číslo jednací: 14109/2020/321/VJu
spisová značka: R0051/2020/VZ

Spisová značka:
ÚOHS-R0051/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-14109/2020/321/VJu		Brno: 13. května 2020

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 5. 3. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 6. 3. 2020, který podal navrhovatel –

• 1. písecká lesní a dřevařská, a. s.,IČO 25198611, se sídlem Drhovle – Brloh 12, 397 01, ve správním řízení zastoupený Mgr. Markem Fikrem, advokátem, ev. č. ČAK 17315, se sídlem Příkop 27/2a, 602 00 Brno,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 21. 2. 2020 sp. zn. ÚOHS-S0458/2019/VZ č. j. ÚOHS-05778/2020/523/VHm vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0458/2019/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Lesy České republiky, s. p.,IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové,

učiněných při zadávání části 15 „Eustach, kód části VZ 191157“ veřejné zakázky „Lesnické činnosti s prodejem dříví 2020+“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-033401, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 10. 2019 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-454898, ve znění opravy uveřejněné dne 22. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 204-497608, za účasti vybraného dodavatele –

• PETRA spol. s r.o., IČO 46979697, se sídlem Brandlova 3393/129, 695 01 Hodonín,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0458/2019/VZ č. j. ÚOHS-05778/2020/523/VHm ze dne 21. 2. 2020

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 23. 12. 2019 návrh navrhovatele – 1. písecká lesní a dřevařská, a. s., IČO 25198611, se sídlem Drhovle – Brloh 12, 397 01, ve správním řízení zastoupeného Mgr. Markem Fikrem, advokátem, ev. č. ČAK 17315, se sídlem Příkop 27/2a, 602 00 Brno, zastoupení ověřeno na základě plné moci ze dne 23. 12. 2019 (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Lesy České republiky, s. p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání části 15 „Eustach, kód části VZ 191157“ veřejné zakázky „Lesnické činnosti s prodejem dříví 2020+“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-033401, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 10. 2019 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-454898, ve znění opravy uveřejněné dne 22. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 204-497608 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0458/2019/VZ (dále jen „správní řízení“). Dalším účastníkem správního řízení je i vybraný dodavatel – PETRA, spol. s r.o., IČO 46979697, se sídlem Brandlova 3393/129, 695 01 Hodonín (dále jako „vybraný dodavatel“).

II.             Napadené rozhodnutí

3.             Dne 21. 2. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0458/2019/VZ č. j. ÚOHS-05778/2020/523/VHm (dále jen „napadené rozhodnutí“).

4.             Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad uvedl, že důvod vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. f) zákona je fakultativní a pokud se zadavatel rozhodl nevyužít možnosti, kterou mu toto ustanovení nabízí, tedy vyloučit vybraného dodavatele s odůvodněním, že se vybraný dodavatel dopustil závažného profesního pochybení (nezveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin obchodního rejstříku), postupoval v souladu se zákonem.

5.             Úřad dále výkladem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jako „zadávací směrnice“) a rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C-465/11 dospěl k závěru, že by nezveřejnění účetní závěrky za jistých okolností mohlo být shledáno závažným profesním pochybením, a to při zohlednění zásady proporcionality a při využití extenzivního výkladu ustanovení § 48 odst. 5 písm. f) zákona. Vzhledem k fakultativnosti tohoto důvodu vyloučení však Úřad uzavřel, že zadavatel nepochybil, když vybraného dodavatele ze zadávacího řízení z tohoto důvodu nevyloučil.

III.           Rozklad navrhovatele

6.             Dne 6. 3. 2020 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 5. 3. 2020. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 24. 2. 2020. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

7.             Navrhovatel má za to, že je ve veřejném zájmu, aby byl výběr dodavatele transparentní a nepochybný tak, jak jen si lze představit. To odůvodňuje tím, že se v případě zadavatele jedná o státní podnik hospodařící výlučně se státními prostředky. Navrhovatel se proto domnívá, že má zadavatel z podstaty základních zásad zákona povinnost zkoumat dodržování předpisů regulujících účetnictví a veřejný rejstřík.

8.             Navrhovatel uvádí, že Úřad fakticky napadeným rozhodnutím aproboval protiprávní stav, kdy by se mohl podnikatel, který nezveřejňuje účetní závěrky účastnit bez problémů veřejných zakázek i přesto, že setrvale porušuje právní předpisy ČR.

9.             Navrhovatel poukazuje na to, že dle jeho názoru je závažným profesním pochybením vybraného dodavatele, že nezveřejnil ve sbírce listin účetní závěrku za uplynulý rok. Pokud vybraný dodavatel nerespektuje beze zbytku zákony ČR, měl by být z pohledu zásady transparentnosti diskvalifikován. Právě tato zásada je dle navrhovatele porušována, když se vybraný dodavatel snaží zakrýt svoji účetní bilanci. Úřad se vůbec nezabýval tím, čím byla snaha vybraného dodavatele motivována.

10.         Dle navrhovatele Úřad v napadeném rozhodnutí nezohlednil, že zadavatel i přes námitky navrhovatele vůbec neposuzoval možnost vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 5 písm. f) a zcela se odmítl zabývat porušováním zákona ze strany vybraného dodavatele.

11.         Navrhovatel závěrem dodává, že měl Úřad vyčkat minimálně rozhodnutí příslušného finančního úřadu, kterému bylo porušování zákona ze strany vybraného dodavatele oznámeno, o tom, zda se vybraný dodavatel svým jednáním dopustil porušení zákona o účetnictví a jaká mu bude uložena sankce.

Závěr rozkladu

12.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vyjádření zadavatele a vybraného dodavatele k rozkladu

13.         Úřad svým usnesením ze dne 10. 3. 2020 sp. zn. ÚOHS-S0458/2019/VZ č. j. ÚOHS-07899/2020/523/VHm vyzval zadavatele a vybraného dodavatele, aby se ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení předmětného usnesení vyjádřili k rozkladu navrhovatele, přičemž toto usnesení bylo zadavateli doručeno dne 11. 3. 2020.

14.         Dne 16. 3. 2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele. Podle zadavatele, Úřad správně uzavřel, že zákon neporušil, když nepřistoupil k vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu podle § 48 odst. 5 písm. f) zákona. Zadavatel dále souhlasí se závěry Úřadu, že neporušil základní zásady uvedené v § 6 zákona. Dle zadavatele se navrhovatel v rozkladu účelově uchyluje k nepřiměřeně extenzivnímu výkladu zákona.

15.         Pro výše uvedené považuje zadavatel napadené rozhodnutí za zákonné, správné a přezkoumatelné, a navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítl.

16.         Vybraný dodavatel se k rozkladu navrhovatele nevyjádřil.

IV.          Řízení o rozkladu

17.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

18.         Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

19.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí podaného rozkladu.

 

V.            K námitkám rozkladu

K povinnosti zkoumat dodržování právních předpisů

20.         Navrhovatel se domnívá, že zadavateli z podstaty základních zásad zákona svědčí povinnost zkoumat dodržování předpisů regulujících účetnictví a veřejný rejstřík. Tuto skutečnost dle navrhovatele umocňuje fakt, že se v případě zadavatele jedná o státní podnik hospodařící výlučně se státními prostředky.

21.         Uvádím, že zadavatel musí zkoumat, zda nejsou naplněny důvody, pro které by byl povinen vyloučit dodavatele (vybraného dodavatele). Vzhledem k tomu, že v tomto případě nelze možné protiprávní jednání vybraného dodavatele podřadit pod jakýkoliv obligatorní důvod vyloučení podle zákona (srov. § 48 odst. 8 v návaznosti na odst. 2 a odst. 5 písm. a) až c) zákona), nelze než konstatovat, že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, když nezkoumal, zda vybraný dodavatel dodržuje účetní předpisy a zveřejňuje v souladu s nimi účetní dokumenty. Tento výklad je zásadní pro přezkum postupu zadavatel v dotčeném zadávacím řízení.

22.         Jedná-li se o situaci, kdy je zadavatel upozorněn na možný fakultativní důvod pro vyloučení, musí se rozhodnout, zda důvod pro vyloučení využije či ne. Pokud se rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit, musí svůj postup v souladu se zákonem řádně zdůvodnit – tzn., musí řádně odůvodnit, proč považuje důvod pro vyloučení takového účastníka za naplněný.  V případě, že je zadavatel upozorněn na existenci fakultativního důvodu pro vyloučení a rozhodne se takového účastníka zadávacího řízení nevyloučit, nemusí svůj postup odůvodňovat nad rámec uvedení např. toho, že jde o fakultativní důvod pro vyloučení. Tak ostatně konstatoval i Úřad v bodě 68 napadeného rozhodnutí, s jehož argumentací se ztotožňuji.

23.         S námitkou navrhovatele, dle které by byl zadavatel povinen zkoumat dodržování právních předpisů zadavatelem, ačkoliv by to pro dané zadávací řízení nemělo významu, tak nelze souhlasit. Pokud zadavatel neshledá, že se jedná o některou ze situací, pro kterou by byl povinen k vyloučení dodavatele přistoupit, nelze po něm vyžadovat, aby prakticky neomezeně zkoumal, zda dodavatel dodržuje veškeré právní předpisy. Opačný přístup by vedl k absurdnímu postupu zadavatele, který by v podstatě neomezeně musel u každého jednání dodavatelů hodnotit, proč je či není důvodem pro fakultativní vyloučení ze zadávacího řízení a odůvodňovat, proč nepřistoupil k vyloučení dodavatele např. pro pokutu udělenou dodavateli jako provozovateli vozidla za rychlou jízdu, neoprávněné parkování, apod.

24.         K dílčí námitce navrhovatele, že v případě, že se jedná o zadavatele – státní podnik hospodařícího výlučně se státními prostředky, je potřeba o to více trvat na transparentnosti, uvádím, že pokud se nejedná o sektorového zadavatele podle § 4 odst. 3 zákona nebo tzv. dobrovolného zadavatele podle § 4 odst. 4 zákona, jsou v rámci zadávání veřejné zakázky vždy investovány veřejné prostředky (odtud také pojem „veřejná zakázka“). Odůvodnit přísnější dodržování předpisů veřejného zadávání tím, že se jedná o zadavatele hospodařícím s prostředky ze státního rozpočtu tak postrádá jakýkoliv smysl. Uvádím, že Úřad přistupuje k přezkumu veřejných zakázek vždy tak, aby byly zákonné požadavky dodržovány a aby byl naplněn smysl a účel zákona.

25.         Tuto stěžejní námitku pro výše uvedené odmítám jako nedůvodnou.

K závažnému profesnímu pochybení a porušení zásady transparentnosti

26.         Navrhovatel má za to, že je závažným profesním pochybením vybraného dodavatele, když nezveřejní ve sbírce listin účetní závěrku za uplynulý rok. Pokud pak vybraný dodavatel nerespektuje beze zbytku zákony ČR, sám se dobrovolně diskvalifikuje z možné účasti na veřejných zakázkách, respektive by měl být z pohledu zásady transparentnosti diskvalifikován. Právě tato zásada je dle navrhovatele porušována, když se vybraný dodavatel snaží zakrýt svoji účetní bilanci. Úřad se vůbec nezabýval tím, čím byla snaha vybraného dodavatele motivována.

27.         Nemohu se než ztotožnit s rozsáhlým výkladem Úřadu v bodech 69. a násl. napadeného rozhodnutí týkajícím se pojmu „závažné profesní pochybení“. Úřad při využití zadávací směrnice a rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C-465/11 dovodil, že tento pojem je potřeba vykládat v souladu se zásadou proporcionality, „které by měl veřejný zadavatel věnovat zvláštní pozornost při využití fakultativního důvodu pro vyloučení (tedy v situaci, kdy se zadavatel rozhodne vyloučit účastníka řízení)“.

28.         Úřad také připojil úvahu, dle které by se mohlo nezveřejnění účetních dokumentů za jistých okolností rovnat závažnému profesnímu pochybení. Stejně tak ale dovodil, a nelze jinak než souhlasit, že posouzení a výklad pojmu „závažné profesní pochybení“ není pro danou věc rozhodující, protože i pokud by Úřad učinil závěr o tom, že se o závažné profesní pochybení jednalo, je to pouze zadavatel, kdo mohl na základě svého uvážení k využití fakultativního důvodu pro vyloučení dodavatele přistoupit. Proto pokud tak neučinil, nelze v jeho postupu nalézt vadu či nezákonnost, kvůli které by byl Úřad oprávněn uložit nápravné opatření. Neuveřejnění účetní závěrky by bylo možné označit za závažné pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. f) zákona v případě, kdyby jej zadavatel takto chápal, takového účastníka zadávacího řízení vyloučil a své úvahy řádně zdůvodnil.

29.         Dále obecně k zásadě transparentnosti uvádím, že její požadavky nejsou splněny, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, č. j. 5 Afs 131/2007 - 131).

30.         Konstatuji, že zásada transparentnosti dopadá na zadávací řízení, nikoliv na vnitřní poměry účastníků zadávacího řízení, jež se primárně netýkají zadávacího řízení. Ze zásady transparentnosti dle § 6 zákona nelze dovodit povinnost dodavatelů jakýmkoliv konkrétním způsobem vést účetnictví či plnit účetní a daňové povinnosti, dokumentovat interní fungování obchodní společnosti atd. (navrhovatel obecně uvádí „korporátní povinnosti“), jak se snaží naznačit navrhovatel v druhém odstavci na straně 3 rozkladu.

31.         Proto nemohu jako porušení zásady transparentnosti shledat situaci, kdy vybraný dodavatel není vyloučen, přestože v souladu s relevantními právními předpisy nezveřejnil účetní dokumenty. Uzavírám tedy, že zásada transparentnosti nebyla porušena.

32.         K námitce, že se Úřad nezabýval tím, čím byla snaha vybraného dodavatele motivována, uvádím, že tato motivace nebyla nikterak rozhodná pro napadené rozhodnutí, a proto je postup Úřadu správný a v souladu se zásadou hospodárnosti řízení. Ani pokud by Úřad motivaci vybraného dodavatele znal, nemohlo by to nic na napadeném rozhodnutí změnit a stále by přetrvávaly věcné závěry napadeného rozhodnutí i tohoto rozhodnutí.

33.         Námitku je tak pro shora uvedené nutno odmítnout jako nedůvodnou.

K neposouzení navrhovatelových námitek

34.         Dle navrhovatele Úřad v napadeném rozhodnutí nezohlednil, že zadavatel i přes námitky navrhovatele vůbec neposuzoval možnost vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 5 písm. f) a zcela se odmítl zabývat porušováním zákona ze strany vybraného dodavatele.

35.         Námitka navrhovatele směřuje k vypořádání jeho námitek zadavatelem. Je důležité uvést, že právní kvalifikace možného vyloučení nebyla součástí námitek k zadavateli a objevila se až v návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Součástí námitek bylo pouze konstatování o možném porušení předpisů pro nezveřejnění účetní závěrky, přehledu o majetku a závazcích a výroční zprávy.

36.         Vzhledem k výše uvedenému nelze zadavateli (a v návaznosti na to i Úřadu) přičítat k tíži, že se k absentující námitce nevyjádřil, ale že v rozhodnutí o námitkách odpověděl stejně obecně, jak navrhovatel argumentoval v námitkách. K tomu odkazuji například na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0190/2018/VZ-03953/2019/323/PMo ze dne 7. 2. 2019, ve kterém je uvedeno, že „[p]okud stěžovatel podá pouze obecné námitky, pak i požadavek na jejich odůvodnění bude nižší a naopak v případě konkrétních námitek bude třeba jejich podrobnější a konkrétnější odůvodnění“.

37.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel odmítl odpovědět na otázku, zda je porušení povinností zákona o účetnictví a zákona o veřejných rejstřících závažným profesním pochybením podle § 48 odst. 5 písm. f) zákona.

38.         K tomu odkazuji výše a uvádím, že taková námitka nebyla součástí námitek k zadavateli. Není možné vyžadovat po zadavateli, aby domýšlel námitky za navrhovatele a následně se k nim vyjadřoval. Povinnost vyjádřit své námitky stíhá navrhovatele (obecně stěžovatele), který je podává, a povinnost na ně v souladu se zákonem reagovat a rozhodnout o nich stíhá zadavatele. Pokud navrhovatel formuluje své argumenty v námitkách nedostatečně, není možné zadavatele vinit, pokud se s nimi vypořádá ve stejném duchu.

39.         Pokud navrhovatel tvrdí, že se zadavatel „zcela odmítl zabývat porušováním zákona ze strany dodavatele“, je třeba konstatovat, že tomu tak není. Zadavatel se v závěru bodu 2) a v bodu 3) rozhodnutí o námitkách k tomuto vyjadřuje a dává tak navrhovateli jasnou odpověď na to, jak se k dané námitce staví. Tím byl také naplněn  účel institutu námitek, jak bylo uvedeno mimo jiné v rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020, tedy že„[n]avrhovatel by měl mít po zadavatelově argumentaci dostatečnou představu, zda na jeho otázky bylo zodpovězeno a zda jsou vypořádány tak, aby mohl učinit rozhodnutí podávat nebo nepodávat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele a zahájit tak správní řízení“, a dále, že „[k]ritériem má být to, zda má navrhovatel z rozhodnutí o námitkách dostatek informací, zda má od zadavatele dostatek jeho zásadní argumentace pro to, aby mohl podat dostatečně kvalitní návrh bez obav, že bude jeho návrh zamítnut z důvodů, které nespočívají na jeho straně. Tak by tomu bylo v situaci, pokud by při podávání návrhu výše uvedené k dispozici neměl. Tehdy by ho zadavatel mimo jiné vystavoval riziku ztráty složené kauce pro své vlastní pochybení“. Shledávám, že tak tomu v tomto případě bylo, když se zadavatel k předmětné námitce vyjádřil a dostatečně se jí zabývat neodmítl.

40.         Jestliže navrhovatel usoudil, že s těmito závěry nesouhlasí, měl možnost podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, což také učinil. Nesouhlas s argumentací zadavatele však nelze směšovat s tím, že se zadavatel určitou námitkou dostatečně nezabýval. Jak jsem již uvedl, je takový závěr nesprávný.

41.         Z uvedených důvodů je tak nutno i tuto námitku navrhovatele odmítnout jako nedůvodnou.

K vyčkání na rozhodnutí finančního úřadu

42.         Navrhovatel namítá, že měl Úřad vyčkat minimálně rozhodnutí příslušného finančního úřadu, kterému bylo porušování zákona ze strany vybraného dodavatele oznámeno, o tom, zda se vybraný dodavatel svým jednáním dopustil porušení zákona o účetnictví a jaká mu bude uložena sankce.

43.         K námitce uvádím, že rozhodnutí příslušného finančního úřadu není pro správní řízení rozhodující a ani jakkoliv důležité. Nejde totiž o předběžnou otázku pro posouzení postupu zadavatele. Odkazuji proto na vypořádání námitky týkající se závažného profesního pochybení a zásady transparentnosti a uvádím, že je to zadavatel, kdo v případě fakultativního důvodu pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. f) rozhoduje, zda se dá případné předmětné porušení právních předpisů posuzovat jako závažné profesní pochybení.

44.         I tuto námitku je tak nutné odmítnout jako nedůvodnou.

K aprobaci protiprávního stavu

45.         Navrhovatel uvádí, že Úřad napadeným rozhodnutím fakticky aproboval protiprávní stav, kdy by se dodavatel, který porušuje právní předpisy (zde ve vztahu k účetním předpisům), mohl účastnit veřejných zakázek.

46.         Úřad není oprávněn se vyjadřovat k případnému porušení účetních předpisů (viz taxativně vymezené pravomoci Úřadu v § 248 zákona). Vliv chybějících účetních dokumentů může ve vztahu k zákonu zakládat pouze fakultativní možnost vyloučit vybraného dodavatele (nebo účastníka zadávacího řízení obecně).

47.         Nemohu se tak ztotožnit ani s touto rozkladovou námitkou. Napadené rozhodnutí a postup zadavatele byl přezkoumán v rozsahu rozkladových námitek a ani zde nebyl zjištěn jakýkoliv rozpor se zákonem. Všechny závěry napadeného rozhodnutí jsou pečlivě odůvodněny a vyjadřují ucelenou argumentaci, na základě které byly navrhovatelovy námitky odmítnuty. Napadené rozhodnutí je tak přezkoumatelné a lze z něj jednoznačně vyčíst, jakými úvahami se Úřad řídil.

48.         Pro zmíněné úvahy nelze hovořit o aprobaci protiprávního stavu a je nutno námitku odmítnout.

VI.          Závěr

49.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem  a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu navrhovatele.

50.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí podaného rozkladu, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

51.         S ohledem na zachování a utvrzení právní jistoty plynoucí z rozhodovací činnosti Úřadu na tomto místě uvádím, že v souladu s § 61 odst. 3 správního řádu právní moci tohoto rozhodnutí o rozkladu nabývá právní moci i napadené rozhodnutí, v důsledku čehož pozbývají účinnosti veškerá předběžná opatření nařízení za účelem zajištění účelu tohoto správního řízení.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

2.             Mgr. Marek Fikr, advokát, Příkop 27/2a, 602 00 Brno

3.             PETRA spol. s r. o., Brandlova 3393/129, 695 01 Hodonín

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy