číslo jednací: 21401/2020/322/LKa
spisová značka: R0094/2020/VZ

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 15. 5. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 19. 5. 2020 obviněným –

• město Velké Meziříčí, IČO 00295671, se sídlem Radnická 29/1, 594 01 Velké Meziříčí,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0071/2020/VZ, č. j. ÚOHS-13236/2020/511/MMi ze dne 4. 5. 2020, vydanému ve správním řízení ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky s názvem „Projektová dokumentace na rekonstrukci náměstí a přilehlých ulic ve Velkém Meziříčí“ v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném na základě výzvy k jednání ze dne 26. 7. 2017,

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

  

 

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0071/2020/VZ, č. j. ÚOHS-13236/2020/511/MMi ze dne 4. 5. 2020

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění 

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Obviněný – město Velké Meziříčí, IČO 00295671, se sídlem Radnická 29/1, 594 01 Velké Meziříčí (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], zahájil odesláním výzvy k jednání ze dne 26. 7. 2017 jednací řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Projektová dokumentace na rekonstrukci náměstí a přilehlých ulic ve Velkém Meziříčí“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 odst. 1 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, obdržel dne 22. 12. 2017 návrh navrhovatele – [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] (dále jen „navrhovatel“) z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.

3.             Dne 22. 12. 2017, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0503/2017/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. 

4.             Oznámením č. j. ÚOHS-S0503/2017/VZ-37833/2017/511/MCh ze dne 28. 12. 2017 Úřad uvědomil účastníky o zahájení správního řízení. V oznámení o zahájení správního řízení, které bylo obviněnému doručeno dne 28. 12. 2017, Úřad obviněného mimo jiné upozornil, že je podle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Úřad rovněž upozornil obviněného, že vyjádření k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je obviněný podle § 252 odst. 3 zákona povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

5.             Jelikož Úřad od obviněného ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona nic neobdržel, Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0503/2017/VZ-00414/2018/511/SVá ze dne 5. 1. 2018 obviněnému stanovil dodatečnou lhůtu 5 dnů k zaslání dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření obviněného k návrhu.

6.             Dne 8. 1. 2018 obviněný doručil Úřadu elektronické podání obsahující vyjádření obviněného ze dne 5. 1. 2018 k návrhu na zahájení správního řízení. Dne 9. 1. 2018 Úřad obdržel dokumentaci o zadávacím řízení, která byla obviněným odeslána dne 5. 1. 2018.

7.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) a podle § 150 odst. 1 správního řádu, řízení o přestupcích z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-04853/2020/511/THI/MMi ze dne 12. 2. 2020 (dále jen „příkaz“).

8.             Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona (výrok I. a II. příkazu), a kterým byla současně obviněnému za spáchání těchto přestupků uložena pokuta ve výši 15 000 Kč (výrok III. příkazu), byl obviněnému doručen dne 12. 2. 2020. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupcích z moci úřední.

9.             Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 19. 2. 2020 odpor z téhož dne. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

II.             Napadené rozhodnutí

10.         Dne 4. 5. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0071/2020/VZ, č. j. ÚOHS-13236/2020/511/MMi (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I. rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v  § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0503/2017/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky nezaslal kompletní dokumentaci o  zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhunavrhovatele, tedy nejpozději do 2. 1. 2018, ale učinil tak až dne 5. 1. 2018.

11.         Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v  § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0503/2017/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné nedoručil své vyjádření k návrhu navrhovatele ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu, tedy nejpozději do 2. 1. 2018, ale učinil tak až dne 8. 1. 2018.

12.         Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. napadeného rozhodnutí uložil Úřad výrokem III. napadeného rozhodnutí obviněnému podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona pokutu ve výši 8 000 Kč.

13.         Výrokem IV. napadeného rozhodnutí uložil Úřad obviněnému uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

14.         V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že obviněný ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona nezaslal Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a nedoručil své vyjádření k návrhu navrhovatele. Tímto postupem obviněný ztížil Úřadu možnost objektivního přezkoumání jeho úkonů v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0503/2017/VZ.

15.         Před uložením pokuty si Úřad ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Úřad dospěl k závěru, že v posuzovaném případě odpovědnost zadavatele za přestupky nezanikla, tudíž přihlédl k okolnostem, za kterých byl přestupek spáchán, k jeho následkům a způsobu spáchání. Dále Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Po zohlednění všech skutečností vyměřil obviněnému pokutu ve výši 8 000 Kč.

III.           Rozklad obviněného

16.         Dne 19. 5. 2020 obdržel Úřad rozklad obviněného ze dne 15. 5. 2020. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne 4. 5. 2020. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

17.         Obviněný v podaném rozkladu uvádí, že v souladu s § 252 odst. 1 zákona předpokládal, že vyjádření k obdrženému návrhu a příslušnou dokumentaci zašle ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu, tj. do 2. 1. 2018. Následně však byla obviněnému dne 27. 12. 2017 zaslána výzva Úřadu k zaslání vyjádření k podnětu a dokumentace o zadávacím řízení. Tato obsahovala lhůtu k zaslání vyjádření a dokumentace v délce 10 dnů ode dne obdržení této výzvy, tj. do 8. 1. 2018. Obviněný tak vyšel z předpokladu, že vzhledem ke skutečnosti, že z původní lhůty byly pouze tři dny pracovní a ostatní připadaly na dny pracovního klidu, mu byla lhůta pro zaslání vyjádření a dokumentace Úřadem prodloužena a dále postupoval dle této výzvy, požadované dokumenty tak zaslal ve zde stanovené lhůtě.

18.         Obviněný se domnívá, že ke spáchání přestupků došlo za velmi výjimečné situace, která by měla být ve výši pokuty zohledněna. Je zcela mimořádné, aby na přezkoumání úkonů zadavatele byly podány návrh i podnět, přičemž prostor pro zaslání vyjádření a dokumentace byl časově velmi omezený, obviněný měl k dispozici pouze tři pracovní dny, navíc v době, kdy většina zaměstnanců obviněného čerpala v průběhu vánočních svátků řádnou dovolenou na zotavenou, v důsledku čehož došlo k nesprávnému rozklíčování jednotlivých lhůt a požadavků Úřadu.

19.         Obviněný dále uvádí, že neměl v úmyslu pozdržet rozhodování Úřadu, přičemž prodlení bylo způsobeno pouze přesvědčením o konci lhůty dne 8. 1. 2020, jak stanovila výše uvedená výzva Úřadu. Společenskou nebezpečnost tohoto jednání pokládá obviněný za zcela minimální a postup Úřadu za nepřiměřeně formální.

Závěr rozkladu

20.         Obviněný v rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu uložil pokutu v symbolické výši 1 000 Kč.

IV.          Řízení o rozkladu

21.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

22.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumal správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí v plném rozsahu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

23.         Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když rozhodl, že se obviněný dopustil přestupků uvedených ve výrocích I. a II. napadeného rozhodnutí a uložil obviněnému výrokem III. napadeného rozhodnutí pokutu ve výši 8 000 Kč a výrokem IV. napadeného rozhodnutí uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč.

24.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

25.         Podle § 252 odst. 1 zákona má zadavatel povinnost doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení navrhovatelem a společně s tímto vyjádřením též zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh. Pokud zadavatel nesplní některou z uvedených povinností, dopustí se přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona. Jestliže by zadavatel nesplnil svoji povinnost spočívající v zaslání dokumentace o zadávacím řízení ani v Úřadem stanovené náhradní pětidenní lhůtě, musel by Úřad bez dalšího přistoupit k uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 4 zákona spočívajícího ve zrušení přezkoumávaného úkonu nebo zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a to dle okolností daného případu.

26.         Komentářová literatura (srov. Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 1196) k § 252 odst. 1 zákona uvádí, že citované „ustanovení zahrnuje dvojici povinností zadavatele, které musí být v příslušné lhůtě splněny po obdržení návrhu. Zadavatel, aniž by k tomu byl adresně vyzván ze strany ÚOHS, je zaprvé povinen doručit správnímu orgánu své písemné vyjádření k podanému návrhu. Lhůta, kterou ZVZ stanoví k provedení tohoto úkonu, činí 10 kalendářních dnů od doručení návrhu. Tímto okamžikem zjevně bude doručení stejnopisu návrhu ze strany navrhovatele, na něhož je v souvislosti s otázkou doručování třeba pohlížet jako na originál návrhu. Spolu s vyjádřením, tedy v totožné lhůtě 10 kalendářních dnů, zadavatel zašle ÚOHS také dokumentaci o zadávacím řízení (soutěži o návrh). (…) Zmeškání této lhůty je podle § 268 odst. 1 písm. e) považováno za správní delikt, za který může být zadavateli uložena pokuta až do výše 1 mil. Kč, a to i v případě, kdy zadavatel nedoručí požadované dokumenty kompletní (k náležitostem obsahu dokumentace o zadávacím řízení blíže viz § 216). (…) Podle § 263 odst. 4 je ÚOHS povinen poskytnout zadavateli k zaslání chybějící dokumentace dodatečnou 5denní lhůtu, která ovšem nic nemění na odpovědnosti zadavatele za spáchaný správní delikt.“.

27.         Úřad je podle § 248 zákona příslušný k dozoru mimo jiné nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky. Jak analogicky vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2018, č. j. 10 As 219/2016 - 51, je Úřad povinen při své dozorové činnosti postupovat tak, aby ve věci rozhodl v co nejkratší době (pokud možno ve stadiu, kdy může být protiprávní jednání zadavatele ještě napraveno). S ohledem na poměrně krátkou dobu, ve které je žádoucí ve věci meritorně rozhodnout, je nezbytně nutné, aby Úřadu poskytli účastníci řízení, zejména pak zadavatel, potřebnou součinnost. Odrazem této nutnosti je pak mimo jiné ustanovení § 252 odst. 1, 3 a 4 zákona, ale i § 258 odst. 1 zákona, které stanovují zadavateli povinnost ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu doručit Úřadu vyjádření a dokumentaci o zadávacím řízení v požadované formě.

28.         Předseda Úřadu úvodem konstatuje, že obviněný v rámci rozkladové argumentace nezpochybňuje svou povinnost doručit dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu ve lhůtě 10 dnů dle ustanovení § 252 odst. 1 zákona, ani povinnost doručit své vyjádření k návrhu v téže lhůtě dle téhož ustanovení. Tvrdí však, že ke spáchání přestupků došlo za velmi výjimečné situace, která by měla být ve výši pokuty zohledněna. Ke spáchání přestupků došlo za výjimečné situace spočívající v tom, že na přezkoumání úkonů zadavatele byl podán návrh a současně i podnět týkající se postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, v důsledku čehož došlo obviněným k nesprávnému rozklíčování jednotlivých lhůt a požadavků Úřadu pro zaslání vyjádření a dokumentace.

K výrokům I. a II. napadeného rozhodnutí

29.         Předseda Úřadu se ztotožňuje s tvrzením obviněného, že v daném případě došlo k nestandardní situaci, kdy v tentýž okamžik Úřad obdržel návrh a podnět směřující proti postupu zadavatele v tomtéž zadávacím řízení, a jak v rámci správního řízení zahájeného na základě návrhu, tak v rámci šetření podnětu vznikla obviněnému povinnost zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. Avšak jedna z těchto lhůt počala běžet ze zákona dnem doručení stejnopisu návrhu, a druhá až dnem doručení výzvy Úřadu, což vedlo k tomu, že se běh těchto lhůt neshodoval, ale pouze částečně překrýval.

30.         Ze správního spisu vyplývá, že dne 22. 12. 2017 byl do datové schránky obviněného doručen stejnopis návrhu. Konec desetidenní lhůty k zaslání dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu podle § 252 odst. 1 zákona připadnul na 1. 1. 2018. Posledním dnem lhůty tak bylo v souladu s § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu 2. 1. 2018. V zákonné lhůtě však Úřad od obviněného nic neobdržel.

31.         Vzhledem k tomu, že 10-ti denní lhůta k zaslání dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu marně uplynula dne 2. 1. 2018, aniž by obviněný Úřadu cokoliv zaslal, vydal Úřad dne 5. 1. 2018 usnesení, jímž obviněnému stanovil dodatečnou lhůtu 5 dnů k zaslání dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu.

32.         Současně s návrhem na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů obviněného v zadávacím řízení přitom Úřad obdržel podnět k prošetření postupu obviněného v tomtéž zadávacím řízení. Jelikož k řádnému prošetření podnětu Úřad taktéž potřebuje dokumentaci o zadávacím řízení, vyzval obviněného k zaslání dokumentace o zadávacím řízení, a to v souladu s § 258 odst. 1 zákona ve lhůtě 10 dnů ode dne obdržení výzvy.

33.         Obviněnému tedy jednak ode dne obdržení stejnopisu návrhu (tj. od 22. 12. 2017) běžela zákonná lhůta k zaslání vyjádření k návrhu a dokumentace o zadávacím řízení, jednak lhůta k zaslání dokumentace pro účely šetření podnětu. Předseda Úřadu konstatuje, že výzva k zaslání dokumentace v souvislosti s šetřením podnětu neměla na běh zákonné lhůty dle § 252 odst. 1 zákona (a tedy ani na spáchání přestupku) vliv.

34.         Dne 8. 1. 2018 zadavatel doručil Úřadu elektronické podání obsahující vyjádření zadavatele ze dne 5. 1. 2018 k návrhu na zahájení správního řízení. Dokumentaci o zadávacím řízení Úřad obdržel v listinné podobě až dne 9. 1. 2018, tedy v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem. Z razítka umístěného na obálce, ve které byla dokumentace o zadávacím řízení Úřadu doručena, je zřejmé, že obviněný dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu odeslal dne 5. 1. 2018.

35.         Předseda Úřadu uvádí, že ze správního spisu k předmětné věci vyplývá, že v oznámení o zahájení správního řízení Úřad jasně uvedl, že na základě obdrženého návrhubylo zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele a poučil obviněného o jeho zákonné povinnosti zaslat Úřadu ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona dokumentaci o zadávacím řízení.  Ve výzvě, kterou Úřad obviněnému zaslal v rámci šetření podnětu, Úřad jasně uvedl, že obdržel podnět a že dokumentaci od obviněného žádá podle § 258 zákona za účelem jeho prošetření. Bylo tedy zřejmé, že oznámení o zahájení správního řízení a výzva se týkají různých věcí, resp. jsou vydávány v rámci jiných postupů Úřadu.

36.         Předseda Úřadu souhlasí s tvrzením obviněného, že nastalá situace mohla být do určité míry pro něj matoucí, avšak Úřad obě lhůty a oba své postupy (správní řízení a postup při vyřizování podnětu) zřetelně odlišil. Nemohl tedy již učinit více, aby obviněnému usnadnil orientaci v jeho povinnostech. Nastalou situaci Úřad tak správně zohlednil pouze při stanovení výše pokuty, nikoliv však při posouzení viny obviněného, jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

K výrokům III. a IV. napadeného rozhodnutí

37.         Obviněný podaným rozkladem brojí především proti pokutě ve výši uložené výrokem III. napadeného rozhodnutí. Obviněný uvádí, že ke spáchání přestupků došlo za velmi výjimečné situace, která by měla být ve výši pokuty zohledněna.

38.         Při určení druhu a výměry správního trestu podle § 37 písm. a), b), c) a g) zákona o přestupcích přihlédne Úřad zejména k povaze a závažnosti přestupku; k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení; k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem; u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti a dalším skutečnostem.

39.         Podle § 38 písm. a), b), c) a g) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, k jehož porušení nebo ohrožení spáchaným přestupkem došlo, významem a rozsahem následku přestupku, způsobem a okolnostmi spáchání přestupku, jakož i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání nebo protiprávní stav a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku.

40.         Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že Úřad přihlédl k povaze a závažnosti přestupku, když zadavatel nepostupoval podle § 252 odst. 1 zákona a omezil možnost přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu v zákonem stanovených lhůtách, přičemž dokumentace o zadávacím řízení představuje podkladový základ pro posouzení souladu postupu zadavatele se zákonem.

41.         Úřad výrok III. napadeného rozhodnutí o uložení pokuty odůvodnil v bodech 51. až 74. odůvodnění napadeného rozhodnutí, v nichž se podrobně zabýval všemi hledisky, k nimž je povinen přihlížet, přičemž výsledné posouzení mám za zákonné a v podrobnostech na něj odkazuji.

42.         Pokud jde tedy o námitku obviněného, že pokuta je nepřiměřená s ohledem na výjimečnou situaci, jež vedla obviněného ke spáchání přestupků, konstatuje předseda Úřadu, že jako polehčující okolnost Úřad mimo jiné zohlednil „fakt, že v rámci šetření podnětu vedeného pod sp. zn. P0638/2017/VZ, který se týkal téže veřejné zakázky jako správní řízení sp. zn. S0503/2017/VZ, doručil dne 27. 12. 2017 obviněnému výzvu, v níž ho ve smyslu § 258 odst. 1 zákona vyzval k zaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Obviněný tedy v průběhu lhůty k zaslání dokumentace o zadávacím řízení podle § 252 odst. 1 zákona, která počala běžet 22. 12. 2017, obdržel od Úřadu výzvu, v níž mu Úřad stanovil k doručení dokumentace o tomtéž zadávacím řízení lhůtu 10 dnů od doručení dané výzvy (blíže viz body 36. - 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí), což dle názoru Úřadu mohlo být pro obviněného matoucí a vést jej k domněnce, že svou povinnost řádně splní, pokud Úřadu dokumentaci zašle ve lhůtě uvedené ve výzvě ze dne 27. 12. 2017.“.

43.         Úřadem uložená pokuta ve výši 8 000 Kč dostatečně zohledňuje zjištěné polehčující okolnosti (viz body 66. a 67. odůvodnění napadeného rozhodnutí) a nelze ji označit za nepřiměřenou. Pokud by byla pokuta uložena v částce ještě nižší, nedošlo by k naplnění účelu správního trestu.

44.         Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 64/2005-59 ze dne ze dne 31. 5. 2007 je správní orgán „povinen se při ukládání sankce zabývat podrobně všemi hledisky, které mu zákon předkládá a podrobně a přesvědčivě odůvodnit, ke kterému hledisku přihlédl, a navíc podrobně odůvodnit, jaký vliv mělo toto hledisko na konečnou výši pokuty. Výše uložené pokuty tak musí být v každém rozhodnutí zdůvodněna způsobem, nepřipouštějícím rozumné pochyby o tom, že právě taková výše pokuty odpovídá konkrétním okolnostem individuálního případu.“

45.         Předseda Úřadu je toho názoru, že se Úřad v intencích výše uvedené judikatury dostatečně zabýval všemi hledisky rozhodnými pro uložení pokuty ve výši 8 000 Kč. Napadené rozhodnutí tak výše uvedené požadavky bezezbytku splňuje.

46.         Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí k výši uložené pokuty jasným, dostatečně podrobným a přezkoumatelným způsobem uvedl, co vzal při posuzování výše ukládané pokuty v úvahu. Horní hranice pro uložení pokuty činí 1 000 000 Kč, tudíž je zřejmé, že Úřad nepřekročil zákonný rámec pro hodnotu uložené pokuty. Naopak lze konstatovat, že se jedná o pokutu (8 000 Kč) při samé spodní hranici zákonného rozpětí. S ohledem na nominální hodnotu uložené pokuty pak nelze uloženou pokutu považovat za nepřiměřenou nepřiměřenou, ale naopak za účinný postih nezákonného postupu obviněného, který naplňuje funkce právní odpovědnosti ve vztahu ke spáchanému přestupku, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že oproti pokutě uložené příkazem byla pokuta uložená napadeným rozhodnutím snížena.

47.         Ve světle výše uvedeného shrnuji, že Úřad správně a přezkoumatelným způsobem podrobně vylíčil, jaká byla jeho skutková zjištění a jakými úvahami se při stanovení výše pokuty řídil, tj. z čeho vycházelo jeho správní uvážení a k jakému výsledku dospěl ohledně konkrétní výše pokuty uložené zadavateli. Úřad tuto část svého rozhodnutí dostatečně a přesvědčivě odůvodnil. Při rozhodování o výši pokuty zohlednil všechny skutečnosti, které mohly v tomto správním řízení výši pokuty ovlivnit, řádně se s nimi vypořádal a přesvědčivě odůvodnil, ke kterým okolnostem přihlédl a jaký vliv měly na uloženou výši pokuty. Dále uvádím, že Úřad správně dostál své povinnosti vyplývající jak ze zákona o přestupcích, tak ze správního řádu, když výrokem IV. uložil obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč.

48.         Závěrem uvádím, že se plně ztotožňuji s právním názorem Úřadu a v souladu s jeho závěry obsaženými v napadeném rozhodnutí tedy konstatuji, že dokumentace o zadávacím řízení ani vyjádření k návrhu nebyly doručeny v zákonné lhůtě, přičemž postup Úřadu při stanovení výše pokuty neshledávám nikterak formalistickým.

VI.          ZÁVĚR

49.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v posuzovaném případě v souladu se zákonem, správním řádem a zákonem o odpovědnosti za přestupky, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro potvrzení napadeného rozhodnutí, a to z důvodů uvedených v tomto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s  § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Obdrží:

město Velké Meziříčí, Radnická 29/1, 594 01 Velké Meziříčí

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy