číslo jednací: 11848/2020/323/VVá
spisová značka: R0021/2020/VZ

 

V řízení o rozkladu ze dne 3. 2. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

• Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0424/2019/VZ č. j. ÚOHS-1968/2020/523/JŠi ze dne 17. 1. 2020, vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh ze dne 22. 11. 2016 ve věci přezkoumání úkonů výše specifikovaného zadavatele,

kde dalším účastníkem je navrhovatel –

• společnost ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 20. 11. 2016 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, AK Koutná & Fáberová v.o.s., IČO 27560937, se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Pořízení Firewallů pro potřeby systémů základních registrů“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 8. 2019 pod ev. č. Z2019-026763, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 8. 2019 pod ev. č. 2019/S 149-366538, ve znění opravy uveřejněné dne 11. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 175-426236,

jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a ve spojení s § 257 písm. g) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0424/2019/VZ č. j. ÚOHS-1968/2020/523/JŠi ze dne 17. 1. 2020

r u š í m

 

a správní řízení zahájené na návrh navrhovatele – společnosti ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 20. 11. 2016 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, AK Koutná & Fáberová v.o.s., IČO 27560937, se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7, – ze dne 22. 11. 2016, vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7, – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Pořízení Firewallů pro potřeby systémů základních registrů“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 8. 2019 pod ev. č. Z2019-026763, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 8. 2019 pod ev. č. 2019/S 149-366538, ve znění opravy uveřejněné dne 11. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 175-426236,

 

z a s t a v u j i.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) obdržel dne 22. 11. 2019 návrh navrhovatele – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 20. 11. 2016 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, AK Koutná & Fáberová v.o.s., IČO 27560937, se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7, (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Pořízení Firewallů pro potřeby systémů základních registrů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 8. 2019 pod ev. č. Z2019-026763, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 9. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 8. 2019 pod ev. č. 2019/S 149-366538, ve znění opravy uveřejněné dne 11. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 175-426236 (dále jen „veřejná zakázka“). Na základě tohoto návrhu bylo dne 22. 11. 2019 zahájeno předmětné správní řízení (dále jen „správní řízení“).

II.             Napadené rozhodnutí

2.             Dne 17. 1. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0424/2019/VZ č. j. ÚOHS-1968/2020/523/JŠi ze dne 17. 1. 2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

3.             Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 zákona, když nezohlednil průběh zadávacího řízení a vzhledem k zadávací podmínce v čl. 6 „TERMÍN A MÍSTO POSKYTOVÁNÍ PLNĚNÍ“, bodu 6.1 „TERMÍN PLNĚNÍ“, zadávací dokumentace, nepřijal opatření k nápravě podle ustanovení § 49 zákona spočívající ve zrušení zadávacího řízení, a to v situaci, kdy nemůže v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 zákona uzavřít smlouvu odpovídající zadávacím podmínkám.

4.             Výrokem II napadeného rozhodnutí bylo jako opatření k nápravě zrušeno zadávací řízení na veřejnou zakázku. Výrokem III napadeného rozhodnutí byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení. Výrokem IV napadeného rozhodnutí byla zadavateli uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30.000 Kč.

5.             Úřad v napadeném rozhodnutí shledal, že okamžikem podání návrhu se termín plnění stal vzhledem k ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) zákona, tj. zákazu uzavřít smlouvu ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, nerealizovatelným, o čemž zadavatel nepochybně musel vědět. Vzhledem k tomu, že tuto skutečnost nemohl zadavatel v souladu se zákonem žádným způsobem změnit, měl v okamžiku obdržení stejnopisu návrhu nebo nejpozději v průběhu správního řízení přijmout opatření k nápravě podle § 49 odst. 1 zákona, kterým by přistoupil ke zrušení zadávacího řízení jakožto jediného možného východiska. Do této situace se zadavatel dostal vlastním přičiněním, když změnil termín pro podání nabídek, avšak zároveň nezměnil termín dodání plnění.

III.           Námitky rozkladu

6.             Dne 3. 2. 2020 obdržel Úřad rozklad zadavatele ze stejného dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 17. 1. 2020. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

7.             Zadavatel namítá, že Úřad nezkoumal, zda jsou termíny pro dodávku plnění stanovené v zadávací dokumentaci přiměřené s ohledem na samotný předmět plnění veřejné zakázky a zda lze Úřadem popisovanou změnu ve smyslu § 222 zákona s ohledem na okolnosti případu považovat za podstatnou.

8.             Úřad dle zadavatele také vycházel z premisy, že neposunutí termínu pro dodávku předmětu plnění činí přezkoumávané zadávací řízení netransparentním, aniž by provedl šetření mezi subjekty na relevantním trhu. Úřad dále nezkoumal, zda postup zadavatele měl reálný dopad na možnost realizace veřejné zakázky ve stanovených termínech a neprovedl žádné dokazování směrem ke zjištění oprávněnosti a přiměřenosti stanoveného termínu pro dodávku předmětu plnění.

9.             Zadavatel uvádí, že z jeho strany byl stanoven mezní termín dodávky, který byl stanoven zcela jasně a srozumitelně pevným datem (a nelze tak hovořit o jakékoliv netransparentnosti). Zadavatel nemůže předem předpokládat případné kroky potenciálních dodavatelů, když tyto kroky mohou být (a ze strany navrhovatele dle zadavatele také jsou) ryze účelové a obstrukční.

10.         Judikatura uváděná Úřadem není dle zadavatele případná a zadavatel sám předkládá dřívější rozhodnutí Úřadu týkající se změny termínu plnění jako nepodstatné změny smlouvy, které je dle něj přiléhavé.

11.         Zadavatel dodává, že Úřad nijak nepřezkoumával navrhovatelovo konstatování, že konstrukce termínu dodávky předmětu plnění je nerealizovatelná či netransparentní.

12.         Zadavatel uzavírá, že rozhodnutí je dle něj nesprávné a nezákonné, jelikož Úřad zcela rezignoval na individuální posouzení námitek v dané věci s ohledem na možnost realizace termínu dodávky předmětu plnění, která je uvedena v zadávací dokumentaci a pouze formalisticky konstatuje, že skutečnost, že zadavatel neprodloužil termín pro dodávku předmětu plnění, má za následek netransparentnost zadávacího řízení. Úřad také opomíjí opačná rozhodnutí v obdobných případech.

Závěr rozkladu

13.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu změnil, eventuálně aby věc v celém rozsahu zrušil a vrátil ji Úřadu k novému projednání.

Vyjádření navrhovatele k rozkladu

14.         Navrhovatel je přesvědčen, že napadené rozhodnutí bylo ze strany Úřadu vydáno řádně a po právu. Dále rozporuje přiléhavost zadavatelem citované judikatury a uvádí, že již před podáním nabídek bylo zcela evidentní, že „realistická lhůta šesti týdnů k dodání nebude moci být dodržena ani v případě, kdy nevznikne zákonná překážka podpisu smlouvy v důsledku zahájeného správního řízení“.

15.         Zadavatel dle navrhovatele věnuje valnou část svého rozkladu argumentaci ad hominem týkající se údajného obstrukčního jednání navrhovatele. K tomu navrhovatel uvádí, že nemá a nemůže mít jakýkoliv prospěch z faktu, že zadavatel doposud nedokončil (s výjimkou jedné) žádnou ze 13 veřejných zakázek na obnovu HW a SW infrastruktury základních registrů ROB, RPP a ISZR.

16.         Pro výše uvedené má navrhovatel za to, že rozklad zadavatele je nedůvodný a navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítl.

IV.          Řízení o rozkladu

17.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

18.         Dne 25. 2. 2020 Úřad obdržel rozhodnutí zadavatele ze stejného dne, kterým zadavatel dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, a to s ohledem na to, že se „v průběhu tohoto zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v tomto zahájeném zadávacím řízení Veřejné zakázky dále pokračoval, ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, jelikož v důsledku objektivních skutečností, došlo k významné změně předmětu plnění a dále k posunutí původně předpokládaného termínu plnění předmětu Veřejné zakázky, na které neměl zadavatel žádný vliv, kdy tyto skutečnosti znemožňují zadavateli řádnou realizaci a dokončení zadávacího řízení Veřejné zakázky v původně předpokládaném rozsahu a termínu“.

19.         Předseda Úřadu usnesením č. j. ÚOHS-R0021/2020/VZ-10173/2020/323/RBu ze dne 2. 4. 2020 určil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k výše uvedenému novému podkladu rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě se žádný z účastníků správního řízení nevyjádřil.

Stanovisko předsedy Úřadu

20.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

21.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že nastala okolnost odůvodňující zastavení správního řízení ve smyslu § 257 písm. g) zákona, dospěl jsem k závěru, že bez dalšího je třeba napadené usnesení zrušit a správní řízení zastavit.

22.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného usnesení a zastavení správního řízení

23.         Podle ustanovení § 152 odst. 1 správního řádu lze proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, podat rozklad.

24.         Podle ustanovení § 152 odst. 5 správního řádu platí pro řízení o rozkladu úprava odvolání, pokud takový postup nevylučuje povaha věci.

25.         Podle ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu má správní orgán povinnost bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a správní řízení zastavit, pokud nastane skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení ve věci.

26.         Z pohledu dalšího postupu v řízení je relevantní zejména výše akcentované rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

27.         Právní úprava zastavení správního řízení ve vztahu k řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zakotvena v § 257 zákona, kde jednotlivá písmena představují taxativní výčet okolností, které podmiňují zastavení správního řízení.

28.         Podle § 257 písm. g) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení.

29.         Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť nastavením dílčích hodnotících kritérií a jistoty vznikla navrhovateli tvrzená újma na jeho právu účastnit se řádné hospodářské soutěže v zadávacím řízení v souladu se zákonem.

30.         Z obsahu rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jsem zjistil, že rozhodnutím zadavatele došlo ke zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Z uvedeného je zřejmé, že nastal důvod pro zastavení správního řízení předvídaný § 257 písm. g) zákona. Na tomto místě se jeví jako vhodné vyjádřit se ke smyslu a účelu citovaného ustanovení zákona.

31.         Ustanovení § 257 písm. g) zákona dopadá na situace, kdy pro zrušení zadávacího řízení není účelné pokračovat v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Obdobný názor lze sledovat i v komentářové literatuře k citovanému ustanovení: „Pakliže zadavatel zrušil zadávací řízení, nemůže již v témže řízení dojít k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat v řízení o návrhu, jehož základní cíl, tj. zabránit zadavateli zadat veřejnou zakázku v rozporu se zákonem, již nemůže být naplněn. To ovšem nebrání podání návrhu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí zadavatele, jímž zadávací řízení zrušil.“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1212).

32.         Závěru, že není dále účelné vést správní řízení, nasvědčuje rovněž skutečnost, že sám zadavatel učinil to, čeho se navrhovatel původně návrhem domáhal, tedy že sám vlastním rozhodnutím zrušil zadávací řízení, proti kterému navrhovatel brojil návrhem.

33.         O tom, že citované ustanovení má úzkou vazbu na účelnost vedení správního řízení, ostatně svědčí i skutečnost, že za dřívější právní úpravy (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) bylo v takovýchto případech postupováno dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, který zakotvuje institut zastavení správního řízení pro zjevnou bezpředmětnost žádosti.

34.         Zjevná bezpředmětnost návrhu dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 30 A 94/2012 - 41 ze dne 21. 11. 2013 nastává v situaci, kdy rozhodnutím správního orgánu, a to ať kladným, nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele. Zjevnou bezpředmětností se zabýval též Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012 - 37 ze dne 26. 6. 2013, kdy konstatoval, že „[ž]ádost se stává bezpředmětnou, pokud by v průběhu zahájeného správního řízení nastala taková skutečnost, v jejímž důsledku by správní orgán nemohl vydat rozhodnutí, které by bylo způsobilé ovlivnit právní postavení žadatele.“

35.         Po zrušení zadávacího řízení na předmět plnění veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj.  zrušení zadávacího řízení. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat ve správním řízení ve věci návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele, jehož základní cíl, tj. uložení nápravného opatření, již nemůže být naplněn.

36.         K výše uvedenému dodávám, že předseda Úřadu jako odvolací správní orgán rozhoduje na základě skutkového stavu v době vydání rozhodnutí o rozkladu, tedy je povinen novou skutečnost, spočívající ve zrušení zadávacího řízení při rozhodování, zohlednit. Tento postup je aprobován ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu, který například v rozsudku č. j. 1 As 24/2011 – 79 ze dne 7. 4. 2011 uvedl: „Rozhodování správního orgánu podle skutkového stavu v době vydání rozhodnutí tedy vyplývá přímo z povahy správního řízení, které směřuje k vydání konstitutivního správního rozhodnutí. Teprve právní mocí takového rozhodnutí vzniká, mění se či zaniká právo a povinnost.“

37.         Vzhledem k tomu, že jsem zjistil existenci skutečnosti odůvodňující zastavení řízení, postupuji dle § 90 odst. 4 správního řádu a v souladu se zněním § 257 písm. g) zákona. V souladu se zásadou procesní ekonomie jsem se nezabýval meritem věci, neboť napadené usnesení bez dalšího ruším a řízení zastavuji. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co zadavatel zrušil zadávací řízení, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu. Danou problematikou se také zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 7 As 101/2014 – 76 ze dne 29. 5. 2015.

38.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

39.         Vzhledem k tomu, že ze spisového materiálu lze najisto postavit, že došlo ke zrušení zadávacího řízení ze strany zadavatele, a s ohledem na to, že je z obsahu tohoto správního spisu zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu v návaznosti na § 257 písm. g) zákona napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VI.          Závěr

40.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného usnesení a zastavení správního řízení.

41.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené usnesení zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7

2.             Mgr. Petra Koutná, AK Koutná & Fáberová v.o.s., Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy