číslo jednací: S0355/2017/VZ-36354/2017/544/IKo

Instance I.
Věc Komplexní revitalizace panelového domu ul. Palackého 3961-3962, Chomutov
Účastníci
  1. CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2017
Datum nabytí právní moci 26. 3. 2018
Související rozhodnutí S0355/2017/VZ-36354/2017/544/IKo
R0235/2017/VZ-03297/2018/323/PMo
Dokumenty file icon dokument ke stažení 435 KB

Č. j.: ÚOHS-S0355/2017/VZ-36354/2017/544/IKo

 

Brno: 12. prosince 2017

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v řízení o přestupcích zahájeném dne 25. 10. 2017 z moci úřední, jehož účastníkem je:

  • obviněný – CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s., IČO 27341313, se sídlem Křižíkova 1098/6, 430 01 Chomutov,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, obviněným – CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s., IČO 27341313, se sídlem Křižíkova 1098/6, 430 01 Chomutov – v souvislosti s veřejnou zakázkou „Komplexní revitalizace panelového domu ul. Palackého 3961-3962, Chomutov“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 23. 2. 2017,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s., IČO 27341313, se sídlem Křižíkova 1098/6, 430 01 Chomutov – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0301/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu dne 31. 7. 2017 podaného navrhovatelem – Stavební a obchodní společnost Most spol. s r.o., IČO 25014111, se sídlem Obrnice 10, 435 21 Obrnice – na zahájení citovaného správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ve veřejné zakázce „Komplexní revitalizace panelového domu ul. Palackého 3961-3962, Chomutov“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 23. 2. 2017, tedy do 10. 8. 2017, nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení jmenované veřejné zakázky, ale učinil tak až dne 17. 8. 2017.

II.

Obviněný – CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s., IČO 27341313, se sídlem Křižíkova 1098/6, 430 01 Chomutov – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0301/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu dne 31. 7. 2017 podaného navrhovatelem – Stavební a obchodní společnost Most spol. s r.o., IČO 25014111, se sídlem Obrnice 10, 435 21 Obrnice – na zahájení citovaného správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ve veřejné zakázce „Komplexní revitalizace panelového domu ul. Palackého 3961-3962, Chomutov“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 23. 2. 2017, tedy do 10. 8. 2017, nedoručil své vyjádření k obdrženému návrhu jmenovaného navrhovatele, ale učinil tak až dne 17. 8. 2017.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s., IČO 27341313, se sídlem Křižíkova 1098/6, 430 01 Chomutov – podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 17 000 Kč (sedmnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s., IČO 27341313, se sídlem Křižíkova 1098/6, 430 01 Chomutov – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s., IČO 27341313, se sídlem Křižíkova 1098/6, 430 01 Chomutov (dále „obviněný“ nebo rovněž i „zadavatel“) – zahájil výzvou k podání nabídek ze dne 23. 2. 2017 podle § 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „Komplexní revitalizace panelového domu ul. Palackého 3961-3962, Chomutov“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky dle článku 4. „Předmět veřejné zakázky“ „Výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace“ ze dne 23. 2. 2017 je provedení revitalizace 3. – 9. nadzemního podlaží panelového domu a výměna stávajících výloh v havarijním stavu v 1. a 2. nadzemním podlaží budovy v ul. Palackého č. p. 3961 – 3962 v Chomutově.

3.             Dle článku 5. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ „Výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace“ ze dne 23. 2. 2017 činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky částku 7 733 538,81 Kč bez DPH (9 016 633,56 Kč včetně DPH).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 odst. 1 zákona příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, obdržel dne 31. 7. 2017 návrh navrhovatele – Stavební a obchodní společnost Most spol. s r.o., IČO 25014111, se sídlem Obrnice 10, 435 21 Obrnice (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky.

5.             Dne 31. 7. 2017, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Správní řízení bylo Úřadem zaevidováno pod sp. zn. S0301/2017/VZ.

6.             Zahájení správního řízení vedeného pod sp. zn. S0301/2017/VZ oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0301/2017/VZ-22278/2017/544/MPr ze dne 3. 8. 2017, který byl obviněnému doručen dne 4. 8. 2017. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad upozornil obviněného, že je dle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. Úřad rovněž upozornil obviněného, že vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel podle § 252 odst. 3 zákona povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

7.             Z navrhovatelem předloženého dokladu o doručení stejnopisu návrhu navrhovatele vyplývá, že stejnopis návrhu obviněný obdržel dne 31. 7. 2017. Tímto dnem tedy došlo k aktivaci povinnosti obviněného doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu a zaslat dokumentaci o zadávacím řízení.

8.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0301/2017/VZ-22957/2017/544/MPr ze dne 14. 8. 2017 (dále jen „usnesení o dodatečné lhůtě“) Úřad obviněnému stanovil podle § 263 odst. 4 zákona dodatečnou lhůtu k zaslání dokumentace o zadávacím řízení.  Citované usnesení bylo obviněnému doručeno téhož dne.

9.             Dne 14. 8. 2017 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky část dokumentace o zadávacím řízení. Dokumenty byly Úřadu doručeny ve formě prosté kopie. 

10.         Dne 17. 8. 2017 obdržel Úřad do datové schránky vyjádření obviněného k obdrženému návrhu na přezkoumání úkonů obviněného a část dokumentace týkající se veřejné zakázky. Originály nabídek dodavatelů obdržel Úřad dne 18. 8. 2017 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, přičemž zadavatel je zaslal dne 17. 8. 2017.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

11.         Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná, vydal dne 24. 10. 2017 příkaz č. j. ÚOHS-S0355/2017/VZ-31143/2017/544/IKo z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona (výrok I. a II. tohoto příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání přestupků uložena pokuta ve výši 17 000 Kč (výrok III. tohoto příkazu).

12.         Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 256 zákona obviněný.

13.         Řízení o přestupcích bylo zahájeno dne 25. 10. 2017, kdy Úřad podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), v návaznosti na § 150 odst. 3 správního řádu doručil obviněnému výše uvedený příkaz.

14.         Dne 30. 10. 2017 obdržel Úřad odpor obviněného z téhož dne proti předmětnému příkazu (dále jen „odpor“).

Odpor ze dne 30. 10. 2017

15.         Obviněný v odporu uvádí, že dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu doručil Úřadu dne 17. 8. 2017.

16.         Obviněný dále dodává, že doručení dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu ve stanovené lhůtě nebylo možné zajistit, neboť předseda představenstva obviněného čerpal v období od 31. 7. 2017 do 11. 8. 2017 řádnou dovolenou, a z toho důvodu nemohl obviněný „řádně projednat, podepsat ani doručit“ (zde měl zadavatel zřejmě na mysli vyjádření k návrhu, pozn. Úřadu). Obviněný uvádí, že o této skutečnosti telefonicky informoval zástupce Úřadu.

17.         Podle názoru obviněného z Úřadem zaslaného usnesení o dodatečné lhůtě vyplývalo oprávnění obviněného zaslat dokumentaci o zadávacím řízení v dodatečné lhůtě, což provedl. Zároveň obviněný zdůrazňuje, že jeho žádost nesměřovala k prodloužení lhůty pouze pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení. Obviněný konstatuje, že dokumentace o zadávacím řízení mohla být předána již v původně stanovené lhůtě. Obviněný však považoval vyjádření k návrhu za natolik nezbytnou součást souhrnné dokumentace o zadávacím řízení, že považoval za samozřejmé, že se usnesení o dodatečné lhůtě vztahuje na veškeré podklady, jež měl obviněný Úřadu poskytnout. Podle obviněného je zcela nelogický závěr, pokud by mu bylo umožněno předložit v prodloužené lhůtě pouze dokumentaci o zadávacím řízení, avšak nikoliv vyjádření k návrhu, neboť tento z celé dokumentace o zadávacím řízení vychází a je na ní závislý, a proto není důvodné odesílat oba soubory dokumentů odděleně.

18.         Obviněný tak vzhledem k výše uvedenému shledal příkaz nelogickým i věcně nesprávným.

Další průběh řízení o přestupcích

19.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0355/2017/VZ-31819/2017/544/IKo ze dne 1. 11. 2017 Úřad obviněnému sdělil, že se vzhledem ke skutečnosti, že obviněný podal dne 30. 10. 2017 proti příkazu odpor, podle § 150 odst. 3 správního řádu podáním odporu příkaz v celém rozsahu ruší a správní řízení pokračuje. Současně Úřad obviněnému stanovil v citovaném usnesení lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a ve které byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Stanovisko obviněného ze dne 6. 11. 2017 bylo Úřadu doručeno téhož dne.

20.         Obviněný ve svém stanovisku ze dne 6. 11. 2017 odkázal na veškeré již dříve Úřadu poskytnuté podklady a dokumenty. Obviněný opětovně uvádí, že předmětné dokumenty, na které se odkazuje, tedy dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k obdrženému návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, Úřadu doručil již dne 17. 8. 2017. Žádné nové skutečnosti či doklady obviněný nepředkládá.

21.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0355/2017/VZ-33999/2017/544/IKo ze dne 24. 11. 2017 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí ze dne 1. 12. 2017 bylo Úřadu doručeno téhož dne.

22.         Ve vyjádření ze dne 1. 12. 2017 obviněný opětovně uvedl, že dokumentaci o zadávacím řízení a své vyjádření k návrhu doručil Úřadu již dne 17. 8. 2017. Dále obviněný konstatuje, že žádné nové skutečnosti, vyjádření či doklady nepředkládá a odkazuje na veškeré již dříve Úřadu poskytnuté podklady a vyjádření.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

23.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou, odporu a vyjádření předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

24.         Úřad se na prvním místě zabýval otázkou, zda subjekt CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s. naplňuje zákonné znaky veřejného zadavatele (ustanovení § 4 zákona), přičemž konstatuje, že společnost CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s. je veřejným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) zákona, jelikož byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu. Úřad pro přehlednost dodává, že dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) zákona musí subjekt splnit následující podmínky, za kterých bude považován za veřejného zadavatele podle zákona:

            a. musí se jednat o právnickou osobu, a zároveň

            b. musí být založen nebo zřízen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, přičemž        tyto potřeby nemohou mít průmyslovou nebo obchodní povahu, a zároveň

            c. musí být

                        i. financován převážně jiným veřejným zadavatelem nebo

                        ii. jiný veřejný zadavatel v něm může uplatňovat rozhodující vliv nebo

                        iii. jiný veřejný zadavatel jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jeho                                  statutárním nebo kontrolním orgánu,

přičemž podmínky sub. a) až c) musí být naplněny kumulativně a u podmínek sub. c) i. až c) iii. postačí, pokud budou naplněny alternativně.

25.         K první zákonné podmínce v projednávané věci Úřad uvádí, že je zřejmé, že společnost CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s., která má právní formu akciové společnosti, je právnickou osobou, a Úřad tedy považuje první podmínku za splněnou.

26.         Ohledně druhé podmínky § 4 odst. 1 písm. e) zákona, tedy že právnická osoba musí být založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, přičemž tyto potřeby nemohou mít průmyslovou nebo obchodní povahu, Úřad uvádí ve vztahu ke společnosti CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s. následující.

27.         Podle článku 1 „Zakladatelské listiny“ ze dne 24. 9. 2007 (dále jen „zakladatelská listina“) byla společnost CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s. založena jediným zakladatelem – statutární město Chomutov, IČO 00261891, se sídlem Zborovská 4602, 430 28 Chomutov. Z článku 6 zakladatelské listiny dále vyplývá, že předmětem podnikání zadavatele je

  • „správa a údržba nemovitostí,
  • realitní činnost,
  • činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců,
  • zprostředkování obchodu a služeb,
  • poskytování technických služeb,
  • ubytovací služby“.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že společnost CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s. byla založena za účelem správy a údržby nemovitostí, k výkonu realitní činnosti, činnosti podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, zprostředkování obchodu a služeb, poskytování technických a ubytovacích služeb, a to ve prospěch statutárního města Chomutov.

28.         Ve výpisu z obchodního rejstříku společnosti CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s. je mimo jiného uvedeno, že statutární město Chomutov, IČO 00261891, se sídlem Zborovská 4602, 430 28 Chomutov, je jediným akcionářem zadavatele.

29.         Úřad uvádí, že pojem zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je třeba chápat ve funkčním smyslu, tzn., že při určení okruhu zadavatelů je nezbytné vycházet z účelu zřízení a povahy činnosti určitého subjektu. Jelikož zákon dále nespecifikuje, co se míní uspokojováním potřeb veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, je pro objasnění smyslu definice nutné vycházet z relevantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“). Níže citovaná judikatura je přitom na posuzovaný případ použitelná i tehdy, jestliže SDEU v konkrétním případě rozhodoval podle dřívější právní úpravy zadávání veřejných zakázek (směrnic), neboť definice zkoumaného pojmu se ve směrnicích nemění.

30.         Ve světle dlouhodobé rozhodovací praxe SDEU jsou potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu chápany jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak než dostupností zboží a služeb na trhu, a které se stát (jako druhá varianta), z důvodů obecného zájmu, rozhodl poskytovat sám, nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv (viz rozsudek ze dne 10. 11. 1998, C–360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding, ECR 1998, s. I-06821, body 50. a 51.). Při posuzování, zda-li je, či není potřeba veřejného zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter přítomna, musí být vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost (rozsudek ze dne 22. 5. 2003, C–18/2001 Arkkitehtuuritoimisto Riitta Korhonen Oy a další vs. Varkauden Taitotalo Oy, ECR 2003, s. I-05321, bod 48.). Pro úplnost lze konstatovat, že v případě, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti. Uvedený závěr vyplývá mj. z rozsudku SDEU ze dne 15. 1. 1998, C–44/96 Mannesmann Anlagenbau Austria AG a další / Strohal Rotationsdruck GesmbH, ECR 1998, s. I-00073.

31.         Ze shora citovaných rozsudků SDEU lze taktéž dovodit, že jako potřeby veřejného zájmu je nutno chápat takové potřeby, na jejichž uspokojování má zájem širší okruh osob. Nejde tedy o potřeby, z nichž by měl užitek pouze konkrétní subjekt. V takovém případě by se jednalo o potřeby ryze soukromého charakteru. Potřeby veřejného zájmu jsou naopak potřeby, jejichž uspokojování slouží relativně neomezenému okruhu subjektů, jež se nacházejí na území konkrétního územního samosprávného celku (v prostředí České republiky na území obce či kraje) či dokonce na území státu jako takového (tzn. potřeby uspokojované fakticky v zájmu všech občanů České republiky). Jinými slovy řečeno, za potřeby veřejného zájmu je třeba považovat ty potřeby, na jejichž řádném a pokojném uspokojování má zájem sám stát a které sám stát taktéž uspokojuje, případně jejich uspokojování svěřuje od něj odvozeným subjektům. Potřeby veřejného zájmu se projevují v celé řadě oblastí dané společnosti (komunity). Typicky mezi ně lze řadit např. potřeby projevující se v oblasti hospodářské, sociální, kulturní, dále v oblasti životního prostředí či dopravní obslužnosti.

32.         Budeme-li zkoumat zadavatele ve světle kritérií podaných SDEU, dojdeme k závěru, že činnosti zadavatele lze kvalifikovat jako činnosti uspokojující potřeby veřejného zájmu. Správa a údržba nemovitostí, realitní činnost, činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, zprostředkování obchodu a služeb, poskytování technických služeb, ubytovací služby ve prospěch statutárního města Chomutov jsou jednoznačně potřeby naplňující veřejný zájem ve smyslu obecného či obecně prospěšného zájmu a naplňující definici veřejného statku (public good). Na uspokojování těchto potřeb má zájem širší okruh osob a slouží relativně neomezenému okruhu subjektů konkrétního území. Stejně tak užitek z činností zadavatele má více osob, nikoliv pouze konkrétní subjekt. Zřejmá je také absence obchodní a průmyslové povahy této činnosti, neboť rozhodování společnosti CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s. zde není řízeno ekonomickými zájmy.

33.         K třetí podmínce § 4 odst. 1 písm. e) zákona, tedy že subjekt musí být financován převážně jiným veřejným zadavatelem nebo jiný veřejný zadavatel v ní může uplatňovat rozhodující vliv nebo jiný veřejný zadavatel jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu, uvádí Úřad ve vztahu ke společnosti CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s., že dle výpisu z obchodního rejstříku je jediným akcionářem zadavatele statutární město Chomutov. Úřad má tedy za prokázané, že zadavatel je ovládán statutárním městem Chomutov.

34.         Vzhledem ke shora uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.

Relevantní ustanovení zákona a dalších právních předpisů

35.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu.

36.         Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

37.         Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

38.         Podle § 252 odst. 2 zákona počíná lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí návrhu, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá.

39.         Podle § 252 odst. 3 zákona je zadavatel povinen vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

40.         Podle § 252 odst. 4 zákona je zadavatel povinen části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

41.         Podle § 263 odst. 4 zákona nedoručí-li zadavatel v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 zákona nebo § 254 odst. 5 zákona dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.

42.         Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4, § 254 odst. 5 nebo 6 nebo § 258 odst. 1 zákona.

43.         Podle § 22 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů“), se konverzí rozumí

a.             úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“) způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze (dále jen „doložka“), nebo

b.             úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky.

44.         Podle § 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů má dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen „výstup“), stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl (dále jen „vstup“).

45.         Podle § 22 odst. 3 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů má-li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu.

K výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí

46.         V § 252 odst. 1 zákona je zakotvena povinnost zadavatele zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Uvedenou povinnost má zadavatel v situaci, kdy je u Úřadu podán návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a Úřad proto musí dokumentaci o zadávacím řízení přezkoumat, aby mohl o návrhu rozhodnout ve lhůtách stanovených v § 71 správního řádu.

47.         Úřad dále uvádí, že v ustanovení § 252 odst. 1 zákona jsou zadavateli uloženy dvě povinnosti vyplývající ze situace, kdy je podán návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky. Zadavatel je povinen zaslat Úřadu ve lhůtě 10 dnů od obdrženého návrhu nejen dokumentaci o zadávacím řízení, jak je uvedeno v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí, ale rovněž doručit své vyjádření k tomuto návrhu, přičemž tyto dvě povinnosti nelze vzájemně zaměňovat či ztotožňovat. Případné nesplnění každé z těchto zákonem stanovených povinností má za následek spáchání samostatného přestupku.

48.         Úřad nejprve obecně uvádí, že jako kontrolnímu orgánu, který je podle § 248 zákona příslušný k dozoru mj. nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, mu nezaslání dokumentace o zadávacím řízení, případně zaslání pouhých kopií dokumentace o zadávacím řízení, jejichž soulad s originálem předmětné dokumentace není prokázán, jakož i nedoručení vyjádření zadavatele k návrhu ve lhůtě stanovené zákonem, podstatně ztěžuje, či zcela znemožňuje provedení zákonem uloženého dozoru. Skutečnost, zda byl postup zadavatele v zadávacím řízení v souladu se zákonem, lze ze strany Úřadu ověřit pouze na základě originálu dokumentace o zadávacím řízení. Poskytnutí dokumentace o zadávacím řízení zadavatelem je tedy nezbytným předpokladem pro rozhodnutí ve věci. Stejně tak pokud se zadavatel k návrhu nevyjádří, ztěžuje tím nejen pozici Úřadu při přezkumu, ale způsobuje i průtahy ve správním řízení, neboť absence stanoviska zadavatele ke skutečnostem uvedeným v návrhu komplikuje Úřadu jako správnímu orgánu průběh zjištění skutkového stavu dle § 3 správního řádu. Přitom je ve veřejném prostoru kladen enormní akcent na co nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci, což je o statně zřejmé i z konstrukce zákona a v něm stanovených lhůt. Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů (dokumentace o zadávacím řízení) a vyjádření zadavatelem je tak nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení a vydání rozhodnutí Úřadem v zákonných lhůtách. Z téhož důvodu je tak povinnost k jejich zaslání, resp. doručení Úřadu zadavateli stanovena přímo zákonem, přičemž její nesplnění obviněným je kvalifikováno bez dalšího jako přestupek.

49.         K povinnosti zadavatele poskytnout Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení Úřad dále uvádí, že v souladu s § 252 odst. 3 zákona je zadavatel povinen své vyjádření k návrhu a další podání, a zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace, odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Ostatní části dokumentace o zadávacím řízení a netextovou část zadávací dokumentace je zadavatel podle § 252 odst. 4 zákona povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. K tomu Úřad uvádí, že pokud se zadavatel rozhodne zaslat části dokumentace o zadávacím řízení neuvedené v § 252 odst. 3 zákona či netextovou část zadávací dokumentace, které jsou původně vyhotoveny v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky, musí u těchto dokumentů v návaznosti na § 22 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů provést konverzi. Podle tohoto ustanovení se konverzí rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky. Ustanovení § 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů stanoví, že dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl. Z uvedeného plyne, že pokud jde o části dokumentace o zadávacím řízení, které původně vznikly v listinné podobě, splní zadavatel svou povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona pouze v případě, že u nich před jejich odesláním Úřadu provede autorizovanou konverzi.

50.         Z oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0301/2017/VZ-22278/2017/544/MPr ze dne 3. 8. 2017 vyplývá, že Úřad poučil obviněného o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení způsobem dle § 252 odst. 3 a 4 zákona. Z dostupných podkladů Úřad zjistil, že obviněný obdržel dne 31. 7. 2017 návrh navrhovatele z téhož dne na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů obviněného ve veřejné zakázce. Předmětná zákonná lhůta tedy uplynula dne 10. 8. 2017 (čtvrtek), tj. obviněný měl povinnost Úřadu zaslat dokumentaci o zadávacím řízení a doručit své vyjádření nejpozději dne 10. 8. 2017. V zákonné lhůtě však obviněný Úřadu nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení, ani nedoručil vyjádření k návrhu.

51.         Z obsahu správního spisu sp. zn. S0301/2017/VZ vyplývá, že dne 14. 8. 2017 Úřad usnesením podle § 263 odst. 4 zákona obviněnému stanovil dodatečnou lhůtu k zaslání dokumentace o zadávacím řízení, neboť ji do té doby od obviněného neobdržel.

52.         Dne 14. 8. 2017 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel v elektronické podobě podání obviněného obsahující část dokumentace o zadávacím řízení ve formě prosté kopie. V této souvislosti Úřad opakuje, že aby měl dokument obsažený v datové zprávě, jehož původní forma byla listinná, právní účinky originálu, je nutné provést řádně konverzi do elektronické podoby podle § 22 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi. Jelikož Úřad v podání dne 14. 8. 2017 obdržel v elektronické podobě dokumenty, jejichž původní forma byla listinná a u nichž nebyla řádně provedena konverze do elektronické podoby podle § 22 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi, nelze je považovat za dokumenty, které vznikly provedením konverze, a jež by tedy měly stejné právní účinky jako dokumenty, jejichž převedením vznikly, a tedy předmětná část dokumentace o zadávacím řízení v zákonem předvídané podobě tohoto dne Úřadu doručena nebyla.

53.         Dne 17. 8. 2017 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel vyjádření a část dokumentace o zadávacím řízení, jež byla řádně zkonvertována podle § 22 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi.

54.         Dne 18. 8. 2017 obdržel Úřad prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb originály nabídek, přičemž Úřad z volně dostupných informací o sledování předmětné zásilky zjistil, že zadavatel podal zásilku obsahující originály nabídek k poskytovateli poštovních služeb dne 17. 8. 2017.

55.         Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel doručil Úřadu své vyjádření až dne 17. 8. 2017 a kompletní dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu zaslal až dne 17. 8. 2017, což ostatně zadavatel ve svém odporu rovněž výslovně potvrzuje.

56.         Jelikož byl obviněný v šetřeném případě povinen zaslat Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení a doručit vyjádření k návrhu do 10 kalendářních dnů od doručení návrhu na zahájení správního řízení (tj. ode dne 31. 7. 2017), tedy do dne 10. 8. 2017, avšak vyjádření k návrhu doručil Úřadu až dne 17. 8. 2017 a dokumentaci o zadávacím řízení zaslal až dne 17. 8. 2017 (po uplynutí zákonné lhůty), nedodržel tak povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 zákona. V této souvislosti Úřad považuje za vhodné uvést, že stran doručení vyjádření k návrhu je za přestupek považováno to, že obviněný předmětné vyjádření v zákonem stanovené lhůtě Úřadu vůbec nedoručil. Úřad v rámci tohoto rozhodnutí tedy nijak neodkazuje na obsah obdrženého vyjádření, ale pouze na samotnou skutečnost, že toto vyjádření bylo doručeno po zákonné lhůtě, čímž byla naplněna skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, která odkazuje na nesplnění některé z povinností stanovených v § 252 odst. 1 zákona, tudíž se vztahuje i na povinnost doručit Úřadu v zákonné lhůtě vyjádření k návrhu (není přitom z pohledu splnění dané povinnosti rozhodné, jaký obsah zaslané vyjádření má).

57.         K námitkám zadavatele uvedeným v odporu uvádí Úřad následující.

58.         Zadavatel ve svém odporu uvádí, že jeho předseda představenstva čerpal v období stanoveném pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení řádnou dovolenou, a proto dle vyjádření zadavatele „nemohl řádně projednat, podepsat, ani doručit.“ (zadavatel zde měl zřejmě na mysli vyjádření k návrhu, pozn. Úřadu), přičemž o této skutečnosti informoval telefonicky zástupce Úřadu. Dále se zadavatel podle textu odporu zřejmě domnívá, že podal žádost o prodloužení lhůty pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení, když Úřadu telefonicky oznámil výše uvedenou skutečnost o čerpání dovolené předsedy představenstva zadavatele, a proto mu tato lhůta byla usnesením o dodatečné lhůtě prodloužena. K tomuto uvádí Úřad následující.

59.         Úřad předně zdůrazňuje, že počátek i konec běhu lhůty pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení podle § 252 odst. 1 zákona jsou určeny přímo zákonem, kdy zákon ukládá zadavateli povinnost zaslat Úřad dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů od doručení návrhu zadavateli. Úřad podotýká, že vzhledem k tomu, že uvedená lhůta je lhůtou zákonnou, a nikoli lhůtou určenou správním orgánem, nemůže ji Úřad na základě žádosti ani z moci úřední prodloužit, jestliže tato možnost není dána zákonem, což v tomto případě není. To je ostatně zřejmé i z toho, že nedodržení této lhůty považuje zákonodárce za přestupek, mimo jiné o němž je pak právě vedeno toto správní řízení. Nadto Úřad dodává, že v řízení vedeném pod sp. zn. S0301/2017/VZ žádnou žádost zadavatele o prodloužení lhůty pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení neobdržel, neboť telefonické oznámení o čerpání dovolené předsedou představenstva obviněného nelze považovat za žádost o prodloužení uvedené lhůty, přičemž i kdyby žádost o prodloužení uvedené lhůty od zadavatele obdržel, nemohl by jí vyhovět právě s ohledem na zákonnou povahu uvedené lhůty, jak již uvedl výše. Zadavatel se ani nemohl domnívat, že k prodloužení lhůty došlo, neboť – i kdyby bylo  lze lhůtu dle § 252 odst. 1 zákona prodloužit, což nelze – by k prodloužení mohlo dojít jen usnesením (srov. § 39 odst. 2 správního řádu), což se nestalo.

60.         S ohledem na výše uvedené závěry je proto dle Úřadu irelevantní, zda předseda představenstva obviněného čerpal dovolenou a zda o této skutečnosti byl Úřad zpraven či nikoli.

61.         Úřad považuje dále za vhodné zdůraznit, že usnesením o dodatečné lhůtě dle § 263 odst. 4 zákona nebyla lhůta stanovená v § 252 odst. 1 zákona pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení prodloužena (což by s ohledem na výše uvedené ani nebylo možné), nýbrž byla tímto usnesením stanovena nová dodatečná zákonná lhůta v souladu s § 263 odst. 4 zákona, přičemž Úřad pro úplnost podotýká, že s ohledem na povahu této lhůty neměl Úřad možnost správní diskrece ohledně jejího stanovení. Zákon výslovně stanoví, jaké lhůty musí být poskytnuty a v jaké délce.

62.         Úřad dále konstatuje, že se zadavatel dopustí přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, pokud nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona, přičemž povinnost zadavatele zaslat dokumentaci o zadávacím řízení a doručit vyjádření k návrhu v zákonem stanové lhůtě je zakotvena v § 252 odst. 1 zákona. Úřad dále uvádí, že lhůta podle § 263 odst. 4 zákona je novou samostatnou (nikoli prodlouženou) lhůtou, kterou Úřad stanoví podle zákona zadavateli, jestliže zadavatel nezašle dokumentaci o zadávacím řízení v zákonem stanové lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona. To je ostatně zcela zřejmé i z dikce obou ustanovení. Prodlužuje se lhůta, jež ještě neuplynula. Ustanovení § 263 odst. 4 zákona obsahuje novou lhůtu, již má Úřad povinnost nově stanovit těm zadavatelům, kteří nesplnili povinnost ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona, která marně uplnynula. Následkem nezaslání dokumentace o zadávacím řízení v této dodatečné lhůtě podle § 263 odst. 4 zákona pak není jako v případě, kdy dokumentace o zadávacím řízení není zaslána ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona, spáchání přestupku zadavatelem, ale uložení nápravného opatření Úřadem spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení. I z právě uvedených následků nedodržení obou lhůt pro zaslání dokumentace (tj. lhůty dle § 252 odst. 1 zákona a lhůty dle § 263 odst. 4 zákona) je tedy zřejmé, že je nutné tyto lhůty posuzovat samostatně. Může totiž nastat situace, která ostatně v tomto případě nastala, že zadavatel spáchal přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nezaslal Úřadu dokumentaci ve lhůtě stanovené v § 252 odst. 1 zákona, avšak Úřad zároveň věcně o případu rozhodne, neboť zadavatel zaslal zadávací dokumentaci v dodatečné lhůtě stanovené podle § 263 odst. 4 zákona. Úřad tak opětovně konstatuje, že zaslání dokumentace o zadávacím řízení v dodatečné lhůtě stanovené podle § 263 odst. 4 zákona neznamená, že ke spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona nedošlo, neboť dokumentace o zadávacím řízení nebyla zadavatelem zaslána v řádné lhůtě stanovené podle § 252 odst. 1 zákona.

63.         Obviněný dále ve svém odporu argumentuje tím, že považoval vyjádření k návrhu za natolik nezbytnou součást dokumentace o zadávacím řízení, že považoval za samozřejmé, že se usnesení o dodatečné lhůtě vztahuje na veškeré podklady, jež měl Úřadu poskytnout, tj. i na vyjádření k návrhu. Obviněný dále uvedl, že vyjádření k návrhu je závislé na dokumentaci o zadávacím řízení a není důvodu pro jejich odesílání odděleně. K tomu uvádí Úřad následující.

64.         Úřad již výše dovodil, že lhůta pro doručení vyjádření k návrhu a zaslání dokumentace o zadávacím řízení je podle § 252 odst. 1 zákona lhůtou zákonnou, tudíž ohledně jejího stanovení či prodloužení neexistuje správní diskrece Úřadu. Obdobně Úřad konstatoval, že i dodatečná lhůta stanovená podle § 263 odst. 4 zákona pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení je lhůtou zákonnou. Úřad přitom zdůrazňuje, že tato dodatečná lhůta stanovená podle § 263 odst. 4 zákona je určena pouze pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení zadavatelem, a nikoli pro doručení vyjádření k návrhu, přičemž Úřad je následně povinen v návaznosti na nezaslání dokumentace o zadávacím v řízení zadavatelem v této dodatečné lhůtě stanovené podle § 263 odst. 4 zákona uložit nápravné opatření podle téhož ustanovení zákona. Úřad tak opětovně uvádí, že nezaslání dokumentace o zadávacím řízení v dodatečné lhůtě stanovené podle § 263 odst. 4 zákona k sobě váže jiný následek (tj. uložení nápravného opatření) než nezaslání dokumentace o zadávacím řízení či nedoručení vyjádření k návrhu podle § 252 odst. 1 zákona (tj. spáchání přestupku a v návaznosti na to uložení pokuty). Úřad tedy znova připomíná, že obviněný je v tomto případě sankcionován za nezaslání dokumentace o zadávacím řízení a za nedoručení vyjádření k návrhu v „původní“ lhůtě stanovené podle § 252 odst. 1 zákona.

65.         S ohledem na výše uvedené tedy Úřad uzavírá, že i kdyby mu byla podána žádost o prodloužení lhůty k zaslání dokumentace o zadávacím řízení a k doručení vyjádření k návrhu stanovené podle § 252 odst. 1 zákona, nemohl by této žádosti s ohledem na výše dovozenou zákonnou povahu těchto lhůt vyhovět. Z uvedeného tedy vyplývá, že argumentace obviněného ohledně neprodloužení lhůty pro doručení vyjádření k návrhu je zcela nedůvodná.

66.         Pro úplnost Úřad dodává, že nelze vzájemně zaměňovat či ztotožňovat povinnosti zaslat dokumentaci o zadávacím řízení a doručit vyjádření k návrhu. Jedná se o dvě různé povinnosti zadavatele, přičemž případné nesplnění každé z těchto zákonem stanovených povinností má za následek spáchání samostatného přestupku. Je tedy na zadavateli, zda vyjádření k návrhu a dokumentaci o zadávacím řízení zašle jednotlivě či společně, přičemž s ohledem na uvedenou zákonnou oddělitelnost tedy nelze tvrdit, že není důvodu pro zasílání dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu odděleně.

67.         Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0301/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu dne 31. 7. 2017 podaného navrhovatelem na zahájení citovaného správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce, tedy do 10. 8. 2017, nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení veřejné zakázky, ale učinil tak až dne 17. 8. 2017, a dále tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0301/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu dne 31. 7. 2017 podaného navrhovatelem na zahájení citovaného správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce, tedy do 10. 8. 2017, nedoručil své vyjádření k obdrženému návrhu navrhovatele, ale učinil tak až dne 17. 8. 2017, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

68.         Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0301/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu dne 31. 7. 2017 podaného navrhovatelem na zahájení citovaného správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce, tedy do 10. 8. 2017, nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení veřejné zakázky, ale učinil tak až dne 17. 8. 2017.

69.         Úřad dále ve výroku II. tohoto rozhodnutí konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0301/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu dne 31. 7. 2017 podaného navrhovatelem na zahájení citovaného správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce, tedy do 10. 8. 2017, nedoručil své vyjádření k obdrženému návrhu navrhovatele, ale učinil tak až dne 17. 8. 2017.

70.         Vzhledem ke zjištěným přestupkům Úřad přistoupil k uložení pokuty.

71.         Podle § 29 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká

a) uplynutím promlčecí doby,

b) smrtí fyzické osoby,

c) zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce, nebo

d) vyhlášením amnestie.

72.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

73.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

74.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupků marným uplynutím lhůty podle § 252 odst. 1 zákona pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení a pro doručení vyjádření obviněného k návrhu. Úřad se o spáchání přestupků dozvěděl v souvislosti s přezkumem ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0301/2017/VZ následující den po dni, kdy obviněnému uplynula lhůta pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení a pro doručení vyjádření obviněného k návrhu, tedy dne 11. 8. 2017. Správní řízení ve věci spáchání přestupků bylo zahájeno dnem doručení příkazu obviněnému, tj. dne 25. 10. 2017. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení řízení o přestupcích tedy nedošlo.

75.         S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že odpovědnost obviněného za předmětné přestupky nezanikla.

76.         Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

77.         Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

78.         Vzhledem k tomu, že přestupky, kterých se obviněný dopustil, mají stanovenou totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, je nutné dle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích uložit pokutu podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

79.         Úřad považuje za závažnější přestupek pozdní zaslání dokumentace o zadávacím řízení, neboť dokumentace o zadávacím řízení je zcela zásadní a jedinečný podklad pro přezkoumání postupu zadavatele v rámci správního řízení.

80.         V šetřeném případě tedy Úřad uložil sankci za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

81.         Podle § 37 písm. a), b), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

82.         Podle § 38 písm. a), b), c), d), f) a g) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku.

83.         Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

84.         S ohledem na povahu spáchaného přestupku (viz odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí) Úřad zohlednil při ukládání pokuty následující skutečnosti. Ke způsobu spáchání přestupku Úřad uvádí, že postupem obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle ustanovení § 252 odst. 1 zákona, kdy zadavatel nedodržel lhůtu pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu stanovenou citovaným ustanovením zákona (zákonem chráněný zájem). Tento postup zadavatele nelze žádným způsobem zhojit, neboť lhůta podle citovaného ustanovení zákona již marně uplynula.

85.         Následkem nedodržení lhůty podle § 252 odst. 1 zákona bylo omezení možnosti přezkumu postupu zadavatele Úřadem v zákonem stanovených lhůtách. Zejména kompletní dokumentace o zadávacím řízení představuje podkladový základ, bez něhož Úřad nemůže soulad postupu zadavatele se zákonem posoudit. Při absenci vyjádření pak nelze vůbec seznat stanovisko procesní strany, které však zákon považuje za nezbytné pro další postup dozorového orgánu. Proto zákonodárce stanovil povinnost zadavateli v přesně vymezené lhůtě zaslat tuto dokumentaci a doručit vyjádření Úřadu, neboť bez toho by nebylo možné naplnit požadavek kladený na dozorovou činnost Úřadu v oblasti veřejných zakázek předjímanou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ohledně „co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí“ zadavatele. Obviněný pozdním doručením prodlužuje lhůtu, v níž je Úřadu uloženo o zákonnosti jeho postupu v zadávacím řízení rozhodnout, což je nepřípustné. Současně tu Úřad připomíná, že zákon vychází při koncepci „blokační lhůty“ (tu § 246 odst. 1 písm. d) zákona) z toho, že ji váže na doručení návrhu a stanovuje jasnou lhůtu, v níž má být pro řádný přezkum Úřadu zaslána dokumentace a doručeno vyjádření. Je zřejmé, že nesplněním takových povinností dochází k zásahu do řádného, zákonem předvídaného, procesu přezkumu.

86.         Úřad při určení výše sankce přihlédl jako k polehčující okolnosti ke skutečnosti, že obviněný dokumentaci o zadávacím řízení 7. den po uplynutí zákonem stanovené lhůty Úřadu nakonec ve lhůtě dle § 263 odst. 4 zákona zaslal.

87.         Při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

88.         Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter.

89.         Z výroční zprávy obviněného za rok 2015 (dostupné na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=44580305&subjektId=200859&spis=541601) vyplývá, že obviněný hospodařil v roce 2015 s finančními prostředky v řádech milionů korun českých. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný disponuje, považovat za likvidační či nespravedlivou.

90.         Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit zejména dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

91.         Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložené sankce a stanovil výměru pokuty při spodní hranici zákonné sazby, a to ve výši 17 000 Kč. Vzhledem k souvislostem případu považuje Úřad uloženou sankci za dostačující, poněvadž naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

92.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

93.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

94.         Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

95.         Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

96.         Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

97.         Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

98.         Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

99.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000355.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

 

Obdrží

CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s., Křižíkova 1098/6, 430 01 Chomutov

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz

Omluva

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, sídlem Brno, třída Kpt. Jaroše 7, PSČ 604 55, IČO 65349423, se tímto omlouvá společnosti RegioJet a.s., sídlem Brno, Náměstí Svobody 86/17, PSČ 602 00, IČO 28333187, za obsah tiskových zpráv nazvaných „Flixbus soutěží férově, odmítl snahy konkurence o koordinaci cen“ a „Výzvy k dodržování cen jsou ze soutěžního hlediska problematické“ zveřejněných na internetových stránkách www.uohs.cz dne 13. 5. 2019, neboť tyto nevyváženě a zavádějícím způsobem informovaly o postupu společnosti RegioJet a.s. vůči FlixBus CZ s.r.o., sídlem Havlíčkova 1029/3, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO 6015697, ve sporu o případné podnákladové ceny této společnosti, čímž bylo neoprávněně zasaženo do pověsti společnosti RegioJet a.s.