číslo jednací: S0239/2017/VZ-19316/2017/523/HVo

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve správním řízení zahájeném dne 22. 6. 2017 na návrh ze dne 21. 6. 2017, jehož účastníky jsou

• zadavatel – statutární město Olomouc, IČO 00299308, se sídlem Horní náměstí 583, 779 00 Olomouc,
• navrhovatel – KINOEXPORT s.r.o., IČO 25315943, se sídlem Korytná 382, 687 52 Korytná, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 6. 2017 JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem ev. č. ČAK 00517, IČO 66204119, se sídlem Příkop 843/4, 602 00 Brno,
• vybraný uchazeč – HOKO-VH s.r.o., IČO 26918862, se sídlem Vlčnov 666, 687 61 Vlčnov,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka křesel pro Moravské divadlo Olomouc“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006424, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 3. 2017 pod ev. č. 2017/S 051-093705,

vydává toto

usnesení:

Správní řízení se podle § 257 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – KINOEXPORT s.r.o., IČO 25315943, se sídlem Korytná 382, 687 52 Korytná – ze dne 21. 6. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Olomouc, IČO 00299308, se sídlem Horní náměstí 583, 779 00 Olomouc – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka křesel pro Moravské divadlo Olomouc“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006424, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 3. 2017 pod ev. č. 2017/S 051-093705, zaslanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

Odůvodnění

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 22. 6. 2017 návrh navrhovatele – KINOEXPORT s.r.o., IČO 25315943, se sídlem Korytná 382, 687 52 Korytná, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 6. 2017 JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem ev. č. ČAK 00517, IČO 66204119, se sídlem Příkop 843/4, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 21. 6. 2017 na přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Olomouc, IČO 00299308, se sídlem Horní náměstí 583, 779 00 Olomouc (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka křesel pro Moravské divadlo Olomouc“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006424, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 3. 2017 pod ev. č. 2017/S 051-093705 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 22. 6. 2017, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Navrhovatel se ve svém návrhu domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele.

4.             Účastníky správního řízení podle ustanovení § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• HOKO-VH s.r.o., IČO 26918862, se sídlem Vlčnov 666, 687 61 Vlčnov (dále jen „vybraný uchazeč“).

5.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0239/2017/VZ-18917/2017/523/HVo ze dne 23. 6. 2017.

ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky nesplňuje podmínky pro vedení správního řízení, když součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy nebyl doklad o doručení námitek zadavateli v souladu s § 251 odst. 1 zákona, a proto mu nezbylo než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

7.             Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

8.             Podle § 257 písm. d) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

9.             Úřad v této souvislosti dále uvádí, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž nesplnění lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona] a náležitosti, jejichž absence je důvodem pro zastavení řízení bez dalšího, kam patří mj. i ust. § 257 písm. d) zákona. V naposledy uvedeném ustanovení zákona, pod které je třeba podřadit také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení nesplnění náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody absence zákonné náležitosti návrhu.

10.         Úřadu byl návrh doručen dne 22. 6. 2017 prostřednictvím datové schránky, přičemž přílohy návrhu tvořily následující dokumenty:

• rozhodnutí o námitkách ze dne 8. 6. 2017 včetně příloh (fotodokumentace, tabulka bodového hodnocení),
• plná moc ze dne 19. 6. 2017,
• doklad o příkazu k úhradě ze dne 20. 6. 2017,
• doklad o zaplacení kauce ze dne 21. 6. 2017.

Na tomto místě je třeba konstatovat, že v samotném textu návrhu není uvedeno, že jeho součástí je doklad o doručení námitek zadavateli, přičemž Úřad má za to, že tento doklad není ani přílohou datové zprávy doručené Úřadu.

11.         Jak vyplývá z právě uvedeného, navrhovatel učinil přílohou návrhu též kopii rozhodnutí o námitkách ze dne 8. 6. 2017, která obsahuje mj. deklaraci zadavatele o okamžiku doručení námitek. Zákonodárce však v ustanovení § 251 odst. 1 zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu má být doklad o doručení námitek. Z dikce zákona je zřejmé, že je nutno rozlišovat mezi písemností, která obsahuje text rozhodnutí o námitkách, a dokladem o doručení námitek. Rozhodnutí o námitkách musí v souladu s ustanovením § 245 zákona obsahovat informaci, zda zadavatel námitkám navrhovatele vyhovuje či nikoli, včetně odůvodnění, a v případě nevyhovění rovněž poučení o možnosti podat ve lhůtě podle § 251 odst. 2 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. Podle § 251 odst. 1 zákona pak rozhodnutí o námitkách navrhovatele není povinnou přílohou návrhu na zahájení správního řízení, byť jeho připojení k návrhu shledává Úřad vhodným a pro průběh správního řízení přínosným. Oproti tomu doklad o doručení námitek je nutno vnímat v tom smyslu, že se jedná o určitý záznam, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě tedy právě řádnost a včasnost doručení námitek, přičemž § 251 odst. 1 zákona stanoví, že doklad o doručení námitek zadavateli je povinnou součástí návrhu. Pakliže navrhovatel jako součást návrhu učinil rozhodnutí o námitkách a žádnou z dalších navrhovatelem přiložených příloh návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek, nenaplňuje návrh podaný navrhovatelem požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli.

12.         Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda jsou splněny všechny podmínky pro podání návrhu. Jednou z těchto podmínek je v případě návrhu podávaného před uzavřením smlouvy i předchozí řádné a včasné podání námitek zadavateli. Úřad je tedy ze zákona povinen ověřit, zda byly námitky podány zadavateli řádně a včas, jelikož v opačném případě je Úřad povinen takové správní řízení dle ust. § 257 písm. h) zákona zastavit. I přes to, že rozhodnutí o námitkách obsahuje informaci o okamžiku doručení námitek, prokázání této skutečnosti není možné ponechat pouze na tvrzení strany, resp. takové tvrzení zákonem požadovaný doklad nemůže nahradit. Úřad je oprávněn a povinen akceptovat jen takové podklady, které umožňují objektivní posouzení rozhodných skutečností. Právě za tímto účelem začlenil zákonodárce do zákona povinnost připojit k návrhu ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona doklad o doručení námitek.

13.         K tomu Úřad dále podrobněji rozvádí, že zakotvením povinnosti učinit součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli ve spojení s negativním následkem v podobě zastavení správního řízení v případě nesplnění uvedené povinnosti je sledováno, aby Úřad mohl rychle a správně posoudit splnění procesních podmínek vedení správního řízení, a tedy aby postupy zadavatelů mohly být v zahájeném správním řízení Úřadem co nejdříve přezkoumány nebo správní řízení pro nesplnění podmínek řízení co nejdříve zastaveno, a tak bylo zamezeno bezdůvodnému blokování zadávacích řízení, resp. soutěží o návrh.

14.         To, že samo rozhodnutí o námitkách, resp. tvrzení o datu (údaj o způsobu doručení absentuje) doručení námitek, nemůže být samo o sobě považováno za doklad o době jejich doručení, lze ostatně demonstrovat i pomocí argumentu a simili. Nelze jistě pochybovat o tom, že v situaci, kdy by navrhovatel učinil přílohou návrhu rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek z toho důvodu, že byly podány opožděně, by Úřad nebyl oprávněn správní řízení bez dalšího zastavit z toho důvodu, že návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky [§ 257 písm. h) zákona] s odůvodněním, že má přeci k dispozici doklad o opožděném podání námitek. Není‑li pak tvrzení o opožděném podání námitek dokladem o jejich skutečně opožděném podání, nemůže být logicky ani tvrzení o jejich včasném podání dokladem o tom, že byly skutečně podány včas (a řádně).

15.         Úřad v daném případě nemá (a kvůli absenci dokladu jednoznačně prokazujícího způsob a dobu doručení námitek nemůže mít) najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá, což má navrhovatel v souladu s ustanovením § 251 odst. 1 zákona prokázat právě prostřednictvím dokladu o doručení námitek, který má tvořit přílohu návrhu. Rozhodnutí o námitkách, které navrhovatel přiložil k návrhu, nemůže nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek, ačkoliv v zásadě strany doručení námitek nečiní sporným, neboť ze zaslaných písemností není jednak zřejmé, zda byly námitky zadavateli skutečně doručeny dne 26. 5. 2017, jak uvedl zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 8. 6. 2017, a jednak není zřejmé, v jaké formě. Okolnost, že strany doručení námitek zadavateli nečiní sporným, ničeho nemění na skutečnosti, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, a zda navrhovatel splnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 251 odst. 1 zákona kladeny.

16.         Rozdíl mezi rozhodnutím o námitkách a dokladem o doručení námitek tedy je v tom, že rozhodnutí o námitkách de facto obsahuje informaci o tom, jak zadavatel s námitkami navrhovatele naložil, a případně poučení navrhovatele v souladu s ustanovením § 251 odst. 1 zákona. Pokud zadavatel zároveň v rozhodnutí o námitkách uvede informace o okamžiku doručení námitek, je nezbytné ve smyslu zákona tuto informaci chápat pouze jako obecnou nezávaznou deklaraci, neboť nesplňuje podmínky dokladu o doručení námitek. Zjednodušeně řečeno, přiložené rozhodnutí o námitkách neprokazuje způsob doručení námitek zadavateli, a není tedy dokladem o jejich doručení, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací v ustanovení § 251 odst. 1 zákona, požadován. Dokladem o doručení námitek Úřad nerozumí toliko „doručenku“. Byť by se mohl jevit ve výroku uvedený závěr jako vysoce formalistický, není tomu tak v posuzovaném případě. Pokud by předložil navrhovatel „doklad“, z něhož by mohl být postaven najisto okamžik doručení námitek, což je stěžejní pro další postup Úřadu (důležitost je akcentována tím, že zákonodárce doklad o doručení námitek výslovně stanovil jako náležitost, kterou musí navrhovatel spolu s návrhem předložit, a dále tím, že k jeho předložení Úřad nemá dodatečně vyzývat a poskytovat k tomu dodatečnou lhůtu, poněvadž jde o požadavek jasně plynoucí ze zákona a je chybou navrhovatele, pokud jej nepřiloží), a to např. vlastní právní jednání – listinu obsahující námitky, na které by např. bylo razítko s datem a další náležitosti převzetí nebo doručení těchto námitek zadavateli, šlo by jistě o takový, zákonem předvídaný „doklad o doručení námitek“. V posuzovaném případě však navrhovatel přiložil mj. pouze rozhodnutí o námitkách, z něhož není možné ověřit, zda skutečně byly námitky, resp. následně návrh na zahájení řízení, doručeny řádně a včas.

17.         V souvislosti se zde řešenou problematikou je možno ještě nad rámec uvedeného dodat, že v případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a doby doručení, tedy kdy je třeba, aby bylo doručení doloženo, jako je tomu ve zde posuzovaném případě, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Ke splnění tohoto požadavku je možno např. v případě doručování prostřednictvím držitele poštovní licence požádat v daném případě Českou poštu o službu „DODEJKA“. Pod pojmem dodejka je na místě vnímat písemný doklad stvrzující předepsané skutečnosti, který je se všemi potřebnými údaji následně vrácen subjektu, který písemnost takovým způsobem zasílal. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), které jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení. V případě osobního doručení je pak za doklad o doručení námitek nutné považovat dokument o převzetí vystavený navrhovatelem právě za účelem prokázání okamžiku doručení námitek.

18.         K uvedenému Úřad dále uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu. Na šetřený případ nelze výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „… písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“ a dále, že „[p]ísemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“, aplikovat, neboť jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 As 2/2013-46 ze dne 24. 4. 2013, vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním. Z uvedeného plyne, že doručování námitek zadavateli nepodléhá právní úpravě obsažené ve správním řádu. V této souvislosti nicméně Úřad pro úplnost dodává, že i v případě, že by se jednalo o písemnost doručovanou podle správního řádu, nic by to neměnilo na aplikaci zvláštní úpravy § 251 odst. 1 zákona, který stanoví povinnost přiložit k návrhu doklad o doručení námitek, o jehož nutných náležitostech bylo pojednáno výše. Nadto účelem doložení dokladu o doručení námitek není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí“[1], nýbrž i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti a podmínky [viz § 251 odst. 1 zákona a § 257 písm. h) zákona]. Pro Úřad je tedy nezbytné mít na jisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, jinými slovy pro Úřad není v této věci rozhodující pouze to, že námitky byly doručeny.

19.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že návrh navrhovatele nenaplnil všechny zákonné požadavky, když v rozporu s § 251 odst. 1 zákona nebyl součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli. Úřad pro úplnost dodává, že v případě absence dokladu o doručení námitek zadavateli není oprávněn [na rozdíl od důvodů uvedených v § 257 písm. a) zákona] v případě zjištění takového nedostatku návrhu dodatečně vyzvat navrhovatele k nápravě, nýbrž je povinen správní řízení bez dalšího zastavit. Zákon tedy neumožňuje Úřadu, aby například zkoumal, na základě jakých skutečností navrhovatel zákonem požadovaný doklad nedoložil, či doručení námitek zadavateli ověřoval z jiných podkladů.

20.         Dále Úřad uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy. Zároveň Úřad odkazuje na svoji dosavadní rozhodovací praxi v obdobných věcech, od které nemá důvodu se odchylovat, a zároveň v intencích zásady legitimního očekávání dle § 2 odst. 4 správního řádu tak učinit ani nemůže. Příkladem Úřad uvádí rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0117/2017/VZ-12069/2017/522/PKř ze dne 10. 4. 2017, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j.  ÚOHS-R0076/2017/VZ-16895/2017/323/ZSř ze dne 6. 6. 2017, ve kterém Úřad uvádí, že „ani kombinace návrhu, námitek a rozhodnutí o námitkách, které navrhovatel přiložil k návrhu, nemohou nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek, a to ani za situace, kdy strany (resp. účastníci správního řízení) včasné doručení námitek nečiní sporným, neboť ze zaslaných písemností není zřejmé, zda byly námitky zadavateli skutečně doručeny dne (…)“. V dalším rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0765/2016/VZ-01046/2017/513/JLí ze dne 10. 1. 2017, potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0025/2017/VZ-10300/2017/322/DJa ze dne 24. 3. 2017, Úřad mj. upozornil, že „[p]akliže totiž navrhovatel součástí jeho návrhu sice učinil rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel uvedl den, kdy mu byly námitky doručeny, avšak žádnou z dalších navrhovatelem přiložených příloh návrhu není možné považovat za doklad o doručení námitek, nenaplňuje návrh podaný navrhovatelem požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli“. V potvrzujícím rozhodnutí se dále předseda Úřadu vyjádřil, že „[z] hlediska povahy právního úkonu neověřenou informaci za doklad o doručení považovat nelze, neboť představuje co do objektivity sdělení toliko výpověď účastníka správního řízení.“ a „[p]okud by pak v průběhu správního řízení vyšla najevo chybnost neověřené informace a navrhovatel by nemohl doručení námitek zadavateli prokázat jiným způsobem, mohla by taková situace vést nejen k (...), ale v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení též k vedení, potažmo zastavení neoprávněného správního řízení v jeho pozdějších fázích.“

21.         Pro úplnost Úřad podotýká, že tímto rozhodnutím není ani v nejmenším dotčeno oprávnění Úřadu zahájit se zadavatelem správní řízení z moci úřední ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, jehož výsledkem může být uložení nápravného opatření, příp. ve věci možného spáchání správního deliktu (za situace, kdy je již uzavřena smlouva na veřejnou zakázku), pokud zjistí skutečnosti, jež zakládají podezření, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem. K tomu Úřad dodává, že veřejný zájem v podobě dozoru nad dodržováním zákona je Úřadem vykonáván nezávisle na návrhu navrhovatele. Správní řízení zahájené na návrh naopak slouží k ochraně oprávněných zájmů navrhovatele a je tak vymezeno obsahem návrhu. Je tedy plně na navrhovateli, aby splnil všechny své zákonné povinnosti k podání bezvadného návrhu, a tím splnil zákonné podmínky pro přezkoumání úkonů zadavatele.

22.         Jelikož k návrhu navrhovatele ze dne 21. 6. 2017 nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 257 písm. d) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto usnesení lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

1.             Statutární město Olomouc, Horní náměstí 583, 779 00 Olomouc

2.             JUDr. Petr Poledník, advokát, Příkop 843/4, 602 00 Brno

3.             HOKO-VH s.r.o., Vlčnov 666, 687 61 Vlčnov

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy