číslo jednací: R0240/2017/VZ-08395/2018/321/ZSř

Instance II.
Věc I/6 Bochov – směr Praha
Účastníci
  1. Ředitelství silnic a dálnic ČR
  2. ROBSTAV stavby k. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2017
Datum nabytí právní moci 26. 3. 2018
Související rozhodnutí S0409/2017/VZ-36525/2017/523/GHo
R0240/2017/VZ-08395/2018/321/ZSř
Dokumenty file icon dokument ke stažení 397 KB

Č. j.: ÚOHS-R0240/2017/VZ-08395/2018/321/ZSř

 

Brno 26. března 2018

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 28. 12. 2017 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném zadavatelem -

  • Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0409/2017/VZ-36525/2017/523/GHo ze dne 13. 12. 2017 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 13. 10. 2017 na návrh ze dne 10. 10. 2017 podaný navrhovatelem -

  • ROBSTAV stavby k. s., IČO 27430774, se sídlem Na Stínadlech 495, Pražské předměstí, 397 01 Písek, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 10. 2017 Mgr. Filipem Toulem, advokátem, ev. č. ČAK 12749, se sídlem Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice, 

ve věci přezkoumání úkonů výše označeného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „I/6 Bochov – směr Praha“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006964, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 4. 2017,

jsem dle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

 

 Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0409/2017/VZ-36525/2017/523/GHo ze dne 13. 12. 2017

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel - Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“), odeslal dne 16. 3. 2017 k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného zadávacího řízení na veřejnou zakázku s názvem „I/6 Bochov - směr Praha“; oznámení o veřejné zakázce bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 3. 2017 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006964, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 4. 2017 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Ze zadávací dokumentace na veřejnou zakázku (dále jen „ZD“) vyplývá, že předmětem veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou 83 853 000 Kč bez DPH mělo být provedení stavebních prací v souladu se ZD a jejími přílohami. Ekonomická výhodnost nabídek měla být podle ZD hodnocena na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny.

3.             V bodě II. 1.3) oznámení o veřejné zakázce zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky následovně: „Jedná se o výměnu asfaltových vrstev v celé kategorijní šířce silnice S 11,5. Délka úpravy je 5,600 km. Před započetím stavebních prací je nutné instalovat dopravně inženýrská opatření. Dále bude v této fázi stavby nutné demontovat části bezpečnostních zařízení v podobě svodidel a zábradlí. Poté bude odfrézována stávající obrusná vrstva v tl. cca 170 mm. Po očištění odfrézovaného povrchu zametením bude provedena vizuální prohlídka za účasti technického dozoru stavebníka. Budou určeny lokality, které budou sanovány. Nezpevněná krajnice bude seříznuta do úrovně odfrézovaného povrchu vozovky a uvedena do požadovaného sklonu. Otevřené příkopy podél silnice I/6 budou strojně pročištěny a v některých místech zpevněny příkopovou tvarovkou. Propustky pod a podél komunikace budou pročištěny tlakovou vodou. Kolmá betonová čela propustků budou přebudovány (sic!) na šikmá čela. Po sanaci trhlin a plošných poruch podkladních vrstev bude přistoupeno k pokládce nových vrstev. “.

4.             V části 15. ZD zadavatel v rámci podmínek pro uzavření smlouvy podle § 104 zákona mimo jiné stanovil, že vybraný dodavatel je na písemnou výzvu zadavatele povinen předložit podle bodu 15.3 písm. b) ZD „doklad o vlastnictví obalovny nebo smluvním zajištění dodávek směsí v dopravní vzdálenosti v souladu s ČSN a TKP, s minimálním výkonem 150 t/hod“ (dále jen „doložení obalovny“), a dále podle bodu 15.3 písm. f) ZD „zkoušky typu živičných směsí, schválené ŘSD ČR, úsekem kontroly kvality staveb“ (dále jen „doložení zkoušky živičných směsí“).  

5.             Z protokolu z I. jednání komise o hodnocení a posouzení nabídek ze dne 31. 5. 2017 (dále jen „protokol I.“) vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 15 nabídek, z nichž nejnižší nabídkovou cenu v částce 45 764 824,55 Kč obsahovala nabídka dodavatele - ROBSTAV stavby k. s., IČO 27430774, se sídlem Na Stínadlech 495, Pražské předměstí, 397 01 Písek, který je ve správním řízení dále zastoupen na základě plné moci ze dne 10. 10. 2017 Mgr. Filipem Toulem, advokátem, ev. č. ČAK 12749, se sídlem Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice (dále jen „navrhovatel“). Z protokolu I. dále vyplývá, že komise zadavatele přistoupila k posouzení nabídkové ceny a splnění podmínek účasti u 3 účastníků, jejichž nabídky se po provedeném hodnocení umístily na prvních 3 místech, a tyto účastníky v návaznosti na učiněná zjištění vyzvala k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) a navrhovatele též k objasnění splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.

6.             V protokolu z III. jednání komise o hodnocení a posouzení nabídek ze dne 10. 7. 2017 je uvedeno, že komise doporučila zadavateli vybrat k uzavření smlouvy navrhovatele, jehož nabídka byla v návaznosti na objasnění MNNC a splnění podmínek účasti vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.

7.             Výzvou ze dne 18. 7. 2017 zadavatel následně v souladu s § 122 zákona vyzval navrhovatele, aby předložil originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci dle části 4. ZD, doklady vyžadované v rámci podmínek pro uzavření smlouvy dle části 15. ZD a doklady a údaje uvedené v ustanovení § 104 odst. 2 zákona (dále též jen „výzva“). Dne 16. 8. 2017 předložil navrhovatel zadavateli v reakci na výzvu soubor dokumentů (dále též jen „dokumenty součinnosti“).

8.             Z protokolu z V. jednání komise o hodnocení a posouzení nabídek ze dne 4. 9. 2017 (dále jen „protokol V.“) vyplývá, že se komise opětovně sešla z důvodu rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, neboť navrhovatel neposkytl součinnost při uzavření smlouvy. V protokolu V. je dále uvedeno, že komise doporučila zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku s účastníkem, který podal nabídku s druhou nejnižší nabídkovou cenou.

9.             Dne 15. 9. 2017 vydal zadavatel rozhodnutí a oznámení o vyloučení navrhovatele jako účastníka ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), které navrhovatel obdržel téhož dne. Rozhodnutí o vyloučení odůvodnil zadavatel tím, že navrhovatel neposkytl součinnost při uzavírání smlouvy podle § 124 odst. 1 zákona, neboť na výzvu zadavatele předložil ve vztahu k doložení obalovny „pouze dvě čestná prohlášení, kde je uvedeno, že má smluvně zajištěné dodávky asfaltových směsí“ a dále nesplnil požadavek na doložení zkoušky živičných směsí.    

10.         Proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatel brojil včas podanými námitkami ze dne 20. 9. 2017 (dále jen „námitky“), které byly zadavateli doručeny dne 22. 9. 2017. Námitky zadavatel odmítl rozhodnutím ze dne 4. 10. 2017 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

11.         Navrhovatel se s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách neztotožnil a dne 13. 10. 2017 podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonu zadavatele při zadávání veřejné zakázky ze dne 10. 10. 2017 (dále jen „návrh“), jímž se domáhal uložení nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí o vyloučení, včetně všech navazujících úkonů zadavatele. K návrhu navrhovatel přiložil vidimovanou listinu, opatřenou razítkem zadavatele, datem 16. 8. 2017, podpisem a prohlášením „převzatá součinnost 90 listů“ (dále též jen „potvrzení převzetí součinnosti“), jejímž prostřednictvím prokazoval, že dokumenty součinnosti předané zadavateli dne 16. 8. 2017 čítaly 90 listů.

12.         Doručením návrhu Úřadu došlo k zahájení správního řízení, které Úřad oznámil účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0409/2017/VZ-30113/2017/523/GHo ze dne 16. 10. 2017. Dne 17. 10. 2017 obdržel Úřad část dokumentace o zadávacím řízení v listinné podobě, dne 23. 10. 2017 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření k návrhu a zbývající část dokumentace. Dne 30. 10. 2017 doložil zadavatel Úřadu dokument s názvem „Diagnostický průzkum konstrukce vozovky silnice I/6 Bochov, směr Praha“ (dále jen „diagnostický průzkum“), v rozsahu 34 stran, který byl součástí dokumentů předaných navrhovatelem před podpisem smlouvy a který je rovněž součástí poskytnuté projektové dokumentace, přičemž nebyl ze strany zadavatele vyžadován dle čl. 15 zadávací dokumentace před podpisem smlouvy.

II.             Napadené rozhodnutí

13.         Dne 13. 12. 2017 vydal Úřad na základě posouzení návrhu a všech rozhodných skutečností rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0409/2017/VZ-36525/2017/523/GHo (dále jen „napadené rozhodnutí“).

14.         Výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl Úřad o tom, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v návaznosti na postup při předkládání dokladů na základě výzvy dle § 122 odst. 3 zákona vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení z důvodu, že navrhovatel nesplnil požadavky uvedené ve výzvě, jelikož k požadavku na doložení obalovny předložil pouze dvě čestná prohlášení, kde je uvedeno, že má smluvně zajištěné dodávky asfaltových směsí, a dále nesplnil požadavek na doložení zkoušky živičných směsí, aniž by zajistil, aby bylo možno zpětně ověřit, jaké dokumenty a v jakém počtu od navrhovatele na výzvu podle § 122 odst. 3 zákona skutečně obdržel, když navrhovatel tvrdí a údajným potvrzením zadavatele dokládá, že zadavateli požadované dokumenty předložil dne 16. 8. 2017 v rámci souboru dokumentů v celkovém počtu 90 listů, za situace, kdy z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá ani počet předaných dokumentů, resp. listů, čímž se stal postup zadavatele zpětně nepřezkoumatelným, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

15.         Ve výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

16.         Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0409/2017/VZ.

17.         Ve výroku IV. napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli povinnost k úhradě paušální částky nákladů řízení ve výši 30 000 Kč.

III.           Námitky rozkladu

18.         Dne 28. 12. 2017 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 13. 12. 2017. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

19.         Zadavatel rozkladem napadá napadené rozhodnutí v celém rozsahu a poukazuje, že Úřad shledal pochybení zadavatele pouze v tom, že nezajistil, aby bylo možné zpětně ověřit, jaké dokumenty a v jakém počtu navrhovatel zadavateli v rámci dokumentů součinnosti dne 16. 8. 2017 předložil. Zadavatel s takovou argumentací nesouhlasí, což odůvodňuje tím, že právní názor Úřadu nezohledňuje reálné souvislosti, neboť by takový výklad mohl znamenat zásadní dopad do běžné praxe, kdy by zadavatelé museli provádět vždy zevrubnou kontrolu toho, co je doručováno a pořídit o tom určitý záznam.

20.         Zadavatel akcentuje, že Úřad nemůže klást na zadavatele veškerou odpovědnost za přezkoumatelnost každého dílčího úkonu a obsahu dokumentace o zadávacím řízení. Zadavatel se proto domnívá, že naznačený přístup není prakticky realizovatelný a vedl by k nutnosti trvat na předkládání veškerých materiálů v elektronické formě.

21.         Dle názoru zadavatele však musí nést část odpovědnosti i navrhovatel, který mohl a měl doložit, kolik listů obsahovaly dokumenty, pro které byl vyloučen a které měly být dle jeho tvrzení součástí dokumentů součinnosti. Zadavatel v této souvislosti poukazuje, že dokumenty součinnosti, které byly Úřadu předloženy jako součást dokumentace o zadávacím řízení, čítají 50 listů, zadavatel dodatečně doložil Úřadu diagnostický průzkum obdržený od navrhovatele v rozsahu 34 listů, rozdíl oproti navrhovatelem tvrzené předávce dokumentů součinnosti tedy tvoří 6 listů. Navrhovatel měl proto dle názoru zadavatele prokázat, zda těchto 6 listů obsahovalo dokumenty, pro jejichž absenci byl navrhovatel vyloučen. Zadavatel má rovněž za to, že je na navrhovateli, aby zajistil, že s jím předkládanými materiály bude obtížné manipulovat, tj. například vazbou, číslováním stránek, vytvořením seznamu dokumentů apod.

22.         Zadavatel doplňuje, že za situace, kdy vznikne pochybnost o rozsahu či obsahu předložené dokumentace nelze automaticky tuto okolnost vykládat v neprospěch zadavatele, ale naopak je třeba vycházet z předpokladu, že zadavatel uchovává dokumentaci o veřejné zakázce v souladu s § 216 odst. 1 zákona, dokud není jednoznačně prokázán opak.

23.         K bodu 75. odůvodnění napadeného rozhodnutí zadavatel namítá, že počet listů na převzatých dokumentech vyznačit sice mohl, nicméně namísto pochybností o rozsahu by mohly vzniknout pochybnosti o obsahu předkládané dokumentace.

24.         Úřad tedy dle názoru zadavatele nemůže presumovat nezákonný postup zadavatele bez přihlédnutí k dalším okolnostem. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že neměl důvod s dokumentací jakkoliv manipulovat a chtěl-li by navrhovatele z účasti v zadávacím řízení vyloučit, mohl tak jednoduše učinit s odkazem na skutečnost, že navrhovatel nedodržel lhůtu pro předložení dokladů dle § 122 odst. 3 zákona, jak potvrzuje i Úřad v bodě 68. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Navrhovatel je pak dle názoru zadavatele motivován k uvádění nepravdivých tvrzení snahou docílit zrušení rozhodnutí o vyloučení.

25.         Zadavatel má proto za to, že namítané přenesení odpovědnosti za přezkoumatelnost dokumentace na zadavatele je nesprávné a v praxi neproveditelné.

Závěr rozkladu

26.         Zadavatel vzhledem k uplatněným rozkladovým námitkám navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil a správní řízení zastavil, případně aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele

27.         Dne 10. 1. 2017 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podanému rozkladu ze dne 9. 1. 2017, v němž navrhovatel uvedl, že trvá na svých stanoviscích a doplnil, že je věcí a odpovědností navrhovatele (patrně míněno zadavatele; poznámka předsedy Úřadu), aby zajistil, že se počet přijatých dokumentů od okamžiku jejich převzetí nezmenší. Dle navrhovatele tato okolnost nebyla zajištěna a napadené rozhodnutí tak bylo vydáno v souladu s právními předpisy.

IV.          Řízení o rozkladu

28.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

29.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

30.         Úřad rozhodl ve všech výrocích napadeného rozhodnutí správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

31.         Zadavatel většinu svých námitek směřuje proti závěru napadeného rozhodnutí, že je to zadavatel, kdo odpovídá za vedení dokumentace o zadávacím řízení v takové kvalitě, aby bylo možno postup zadavatele zpětně přezkoumat. K uvedené klíčové sporné otázce uvádím níže svá právní stanoviska.

Relevantní právní ustanovení

32.         Před vlastním vypořádáním námitek poukazuji na zákonná východiska pro posouzení věci.

33.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.  

34.         Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

35.         Podle § 104 odst. 1 zákona může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele, úspěšný výsledek zkoušek vzorků, předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací, je-li to k plnění veřejné zakázky nezbytné, přijetí určité formy spolupráce podle § 37 odst. 4 zákona, nebo bližší podmínky součinnosti před uzavřením smlouvy.

36.         Podle § 122 odst. 3 zákona odešle zadavatel vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici, dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 odst. 1 zákona, a informací a dokladů podle § 104 odst. 2 písm. a) a b) zákona, je-li vybraný dodavatel právnickou osobou; v takovém případě se postupuje podle § 46 odst. 1 zákona obdobně.

37.         Podle § 122 odst. 4 zákona zadavatel v případě výzvy podle § 122 odst. 3 zákona postupuje obdobně podle § 46 odst. 1 zákona. Podle § 122 odst. 5 zákona zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle odstavce 3 nebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.

38.         Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

39.         Podle § 216 odst. 2 zákona je zadavatel povinen pořizovat dokumentaci o zadávacím řízení takovým způsobem, aby byl schopen v případě potřeby doložit dokumentaci k aktuální fázi zadávacího řízení.

K postupu zadavatele

40.         Zadavatel namítá, že zobecnění požadavku na zajištění toho, aby bylo možné zpětně ověřit, jaké doklady a v jakém počtu zadavatel od navrhovatele obdržel, není prakticky realizovatelné, neboť povede k potížím při kontrole přijímaných dokumentů a vedení dokumentace o zadávacím řízení a ve svém důsledku k nutnosti trvat na předkládání veškerých materiálů v elektronické formě nebo k dovození povinnosti pořídit o každé doručované písemnosti určitý záznam.

41.         K posouzení důvodnosti námitky zadavatele je třeba si nejprve ujasnit, jaké požadavky Úřad argumentací napadeného rozhodnutí na zadavatele vlastně klade.

42.         Zadavatel je ve smyslu § 6 zákona povinen v zadávacím řízení postupovat v souladu se zásadou transparentnosti. Uvedená povinnost zadavatele zavazuje jednat tak, aby zadávací řízení probíhalo „průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem“ a aby nevznikaly pochybnosti „o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“ (výklad zásady transparentnosti citován dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 131/2007 - 131 ze dne 12. 5. 2008).

43.         Zadavatel je povinen zajistit transparentnost všech svých úkonů. Požadavek transparentnosti se tedy vztahuje i na způsob, jakým zadavatel vede dokumentaci o zadávacím řízení, jakož i na způsob evidence přijímaných písemností a podkladů, na jejichž základě činí zadavatel v zadávacím řízení své úkony, v nyní projednávané věci rozhodnutí o vyloučení.

44.         K učinění závěru o porušení zásady transparentnosti v zadávacím řízení pak obecně vzato postačí, vzniknou-li důvodné pochybnosti o tom, zda zadavatel postupoval v zadávacím řízení řádně a v souladu se zákonem, aniž by příslušné pochybení zadavatele muselo být nade vši pochybnost prokázáno. Na podporu své argumentace odkazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. 9. 2010, v němž označený soud konstatoval, že „…podmínkou dodržení zásady transparentnosti je tedy průběh zadávacího řízení takovým způsobem, který se navenek jeví jako férový a řádný. (…) Porušení zásady transparentnosti nastává nezávisle na tom, zda se podaří prokázat konkrétní porušení některé konkrétní zákonné povinnosti.“.

45.         K nedodržení zásady transparentnosti tak může za daných okolností dojít i tehdy, kdy bude v návaznosti na objektivní okolnosti věci existovat důvodná pochybnost o rozsahu dokumentů součinnosti převzatých zadavatelem, kterou v důsledku postupu zadavatele nebude možné vyjasnit a v důsledku čehož bude rozhodnutí o vyloučení vydané zadavatelem na základě těchto dokumentů zpětně neověřitelné a nepřezkoumatelné. 

46.         V dané věci bylo zjištěno, že zatímco navrhovatel předložil Úřadu potvrzení převzetí součinnosti, které má prokazovat doložení dokumentů součinnosti v rozsahu 90 listů, dokumentace o zadávacím řízení obsahovala pouze dokumenty součinnosti v rozsahu 50 listů. Zadavatel, který žádný doklad o počtu skutečně převzatých listů nepředložil, později doložil Úřadu diagnostický průzkum v rozsahu 34 listů, který měl obdržet spolu s dokumenty součinnosti na výzvu dle § 122 odst. 3 zákona.

47.         Již z takto nastíněného stavu je zřejmé, že zadavatel nejednal zcela průhledným způsobem, když diagnostický průzkum nezahrnul do dokumentace o zadávacím řízení předložené ve stanovené lhůtě Úřadu, přestože se jednalo o úkon, jímž navrhovatel reagoval na výzvu k poskytnutí součinnosti dle § 122 odst. 3 zákona a který z obecného pohledu mohl nezávisle na posouzení zadavatele obsahovat skutečnosti podstatné pro posouzení poskytnutí součinnosti před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Za těchto okolností není rozhodné, zda byl diagnostický průzkum výzvou vyžadován nebo zda se jedná o povinně uchovávané dokumenty ve smyslu § 216 odst. 1 zákona. V tomto směru se zcela ztotožňuji s právním názorem Úřadu vyjádřeným v bodě 71. odůvodnění napadeného rozhodnutí, že diagnostický průzkum součástí dokumentace o zadávacím řízení být měl, a to bez ohledu na případné posouzení účelnosti takového zařazení ze strany zadavatele.

48.         Již opožděné doložení diagnostického průzkumu Úřadu tedy představuje okolnost, která svědčí pro pochybnosti o řádném vedení dokumentace o zadávacím řízení zadavatelem, potažmo o transparentnosti jeho postupu.

49.         Jak bylo výše řečeno, zadavatel předložil v rámci dokumentace o zadávacím řízení 50 listů dokumentů součinnosti, které doložením diagnostického průzkumu později rozšířil na rozsah 84 listů. Navrhovatel ve správním řízení doložil potvrzení převzetí součinnosti, potvrzující předání dokumentů součinnosti v rozsahu 90 listů. Potvrzení převzetí součinnosti bylo mimo jiné opatřeno razítkem zadavatele a podpisem přejímající osoby. Navrhovatel tedy vznesl důvodnou pochybnost o tom, zda zadavatel učinil součástí dokumentace o zadávacím řízení všechny dokumenty součinnosti, které od navrhovatele dne 16. 8. 2017 převzal, a zda tedy zadavatel při vedení dokumentace o zadávacím řízení a evidenci dokumentů součinnosti postupoval v souladu se zákonem, zejména se zásadou transparentnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona. Navrhovatel na svém tvrzení v průběhu celého správního řízení setrval a zadavatel uvedené pochybnosti ničím nevyvrátil.

50.         V dané věci tedy zůstává nadále spornou klíčovou otázkou, kolik měly dokumenty součinnosti předložené navrhovatelem dne 16. 8. 2017 na výzvu dle § 122 odst. 3 zákona listů, aby bylo možno následně posoudit, jaké všechny listiny v nich byly obsaženy, tj. zda dokumenty součinnosti zahrnovaly i dokumenty k doložení obalovny a doložení zkoušky živičných směsí.

51.         V této souvislosti ve shodě s bodem 68. odůvodnění napadeného rozhodnutí poukazuji, že vztah mezi zadavatelem a navrhovatelem v zadávacím řízení je vztahem soukromoprávním (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 2/2013 - 46 ze dne 24. 4. 2013). Tato skutečnost se však nedotýká vedle stojící samostatné povinnosti zadavatele jednat v souladu se zásadou transparentnosti a zajistit přezkoumatelnost svých úkonů v zadávacím řízení. V tomto směru sděluji, že se ztotožňuji s tím, že zadavatel nemůže prokázat negativní skutečnosti (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Azs 35/2006 - 104 ze dne 26. 7. 2006), tedy skutečnost, že mu některé dokumenty nebyly doručeny, zadavatel je však v intencích zásady transparentnosti povinen vynaložit úsilí za účelem prokázání toho, jaké dokumenty, potažmo v jakém rozsahu mu skutečně doručeny byly.

52.         Zde dále poukazuji, že zatímco navrhovatel ve správním řízení předložil potvrzení převzetí součinnosti opatřené razítkem zadavatele, jehož pravost ani zadavatel nezpochybňuje, zadavatel v rámci dokumentace o zadávacím řízení nepředložil žádné potvrzení toho, jaké dokumenty vlastně dne 16. 8. 2017 od navrhovatele převzal, ani že jím evidované dokumenty součinnosti jsou úplné a nebylo s nimi manipulováno.

53.         V návaznosti na výše uvedené konstatuji, že mám pochybnosti o rozsahu dokumentů součinnosti předaných zadavateli dne 16. 8. 2017 za důvodné.

54.         Současně akcentuji, že zadavatel neučinil nic, čím by bylo možno dané pochybnosti objasnit či rozptýlit, kdy výše zmíněné pozdní dodání diagnostického průzkumu pochybnosti o řádně vedené dokumentaci o zadávacím řízení jen dále posiluje. V zájmu dodržení zásady transparentnosti je zadavatel povinen volit vždy takový postup, jehož zákonnost bude schopen obhájit a který nebude vyvolávat pochybnosti o regulérnosti zadávacího řízení. Za těchto okolností, zejména s ohledem na absenci relevantních podkladů ze strany zadavatele, tedy Úřad v rámci zjišťování skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 správního řádu, již fakticky nemůže zpětně přezkoumat rozsah předaných dokumentů součinnosti.  

55.         Za situace, kdy není jednoznačné, jaké dokumenty co do obsahu a rozsahu navrhovatel zadavateli na výzvu podle § 122 odst. 3 zákona vlastně předložil, a tedy není ani zřejmé, zda dokumentace o zadávacím řízení obsahuje všechny dokumenty, které obsahovat má, vznikají též pochybnosti o tom, zda zadavatel disponoval dostatečnými podklady pro další postup v zadávacím řízení, tj. zda byl v daném případě oprávněn vyloučit navrhovatele z účasti v zadávacím řízení právě z důvodu neposkytnutí součinnosti v rozsahu nesplnění požadavků na doložení obalovny a na doložení zkoušky živičných směsí. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu též skutečnost, že navrhovatel podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku a zadavatel tak musel mít před vydáním rozhodnutí o vyloučení postaveno najisto, že navrhovatel podmínky zadávacího řízení skutečně nesplnil a musí být ve smyslu § 122 odst. 5 zákona vyloučen.

56.         V tomto smyslu se tedy plně ztotožňuji se závěrem Úřadu v bodě 75. odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž Úřad uvedl, že přezkoumatelnost rozsahu dokumentů součinnosti je úkolem zadavatele a konkrétně konstatoval následující: „K tomu Úřad uvádí, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí v šetřeném případě, tedy v situaci, kdy zadavatel hodlá vyloučit účastníka zadávacího řízení z toho důvodu, že určité dokumenty před podpisem smlouvy nedoložil, jedině takový postup zadavatele, kdy zadavatel zajistí, aby bylo jednoznačně přezkoumatelné, jaké dokumenty a v jakém počtu od navrhovatele v rámci doložení dokladů na základě výzvy k předložení dokladů skutečně obdržel. Úřad je toho názoru, že uvedený požadavek není nepřiměřený, když zadavateli například nic nebránilo, aby při potvrzení převzetí dokumentů od navrhovatele dne 16. 8. 2017 sám vyznačil na toto potvrzení pro vyloučení veškerých nejasností přinejmenším počet převzatých listů. Zadavatel naopak svůj postup v souvislosti s převzetím dokumentů předávaných navrhovatelem na výzvu podle § 122 odst. 3 zákona dále znečitelnil tím, že část dokumentů (konkrétně diagnostický průzkum), kterou předložil navrhovatel zadavateli na výzvu k předložení dokladů, neučinil součástí dokumentace o zadávacím řízení a nakládal s ní odděleně.“

57.         Řádné vedení dokumentace o zadávacím řízení představuje nezbytnou podmínku transparentnosti zadávání veřejné zakázky, jakož i následné přezkoumatelnosti jednotlivých úkonů zadavatele ze strany Úřadu. Za situace, kdy není postaven najisto ani rozsah dokumentů, které navrhovatel zadavateli na výzvu podle § 122 zákona předložil, je však věcný přezkum, tj. posouzení toho, zda dokumenty součinnosti po obsahové stránce vyhovují či nevyhovují požadavkům ZD a zákona,fakticky vyloučen.

58.         Zadavatel, který ovládá zadávací řízení, má přitom k dispozici celou řadu možností, jimiž může pochybnostem o obsahu přejímaných dokumentů předcházet.

59.         Jak již uvedl Úřad ve výše citovaném bodě 75. odůvodnění napadeného rozhodnutí, zadavatel mohl na přebíraných dokumentech součinnosti vyznačit přinejmenším počet převzatých listů. Přiměřená evidence přebíraných dokumentů, jež se mají stát součástí dokumentace o veřejné zakázce, nepředstavuje pro zadavatele nijak extenzivní zátěž a zadavatel uvedeným postupem získá větší jistotu o obsahu dokumentace a bude disponovat určitou formou dokladu i pro případ možného sporu. Přestože zákon výslovně nestanoví, jakým způsobem má zadavatel při přijímání a následné evidenci přebíraných dokumentů postupovat, v intencích zásady transparentnosti lze určitý způsob evidence přejímaných dokumentů, včetně pořízení relevantního záznamu, jen doporučit.

60.         V této souvislosti dále poukazuji, že zadavatel má dále možnost ve smyslu § 104 odst. 1 písm. e) zákona stanovit bližší podmínky součinnosti před uzavřením smlouvy. V rámci tohoto oprávnění mohl zadavatel stanovit požadavky například na určitou formu předkládaných dokumentů součinnosti, která manipulaci s rozsahem a obsahem předkládaných dokumentů znesnadní. Předkládání veškerých materiálů v elektronické formě není jedinou cestou, jak předmětné povinnosti dostát, byť i tu je obecně vzato možné doporučit.

61.         Uvedenými způsoby však zadavatel není nijak vázán a dle vlastního uvážení je oprávněn zvolit jakýkoliv jiný postup v zadávacím řízení, jímž zajistí, aby pochybnosti o převzetí, rozsahu, ani obsahu dokumentů předkládaných účastníky zadávacího řízení nevznikaly.

62.         S námitkou zadavatele, že zajištění toho, aby bylo možné zpětně ověřit, jaké dokumenty a v jakém počtu navrhovatel zadavateli předložil, není v praxi realizovatelné, se tedy neztotožňuji. Požadavek na určitý standard evidence přijímaných dokumentů mám současně za přiměřený povinnosti zadavatele umožnit kontrolovatelnost a přezkoumatelnost svých úkonů.

63.         Pro úplnost poukazuji, že zadavatel nevyužil ani svého oprávnění podle § 46 odst. 1 zákona ve spojení s § 122 odst. 4 zákona a navrhovatele pro vyloučení pochybností nevyzval k objasnění nebo doplnění dokladů, které dle jeho názoru v dokumentech součinnosti absentovaly. Zadavatel tak nevynaložil žádné úsilí k ověření zjištění, zda navrhovatel skutečně podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nesplňuje, nebo se jedná toliko o nejasnosti, které navrhovatel ve stanovené lhůtě vyjasní či odstraní.

64.         Aniž bych jakkoliv zpochybňoval, že právní institut objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů podle § 46 odst. 1 zákona je koncipován toliko jako oprávnění, nikoliv povinnost zadavatele, s ohledem na zásadu přiměřenosti dle § 6 zákona a smysl zákona, jenž je reprezentován právě výše zmíněným zájmem na získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky, je namístě použití uvedeného právního institutu zvážit, a to zvláště za situace, kdy požadovaná forma dokumentů součinnosti umožňuje manipulaci (nesvázané, nečíslované listy bez obsahového seznamu) a zadavatel nevede takovou evidenci přejímaných dokumentů, která by umožnila prokázání neměnnosti a rozsahu přejímaných dokumentů. V případě, že zadavatel žádná relevantní opatření neučiní, vystavuje se tím riziku, že v případě sporu nebude disponovat žádným relevantním podkladem k prokázání svého tvrzení a vyvstanou tak pochybnosti o férovosti jeho postupu.

65.         Zadavatel je tedy povinen v zadávacím řízení jednat takovým způsobem, aby byl schopen v případě sporu svůj postup obhájit, včetně možnosti předložit relevantní důkazní prostředky.

66.         K výše uvedenému předběžně shrnuji, že zadavatel v zadávacím řízení nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti, když nezajistil, aby bylo možno zpětně ověřit, jaké dokumenty součinnosti od navrhovatele skutečně obdržel, čímž se stal jeho postup zpětně nepřezkoumatelným.

K ostatním námitkám zadavatele

67.         Zadavatel dále namítá, že část odpovědnosti musí nést též navrhovatel, a to zejména v podobě povinnosti zajistit soubor předkládaných dokumentů proti manipulaci.

68.         K uvedené námitce sděluji, že navrhované způsoby, tj. například vazba, číslování stránek či vytvoření seznamu stránek, usnadňují kontrolu úplnosti obsahu a zadavatel si mohl uvedenou formu vyžádané součinnosti ve smyslu § 104 odst. 1 písm. e) zákona vymínit, což neučinil. Bez takto formulovaného požadavku nelze navrhovateli, který může legitimně jednat s důvěrou v zadavatele, absenci těchto formálních opatření přičítat k tíži. Je třeba také zmínit, že v nyní projednávané věci je to pouze navrhovatel, kdo poskytnutí součinnosti doložil, a to prostřednictvím potvrzení převzetí součinnosti. Navrhovatel tedy svá tvrzení doložil, doručení dokumentů součinnosti prokázal a o jejich rozsahu v dokumentaci o zadávacím řízení vznesl důvodnou pochybnost, kterou zadavatel ničím nevyvrátil.

69.         K námitce zadavatele, že navrhovatel byl ve správním řízení povinen prokázat, co bylo obsahem listů, které dle svého tvrzení zadavateli doložil a zadavatel nezahrnul do dokumentace o veřejné zakázce, konstatuji, že takové prokazování může být v praxi obtížné a doplňuji, že právě z důvodu, že tento obsah již není možné zpětně ověřit, byl postup zadavatele shledán nepřezkoumatelným. Skutečnost, zda navrhovatel předložil zadavateli všechny dokumenty vyžadované výzvou podle § 122 odst. 3 zákona, tedy představuje pro výroky napadeného rozhodnutí skutečnost vedlejší, tj. skutečnost, kterou bude možné posoudit až v návaznosti na vyřešení nejasnosti o rozsahu dokumentů předaných navrhovatelem zadavateli dne 16. 8. 2017. Námitku mám proto pro závěry v tomto správním řízení za nedůvodnou. 

70.         Zadavatel dále namítá, že dokud není jednoznačně prokázán opak, má být vycházeno z předpokladu, že zadavatel uchovává dokumentaci o zadávacím řízení v souladu s § 216 odst. 1 zákona. Zadavatel doplňuje, že v opačném případě by mohl být navrhovatel motivován k uvádění nepravdivých informací s cílem zvrátit úkony zadavatele v zadávacím řízení. K označené argumentaci sděluji, že presumpce zákonnosti postupu zadavatele byla v nyní projednávané věci narušena právě v návaznosti na zjištění pochybností o rozsahu dokumentů součinnosti.

71.         Zatímco navrhovatel předložil potvrzení převzetí součinnosti, a tedy určitou formu dokladu o tom, že zadavateli na výzvu podle § 122 odst. 3 zákona doložil 90 listů dokumentů součinnosti, zadavatel žádným způsobem rozsah převzatých listin nedoložil, když obsahem dokumentace o zadávacím řízení bylo pouze 50 listů, k nimž zadavatel posléze doplnil diagnostický průzkum v rozsahu 34 stran. S ohledem na zřejmé pochybnosti o rozsahu dokumentů součinnosti, které vznikly v návaznosti na jednání zadavatele, který neučinil žádné opatření k tomu, aby bylo této pochybnosti zabráněno, mám námitku za bezpředmětnou.

72.         Shora označený stav má naopak za následek porušení zásady transparentnosti, neboť je narušena průhlednost, kontrolovatelnost a čitelnost zadávacího řízení (ve smyslu shora citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 131/2007 - 131 ze dne 12. 5. 2008), což samo o sobě představuje skutečnost, za kterou v zadávacím řízení odpovídá zadavatel. Nelze rovněž opomenout, že v dané věci měl sporný rozsah dokumentů součinnosti význam pro další úkony zadavatele v zadávacím řízení, zejména rozhodnutí o vyloučení, a tedy i pro možný vliv na výběr dodavatele.

73.         Zadavatel také namítá, že pokud by na přebíraných dokumentech vyznačil počet listů, mohl by navrhovatel zpochybnit obsah. K uvedené námitce sděluji, že takový postup nelze předjímat a jedná se tak toliko o spekulativní námitku, jdoucí nad rámec nyní projednávané věci. Pouze stručně proto poukazuji, že označený alternativní případ by se od této věci specifickými okolnostmi odlišoval, neboť zadavatel by v dané věci zejména disponoval jinými doklady vztahujícími se k nabídce navrhovatele.

74.         Obdobně zadavatel namítá, že by mohl být navrhovatel (popřípadě další účastníci v jiných zadávacích řízeních) motivován k uvádění nepravdivých tvrzení s cílem odvrátit rozhodnutí o vyloučení z důvodu neposkytnutí součinnosti podle § 122 odst. 5 zákona. K tomu sděluji, že právě v zájmu předcházení takovému postupu je zadavatel povinen přijmout opatření k tomu, aby mohl prokázat, jaké dokumenty od účastníků zadávacího řízení převzal a jaké dokumenty tak posuzuje. V daném kontextu však nelze ani opomenout tu skutečnost, že doložení součinnosti podle § 122 odst. 3 zákona směřuje z povahy věci spíše jen k odstranění posledních formálních překážek pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, kdy vybraný dodavatel zpravidla již většinu zadávacích podmínek splnil.

75.         Účastníci zadávacího řízení obecně vynakládají nemalé úsilí a prostředky za účelem uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a nelze na ně primárně nahlížet jako osoby s nepoctivými úmysly vůči zadavateli. Tvrzení zadavatele, že by navrhovatel mohl být motivován k uvádění nepravdivých tvrzení, proto považuji za spekulativní a neodůvodněné, neboť je to nakonec navrhovatel, kdo odevzdáním příslušných dokumentů součinnosti do dispozice zadavatele jedná se značnou důvěrou, že zadavatel bude s těmito dokumenty řádně a v souladu s jejich určením nakládat. V tomto kontextu poukazuji, že primárním cílem zadavatele v zadávacím řízení je uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s dodavatelem, který splnil podmínky účasti a jehož nabídka bude vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, nikoliv snaha o to, aby byl vybraný dodavatel pro administrativní pochybení při poskytování součinnosti vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

76.         Za daných okolností mám též za nepodstatnou námitku zadavatele, že neměl důvod s dokumenty součinnosti manipulovat, neboť mohl navrhovatele vyloučit již na základě nedodržení lhůty ve výzvě dle § 122 odst. 3 zákona. Zde ve shodě s bodem 68. odůvodnění napadeného rozhodnutí připomínám, že prominutí zmeškání lhůty je ve smyslu § 46 odst. 1 zákona ve spojení s § 122 odst. 4 zákona zákonem předvídaný a dovolený postup v zadávacím řízení. Skutečnost, že zadavatel v dané věci zmeškání lhůty navrhovateli implicitně prominul, pak nemůže mít za následek snížení odpovědnosti zadavatele za další postup v zadávacím řízení.

77.         V návaznosti na shora uvedené shrnuji, že jsem na základě zhodnocení všech relevantních okolností konkrétního případu dospěl k závěru, že tyto okolnosti odůvodňují závěr, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky porušil zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, když nezajistil, aby bylo zpětně přezkoumatelné, jaké dokumenty součinnosti a v jakém počtu od navrhovatele dne 16. 8. 2017 obdržel.

78.         Vzhledem k výše uvedenému konstatuji, že jsem dospěl k závěru, že žádná ze zadavatelem uplatněných rozkladových námitek nesvědčí pro nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí, a proto tyto námitky souhrnně odmítám jako nedůvodné.

K obecné zákonnosti napadeného rozhodnutí

79.         K zákonnosti napadeného rozhodnutí a postupu Úřadu v řízení, které mu předcházelo, konstatuji, že jsem v této souvislosti především přezkoumal, zda Úřad před vydáním rozhodnutí dostatečně zjistil skutkový stav věci, zda na zjištěný skutkový stav správně aplikoval zákon a další právní předpisy a zda ve správním řízení nedošlo k takové procesní chybě, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

80.         Na základě zhodnocení výše uvedeného shrnuji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností a na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení zákona, která interpretoval ve světle příslušné judikatury. Úřad současně všechny podklady pro vydání napadeného rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě vyhodnotil, že zadavatel porušil zákon a že byly naplněny zákonné podmínky pro uložení nápravného opatření. Úřad rovněž uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za srozumitelné, vnitřně bezrozporné a přezkoumatelné. Uzavírám, že jsem v dotčeném případě nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí.

VI.          Závěr

81.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

82.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení     

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží:

1.             Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

2.             Mgr. Filip Toul, advokát, Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz

Omluva

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, sídlem Brno, třída Kpt. Jaroše 7, PSČ 604 55, IČO 65349423, se tímto omlouvá společnosti RegioJet a.s., sídlem Brno, Náměstí Svobody 86/17, PSČ 602 00, IČO 28333187, za obsah tiskových zpráv nazvaných „Flixbus soutěží férově, odmítl snahy konkurence o koordinaci cen“ a „Výzvy k dodržování cen jsou ze soutěžního hlediska problematické“ zveřejněných na internetových stránkách www.uohs.cz dne 13. 5. 2019, neboť tyto nevyváženě a zavádějícím způsobem informovaly o postupu společnosti RegioJet a.s. vůči FlixBus CZ s.r.o., sídlem Havlíčkova 1029/3, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO 6015697, ve sporu o případné podnákladové ceny této společnosti, čímž bylo neoprávněně zasaženo do pověsti společnosti RegioJet a.s.