náročné a nákladné než systémy linkové. Hlavním prostředkem bezprostředního varování populace před nebezpečím nadále zůstávají sítě poplachových sirén. Jejich modernizace je řešena ve všech zemích s využitím elektronických sirén, jejichž hlavními přednostmi je nezávislost na elektrorozvodné síti možnost vysílat i verbální informace, čímž je řešeno i první neodkladné informování obyvatel. Zásadní modernizace varovacího systému byla komplexně provedena v Dánsku a Holandsku, kde byly vybudovány nové digitální bezdrátové systémy a veškeré elektrické rotační sirény byly nahrazeny novými elektronickými sirénami. Systémy ovládání jsou obousměrné se zpětnou kontrolou stavu koncových prvků.“. Dále je v tomto dokumentu mj. uvedeno, že například ve Slovenské republice modernizace varovného systému momentálně[6] probíhá, kdy elektromechanické sirény jsou nahrazovány rovněž sirénami elektronickými. Z těchto údajů jasně vyplývá, že k modernizaci systémů dochází (a někde již došlo) napříč státy, přičemž nelze vyloučit, že od vydání tohoto dokumentu v roce 2015 již došlo k modernizaci systémů, o kterých rešerše pojednává, i v dalších státech.

126.     Argument zadavatele, který je postaven na „rozdílnost[i] systémů z pohledu používaných technologií a přenosových protokolů (dle terminologie JSVV nazývaných přenosovou soustavou), které nejsou v zemích EU standardizovány z pohledu vlastností KPV, radiokomunikačních standardů, ani protokolární komunikace mezi zařízeními a jejich integrace (připojení) do nadřazeného systému“, nemůže obstát vzhledem ke komplexnímu stanovení technických podmínek na předmět plnění v kombinaci s možností ověřit funkčnost připojení nabízeného řešení do první i druhé vrstvy JSVV v rámci testování vzorku. Odůvodňuje-li zadavatel požadavek na zkušenost dodavatelů s činnostmi spojenými s dodávkami elektronických sirén připojených do JSVV tím, že v šetřeném případě se jedná specifické připojení, které nemá v rámci EU obdoby, pak s ohledem i na výše uvedené Úřad shledává takové odůvodnění za nedostatečné, neboť není vyloučeno, že i v případě dodávek a instalace elektronických sirén s dálkovým ovládáním v rámci dodávek do systémů jiných zemí (v kombinaci se splněním výše uvedených požadavků zadavatele) lze získat zadavatelem zmiňované zkušenosti s dodávkami v obdobném rozsahu či míře.

127.     V rámci požadavku na referenční zakázky ověřuje zadavatel dle svého tvrzení mj. schopnost dodavatele dodat zařízení, instalovat konstrukční prvky a elektronické sirény a následně sirény zprovoznit, zprovoznit software ovládací aplikace systému, vybudovat úzkopásmovou obousměrnou digitální radiokomunikační infrastrukturu a vyškolit uživatele. Úřad nepopírá, že tyto činnosti se po technické stránce mohou lišit v případě dodávek elektronických sirén včetně jejich instalace v jiných státech, nicméně schopnost připojit zařízení, které podléhá splnění přesně specifikovaných technických podmínek, do JSVV má zadavatel možnost ověřit i jiným způsobem, a sice prostřednictvím testování funkčního vzorku, které si v zadávací dokumentaci vyhradil.

128.     K tvrzení navrhovatele, že „v důsledku nepřiměřeně stanoveného požadavku na prokázání technické kvalifikace jsou fakticky vyloučeni všichni potenciální zahraniční uchazeči a drtivá většina uchazečů tuzemských, reálná soutěž mezi uchazeči tak je velmi výrazně omezena, ne-li zcela vyloučena“, zadavatel oponuje, že do JSVV mohou být připojena pouze zařízení schválená GŘ HZS, přičemž „z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že čtyři výrobci ES schválených pro dodání do JSVV mají sídlo v České republice a dva výrobci jsou ze zahraničí, přičemž oba tito zahraniční výrobci na český trh dodávají ES prostřednictvím tuzemských obchodních partnerů. (…) před zahájením zadávacího řízení ověřil, že za posledních 5 let bylo dodáno a připojeno do JSVV množství ES zajišťující přiměřenou hospodářskou soutěž, a to včetně ES zahraničních výrobců“. V odpovědi na dotaz Úřadu (k tomu výše viz bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel uvedl celkem 10 dodavatelů, kteří působí na relevantním trhu a mohli by splňovat požadavky na technickou kvalifikaci stanovenou v zadávací dokumentaci. Z odpovědí dotázaných dodavatelů (bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad zjistil, že z uvedených dodavatelů splňují samostatně předmětný požadavek technické kvalifikaci pouze 3. Stejně tak lze poukázat na skutečnost, že byť je zadavatel výše uvedeného názoru, v rámci šetřeného zadávacího řízení obdržel pouze 2 nabídky dodavatelů, kteří dokládali splnění požadavků na technickou kvalifikaci prostřednictvím poddodavatelů, což pouze podporuje závěr Úřadu o nepřiměřenosti stanoveného kvalifikačního kritéria.

129.     Zadavatel rovněž uvádí, že předmětný požadavek na předložení referenčních zakázek s připojením do JSVV je u obdobných zakázek běžnou praxí. K tomu Úřad doplňuje, že vzhledem k tomu, že předmětem přezkumu ze strany Úřadu je postup zadavatele v šetřeném případě, kdy každý případ je posuzován s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, zadavatel neodůvodnil, v čem spočívá jedinečnost JSVV ČR ani připojení zařízení do JSVV, když uvedl toliko seznam kroků, které musí dodavatel naplnit k jeho realizaci, tedy realizace samotného připojení, naprogramování jednotlivých adres a otestování (viz podrobně bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad zdůrazňuje, že zadavatel měl možnost ověřit funkčnost připojení nabízeného řešení do JSVV ČR prostřednictvím testování funkčního vzorku, které si vymínil v zadávací dokumentaci. Stanovení výše uvedených požadavků v konečném důsledku znamená, že na relevantním trhu působí relativně velmi malý okruh dodavatelů, kteří mohou tyto podmínky splnit a pro ostatní dodavatele je prakticky nemožné se účastnit těchto zadávacích řízení. Pokud by Úřad přistoupil na argumentaci zadavatele, že stanovení předmětného požadavku je standardem, aniž by byl tento požadavek řádně zdůvodněn, žádný další dodavatel by již nemohl získat zkušenost na relevantním trhu, v důsledku čehož by došlo k zakonzervování trhu, a tedy k omezení hospodářské soutěže.

130.     S ohledem na shora uvedené Úřad uzavírá, že zadavatelem zmiňovaná „specifika“ v dodávkách elektronických sirén do systému JSVV neobstojí z hlediska přiměřenosti, resp. odůvodněnosti předmětného požadavku zadavatele, přičemž Úřadu nezbývá než konstatovat, že zadavatel jeho stanovením vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. K tomu lze doplnit, že vzhledem k tomu, že zadavatel mohl účelu ověření schopností dodavatele související s dodáním předmětu plnění předmětné veřejné zakázky dosáhnout jinými (mírnějšími) prostředky, podmínky stanovené zadavatelem v šetřeném případě nemohou býti ku prospěchu zadavateli (ve smyslu ověření konkrétních zkušeností/dovedností dodavatele) ani samotnému soutěžnímu prostředí mezi potenciálními dodavateli. Nad rámec uvedeného (tj. aniž by Úřad samostatně přezkoumával zákonnost dále uvedené výhrady) Úřad dodává, že pozice dodavatelů, kteří by měli zájem ucházet se o předmětnou veřejnou zakázku, byla ztížena i požadavkem zadavatele v bodě 7.4 zadávací dokumentace, na základě kterého musí v souladu s ustanovením § 105 odst. 2 zákona provést činnosti oživení, napojení do JSVV a školení obsluhy vybraný dodavatel, který tak nemá možnost provést tyto činnosti prostřednictvím svých poddodavatelů.

K ostatním námitkám

131.     Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, Úřad se dalšími námitkami uvedenými v návrhu 1 a v návrhu 2 (a tvrzeními zadavatele s nimi spojenými), nezabýval, neboť šetření dalších skutečností v nich uvedených by za této situace nemohlo mít na výsledek správního řízení vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie (viz § 6 správního řádu). Pokud Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že požadavek zadavatele dle čl. 6.1.3 zadávací dokumentace, aby dodavatelé prokázali splnění kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona předložením seznamu významných dodávek, z něhož bude mj. vyplývat, že dodavatelé realizovali požadované dodávky elektronických sirén s připojením do JSVV ČR, není v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

K námitkám navrhovatele 2

132.     Vzhledem k tomu, že námitky navrhovatele 2 ze dne 13. 1. 2022 zadavatel dle ustanovení § 245 odst. 3 písm. c) zákona odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 27. 1. 2022 z důvodu, že dle názoru zadavatele neobsahují podstatné náležitosti, konkrétně pak čeho se stěžovatel domáhá dle ustanovení § 244 odst. 1 zákona a jaká újma stěžovateli hrozí nebo vznikla dle § 244 odst. 3 zákona, přičemž ve vyjádření k návrhu poté navrhovatel 2 uvádí, že je tedy přesvědčen o tom, že „podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nepředcházely řádně podané námitky navrhovatele“, vyjádří se Úřad na tomto místě k náležitostem podaných námitek, kdy neshledal důvod pro zastavení řízení i ve zbývajících částech (vyjma těch vymezených výrokem I. a II. tohoto rozhodnutí) návrhu 2.

133.     Stěžovatel v námitkách namítal, že stanovením požadavku na připojení elektronických sirén do JSVV v rámci podmínky doložení referenčních zakázek v čl. 6.1.3 zadávací dokumentace došlo k diskriminaci dodavatelů z jiných států než ČR, zejména pak členských států EU. Stěžovatel dále uvedl výčet důvodů, které dle jeho názoru dokládají jeho odbornou způsobilost pro plnění předmětné veřejné zakázky, nicméně vzhledem k výše uvedenému požadavku, který je dle tvrzení stěžovatele neopodstatněný, se nemůže zúčastnit zadávacího řízení, přičemž k tomu dodal, že „[z]adávateľ tieto skutočnosti neberie do úvahy a teda nás dokázateľne diskriminuje (...) Na základe uvedených faktov Zadávateľ nedodržiava zásady transparentnosti a primeranosti podľa zákona č. 134/2016 Sb. paragraf 6, ods. 1, O zadávání veřejných zakázek, nedodržiava zásady rovného zaobchádzania a zákazu diskriminácie pri výbere dodávateľov podľa paragrafu 6 ods. 2 citovaného zákona a obmedzuje účasť v Zadávacom konaní dodávateľom ktorí majú sídlo v členskom štáte Európskej únie, Európskeho hospodárskeho priestoru alebo Švajčiarskej konfederácii.“. Úřad shledává, že z tohoto tvrzení stěžovatele vyplývá, že újmu spatřuje v nemožnosti účasti zahraničních subjektů (tedy i své vlastní) v zadávacím řízení v důsledku stanovení zadávacích podmínek, a stěžovatel tak vyjadřuje, byť nepřímo, v čem mu byla způsobena újma.

134.     Námitky stěžovatele směřují konkrétně proti požadavku na doložení realizace dodávek elektronických sirén s připojením do JSVV ČR, v jehož důsledku jsou ze soutěže vyloučeni dodavatelé z jiných států, když uvádí, že „[t]ýmto podávame námietku voči postupu výberu dodávateľa a voči vyhodnocovacím kritériám vo Verejnej zákazky – Veřejná zakázka realizovaná v rámci projektu ‚Protipovodňová opatření ve městě Ostrava‘“. Je tedy zřejmé, že se stěžovatel domáhá odstranění této podmínky.

135.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách rovněž vyjádřil pochybnost, zda byly námitky podány navrhovatelem 2, když zastoupení Bc. Branislavem Labancem, obchodním manažerem, který námitky podepsal, nevyplývá z údajů uvedených v obchodním rejstříku a nebylo doloženo plnou mocí. K tomu Úřad uvádí, že námitky byly podány prostřednictvím NEN, v jehož rámci je navrhovatel 2 registrovaným dodavatelem, přičemž Bc. Branislav Labanc je v NEN uveden jako jediná kontaktní osoba navrhovatele 2 na pracovní pozici „obchodní manažer“[7]. Úřad proto dospěl v této otázce k závěru, že na straně zadavatele nemohla vzniknout důvodná pochybnost ohledně dodavatele, který námitky podal.

136.     Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že námitky navrhovatele 2 obsahovaly zákonné náležitosti dle § 244 odst. 1 zákona, tj. bylo z nich zřejmé, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se navrhovatel 2 domáhá, stejně tak jako vyjádření újmy ve smyslu § 244 odst. 3 zákona.

Závěr

137.     S ohledem na vše shora uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

138.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

139.     V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a proto tedy Úřad přistoupil ke zrušení předmětného zadávacího řízení a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

140.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

141.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

142.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku V. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správních řízení spojených do tohoto společného správního řízení.

K výroku VI. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

143.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

144.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

145.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000052.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno.  Rozklad proti výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výrokům III., IV., a VI. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku V. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1. Česká republika – Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Výškovická 2995/40, 700 30 Ostrava – Zábřeh

2. Mgr. Alexandr Wojnar, advokát, Karvinská 571/9, 737 01 Český Těšín

3. act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o., Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy