číslo jednací: 19727/2022/163
spisová značka: R0048/2022/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0048/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-19727/2022/163

Brno 15. 6. 2022

 

V řízení o rozkladu ze dne 8. 4. 2022 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• Entalpa s.r.o., IČO 28403304, se sídlem Tomáše Bati 1075, 674 01 Třebíč – Borovina, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 1. 12. 2021 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou ev. Č. ČAK 11082, se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0607/2021/VZ, č. j. ÚOHS-10284/2022/500 ze dne 24. 3. 2022, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 3. 12. 2021 na návrh výše označeného navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• město Planá nad Lužnicí, IČO 00252654, se sídlem Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Instalace vzduchotechnických jednotek v objektu ZŠ Planá nad Lužnicí“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 3. 11. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P21V00008507, 

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0607/2021/VZ, č. j. ÚOHS-10284/2022/500 ze dne 24. 3. 2022

 

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – město Planá nad Lužnicí, IČO 00252654, se sídlem Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí, (dále jen „zadavatel“) zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)^[1], zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Instalace vzduchotechnických jednotek v objektu ZŠ Planá nad Lužnicí“ (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětné zadávací řízení zadavatel zahájil dne 3. 11. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek uveřejněné na svém profilu.

2.             Podle písm. d) výzvy k podání nabídek a současně podle bodu 5.1. Základních zadávacích podmínek ze dne 3. 11. 2021 (dále jen „zadávací podmínky“) je předmětem veřejné zakázky kompletní dodávka a montáž vzduchotechnického zařízení do objektu základní školy v Plané nad Lužnicí včetně zajištění zkušebního provozu.

3.             Dle bodu 5.1. zadávacích podmínek je předmět zakázky podrobně definován v projektové dokumentaci, která tvoří přílohu č. 4 zadávacích podmínek (dále jen„projektová dokumentace“) a v položkovém rozpočtu, který tvoří přílohu č. 2 zadávacích podmínek (dále jen „položkový rozpočet“). Dále je v bodě 5.3.1. zadávacích podmínek stanoveno: „Dílo musí splňovat podmínky PD, musí být v souladu s příslušnými českými, případně evropskými technickými platnými normami (ČSN EN, případně ČSN EN ISO), s obecně závaznými právními předpisy a předpisy pro provádění prací danými charakterem a rozsahem zakázky.“ A v bodě 5.3.2. zadávacích podmínek je stanoveno: „Dodavatel v nabídce předloží podrobnou specifikaci VZT jednotek určených dodavatelem k dodání v rámci plnění této zakázky, zejména formou technických listů, certifikátů nebo formou jiné technické dokumentace (včetně uvedení výrobce a typu), a to minimálně tak, aby bylo z předložené specifikace zřejmé splnění všech podmínek vyplývajících z této ZD (především z přílohy č. 4 ZP – Projektová dokumentace).“

4.             Z dokumentu Zpráva o hodnocení nabídek ze dne 22. 11. 2021 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem čtyři nabídky.

5.             Dne 9. 11. 2021 zadavatel obdržel od dodavatele – Entalpa s.r.o., IČO 28403304, se sídlem Tomáše Bati 1075, 674 01 Třebíč – Borovina, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 1. 12. 2021 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou ev. Č. ČAK 11082, se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha, (dále jen „navrhovatel“) – Upozornění na závažné skutečnosti, střet zájmů a námitky na zadání výběrového řízení „Instalace vzduchotechnických jednotek v objektu ZŠ Planá nad Lužnicí“ ze dne 8. 11. 2021 (dále jen „námitky č. 1“) a dne 19. 11. 2021 zadavatel obdržel od navrhovatele Námitky proti zadávacím podmínkám výběrového řízení „Instalace vzduchotechnických jednotek v objektu ZŠ Planá nad Lužnicí“ ze dne 18. 11. 2021 (dále jen „námitky č. 2“), přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu odmítl svým Rozhodnutím o námitkách ze dne 23. 11. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 3. 12. 2021 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

7.             Dnem doručení návrhu Úřadu došlo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) k zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0607/2021/VZ.

8.             Návrh navrhovatele směřuje primárně proti zadávacím podmínkám, které jsou dle jeho názoru nastaveny tak, že bezdůvodně vylučují účast jakýchkoli jiných dodavatelů, kteří nenabízí výrobky od obchodní společnosti ATREA s. r. o., IČO 63144476, se sídlem Československé armády 5243/32, 466 05 Jablonec nad Nisou – Rýnovice  (dále jen „ATREA“). Zároveň obchodní společnost ATREA dle navrhovatele odmítá dodávat své výrobky dodavatelům, kteří nabízí konkurenční výrobky, čímž tato společnost efektivně pokřivuje tržní prostředí.

9.             Navrhovatel je přesvědčen, že výrobek Atrea Inter Duplex 850 jako jediný možný výrobek na trhu splňuje podmínky zařízení č. 2 tak, jak jsou specifikovány v projektové dokumentaci. Navrhovatel je schopen nabídnout takové řešení, kdy je odvod kondenzátu přes odpadní vzduchovod odkapem z fasády. Nicméně toto řešení je vyloučeno Technickou zprávou z 01/2021, která je součástí projektové dokumentace. Navrhovatel považuje argumenty projektanta, resp. zadavatele k omezení způsobu řešení odvodu kondenzátu v rámci technické zprávy za nesmyslné. Navrhovatel rovněž považuje technickou zprávu v určitých částech za vzájemně si odporující a zmatečnou. Navrhovatel je přesvědčen, že řešení vývodu kondenzátu nenaruší fasádu více než invazivní průvrty do tříd, které jsou hlavním stavebním zásahem v rámci díla, a dále považuje za nepravdivé tvrzení, že bude vznikat větší množství kondenzátu (min. 1.8 l/hod.). Navrhovatel uvádí, že kondenzát se v českých podmínkách ve třídách téměř netvoří a omezení jeho odvodu je tak účelovým způsobem, jak eliminovat konkurenci z předmětného výběrového řízení. Jedná se tedy o nedůvodné omezení hospodářské soutěže nemající oporu v předmětu a účelu veřejné zakázky.

10.         Navrhovatel se podáním návrhu domáhal toho, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

11.         Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-01734/2022/500 ze dne 17. 1. 2022 nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku (dále jen „předběžné opatření“).

II.             Napadené rozhodnutí

12.         Dne 24. 3. 2022 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0607/2021/VZ, č. j. ÚOHS-10284/2022/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

13.         Výrokem napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

14.         Úřad nejprve přistoupil k výkladu obecných východisek při stanovení zadávacích podmínek pro zadávání veřejných zakázek. Dle názoru Úřadu pouhé vymezení bližších požadavků předmětu plnění veřejné zakázky nelze automaticky označit za diskriminační nastavení zadávacích podmínek, jestliže tyto podmínky nesplňuje výrobek některého z dodavatelů dodávajících na trhu obdobný předmět plnění. Zadavatel je totiž oprávněn stanovit předmět plnění, vč. technické specifikace předmětu plnění dle svého uvážení, a zároveň není povinen, ostatně i schopen, přizpůsobit předmět plnění nárokům či možnostem všech dodavatelů.

15.         Úřad následně provedl průzkum trhu, ze kterého mu vyplynulo, že technické podmínky stanovené zadavatelem pro zařízení č. 2 dle technické zprávy je schopno kumulativně splnit pouze jedno zařízení jediného výrobce (výrobce ATREA). Úřad na základě těchto zjištění dále konstatoval, že požadavek zadavatele na dané technické řešení je souladný se zákonem, neboť se nejedná o požadavek bezdůvodný, ale zadavatelem řádně zdůvodněný, a zároveň je daný výrobek schopno dodat minimálně 9 dodavatelů. Technické parametry zařízení č. 2 jsou dle Úřadu objektivně a logicky odůvodněné, tzn. nelze je označit za požadavky nadbytečné, jejichž účelem by bylo toliko bezdůvodně zabránit v soutěži o veřejnou zakázku konkrétním dodavatelům, popř. konkrétní dodavatele bezdůvodně zvýhodnit. I s přihlédnutím k podstatné skutečnosti, že všemi posuzovanými parametry disponuje pouze jedno zařízení jednoho výrobce, Úřad neshledal tyto parametry za nezákonné, když právě tyto parametry jednoznačně přinesou zadavateli chtěný výsledek a na trhu neexistuje relevantní alternativa, která by kompletně požadavky zadavatele splnila.

16.         Úřad dále uvedl, že zadavatel svůj požadavek na předmět plnění dostatečně odůvodnil, když současně uvedl, proč je jiné řešení jeho potřeb (např. řešení nabízené navrhovatelem) pro něj suboptimální a v čem konkrétně je jiné než zamýšlené řešení pro něj nevýhodné.

17.         Úřad dovodil, že v takto nastavených zadávacích podmínkách nelze spatřovat bezdůvodnou konkurenční výhodu pro určité dodavatele, popř. bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, ani porušení zásady zákazu diskriminace ve smyslu § 6 odst. 2 zákona.

III.           Námitky rozkladu

18.         Dne 8. 4. 2022 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 24. 3. 2022. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

19.         V úvodu svého rozkladu navrhovatel zrekapituloval, že se návrhem domáhal přezkumu zadávacích podmínek veřejné zakázky, a to zejména stanovení technické specifikace poptávaného plnění u zařízení č. 2 specifikované v Příloze č. 4 zadávacích podmínek – VZT – Technická zpráva. V rámci této technické specifikace zadavatel poptává plnění, které je schopen splnit (dodat) pouze jeden výrobce – obchodní společnost ATREA se svým zařízením Atrea Inter Duplex 850. Navrhovatel má za to, že takto nastavené zadávací podmínky u plnění, které tvoří více než 70 % předmětu veřejné zakázky, vytváří bezdůvodnou překážku pro všechny ostatní dodavatele, kteří nejsou dodavateli tohoto výrobce a pro takové omezení hospodářské soutěže nejsou dány důvody spočívající v odůvodněných potřebách zadavatele.

20.         Názor Úřadu, že zadávací podmínky jsou zadavatelem zdůvodněny objektivními potřebami a nejsou v rozporu se zákonem, ačkoliv vedou k jedinému výrobku jediného výrobce, považuje navrhovatel za nesprávný a rozporný s dosavadní judikaturou či rozhodovací praxí. Napadené rozhodnutí dle navrhovatele neodpovídá ani zjištěnému skutkovému stavu ani provedenému dokazování.

21.         Dle navrhovatele Úřad žádným způsobem nezohlednil tu skutečnost, že výrobce zařízení obchodní společnost ATREA systematicky zamezuje dodavatelům, kteří prodávají konkurenční technologie (výrobky), možnost prodávat právě výrobky ATREA. Mezi tyto vyloučené dodavatele patří i navrhovatel. Úřad se dále nijak nevypořádal se skutečností, že technologie ATREA je systematicky projektována projektanty spolupracujícími právě s touto obchodní společností.

22.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel sice v ustanovení 5.3.6 Zadávacích podmínek připustil nahrazení specifikovaných výrobků rovnocenným řešením, současně však nastavením technických podmínek použití jiné technologie fakticky vyloučil. Navrhovatel má za to, že v případě šetřené veřejné zakázky je technický popis specifického zařízení založeného na specifické technologii zcela nemístný a značně problematický, neboť zde nejsou dány žádné objektivní důvody, které by použití alternativních technologií vylučovaly, resp. které by odůvodňovaly striktní požadavek na jediné možné technologické řešení. Rekuperační jednotky dle navrhovatele musí plošně splňovat veškeré zákonné požadavky a technické normy, které jsou pro jejich uvedení na trh kladeny. Tyto zcela objektivní podmínky splňují i ostatní technologická řešení nabízená navrhovatelem a neodůvodňují tak omezení poptávky na jediný výrobek.

23.         V další části rozkladu (str. 6 – 9 ) se navrhovatel technicky vyjadřuje ke každému jednotlivému bodu, který zadavatel uvedl jako důvod pro nepřímý odkaz v technické specifikaci a pro zvolení konkrétního řešení jediným výrobkem. Dle navrhovatele jsou technické požadavky na zařízení č. 2 diskriminační. Navrhovatel se dále vyjadřuje k minimalizaci stavebních zásahů do budovy, odvodu většího množství kondenzátu, minimalizaci investičních nákladů, minimalizaci očekávaných poruch v průběhu životnosti zařízení, předehřevu na straně odváděného vzduchu z objektu jako ochrana před zamrzáním a dohřevu, který zvýší teplotu přiváděného vzduchu na komfortní míru a rovněž k požadavkům vyplývajících z podzákonných právních předpisů.

Závěr rozkladu

24.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, případně aby napadené rozhodnutí změnil tak, že uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

25.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 19. 4. 2022 sdělil, že je toho názoru, že Úřad posoudil věc důkladně a rozhodl v souladu s platnou právní úpravou. Zadavatel se blíže vyjádřil k namítané podjatosti projektanta, otázce relativní vlhkosti ve třídě a otázce tvorby kondenzátu, ve zbytku se zadavatel odkázal na svá předchozí vyjádření ve věci.

26.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

IV.          Řízení o rozkladu

27.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a proto podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

28.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

29.         Úřad tím, že rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu navrhovatele.

V.            K námitkám rozkladu

Obecná východiska

30.         Předmětem sporu je v nyní řešeném případě otázka diskriminačního nastavení zadávacích podmínek. Navrhovatel v návrhu a posléze i v rozkladu namítal, že zadavatel stanovil zadávací podmínky, konkrétně technickou specifikaci předmětu plnění zařízení č. 2, v rozporu se zákonem. Požadavky zadavatele v kombinaci s technickými parametry zařízení č. 2 ve své podstatě souhrnně vytváří zásadní překážku hospodářské soutěže. Navrhovatel konstatuje, že poptávané technické řešení je ze strany zadavatele objektivně neodůvodněné, přičemž požadovaných cílů lze dosáhnout i jinými řešeními běžně dostupnými na trhu. Zadavatelem nastavené zadávací podmínky dle navrhovatele umožňují podání nabídky omezenému okruhu dodavatelů, čímž dochází k porušení zásady zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona.

31.         Podle § 6 odst. 2 zákona je zadavatel povinen ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

32.         Podle § 36 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

33.         Obecně platí, že zadavatel musí zadávací podmínky stanovit s ohledem na zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace ve smyslu § 6 odst. 2 zákona. Zadávací podmínky by měly být koncipovány tak, aby na jedné straně byla zaručena spravedlivá soutěž dodavatelů schopných realizovat veřejnou zakázku, na straně druhé, aby plnění veřejné zakázky dle zadávacích podmínek bylo způsobilé naplnit potřeby a legitimní očekávání zadavatele. V nyní řešeném případě je rozporována zadávací, resp. technická podmínka týkající se předmětu plnění a jeho specifikace. Zadavatel je oprávněn blíže vymezit požadavky na předmět plnění, přičemž toto bližší vymezení nelze automaticky považovat za diskriminační jednání, a to ani v případě, že zvolenými požadavky vyloučí z účasti v zadávacím řízení výrobek některého z dodavatelů na trhu. Zadavatelem vymezená specifikace předmětu plnění bude téměř vždy nějakým způsobem selektovat účastníky zadávacího řízení na ty, kteří jsou schopni splnit technické podmínky stanovené zadavatelem, a kteří nikoliv. Selektivní technická podmínka však automaticky neznamená, že je diskriminační. Nicméně je nezbytné trvat na tom, aby požadavky specifikující předmět plnění odpovídaly účelu předpokládaného plnění, a aby tyto požadavky byly logicky zdůvodněné. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 11. 2. 2016, č. j. 7 As 7/2016-44 uvedl, že: „technické podmínky musejí být odůvodněny předmětem veřejné zakázky a stanoveny jednoznačně, objektivně a způsobem vyjadřujícím účel použití. Musí se tedy jednat o parametry vyžadované odůvodněnou potřebou zadavatele, tj. objektivně zdůvodnitelné“. Obdobně pak také například rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2014, č. j. 62 Af 75/2013-109.[2]

34.         Je rovněž vhodné zdůraznit základní premisu, že za zadávací podmínky zodpovídá zadavatel. Stanovení přísnějších či benevolentnějších zadávacích podmínek je výsostným právem zadavatele a zároveň míra přísnosti či benevolentnosti, se kterou zadavatel přistoupí k jejich vyhotovení, je odpovědností zadavatele. Zadavatel nicméně musí dodržet požadavky zákona při stanovení zadávacích podmínek (zejména dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek). „Nelze totiž odhlédnout od toho, kdo je primárním subjektem, který je zodpovědný za stanovení zadávacích podmínek. Ze zákona je patrné (srov. § 36 odst. 3), že tímto subjektem je výlučně zadavatel. Tento aspekt se pak projevuje ve dvou rovinách, a to v rovině povinnosti zadavatele a v rovině jeho výsostného práva. Rovinu povinnosti zadavatele, kdy je tento povinen stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů na zadávacím řízení a je mu zapovězeno zároveň přenést na dodavatele odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek, zcela zřetelně vymezuje sám zákon ve výše uvedeném ustanovení. Zákaz přenášet na dodavatele odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace nicméně lze vykládat i tak, že dodavatelé nemají právo koncipovat znění zadávacích podmínek. Tento závěr stojí na zcela logickém předpokladu, že povinnost dovozená u daného subjektu bude vyvážena právem téhož subjektu, které s danou povinností souvisí. Pokud je tedy povinností zadavatele stanovit zadávací podmínky dostatečně podrobně, aby byla umožněna účast dodavatelů na zadávacím řízení, lze konstatovat, že má zadavatel zároveň i právo na to, aby zadávací podmínky koncipoval sám bez zásahů zvenčí – a to ať už ze strany dodavatelů anebo Úřadu.“[3]

35.         Jsem toho názoru, že Úřad zcela správně přistoupil k otázce nastavení zadávacích podmínek s ohledem na základní zásady zadávání veřejných zakázek, zejména s ohledem na potenciální omezení okruhu dodavatelů. Úřad též správně uvedl, že zásadu zákazu diskriminace nelze zaměňovat s prostou neschopností dodavatele splnit zadávací podmínky, resp. realizovat předmět plnění veřejné zakázky v požadované kvalitě či rozsahu. Již ze samotného smyslu stanovení zadávacích podmínek vyplývá, že mohou být vždy „diskriminační“ vůči některým subjektům. V dalším odkazuji na body 109 – 118 odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť tyto závěry (včetně uvedené judikatury) považuji za zcela správné a na nyní posuzovanou věc přiléhavé.

36.         Při stanovení zadávacích podmínek platí, že nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Čím striktnější a přísnější zadávací podmínky jsou, tím detailněji je zadavatel musí zdůvodnit, což je názor vycházející i z judikatury Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku[4] ze dne 28. 3. 2013, č. j. 1 Afs 69/2012 mj. uvedl: „S ohledem na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti. Zadavatel může (např. v technických podmínkách, kvalifikačních požadavcích) stanovit konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených zásad. Tyto zásady se navíc přímo promítají i v některých ustanoveních zákona (např. § 50 odst. 3 ZVZ). Protože se jedná převážně o ustanovení dispozitivní, musí být potřeba takového požadavku odůvodnitelná.

K důvodnosti technických požadavků zadavatele na zařízení č. 2

37.         Považuji za vhodné uvést, že z provedeného průzkumu trhu vyplývá, že k požadovanému výrobku (zařízení č. 2) na trhu neexistuje v současné době alternativa. Lze konstatovat, že technickou specifikaci výrobku (zařízení č. 2) splňuje pouze zařízení od obchodní společnosti ATREA. Uvedená skutečnost však nemusí nutně znamenat, že by zadavatel nemohl daný výrobek oprávněně požadovat. Pakliže zadavatel takový výrobek požaduje, musí důkladně odůvodnit, proč pouze dané řešení může splnit jeho potřebu. Úřad pak posuzuje, zda je jeho požadavek důvodný. V šetřeném případě Úřad zjistil, že technické podmínky požadované zadavatelem splňuje výrobek obchodní společnosti ATREA a toto zjištění nebylo nikým rozporováno.

38.         Zadavatel uvedl, že podmínky pro zpracování projektové dokumentace byly motivovány zejména snahou minimalizovat stavební zásahy do budovy, minimalizovat investiční náklady, minimalizovat očekávané poruchy v průběhu životnosti zařízení (případná jednoduchost oprav). Zadavatel mj. požadoval, aby poptávaná zařízení (vzduchotechnické jednotky) měla odvádění kondenzátu technicky řešeno tak, že jej není nutné napojovat na fasádu ani na kanalizaci.

39.         Zadavatel sporné technické parametry zařízení č. 2 odůvodňoval v rozhodnutí o námitkách a ve svých dalších vyjádřeních v rámci vedeného správního řízení. Zadavatel uvedl, že předmětné technické požadavky na zařízení č. 2 vycházejí z jeho objektivních potřeb, když jako optimální řešení zvolil systém, který využívá k odvodu kondenzátu záchytnou a vypařovací vanu. Zadavatel dále ve svých vyjádřeních k návrhu (viz body 20 – 50 odůvodnění napadeného rozhodnutí) uvedl výčet důvodů, pro které stanovil namítané technické parametry u zařízení č. 2 tak, jak je stanovil v zadávací dokumentaci. Jedná se o následující důvody/skutečnosti:

a)      řešení odvodu kondenzátu, které není nutné napojovat na fasádu ani na kanalizaci,

b)      odvod většího množství kondenzátu (min. 1,8 l/h),

c)      minimalizace stavebních zásahů do budovy,

d)      minimalizace investičních nákladů,

e)      minimalizace očekávaných poruch v průběhu životnosti zařízení,

f)       předehřev na straně odváděného vzduchu z objektu jako ochrana před zamrzáním rekuperátoru,

g)      dohřev, který zvýší teplotu přiváděného vzduchu na komfortní míru, např. 19 °C,

h)      požadavky vycházející z vyhlášky 268/2009 Sb., 410/2005 Sb., 272/2011 Sb.  a dalších norem.

40.         Zadavatel k odůvodnění jím zvoleného technického řešení v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že při provozu zařízení ve svých podmínkách předpokládá vznik většího množství kondenzátu (min. 1,8 l/h – dle výpočtového SE 2,0 l/h), a proto nelze navrhovat napojení odvodů přes fasádu směrem ven, kdy se v zimním období tvoří námraza, během topné sezóny se voda neodpařuje, hrozí tak degradace tepelné izolace obálky budovy a následné nebezpečí úrazu třetích osob. Z těchto důvodů pak zadavatel výslovně požadoval do projektu navrhnout takové zařízení, resp. řešení odvodu kondenzátu, které bude schopno odvádět jeho větší množství.

41.         K alternativním, na trhu dostupným jiným řešením pro odvod kondenzátu, zadavatel uvedl, že by bylo nezbytné dodatečně zhotovit nové kanalizační rozvody po budově tak, aby kondenzát od jednotek mohl odtékat do kanalizace. S tím by souvisely i odpovídající stavební úpravy. Vývody kondenzátu není možné provést ani do fasády a nechat kapat po fasádě, jak se to děje např. u klimatizačních jednotek. U klimatizačních jednotek je to možné, protože díky chlazení vzniká kondenzát v létě a nehrozí zamrznutí vývodu na fasádu. U rekuperace vzniká kondenzát především v zimním období a vývod na fasádu by mohl zamrznout a následně způsobit škodu i uvnitř budovy. Toto by bylo nutné řešit dodatečným elektrickým vyhříváním odvodu kondenzátu, což by ale představovalo dodatečný elektrický příkon, se kterým není počítáno. Navíc jde o stavebně náročnější řešení, které neodpovídá požadavkům zadavatele. Zhotovení vývodu kondenzátu do nádoby vedle jednotky je sice možné, ale nutnost tuto nádobu pravidelně vyprazdňovat způsobuje, že takové technické řešení není prakticky aplikovatelné. S ohledem na uvedené důvody zadavatel nemůže připustit jinou možnost řešení, než je jednotka s deskovým rekuperátorem, kde je odvod kondenzátu řešen formou odpařovací vany, která kondenzát zachytí a postupně vypařuje.

42.         Obecně lze konstatovat, že sporné technické požadavky zadavatel odůvodnil především s odkazem na minimalizaci stavebních zásahů do budovy, což má přímou souvislost s požadovaným technickým řešením (odvod kondenzátu, který není nutné napojovat na fasádu ani na kanalizaci) a s předpokládaným vznikem množství kondenzátu v množství min. 1,8 l/hod.

43.         Ve shodě s Úřadem konstatuji, že z provedeného šetření na trhu mezi dodavateli vzduchotechniky a rekuperací vyplývá, že vznik většího množství kondenzátu není vyloučen. Je pravděpodobné, že hodnoty 1,8 l/hod. kondenzátu nebude dosahováno v průměru za celý kalendářní rok, ale např. v zimním období při vyšší relativní vlhkosti nelze výskyt takového množství kondenzátu vyloučit. Technické řešení, které by bylo poddimenzované by sice mohlo fungovat v určitém období (jaro, léto), ale naopak v podzimním a zimním období by mohlo docházet k nižší efektivitě daného zařízení, které nebude schopné odvádět větší množství vznikajícího kondenzátu. Navrhovatel ve svých vyjádřeních opakovaně uvedl, že ke vzniku kondenzátu v množství 1,8 l/hod. by docházelo při relativní vlhkosti 62 %. Obdobně z výpočtu předloženého společností WAFE s.r.o., IČO 04694651, se sídlem Vážská 845/5, 190 00 Praha 9, nabízející jednotku WAFE, (dále jako „jednotka WAFE“ nebo jen „WAFE“) vyplývá, že ke vzniku kondenzátu v množství 1,8 l/hod. dochází při relativní vlhkosti 60 %. Tyto hodnoty vlhkosti nejsou nijak extrémní či nepředstavitelné, neboť jsou v mezích stanovených vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (dále jen „vyhláška č. 410/2005 Sb.“), podle které je optimální relativní vlhkost v učebnách 30 % – 65 %. Tyto hodnoty vlhkosti považuji za zcela normální a zmíněná vyhláška je i předpokládá. Argument navrhovatele, že se ve třídách základních škol v klimatických podmínkách České republiky tvoří pouze minimální množství kondenzátu, považuji za ničím nepodložený a neopodstatněný. Naopak odůvodnění zadavatele z výše uvedených důvodů považuji za objektivní a zcela logické, a to i s přihlédnutím k tomu, že dané vyšší množství kondenzátu může vznikat pouze v určitém ročním období. Technické řešení, které by nebylo schopné zvládat odvod vyššího množství kondenzátu v určitém ročním období, by nebylo efektivní ani žádoucí. Po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby podstoupil riziko tím, že požadované zařízení nebude schopno pojmout takový objem kondenzátu, čímž by se mohl vystavit riziku zvýšení dalších nákladů.

44.         Mám za to, že požadavky zadavatele na odvod kondenzátu, který není nutné napojovat na fasádu ani na kanalizaci, jsou zcela logické, neboť vyšší množství kondenzátu stékajícího po fasádě budovy by skutečně mohlo fasádu poškodit. Uvedený požadavek je pochopitelný i z toho důvodu, že zadavatel v nedávné době nechal opravit fasádu budovy základní školy (v letech 2015 – 2017).[5] Na druhou stranu vyšší množství kondenzátu by bylo možné odvádět přímo napojením do kanalizace, ale pro uvedené řešení je zapotřebí provést další stavební zásahy, které si dal zadavatel za cíl omezit. Pokud zadavatel omezí stavební zásahy, je logické, že dojde i k minimalizaci investičních nákladů.

45.         Technický požadavek na předehřev zadavatel odůvodnil tím, že „se používá jako ochrana před zamrzáním rekuperátoru na straně odváděného vzduchu z objektu“. Při nízkých venkovních teplotách pak může dojít dle vyjádření zadavatele k zamrznutí tohoto kondenzátu, a tudíž by do objektu nebyl přiváděn vzduch v potřebném hygienickém množství.Z veřejně dostupných zdrojů a z vyjádření zadavatele vyplývá, že tzv. předehřev slouží k předehřátí venkovního vzduchu, který vstupuje do rekuperátoru.[6] Rekuperátor tvoří jemné, tvarované lamelky, kterými proudí jedním směrem chladný venkovní vzduch a druhým teplý, někdy i velmi vlhký, vzduch z interiéru. V zimním období dochází ke kondenzaci vodní páry na stěnách rekuperátoru, což ještě navyšuje účinnost rekuperace. Pokud je ovšem venkovní teplota dlouhodobě např. pod - 5 °C a vnitřní 20 °C, pak se může stát, že odváděný vzduch nemá dostatečnou kapacitu prohřát rekuperátor po celé délce. Tím vzniká riziko, že vzniklý kondenzát může začít mrznout, navyšovat svůj objem a během chvíle nevratně zničí jemné lamelky rekuperátoru.

46.         Požadavek zadavatele na předehřev s ohledem na uvedené považuji za zcela objektivní a logický, když požaduje minimalizovat investiční náklady a minimalizovat potenciální poruchy jednotlivých rekuperátorů, čímž sleduje naplnění svých cílů. Ani u tohoto technického požadavku nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby podstoupil vyšší riziko poškození rekuperační jednotky a tím zvýšil riziko potenciálních dalších investičních nákladů.

47.         K požadavku na dohřev bylo dle zadavatele přistoupeno proto, že nelze považovat za komfortní přivádět do tříd základní školy vzduch okolo 16 °C při venkovní teplotě -15 °C. Dohřev zvýší teplotu na komfortní míru, např. na 19 °C. Jednotky jsou primárně určeny pro větrání a čím chladnější vzduch by jednotky přiváděly, tím více by se větrání blížilo prostému otevírání oken a energetická úspora by tak byla výrazně menší. Z veřejně dostupných zdrojů[7] vyplývá, že tzv. dohřev (dohřevem) je zařízení, které čerstvý vzduch vycházející z jednotky ještě dohřeje na požadovanou úroveň. Dohřev je nutný u jednotek s nižší účinností, protože není komfortní, aby z výduchů čerstvého vzduchu vycházel příliš chladný vzduch. Pokud má rekuperační jednotka nižší účinnost (cca 70 %), tak při venkovní teplotě cca – 5 °C by měl přiváděný vzduch teplotu cca 17 °C, což už může být vnímáno jako chlad a nekomfortní teplota. Dohřev je také zapotřebí z technického hlediska, nejen kvůli komfortu. Pokud by rozvodovým potrubím do místnosti tekl příliš studený vzduch, hrozila by kondenzace vlhkosti na potrubí samotném nebo na jeho koncích. Mohlo by se tak stát, že z koncovky příchozího vzduchu bude např. kapat voda na zem.

48.         Stejně jako v případě požadavku na předehřev i požadavek zadavatele na dohřev s ohledem na uvedené považuji za zcela objektivní a logický, když mimo komfortu osob vyskytujících se v blízkosti zařízení požaduje minimalizovat investiční náklady a minimalizovat potenciální poruchy (závadné stavy), které by mohly nastat v situacích, kdy je právě z venku přiváděn velmi chladný vzduch, čímž opět sleduje naplnění svých cílů.

49.         Navrhovatel ve svých vyjádřeních a v rozkladu poukazoval na možnost nahradit zařízení č. 2 entalpickými výměníky, kdy je vlhkost vracena zpět do prostoru.

50.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 9. 2. 2022 uvedl, že entalpické výměníky obecně vykazují nižší účinnost zpětného zisku tepla (rekuperace), než standardní neentalpické výměníky. Zadavatel poukázal na skutečnost, že požaduje co nejnižší energetickou náročnost a účinnost rekuperace má na toto přímý vliv. Zadavatel dále uvedl, že nižší účinnost rekuperace vede ke zhoršení (snížení) teploty přívodu vzduchu. S ohledem na nižší účinnost tohoto technického řešení zadavatel uvedené řešení označil za suboptimální. Dle zadavatele nabízené řešení s tzv. entalpickými výměníky představuje řešení ekonomicky náročnější, méně efektivní pro provoz a současně nelze opomenout, že entalpické výměníky vracejí část vlhkosti do prostoru, čímž může docházet k nežádoucímu růstu vlhkosti uvnitř budov. Z těchto důvodů nevyhodnotil zadavatel po konzultaci s projektantem toto řešení jako vyhovující jeho vlastním potřebám.

51.         Tvrzení o nižší účinnosti tohoto technického řešení mj. potvrzuje i navrhovatel, když ve svém návrhu uvádí, že použitím entalpických výměníků by zadavatel získal „o několik procentních bodů nižší účinnost entalpického výměníku“. Nelze opomenout skutečnost, že zadavatel požaduje odvádět vlhkost z prostoru mimo objekt, nikoliv vracet zpět s přiváděným vzduchem. Ve shodě s Úřadem konstatuji, že důvody, pro které zadavatel odmítá řešení entalpickými výměníky, považuji s ohledem na uvedené za objektivní a logické.

52.         Lze souhlasit s navrhovatelem, že navrhované řešení by bylo způsobilé dosáhnout účelu veřejné zakázky, nicméně zadavatel v této souvislosti dostatečně odůvodnil, proč uvedené technické řešení není způsobilé naplnit funkční a kvalitativní požadavky na předmět plnění veřejné zakázky v podmínkách a možnostech zadavatele. Ztotožňuji se s posouzením Úřadu, že zadavatel odůvodnil všechny své požadavky na předmět plnění srozumitelně a ve vztahu ke svým důvodným potřebám, zatímco námitky navrhovatele zůstaly spíše povšechné, aniž by bylo prokázáno bezdůvodné omezení hospodářské soutěže. Pokud má zadavatel věcné důvody pro stanovení požadavků na předmět plnění, nemůže být dodavatel tím, kdo bude zadavateli určovat, že tomu má být jinak.

53.         Po přezkumu zadávacích podmínek jsem nedospěl k závěru, že by zadavatel stanovil parametry zařízení neobjektivně. Naopak zadavatel vycházel z podmínek místa realizace plnění předmětu veřejné zakázky a ze svých finančních možností a stanovených cílů. Skutečnost, že při stanovení zadávacích podmínek zaujal spíše opatrný přístup (požadoval některé parametry na úrovni blížící se hraničním hodnotám), mu nelze klást k tíži.

54.         Jak je zřejmé z výše uvedeného, požadavky zadavatele (přesněji řečeno cíle) na minimalizaci investičních nákladů a poruch zařízení v průběhu živostnosti (závadných stavů) nepovažuji za nesmyslné. Naopak konkrétní požadavky zadavatele (např. na bezodtokovou výparní vanu kondenzátu, konkrétní hodnoty teploty u předehřevu a dohřevu) jsou právě projevem těchto cílů zadavatele.

55.         Z uvedeného vyplývá, že zadavatel specifikoval důvody, jež ho vedly ke zvolení technického řešení obsahujícího mj. zařízení č. 2, jehož součástí je bezodtoková výparní vana kondenzátu, předehřev a dohřev a v důsledku toho ke stanovení předmětu plnění veřejné zakázky tak, jak jej stanovil v daném případě. Jednotlivé důvody uvedené zadavatelem jsem posoudil (viz předcházející body odůvodnění tohoto rozhodnutí) a na základě výše uvedeného uvádím, že v konečném důsledku důvody, které zadavatele dle jeho vyjádření k volbě předmětného řešení vedly (tj. specifikované výhody daného řešení a současně nevýhody řešení alternativních), lze dle mého názoru vyhodnotit jako důvody, které se ve vztahu k potřebám zadavatele a účelu zadávacího řízení jeví jako logické, objektivně opodstatněné a zdůvodněné.

56.         S ohledem na vše shora uvedené a ve shodě s Úřadem konstatuji, že i když požadavky zadavatele na technické řešení zařízení č. 2 bylo kumulativně schopno splnit pouze zařízení jediného výrobce, nic to nemění na tom, že požadavek zadavatele na dané technické řešení je souladný se zákonem i s vyhláškami[8], neboť se nejedná o požadavek bezdůvodný, ale zadavatelem řádně zdůvodněný. Přijetí opačného závěru by znamenalo, že by zadavatelům bylo obecně zapovězeno předem stanovit požadované technické řešení požadovaného plnění, přestože by jim takové technické řešení přinášelo množinu opodstatněných výhod oproti jiným technickým řešením. V šetřeném případě zadavatel mj. sleduje, aby technické řešení neomezovalo běžný provoz školy, zahrnovalo odvádění vlhkosti mimo budovu, minimalizaci stavebních zásahů do budovy, minimalizaci investičních nákladů. Těmto cílům/důvodům zadavatel přizpůsobil i formulaci zadávacích podmínek, včetně požadavku na shora jmenované technické parametry zařízení č. 2.

57.         S ohledem na výše uvedené je tedy zřejmé, že jakkoli je vždy důsledkem vymezení potřeb zadavatele prostřednictvím zvolení konkrétního technického řešení, a tím i stanovení specifických technických podmínek, určité omezení okruhu dodavatelů, s nimiž může být uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky, nelze automaticky považovat za diskriminační situaci, kdy těmito technickými parametry nedisponuje výrobek některého z dodavatelů dodávajících na trhu obdobný předmět plnění. Stanovení konkrétních technických vlastností požadovaného předmětu plnění veřejné zakázky související s požadovaným technickým řešením v zadávací dokumentaci tedy nemůže mít na všechny potenciální dodavatele stejné dopady, neboť je nezbytné selektovat mezi účastníky zadávacího řízení na veřejnou zakázku ty, kteří jsou schopni dodat předmět plnění veřejné zakázky splňující technické podmínky stanovené zadavatelem. Dále se v předmětném případě nejedná o případ, kdy by uvedené technické podmínky hospodářskou soutěž vylučovaly či bezdůvodně omezovaly, neboť zadavatel zvolil řešení, které je dostupné na trhu a není splnitelné pouze jedním dodavatelem. V takto nastavených zadávacích podmínkách tedy nespatřuji bezdůvodnou konkurenční výhodu pro určité dodavatele, popř. bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, ani porušení zásady zákazu diskriminace ve smyslu § 6 odst. 2 zákona.

58.         Považuji za vhodné rovněž poukázat na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 14. 1. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0170/2021/VZ, č. j. ÚOHS-42883/2021/163/PBl, ve kterém byl řešen v zásadě stejný spor jako nyní (dále jen „rozhodnutí R0170/2021“). V rozhodnutí R0170/2021 zadavatel poptával dodávky systémů nuceného větrání s rekuperací ve vybraných školách Ústeckého kraje. V odkazovaném případě bylo obchodní společností ATREA naopak namítáno, že technické parametry těchto zařízení byly nastaveny takovým způsobem, že došlo k nezákonnému omezení hospodářské soutěže, neboť na trhu existuje toliko jediný výrobce naplňující veškeré parametry požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci, kterým je společnost WAFE.

59.         V rozhodnutí R0170/2021 došlo k pravomocnému zamítnutí návrhu a zamítnutí rozkladu, neboť v rámci přezkumu bylo zjištěno, že zadavatel omezil hospodářskou soutěž v souladu se zákonem a s přihlédnutím ke svým potřebám, které zřetelně a objektivně zdůvodnil. V nyní posuzované věci je situace totožná. Je zřejmé, že hospodářská soutěž byla omezena, neboť technické parametry zařízení č. 2 je v současné době schopen splnit pouze výrobek od společnosti ATREA. Po přezkumu napadeného rozhodnutí a rozkladu navrhovatele jsem dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je rovněž správné a řádně odůvodněné, neboť i zde zadavatel omezil hospodářskou soutěž zákonným způsobem v souladu s vlastními potřebami, které byl schopen řádně odůvodnit.

60.         Je zřetelné, že výrobky od obchodní společnosti WAFE i výrobky od obchodní společnosti ATREA mají své výhody i nevýhody a je na každém zadavateli si určit zadávací a technické podmínky tak, aby naplňovaly jeho cíle a potřeby. Jelikož se v zásadě jedná o stejnou problematiku a oba případy se zakládají na stejném právním základu, tak zde není dán důvod se odchýlit od odkazovaného rozhodnutí a rozhodnout odlišným způsobem. V obou případech technické požadavky zadavatele bylo schopno splnit vícero dodavatelů. V posuzovaném případě se jednalo minimálně o devět dodavatelů.

61.         Obiter dictum zadavatelům lze obecně doporučit, aby se snažili o zajištění co nejširší možné míry hospodářské soutěže. Nastavením příliš konkrétních technických parametrů výrobků se zužuje okruh potenciálních dodavatelů. Zadavatelé by spíše měli stanovit své cíle a měli by nechat různé dodavatele jejich cíle naplnit. Jako vhodné řešení se jeví nejen hodnocení nabídkové ceny, ale i hodnocení splnění jednotlivých měřitelných kritérií jako jsou např. rozměry, hmotnost, výkon, hlučnost, spotřeby elektrické energie daného zařízení atp. Dané doporučení vychází z premisy, že různá zařízení od různých výrobců s různými technologiemi mohou zadavateli splnit vytyčené cíle. Může být rovněž nabídnuto i inovativní technické řešení, které by zadavatel jinak neobdržel, pokud by příliš striktně nastavil technické podmínky. Tento postup se jeví jako vhodnější, aby zadavatel vybral z více technologických řešení to nejlepší a nepožadoval pouze jedno technické řešení. Nicméně ani technické podmínky vedoucí k jednomu výrobku nejsou a nemusí být obecně diskriminační, jak bylo zjištěno v rozhodnutí R0170/2021 i v nyní posuzované věci.

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

62.         Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež sděluji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad rozhodl zcela v souladu se zákonem, správním řádem a dalšími právními předpisy. K zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil takový skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení zákona, která interpretoval ve světle příslušné judikatury.

63.         Úřad řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl k závěru, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem a že nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem nezjistil procesní vadu, která by měla za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

Shrnutí

64.         Závěrem lze shrnout, že ve správním řízení bylo zjištěno, že technické požadavky zadavatele na zařízení č. 2 byly stanoveny důvodně. Zadavatel v rámci zadávacího řízení i správního řízení uvedl hned několik důvodů, proč dané technické řešení zvolil, včetně výhod požadovaného řešení a nevýhod řešení jiných. Z provedeného průzkumu trhu, jakožto z dokumentace o zadávacím řízení dále plyne, že požadované technické řešení vzduchotechnické jednotky (zařízení č. 2) by bylo schopno dodat vícero dodavatelů. Lze proto konstatovat, že navrhovatelem rozporované zadávací podmínky nejsou nedůvodně diskriminační a existence hospodářské soutěže, byť omezené, byla v tomto případě zachována.

VI.          Závěr

65.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu

napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             město Planá nad Lužnicí, Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí

2.             Mgr. Petra Koutná, Kostelní 875/6, 170 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy