číslo jednací: S0392/2017/VZ-06464/2018/533/PŠo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 9. 2017 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 9. 2017 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář,  IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Studie proveditelnosti vysokorychlostní trati Praha – Brno – Břeclav“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 5. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 5. 2017 pod ev. č. Z2017-0012988 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 19. 5. 2017 pod ev. č. 2017/S 096 -189963,

vydává toto

usnesení:

Správní řízení vedené pod sp. zn. S0392/2017/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – při zadávání veřejné zakázky „Studie proveditelnosti vysokorychlostní trati Praha – Brno – Břeclav“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 5. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 5. 2017 pod ev. č. Z2017-0012988 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 19. 5. 2017 pod ev. č. 2017/S 096-189963, ve věci možného nedodržení zásady přiměřenosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu ke stanovení kritérií technické kvalifikace dle 79 odst. 2 písm. d) citovaného zákona v zadávacích podmínkách v čl. 8.5 „Technická kvalifikace – seznam odborného personálu“ v dílu 1 „Požadavky a podmínky pro zpracování nabídky“ části 2 „Pokyny pro dodavatele“ v požadavcích na členy odborného personálu pro pozice v odborném týmu „Specialista na technologická zařízení staveb“, „Specialista na železniční zabezpečovací zařízení“, „Specialista na trakční vedení“ a „Specialista na silnoproudou technologii“ kdy jmenovaný zadavatel požadoval u výše specifikovaných členů odborného personálu dodavatele doklad o autorizaci dle § 5 odst. 3 písm. e) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, se podle § 257 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 citovaného zákona.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 9. 2017 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář,  IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Studie proveditelnosti vysokorychlostní trati Praha – Brno – Břeclav“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 5. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 5. 2017 pod ev. č. Z2017-0012988 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 19. 5. 2017 pod ev. č. 2017/S 096 -189963 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Na základě skutečností obsažených v podnětu a po přezkoumání obsahu dokumentace o zadávacím řízení, kterou Úřad obdržel již v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0303/2017/VZ (zahájeného na návrh dne 28. 7. 2017, přičemž Úřad uvedený podnět obdržel až dne 29. 8. 2017), získal Úřad pochybnost, zda zadavatel postupoval v souladu se zásadou přiměřenosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona v návaznosti na § 73 odst. 6 písm. b) zákona, když v rámci kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona v zadávacích podmínkách v čl. 8.5 „Technická kvalifikace – seznam odborného personálu“ dílu 1 „Požadavky a podmínky pro zpracování nabídky“ části 2 „Pokyny pro dodavatele“ v požadavcích na členy odborného personálu pro pozice v odborném týmu „Specialista na technologická zařízení staveb“, „Specialista na železniční zabezpečovací zařízení“, „Specialista na trakční vedení“ a „Specialista na silnoproudou technologii“ požadoval u výše specifikovaných členů odborného personálu dodavatele doklad o autorizaci dle § 5 odst. 3 písm. e) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o autorizaci“), neboť v důsledku takto stanoveného požadavku může docházet k diskriminaci některých dodavatelů, kteří by jinak byli způsobilí k plnění veřejné zakázky. Na základě této pochybnosti Úřad zahájil správní řízení z moci úřední.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

3.             Podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno z moci úřední dnem 29. 9. 2017, kdy Úřad doručil zadavateli oznámení o zahájení správního řízení.

4.             Účastníkem správního řízení podle § 256 zákona je zadavatel.

5.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-28232/2017/533/TKr ze dne 29. 9. 2017.

6.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-28688/2017/533/HKu ze dne 4. 10. 2017 Úřad určil zadavateli lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

7.             Dne 9. 10. 2017 nahlédl zástupce zadavatele na základě substituční plné moci ze dne 6. 10. 2017 do příslušného správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

8.             Žádostí č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-29127/2017/533/PŠo ze dne 10. 10. 2017 požádal Úřad Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, IČO 45770743, se sídlem Sokolská 15, 120 00 Praha 2 (dále jen „ČKAIT“), o zaslání informace, z čeho se skládá zkouška odborné způsobilosti pro obor technologická zařízení staveb [dle § 5 odst. 3 písm. e) zákona o autorizaci] a jaké konkrétní znalosti dle § 8 odst. 7 zákona o autorizaci jsou prověřovány v rámci této zkoušky.

9.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-30597/2017/533/PŠo ze dne 30. 10. 2017 Úřad určil zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

10.         Dne 1. 11. 2017 nahlédl zástupce zadavatele na základě substituční plné moci ze dne 31. 11. 2017 (zřejmě se jedná o písařskou chybu, správné datum mělo být 31. 10. 2017, tedy existující datum předcházející dni nahlížení do spisu; pozn. Úřadu) do příslušného správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

Vyjádření zadavatele ze dne 12. 10. 2017

11.         Dne 12. 10. 2017 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, ve kterém zadavatel v úvodu chronologicky shrnuje svůj postup ve správním řízení i v rámci šetření podnětu.

12.         Zadavatel uvádí, že se Úřad měl zabývat otázkou důvodů, legitimity a legality šetřeného požadavku zadavatele. Zadavatel uvádí, že stanovisko ke svému požadavku na autorizaci členů odborného personálu dodavatele uvedenému v zadávacích podmínkách přednesl v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0303/2017/VZ, na které odkazuje.

13.         Zadavatel však v rámci tohoto vyjádření shrnuje, že vymezil předmětný požadavek na autorizaci proto, že studie proveditelnosti je zásadní podklad pro územní plánování napříč Českou republikou a na toto navazující stavební záměry. Správnost vybraného řešení představuje elementární východisko správného územního plánování pro další období a přímo ovlivní na toto navazující řešení dotčených záměrů, včetně těch celospolečenského významu (vč. finančního), strategických infrastruktur a těch významně se dotýkajících subjektivních práv mnoha subjektů. Případná technická (technologická) nevhodnost či neproveditelnost zvoleného technického řešení by měla dalekosáhlé právní, finanční a celospolečenské důsledky.

14.         Zadavatel uvádí, že pro bezpečnou eliminaci rizika je tak, mimo jiné, nezbytné zajistit technickou, resp. technologickou vhodnost a proveditelnost zvoleného technického řešení, k čemuž je, mimo jiné, nezbytná předmětná autorizace, resp. znalost příslušných (právních) předpisů, zejména z oblasti stavebního práva a norem, konkrétní vzdělání a relevantní odborná praxe v požadované oblasti, která objektivně autorizace dokládá. Autorizací přitom musí být nadány osoby, které budou studii proveditelnosti, resp. její vybrané klíčové části, přímo zpracovávat, neb tyto budou tvůrci jednotlivých variant možného řešení VRT (vysokorychlostní trati; pozn. Úřadu), přičemž v rámci těchto musí vzít v potaz všechny relevantní aspekty, včetně těch souvisejících s autorizací.

15.         Zadavatel upozorňuje na ustanovení § 167 odst. 1 zákona, dle kterého je zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky oprávněn stanovit i jiná kritéria kvalifikace, než uvedená v části čtvrté zákona. Jak vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu (např. rozhodnutí Úřadu vydané pod sp. zn. S580/2013/VZ a sp. zn. S0044/2016/VZ) a judikatury, která je dle zadavatele plně aplikovatelná i na zmiňované ustanovení zákona, zadavatel je při zadávání sektorové veřejné zakázky oprávněn stanovit jakékoliv objektivní požadavky, které umožňují objektivní posouzení kvalifikace dodavatele. Dle názoru zadavatele potvrdil i Úřad ve věci nastavení technických kvalifikačních předpokladů sektorovým zadavatelem, že zadavateli nelze upírat právo na stanovení technických kvalifikačních předpokladů, které budou zaručovat bezproblémovou, kvalitní a včasnou realizaci veřejné zakázky. Toto oprávnění je dle zadavatele omezeno pouze zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace.

16.         Zadavatel je názoru, že stanovil kritéria technické kvalifikace a jejich minimální úroveň nejen s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky, ale i s ohledem na své zkušenosti z předchozích zadávacích řízení s obdobným předmětem plnění a s ohledem na kvalifikaci relevantních dodavatelů, kteří se takových zadávacích řízení běžně účastní a vymezil tedy úroveň kvalifikace tak, aby odpovídala požadavkům na potřebnou odbornou způsobilost dodavatelů v tuzemských podmínkách. Zadavatel stanovil požadavek na autorizaci osob s cílem zajištění technické a technologické proveditelnosti navrženého řešení a celkové správnosti studie proveditelnosti. Zadavatel uvádí, že studie proveditelnosti není, co do náležitostí, rozsahu ani obsahu definovaná právními předpisy, avšak v daném případě bude mít studie proveditelnosti fakticky stejný dopad na změny územně plánovacích dokumentací jako územní studie. Zadavatel uvádí, že nemůže být nucen nastavovat alternativní způsoby prokázání kvalifikace v případě, že existuje jediný, objektivní způsob a doklad, který zadavatelem požadovanou kvalifikaci osvědčuje.

17.         Zadavatel také uvedl, že chce uvést na pravou míru tvrzení stěžovatele v podnětu, že proces autorizace dostatečně neověřuje zadavatelem požadovaný rozsah znalostí pro jednotlivé klíčové pozice v odborném personálu dodavatele. Zadavatel opakuje, že stanovil požadavek na doložení autorizace jako objektivní prostředek ověření, že osoba účastnící se plnění předmětu veřejné zakázky na kvalifikované pozici v odborném personálu dodavatele, bude nadána, mimo jiné určitým minimálním rozsahem znalostí právních předpisů platných v České republice a také technických norem, které jsou pro zpracování studie proveditelnosti nezbytné. Zadavatel při tom primárně a logicky vycházel z okruhu znalostí, které jsou nezbytné v českém prostředí a jsou tak ověřovány u osoby žádající o udělení „plné“ autorizace ve smyslu § 7 zákona o autorizaci. 

18.         Zadavatel uvádí, že v rámci ústní části autorizační zkoušky může zkušební komise ČKAIT ověřovat i znalost technických norem. Pokud u zahraničních osob není znalost technických norem zpravidla ověřována, nelze tuto skutečnost klást k tíži zadavatele, pro něhož neexistuje v rámci ověření znalostí a odborné kvalifikace členů jiný proces a doklad, který by tyto objektivně potvrdil. Zadavatel uvádí, že nemůže, a ani není objektivně schopen nahrazení ČKAIT při ověření kvalifikace osob. Zadavatel uzavírá, že požadavek na autorizaci ČKAIT členů personálu dodavatele je nejen přiměřený, ale i objektivní.

19.         Zadavatel závěrem navrhuje dotázat se Státního fondu dopravní infrastruktury (dále také jen „SFDI“), zda je v praxi běžné zapojení autorizovaných osob v příslušných oborech dle zákona o autorizaci na zpracování studií proveditelnosti. Pro úplnost na tomto místě Úřad doplňuje, že Úřad v rámci původního řízení nepovažoval za nutné provedení úkonu dotazem na SFDI za účelem zjištění úplného skutkového stavu věci. Zadavatel následně v řízení o rozkladu sám předložil vyjádření SFDI ve vztahu k předmětné veřejné zakázce (v podrobnostech viz dále odůvodnění tohoto usnesení).

Vyjádření ČKAIT

20.         Dne 16. 10. 2017 obdržel Úřad sdělení ČKAIT k žádosti Úřadu o zaslání informací č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-29127/2017/533/PŠo ze dne 10. 10. 2017.

21.         ČKAIT uvádí, že dotaz Úřadu směřuje k problematice zkoušky nutné pro ověření znalostí potřebných pro výkon příslušných odborných činností, kterou ČKAIT organizuje. ČKAIT uvádí, že zkušební proces je upraven v Autorizačním řádu vydaném v souladu s § 29 a § 30 zákona o autorizaci. Zkouška obsahuje ústní a písemnou část. Ústní i písemná zkouška se koná v českém nebo slovenském jazyce bez možnosti tlumočníka. Písemná část zkoušky je formou testu, která je pro všechny autorizační obory a specializace stejná. Jsou ověřovány znalosti obecně závazných platných předpisů z oblasti stavebního práva veřejného a soukromého. Pro každý obor nebo specializaci se skládá samostatná zkouška, s výjimkou zkoušky technika pro specializace v oboru technika prostředí staveb. Ústní část zkoušky se koná formou odborné rozpravy. Zkouška odborné způsobilosti vždy reflektuje autorizační obor a jeho rozsah. U autorizačního oboru se jedná o stavby, kde technologické zařízení je pro stavbu určující. V rámci oboru se řeší technologická a technická zařízení také v rámci stavebních objektů. Písemná část zkoušky je koncipována pro všechny obory a specializace jednotně. U ústní části zkoušky oboru autorizace „technologická zařízení staveb“ žadatel předloží dva projekty (může předložit i fotografie ze stavby) se kterými je spjat buď jako projektant nebo zástupce stavbyvedoucího nebo jinak, sdělí svůj vztah a podíl na projektu a obhájí své řešení. Komise se může zeptat na jiný způsob řešení a na zdůvodnění vybrané varianty, probírá detaily i nové způsoby možného řešení, zkontroluje, zda projekt neobsahuje nějaké chyby. Komise se může zeptat i na povolení stavby, na jednání se stavebním úřadem a investory. Ke svému vyjádření ČKAIT přiložil „Jednací řád autorizační zkoušky ČKAIT“, „Pokyny autorizační rady ČKAIT k používání testů při zkoušce ze znalosti obecně závazných platných právních předpisů“ a „Autorizační řád“.

Vyjádření zadavatele

22.         Dne 8. 11. 2017 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na svá předešlá vyjádření zaslaná v rámci předmětného správního řízení i správního řízení vedeného pod sp. zn. S0303/2017/VZ v rámci nichž předložil dle jeho názoru vyčerpávající právní argumentaci. Dále zadavatel shrnuje již dříve uvedené skutečnosti. Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že předmětný kvalifikační požadavek obstojí z hlediska přiměřenosti, legitimity i legality. Zadavatel uvádí, že každý člen odborného personálu je zodpovědný za návrh klíčové oblasti studie proveditelnosti a tedy musí příslušnou odborností v této oblasti sám disponovat. Zadavatel odkazuje na Úřadu známou veřejnou zakázku „Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha - Drážďany“, kde obecně zadavatel požadoval předložení dokladu a autorizaci, tj. nikoliv ve vztahu ke konkrétním členům zpracovatelského týmu, přičemž zadavatel uvádí, že u dvou ze tří předaných dílčích plnění identifikoval vady, které mají prokazatelně původ v nedostatečné odborné způsobilosti členů týmu. K tomu zadavatel odkázal na přílohu „Rozhodnutí Zadavatele o žádosti o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 1. 11. 2017“ svého vyjádření (kterou však ke svému vyjádření fyzicky nepřiložil a zaslal ji až dne 10. 11. 2017 v reakci na telefonické upozornění Úřadu). Zadavatel závěrem uvádí, že jeho požadavek je zcela nezbytný pro zpracování studie proveditelnosti.

Vyjádření zadavatele v rámci správního řízení sp. zn. S0303/2017/VZ

23.         Ve vyjádření, zaslaném v rámci vedeného správního řízení sp. zn. S0303/2017/VZ, na něž se zadavatel stran důvodu požadavku na autorizaci rovněž odkazuje, zadavatel mj. uvádí, že u pozic odborného personálu je věcně – nikoliv legislativně nezbytné, aby je zastávaly osoby mimo jiné s odbornou kompetencí, jež je srovnatelná s autorizací vydanou či uznanou dle zákona o autorizaci. Zadavatel v zásadě předkládá obdobné argumenty jako v rámci nyní šetřeného správního řízení, tj. obhajuje požadavky na autorizaci členů odborného personálu dodavatele.

24.         K jednotlivým specialistům zadavatel sděluje, že budou odpovídat za zpracování návrhu řešení svěřené části drážní infrastruktury, přičemž k tomuto jsou nutné znalosti specifických technických norem a rovněž znalost příslušných právních předpisů.

25.         Zadavatel dále mj. sděluje, že z hlediska postupu prací je důležité, že jednotliví specialisté nepracují izolovaně, ale v interakci s ostatními členy zpracovatelského týmu. Tj. mimo samotný návrh technického řešení trati (trasování, správné použití odborných doporučení ze zpracované „Technicko-provozní studie, technická řešení VRT“ probíhá paralelně a v součinnosti například návrh zabezpečovacího zařízení (umístění balízových skupin ETCS, hlavních návěstidel apod.), návrh trakčního vedení (technické možnosti provedení trakčního vedení nad dispozičním řešením dopraven), návrh optimálního rozmístění trakčních napájecích stanic (vazba na trasovací parametry trati – zejména sklonové poměry a vlastní dimenzi napájecích stanic na trakční mezidobí – tedy kapacitu trati), vyhodnocení míst křížení nové trati s prvky technické infrastruktury, důlními díly na základě odborné znalosti následné doporučení pro návrh technických opatření ve sledované stopě, případně doporučení pro změnu návrhu trasy.

26.         Dle zadavatele je jediný způsob, jak může bezpečně zajistit, aby příslušné části studie proveditelnosti byly zpracovány věcně a technicky tak, aby vyhověly revizi autorizovaných osob v příslušných oborech a nedošlo tak v důsledku nerealizovatelné varianty ke zmaření investice, je zajistit zpracování těchto částí osobami se stejnou odborností.

ROZHODNUTÍ ÚŘADU č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-34348/2017/533/PŠo ze dne 22. 11. 2017

27.         Dne 22. 11. 2017 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-34348/2017/533/PŠo z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky zásadu přiměřenosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona v návaznosti na § 73 odst. 6 písm. b) zákona, když k prokázání kritérií technické kvalifikace dle 79 odst. 2 písm. d) zákona v zadávacích podmínkách v čl. 8.5 „Technická kvalifikace – seznam odborného personálu“ dílu 1 „Požadavky a podmínky pro zpracování nabídky“ části 2 „Pokyny pro dodavatele“ v požadavcích na členy odborného personálu pro pozice v odborném týmu „Specialista na technologická zařízení staveb“, „Specialista na železniční zabezpečovací zařízení“, „Specialista na trakční vedení“ a „Specialista na silnoproudou technologii“ požadoval u výše specifikovaných členů odborného personálu dodavatele doklad o autorizaci dle § 5 odst. 3 písm. e) zákona o autorizaci, neboť s ohledem na předmět plnění, kterým je zpracování studie proveditelnosti vysokorychlostní trati, je daný požadavek u tolika členů odborného personálu dodavatele nepřiměřený a v důsledku takto stanoveného požadavku může docházet k diskriminaci některých dodavatelů, kteří by byli způsobilí k plnění předmětné veřejné zakázky, čímž stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Ve výroku II. napadeného rozhodnutí jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele Úřad zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

28.         Dne 7. 12. 2017 byl Úřadu doručen rozklad zadavatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí.

29.         Dne 3. 1. 2018 Úřad obdržel doplnění rozkladu ze dne 2. 1. 2018. Zadavatel v tomto doplnění rozkladu předkládá vyjádření ČKAIT ze dne 22. 12. 2017 k autorizační zkoušce pro obor technologická zařízení staveb, kde se ČKAIT vyjadřuje k tematickému obsahu autorizační zkoušky a ke způsobům zániku autorizace.

30.         Dne 30. 1. 2018 Úřad obdržel doplnění rozkladu z téhož dne. Zadavatel v tomto doplnění rozkladu předkládá vyjádření SFDI ze dne 29. 1. 2018, kde SFDI uvádí, že zapojení autorizovaných osob do zpracování studií proveditelnosti železničních staveb je běžným standardem, což dokládá přehledem zapojení autorizovaných osob v jiných studiích proveditelnosti. Ke stavbě předmětné vysokorychlostní trati SFDI uvádí, že se jedná o stavbu zcela zásadní a klíčovou, přičemž požadavek na zpracování autorizovanými osobami považuje SFDI za vhodný. Dále SFDI mimo jiné uvádí, že je dle jeho názoru vhodné, aby autorizací v příslušném oboru disponoval přímo konkrétní člen realizačního týmu odpovědný za danou oblast.

 

ROZHODNUTÍ PŘEDSEDY ÚŘADU č. j. ÚOHS-R0222/2017/VZ-34367/2018/323/LVa ze dne 12. 2. 2018

31.         Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0222/2017/VZ-34367/2018/323/LVa ze dne 12. 2. 2018 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“) napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Ve výroku II. svého rozhodnutí nařídil předseda Úřadu zadavateli předběžné opatření, spočívající v zákazu uzavření smlouvy.

32.         V rozhodnutí předsedy Úřadu je uvedeno, že základní otázkou, kterou se měl Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabývat, bylo to, zda zadavatelem v zadávací dokumentaci stanovené prokázání technické kvalifikace bylo stanoveno přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Lépe řečeno, Úřad měl vzít náležitě v potaz konkrétní předmět projednávané veřejné zakázky a při jeho zohlednění zkoumat, zda nastavení požadavků na technickou kvalifikaci bylo přiměřené. Tato skutečnost ostatně zcela jasně vyplývá z § 73 odst. 6 zákona a Úřad ji v odůvodnění napadeného rozhodnutí správně dovodil kupříkladu v bodě 69, kde uvedl, že „kvalifikace musí být stanovena přiměřeně k předmětu veřejné zakázky“.

33.         Podle rozhodnutí předsedy Úřadu sice Úřad obecná východiska nyní řešené problematiky v odůvodnění napadeného rozhodnutí vymezil správně, tedy, že kupříkladu v bodě 74 napadeného rozhodnutí připustil, že je třeba zkoumat požadavky zadavatele ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, následně se od nich však v konkrétnější fázi odůvodnění odchýlil a již se vůbec samotným bližším rozborem předmětu veřejné zakázky nezabýval, tj. nezabýval se kupříkladu posouzením náplně práce jednotlivých specialistů, časové návaznosti práce těchto osob a v neposlední řadě také jeho následnými nejen právními, finančními, ale ani celospolečenskými důsledky.

34.         Úřad v bodě 79 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že řešitelskému týmu postačí pro zajištění souladu studie proveditelnosti s právními předpisy méně osob s autorizací ČKAIT než kolik vyžadoval zadavatel v zadávací dokumentaci. Toto konstatování má, dle rozhodnutí předsedy Úřadu, hned několik vad. Zaprvé není opřeno o žádné bližší odůvodnění související s předmětem veřejné zakázky. Úřad si tedy blíže nezjišťoval, zda čtyři specialisté, u nichž je předmětná autorizace vyžadována, budou úzce společně spolupracovat a řešit společně jednotlivé problémy v jeden časový okamžik, či zda jejich práce na sebe bude pouze časově navazovat bez možnosti vzájemné provázanosti a případné konzultace atd. Sám zadavatel ve svém vyjádření namítal časovou náročnost plnění, která neumožňuje, aby jednotlivé části studie proveditelnosti byly vypracovány osobami bez autorizace a následně pouze zkontrolovány osobou, která autorizací disponuje. Toto měl tedy Úřad posoudit. Úřad mohl vycházet kupříkladu z informací uvedených v bodě 4. 4. zadávací dokumentace, jasně odkazujících na přílohu č. 1 Smlouvy o dílo.

35.         Nad rámec výše uvedeného předseda Úřadu uvádí, že Úřad měl současně vzít v potaz také znění zadávací dokumentace v bodě 8. 5., v níž je krom jiného uvedeno, že „jedna fyzická osoba však může současně zastávat maximálně 2 pozice výše, vyjma vedoucího týmu“. Ve svém důsledku totiž tato informace může mít také zásadní význam pro rozhodování Úřadu a měla by být v odůvodnění napadeného rozhodnutí minimálně zohledněna.

36.         Indicií napovídajících o rozsahu a významu veřejné zakázky může být, dle rozhodnutí předsedy Úřadu, více. V nyní projednávaném případě to mohla být předpokládaná hodnota veřejné zakázky, případně hodnota na ni navazujícího plnění (předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 58 000 000 Kč a odhad nákladů realizace VRT se dle tvrzení zadavatele pohybuje v řádech stovek miliard Kč). Zároveň by bylo vhodné zjistit, jaké nároky jsou běžně kladeny na zpracovatele obdobných studií a zda konkrétně tyto mohly v nyní projednávaném případě způsobit omezení hospodářské soutěže mezi uchazeči o veřejnou zakázku, přičemž není vyloučeno, že by tyto otázky mohly být alespoň částečně zodpovězeny i příslušnými odbornými orgány. Relevantním by pak do jisté míry mohlo být např. vyjádření poskytnuté SFDI. Bez významu pro zjištění rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky zajisté není ani dopad pořizované studie na územní plánování. V neposlední řadě by indicií ke zjištění rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky mohly být i výsledky z provedené předběžné tržní konzultace, v rámci níž bylo diskutováno i složení zpracovatelského týmu a požadavky na kvalifikaci jeho členů, jak ostatně napovídá bod 6. 5. zadávací dokumentace.

37.         Na základě výše uvedeného lze dle rozhodnutí předsedy Úřadu konstatovat, že pokud Úřad v bodě 74 odůvodnění napadeného rozhodnutí dovodil, že samotný požadavek zadavatele na autorizaci zpracovatele není v rozporu se zákonem, bylo nutno dále zkoumat, zda míra, resp. četnost požadavku zadavatele na autorizaci čtyř osob v oboru technologická zařízení staveb v rámci šetřené veřejné zakázky není nepřiměřená vzhledem ke složitosti a rozsahu jejímu předmětu a zda tedy neklade překážky hospodářské soutěži. Nutno podotknout, že tuto okolnost je potřeba zkoumat individuálně ve vztahu ke každé veřejné zakázce, a to za účelem zohlednění specifičnosti či rozsáhlosti a s ní související složitosti předmětu plnění. Jak je dále uvedeno v rozhodnutí předsedy Úřadu, obecně je tedy možné představit si závěr, kdy v rámci jedné veřejné zakázky bude z 11 členů realizačního týmu přiměřený požadavek na autorizaci všech těchto osob, a na druhou stranu může nastat i situace, kdy v rámci jiné veřejné zakázky s jiným předmětem plnění nebude přiměřené požadovat prokázání autorizace ČKAIT ani u jedné z osob na ní se podílejících. Předmět veřejné zakázky je proto vždy nutno podrobně zkoumat.

POKRAČOVÁNÍ SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

38.         Pokračování správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-05602/2018/533/PŠo ze dne 23. 2. 2018. Současně Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-05720/2018/533/PŠo ze dne 23. 2. 2018 určil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které mohl vyjádřit své stanovisko.

39.         Přípisem č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-06055/2018/533/PŠo ze dne 28. 2. 2018 požádal Úřad Ministerstvo pro místní rozvoj o sdělení informace, jaký má studie proveditelnosti význam v rámci územního plánování a zda je možno ji srovnat s územní studií dle § 30 stavebního zákona.

40.         Přípisem č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-06052/2018/533/PŠo ze dne 28. 2. 2018 požádal Úřad Ministerstvo životního prostředí o sdělení informace, jaký dopad může mít řešení celostátní vysokorychlostní trati na životní prostředí a jaký význam má v rámci posouzení dopadu na životní prostředí studie proveditelnosti.

41.         Přípisem č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-06057/2018/533/PŠo ze dne 1. 3. 2018 požádal Úřad Ministerstvo dopravy o sdělení informace, jak hodnotí rozsah a význam případné stavby, pro niž má být předmětná studie proveditelnosti podkladem, tj. zda je tento rozsah a význam stavby z hlediska dopravní infrastruktury obvyklý. Dále jaký vliv bude mít studie proveditelnosti na výsledné řešení a zda je v praxi běžné zapojení autorizovaných osob v příslušných oborech na zpracování studií proveditelnosti (popř. jejich částí) v dopravní oblasti.

42.         Dne 1. 3. 2018 nahlédl zástupce zadavatele na základě substituční plné moci ze dne 27. 2. 2018 do příslušného správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

43.         Přípisy č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-06699/2018/533/PŠo, č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-06749/2018/533/PŠo, č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-06761/2018/533/PŠo, č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-06766/2018/533/PŠo a č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-06040/2018/533/PŠo, všechny ze dne 6. 3. 2018, požádal Úřad o sdělení informace dodavatele AF-CITYPLAN s.r.o., IČO 47307218, se sídlem Magistrů 1275/13, 140 00 Praha (dále jen „AF-CITYPLAN“), PRO CEDOP s.r.o., IČO 27174069, se sídlem Milady Horákové 893, 272 01 Kladno (dále jen „PRO CEDOP“), STRABAG Rail a.s., IČO 25429949, se sídlem Železničářská 1385/29, 400 03 Ústí nad Labem (dále jen „STRABAG Rail“), PRODIN a.s., IČO 25292161, se sídlem Jiráskova 169, 53002 Pardubice (dále jen „PRODIN“) a SUDOP PRAHA a. s., IČO 25793349, se sídlem Olšanská 2643/1a, 130 80 Praha 3 (dále jen „SUDOP PRAHA“). Úřad se uvedených dodavatelů dotázal, zda považují ve své praxi předmětnou studii proveditelnosti svým charakterem a rozsahem za obvyklou a  zda považují na základě zkušeností z praxe v případě zadání takovéhoto projektu za nezbytné, příp. vhodné, aby osoby zpracovatelů disponující praxí v oborech „technologická zařízení staveb“, „železniční zabezpečovací zařízení“, „trakční vedení“ a „silnoproudá technologie“, byly navíc i autorizovány dle zákona o autorizaci a dále zda považují za možné, resp. běžné, aby jedna osoba zastávala současně dvě z výše uvedených pozic, např. pozici „Specialista na trakční vedení“ a „Specialista na silnoproudou technologii“. Současně se Úřad dotázal, zda v případě zájmu o plnění takové veřejné zakázky (i prostřednictvím podání společné nabídky), disponují takto kvalifikovanými osobami, či bylo-li by pro ně problematické je získat na trhu práce a zda je  v praxi obvyklé, že např. části projektu vypracovávají osoby bez autorizace a osoba s autorizací následně správnost vypracování zkontroluje (pokud ano, zda by považovali takový model za vhodný i v případě dané studie proveditelnosti s ohledem na její charakter a  rovněž zda by mohla mít následná kontrola autorizovanou osobou vliv na prodloužení doby zpracování studie proveditelnosti). Úřad se rovněž dotázal, zda je standardní při zpracování takovýchto studií proveditelnosti, že na sebe činnosti jednotlivých specialistů (zpracovatelů) při zpracování podkladů navazují, nebo je obvyklejší, že tito specialisté tvoří podklady paralelně. K zaslání informací stanovil Úřad dodavatelům lhůtu 7 dní ode dne doručení žádosti; všem dodavatelům byla žádost doručena 6. 3. 2018.

44.         Dne 8. 3. 2018 požádal dodavatel SUDOP PRAHA a. s. o prodloužení lhůty k zaslání informací. Dopisem č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-07412/2018/533/PŠo ze dne 9. 3. 2018 Úřad dodavateli sdělil, že stanovenou lhůtu k zaslání informací považuje za dostatečnou, což odůvodnil během lhůty pro vydání rozhodnutí, které je dle § 71 odst. 1 správního řádu povinen vydat bez zbytečného odkladu.

45.         Dne 14. 3. 2018 nahlédl zástupce zadavatele na základě substituční plné moci ze dne 12. 3. 2018 do příslušného správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

46.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-07782/2018/533/PŠo ze dne 14. 3. 2018 Úřad určil zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

47.         Dne 19. 3. 2018 nahlédl zástupce zadavatele na základě substituční plné moci ze dne 12. 3. 2018 do příslušného správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

Vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj

48.         Dle vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 5. 3. 2018, které Úřad obdržel dne 6. 3. 2018, není studie proveditelnosti ve stavebním zákoně ani v jeho prováděcích předpisech definována (ani z hlediska cíle a účelu, ani z hlediska obsahu). Dále uvádí, že územně plánovacími podklady dle stavebního zákona jsou výhradně analytické podklady a územní studie, přičemž studie proveditelnosti nemůže být za žádný z těchto územně plánovacích podkladů zaměňována. Uvádí, že v závislosti na svém obsahu může být studie proveditelnosti využitelná v rámci územního plánování např. při tvorbě územně plánovacích dokumentací. Podle názoru Ministerstva pro místní rozvoj řešení záměru železniční trati, které bylo studií proveditelnosti prověřováno, může být v závislosti na koordinaci dalších zájmů v území buď převzato do územně plánovací dokumentace beze změn, se změnami, nebo jeho zanesení do územně plánovací dokumentace vůbec nemusí být možné.

49.         Ke druhé otázce Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že územní studie slouží podle stavebního zákona jako podklad k politice územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a její změně, přičemž řešení navržené územní studií není závazné. Územní studii musí pořizovat tzv. pořizovatel, úředník nebo jiná fyzická osoba splňující kvalifikační požadavky podle § 24 stavebního zákona, kterému následně přísluší schválení možnosti jejího využití podle § 25 stavebního zákona. Studie proveditelnosti je oborovou dokumentací, prostřednictvím které je v etapě předinvestiční přípravy prověřován určitý záměr (např. trasa železniční trati, přeložka silnic). Studie proveditelnosti jako typ dokumentace nepatří mezi nástroje územního plánování, nepořizují ji orgány územního plánování, ale zadávají ji pro své potřeby příslušné investorské organizace. Uvádí, že ačkoliv může být studie proveditelnosti v krajním případě po obsahové stránce velmi podobná územní studii, nelze ji s územní studií zaměňovat ani ji jako územní studii využívat.

Vyjádření Ministerstva dopravy

50.         Dne 7. 3. 2018 obdržel Úřad vyjádření Ministerstva dopravy z téhož dne. K otázce Úřadu ohledně významu stavby železniční trati Praha – Brno – Břeclav, pro niž má být předmětná studie proveditelnosti podkladem, uvádí Ministerstvo dopravy ve svém vyjádření ze dne 7. 3. 2018, že se jedná o stavbu zcela mimořádné důležitosti, neboť má být páteří celého systému vysokorychlostních železničních spojení v České republice a umožní tak zásadním způsobem zkrátit cestovní doby v rámci České republiky a rovněž propojí Českou republiku i východní státy Evropské unie s evropskou sítí vysokorychlostních tratí. Dle Ministerstva dopravy se má rovněž jednat o alternativu k letecké dopravě na kratší vzdálenosti.

51.         K otázce Úřadu, zda se v předmětném případě jedná z hlediska dopravní infrastruktury o záměr svým rozsahem a významem obvyklý, uvádí Ministerstvo dopravy, že se jedná o stavbu zcela mimořádného významu, která má být z pohledu technologie výstavby i požadavků na investorsko-inženýrskou přípravu a následnou realizaci zcela ojedinělá, přičemž v České republice se dosud v železničním sektoru stavba obdobného rozsahu nerealizovala. Zcela specifickou je přitom uvedená železniční stavba především svým rozsahem tunelových částí.

52.         Ohledně dotazu Úřadu, jaký vliv na výslednou realizaci železniční stavby může mít předmětná studie proveditelnosti, Ministerstvo dopravy uvádí, že kvalitní studie proveditelnosti má v daném případě zcela zásadní význam pro úspěšnou projektovou a následně majetkoprávní přípravu stavby. Nesprávné a neodborné zpracování studie proveditelnosti by mělo dle Ministerstva dopravy fatální důsledky pro přípravu stavby, která by následně byla zdržována mnoha faktory.

53.         K otázce Úřadu, zda je v praxi na úrovni zpracování studie proveditelnosti v dopravní oblasti běžné zapojení autorizovaných osob v příslušných oborech Ministerstvo dopravy ve svém vyjádření uvádí, že zapojení takovýchto autorizovaných osob je běžnou praxí v prostředí České republiky, jakož i v zahraničí, a to zejména u tak zásadních a rozsáhlých projektů. Důvodem je dle Ministerstva dopravy potřeba zpracování kvalitního díla, které vytvoří odpovídající základ pro následnou přípravu a realizaci takto významné stavby.

Vyjádření Ministerstva životního prostředí

54.         Dne 13. 3. 2018 obdržel Úřad vyjádření Ministerstva životního prostředí z téhož dne. K otázce Úřadu ohledně dopadu řešení celostátní vysokorychlostní trati na životní prostředí Ministerstvo životního prostředí uvádí, že vzhledem k tomu, že se bude jednat o důležitou spojnici mezi Prahou, Brnem a Břeclaví, lze předpokládat potenciální vlivy na všechny složky životního prostředí.

55.         Ministerstvo životního prostředí sděluje, že mu železniční stavba obdobného rozsahu není známa, nicméně v rámci územně plánovací dokumentace krajů, tedy zásad územního rozvoje, které jsou pro kraje závazné, jsou dopravní koridory předmětem procesu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (dále jen „SEA“).

56.         V odpovědi na otázku Úřadu, jaký význam má studie proveditelnosti při posuzování dopadu na životní prostředí Ministerstvo životního prostředí uvádí, že případná studie proveditelnosti představuje první nástin variant možného trasování. Při hodnocení variant jednotlivých koridorů je zahrnutí environmentálních kritérií velmi žádoucí a lze říci, že environmentální pilíř je neopominutelným podkladem pro rozhodování o výsledném, případně i variantním doporučení pro trasování koridoru.

57.         Na otázku Úřadu, zda může mít kvalita studie proveditelnosti vliv na stanovisko SEA, popřípadě jaké podklady jsou požadovány pro získání stanoviska SEA, Ministerstvo životního prostředí uvádí, že podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, je koncepcí jen ten dokument, který orgán veřejné správy v konečném důsledku schvaluje. Následkem schválení koncepce orgánem veřejné správy a zároveň podstatným znakem koncepcí ve smyslu citovaného zákona je jejich závaznost při prosazování v praxi. Procesu SEA podléhají jen takové koncepce, které jsou s to závazně ovlivňovat chod věcí v řešené oblasti. Koncepce, které nikoho nezavazují, tedy i předmětná studie proveditelnosti, procesu SEA nepodléhají. Studie proveditelnosti není dle platné právní úpravy podkladem pro další rozhodovací činnost a nelze tedy na ní aplikovat proces SEA ve smyslu zákona. I přes výše uvedené lze však konstatovat, že zpracování hodnocení vlivů jednotlivých variant trasování na životní prostředí v rozsahu odpovídajícímu formálnímu procesu SEA je důležitým podkladem pro výběr varianty a její následné uplatnění do zásad územního rozvoje jednotlivých krajů a nelze na něj rezignovat ani v případě nenaplnění zákonného zmocnění pro vedení formálního procesu SEA ve vztahu ke studii proveditelnosti jako celku.

Vyjádření zadavatele

58.         Ve svém vyjádření ze dne 2. 3. 2018, které bylo Úřadu doručeno téhož dne, zadavatel odkazuje na svou argumentaci uvedenou v předchozích podáních i rozkladu proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 7. 12. 2017 a doplněné podklady, tj. vyjádření SFDI ze dne 29. 1. 2018 a stanovisko ČKAIT ze dne 22. 12. 2017. V této souvislosti zadavatel odkazuje na bod 48 rozhodnutí předsedy Úřadu, kde je zmíněné, že Úřad má výše uvedená vyjádření vzít při novém posouzení věci v úvahu.

59.         Dle zadavatele by měl Úřad vzít v potaz především skutečnosti, že předmět veřejné zakázky je celospolečensky významný. Z důvodu mimořádného významu a složitosti předmětu veřejné zakázky jsou kvalifikační předpoklady přiměřené, což potvrdila výše uvedená stanoviska SFDI a ČKAIT. Zadavatel rovněž v zadávacích podmínkách uvedl, že některé dotčené pozice mohou vykonávat pouze dvě osoby s autorizací ČKAIT v oboru technologická zařízení staveb. Zadavatel uvádí, že požadavek na dvě autorizace v tomto oboru je v souladu s principem proporcionality, v tom ohledu, že u méně náročného a méně významného předmětu plnění Úřad připouští jednu autorizaci. Dle zadavatele s ohledem na počet uvažovaných variant, časové limity pro plnění jednotlivých dílčích částí veřejné zakázky jako celku, pravděpodobnost dočasné nedostupnosti každého člena realizačního týmu, reálnou potřebu paralelního zapojení a zohlednění dalších realizačních rizik nelze řádné splnění dotčených činností bezpečně garantovat jedinou osobou s autorizací v oboru technologická zařízení staveb.

60.         Zadavatel zdůrazňuje, že postupoval v mezích zákona a zadávací podmínky nastavil tak, aby bylo zajištěno řádné plnění předmětu veřejné zakázky. K právu vymezit podmínky plnění dle požadavků zadavatele odkazuje zadavatel na závěry rozhodnutí Úřadu vydaném pod sp. zn. S0604/2016/VZ. Dle zadavatele byly technické požadavky nastaveny pečlivě a v souladu s odborným uvážením zadavatele tak, aby získal co nejlepší nabídkovou cenu a zároveň co možná nejkvalitněji tým řešitelů. Zadavatel je toho názoru, že Úřad disponuje důkazy, které prokazují přiměřenost stanovení požadavků na prokázání technické kvalifikace a potvrzují zákonnost postupu zadavatele. Zadavatel tedy závěrem svého vyjádření navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil.

Vyjádření dodavatele PRODIN

61.         Dne 9. 3. 2018 bylo Úřadu doručeno vyjádření dodavatele PRODIN ze dne 9. 3. 2018. Dodavatel PRODIN ve svém vyjádření uvádí, že předmětná veřejná zakázka je svým obsahem jedinečná a z hlediska dopravního i národně strategická. Autorizaci dodavatel považuje za „prokazování“ kvality, v daném případě nezbytnou. V praxi se setkává s tím, že projektanti mají více autorizací. Pokud tedy jedna osoba splňuje požadované podmínky, může dle názoru dodavatele zastávat současně více pozic v projekčním týmu. Pokud by dodavatel teoreticky měl zájem o plnění takové veřejné zakázky, je schopen z vlastních zdrojů, případně za pomoci subdodavatelů, disponovat kvalifikovanými osobami. Dodavatel PRODIN ve svém vyjádření dále uvedl, že se na projektu mohou podílet osoby bez autorizace, ale jimi odvedená část plnění musí být následně zkontrolována autorizovanou osobou, což má vliv na prodloužení doby zpracování díla. Dle osloveného dodavatele při zpracování studií i projektů obecně dochází k činnostem, které na sebe navazují, i k činnostem, které běží paralelně. Nelze tedy říci, co je obvyklejší, tzn., zda je standardní časová posloupnost jednotlivých prací na studii či vytváření jednotlivých částí členy týmu paralelně (činnosti se v jednotlivých fázích díla mění).

Vyjádření dodavatele STRABAG Rail

62.         Dne 13. 3. 2018 bylo Úřadu doručeno vyjádření dodavatele STRABAG Rail ze dne 13. 3. 2018. Dodavatel STRABAG Rail ve svém vyjádření uvádí, že obvyklost předmětné studie proveditelnosti nedokáže posoudit, protože nemá dostatečné zkušenosti se zpracováním studií proveditelnosti. Ohledně požadavku na osoby zpracovatelů se STRABAG Rail domnívá, že to je jeden z mála nástrojů zákona, kterým si zadavatel zabezpečuje účast pouze kvalifikovaných uchazečů. K dotazu Úřadu, zda dodavatel považuje za možné, resp. běžné, aby jedna osoba zastávala současně dvě ze specializovaných pozic, uvádí, že u těchto dvou kategorií specialistů to je možné. Dále dodavatel uvádí, že v tomto oboru je důležité disponovat vlastními odborníky, neboť získávat tyto pracovníky na omezeném trhu práce není vždy vhodným řešením. Rozšiřování poddodavatelského systému, případně nutnost sdružování firem, komplikuje přípravu nabídky i vlastní realizaci prací. Dále dodavatel uvádí, že považuje za možné, aby části projektu vypracovaly osoby bez autorizace a osoba s autorizací následně správnost vypracování zkontrolovala, vhodnost takového postupu však nedokáže posoudit, protože nemá dostatečné zkušenosti se zpracováním studií proveditelnosti. Z logiky věci se domnívá, že kontrola autorizovanou osobou může mít dílčí vliv na prodloužení doby zpracování.  

Vyjádření dodavatele PRO CEDOP

63.         Dne 14. 3. 2018 bylo Úřadu doručeno vyjádření dodavatele PRO CEDOP ze dne 13. 3. 2018. Dodavatel PRO CEDOP ve svém vyjádření uvádí, že předmětnou studii proveditelnosti svým charakterem a rozsahem považuje za částečně obvyklou, specifičnost spočívá v tom, že se studií proveditelnosti vysokorychlostní železnice není v ČR doposud mnoho zkušeností. Záběr studie je potom o něco větší než aktuálně rozpracované studie proveditelnosti. Rozsahově nadprůměrná je studie v části, která se týká dopravního modelování.  Požadavek na osoby zpracovatelů, resp. požadavek, aby osoby zpracovatelů disponovaly praxí v jednotlivých oborech a byly navíc i autorizovány, nepovažuje dodavatel za nezbytný (naopak ho považuje za nevhodný a diskriminační) ani za běžný. Odkazuje na veřejné zakázky „Studie proveditelnosti Praha – Drážďany“ a „Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno“, kde byl požadován nižší počet autorizací, ačkoliv tyto veřejné zakázky považuje dodavatel za rozsahově srovnatelné s předmětnou veřejnou zakázkou. Aby jedna osoba zastávala současně dvě pozice, např. „Specialista na trakční vedení“ a „Specialista na silnoproudou technologii“, považuje dodavatel za možné i běžné. Dodavatel nedisponuje dostatečným počtem autorizovaných osob pro plnění veřejné zakázky při takto nastavených podmínkách kvalifikace a možnosti získání těchto osob, případně možnosti podání společné nabídky s jiným českým subjektem, považuje za velmi omezené. Ve studii proveditelnosti dochází dle dodavatele k činnostem, které na sebe navazují i k činnostem, které běží paralelně. Zcela běžné je podle dodavatele to, že na projektu pracují osoby bez autorizace a osoba s autorizací následně správnost zkontroluje. Na dobu zpracování má dle dodavatele vliv nastavená organizace práce, celková doba na zpracování je dle dodavatele dostatečná a mohla by být i kratší.

Vyjádření dodavatele SUDOP PRAHA

64.         Dne 15. 3. 2018 bylo Úřadu doručeno vyjádření dodavatele SUDOP PRAHA ze dne 14. 3. 2018. Dle dodavatele SUDOP PRAHA je předmětná studie proveditelnosti s ohledem na charakter této stavby jedinečná a výjimečná nejen na území České republiky, ale i okolních států. Ohledně požadavku na osoby zpracovatelů, resp. k požadavku, aby osoby zpracovatelů disponovaly praxí v jednotlivých oborech a byly navíc i autorizovány, dodavatel uvádí, že u nadlimitních zakázek takový postup považuje za běžnou praxi, přičemž mu není známo obdobné ekvivalentní kritérium k prokázání odborné kvalifikace. Dále uvádí, že se jedná o běžnou praxi také v zahraničí (jako příklad uvádí studie proveditelnosti, které realizoval v zahraničí). K dotazu Úřadu, zda dodavatel považuje za možné, resp. běžné, aby jedna osoba zastávala současně dvě ze specializovaných pozic, např. pozici „Specialista na trakční vedení“ a „Specialista na silnoproudou technologii“ dodavatel uvádí, že takový souběh nepovažuje, vzhledem k rozsáhlosti i náročnosti práce na studii proveditelnosti za běžný ani za možný, neboť dle jeho názoru dojde v tomto případě k naplnění kapacitních možností každého jednotlivého specialisty. Dodavatel také uvádí, že disponuje dlouhodobě většinou požadovaných profesí,  v případě profesí, které by ji časově potenciálně chyběly, se obrací na své poddodavatele. Podle dodavatele by vlastní zpracování studie proveditelnosti mělo být jednoznačně svěřeno projektantům s autorizačním oprávněním. Jen rutinní, banální a běžné úkony opakujícího se charakteru provádějí osoby bez autorizace. Dle osloveného dodavatele při zpracování studií proveditelnosti je zcela běžné spoluutváření všech profesí v paralelním módu, přičemž v opačném případě se nedá zajistit požadovaná kvalita díla. Dodavatel uvádí, že hledisko „prodlužování doby plnění“ v rámci projektů eliminuje pomocí personální politiky, kdy motivuje zaměstnance k získávání autorizací a projekty jsou pak zpracovávány převážně autorizovanými osobami.

Vyjádření dodavatele AF-CITYPLAN

65.         Dne 15. 3. 2018 bylo Úřadu doručeno vyjádření dodavatele AF-CITYPLAN ze dne 15. 3. 2018. Dodavatel AF-CITYPLAN uvádí, že z důvodu neexistující národní koncepce VRT neexistuje základ, na kterém by se dalo stavět. Z tohoto pohledu je zpracování samotné studie proveditelnosti  rizikovější z hlediska odhadu náročnosti na zpracování. Ohledně požadavků na osoby zpracovatelů je běžné a správné, aby zadavatel měl ambici stanovit adekvátní podmínky pro výběr kvalitního dodavatele z pohledu kvality týmu. Proto je správné, aby byl nadále požadován doklad o odborné způsobilosti členů zpracovatelského týmu, včetně uvedených autorizací. Ohledně dotazu Úřadu, zda je možné, resp. běžné, aby jedna osoba zastávala současně dvě ze specializovaných pozic, dodavatel uvádí, že to za možné považuje. Dodavatel uvádí, že v případě plnění předmětné veřejné zakázky by byl schopen adekvátní tým sestavit prostřednictvím společné nabídky. Dle názoru dodavatele se jedná o běžnou praxi, když autorizovaná osoba působí jako koordinátor a garant dané části projektu. Vliv na dobu zpracování studie proveditelnosti je věcí projektového řízení. Standardním postupem při zpracování studie proveditelnosti je, že práce, které lze vykonávat současně, takto probíhají.  Některé činnosti však nelze zahájit před dokončením jiných.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

66.         Dne 21. 3. 2018 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí. Zadavatel uvádí, že v plném rozsahu odkazuje na svoji veškerou předchozí argumentaci. Dále zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že odpovědi subjektů, kterých se Úřad v rámci správního řízení dotazoval, podporují argumentaci zadavatele a prokazují správnost jeho postupu při nastavení šetřených kritérií technické kvalifikace. Zadavatel ke svému podání navíc přikládá i vyjádření SFDI ze dne 28. 1. 2018, vyjádření Vysokého učení technického v Brně ze dne 19. 3. 2018, vyjádření Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 19. 3. 2018 a vyjádření Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy ze dne 20. 3. 2018, které rovněž potvrzují správnost jeho postupu. Zadavatel se ve svém vyjádření dále podrobněji vyjadřuje k věcnému obsahu předložených vyjádření státních institucí a vyjádření dodavatelů. K odpovědi dodavatele PRO CEDOP zadavatel uvádí, že se jedná o jediný protichůdný a kontrastní názor v rámci šetřené problematiky a tedy k této skutečnosti by měl Úřad přihlédnout. Zadavatel dodává, že i dodavatel PRO CEDOP připouští specifičnost předmětné studie, avšak dle zadavatele tento dodavatel dále rozsah a obtížnost studie proveditelnosti bagatelizuje a to i přirovnáním k jinému projektu (studie proveditelnosti Praha – Drážďany), který je však dle zadavatele méně rozsáhlý a to zcela nepoměrně. Zadavatel dále poukazuje na paralelní činnosti zpracovatelů předmětné studie z důvodu zajištění plnění relativně krátkých termínů v rámci harmonogramu plnění. Zadavatel rovněž připomíná, že v rámci plnění veřejné zakázky na studii proveditelnosti Praha – Drážďany byly identifikovány vady a nedostatky, které mají prokazatelný původ v nedostatečné kvalifikaci osob zpracovatelů. Závěrem zadavatel uvádí, že zadávací podmínky nastavil přiměřeně, aby umožňovaly účast širšího okruhu dodavatelů a zároveň přiměřeně zohlednily oprávněné potřeby zadavatele. S ohledem na vše výše uvedené žádá zadavatel Úřad, aby správní řízení zastavil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

67.         Úřad na základě § 248 a násl. ustanovení zákona přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření zadavatele, vlastních zjištění a při zohlednění závěrů rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 12. 2. 2018 rozhodl ve smyslu § 257 písm. f) zákona o zastavení správního řízení, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

68.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

69.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

70.         Dle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

71.         Dle § 73 odst. 6 písm. b) zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit minimální úroveň pro jejich splnění.

72.         Dle § 79 odst. 1 zákona věty první stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

73.         Dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracím, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

74.         Dle § 167 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky může stanovit i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 76 a § 81 až 88 se použijí obdobně. Zadavatel však nesmí zejména

a) stanovit některým dodavatelům podmínky, které nejsou stanoveny jiným dodavatelům, nebo

b) požadovat doklady, zkoušky nebo jiné údaje bez vážného důvodu opakovaně.

Relevantní ustanovení dalších právních předpisů

75.         Dle § 50 odst. 1 správního řádu podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé.

76.         Dle § 50 odst. 4 správního řádu pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady, zejména důkazy, podle své úvahy; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

77.         Podle § 2 odst. 1 zákona o autorizaci se autorizací pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě nebo odborných činností v souvislosti s prostorovými a funkčními změnami v území.

78.         Podle § 2 odst. 2 zákona o autorizaci autorizace v příslušném oboru, popřípadě specializaci podle tohoto zákona opravňuje k výkonu vybraných činností ve výstavbě. Autorizace není podmínkou pro výkon těchto činností osobami uvedenými v části šesté tohoto zákona.

79.         Podle § 5 odst. 3 zákona o autorizaci Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uděluje osobám podle odstavců 1 a 2 autorizaci pro obory

a.           pozemní stavby,

b.           dopravní stavby,

c.           stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství,

d.           mosty a inženýrské konstrukce,

e.           technologická zařízení staveb,

f.                        technika prostředí staveb,

g.           statika a dynamika staveb,

h.           městské inženýrství,

i.                        geotechnika,

j.                        požární bezpečnost staveb,

k.           stavby pro plnění funkce lesa.

80.         Podle § 158 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2 a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

81.         Předmětem plnění veřejné zakázky je podle Oznámení o zahájení zadávacího řízení – veřejné služby, Oddíl II: Předmět, bod II.1.4 Stručný popis, zpracování studie proveditelnosti „Studie proveditelnosti vysokorychlostní trati Praha – Brno – Břeclav“ a veškerých souvisejících podkladů v rozsahu specifikovaném ve Smlouvě o dílo.

82.         V zadávací dokumentaci, část 2 „Pokyny pro dodavatele“, dílu 1 „Požadavky a podmínky pro zpracování nabídky“ (dále jen „Pokyny“ nebo rovněž „zadávací dokumentace“), bodě 8. 3. „Odborná způsobilost“, je uvedeno, že »Zadavatel požaduje předložení dokladu o autorizaci v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. b) a e), zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů („autorizační zákon"), tedy v oboru Dopravní stavby a Technologická zařízení staveb. (…) Doklady osvědčující odbornou způsobilost lze doložit prostřednictvím jednotlivých osob odborného personálu dle čl. 8.5 těchto Pokynů, jejichž prostřednictvím dodavatel odbornou způsobilost zabezpečuje.  Způsob a rozsah požadovaných dokladů o odborné způsobilosti je podrobně upraven v čl. 8.5 těchto Pokynů«.

83.         Dále je v Pokynech, v bodě 8.5 „Technická kvalifikace – seznam odborného personálu“ mimo jiné uvedeno: „Dodavatel v nabídce předloží profesní životopisy každého člena odborného personálu, doklady o požadovaném vzdělání členů odborného personálu a doklady k prokázání odborné způsobilosti. Pro plnění této veřejné zakázky musí mít dodavatel k dispozici odborný personál, který splňuje následující podmínky (což musí vyplývat z dodavatelem předkládaných dokumentů):

 

Pozice v odborném týmu	Požadavky na danou pozici
Vedoucí týmu	vysokoškolské vzdělání v oboru relevantním pro danou pozici nejméně 5 let praxe v oblasti řízení projektů;
	zkušenost na pozici vedoucího týmu alespoň u jedné zakázky spočívající ve zpracování studie proveditelnosti v dopravní oblasti, jejíž územní rozsah pokrýval alespoň dva kraje na území ČR (nebo adekvátní územní rozsah – co do plochy, zasahující min. do dvou rozdílných územních samospráv na území cizího státu
Zástupce vedoucího týmu	vysokoškolské vzdělání v oboru relevantním pro danou pozici nejméně 5 let praxe v oblasti projektování studií proveditelnosti v dopravní oblasti;
	zkušenost spočívající v osobní účasti na zpracování min. 3 studií proveditelnosti v dopravní oblasti, jejíž součástí byla i analýza poptávky uživatelů zpracovaná dopravním modelem;
Specialista na životní prostředí	vysokoškolské vzdělání; nejméně 5 let praxe v oblasti posuzování vlivů záměrů a/nebo koncepcí na životní prostředí; autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
	zkušenost spočívající v osobní účasti na zpracování min. 1 hodnocení vlivu záměru nebo koncepce dopravní liniové stavby celostátního významu (např. dráha železniční celostátní, dálnice a silnice první třídy) na životní prostředí;
Specialista na přepravní prognózu a dopravní modelování	vysokoškolské vzdělání v oboru dopravy; nejméně 5 let praxe v oblasti dopravního modelování;
	zkušenost spočívající v osobní účasti na zpracování min. 1 dopravního chování v rozsahu dopravní sítě pro oblast o velikosti NUTS 2 (u významných služeb realizovaných mimo EU bude uznaná oblast obdobná s NUTS 2 co do počtu obyvatel);
Specialista na ekonomickou analýzu	vysokoškolské vzdělání ekonomického směru; nejméně 5 let praxe v oblasti provádění ekonomických analýz;
	zkušenost spočívající v osobní účasti na zpracování min. 1 ekonomické analýzy na výstavbu nové dopravní liniové stavby celostátního významu (např. dráha železniční celostátní, dálnice a silnice první třídy), jejíž realizace již byla zahájena;
Specialista na projektování dopravních staveb	vysokoškolské vzdělání; nejméně 5 let praxe v oblasti projektování dopravních staveb; autorizace v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. b) autorizačního zákona, tedy v oboru dopravních staveb;
	zkušenost spočívající v osobní účasti na zpracování alespoň 1 dokumentace ve stupni DSP nebo DÚR v oblasti stavby drah železničních v rozsahu rekonstrukce, modernizace nebo novostavby železniční stanice nebo re- konstrukce, optimalizace, modernizace či novostavby traťového úseku;
Specialista na technologická zařízení staveb	vysokoškolské vzdělání; nejméně 5 let praxe v oblasti technologických zařízení staveb; autorizace v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. e) autorizačního zákona, tedy v oboru technologická zařízení staveb;
Specialista na dopravní technologii	vysokoškolské vzdělání v oboru technologie a řízení dopravy; nejméně 5 let praxe v oblasti dopravního projektování;
	zkušenost spočívající v osobní účasti na zpracování návrhu dopravní technologie v železniční dopravě; zkušenost spočívající v osobní účasti na tvorbě dynamiky jízdy železničních vozidel;
Specialista na železniční zabezpečovací zařízení	vysokoškolské vzdělání; nejméně 5 let praxe oboru v projektování železniční zabezpečovací techniky; autorizace v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. e) autorizačního zákona, tedy v oboru technologická zařízení staveb;
Specialista na trakční vedení	vysokoškolské vzdělání; nejméně 5 let praxe v oboru projektování trakčního vedení drah železničních; autorizace v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. e) autorizačního zákona, tedy v oboru technologická zařízení staveb;
Specialista na silnoproudou technologii	vysokoškolské vzdělání; nejméně 5 let praxe oboru silnoproudých technologií; autorizace v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. e) autorizačního zákona, tedy v oboru technologická zařízení staveb;“

84.         V téže části Pokynů, v bodě 8. 5. je uvedeno, že „Dodavatel je oprávněn nominovat jednu fyzickou osobu do více pozic výše za předpokladu, že tato osoba splňuje všechna kvalifikační kritéria požadovaná pro tyto pozice. Jedna fyzická osoba však může současně zastávat maximálně 2 pozice výše, vyjma vedoucího týmu. Zadavatel v této souvislosti upozorňuje, že všichni členové odborného týmu vybraného dodavatele se budou muset přímo podílet na plnění veřejné zakázky, a to v rozsahu a za podmínek dle závazného návrhu smlouvy o dílo.“.  Závěrem je v této části Pokynů uvedeno, že „Zadavatel pro prokázání kvalifikace uzná zkušenosti členů odborného personálu získané v zahraničí obdobných charakteristik, které budou srovnatelné z hlediska jejich věcného rozsahu a doby realizace s požadavky zadavatele na významné služby“. Dále se v tomto bodě uvádí „V případě, že byla kvalifikace členů odborného personálu získána v zahraničí, prokazuje se v požadovaném rozsahu doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla vydána“.

85.         V bodě 8. 6. Pokynů nazvaném „Obecně k prokazování splnění kvalifikace“ je mimo jiné, v odstavci nazvaném „Prokazování odborné způsobilosti zahraničními osobami podle zvláštních předpisů“, uvedeno, že „Od zahraničních osob bude požadováno předložení dokladu o autorizaci v příslušném oboru vydávaného v zemi, kde tyto osoby autorizovanou činnost vykonávají. Pokud se v této zemi žádný doklad o autorizaci nevydává, zahraniční osoby vyhotoví o tomto čestné prohlášení, jehož součástí bude rovněž i prohlášení, že jsou dle právního řádu této země oprávněné k výkonu v zadávací dokumentaci požadovaných autorizovaných činností. Za všechny tyto osoby, které budou členem odborného personálu vybraného dodavatele, bude vybraný dodavatel povinen předložit doklad o jejich autorizaci k výkonu předmětných činností na území České republiky jako podmínku pro uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky. Informace k doložení autorizace v rozsahu dle autorizačního zákona zahraničními osobami (§ 30a až 30r zákona o uznávání odborné kvalifikace): vybrané činnosti ve výstavbě v České republice mohou vykonávat zahraniční osoby, které získaly potřebnou kvalifikaci k vybrané činnosti v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen členském státě) a to jako osoby usazené nebo hostující. Usazenou osobou se rozumí osoba, která na území České republiky vykonává soustavnou vybranou činnost nebo na území České republiky má podnik nebo organizační složku. Hostující osobou se rozumí osoba, která je usazená na území jiného členského státu a na území České republiky vykonává vybranou činnost dočasně nebo příležitostně. Uznávacím orgánem je Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, která posuzuje splnění kvalifikačních předpokladů a provádí další úkony s touto činností spojené. Platné osvědčení o registraci osoby hostující nebo usazené musí vybraný dodavatel doložit zadavateli nejpozději před podpisem smlouvy na plnění veřejné zakázky“.

K postavení zadavatele

86.         Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

87.         Podle § 151 odst. 1 zákona je sektorovou veřejnou zakázkou veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti.

88.         Podle § 153 odst. 2 písm. f) zákona se relevantní činností pro účely tohoto zákona rozumí činnost související s poskytováním či provozováním sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové, veřejné autobusové nebo lanové dopravy (dále jen „dopravní síť“); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována za podmínek stanovených příslušnými správními orgány.

89.         Úřad uvádí, že zadavatel byl zřízen a jeho činnost upravuje zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 77/2002 Sb.“). Úřad dále zjistil, že dle § 21 odst. 1 zákona č. 77/2002 Sb. provozuje zadavatel železniční dopravní cestu ve veřejném zájmu (zajišťuje její provozuschopnost, modernizaci a rozvoj). Z uvedeného vyplývá, že zadavatel vykonává relevantní činnost ve smyslu § 153 odst. 2 písm. f) zákona.

90.         Z výroční zprávy zadavatele za rok 2016 vyplývá, že potřeby veřejného zájmu, k jejichž uspokojování byl zadavatel zřízen, nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, jelikož zadavatel neprovozuje svoji činnost za jinak běžných tržních podmínek, neboť stát (prostřednictvím jeho organizačních složek) či Státní fond dopravní infrastruktury finančně přispívají na výkon této činnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel první podmínku podle § 4 odst. 1 písm. e) bod 1 splňuje.

91.         Podle § 27 a násl. zákona č. 77/2002 Sb. představují orgány zadavatele správní rada (již tvoří 7 členů jmenovaných a odvolávaných vládou na návrh ministra dopravy a spojů) a generální ředitel (jehož jako statutární orgán zadavatele jmenuje a odvolává správní rada). K závěru o splnění podmínky uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) bod 2. zákona přitom postačí, pokud je naplněna alespoň jedna z dílčích charakteristik vztahu zadavatele a státu či jiného veřejného zadavatele (tj. financování, ovládání nebo jmenování nadpolovičního počtu členů orgánů zadavatele). S ohledem na skutečnost, že členové správní rady jakožto správního orgánu zadavatele jsou jmenováni vládou na návrh ministra dopravy a spojů, má Úřad za prokázané, že zadavatel podmínku dle § 4 odst. 1 písm. e) bod 1. zákona naplnil. S ohledem na shora uvedené je tedy možné konstatovat, že zadavatel naplnil podmínky uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona a byl tedy v době zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem.

92.         Vzhledem ke skutečnostem dovozeným výše, tj. že se v předmětném případě jedná o veřejného zadavatele, který vykonává relevantní činnost dle § 153 odst. 2 písm. f) zákona a předmětem veřejné zakázky je studie proveditelnosti vysokorychlostní trati, jedná se v daném případě o sektorovou veřejnou zakázku zadávanou veřejným zadavatelem při výkonu relevantní činnosti.

K výroku tohoto usnesení

93.         Úřad uvádí, že se v rámci nového posouzení případu bude zabývat posouzením dodržení zásady přiměřenosti zadavatelem ve vztahu k tomu, zda zadavatel stanovil minimální úroveň technické kvalifikace v čl. 8.5 zadávací dokumentace ve vztahu k požadavkům na členy odborného personálu dodavatele v souladu se zákonem, zejména pak zásadou přiměřenosti. Předmětem plnění veřejné zakázky je v daném případě zpracování studie proveditelnosti vysokorychlostní železniční trati Praha – Brno – Břeclav. Úřad uvádí, že je při novém posouzení věci vázán právním názorem vysloveným v  rozhodnutí předsedy Úřadu. Dle předsedy Úřadu měl Úřad v rámci posouzení případu zohlednit předmět veřejné zakázky (rozsah a význam veřejné zakázky – viz např. bod 42 odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu), náplň práce jednotlivých specialistů, časovou návaznost práce těchto osob a následné právní, finanční a celospolečenské důsledky studie a rovněž by bylo v daném případě vhodné ze strany Úřad zjistit, jaké nároky jsou kladeny na zpracování studií proveditelnosti. Úřad měl rovněž zkoumat četnost požadavku zadavatele na autorizaci u čtyř členů zpracovatelského týmu a současně bylo Úřadu vytknuto, že měl vzít v potaz také znění bodu 8.5 zadávací dokumentace, v níž je krom jiného uvedeno, že „jedna fyzická osoba však může současně zastávat maximálně 2 pozice výše, vyjma vedoucího týmu.“ (viz bod 41 odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu).

94.         Úřad uvádí, že zakotvení zásady přiměřenosti do zákona vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. V zadávacím řízení se přitom z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, totiž omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek zadavatelem, zejména ve vztahu k podmínkám účasti) mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že tato zásada se však nejvíce uplatňuje při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace, které přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů, kteří by se mohli zúčastnit zadávacího řízení.

95.         Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť pakliže zadavatel stanoví např. nepřiměřené podmínky kvalifikace, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej) a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, pakliže by jim však byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku. Z uvedeného je tedy patrné, že zásada zákazu diskriminace je úzce spjata se zásadou přiměřenosti. Ostatně toto je patrné i z konstrukce ustanovení § 36 odst. 1 zákona, kde je stanoveno, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

96.         K samotnému významu kvalifikace, resp. kritérií kvalifikace Úřad uvádí, že tyto jsou „podmnožinou“ podmínek účasti, které je zadavatel oprávněn (či v některých případech povinen) stanovit. Kvalifikace umožňuje zadavateli ověřit si na základě vlastností vážících se k osobě dodavatele, zda bude tento dodavatel schopen s vyšší mírou pravděpodobnosti plnit závazky plynoucí z realizace předmětu veřejné zakázky. Zadavatel tedy získává určitou míru jistoty, že s dodavatelem, který požadovanou kvalifikaci splnil a který je tedy kvalifikovaný pro plnění veřejné zakázky, může uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky bez větších pochybností o způsobilosti takového dodavatele splnit své závazky. To, že mají být požadavky k prokázání kvalifikace nastaveny přiměřeně, vyplývá nejen ze samotných základních zásad vyjádřených v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, ale např. ve vztahu k požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci je toto výslovně stanoveno i v § 73 odst. 6 zákona. Tuto skutečnost ve svém rozhodnutí akcentoval předseda Úřadu, když konstatoval, že Úřad měl posoudit požadavky šetřené požadavky na kvalifikaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Úřad se tedy primárně při opětovném posouzení věci zabýval předmětem veřejné zakázky, který je stěžejním prvkem pro posouzení přiměřenosti stanovených podmínek k prokázání technické kvalifikace.

97.         Úřad uvádí, že předmětem plnění veřejné zakázky je zpracování studie proveditelnosti vysokorychlostní železniční trati na trase Praha – Brno – Břeclav. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 58 000 000,- Kč bez DPH (jak je uvedeno např. v bodě II.1.5 oznámení o zahájení zadávacího řízení), přičemž ze zadávacích podmínek dále vyplývá, že lhůta pro vypracování studie proveditelnost činí 29 měsíců. S ohledem na předchozí tak Úřad konstatuje, že se v případě uvedené zamýšlené stavby dopravní infastruktury (přičemž studie proveditelnosti de facto vymezí nejvhodnější řešení železničního koridoru) jedná o stavbu svým charakterem zcela mimořádnou a jedinečnou co do rozsahu a významu. To lze dovodit bez dalšího i pouze s ohledem na délku koridoru (Praha až Břeclav), která je v řádech desítek, resp. stovek kilometrů, přičemž tento bude procházet napříč středem území České republiky přes několik krajů. Stejně tak nelze přehlédnout, že se má jednat o studii proveditelnosti vysokorychlostní železniční trati, která se doposud na území České republiky nenachází, nejedná se tak o studii pouze „klasické“ železniční trati. O náročnosti a rozsahu studie proveditelnosti vypovídá rovněž doba stanovená zadavatelem na její vypracování (cca 2,5 roku) a rovněž výše předpokládané hodnoty (nehledě pak na případné další investiční náklady související s případnou výstavbou plánované vysokorychlostní trati). Úřad se v rámci šetření případu na význam předmětné dopravní stavby, pro niž má být studie proveditelnost prvotním podkladem, dotázal Ministerstva dopravy jakožto ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy, který odpovídá za tvorbu státní politiky v dopravní oblasti. Dle sdělení Ministerstva dopravy má projekt této trati zcela zásadní význam pro železniční systém České republiky a tímto dojde i na napojení k evropskému systému sítí vysokorychlostních tratí. Ministerstvo dopravy k samotné studii proveditelnosti uvedlo, že tato má zcela zásadní význam pro projektovou přípravu stavby, přičemž její neodborné zpracování může mít zcela fatální důsledky pro přípravu stavby. Rovněž dle Ministerstva dopravy je u takto rozsáhlých projektů zapojení autorizovaných osob na úrovni studie proveditelnosti zcela běžné a to i v zahraničí. Úřad uvádí, že  obdobně jako Ministerstvo dopravy se vyjádřil i SFDI (ve vyjádření které předložil zadavatel na podporu svého postupu v rámci námitek rozkladu). Na předmětné vyjádření SFDI poukázal i předseda Úřadu ve svém rozhodnutí. SFDI ve svém vyjádření ve vztahu k předmětné plánované vysokorychlostní trati např. uvedl, že „Vysokorychlostní trať Praha – Brno – Břeclav je z pohledu výstavby vysokorychlostních tratí v České republice klíčovou větví zásadního strategického významu. Zejména u takto významné stavby (…) požadavek na zpracování této studie autorizovanými osobami považujeme za vhodný.“. Tu Úřad pro úplnost doplňuje, že k zadavatelem předloženým dalším podkladům na podporu jeho tvrzení o oprávněnosti šetřeného požadavku, které Úřadu zaslal spolu s vyjádřením ze dne 21. 3. 2018, nepřihlížel, neboť tyto podklady byly Úřadu doručeny po lhůtě stanovené usnesením č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-05720/2018/533/PŠo ze dne 23. 2. 2018, ve které byl zadavatel oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy.

98.         S ohledem na shora uvedené skutečnosti lze konstatovat, že v uvedeném případě se jedná o studii proveditelnosti určenou pro realizaci díla zcela jedinečné dopravní železniční stavby v rámci České republiky co do rozsahu a významu a to i s mezinárodním přesahem. Vysoký nárok na precizní inženýring (agenda k plánování a provedení stavby, a to i s ohledem na investiční náklady objednatele) je tedy zcela pochopitelný, zvláště když počáteční rozhodnutí v rámci celého kontextu této investiční akce bude mít značný dopad na následné úkony zadavatele. Nutno podotknout, že studie proveditelnosti má v daném projektu zásadní postavení, neboť je de facto podkladem, na základě kterého hodlá zadavatel zvolit nejvhodnější řešení realizace páteřní vysokorychlostní trati a bude do značné míry determinovat osud plánované stavební činnosti (vysokorychlostní trati), která doposud nebyla na území České republiky realizována. Byť např. v zahraničí již existují dodavatelé se zkušenostmi s plánovaním výstavby vysokorychlostních tratí, nelze přehlédnout, že již při zpracování studie proveditelnosti musí být kladen důraz i na detailní znalost české legislativy související s případnými dalšími projekčními pracemi před samotnou realizací takové výstavby, neboť chyby učiněné v prvopočátku při plánování výstavby takového stavebního díla mohou ve svém důsledku způsobit značné „škody“ v navazujících fázích projekčních, popř. následně dokonce realizačních prací. Závěry vzešlé ze studie proveditelnosti tak založí konkrétní podobu projektu, neboť jak vyplývá z vyjádření zadavatele, tento hodlá získat studii, která bude stěžejním podkladem pro další navazující práce. V daném případě jsou tedy výše uvedené skutečnosti následně určující, resp. jsou zásadním kritériem pro stanovení kritérií kvalifikace a je třeba připustit, že předmět veřejné zakázky je do jisté míry unikátním. Zadavatel tak byl při stanovení podmínek účasti v předmětném zadávacím řízení veden snahou o získání kvalitního dodavatele, jehož někteří (klíčoví) členové týmu disponují i „osvědčením“ o znalosti dané problematiky, a to i ve vztahu k českému legislativnímu prostředí v rámci dané odbornosti.

99.         Co se týká samotného požadavku zadavatele na zapojení osob s autorizací do zpracování studie proveditelnosti, předseda Úřadu konstatoval, že jedinečnost předmětu plnění je pro posouzení dodržení zásady přiměřenosti určující, neboť si je možno představit situaci, kdy v rámci jedné veřejné zakázky bude požadavek na autorizaci u všech členů realizačního týmu opodstatněný, avšak na druhou stranu může nastat i situace, kdy nebude přiměřené požadovat autorizaci ČKAIT u žádného ze zpracovatelů. Úřad dodává, že sám v rámci napadeného rozhodnutí uvedl, že ačkoliv neexistuje právní přepis, který by stanovoval požadavek na kvalifikaci osoby, jež by byla oprávněna takový dokument zpracovat, neupírá zadavateli možnost takovou osobu v rámci kvalifikace požadovat (to Úřad dovodil z předmětu plnění veřejné zakázky, který však v rámci nového posouzení případu opětovně a detailněji posoudil, kdy za tímto účelem provedl i šetření). Úřad se v napadeném rozhodnutí primárně zabýval tím, že zadavatel u čtyř osob realizačního týmu („Specialista na technologická zařízení staveb“, „Specialista na železniční zabezpečovací zařízení“, „Specialista na trakční vedení“ a „Specialista na silnoproudou technologii“) požadoval stejný obor autorizace (technologické zařízení staveb), avšak nedostatečně posoudil složitost a rozsah předmětu šetřené veřejné zakázky.

100.     Jak již Úřad shora uvedl, v rámci napadeného rozhodnutí autorizaci u zpracovatelů studie proveditelnosti obecně připustil. Co se týká samotné četnosti tohoto požadavku – autorizace v oboru technologická zařízení staveb – u čtyř osob, Úřad uvádí, že při opětovném posouzení věci se detailněji zaměřil na předmět veřejné zakázky, ve vztahu ke kterému má být právě otázka přiměřenosti tohoto požadavku posuzována; uvedené ostatně výslovně vyplývá z ustanovení § 73 odst. 6 zákona, kde je uvedeno, že kritérium technické kvalifikace má zadavatel povinnost stanovit přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Úřad výše dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o veřejnou zakázku svým rozsahem a významem jedinečnou, a tomu tedy odpovídá i složitost předmětu veřejné zakázky, neboť se jedná zpracování studie proveditelnosti vysokorychlostní trati. Daná studie proveditelnosti v sobě zahrnuje kumulaci velkého množství nejen technických aspektů, které musí být řádně reflektovány a v předkládané studii zpracovány. V daném případě mají být v rámci studie proveditelnosti zpracovatelem navržena technická řešení specifické železniční dopravní stavby; jedná se tedy o studii proveditelnosti náročného technologického (a rozsáhlého) díla a zadavatelem je kladen důraz na technické řešení (a tedy technická odbornost zpracovatelů je zásadní). V šetřeném případě se nejedná např. o studii proveditelnosti nějakého běžného investičního záměru, i zde by však opět muselo nastoupit ze strany Úřadu individuální posouzení předmětu veřejné zakázky, o jak složitý předmět plnění se jedná a v jakém rozsahu je zadavatel oprávněn autorizaci členů řešitelského týmu požadovat. Nutno podotknout, že právě osoby zpracovatelů (resp. jejich odbornost) jsou nositeli míry „kvality“ díla a velmi významně determinují další osud investiční akce – v daném případě vysokorychlostní železniční trati. Ostatně i Ministerstvo dopravy, které Úřad v rámci šetření dané věci oslovil, ve svém vyjádření uvedlo, že jde o zcela specifickou železniční stavbu, a to především svým rozsahem tunelových částí (viz bod 50 a 51 odůvodnění tohoto usnesení), kdy nejen výstavba tunelů, ale i samotné projekční práce – a to i ve smyslu a rozsahu pro účely studie proveditelnosti, je bezesporu činností vysoce náročnou a specializovanou. Vzhledem ke složitosti předmětu veřejné zakázky je tedy možno přiklonit se k závěru, že je takový, zadavatelem stanovený, požadavek na členy řešitelského týmu opodstatněný, neboť ve vztahu k výše specifikovaným pozicím „Specialista na technologická zařízení staveb“, „Specialista na železniční zabezpečovací zařízení“, „Specialista na trakční vedení“ a „Specialista na silnoproudou technologii“ se váže právě autorizace dle § 5 odst. 3 písm. e) zákona o autorizaci a do určité míry předkládá zadavateli potvrzení o tom, že dotčené osoby se v dané oblasti orientují a v tomto směru byly jejich znalosti ověřeny nezávislou, k tomu určenou, organizací. Jak vyplývá např. z vyjádření ČKAIT v rámci zkoušky jsou ověřovány znalosti obecně závazných platných předpisů z oblasti stavebního práva, kdy ústní část zkoušky se pak zaměřuje cíleně na daný obor, ve kterém daná osoba hodlá získat autorizaci a vychází se především z jejího věcného zaměření prací. 

101.     Úřad uvádí, že při novém projednání věci provedl s ohledem na řešenou problematiku rozsáhlé šetření dotazováním u příslušných státních orgánů a na trhu projekčních společností tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že i přes přísně (nikoliv však excesivně a tedy nezákonně) nastavené podmínky k prokázání kvalifikace ve vztahu k požadavkům na členy realizačního týmu dodavatele se zadávacího řízení zúčastnili čtyři dodavatelé (jak vyplývá z protokolu o otevírání obálek ze dne 28. 6. 2017), což Úřad považuje s ohledem na náročnost a specifičnost předmětu veřejné zakázky (i stran přísně nastavené kvalifikace jak Úřad shora dovodil) za počet, který zajistí dostatečnou konkurenci nabídek a tedy hospodářskou soutěž. Na základě takového počtu nabídek lze rovněž dovodit, že se jedná o atraktivní veřejnou zakázku na trhu, neboť mezi subjekty působícími na relevantním trhu byl o ni zájem. Tu Úřad akcentuje, že jak vyplývá z odpovědí dvou z oslovených dodavatelů a dvou dotčených orgánů, požadavek je většinově považován za relevantní – PRODIN uvádí, že považuje požadavek na kvalifikaci za přiměřený a shledává jej za pro zadavatele odůvodněný vzhledem k předmětu veřejné zakázky (viz bod 61 odůvodnění tohoto usnesení) a STRABAG Rail soudí, že to je jeden z mála nástrojů současného zákona, kterým si zadavatel zabezpečuje účast pouze kvalifikovaných uchazečů o zpracování studie (viz bod 62 odůvodnění tohoto usnesení). Že zapojení takovýchto autorizovaných osob je běžnou praxí v prostředí České republiky, jakož i v zahraničí, a to zejména u rozsahem a složitostí natolik zásadních projektů, potvrzuje ve svém vyjádření také Ministerstvo dopravy i SFDI. Úřad uvádí, že dodavatelé SUDOP PRAHA a AF-CITYPLAN doručili Úřadu svá vyjádření až po uplynutí Úřadem stanovené lhůty pro zaslání těchto informací, resp. jejich vyjádření byla doručena až po shromáždění podkladů rozhodnutí ve věci a tedy až po vydání usnesení k podkladům rozhodnutí a tedy nelze na ně nahlížet a považovat je za podklad rozhodnutí. Lze však konstatovat, že tito dodavatelé zastávají obdobné stanovisko jako dodavatelé PRODIN a STRABAG Rail, právě i z tohoto důvodu nepovažoval Úřad za nezbytné tato vyjádření dodatečně činit podkladem rozhodnutí v dané věci, neboť potvrzovala závěry již dříve získaných vyjádření, která jsou podkladem pro rozhodnutí.

102.     Jediným dodavatelem, který nepovažuje šetřený požadavek zadavatele za nezbytný ani běžný (viz bod 63 odůvodnění tohoto usnesení) je dodavatel PRO CEDOP. I tento dodavatel však konstatuje určitou specifičnost předmětné studie. Dále PRO CEDOP uvádí, že by pro každý obor autorizace postačoval jeden zástupce, přičemž připouští, že kumulace pozic je možná i běžná (viz následující bod odůvodnění tohoto usnesení). K tomu Úřad uvádí, že názor dodavatele PRO CEDOP ohledně dostatečnosti jedné autorizované osoby je menšinový, oproti většinovému názoru ostatních dodavatelů, popř. oslovených státních institucí, kteří požadavek zadavatele považují za opodstatněný, přičemž jej ani problematickým nijak neshledávají. Dle Úřadu tak nelze, s ohledem na osamocené stanovisko dodavatele PRO CEDOP, dojít k závěru, že se jedná o podmínku, kterou by bylo možné považovat za diskriminační nebo nepřiměřenou (či dokonce excesivní), kdy je třeba reflektovat i skutečnost, že je to právě dodavatel PRO CEDOP, který aktivně proti danému požadavku zadavatele brojí.  

103.     Úřad rovněž podotýká, že zadavatel v bodě 8. 5. zadávací dokumentace uvedl, že „jedna fyzická osoba však může současně zastávat maximálně 2 pozice výše, vyjma vedoucího týmu“. Z uvedeného vyplývá, že místo čtyř autorizovaných osob by mohl dodavatel disponovat pouze dvěma osobami, přičemž každá by byla kvalifikovaná v rámci dvou odborností. S ohledem na skutečnost, že v zásadě se jedná o odbornost v příbuzných elektrotechnických (silnoproudých) oborech, je existence osob s těmito vícero odbornostmi možná a tímto i zadavatel do značné míry snížil své nároky na počet osob, které musí disponovat autorizací, protože pakliže dodavatel má ve svém řešitelském týmu členy, kteří jsou schopni zastat i dvě pozice, postačí takovému dodavateli pouze dvě osoby, které jsou nadány autorizací ve smyslu § 5 odst. 3 písm. e) zákona o autorizaci. Tuto skutečnost potvrdili rovněž dotázaní dodavatelé: PRODIN ve svém vyjádření uvedl, že se v praxi setkává s tím, že projektanti mají více autorizací (odborností), Strabag Rail uvádí, že např. u kategorií specialistů „Specialista na trakční vedení“ a „Specialista na silnoproudou technologii“ považuje za možné, aby jedna osoba zastávala obě pozice a PRO CEDOP dokonce uvádí, že to považuje za možné i běžné. Uvedená zadávací podmínka tak zmírňuje požadavky zadavatele, kdy dodavatel může prokázat kvalifikaci nižším počtem členů realizačního týmu.

104.     Úřad se mimo jiného, ve správním řízení při opětovném posuzování věci, zabýval otázkou časové návaznosti prací jednotlivých specialistů a otázkou možného prodloužení doby vypracování studie proveditelnosti v situaci, kdy části projektu vypracovává osoba bez autorizace, přičemž tyto části jsou následně autorizovanou osobu kontrolovány. Z odpovědí dodavatelů na otázku, zda činnosti jednotlivých specialistů na sebe navazují, nebo zda je obvyklejší, že tito specialisté tvoří podklady paralelně je zřejmé, že v průběhu prací dochází v praxi k prolínání obou pracovních principů, některé činnosti lze vykonávat paralelně a jiné nikoliv. Z šetření Úřadu vyplynulo, že vzhledem k závazným časovým limitům stanoveným v harmonogramu prací v rámci dokumentu „Zvláštní podmínky pro zpracování“ (který je součástí zadávacích podmínek) pro jednotlivé práce, resp. činnosti je model využití pouze jedné autorizované osoby hůře realizovatelný a to i s přihlédnutím, že některé práce jsou činěny paralelně a nelze tedy čekat, až je určitá část dokončena. Dle některých dodavatelů může mít tento model, kdy části studie proveditelnosti vypracovávají osoby bez autorizace a tyto části jsou následně kontrolovány osobou s autorizací vliv na prodlužování doby realizace. Úřad uvádí, že za této situace by pak mohlo dojít k narušení termínů v harmonogramu prací.

105.     Vzhledem k argumentaci předložené zadavatelem (viz body 13 a 16 odůvodnění tohoto usnesení) se Úřad snažil zodpovědět také otázku významnosti studie proveditelnosti ve vztahu k územnímu plánování a životnímu prostředí. Soulad územního plánování a poptávaného předmětu plnění šetřené veřejné zakázky je významnou vstupní podmínkou, pakliže v průběhu času dojde k záměru činit další úkony směrem k realizaci plánované vysokorychlostní trati. Úřad za účelem získání dalších podkladů pro rozhodnutí v dané věci oslovil Ministerstvo pro místní rozvoj, které mimo jiného zajišťuje výkon státní správy na úseku územního plánování. Byť z odpovědi osloveného Ministerstva pro místní rozvoj vyplývá, že není možno územní studii a studii proveditelnosti zaměňovat, popř. studii proveditelnosti jako územní studii využívat, nepovažuje Úřad odpověď Ministerstva pro místní rozvoj za takovou, která by dementovala závěr o přiměřenosti stanovených požadavků zadavatelem, vyslovený Úřadem při opětovném posouzení věci (viz bod 48 odůvodnění tohoto usnesení). Obdobné stanovisko předložilo také Ministerstvo životního prostředí ohledně procesu SEA, totiž že studie proveditelnosti není dle platné právní úpravy podkladem pro další rozhodovací činnost a nelze tedy na ní aplikovat proces SEA ve smyslu zákona, avšak i přes výše uvedené lze konstatovat, že zpracování hodnocení vlivů jednotlivých variant trasování na životní prostředí v rozsahu odpovídajícímu formálnímu procesu SEA je důležitým podkladem pro výběr varianty a její následné uplatnění do zásad územního rozvoje jednotlivých krajů a nelze na něj rezignovat ani v případě nenaplnění zákonného zmocnění pro vedení formálního procesu SEA ve vztahu ke studii proveditelnosti jako celku (viz bod 57 odůvodnění tohoto usnesení). Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že kvalitně zpracovaná studie proveditelnosti, může značným způsobem ovlivnit a zjednodušit (popř. snížit finanční náklady) navazujících projekčních prací i prací souvisejících s územním plánováním. Uvedené ostatně podporuje i vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj, které se vyjádřilo v tom smyslu, že v závislosti na svém obsahu může být studie proveditelnosti využitelná v rámci územního plánování např. při tvorbě územně plánovacích dokumentací, do nichž může být záměr železniční trati případně převzat i bez dalších změn (viz také bod 48 odůvodnění tohoto usnesení). Úřad se tedy vzhledem k výše uvedenému nemůže zcela ztotožnit s názorem vysloveným zadavatelem, že studie proveditelnosti bude mít fakticky stejný dopad na změny územně plánovacích dokumentací jako územní studie. K právě řečenému Úřad uvádí, že přes vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj, že nelze územní studii a studii proveditelnosti klást na roveň, lze připustit, že pořizovatel při zpracování územního plánu či případných změn územního plánu bude vycházet i ze studie proveditelnosti a že tato za jistých okolností může tedy ovlivňovat tvorbu dokumentů souvisejících s územním plánováním. To, v  jakém rozsahu budou případně záměry ze studie proveditelnosti převzaty do územní studie, pak bude záviset na pořizovateli; nicméně, jak vyplývá z výše uvedeného, lze připustit i variantu, že řádně zpracovaná studie proveditelnosti může velmi pozitivně ovlivnit (snížit) pracnost a náklady územní studie. Obdobně pak právě uvedené platí, jak vyplývá z již uvedeného, ve vztahu k procesu SEA.

106.     Úřad také nepřehlédl, a při posuzování věci zohlednil, že zadavatel rozlišuje kvalifikaci u domácích a zahraničních osob, u zahraničních osob je dodavatel povinen doklad o jejich autorizaci dle ČKAIT předložit až jako podmínku pro uzavření smlouvy (viz bod 85 odůvodnění tohoto usnesení), tedy ve vztahu k těmto osobám zadavatel své požadavky do určité míry zmírnil, časově rozvolnil, nicméně i přes to, že se jedná o již v jiném státě autorizované osoby, chce – vzhledem k rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky oprávněně – mít kvalifikovaně ověřeno, že taková osoba je dostatečně obeznámena mimo jiného i s legislativním prostředím České republiky, v jejímž legislativním rámci je předmětná studie zpracovávána.

107.     Vzhledem k právě uvedenému, zejména pak s ohledem na složitost a rozsah veřejné zakázky (tedy i dopad a význam poptávané studie proveditelnosti) považuje Úřad v tomto konkrétním případě zadavatelem stanovený požadavek v čl. 8.5 „Technická kvalifikace – seznam odborného personálu“ zadávací dokumentace na autorizaci ve smyslu § 5 odst. 3 písm. e) zákona o autorizaci u členů řešitelského týmu na pozicích Specialista na technologická zařízení staveb“, „Specialista na železniční zabezpečovací zařízení“, „Specialista na trakční vedení“ a „Specialista na silnoproudou technologii“ za přiměřený a tedy souladný se zákonem.

108.     S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad o zastavení správního řízení, jelikož nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení

Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu  hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží:

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy