číslo jednací: 02700/2022/500
spisová značka: S0527/2021/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0527/2021/VZ zahájeném dne 15. 11. 2021 z moci úřední a správním řízení vedeném pod sp. zn. S0538/2021/VZ zahájeném dne 15. 11. 2021 z moci úřední, která byla dne 11. 1. 2022 spojena do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. S0527/2021/VZ, jehož účastníkem je

• obviněný – město Mikulášovice, IČO 00261581, se sídlem Mikulášovice 1007, 407 79 Mikulášovice,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti s uveřejněním „SMLOUVY O DÍLO“ uzavřené dne 22. 10. 2019 s vybraným dodavatelem Ladislav RUML, IČO 12775002, se sídlem Mlýnská 220, 407 77 Šluknov, na realizaci veřejné zakázky „Výměna střešní krytiny na č.p. 1098 – kuželna“, zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, a v souvislosti s uveřejněním „SMLOUVY O DÍLO“ uzavřené dne 26. 3. 2019 s vybraným dodavatelem Milan Durčanský, IČO 15667057, se sídlem Lipová 361, 407 81 Lipová u Šluknova, na realizaci veřejné zakázky „Výměna střešní krytiny na č.p. 730 – DPS“, zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – město Mikulášovice, IČO 00261581, se sídlem Mikulášovice 1007, 407 79 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že „SMLOUVU O DÍLO“ na realizaci veřejné zakázky „Výměna střešní krytiny na č.p. 1098 – kuželna“, kterou uzavřel dne 22. 10. 2019 s vybraným dodavatelem Ladislav RUML, IČO 12775002, se sídlem Mlýnská 220, 407 77 Šluknov, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 6. 11. 2019, ale učinil tak až dne 15. 11. 2021.

II.

Obviněný – město Mikulášovice, IČO 00261581, se sídlem Mikulášovice 1007, 407 79 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že „SMLOUVU O DÍLO“ na realizaci veřejné zakázky „Výměna střešní krytiny na č.p. 730 – DPS“, kterou uzavřel dne 26. 3. 2019 s vybraným dodavatelem Milan Durčanský, IČO 15667057, se sídlem Lipová 361, 407 81 Lipová u Šluknova, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 10. 4. 2019, ale učinil tak až dne 15. 11. 2021.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – město Mikulášovice, IČO 00261581, se sídlem Mikulášovice 1007, 407 79 – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – město Mikulášovice, IČO 00261581, se sídlem Mikulášovice 1007, 407 79 Mikulášovice – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 1

1.             Obviněný – město Mikulášovice, IČO 00261581, se sídlem Mikulášovice 1007, 407 79 Mikulášovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uzavřel dne 22. 10. 2019 „SMLOUVU O DÍLO“ (dále jen „smlouva 1“) s vybraným dodavatelem – Ladislav RUML, IČO 12775002, se sídlem Mlýnská  220, 407 77 Šluknov (dále jen „vybraný dodavatel 1“), na realizaci veřejné zakázky „Výměna střešní krytiny na č.p. 1098 – kuželna“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka 1“).

2.             Z profilu zadavatele dostupného z https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/mesto-mikulasovice_484 (dále jen „profil zadavatele“) vyplývá, že obviněný smlouvu 1 na profilu zadavatele[1] uveřejnil dne 15. 11. 2021.

II.             K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 2

3.             Obviněný jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona uzavřel dne 26. 3. 2019 „SMLOUVU O DÍLO“ (dále jen „smlouva 2“) s vybraným dodavatelem – Milan Durčanský, IČO 15667057, se sídlem Lipová 361, 407 81 Lipová u Šluknova (dále jen „vybraný dodavatel 2“), na realizaci veřejné zakázky „Výměna střešní krytiny na č.p. 730 – DPS“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka 2“).

4.             Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný smlouvu 2 na profilu zadavatele[2] uveřejnil dne 15. 11. 2021.

III.           POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. S0527/2021/VZ A PRŮBĚH TOHOTO ŘÍZENÍ

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 24. 8. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele mimo jiné i ve věci veřejné zakázky 1.

6.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci k veřejné zakázce 1 a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

7.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-38425/2021/500/AIv ze dne 15. 11. 2021 (dále jen „příkaz 1“).

8.             Výrokem I. příkazu 1 Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupu při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že smlouvu 1 na realizaci veřejné zakázky 1 neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 6. 11. 2019, a neučinil tak ani ke dni vydání příkazu. Výrokem II. příkazu 1 Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu 1 uložil pokutu ve výši 10 000 Kč.

9.             Příkaz 1 byl obviněnému doručen dne 15. 11. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

10.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

11.         Dne 15. 11. 2021 obdržel Úřad odpor obviněného z téhož dne proti příkazu 1. Obviněný v odporu uvádí, že jelikož zakázka nebyla zadána v režimu zákona, nemohl být dle jeho názoru v režimu tohoto zákona spáchán ani přestupek. Zakázka byla zadána místnímu dodavateli po projednání a schválení zastupitelstvem obviněného. Obviněný není registrován v registru smluv, proto informaci zveřejnil na profilu zadavatele a chybně uvedl, že se jedná o zakázku malého rozsahu. Závěrem obviněný žádá o zrušení příkazu k úhradě pokuty a uvádí, že učinil další kroky, aby se situace neopakovala.

12.         Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

13.         Usnesením č. j. ÚOHS-39591/2021/535/VHu ze dne 23. 11. 2021 Úřad obviněnému určil lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Obviněný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

14.         Usnesením č. j. ÚOHS-43558/2021/535/KHl ze dne 20. 12. 2021 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se podle ustanovení § 261 odst. 3 zákona mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

15.         Dne 21. 12. 2021 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne, ve kterém obviněný žádá Úřad o prominutí trestu za nezveřejnění veřejné zakázky 1 na profilu zadavatele. Současně uvádí, že informace k zakázkám jsou projednávány na veřejných zasedáních obviněného, plnění předmětné zakázky bylo řádně kontrolováno a zajištěno technickým dozorem a informace o projednání smlouvy jsou zveřejňovány v usnesení ze zasedání, které je v termínu vyvěšeno. Zároveň také obviněný uvádí, že zajistil změnu ve vedení zakázek a že také zajistí registraci obviněného v registru smluv, tudíž věří, že vše napravil a zajistil, aby se pochybení neopakovalo.

IV.          POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. S0538/2021/VZ A PRŮBĚH TOHOTO ŘÍZENÍ

16.         Úřad, jako orgán příslušný podle § 248 zákona, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 24. 8. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele mimo jiné i ve věci veřejné zakázky 2.

17.         Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci k veřejné zakázce 2 a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

18.         Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona o přestupcích, v návaznosti na § 150 odst. 1 správního řádu, řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-38427/2021/500/AIv ze dne 15. 11. 2021 (dále jen „příkaz 2“).

19.         Výrokem I. příkazu 2 Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že smlouvu 2 na realizaci veřejné zakázky 2 neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 10. 4. 2019, a neučinil tak ani ke dni vydání příkazu. Výrokem II. příkazu 2 Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu 2 uložil pokutu ve výši 10 000 Kč.

20.         Příkaz 2 byl obviněnému doručen dne 15. 11. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

21.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

22.         Dne 15. 11. 2021 obdržel Úřad odpor obviněného z téhož dne proti příkazu 2, který se v odůvodnění obsahově shoduje s odporem proti příkazu 1 podaným obviněným v rámci správního řízení sp. zn. S0527/2021/VZ (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

23.         Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-39594/2021/535/VHu ze dne 23. 11. 2021 Úřad obviněnému určil lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Obviněný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

25.         Usnesením č. j. ÚOHS-43559/2021/535/KHl ze dne 20. 12. 2021 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se podle ustanovení § 261 odst. 3 zákona mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

26.         Dne 21. 12. 2021 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne, ve kterém obviněný uvádí totožnou argumentaci stran okolností neuveřejnění smlouvy 2 na profilu zadavatele, jakou uvedl ve vyjádření ze dne 21. 12. 2021 učiněném v rámci správního řízení sp. zn. S0527/2021/VZ ve vztahu k neuveřejnění smlouvy 1 na profilu zadavatele (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

V.            KE SPOLEČNÉMU SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ SP. ZN. S0527/2021/VZ

27.         Usnesením č. j. ÚOHS-01080/2022/535 ze dne 11. 1. 2022 Úřad v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedené pod sp. zn. S0527/2021/VZ, které bylo zahájeno dne 15. 11. 2021 z moci úřední, a správní řízení vedené pod sp. zn. S0538/2021/VZ, které bylo zahájeno dne 15. 11. 2021 z moci úřední, spojil do společného správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0527/2021/VZ, ve kterém je vydáváno toto rozhodnutí.

28.         Účastníkem společného správního řízení o přestupcích je podle § 256 zákona ve spojení s § 140 odst. 6 správního řádu obviněný.

29.         Usnesením č. j. ÚOHS-01079/2022/535 ze dne 11. 1. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se podle ustanovení § 261 odst. 3 zákona mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě stanovené Úřadem, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

VI.          ZÁVĚRY ÚŘADU

30.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou, odporů a vyjádření obviněného a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

31.         Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.      smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.      smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.      smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

32.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti k veřejné zakázce 1

33.         Obviněný uzavřel dne 22. 10. 2019 s vybraným dodavatelem 1 smlouvu 1 na provedení veřejné zakázky 1.

34.         Podle čl. IV „Cena“ bodu 1. smlouvy 1 činí celková cena plnění 730 840 Kč včetně DPH.

35.         Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva 1 na něm byla uveřejněna dne 15. 11. 2021.

Zjištěné skutečnosti k veřejné zakázce 2

36.         Obviněný uzavřel dne 26. 3. 2019 s vybraným dodavatelem 2 smlouvu 2 na provedení veřejné zakázky 2.

37.         Podle čl. IV. „Cena“ bodu 1 smlouvy 2 činí celková cena plnění 810 353 Kč včetně DPH.

38.         Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva 2 na něm byla uveřejněna dne 15. 11. 2021.

Právní posouzení

39.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

40.         Úřad dále dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

41.         Na základě výše uvedeného a s ohledem na zjištěné skutečnosti považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy 1 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu 1 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 6. 11. 2019, přičemž předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 15. 11. 2021. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

42.         Na základě výše uvedeného a s ohledem na zjištěné skutečnosti považuje Úřad též za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy 2 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu 2 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 10. 4. 2019, přičemž předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 15. 11. 2021. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

43.         Úřad se pro úplnost vyjadřuje i ke tvrzením obviněného uvedeným v odporu proti příkazu 1 a v odporu proti příkazu 2, že veřejná zakázka 1 i veřejná zakázka 2 nebyly zadávány v režimu zákona (zakázky byly zadány místním dodavatelům po projednání a schválení zastupitelstvem obviněného), tudíž obviněný nemohl dle svého názoru ani spáchat přestupek v režimu tohoto zákona. K tomu Úřad uvádí, že jak v případě veřejné zakázky 1, tak v případě veřejné zakázky 2 jsou naplněny znaky veřejné zakázky ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, přičemž se jedná o veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27 zákona, které nemusejí být v souladu s § 31 zákona zadány v zadávacím řízení. Uveřejňovací povinnost podle § 219 odst. 1 zákona se však vztahuje i na smlouvy uzavřené na veřejné zakázky malého rozsahu, které nebyly zadány v zadávacím řízení, pokud tyto smlouvy (resp. zadavatel) nespadají pod některou z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě nebyla ve vztahu ke smlouvě 1 ani ve vztahu ke smlouvě 2 žádná z dotčených výjimek z uveřejňovací povinnosti naplněna. Lze tak konstatovat, že zákonné předpoklady pro vznik uveřejňovací povinnosti ve smyslu § 219 odst. 1 zákona byly ve vztahu ke smlouvě 1 uzavřené obviněným jakožto veřejným zadavatelem na veřejnou zakázku 1 i ve vztahu ke smlouvě 2 uzavřené obviněným jakožto veřejným zadavatelem na veřejnou zakázku 2 splněny a obviněný se jejich včasným neuveřejněním na profilu zadavatele dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona. Podle § 248 odst. 3 zákona pak Úřad projednává přestupky podle zákona a ukládá pokuty za jejich spáchání, přičemž nesplnění uveřejňovacích povinností, a to i v případě veřejné zakázky malého rozsahu je zákonem kvalifikováno jako přestupek (viz § 219 zákona ve spojení s § 269 zákona).

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení pokuty

44.         Úřad výše konstatoval, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.

45.         Ještě, než Úřad přistoupil k uložení pokuty, zabýval se tím, zda v daném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupky, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 zákona o přestupcích, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

46.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

47.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

48.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 7. 11. 2019, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. došlo dne 11. 4. 2019, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupcích byla zahájena doručením příkazů 1 a 2 obviněnému, tj. dne 15. 11. 2021. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

49.         V daném případě se obviněný dopustil přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

50.         Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

51.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestný, resp. nejzávažnější.

52.         Úřad s ohledem na uvedené uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši (stejná horní hranice pokut podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona). Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí, který posoudil jako závažnější, a to s ohledem na skutečnost, že se jednalo o přestupek, u kterého prodlení obviněného s uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (v daném případě tedy smlouvy 2) na profilu zadavatele představovalo delší časový úsek, a to 949 dnů, než u přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kde prodlení obviněného s uveřejněním smlouvy 1 na profilu zadavatele činilo 739 dnů. Z uvedeného důvodu Úřad uložil pokutu za spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí a ke spáchanému přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto rozhodnutí přihlédl v rámci přitěžujících okolností v souladu s § 40 písm. b) v návaznosti na § 37 písm. c) zákona o přestupcích.

53.         Úřad v návaznosti na výše uvedené dále akcentuje, že ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (pozn.: Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

54.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

55.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

56.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku II. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

57.         Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kdy se obviněný dopustil totožného přestupku ve smyslu § 269 odst. 2 zákona, tj. přestupku souvisejícího s nesplněním uveřejňovací povinnosti zadavatele.

58.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

59.         Úřad se pro úplnost vyjadřuje i ke skutečnostem uvedeným obviněným v odporech proti příkazu 1 a příkazu 2 a ve vyjádřeních obviněného, jež by dle jeho názoru měly svědčit ve prospěch snížení či prominutí pokuty.

60.         Ve svých vyjádřeních obviněný uvádí, že „[i]nformace k zakázkám jsou projednávány na veřejných zasedáních v obci, průběh jednání je zaznamenáván. Plnění zakázky bylo řádně kontrolováno a zajištěno technickým dozorem. Informace o projednání smlouvy jsou zveřejňovány v usnesení ze zasedání, které je v termínu vyvěšeno.“ Uvedené skutečnosti však nemají na povinnost uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku dle § 219 odst. 1 zákona a odpovědnost obviněného za její nesplnění žádný vliv. Dále obviněný ve svých vyjádřeních uvádí, že učinil nápravu a přijal opatření, aby se situace neopakovala, přičemž konkrétně uvádí, že zajistil změnu ve vedení zakázek a současně že také zajistí registraci obviněného v registru smluv, tudíž věří, že vše napravil a zajistil, aby se pochybení neopakovalo. K tomu Úřad konstatuje, že ke spáchání projednávaných přestupků došlo dne 11. 4. 2019 a dne 7. 11. 2019, přičemž obviněný smlouvu 1 a smlouvu 2 uveřejnil na profilu zadavatele až dne 15. 11. 2021. Mezi spácháním jednotlivých přestupků a dnem, kdy obviněný zveřejnil smlouvu 1 a smlouvu 2 na profilu zadavatele, uplynul významný časový úsek (v obou případech více než 2 roky).  Uvedené skutečnosti, a to že obviněný přijal interní opatření, aby k podobným pochybením do budoucna nedocházelo, a to že obviněný ihned v den obdržení příkazů č. 1 a 2 předmětné smlouvy uveřejnil na svém profilu vyhodnotil jako polehčující okolnosti, což se projevilo v nyní ukládané pokutě. Současně však uvedené skutečnosti nezbavují zadavatele odpovědnosti za projednávané přestupky.

61.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

62.         Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že „hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

63.         Jak již bylo uvedeno v bodě 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí dne 11. 4. 2019 (přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí pak obviněný spáchal dne 7. 11. 2019). V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě zohlednil jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, tj. přibližně časové rozmezí tří let.

64.         Úřad dále ze své úřední činnosti ověřil, zda přestupky, za které je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 - 62 ze dne 18. 6. 2009) tak Úřad provedl šetření, zda je namístě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky (správní delikty), za které již byla obviněnému uložena pokuta podle zákona.

65.         Jak již bylo uvedeno v bodech 48. a 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke spáchání projednávaných přestupků došlo dne 11. 4. 2019, resp. dne 7. 11. 2019. Úřad konstatuje, že v souběhu s přestupky uvedenými ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí jsou:

·         přestupky při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, o kterých bylo Úřadem rozhodnuto ve výrocích I. až III. příkazu č. j. ÚOHS-38426/2021/500/AIv ze dne 15. 11. 2021, které byly spáchány dne 11. 9. 2019, resp. dne 1. 1. 2020 a dne 12. 5. 2020 a za které byla Úřadem uložena pokuta ve výši 15 000 Kč, a

·         přestupek při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. příkazu č. j. ÚOHS-38844/2021/500/AIv ze dne 16. 11. 2021, který byl spáchán dne 6. 8. 2019 a za který byla Úřadem uložena pokuta ve výši 16 000 Kč.

66.         S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za všechny uvedené přestupky a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky ukládající konkrétní pokuty za spáchání přestupků uvedených v bodě 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávané přestupky zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, které jsou s projednávanými přestupky v souběhu, tj. pokuty uložené příkazy uvedenými v bodě 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí za spáchání tam uvedených přestupků. Úřad tedy v šetřeném případě při stanovení výše sankce zohlednil výše uvedené pokuty uložené za přestupky, které jsou s právě šetřenými přestupky obviněného v souběhu.

67.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2021 hospodařil s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 107 232 000 Kč. Dále Úřad vycházel z údajů schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022[3], dle kterého obviněný v roce 2022 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 54 536 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

68.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

69.         Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad obviněnému uložil za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí pokutu ve výši 10 000 Kč, která odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a všem dále zohledněným skutečnostem a která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti, a to při respektování absorpční zásady ve formě použití institutu úhrnného a souhrnného trestu, tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

70.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

71.         Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

72.         Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

73.         Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

74.         Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

75.         Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

76.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000527.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ─ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

město Mikulášovice, Mikulášovice 1007, 407 79 Mikulášovice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy