číslo jednací: S0003/2016/VZ-04735/2016/521/ZKu

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 1. 2016 z moci úřední, jehož účastníkem je

 

• zadavatel – Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, Děčín - Libverda, příspěvková organizace, IČO 47274654, se sídlem Českolipská 123, 405 02 Děčín,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, cit. zadavatelem při zadávání části č. 2 „Část 2 – Učebny chemie, mikrobiologie a biologie“ veřejné zakázky „Vybavení učeben v rámci projektu PTVÚK na Libverdě“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 14. 4. 2014, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2014 pod ev. č. zakázky 488059,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, Děčín - Libverda, příspěvková organizace, IČO 47274654, se sídlem Českolipská 123, 405 02 Děčín – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části č. 2 „Část 2 – Učebny chemie, mikrobiologie a biologie“ veřejné zakázky „Vybavení učeben v rámci projektu PTVÚK na Libverdě“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 14. 4. 2014, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2014 pod ev. č. zakázky 488059, porušil zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 cit. zákona, když v příloze č. 2 „Položkový rozpočet vč. specifikace pro část 2“ výzvy k podání nabídek, tedy v rámci jedné části veřejné zakázky, na kterou museli dodavatelé podat jedinou nabídku, požadoval dodání laboratorních přístrojů a pomůcek, nábytku, počítačové sestavy či dataprojektoru, tedy různé druhy plnění, které spolu vzájemně nesouvisejí, čímž vymezil předmět veřejné zakázky příliš široce a diskriminoval tak dodavatele, kteří by byli schopni dodat jen některá z požadovaných plnění, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 10. 6. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem – Moderní škola s.r.o., IČO 28607376, se sídlem K Rybníčkům 332, 747 81 Otice – smlouvu na plnění veřejné zakázky.

II.

Zadavatel – Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, Děčín - Libverda, příspěvková organizace, IČO 47274654, se sídlem Českolipská 123, 405 02 Děčín – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části č. 2 „Část 2 – Učebny chemie, mikrobiologie a biologie“ veřejné zakázky „Vybavení učeben v rámci projektu PTVÚK na Libverdě“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 14. 4. 2014, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2014 pod ev. č. zakázky 488059, v rozporu s ustanovením § 45 odst. 3 cit. zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 cit. zákona v příloze č. 2 „Položkový rozpočet vč. specifikace pro část 2“ výzvy k podání nabídek požadoval jako součást automatického titrátoru skleněný válec o objemu 22 ml s ochranou před UV zářením, čímž vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, neboť uvedený technický parametr odpovídá válci od výrobce Duran Group GmbH, se sídlem Hattenbergstraße 10, 551 22 Mainz, Německo, a zvýhodnil tak dodavatele dodávající tento konkrétní typ válce jako součásti automatického titrátoru, což mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 10. 6. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem – Moderní škola s.r.o., IČO 28607376, se sídlem K Rybníčkům 332, 747 81 Otice – smlouvu na plnění veřejné zakázky.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, Děčín - Libverda, příspěvková organizace, IČO 47274654, se sídlem Českolipská 123, 405 02 Děčín– ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 65 000,-  Kč (šedesát pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

 I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, Děčín - Libverda, příspěvková organizace, IČO 47274654, se sídlem Českolipská 123, 405 02 Děčín (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 14. 4. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „Vybavení učeben v rámci projektu PTVÚK na Libverdě“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V části „Popis předmětu veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky tak, že „[v]eřejná zakázka je podle § 98 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen ,zákon´) rozdělena na čtyři části, přičemž uchazeči mohou podávat nabídku na jednu, dvě, tři nebo i na všechny čtyři části zakázky. Každá část zakázky bude posuzována a hodnocena samostatně. Předmětem veřejné zakázky je dodávka kompletního vybavení a zařízení pro učebnu veterinární ošetřovna (část 1), učebny chemie, mikrobiologie a biologie (část 2), učebnu zpracování produktů (část 3) a pro učebnu AKVATERA (část 4)“.

3.             Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30. 4. 2014 vyplývá, že zadavatel obdržel nabídky od dvou uchazečů, přičemž jako nejvhodnější byla vybrána nabídka uchazeče Moderní škola s.r.o., IČO 28607376, se sídlem K Rybníčkům 332, 747 81 Otice (dále jen „vybraný uchazeč“), se kterým zadavatel následně dne 10. 6. 2014 uzavřel smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.

K postavení zadavatele

4.             Zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), neboť je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává Ústecký kraj, jakožto územní samosprávný celek[1].

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky, přičemž v rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po přezkoumání předložených podkladů Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, a vzhledem k tomu, že skutková zjištění pokládal za dostatečná, vydal dne 5. 1. 2016 podle § 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz č. j. ÚOHS-S0003/2016/VZ-00202/2016/521/ZKu z téhož dne (dále jen „příkaz“). Dnem 6. 1. 2016, kdy byl příkaz zadavateli doručen, došlo dle ust. § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 46 odst. 1 správního řádu k zahájení předmětného správního řízení. Proti uvedenému příkazu podal zadavatel dne 13. 1. 2016 odpor.

Odpor

6.             Dne 13. 1. 2016 byl Úřadu doručen odpor zadavatele, ve kterém zadavatel uvedl, že při zadávání předmětné veřejné zakázky nedošlo z jeho strany k vědomému porušení zákona a při rozhodování o rozsahu předmětu plnění bylo postupováno s péčí řádného hospodáře. Zadavatel dále uvedl, že zvoleným zadávacím řízením se zjednodušil proces administrace a proces reklamací a následného užívání jednotlivých učeben.

7.             Závěrem v odporu zadavatel dodal, že se v minulosti stejného ani obdobného správního deliktu nedopustil a požádal o odpuštění či snížení pokuty uložené předmětným příkazem, neboť pokuta ve výši 65 000,- je dle zadavatele vysoká, a to vzhledem k provozním prostředkům, se kterými v kalendářním roce disponuje.

Další průběh správního řízení

8.             Vzhledem k tomu, že podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší, Úřad určil usnesením č. j. ÚOHS-S0003/2016/VZ-01682/2016/521/ZKu ze dne 15. 1. 2016 zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení. Dne 21. 1. 2016 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele.

Vyjádření zadavatele

9.             Dne 21. 1. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém zadavatel uvedl, že skutečnost, že se předmětného zadávacího řízení účastnili dva uchazeči, svědčí o faktu, že předmět zadávacího řízení nebyl vymezen příliš široce. Zadavatel je názoru, že „firmy obstarávající pro školy vybavení jsou schopny dodat nejen laboratorní vybavení, přístroje a pomůcky, ale také zcela běžně i dodávku výpočetní techniky, dataprojektoru či školního nábytku“. Dle zadavatele jsou všechny požadované položky předmětu plnění na trhu běžně dostupné, jejich dodání nevyžaduje žádnou speciální licenci apod., a proto v případě, kdy má dodavatel, který nedisponuje některým přístrojem nebo zařízením, o předmětnou veřejnou zakázku zájem, „může bez větších problémů využít dodavatelskou službu firmy jiné“.

10.         K požadavku odměrného válce o objemu 22 ml ze skla Duran® s ochranou před UV zářením zadavatel uvedl, že „[v] zadávacím řízení byl požadován odměrný válec 22 ml proto, že žáci naší střední školy využívají doporučené postupy s menšími objemy látek. Naše učitelka chemie byla zvyklá zařazovat do laboratorních cvičení postupy titrace s odměrným válcem o objemu 22 ml, který používala i v minulosti u starého typu titrátoru. Z toho důvodu napsala do technické specifikace zakázky požadavek na odměrný válec o objemu 22 ml, který dodává pouze a jen firma Duran[,] aniž by tušila, že se dopouští jednání v rozporu se zákonem na zadávání veřejných zakázek“. K výše uvedenému zadavatel doplnil, že odměrný válec tvoří pouze součást automatického titrátoru a je dodáván za několik málo stokorun.

11.         Závěrem vyjádření zadavatel uvedl, že vzhledem k výše uvedenému mu přijde výše pokuty uložené příkazem neadekvátní jeho provinění, přičemž pochybení v předmětném zadávacím řízení byla neúmyslná a bez jakéhokoliv záměru diskriminovat uchazeče o veřejnou zakázku.

Další průběh správního řízení

12.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0003/2016/VZ-03297/2016/521/ZKu ze dne 28. 1. 2016 Úřad určil zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 4. 2. 2016 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém zopakoval argumenty uvedené ve svém vyjádření ze dne 21. 1. 2016.

  III.          ZÁVĚRY ÚŘADU

13.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, konstatuje, že se zadavatel při zadávání části č. 2 „Část 2 – Učebny chemie, mikrobiologie a biologie“ (dále jen „část č. 2“) předmětné veřejné zakázky dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

14.         Podle ust. § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

15.         Podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

Shrnutí relevantních skutečností

16.         Zadavatel vymezil předmět plnění části č. 2 veřejné zakázky v části „Popis předmětu veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek takto: „[p]ředmětem části 2 veřejné zakázky je dodávka kompletního vybavení pro učebny chemie, mikrobiologie a biologie. Předmětem vybavení laboratoře chemie je dodávka standardních přístrojů pro chemickou analýzu. Součástí dodávky je i dodání spotřebního materiálu nutného pro jednotlivé analýzy. Dodávka dále zahrnuje přístroje, které umožní provádět mikrobiologická pozorování, zařízení pro kultivaci a sterilizaci. Technická specifikace včetně požadovaného množství je uvedena v příloze č. 2 této výzvy (Položkový rozpočet pro část 2)“.

17.         Požadovaná plnění klasifikoval zadavatel rovněž v části „Popis předmětu veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek prostřednictvím CPV kódů následovně:

CPV: 38433000-9 Spektrometry

CPV: 38430000-8 Snímací a analytické aparáty

CPV: 38436000-0 Třepačky a příslušenství

CPV: 39180000-7 Laboratorní nábytek

CPV: 33793000-5 Laboratorní sklo

CPV: 33735100-2 Ochranné brýle

CPV: 39200000-4 Zařízení interiéru

CPV: 30213300-8 Stolní počítač

18.         Jednotlivá požadovaná plnění včetně jejich technické specifikace zadavatel podrobně vymezil v příloze č. 2 „Položkový rozpočet vč. specifikace pro část 2“ (dále jen „příloha č. 2“) výzvy k podání nabídek, ze které vyplývá, že zadavatel požadoval mj. dodání jak laboratorních přístrojů, jako např. automatického titrátoru, spektrofotometru, sterilizátoru, kultivačního boxu s osvětlením, žákovského mikroskopu; laboratorních pomůcek, jako např. mikropipety, ochranné brýle, latexové rukavice, kartáče na zkumavky; nábytku, jako např. žákovský stůl, žákovská židle, laboratorní žákovské židle, bezpečnostní skříň bez ventilátorů, stůl pro PC; tak i dodání IT zařízení, jako např. PC sestavy a tiskárny, či dodání audiovizuální techniky v podobě dataprojektoru.

K postupu zadavatele

19.         K vymezení předmětu plnění veřejné zakázky Úřad předně uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, je však vždy povinen dodržet základní zásady zadávacího řízení zakotvené v ust. § 6 odst. 1 zákona, zejm. zásadu zákazu diskriminace. Otázkou vymezení plnění, která mohou být zadávána společně v rámci jedné veřejné zakázky, se v rámci své činnosti opakovaně zabývaly jak Nejvyšší správní soud, tak i Krajský soud v Brně, který např. v rozsudku č. j. 62 Ca 37/2008-206 ze dne 23. 9. 2009 dovodil, že „jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou“. Obecně lze tedy konstatovat, že o jedinou veřejnou zakázku se jedná tehdy, pokud plnění, jež v ní byla zahrnuta, byla plněními vzájemně neodlišujícími se, tj. stejného či srovnatelného druhu.

20.         Jak již Úřad uvedl výše (viz body 16. – 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel v šetřeném případě požadoval dodání kompletního vybavení pro učebny chemie, mikrobiologie a biologie, přičemž z vymezení předmětu části č. 2 veřejné zakázky vyplývá, že požadovaná plnění byla velmi různorodá. Jednalo se o dodávku laboratorních přístrojů, laboratorních pomůcek, nábytku, dodávku IT v podobě např. počítačové sestavy a dodávku audiovizuální techniky v podobě dataprojektoru, tedy o dodávku plnění rozdílných jak svým charakterem, tak i funkcí a způsobem využití. Nelze proto než konstatovat, že z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že předmět plnění veřejné zakázky je koncipován široce, neboť v sobě zahrnuje plnění, která spolu (s výjimkou té skutečnosti, že budou umístěna v jedné učebně) vzájemně nesouvisejí.

21.         K problematice široce vymezeného předmětu veřejné zakázky se vyjádřil Krajský soud v Brně např. v rozsudku č. j. 62 Af 7/2010-135 ze dne 2. 3. 2010 takto: „v případě, kdy zadavatel vymezí předmět veřejné zakázky příliš široce (tzn. v rámci jedné veřejné zakázky požaduje plnění, která spolu vzájemně nesouvisejí) a v důsledku toho podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla tato jednotlivá plnění poptávána samostatně, může se zadavatel dopouštět skryté diskriminace. Diskriminováni jsou zde ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna“. K tomu Úřad doplňuje, že v judikatuře správních soudů došlo k ustálení názoru, podle nějž je-li předmět veřejné zakázky vymezen příliš široce, vede to k diskriminaci těch dodavatelů, jež by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, avšak nemohou ji podat na plnění všechna.

22.         Za vhodné Úřad na tomto místě považuje též poukázat na rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Af 57/2011, dle kterého platí, že: „[j]estliže zadavatel, byť podle svého vlastního rozhodnutí, poptává plnění, které není plněním, jež je nutno z technických a ekonomických důvodů poptávat společně, jako plnění jediné (společné), přitom podmínkám vycházejícím z takto nastavené poptávky, jež se projevuje v samotném vymezení předmětu veřejné zakázky, může vyhovět pouze velmi omezený počet dodavatelů, zatímco při oddělené zadavatelově poptávce po takto dle úvahy zadavatele spojeném plnění by se o zakázky v jednotlivých oblastech plnění mohl ucházet vyšší počet dodavatelů, přitom obě plnění jsou plněními, jež se jinak poskytují samostatně, pak takový postup lze kvalifikovat jako diskriminační, odporující zásadám podávaným v § 6 zákona“.

23.         Z výše uvedeného vyplývá, že se zadavatel svým postupem dopustil skryté diskriminace, neboť vymezil předmět plnění části č. 2 veřejné zakázky příliš široce, a v důsledku toho se mohlo zadávacího řízení účastnit méně dodavatelů, než by tomu bylo v případě, kdy by zadavatel poptával jednotlivé druhy plnění, jež spolu vzájemně nesouvisejí, např. ve více zadávacích řízeních či za dodržení zákonných podmínek jiným způsobem rozdělil veřejnou zakázku ve smyslu ust. § 98 zákona. V šetřeném případě se totiž dodavatel, který nebyl schopen zajistit dodávku jak laboratorních přístrojů, tak i dodávku nábytku či počítačové sestavy, nemohl předmětného zadávacího řízení účastnit vůbec, nebo pouze ve spolupráci se subdodavateli. V této souvislosti lze pro ilustraci narušení soutěžního prostředí zejména poukázat např. na spojení dodávky PC sestavy a laboratorních přístrojů do předmětu jedné veřejné zakázky, kdy nelze předpokládat, resp. je prakticky vyloučeno, že by všichni dodavatelé, kteří jsou schopni dodávat PC techniku, byli zároveň schopni dodat laboratorní přístroje. Pro úplnost Úřad dodává, že v případě, kdy je široce koncipovaný předmět veřejné zakázky možné plnit pouze ve spolupráci se subdodavateli, není rovněž zajištěna efektivní hospodářská soutěž, neboť ta může být efektivní pouze v případě, kdy dodavatelé mohou soutěžit nezávisle na sobě a jsou tak zároveň vystaveni konkurenčnímu tlaku. Pokud by tedy zadavatel v zadávacím řízení poptával požadovaná plnění v souladu se zákonem, mělo by více dodavatelů specializujících se na dodávky z různých oborů šanci mezi sebou soutěžit, což by se také projevilo v jejich nabídkových cenách a zadavatel by tak mohl obdržet výhodnější nabídku. Jak přitom vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010 a na něj navazujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 2 Afs 59/2010 ze dne 18. 1. 2011, podání společné nabídky, tak podání nabídky, v níž bude počítáno se subdodávkou, nemůže soutěžní prostředí zajišťovat způsobem srovnatelným, jako podání nabídek, které budou mezi sebou ve skutečnosti soutěžit. Je-li předmět veřejné zakázky vymezen příliš široce (lze-li plnění v něm zahrnuté dodávat samostatně a děje-li se tak v praxi) a v důsledku toho podává nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla plnění poptávána samostatně, vede to k diskriminaci těch dodavatelů, kteří byli schopni podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna, bez ohledu na jejich možnost zajistit si subdodávky nebo podávat společnou nabídku; tím se totiž diskriminační účinek s vlivem na efektivní soutěžní prostředí, v němž se dodavatelé o veřejnou zakázku mají nacházet, nikterak neeliminuje.

24.         O skutečnosti, že zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky příliš široce a poptával plnění, která spolu vzájemně nesouvisejí, může svědčit i fakt, že v zadávacím řízení podali nabídku pouze 2 dodavatelé.

25.         K námitce zadavatele, že „firmy obstarávající pro školy vybavení jsou schopny dodat nejen laboratorní vybavení, přístroje a pomůcky, ale také zcela běžně i dodávku výpočetní techniky, dataprojektoru či školního nábytku“, Úřad uvádí, že tuto skutečnost nikterak nerozporuje, avšak je nutné zdůraznit, že dodavatelé, kteří se nespecializují na kompletní vybavení školních učeben, ale „pouze“ na určité spektrum výrobků (ať už je to PC technika, nábytek či laboratorní přístroje) naopak běžně, resp. vůbec nedodávají všechny zadavatelem požadované druhy plnění, a proto se (jak již Úřad uvedl v bodu 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí) nemohli předmětného zadávacího řízení účastnit vůbec, nebo pouze ve spolupráci se subdodavateli, což ovšem (jak již Úřad rovněž uvedl v bodu 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí) nezajistí efektivní hospodářskou soutěž.

26.         Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě porušil zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona, když v příloze č. 2 výzvy k podání nabídek požadoval dodání laboratorních přístrojů a pomůcek, nábytku, počítačové sestavy či dataprojektoru, tedy různé druhy plnění, které spolu vzájemně nesouvisejí, čímž vymezil předmět veřejné zakázky příliš široce a diskriminoval tak dodavatele, kteří by byli schopni dodat jen některá z požadovaných plnění, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 10. 6. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

27.         Podle ust. § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

28.         Podle ust. § 45 odst. 1 zákona se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.

29.         Podle ust. § 45 odst. 3 zákona technické podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky, zohlední zadavatel při stanovení technických podmínek požadavky přístupnosti osob se zdravotním postižením nebo dostupnosti pro všechny uživatele.

30.         Podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

Shrnutí relevantních skutečností

31.         Jak již Úřad uvedl výše (viz body 16. – 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel vymezil předmět plnění části č. 2 veřejné zakázky v části „Popis předmětu veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek, přičemž jednotlivá požadovaná plnění včetně jejich technické specifikace podrobně vymezil v příloze č. 2 výzvy k podání nabídek.

32.         Jedním ze zadavatelem požadovaných plnění byla i dodávka automatického titrátoru, jehož technické podmínky zadavatel vymezil v příloze č. 2 výzvy k podání nabídek následovně: „[z]ákladní přístroj s magn. míchačkou 50 ml výměnnou jednotkou, včetně hnědé lahve pro titrační činidlo, lahvových adaptérů a sady hadiček, odkapávací trubičky a titrační špičky. Intuitivní ovládání přístroje pomocí dotykového ovládacího panelu, TFT displej. Zobrazování titrační křivky během titrace na displeji, následné vyhodnocení bodu ekvivalence a 1. derivace. Inteligentní výměnná dávkovací jednotka (5, 10, 20, 50 ml). Součástí čip RFID, jež uchovává data: objem odměrného válce, název titračního činidla, jeho koncentrace, faktor a datum přípravy, příp. expiraci. Dva sériové porty RS232 a min. jeden USB port, který umožňuje připojení magnetického míchadla, klávesnice, tiskárny, analytických vah, PC a USB disku. Kapacita paměti pro uložení až 50 titračních metod včetně výpočetních vzorců. Přístroj umožňuje stanovování acidobázické a redox titrace, stanovení dusíku (Kjeldahl), chloridů, chemické spotřeby kyslíku, čísla kyselosti, čísla zmýdelnění, hydroxylového a jodového čísla, celkové tvrdosti vody aj. Obsahuje dávkovací jednotky různých objemů, magnetické míchadlo, pH elektrodu loLine s teplotním čidlem a sadu pufrů.

Rozsah [pH]: 0,00 až 14,2

Rozsah [mV]: -1400 až + 1402

Rozsah [°C]: -30 až + 115 (Pt 1000)

Zobrazení objemu: 00,00 do 999,9 ml

Rozlišení: 0,01 ml

Válec: 22 ml, sklo Duran® s ochranou před UV zářením

Přesnost dávkování: systematická odchylka 0,1 %, náhodná odchylka 0,05 % podle EN ISO 8655-8

Kalibrace: dvojbodová, výběr z 8 předprogramovaných pufrů podle DIN 19266 a NBS

Měřící vstup (elektroda): pH/mV elektroda s konektorem podle normy DIN 19 262 nebo konektor BNC a referenční elektroda (konektor 1 x 4 mm)

Rozhraní: RS 232 C na sériové připojení tiskárny nebo počítače“.

K postupu zadavatele

33.         Úřad obecně k technickým podmínkám v případě veřejných zakázek na dodávky uvádí, že požadavky na předmět plnění veřejné zakázky a jeho charakteristiky musí být v zadávací dokumentaci stanoveny objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění, čímž zadavatel současně jednoznačně definuje požadované vlastnosti předmětu plnění. Účelem technických podmínek je tedy podrobná kvalitativní specifikace předmětu veřejné zakázky. V souladu s § 45 odst. 3 zákona je však zadavatel povinen stanovit technické podmínky způsobem souladným se zásadou zákazu diskriminace tak, aby určitým dodavatelům nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, jinými slovy řečeno, aby nebyly „šité na míru“ některým uchazečům či jiné uchazeče o veřejnou zakázku neznevýhodňovaly.

34.         V šetřeném případě zadavatel požadoval dodání mj. automatického titrátoru, jehož technické podmínky podrobně vymezil v příloze č. 2 výzvy k podání nabídek. Jedním ze stanovených technických parametrů byl požadavek na válec, který je jednou ze součástí automatického titrátoru, jehož objem měl činit přesně 22 ml a jenž měl být vyroben ze skla Duran® s ochranou před UV zářením. Úřad provedl průzkum veřejně dostupných zdrojů a zjistil, že odměrné válce o objemu 22 ml, které jsou mj. dodávány jakožto součást automatických titrátorů, vyrábí pouze společnost Duran Group GmbH, se sídlem Hattenbergstraße 10, 551 22 Mainz, Německo (dále jen „Duran Group GmbH“). Tuto skutečnost ostatně potvrdil Úřadu rovněž sám zadavatel ve svém vyjádření ze dne 27. 11. 2015 s odkazem na vyjádření Ing. Radima Osladila, vedoucího oblastní kanceláře společnosti MERCI, s.r.o., IČO 46966447, se sídlem Hviezdoslavova 1192/55b, 627 00 Brno, z téhož dne. Z údajů na internetových stránkách různých výrobců laboratorního vybavení (např. www.labicom.cz či www.thermofischer.cz)[2] však Úřad zjistil, že automatické titrátory v kvalitě požadované zadavatelem se dodávají i s odměrnými válci o objemu např. 20 ml či 50 ml. Z veřejně dostupných zdrojů[3] Úřad dále zjistil, že tyto odměrné válce z borosilikátového skla (o objemu 20 ml či 50 ml) vyrábí i jiní dodavatelé než společnost Duran Group GmbH, a to např. výrobce SIMAX či Fisherbrand. Nelze proto než konstatovat, že zadavatel tím, že stanovil technický parametr objemu odměrného válce přesnou hodnotou (22 ml) a nikoli např. v rozmezí minimální a maximální hodnoty či jiné alternativy, odpovídá jeho požadavku pouze odměrný válec od společnosti Duran Group GmbH, čímž zadavatel vytvořil překážku hospodářské soutěže, pro niž neexistuje objektivní důvod. Právě zvolení tohoto technického parametru zapříčinilo, že zadání odpovídá pouze výrobek od jednoho konkrétního výrobce, což je ve svém důsledku diskriminační.

35.         Zadavatel tak svým postupem v zadávacím řízení porušil zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona, kdy zákaz diskriminace je v judikatuře (zejm. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008) i v rozhodovací praxi Úřadu vykládán tak (jak již Úřad nastínil výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), že postihuje nejen diskriminaci zjevnou – tedy odlišné zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, ale i diskriminaci skrytou, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům, tedy narušování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Postupem zadavatele došlo v šetřeném případě ke skryté diskriminaci, jelikož zadavatel nastavením zadávacích podmínek skrytě diskriminoval ty dodavatele, kteří nedisponovali automatickými titrátory, jejichž součástí by byl i odměrný válec o objemu 22 ml značky Duran®, avšak byli by schopni zajistit předmět plnění prostřednictvím automatického titrátoru s válcem obdobných (ať už nepatrně menších či větších) parametrů jiného výrobce.

36.         Postupem zadavatele tak mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť dodavatelé, kteří nedisponovali automatickými titrátory, jejichž součástí by byl i odměrný válec o objemu 22 ml značky Duran®, avšak byli by schopni zajistit předmět plnění prostřednictvím automatického titrátoru s válcem obdobných parametrů, fakticky nemohli podat nabídku, neboť by se vystavovali riziku vyloučení ze soutěže o veřejnou zakázku z důvodu nedodržení technických parametrů požadovaných zadavatelem. V případě, kdy by zadavatel stanovil technické parametry požadovaného plnění v souladu se zákonem, je možné, že by obdržel i nabídky od jiných dodavatelů, kteří by byli zadavateli schopni nabídnout výhodnější podmínky.

37.         Ve vyjádření ze dne 21. 1. 2016 zadavatel namítal, že „[v] zadávacím řízení byl požadován odměrný válec 22 ml proto, že žáci naší střední školy využívají doporučené postupy s menšími objemy látek“ a z důvodu, že „[n]aše učitelka chemie byla zvyklá zařazovat do laboratorních cvičení postupy titrace s odměrným válcem o objemu 22 ml, který používala i v minulosti u starého typu titrátoru“, pročež „napsala do technické specifikace zakázky požadavek na odměrný válec o objemu 22 ml, který dodává pouze a jen firma Duran [...]“. K této námitceÚřad opětovně a s odkazem na bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí uvádí, že skutečnost, že žáci pracují s menšími objemy látek ani skutečnost, že učitelka chemie byla zvyklá pracovat s odměrným válcem o objemu 22 ml, není v šetřeném případě důvodem, proč by zadavatel nemohl v zadávací dokumentaci  stanovit technický parametr objemu odměrného válce např. v rozmezí minimální a maximální hodnoty či jiné alternativy, a rovněž jej nezbavuje odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek, jež vyplývá z ust. § 44 odst. 1 zákona. Stejně tak není z hlediska posouzení zákonnosti postupu zadavatele v šetřeném případě relevantní nízká cena odměrného válce jakožto součásti automatického titrátoru, neboť nic nemění na skutečnosti, že zadavatel svým postupem v zadávacím řízení vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže a zvýhodnil dodavatele dodávající tento konkrétní typ válce jako součásti automatického titrátoru.

38.         Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě postupoval rozporu s ustanovením § 45 odst. 3 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona, když v příloze č. 2 výzvy k podání nabídek požadoval jako součást automatického titrátoru skleněný válec o objemu 22 ml s ochranou před UV zářením, čímž vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, neboť uvedený technický parametr odpovídá válci od výrobce Duran Group GmbH a zvýhodnil tak dodavatele dodávající tento konkrétní typ válce jako součásti automatického titrátoru, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 10. 6. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

K argumentaci zadavatele

39.         K námitce zadavatele, že „celá věc se stala neúmyslně, bez jakéhokoliv záměru diskriminovat firmy z účasti na podání nabídek“, Úřad uvádí, že tato skutečnost nemůže mít vliv na odpovědnost zadavatele za spáchání správních deliktů, neboť skutková podstata správních deliktů byla naplněna a odpovědnost zadavatele za správní delikt je koncipována jako odpovědnost objektivní, tedy nezávislá na zavinění (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 23/2012 ze dne 28. 11. 2012 či z poslední doby např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2015 sp. zn. 30 Af 81/2013, ve kterém soud uvážil, že „v případě porušení ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona … se jedná o odpovědnost objektivní, tj. o odpovědnost … bez ohledu na to, zda k porušení právní povinnosti došlo v důsledku úmyslného jednání pachatele nebo z jeho nedbalosti. Pro učinění závěru, že došlo ke spáchání správního deliktu tak vůbec není zapotřebí zkoumat, zda k porušení zákona došlo úmyslně či z nedbalosti.“). Dle ust. § 121 odst. 1 zákona je možné se z objektivní odpovědnosti za správní delikt liberovat, avšak zadavatel by v takovém případě musel prokázat, že vynaložil veškeré možné úsilí, které bylo možné požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. Žádné takové skutečnosti ovšem zadavatel v průběhu správního řízení neuvedl, přičemž není na Úřadu, aby zadavateli jakékoli možné prostředky či opatření, která případně mohl prokazovat, předestíral či je jakkoli specifikoval či konkretizoval (k tomu srov. též shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2015 sp. zn. 30 Af 81/2013).

40.         K námitce zadavatele ohledně vymezení předmětu plnění, která spočívala v tvrzení, že zvoleným zadávacím řízením se zjednodušil proces administrace a proces reklamací a následného užívání jednotlivých učeben, Úřad uvádí, že v zadávacím řízení, za jehož zákonný průběh je odpovědný, nemůže zadavatel zjednodušení procesů administrace a možných reklamací (stejně tak jako např. bez dalšího ani zásadu hospodárnosti – k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 112/2013 ze dne 15. 10. 2015) upřednostňovat na úkor zásad zakotvených v ust. § 6 odst. 1 zákona. Pro úplnost je pak možno odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 3. 2010 sp. zn. 62 Af 7/2010, ve kterém soud uvážil, že „[v] obecné rovině … platí, že případná vyšší administrativní a logistická náročnost, která by s rozdělením veřejné zakázky na části s umožněním podávání nabídek na jednotlivé části mohla být spojena, by neměla být důvodem, který by ospravedlňoval případné omezení konkurence.“

K uložení sankce

41.         Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

42.         Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění účinném v době spáchání správních deliktů odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době zahájení správního řízení odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

43.         Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení (resp. v době spáchání správních deliktů) umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění ke dni zahájení správního řízení). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 4. 11. 2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů bylo zahájeno doručením příkazu zadavateli dne 6. 1. 2016. Vzhledem k tomu, že k uzavření smlouvy na plnění předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem, a tedy ke spáchání správního deliktu, došlo dne 10. 6. 2014, lze konstatovat, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo.

44.         K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

45.         Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl „varován“ odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

46.         V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, a proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký správní delikt je v šetřeném případě možné považovat za přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

47.         Podle ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

48.         V šetřeném případě se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž za spáchání každého z nich lze zadavateli podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

49.         Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, byla v kupní smlouvě uzavřené s vybraným uchazečem na plnění předmětné veřejné zakázky stanovena ve výši 3 467 411,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy po zaokrouhlení činí částku ve výši 346 741,- Kč.

50.         S ohledem na to, že oba správní delikty jsou z pohledu zákona stejně závažné, neboť u obou je stanovena stejná výše možné pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce ukládat sankci podle přísněji trestného spáchaného deliktu. V daném případě je tedy s ohledem na souběh správních deliktů nutné uložit souhrnnou pokutu ve výši odpovídající spáchání pouze jednoho ze správních deliktů a ke spáchání dalšího správního deliktu přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

51.         Úřad proto přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, ve kterém Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání části č. 2 předmětné veřejné zakázky porušil zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona, když v příloze č. 2 výzvy k podání nabídek požadoval dodání laboratorních přístrojů a pomůcek, nábytku, počítačové sestavy či dataprojektoru, tedy různé druhy plnění, které spolu vzájemně nesouvisejí, čímž vymezil předmět veřejné zakázky příliš široce a diskriminoval tak dodavatele, kteří by byli schopni dodat jen některá z požadovaných plnění, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 10. 6. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky, a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. tohoto rozhodnutí s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.

52.         Podle ust. § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 zákona, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

53.         Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

54.         Při posuzování stupně závažnosti spáchaného správního deliktu vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel v daném případě nedodržel jednu ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona, neboť tím, že vymezil předmět plnění veřejné zakázky příliš široce, znevýhodnil oproti ostatním dodavatelům ty dodavatele, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, avšak nebyli schopni podat nabídky na všechna plnění požadovaná zadavatelem, tj. na celý předmět veřejné zakázky. Jednalo se tedy o správní delikt závažného charakteru, neboť zadavatel výrazně ovlivnil zadávací řízení, a to již od jeho počátku, což ve svém důsledku vedlo k podstatnému omezení hospodářské soutěže.

55.         Jak již Úřad uvedl v bodě 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí, přitěžující okolnost pro zadavatele shledává v tom, že se při zadávání veřejné zakázky dopustil dalšího správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 45 odst. 3 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona v příloze č. 2 výzvy k podání nabídek požadoval jako součást automatického titrátoru skleněný válec o objemu 22 ml s ochranou před UV zářením, čímž vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, neboť uvedený technický parametr odpovídá válci od výrobce Duran Group GmbH a zvýhodnil tak dodavatele dodávající tento konkrétní typ válce jako součásti automatického titrátoru, přičemž nelze přehlédnout, že závažnost i tohoto správního deliktu by bylo možné samostatně hodnotit jako velmi vysokou, neboť zadavatel uvedeným postupem i v tomto případě ovlivnil průběh zadávacího řízení již od jeho počátku. V této souvislosti nelze přehlédnout, že oba spáchané správní delikty mají významný potenciál negativního synergického efektu, kdy je hospodářská soutěž omezena již v důsledku jednoho každého z nich a o to více pak při jejich souběžném spáchání. Přitěžující okolnost spočívající ve spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí je proto třeba považovat za zásadní.

56.         Úřad v projednávaném případě neshledal žádnou polehčující okolnost.

57.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2016 Úřad naznal, že s ohledem na objem finančních zdrojů, které jsou zadavateli v rámci rozpočtu alokovány (pro rok 2016 se jedná o částku přesahující 31 000 000,- Kč), nelze pokutu uloženou ve výši 65 000,- Kč považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).

58.         V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.

59.         K námitce zadavatele, že uložená pokuta ve výši 65 000,- Kč je vysoká, a to vzhledem k provozním prostředkům, se kterými v kalendářním roce disponuje, Úřad pro úplnost odkazuje na výše uvedené, zejm. na možnost uplatnění nároku na náhradu škody proti konkrétním osobám ve smyslu ust. § 250 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a dodává, že i vzhledem k tomu, že částka, se kterou má zadavatel v letošním kalendářním roce hospodařit, se pohybuje v řádech desítek milionů, nelze sankci uloženou ve výši desítek tisíc považovat za likvidační. S ohledem na výše uvedené shledal Úřad pokutu v uložené výši za přiměřenou a nemající likvidační charakter.

60.         Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a pokutu stanovenou ve výroku III. tohoto rozhodnutí ve výši 65 000 Kč (tj. hluboko ve spodní polovině zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.

61.         Pokuta uložená ve výroku III. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

Obdrží:

Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, Děčín - Libverda, příspěvková organizace, Českolipská 123, 405 02 Děčín

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy