číslo jednací: S0050/2019/VZ-06809/2019/542/MKd

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 a § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona, jichž se dopustil:

• obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha,

v souvislosti se zadáváním částí 1 a 2 veřejné zakázky „Dodávka SW a HW pro zajištění bezpečnosti sítě a koncových stanic Městské policie hl. m. Prahy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 2. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 2. 2016 pod ev. č. 528647 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 037-060037,

vydává dle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento

příkaz:

 

I.

Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 219 odst. 1 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele „Kupní smlouvu č. 901/16 A“uzavřenou na část 1 veřejné zakázky „Dodávka SW a HW pro zajištění bezpečnosti sítě a koncových stanic Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 2. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 2. 2016 pod ev. č. 528647 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 037-060037, do 15 dnů od jejího uzavření, když předmětná smlouva byla s vybraným dodavatelem –  Solutia, s.r.o., IČO 27127982, Petrohradská 390/46A, 101 00 Praha 10 – uzavřena dne 24. 6. 2016 a zákonná lhůta pro uveřejnění této smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula dne 11. 7. 2016, přičemž obviněný uzavřenou smlouvu na svém profilu uveřejnil až dne 12. 7. 2016.

II.

Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 219 odst. 1 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele „Kupní smlouvu č. 901/16 B“uzavřenou na část 2 veřejné zakázky „Dodávka SW a HW pro zajištění bezpečnosti sítě a koncových stanic Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 2. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 2. 2016 pod ev. č. 528647 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 037-060037, do 15 dnů od jejího uzavření, když předmětná smlouva byla s vybraným dodavatelem – ASCIInet s.r.o., IČO 28532759, U Hranic 2118/5, 100 00 Praha 10 – uzavřena dne 24. 6. 2016 a zákonná lhůta pro uveřejnění této smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula dne 11. 7. 2016, přičemž obviněný uzavřenou smlouvu na svém profilu uveřejnil až dne 12. 7. 2016.

III.

Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na část 1 veřejné zakázky „Dodávka SW a HW pro zajištění bezpečnosti sítě a koncových stanic Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 2. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 2. 2016 pod ev. č. 528647 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 037-060037, do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno dne 24. 6. 2016 uzavřením kupní smlouvy pro část 1 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – Solutia, s.r.o., IČO 27127982, Petrohradská 390/46A, 101 00 Praha 10 – a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele marně uplynula dne 9. 8. 2016, přičemž obviněný písemnou zprávu zadavatele pro část 1 veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil až dne 20. 7. 2018.

IV.

Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na část 2 veřejné zakázky „Dodávka SW a HW pro zajištění bezpečnosti sítě a koncových stanic Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 2. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 2. 2016 pod ev. č. 528647 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 037-060037, do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno dne 24. 6. 2016 uzavřením kupní smlouvy pro část 2 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – ASCIInet s.r.o., IČO 28532759, U Hranic 2118/5, 100 00 Praha 10 – a zákonná lhůta pro uveřejněné písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele marně uplynula dne 9. 8. 2016, přičemž obviněný písemnou zprávu zadavatele pro část 2 veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil až dne 20. 7. 2018.

V.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto příkazu se obviněnému – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – podle § 269 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 20 500,- Kč (dvacet tisíc pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

1.             Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), dne 17. 2. 2016 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka SW a HW pro zajištění bezpečnosti sítě a koncových stanic Městské policie hl. m. Prahy“, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 18. 2. 2016 pod ev. č. 528647 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 037-060037 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „zákon o zadávání veřejných zakázek“) příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, získal pochybnosti o správnosti postupu obviněného v souvislosti s plněním uveřejňovacích povinností zadavatele při zadávání částí 1 a 2 předmětné veřejné zakázky.

3.             Přípisem č. j. ÚOHS-P0467/2018/VZ-34438/2018/542/MKd ze dne 23. 11. 2018 vyzval Úřad obviněného k zaslání vyjádření s odůvodněním jeho postupu při zadávání veřejné zakázky a dále k zaslání dokumentace o zadávacím řízení, resp. o veřejné zakázce. Dne 30. 11. 2018 obdržel Úřad od obviněného vyjádření a dokumentaci týkající se předmětné veřejné zakázky.

4.             Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že veřejná zakázka byla rozdělena na dvě části, a to část 1, jejímž předmětem byl „maintenance pro SW pro monitorování sítě a IT infrastruktury Nagios a pro SW pro vzdálenou správu PC Landesk“, a část 2, jejímž předmětem byl „maintenance pro HW firewally Fortinet a přístupové body Fortiner (různé prvky a modely) a pro související SW Fortinet pro analýzu logů a správu zařízení; s částečnou obměnou HW prvků; prodloužení (obnova) licence pro antivir a antispam Symantec“.

5.             Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že obviněný používal dříve ke splnění povinností uveřejňování informací a dokumentů ke svým veřejným zakázkám profil na adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMhmp, přičemž dne 30. 9. 2016 odeslal do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zrušení tohoto profilu a oznámení nového profilu platného ode dne 1. 10. 2016 na adrese https://tenderarena.cz/profily/HlavniMestoPraha.

6.             Úřad zjistil, že obviněný uveřejnil dokumentaci vztahující se k předmětné veřejné zakázce současně na obou svých výše uvedených profilech, tedy na adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/zakazka.seam?cid=372130 a na adrese https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=171290. Dne 12. 7. 2016 uveřejnil obviněný na obou svých profilech kupní smlouvy uzavřené s vybranými dodavateli, a to „Kupní smlouvu č. 901/16 A“ uzavřenou dne 24. 6. 2016 s dodavatelem Solutia, s.r.o., IČO 27127982, Petrohradská 390/46A, 101 00 Praha 10 (dále jen „Solutia, s.r.o.“) pro část 1 veřejné zakázky s celkovou cenou za předmět plnění 1 489 986 Kč bez DPH, a dále „Kupní smlouvu č. 901/16 B“ uzavřenou dne 24. 6. 2016 s dodavatelem ASCIInet s.r.o., IČO 28532759, U Hranic 2118/5, 100 00 Praha 10 (dále jen „ASCIInet s.r.o.) pro část 2 veřejné zakázky s celkovou cenou za předmět plnění 6 099 250 Kč bez DPH.

7.             Úřad dále zjistil, že dne 20. 7. 2018 uveřejnil obviněný na svém profilu na adrese https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=171290 písemnou zprávu zadavatele pro část 1 veřejné zakázky a písemnou zprávu zadavatele pro část 2 veřejné zakázky.

8.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

9.             Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.

K právnímu postavení obviněného jako zadavatele

10.         Před zkoumáním samotného postupu obviněného se Úřad zabýval otázkou, zda obviněný naplňuje definici veřejného zadavatele podle zákona.

11.         Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

12.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

13.         Z § 1 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že hlavní město Praha má postavení hlavního města České republiky, kraje a obce.

14.         Jak je zřejmé z čl. 1 bodu 1. ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, hlavní město Praha je vyšším územním samosprávným celkem.

15.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách, podle kterého je povinný postupovat při zadávání veřejných zakázek.

Společně k výrokům I., II., III. a IV. tohoto příkazu

16.         Úřad nejprve opakuje, že zadávání předmětné veřejné zakázky proběhlo v době účinnosti zákona o veřejných zakázkách.

17.         Podle § 274 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek se podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, postupuje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.

18.         Podle čl. 40 odst. 6 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina základních práv a svobod“) platí, že se trestnost činu posuzuje a trest ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním.

19.         Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod tedy zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty. Nejvyšší správní soud například v rozsudku ze dne 27. 10. 2004, č. j. 6 A 126/2002, dovodil, že: „Ústavní záruka vyjádřená v článku 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod a spočívající v přípustnosti trestání podle nového práva, jestliže je taková úprava pro pachatele výhodnější, platí i v řízení o sankci za správní delikty. Ve svých důsledcích znamená, že rozhodnutí, které za účinnosti nového práva ukládá trest podle práva starého, se musí ve svých důvodech vypořádat s otázkou, zda nové právo vůbec převzalo staré skutkové podstaty, a pokud ano, zda tresty za takové delikty ukládané jsou podle nového práva mírnější nebo přísnější než podle práva starého. Rozhodnutí, které se s touto otázkou vůbec nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.“ Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil i v rozsudku ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 Afs 68/2011, či v rozsudku ze dne 12. 4. 2013, č. j. 2 Afs 64/2012. V této souvislosti pak jen Úřad doplňuje, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích a s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích se na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, ode dne účinnosti zákona o přestupcích hledí jako na přestupky podle zákona o přestupcích. Úřad tedy má za to, že z citované judikatury lze vycházet i při rozhodování o přestupcích podle zákona.

20.         Z uvedeného tedy vyplývá, že je-li pro posouzení normy o sankci příznivější pozdější úprava, přičemž porovnáním pozdější a stávající úpravy je zřejmé, že jednání je co do viny stále trestné podle obou norem, pak je Úřad jako orgán rozhodující o deliktní odpovědnosti zadavatele vázán ustanoveními příznivějšího zákona jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu.

K výrokům I. a II. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

21.         Podle § 147a odst. 1 zákona o veřejných zakázkách uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele

a.             smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,

b.             výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,

c.              seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.

22.         Podle § 147a odst. 2 věty první zákona o veřejných zakázkách veřejný zadavatel uveřejní podle odst. 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Podle § 147a odst. 2 věty čtvrté zákona o veřejných zakázkách se povinnost podle odstavce 1 písm. a) nevztahuje na

a.             smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b.             smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d),

c.              smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

23.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

24.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona o veřejných zakázkách se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

25.         Podle § 219 odst. 1 zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.             smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.             smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),

c.              pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.             smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

26.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1.

27.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.

Posouzení věci

28.         Ze zákona o veřejných zakázkách i ze zákona o zadávání veřejných zakázek vyplývá tedy povinnost zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku. Zcela shodně jako tomu je nyní podle § 219 odst. 1 zákona, byl obviněný také s odkazem na ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) a § 147a odst. 2 zákona o veřejných zakázkách vázán povinností uveřejnit na svém profilu kupní smlouvy uzavřené na předmětnou veřejnou zakázku do 15 dnů od jejich uzavření.

29.         Ačkoliv je dle obou právních předpisů neuveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku na profilu zadavatele v zákonné lhůtě správním deliktem, resp. přestupkem, ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona stanovuje podstatně nižší horní sazbu pokuty za přestupek spočívající v neuveřejnění smlouvy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě (do 1 000 000 Kč) oproti maximální možné výši pokuty (do 20 000 000 Kč) za totožné provinění dle § 120 odst. 2 písm. b) zákona o veřejných zakázkách. S odkazem na výše citovanou judikaturu je nutné posoudit souladnost postupu obviněného v kontextu nové právní úpravy, je-li jednání obviněného nadále trestné podle obou právních norem, ale co do trestu je nová právní úprava pro obviněného příznivější. Úřad je tedy při rozhodování o trestu vázán ustanoveními pro obviněného příznivější právní úpravy, tedy § 269 odst. 3 písm. a) zákona.

30.         S ohledem na uvedené Úřad při rozhodování dané věci aplikoval zákon o zadávání veřejných zakázek.

31.         Obviněný uzavřel s vybranými dodavateli Solutia, s.r.o. (pro část 1 veřejné zakázky) a  ASCIInet s.r.o. (pro část 2 veřejné zakázky) kupní smlouvy na části 1 a 2 veřejné zakázky dne 24. 6. 2016 a dle § 147a odst. 2 zákona o veřejných zakázkách i dle § 219 odst. 1 zákona byl povinen uveřejnit předmětné smlouvy na svém profilu do 15 dnů od jejich uzavření. Jak vyplývá z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 15. den od uzavření smluv připadl na sobotu 9. 7. 2016, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění obou smluv na profilu zadavatele nejbližší pracovní den, tj. pondělí 11. 7. 2016. Z obou profilů obviněného dostupných na adrese  https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/zakazka.seam?cid=372130 a na adrese https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=171290 nicméně vyplývá, že kupní smlouvy pro obě části veřejné zakázky byly uveřejněny až dne 12. 7. 2016, tedy 1 den po uplynutí zákonné lhůty.

32.         Ve svém vyjádření ze dne 30. 11. 2018 obviněný uvedl, že uvedené smlouvy uveřejnil se zpožděním pouze jeden den, přičemž dle jeho názoru by při posuzování lhůty podle současné právní úpravy zveřejnil uzavřené smlouvy včas.

33.         K povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku Úřad uvádí následující. Tato povinnost byla do zákona zakotvena již tzv. transparentní novelou, tj. zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 4. 2012, přičemž povinnosti stanovené zadavatelům v § 147a zákona o veřejných zakázkách a nyní v § 219 zákona, vč. povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele kompletní znění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, mají za cíl posílit princip transparentnosti průběhu a výsledku zadávání veřejné zakázky (v tomto případě možností seznámit se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy) a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.

34.         V návaznosti na vyjádření obviněného Úřad zdůrazňuje, že uveřejnění smlouvy tvoří základ transparentnosti procesu zadávání veřejných zakázek, přičemž pro naplnění požadavků § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění všech podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku, dále podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v poslední řadě její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. Pokud zadavatel všechny uvedené podmínky nesplní, nedodrží tak povinnost stanovenou zákonem. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty má za následek porušení zákona. Případný zájemce o informace o uzavřené smlouvě na veřejnou zakázku má mít neomezenou možnost již od prvního dne po uplynutí zákonné lhůty čerpat požadované údaje. V návaznosti na skutečnost, že smlouvy byly v daném případě uveřejněny 1 den po uplynutí zákonné lhůty, Úřad uvádí, že pokud zadavatel v zákonné lhůtě smlouvu neuveřejní, není možné považovat za posílení transparentnosti zadávacího řízení takový postup zadavatele, kdy  de facto vyžaduje po případných zájemcích, aby každý následující den ověřovali, zda již zadavatel smlouvu uveřejnil a zda jsou tak podklady pro možnost kontroly vynakládání veřejných prostředků již k dispozici. Jinými slovy pro konstatování přestupku v daném případě není rozhodné, s jakým konkrétním zpožděním či zda vůbec byla smlouva na profilu zadavatele uveřejněna.

35.         Jelikož v případě kupních smluv k předmětné veřejné zakázce nelze aplikovat ani jednu z výjimek uvedených v § 219 odst. 1 písm. a), b), c) a d) zákona, zadavatel byl povinen kupní smlouvy uveřejnit na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě do 15 dnů od jejich uzavření. Nedodržení zákonné lhůty, byť o jeden den, je přestupkem podle § 269 odst. 2 zákona. Úřad však doplňuje, že zmeškání lhůty pouze o jeden den lze vzít v úvahu při posuzování polehčujících okolností v rámci ukládání pokuty.

36.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupků podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v rozporu s § 219 odst. 1 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele kupní smlouvy uzavřené na části 1 a 2 předmětné veřejné zakázky do 15 dnů od jejich uzavření, když kupní smlouva s vybraným dodavatelem Solutia, s.r.o., pro část 1 veřejné zakázky a kupní smlouva s vybraným dodavatelem ASCIInet s.r.o. pro část 2 veřejné zakázky byly uzavřeny dne 24. 6. 2016, a zákonná lhůta pro uveřejnění předmětných smluv na profilu zadavatele marně uplynula dne 11. 7. 2016, přičemž obviněný kupní smlouvy na svém profilu uveřejnil až dne 12. 7. 2016. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

K výrokům III. a IV. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

37.         Podle § 85 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách vyhotoví zadavatel o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

38.         Podle § 85 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách musí písemná zpráva obsahovat alespoň

a.             identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě,

b.             zvolený druh zadávacího řízení,

c.              identifikační údaje vybraného uchazeče, popřípadě uchazečů, je-li smlouva uzavírána s více osobami na straně uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele,

d.             identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkovou cenu,

e.             identifikační údaje zájemců či uchazečů, jež byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění jejich vyloučení, popřípadě identifikační údaje zájemců, jež nebyli vyzváni k podání nabídky, k jednání či k účasti v soutěžním dialogu, a odůvodnění této skutečnosti,

f.               odůvodnění vyloučení uchazeče, jehož nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, došlo-li k takovému vyloučení,

g.             důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění, byla-li taková možnost využita,

h.             důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno,

i.               v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti odůvodnění

1.             překročení celkové doby trvání podle § 23 odst. 5 písm. b), došlo-li k překročení této doby,

2.             nedodržení lhůty podle § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5, došlo-li k jejímu nedodržení,

3.             uzavření rámcové smlouvy na dobu delší než 7 let, byla-li taková smlouva uzavřena.

39.         Podle § 85 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách uveřejní písemnou zprávu zadavatel na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

40.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

41.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona o veřejných zakázkách se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

42.         Podle § 217 odst. 1 zákona vyhotoví zadavatel o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

43.         Podle § 217 odst. 2 zákona musí písemná zpráva obsahovat alespoň

a.             označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,

b.             použitý druh zadávacího řízení,

c.              označení účastníků zadávacího řízení,

d.             označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,

e.             označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,

f.               označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,

g.             odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,

h.             odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,

i.               odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,

j.               odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,

k.              odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,

l.               soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,

m.           pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a

n.             odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

44.         Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

45.         Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

46.         Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.

 

 

Posouzení věci

47.         Ze zákona o veřejných zakázkách i ze zákona o zadávání veřejných zakázek vyplývá pro zadavatele povinnost vyhotovit o každé veřejné zakázce písemnou zprávu. Obdobně, jako tomu je nyní podle § 217 odst. 5 zákona, byl obviněný s odkazem na ustanovení § 85 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách ve vztahu k předmětné veřejné zakázce rovněž vázán povinností uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu zadavatele. Ustanovení § 217 odst. 5 zákona však obsahuje příznivější právní úpravu v tom, že zadavatelé již nejsou povinni na svém profilu uveřejnit písemnou zprávu do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, nýbrž až do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Nová právní úprava tedy počítá s delší lhůtou pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele.

48.         Ačkoliv je dle obou porovnávaných právních předpisů neuveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě správním deliktem, resp. přestupkem, ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona stanovuje podstatně nižší horní sazbu pokuty za neuveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě (do 200 000 Kč) ve srovnání s pokutou za stejné provinění dle § 120 odst. 2 písm. b) zákona o veřejných zakázkách (do 20 000 000 Kč). S odkazem na výše citovanou judikaturu Úřad opakuje, že je-li jednání obviněného nadále trestné podle obou právních norem, ale co do trestu je nová právní úprava pro obviněného příznivější, je Úřad vázán ustanoveními pro obviněného příznivější právní úpravy. Vzhledem k uvedenému je třeba při rozhodování o trestu vycházet z nové právní úpravy, tedy z § 269 odst. 3 písm. b) zákona.

49.         S ohledem na uvedené tedy Úřad při rozhodování dané věci aplikoval zákon o zadávání veřejných zakázek.

50.         Obviněný uzavřel s vybranými dodavateli Solutia, s.r.o. (pro část 1 veřejné zakázky) a  ASCIInet s.r.o. (pro část 2 veřejné zakázky) kupní smlouvy dne 24. 6. 2016 a dle § 85 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách byl povinen uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na svém profilu do 15 dnů, přičemž 15. den lhůty připadl na sobotu 9. 7. 2016. S ohledem na § 607 občanského zákoníku, který stanoví, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele nejbližší pracovní den, tj. pondělí 11. 7. 2016. Pouze pro úplnost Úřad dodává, že při aplikaci právní úpravy dle § 217 odst. 5 zákona by Úřad neuložil pokutu za spáchání přestupku, kdyby obviněný písemnou zprávu zadavatele na svém profilu uveřejnil do 30 pracovních dnů od uzavření předmětné smlouvy, tj. nejpozději do 9. 8. 2016. Obviněný však písemnou zprávu zadavatele pro část 1 veřejné zakázky a písemnou zprávu zadavatele pro část 2 veřejné zakázky uveřejnil na svém profilu dostupném na adrese https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=171290 až dne 20. 7. 2018, tedy 709 dnů po uplynutí zákonné lhůty dle § 217 odst. 5 zákona.

51.         Ve svém vyjádření ze dne 30. 11. 2018 obviněný uvedl, že písemnou zprávu zadavatele po ukončení zadávacího řízení sice nevyhotovil, ale dle jeho názoru fakticky náležitosti v ní požadované obsahovaly dokumenty „Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky část 1“ a „Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky část 2“ ze dne 14. 6. 2016, uveřejněné na obou profilech zadavatele dne 12. 7. 2016. Obviněný doplnil, že ve snaze o nápravu písemné zprávy zadavatele dodatečně vyhotovil a na svém profilu uveřejnil dne 20. 7. 2018.

52.         V souvislosti s výše uvedeným Úřad k vyjádření obviněného uvádí, že účelem povinnosti zveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, neboť tato zpráva představuje významný nástroj dohledu nad zadávacím procesem v celém jeho průběhu. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh a důvod použitého řízení, identifikace všech účastníků zadávacího řízení (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky týkají. Je zde zřejmý úmysl zákonodárce dát široké veřejnosti možnost se seznámit s co možná nejvíce informacemi o průběhu a výsledku zadávacího řízení.

53.         Pro posílení transparentnosti a snadné a přehledné dosažitelnosti zakotvuje zákon povinnost zadavatele písemnou zprávu o veřejné zakázce uveřejnit na profilu zadavatele s neomezeným dálkovým přístupem. Argumenty obviněného, že náležitosti písemné zprávy zveřejnil na svém profilu v jiných dokumentech, nelze považovat za relevantní, neboť za postup souladný se zákonem lze považovat pouze zpracování a uveřejnění dokumentu s jednoznačným názvem a jasně vymezeným obsahem tak, jak je definuje zákon. Naplněním požadavku na transparentnost zadávacího řízení pak jistě není takový postup, kdy zadavatel de facto na případných zájemcích o předmětné informace ponechává, aby si sami dovozovali a odhadovali, ve kterých náhradních dokumentech o veřejné zakázce mají zkusit požadované údaje hledat.

54.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o zadávacím řízení k částem 1 a 2 předmětné veřejné zakázky, a to do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na dílčí části, když zadávací řízení bylo ukončeno dne 24. 6. 2016 uzavřením kupní smlouvy s vybraným dodavatelem Solutia, s.r.o., pro část 1 veřejné zakázky a uzavřením kupní smlouvy s vybraným dodavatelem ASCIInet s.r.o. pro část 2 veřejné zakázky a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne 9. 8. 2016, přičemž obviněný písemnou zprávu zadavatele pro část 1 veřejné zakázky a písemnou zprávu zadavatele pro část 2 veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil až dne 20. 7. 2018. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výrocích III. a IV. tohoto příkazu.

K výroku V. tohoto příkazu – uložení pokuty

55.         Podle § 269 odst. 2 zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

56.         Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

57.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v rozporu s § 219 odst. 1 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele kupní smlouvy k veřejné zakázce do 15 dnů od jejich uzavření, když kupní smlouvy s vybranými dodavateli byly uzavřeny dne 24. 6. 2016, a zákonná lhůta pro uveřejněné předmětných smluv na profilu zadavatele marně uplynula dne 11. 7. 2016, přičemž obviněný smlouvy na svém profilu uveřejnil až dne 12. 7. 2016, tedy 1 den po uplynutí zákonné lhůty.

58.         Obviněný dále naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení k veřejné zakázce, a to do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením kupních smluv s vybranými dodavateli dne 24. 6. 2016, a zákonná lhůta pro její uveřejnění marně uplynula dne 9. 8. 2016, přičemž obviněný písemnou zprávu zadavatele pro část 1 veřejné zakázky a písemnou zprávu zadavatele pro část 2 veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil až dne 20. 7. 2018, tedy 709 dnů po uplynutí zákonné lhůty.

59.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní) promlčecí doba u přestupků 5 let.

60.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

61.         V návaznosti na uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu došlo dne následujícího po dni, jímž marně uplynula lhůta k uveřejnění kupních smluv na profilu zadavatele, tj. dne 12. 7. 2016. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích III. a IV. tohoto příkazu došlo dne následujícího pod dni, jímž marně uplynula lhůta k uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele, tj. dne 10. 8. 2016. Z uvedených údajů vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula.

62.         K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, nebo v rozsudku ze dne 31. 10. 2008, č. j. 5 Afs 9/2008-328), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008-67, a ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 17/2007-135). Pro ukládání trestů za správní delikty, resp. přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

63.         Podle ustanovení § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

64.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé přestupky uvedené ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto příkazu samostatně.

65.         V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně-právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký přestupek je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za kterýž z nich je možno uložit přísnější sankci, tedy vyšší pokutu.

66.         V daném případě se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 269 odst. 2 zákona a dále dvou přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona.

67.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 269 odst. 2 zákona uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona lze za přestupek podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona uložit pokutu do 200 000 Kč.

68.         Je tedy zřejmé, že přísněji trestný je přestupek podle § 269 odst. 2 zákona spočívající v neuveřejnění uzavřených smluv podle § 219 odst. 1 zákona.

69.         Vzhledem k tomu, že se obviněný dopustil celkem dvou přestupků podle § 269 odst. 2 zákona, přistoupil Úřad k uložení pokuty za spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu a k přestupkům uvedeným ve výrocích I., III. a IV. tohoto příkazu přihlédl s ohledem na použití zásady absorpce v rámci přitěžujících okolností. Důvodem pro toto rozhodnutí Úřadu je skutečnost, že přestupek uvedený ve výroku II. se týkal povinnosti uveřejnění uzavřené smlouvy o hodnotě 6 099 250 Kč bez daně z přidané hodnoty, tedy z hlediska finančního objemu významnější. Z pohledu Úřadu se proto opožděné uveřejnění této smlouvy jeví z předmětných přestupků při uveřejňování jako nejzávažnější.

70.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

71.         Ke způsobu spáchání přestupků Úřad uvádí, že pro zadavatele z § 219 odst. 1 zákona explicitně vyplývá povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku, a to včetně všech jejích změn a dodatků, do 15 dnů od jejího uzavření. Obviněný tuto svou povinnost nesplnil, když předmětné smlouvy uveřejnil opožděně, tj. po marném uplynutí zákonné 15 denní lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.

72.         V rámci následků protiprávního jednání obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že byla postupem obviněného znemožněna široké veřejnosti možnost seznámit se s kompletním obsahem smluv uzavřených na danou veřejnou zakázku ve stanovené lhůtě, tedy včas. Nadto mohlo pozdní uveřejnění předmětných smluv způsobit pochybnosti některých subjektů, zda výběr dodavatele veřejné zakázky proběhl transparentně. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění smluv v zákonné lhůtě nemělo na tento výběr jakýkoliv vliv, neboť vliv na výběr nejvhodnější nabídky není znakem skutkové podstaty přestupku podle § 269 odst. 2 zákona.

73.         Úřad jako výrazně polehčující okolnost shledal tu skutečnost, že obviněný předmětné smlouvy na svém profilu uveřejnil s pouze jednodenním zpožděním, čímž byla kontrola postupu zadavatele ze strany veřejnosti omezena toliko minimálně.

74.         Při posouzení okolností, za nichž byl přestupek spáchán, vzal však Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost to, že obviněný spáchal celkem čtyři přestupky, a to dva přestupky podle § 269 odst. 2 zákona a dále dva přestupky podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kdy obviněný nesplnil svou povinnost zakotvenou v § 217 odst. 5 zákona, který mu ukládá uveřejnit písemnou zprávu zadavatele do 30 dnů od ukončení zadávacího řízení na jeho profilu. Obviněný tuto povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, učinil tak až s téměř dvouročním časovým odstupem. Jeho postupem tak bylo znemožněno, aby měla široká veřejnost k dispozici souhrn nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávacího řízení.

75.         Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovanéhove výroku II. tohoto příkazu, za nějž je ukládána pokuta (viz bod 69. tohoto příkazu), a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soudu uvedl, že: „[…] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

76.         V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku II. tohoto příkazu dne následujícího po dni, jímž marně uplynula lhůta k uveřejnění kupní smlouvy na profilu zadavatele, tj. dne 12. 7. 2016. Úřad při stanovení výše sankce v šetřeném případě zohlednil ve prospěch obviněného dobu, která uplynula od porušení zákona obviněným, a vydáním příkazu, jímž byla stanovena výše sankce za toho porušení.

77.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2018 (dostupného na jeho internetových stránkách) vyplývá, že obviněný v daném účetním období hospodaří s celkovými příjmy ve výši 60 187 415,90 tis. Kč. S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

78.         Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 20 500 Kč, která naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě funkce právní odpovědnosti.

79.         Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto příkazu.

80.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

Obdrží

hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy