číslo jednací: R0237/2017/VZ-07647/2018/300/PSe

Instance II.
Věc Rekonstrukce vozovky III/30821 Spy – Nové Město nad Metují (Krčín)
Účastníci
  1. Královéhradecký kraj
  2. Inženýrské stavby Brno, spol. s r.o.
  3. MADOS MT s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 26. 3. 2018
Související rozhodnutí S0200/2017/VZ-21128/2017/511/ŠKm
R0121/2017/VZ-31203/2017/300/PSe
R0237/2017/VZ-07647/2018/300/PSe
Dokumenty file icon dokument ke stažení 471 KB

Č. j.:UOHS-R0237/2017/VZ-07647/2018/300/PSe

 

Brno 26. března 2018

 

 

V řízení o rozkladu doručeném dne 27. 12. 2017 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže navrhovatelem –

  • společnostmi

o      MADOS MT s.r.o., IČO 25297899, se sídlem Lupenice 51, 517 41 Lupenice,

o      Inženýrské stavby Brno, spol. s r.o., IČO 41601645, se sídlem Hudcova 588/70b, 621 00 Brno,

které dne 2. 12. 2016 za účelem podání společné žádosti o účast a nabídky uzavřely společenskou smlouvu o vzniku společnosti „Společnost Nové Město – Krčín“, ve správním řízení zastoupenými společností MT Legal s.r.o., advokátní kanceláří, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno na základě plné moci ze dne 10. 2. 2017,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0200/2017/VZ-36401/2017/511/ŠNo ze dne 12. 12. 2017 ve věci návrhu na uložení nápravných opatření v otevřeném zadávacím řízení veřejné zakázky s názvem „Rekonstrukce vozovky III/30821 Spy – Nové Město nad Metují (Krčín)“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 10. 2016 pod ev. č. zakázky 645190 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 10. 2016 pod č. 2016/S 195- 351841,

jehož dalším účastníkem je zadavatel –

  • Královéhradecký kraj, IČO 70889546, se sídlem Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupený Centrem investic, rozvoje a inovací, IČO 71218840, se sídlem Soukenická 54, 500 03 Hradec Králové, na základě plné moci ze dne 19. 5. 2017,

 

jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

  

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0200/2017/VZ-36401/2017/511/ŠNo ze dne 12. 12. 2017

 

r u š í m

 

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0200/2017/VZ ve věci návrhu na uložení nápravných opatření v otevřeném zadávacím řízení veřejné zakázky s názvem „Rekonstrukce vozovky III/30821 Spy – Nové Město nad Metují (Krčín)“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 10. 2016 pod ev. č. zakázky 645190 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 10. 2016 pod č. 2016/S 195-351841,

 

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

I.               Relevantní průběh zadávacího řízení veřejné zakázky

1.             Zadavatel – Královéhradecký kraj, IČO 70889546, se sídlem Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 19. 5. 2017 Centrem investic, rozvoje a inovací, IČO 71218840, se sídlem Soukenická 54, 500 03 Hradec Králové, (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] dne 30. 9. 2016 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Rekonstrukce vozovky III/30821 Spy – Nové Město nad Metují (Krčín)“ v rámci projektu „Rozšíření strategické průmyslové zóny Solnice – Kvasiny a zlepšení veřejné infrastruktury v Královéhradeckém regionu“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle nedatované zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, která byla podle v ní uvedeného údaje zadavateli předána dne 31. 1. 2017 (dále jen „původní zpráva o posouzení a hodnocení“), shledala hodnotící komise nabídkovou cenu uchazeče MADOS MT s.r.o., IČO 25297899, se sídlem Lupenice 51, 517 41 Lupenice, a Inženýrské stavby Brno, spol. s r.o., IČO 41601645, se sídlem Hudcova 588/70b, 621 00 Brno, které dne 2. 12. 2016 za účelem podání společné nabídky uzavřely společenskou smlouvu o vzniku společnosti „Společnost Nové Město – Krčín“, ve správním řízení zastoupeny společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno na základě plné moci ze dne 10. 2. 2017, (dále jen „navrhovatel“) jako mimořádně nízkou ve smyslu § 77 odst. 1 zákona, a proto si v souladu s citovaným ustanovením zákona vyžádala od navrhovatele písemné zdůvodnění výše nabídkové ceny, resp. těch částí, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Navrhovatel ve stanovené lhůtě doručil zadavateli písemné zdůvodnění své nabídkové ceny.

3.             Dne 31. 1. 2017 však hodnotící komise posoudila zdůvodnění výše nabídkové ceny navrhovatele jako neopodstatněné a na základě doporučení komise vyloučil zadavatel navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (dále jen „původní rozhodnutí o vyloučení“).

4.             Dne 31. 1. 2017 zadavatel dále rozhodl o vyloučení uchazeče Chládek a Tintěra, Pardubice a.s., IČO 25253361, se sídlem k Vápence 2677, 530 02 Pardubice, (dále jen „uchazeč Chládek a Tintěra“) z účasti v zadávacím řízení.

5.             Dne 31. 1. 2017 poté zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky uchazeče EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem Národní 138/10, Praha 1.

6.             Dne 15. 2. 2017 zadavatel obdržel námitky navrhovatele z téhož dne proti původnímu rozhodnutí o vyloučení (dále jen „původní námitky“).

7.             Dne 15. 2. 2017 zadavatel obdržel rovněž i námitky uchazeče Chládek a Tintěra proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení tohoto uchazeče z účasti v zadávacím řízení.

8.             Dne 27. 2. 2017 zadavatel vyhověl námitkám uchazeče Chládek a Tintěra rozhodnutím a rozhodl v souladu s § 79 odst. 5 zákona o novém posouzení a hodnocení nabídek.

9.             Dne 27. 2. 2017 zadavatel vyhověl i původním námitkám navrhovatele, rozhodl o zrušení původního rozhodnutí o vyloučení a dále i o zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 31. 1. 2017. Zadavatel však současně uvedl, že dle jeho názoru není napadené rozhodnutí o vyloučení navrhovatele stiženo vadami tvrzenými navrhovatelem a že postup zadavatele v rámci zadávacího řízení je v rámci celého jeho průběhu transparentní, ale na základě přezkumu postupu hodnotící komise při posouzení a hodnocení nabídek zadavatel během přezkoumání námitek uchazeče Chládek a Tintěra zjistil, že hodnotící komise porušila postup stanovený zákonem ve smyslu § 79 odst. 5 zákona, a proto rozhodl o novém posouzení a hodnocení nabídek.

10.         Dne 27. 2. 2017 zadavatel jmenoval novou hodnotící komisi pro posouzení a hodnocení nabídek, která následně provedla nové posouzení a hodnocení nabídek.

11.         Dne 10. 4. 2017 zadavatel rozhodl o opětovném vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (dále též jen „nové rozhodnutí o vyloučení“). Z odůvodnění nového rozhodnutí o vyloučení navrhovatele vyplývá, že důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo jednak neuznání zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za opodstatněné, a jednak nesplnění zadávacích podmínek.

12.         Dne 27. 4. 2017 zadavatel obdržel námitky navrhovatele proti novému rozhodnutí o vyloučení (dále jen „nové námitky“).

13.         Dne 9. 5. 2017 zadavatel po přezkoumání rozhodl o nových námitkách navrhovatele tak, že jim nevyhověl („rozhodnutí o nových námitkách“).

II.             Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

14.         Dne 19. 5. 2017 podal navrhovatel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení tohoto správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), jelikož považoval nové rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí zadavatele o nových námitkách za učiněná v rozporu se zákonem.

15.         Návrhem se navrhovatel domáhá, aby Úřad rozhodl o tom, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a aby současně uložil opatření k nápravě spočívající ve zrušení nového rozhodnutí o vyloučení, jakož i rozhodnutí o nových námitkách a také rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 10. 4. 2017, a aby uložil zadavateli povinnost provést nové posouzení a hodnocení nabídek (dále jen „nápravná opatření“).

16.         Navrhovatel spatřoval pochybení zadavatele mimo jiné v tom, že hodnotící komise posoudila nabídkovou cenu navrhovatele jako mimořádně nízkou dle § 77 zákona a požádala navrhovatele o zdůvodnění cen těch částí nabídky, které dle navrhovatele nejsou z hlediska celkové nabídkové ceny podstatnými. Navrhovatel je tak přesvědčen, že zadavatel, resp. hodnotící komise extenzivním způsobem rozšířila smysl § 77 odst. 1 zákona, když navrhovatele požádala o zdůvodnění cen těch částí nabídky, které nejsou z hlediska celkové nabídkové ceny podstatnými.

III.           Původní rozhodnutí ve věci

17.         Dne 19. 7. 2017 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0200/2017/VZ-21128/2017/511/ŠKm (dále jen „původní rozhodnutí ve věci“). Výrokem I. původního rozhodnutí ve věci Úřad rozhodl, že se návrh v části, která směřuje proti postupu zadavatele při výběru položek podstatných pro výši nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, ve vztahu k nimž si zadavatel žádostí ze dne 18. 1. 2017 vyžádal zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.

18.         Výrokem II. původního rozhodnutí ve věci Úřad rozhodl, že se návrh v části, která směřuje proti postupu zadavatele při určení mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.

19.         Výrokem III. původního rozhodnutí ve věci Úřad rozhodl, že se návrh v části, která směřuje proti novému rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.

IV.          Rozklad proti původnímu rozhodnutí ve věci

20.         Dne 3. 8. 2017 byl Úřadu doručen včasný rozklad navrhovatele směřující proti původnímu rozhodnutí ve věci.  Navrhovatel v souvislosti s výrokem I. původního rozhodnutí ve věci v rozkladu uvedl, že Úřad své odůvodnění postavil pouze na velmi formalistickém výkladu počátku běhu lhůty pro podání námitek dle § 110 odst. 2 zákona, aniž by se vůbec zabýval věcnými argumenty navrhovatele. Z tohoto důvodu považuje navrhovatel výrok I. původního rozhodnutí ve věci za nepřezkoumatelný.

21.         Ve vztahu k výroku II. původního rozhodnutí ve věci navrhovatel v rozkladu brojil proti závěru Úřadu, že návrh byl pro tuto část podán osobou neoprávněnou. Navrhovatel považoval argumentaci Úřadu ohledně nepodání řádných námitek za nedůvodnou a nepřiléhavou.

22.         Ve vztahu k výroku III. původního rozhodnutí ve věci souhlasí se závěry Úřadu do té míry, že zadavatel požadoval uložení odpadu na skládku, není s ním však za jedno v posouzení otázky, zda toto uložení muselo být trvalé, či nikoliv.

23.         Navrhovatel v rozkladu navrhoval, aby předseda Úřadu původní rozhodnutí ve věci v celém rozsahu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

V.            Původní rozhodnutí o rozkladu

24.         Dne 26. 10. 2017 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0121/2017/VZ-31203/2017/300/PSe (dále jen „původní rozhodnutí o rozkladu“). Původním rozhodnutím o rozkladu předseda Úřadu zrušil výroky I. a III. původního rozhodnutí ve věci a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Výrok II. původního rozhodnutí ve věci potvrdil a rozklad v tomto rozsahu zamítl. Vyslovil přitom závazný právní názor, kterým byl Úřad při novém projednání věci vázán.

25.         K výroku I. původního rozhodnutí ve věci předseda Úřadu uvedl, že Úřad při řešení právní otázky opožděnosti podání původních námitek navrhovatele postupoval nesprávným způsobem. Podle předsedy Úřadu ze zákonného vymezení pojmu stěžovatel vyplývá, že právo podat zadavateli zdůvodněné námitky je vázáno na splnění několikera zákonných předpokladů. Z hlediska právní otázky odpovídající výroku I. původního rozhodnutí ve věci, resp. jeho odůvodnění, bylo podstatné, že stěžovatelem (tedy tím subjektem, který je oprávněn podat zadavateli námitky podle § 110 odst. 1 zákona) se dodavatel stává právě tehdy, kdy mu v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. Z toho podle závazného právního názoru předsedy Úřadu vyplývá, že dodavateli nepřísluší právo podat zdůvodněné námitky už v tom okamžiku, kdy se poprvé může toliko začít domnívat, že zadavatel svým úkonem porušil zákon. Aby se z dodavatele stal stěžovatel, který může zadavateli podat zdůvodněné námitky, musí k tomuto předpokladu současně nastat předpoklad další, kterým je okolnost, že takovémuto dodavateli v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.

26.         Podle závazného právního názoru předsedy Úřadu posouzení Úřadu vedoucí k dílčímu závěru, že původní námitky nebyly podány včas, zcela rezignovalo na zkoumání, kdy poprvé navrhovateli v důsledku takového domnělého porušení zákona počala hrozit nebo vznikla újma na jeho právech. V intencích české právní úpravy nebylo pro počátek běhu lhůty k podání námitek podle § 110 odst. 2 zákona v tomto konkrétním případě podstatné to, kolikrát se navrhovatel seznámil s domnělým porušením zákona úkonem zadavatele, resp. kdy se s ním seznámil vůbec poprvé, nýbrž to, kdy se navrhovatel seznámil s domnělým porušením zákona vyvolávajícím právě ten důsledek, že mu vznikla újma na jeho právech. Předseda Úřadu proto uzavřel, že bylo úkolem Úřadu, aby v tomto správním řízení vyhodnotil, zda navrhovatel prokázal, kdy se o takovém domnělém porušení zákona úkonem zadavatele, v jehož důsledku mu hrozila nebo vznikla újma na jeho právech, dověděl.

27.         Předseda Úřadu v rámci závazného právního názoru poukázal na to, že k uložení nápravného opatření může dojít v důsledku kterékoli části návrhu označující, v čem konkrétně je spatřováno to které konkrétní porušení zákona zadavatelem. Pokud však dochází k zamítnutí návrhu, musí být podle předsedy Úřadu najisto postaveno, že žádné z navrhovatelem tvrzených porušení zákona nemůže vést (ať už z procesních či meritorních důvodů) k uložení nápravného opatření, tj. k tomu, čeho se navrhovatel domáhá

28.         Úřad měl při novém projednání věci posoudit mimo jiné, zda byly námitky navrhovatele, týkající se výběru položek, u nichž zadavatel požadoval zdůvodnění výše nabídkové ceny navrhovatele ve smyslu § 77 odst. 1 věty druhé zákona před středníkem, podány opožděně či nikoliv.

VI.          Napadené rozhodnutí

29.         Dne 12. 12. 2017 vydal Úřad po novém projednání věci rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0200/2017/VZ-36401/2017/511/ŠNo (dále jen „napadené rozhodnutí“). Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech prizmatem závazného právního názoru předsedy Úřadu a po novém zhodnocení všech podkladů, zejména na základě vlastních zjištění nově učiněných v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu, dospěl k závěru, že se návrh navrhovatele podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

30.         V napadeném rozhodnutí Úřad v rámci přezkumu postupu zadavatele nově posoudil i ta navrhovatelem tvrzená porušení zákona, u nichž nebylo provedeno právní posouzení z procesních důvodů již v původním rozhodnutí ve věci. Úřad se v bodech 119. a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí v prvé řadě zabýval otázkou, zda námitky navrhovatele proti postupu zadavatele při výběru položek podstatných pro výši nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, ve vztahu k nimž si zadavatel vyžádal zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, byly navrhovatelem podány řádně a včas.

31.         Přitom dospěl k závěru, že námitky, ve kterých navrhovatel napadá postup zadavatele při výběru položek podstatných pro výši nabídkové ceny, jsou námitkami směřujícími k označení důvodu újmy vzniklé následně až úkonem v podobě nového rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, a jako takové pak byly podány řádně a včas ve lhůtě plynoucí od doručení tohoto nového rozhodnutí navrhovateli.

32.         Při přezkumu všech navrhovatelových označení, v čem spatřoval porušení zákona (vedoucí až ke způsobení jeho újmy novým rozhodnutím o vyloučení), vycházel Úřad z předpokladu, že: „Je-li uchazeč vyloučen z účasti v zadávacím řízení z více různých důvodů, pak k oprávněnosti jeho vyloučení postačuje, pokud je věcně dán jakýkoliv z těchto důvodů.

33.         Při přezkumu důvodu vyloučení navrhovatele spočívajícího v nesplnění zadávacích podmínek (konkrétně nedodržení požadavku zadavatele na způsob dispozice s odpadem vzniklým při realizaci veřejné zakázky) pak Úřad dospěl k závěru, že „ze zadávacích podmínek vyplývá jednoznačný požadavek zadavatele na to, aby materiál vybouraný při provádění konkrétních zemních prací byl dodavatelem uložen na skládku bez možnosti další manipulace s tímto materiálem ze strany dodavatele“.

34.         Úřad v rámci provedeného přezkumu dospěl k závěru, že „pokud ze zadávacích podmínek vyplývá požadavek zadavatele na to, aby materiál vybouraný při provádění konkrétních zemních prací byl dodavatelem uložen na skládku, a to trvale, a ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele nevyplývá, že by takové uložení hodlal zajistit, a naopak je v něm výslovně uvedeno, že s tímto materiálem hodlá dále nakládat, je zřejmé, že v tomto ohledu navrhovatel požadavek zadavatele plynoucí ze zadávacích podmínek nesplnil a je tak dán důvod pro jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení“.

35.         Ve vztahu k dalším námitkám navrhovatele proti novému rozhodnutí o vyloučení Úřad konstatoval, že v situaci, kdy navrhovatel nesplnil zadávací podmínky a byl tak dán důvod pro jeho vyloučení z  účasti v zadávacím řízení, šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by na tuto skutečnost nemohlo mít vliv. Je neúčelné a i nehospodárné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh zadávacího řízení. Na existenci důvodu pro vyloučení navrhovatele spočívajícího v nedodržení zadávacích podmínek to již nemůže mít vliv.

VII.        Rozklad navrhovatele

36.         Dne 12. 12. 2017 bylo napadené rozhodnutí doručeno navrhovateli, ten proti němu dne 27. 12. 2017 podal v zákonné lhůtě rozklad doplněný podáním Úřadu ze dne 8. 1. 2018.

37.         Navrhovatel v něm namítá, že Úřad byl s ohledem na závěry původního rozhodnutí o rozkladu povinen zabývat se rovněž skutečností, zda vyloučení navrhovatele pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu v položkách, které dle navrhovatele nejsou pro její výši podstatné, bylo zákonné či nikoliv, tj. zda v případě položek, u kterých zadavatel požadoval předložení písemného zdůvodnění výše nabídkové ceny, se jedná o položky, jejichž nerealizace ohrožuje realizaci díla jako celku a byl tak vůbec dán důvod postupovat dle § 77 zákona. Úřad se skutečností, zda se v případě položek, u kterých zadavatel požadoval předložení písemného zdůvodnění výše nabídkové ceny, jedná o položky podstatné pro zhotovení veřejné zakázky, vůbec nezabýval. Navrhovatel má přitom za to, že pokud by nedošlo k neoprávněnému posouzení těchto položek za položky podstatné pro realizaci veřejné zakázky, nedošlo by ani k vyloučení navrhovatele.

38.         Navrhovatel dále souhlasí se závěry Úřadu do té míry, zadavatel požadoval uložení odpadu na skládku, nemůže s ním však být za jedno v tom, že toto uložení muselo být trvalé, tj. bez možnosti další manipulace s tímto materiálem ze strany dodavatele. Navrhovatel je i nadále přesvědčen, že pokud zadavatel zamýšlel stanovení požadavku na trvalé uložení odpadu na skládku, byl povinen tuto skutečnost v zadávacích podmínkách explicitně uvést a není možné tento nedostatek odstranit za pomoci výkladu obsaženého v napadeném rozhodnutí. Jak navrhovatel uvedl již ve svých předchozích vyjádřeních v průběhu zadávacího řízení i správního řízení, opětovné využití materiálu při výstavbě silnic je běžnou praxí a navrhovatel tak neměl žádného důvodu se domnívat, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky, které požadavek na trvalé uložení neobsahovaly, budou zadavatelem i Úřadem vykládány v rozporu s environmentálními aspekty v oblasti nakládání s odpady ze stavby silnic. Navrhovateli tak nelze přičítat k tíži, že zadavatel zcela jasně a srozumitelně neuvedl požadavek na trvalé uložení vybouraného materiálu na skládku.

39.         Navrhovatel se domnívá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť Úřad se nevypořádal s argumentací navrhovatele uvedenou k jednotlivým namítaným nezákonným postupům zadavatele a nevzal v potaz závazný právní názor předsedy Úřadu vyslovený v původním rozhodnutí o rozkladu.

Závěr rozkladu

40.         S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil a věc vrátil k novému projednání ve smyslu ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu.

VIII.      Řízení o rozkladu

41.         Dne 22. 1. 2018 Úřad podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu poté, co neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu.

Procesní vývoj věci během řízení o rozkladu

42.         Dne 5. 2. 2018 obdržel předseda Úřadu od zadavatele informaci o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem.

43.         Dne 8. 2. 2018 obdržel Úřad od zadavatele informaci o uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele (viz  https://zakazky.cenakhk.cz/contract_display_3421.html) a dále kopii smlouvy na veřejnou zakázku.

44.         Zjištění o uzavření smlouvy na danou veřejnou zakázku ověřil předseda Úřadu v registru smluv (viz https://smlouvy.gov.cz/smlouva/4633672).

45.         Dne 19. 2. 2018 bylo vydáno usnesení č. j. ÚOHS-R0237/2017/VZ-04389/2018/300/PSe, kdy byla všem účastníkům dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

46.         Dne 21. 2. 2018 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí, v němž odkazuje na všechna předchozí vyjádření učiněná v průběhu správního řízení a na své vyjádření k rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

47.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

48.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

49.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení tohoto správního řízení.

IX.           K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení

50.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

51.         Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

52.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

53.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

54.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

55.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.

56.         K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

57.         K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „[v] obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomoci dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typu řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.

58.         Cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení nového rozhodnutí o vyloučení, jakož i rozhodnutí o nových námitkách a také rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 10. 4. 2017.S tímto cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí meritorní rozhodnutí Úřadu.

59.         Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení nového rozhodnutí o vyloučení, jakož i rozhodnutí o nových námitkách a také rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 10. 4. 2017. V průběhu vedení tohoto řízení o rozkladu však došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil zadavatelovo nové rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (byť podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad oprávněn zrušit jednotlivé úkony zadavatele, pouze pokud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky), nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť na plnění předmětu veřejné zakázky již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem.

60.         V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy o dílo na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.

61.         K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.

62.         Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

63.         K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.

64.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

65.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

X.             Závěr

66.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení tohoto správního řízení.

67.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

  

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

1. Centrum investic, rozvoje a inovací, Soukenická 54, 500 03 Hradec Králové

2. MT Legal s.r.o., Jakubská 121/1, 602 00 Brno

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li dále stanoveno jinak. Podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz

Omluva

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, sídlem Brno, třída Kpt. Jaroše 7, PSČ 604 55, IČO 65349423, se tímto omlouvá společnosti RegioJet a.s., sídlem Brno, Náměstí Svobody 86/17, PSČ 602 00, IČO 28333187, za obsah tiskových zpráv nazvaných „Flixbus soutěží férově, odmítl snahy konkurence o koordinaci cen“ a „Výzvy k dodržování cen jsou ze soutěžního hlediska problematické“ zveřejněných na internetových stránkách www.uohs.cz dne 13. 5. 2019, neboť tyto nevyváženě a zavádějícím způsobem informovaly o postupu společnosti RegioJet a.s. vůči FlixBus CZ s.r.o., sídlem Havlíčkova 1029/3, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO 6015697, ve sporu o případné podnákladové ceny této společnosti, čímž bylo neoprávněně zasaženo do pověsti společnosti RegioJet a.s.