číslo jednací: S640/2012/VZ-343/2013/513/PPo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12.11.2012 z moci úřední, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Obec Velké Heraltice, IČ 00300837, se sídlem Opavská 142, 747 75 Velké Heraltice – učiněných při zadávání veřejných zakázek

· „Nakládání s komunálními odpady na území obce Velké Heraltice, Malé Heraltice, Tábor, Košetice, Sádek“, zadávaná jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 22.6.2012,

· „Nakládání se separovanými odpady na území obce Velké Heraltice, Malé Heraltice, Tábor, Košetice, Sádek“, zadávaná jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 22.6.2012,

rozhodl takto:  

I.

Zadavatel – Obec Velké Heraltice, IČ 00300837, se sídlem Opavská 142, 747 75 Velké Heraltice – nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když veřejnou zakázku související s nakládáním s odpadem rozdělil na dvě zakázky „Nakládání s komunálními odpady na území obce Velké Heraltice, Malé Heraltice, Tábor, Košetice, Sádek“ a „Nakládání se separovanými odpady na území obce Velké Heraltice, Malé Heraltice, Tábor, Košetice, Sádek“, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 3 citovaného zákona a nedodržel tak postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, neboť uvedenou veřejnou zakázku nezadal v příslušném zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Obec Velké Heraltice, IČ 00300837, se sídlem Opavská 142, 747 75 Velké Heraltice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení „Nakládání s komunálními odpady na území obce Velké Heraltice, Malé Heraltice, Tábor, Košetice, Sádek“ a „Nakládání se separovanými odpady na území obce Velké Heraltice, Malé Heraltice, Tábor, Košetice, Sádek“.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Obec Velké Heraltice, IČ 00300837, se sídlem Opavská 142, 747 75 Velké Heraltice – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (slovy třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Obec Velké Heraltice, IČ 00300837, se sídlem Opavská 142, 747 75 Velké Heraltice (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 22.6.2012 výzvou k podání nabídky zadávací řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu „Nakládání s komunálními odpady na území obce Velké Heraltice, Malé Heraltice, Tábor, Košetice, Sádek“ (dále jen „veřejná zakázka č. 1“) a téhož dne zadávací řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu „Nakládání se separovanými odpady na území obce Velké Heraltice, Malé Heraltice, Tábor, Košetice, Sádek“ (dále jen „veřejná zakázka č. 2“ a rovněž „veřejné zakázky“).

2. Předmět plnění veřejné zakázky č. 1 vymezil zadavatel v čl. I. výzvy „Předmět soutěže“ jako „Odvoz směsného komunálního odpadu a to během letního a zimního cyklu svozu“, přičemž dále specifikoval lokalitu, ve které bude veřejná zakázka plněna a povinnosti plynoucí uchazeči z plnění veřejné zakázky.

3. Předmět plnění veřejné zakázky č. 2 vymezil zadavatel v čl. I. výzvy „Předmět soutěže“ jako nakládání se separovanými odpady na území výše uvedených obcí, přičemž předmět plnění byl dále specifikován jako „Sběr, svoz, třídění a využití vytříděných složek komunálního odpadu, vč. pronájmu kontejneru 1100 l“ a „Sběr, svoz, třídění a odstranění velkoobjemových a nebezpečných složek komunálního odpadu“.

4. Předpokládaná hodnota veřejných zakázek nebyla zadavatelem ve výzvách stanovena, zadavatel ve výzvách k podání nabídek pod čl. II. „Lhůta plnění“ pouze uvedl, že k ukončení plnění veřejných zakázek dojde „dle smlouvy“. V tabulkách pro vyplnění nabídkových cen, které byly součástí výzev k podání nabídek, zadavatel uvedl položku „Množství odpadu 2011 (tuny)“, přičemž ponechal na uchazečích, aby tuto položku sami ocenili.

5. Zadavatel v čl. XIII. „Hodnotící kritéria“ u veřejné zakázky č. 1 a v čl. XII. „Vyhodnocení nabídek“ u veřejné zakázky č. 2 stanovil totožná hodnotící kritéria pro přidělení veřejných zakázek, a to konkrétně tato:

· systém evidence výsypu 40%

· nabídková cena bez DPH 30%

· praxe a zkušenosti firmy 30%.

6. Ze seznamu doručených nabídek vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 2 nabídky na veřejnou zakázku č. 1 a 2 nabídky na veřejnou zakázku č. 2, přičemž se u obou veřejných zakázek jednalo vždy o dva totožné uchazeče.

7. Na základě provedeného hodnocení nabídek ze dne 11.7.2012 hodnotící komise doporučila u obou veřejných zakázek vybrat jako nejvhodnější nabídky uchazeče – Technické služby Opava s. r. o., IČ 64618188, se sídlem Těšínská 2057/71, 746 01 Opava (dále jen „vybraný uchazeč“). Zadavatel se se závěry hodnotící komise ztotožnil a dne 30.8.2012 rozhodl o přidělení veřejných zakázek vybranému uchazeči za nabídkovou cenu u veřejné zakázky č. 1 ve výši 636 525,- Kč bez DPH a za nabídkovou cenu 173 028,- Kč bez DPH u veřejné zakázky č. 2.

II. ŘÍZENÍ PŘED SPRÁVNÍM ORGÁNEM

8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 10.10.2012 podání společnosti Marius Pedersen a.s., IČ 42194920, se sídlem Průběžná 1940/3, 500 09 Hradec Králové, jehož obsahem byl návrh na uložení zákazu plnění smluv na veřejné zakázky zadavateli. Vzhledem k tomu, že zadavatel dne 1.11.2012 Úřadu sdělil, že smlouvy na veřejné zakázky dosud nebyly uzavřeny, Úřad rozhodnutím pod č. j. ÚOHS-S580/2012/VZ-20886/2012/513/PPo ze dne 9.11.2012 správní řízení z důvodu bezpředmětnosti zastavil. Uvedené rozhodnutí nabylo dne 29.11.2012 právní moci.

9. Současně však Úřad při přezkoumání dokumentací o veřejných zakázkách získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

10. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

11. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníku řízení oznámením č. j. ÚOHS-S640/ 2012/VZ-20905/2012/513/PPo ze dne 9.11.2012, v němž seznámil účastníka řízení se skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S640/2012/VZ-20949/2012/513/PPo ze dne 9.11.2012 stanovil účastníku řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtách stanovených Úřadem, ani později, nevyjádřil.

12. Dne 12.11.2012, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení zadavateli doručeno, bylo zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

13. Rozhodnutím o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S640/2012/VZ-21191/2012/513/PPo ze dne 9.11.2012 Úřad z moci úřední zakázal zadavateli uzavřít smlouvy na veřejné zakázky.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

14. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentací o zadání veřejných zakázek a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, neboť rozdělil předmět veřejné zakázky související s nakládáním s odpadem tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, v důsledku čehož zadavatel nedodržel postup stanovený v § 21 zákona, jelikož neprovedl zadávací řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující.

IV. RELEVANTNÍ USTANOVENÍ ZÁKONA

15. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

16. Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.

17. Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

18. V souladu § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

19. Na základě § 13 odst. 2 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

20. Podle § 13 odst. 3 zákona nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

21. Podle § 14 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky stanoví na základě

a) předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy na dodávky, má-li být smlouva uzavřena na dobu určitou, nebo

b) předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit.

22. Podle § 14 odst. 3 zákona je základem pro stanovení předpokládané hodnoty na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky

a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců.

23. Na základě § 14 odst. 4 zákona se základ stanovený podle odstavce 3 pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, upraví v závislosti na době účinnosti smlouvy podle pravidel uvedených v odstavcích 1 a 2.

24. Podle § 15 odst. 1 zákona se ustanovení § 14 odst. 1, 3 a 4 použijí obdobně pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby.

25. V ustanovení § 21 odst. 1 zákona jsou upraveny tyto druhy zadávacích řízení

a) otevřené řízení (§ 27),

b) užší řízení (§ 28),

c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29),

d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),

e) soutěžní dialog (§ 35),

f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).

26. V souladu s § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

V. K ROZDĚLENÍ PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

27. Úřad v obecné rovině nejprve konstatuje, že právo vymezit předmět plnění veřejné zakázky náleží plně zadavateli. Současně je však nutno zdůraznit, že zadavatel nemůže při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky postupovat zcela libovolně, nýbrž je při svém počínání limitován četnými ustanoveními zákona. Základní pravidlo, které je zadavatel povinen bezvýhradně dodržovat, je obsaženo v ustanovení § 13 odst. 3 zákona. Podle tohoto ustanovení nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. Smysl daného ustanovení zákona tkví v tom, aby bylo zadavateli zabráněno v účelovém rozdělování předmětu veřejné zakázky, což by vedlo k obcházení zákona a v důsledku pak i k popření jednoho z cílů zákona, kterým je snaha o efektivní alokaci veřejných prostředků.

28. Pro určení, zda zadavatel při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem, je klíčové určit, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Problematikou vymezení předmětu plnění veřejné zakázky se již opakovaně ve své judikatuře zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“). V rozsudku NSS č. j. 7 Afs 24/2011 - 498 ze dne 19.1.2012 bylo řečeno, že zákon o veřejných zakázkách nepodává jasný výklad pro určení, jaké plnění má být jedinou veřejnou zakázkou. NSS v citovaném rozsudku dovodil, že „určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, tedy musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy. Při tomto určení je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož, jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou. Pravidlo totožnosti či obdobnosti plnění založené na posouzení toho, zda jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, vyplývalo z ust. § 67 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů („první zákon o veřejných zakázkách“), který hovořil o peněžitém závazku, který zadavateli ze zadání veřejné zakázky spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu vznikl. Následné právní úpravy zadávání veřejných zakázek již tuto otázku výslovně neřeší, avšak nelze ze žádného ustanovení pozdějších právních úprav zadávání veřejných zakázek dovozovat, že by za veřejnou zakázku mělo být považováno co do charakteru jiné plnění, než které za ně bylo považováno prvním zákonem o veřejných zakázkách.“ NSS v uvedeném rozsudku odkazuje na prejudikaturu NSS, konkrétně na rozsudek č. j. 2 Afs 198/2006 - 69 ze dne 27.6.2007. V tomto rozsudku NSS vyslovil závěr, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, nutno ve smyslu § 67 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ Vzhledem k výše uvedeným rozsudkům NSS Úřad konstatuje, že pro posouzení, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, musí být přihlíženo zejména k věcným, časovým a místním souvislostem, popř. rovněž ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek. Úřad se tedy nejprve zabýval otázkou, zda šetřené veřejné zakázky tato kritéria splňují.

K místní souvislosti

29. Ze zadávacích dokumentací k šetřeným veřejným zakázkám Úřad zjistil, že u obou veřejných zakázek zadavatel v čl. II. výzev k podání nabídek „Lhůta plnění“ vymezil stejné místo plnění, a to konkrétně území obcí Velké Heraltice, Malé Heraltice, Košetice, Tábor, Sádek a Sádek -Dvůr. Úřad tudíž konstatuje, že šetřené veřejné zakázky prokazatelně vykazují místní souvislost.

K časové souvislosti

30. Pokud jde o hledisko časové, pak Úřad uvádí, že rovněž toto hledisko je u šetřených veřejných zakázek naplněno, neboť zadavatel v čl. II. výzev k podání nabídek „Lhůta plnění“ stanovil, že plnění obou veřejných zakázek bude zahájeno od 1.1.2013, přičemž k ukončení plnění dojde následně podle smlouvy s vybraným uchazečem.

 

K věcné souvislosti

31. Poslední relevantní hledisko v šetřené věci představuje hledisko věcné. Jak vyplývá z judikatury NSS, rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti.

32. Z dokumentací k šetřeným veřejným zakázkám vyplývá, že předmětem plnění u obou veřejných zakázek bylo nakládání s odpadem. Zadavatel přitom uvedené nakládání rozdělil do dvou zakázek malého rozsahu, kde rozhodujícím faktorem byl charakter odpadu. Ve světle shora uvedeného je pro vyslovení závěru, jestli postup zadavatele byl souladný se zákonem či nikoliv, rozhodující, zda předmět plnění šetřených veřejných zakázek je totožný, či alespoň obdobný.

33.  V § 3 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), je obsažena legální definice pojmu „odpad“. Toto ustanovení definuje odpad jako každou movitou věc, které se osoba zbavuje, nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Zákon o odpadech dále rozděluje zastřešující pojem „odpad“ do více kategorií, a to podle charakteristik, které daný odpad vykazuje. V § 4 odst. 1 písm. b) zákona o odpadech je poté obsažena legální definice komunálního odpadu. Komunální odpad je chápán jako veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Katalog odpadů, na který citované ustanovení zákona o odpadech odkazuje, je obsažen v příloze č. 1 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. Skupina 20 Katalogu odpadů nese označení „Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru“, přičemž je tato skupina blíže rozčleněna. Podskupina 20 01 „Složky z odděleného odpadu (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)“ poté vymezuje jednotlivé movité věci spadající do kategorie komunálního odpadu. Mezi tyto jednotlivé movité věci náleží mj. i složka 20 01 01 Papír a lepenka, složka 20 01 02 Sklo a složka 20 01 39 Plasty.

34. Jak vyplývá z výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku č. 2, zadavatel v čl. I. této výzvy „Předmět soutěže“ stanovil, že předmět plnění veřejné zakázky č. 2 bude spočívat ve sběru, svozu, třídění a využití vytříděných složek komunálního odpadu. Mezi tyto složky zadavatel zařadil sklo, plasty a papír. Úřad nejprve konstatuje, že separovaný odpad představuje takový odpad, který je oddělen od zbylého odpadu komunálního. Smysl této separace tkví v možné recyklaci některých složek komunálního odpadu (typicky právě papír, sklo, plasty) a jeho následném druhotném využití ve výrobě. Avšak skutečnost, že je tento odpad separován (oddělen) nic nemění na situaci, že jde stále o takové movité věci, které splňují předpoklady pro zařazení pod legální definici pojmu odpad.

35. Vedle separovaných složek komunálního odpadu (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel ve výzvě k podání nabídky na veřejnou zakázku č. 2 v čl. I. „Předmět plnění“ dále stanovil, že předmětem plnění bude i „Sběr, svoz, třídění a odstranění velkoobjemových a nebezpečných složek komunálního odpadu“. Legální definice nebezpečného odpadu je obsažena v ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech, podle kterého jde o takový odpad, jenž vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Příloha, na niž citované ustanovení odkazuje, taxativním způsobem vypočítává vlastnosti, které činí odpad nebezpečným. Mezi tyto vlastnosti náleží např. výbušnost, hořlavost, škodlivost zdraví apod. Je třeba si uvědomit, že i nebezpečný odpad je odpadem vznikajícím na území obce, a tedy odpadem komunálním. Rovněž nebezpečný odpad je odpadem separovaným, avšak rozdílně od jiných složek separovaného odpadu (papír, sklo, plasty) je jeho následné druhotné využití buď značně omezeno, nebo dokonce zcela vyloučeno. Nebezpečný odpad vyžaduje zvláštní způsob zacházení jak při jeho skladování, tak i při jeho následné likvidaci. Takovéto nutné speciální způsoby zacházení s nebezpečným odpadem však v žádném případě nevedou k možnosti vyčlenit nakládání s nebezpečným odpadem do samostatné veřejné zakázky.

36. Na základě výše uvedených skutečností Úřad uzavírá, že předpoklady rozdělení předmětu plnění do dvou samostatných veřejných zakázek nebyly v šetřeném případě dány. Veřejné zakázky spolu z hlediska místního a časového evidentně souvisí. Taktéž věcná souvislost veřejných zakázek je průkazná. Ačkoliv zadavatel u jedné zakázky poptával nakládání s komunálním odpadem a u druhé zakázky nakládání se separovaným, resp. nebezpečným odpadem, stále se u obou veřejných zakázek jednalo o totožný předmět plnění, tedy o odpad. 

VI. K NESTANOVENÍ PŘEDPOKLÁDANÉ HODNOTY VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

37. Zákon zadavateli před zahájením zadávacího řízení ukládá povinnost vyčíslit předpokládanou hodnotu předmětu plnění veřejné zakázky, jež zadavatel zamýšlí poptávat. Předpokládaná hodnota je základním vodítkem, které rozlišuje veřejné zakázky na nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu. Správné stanovení předpokládané hodnoty je tak pro zadavatele rozhodující v tom ohledu, zda na něj budou v zadávacím řízení kladeny zvýšené požadavky (v případě nadlimitní veřejné zakázky), nebo naopak zadavatel bude moci při zadávání veřejné zakázky postupovat značně volně (v případě veřejné zakázky malého rozsahu).

38. Zadavatel v šetřeném případě zadával dvě veřejné zakázky, přičemž postupoval v režimu veřejných zakázek malého rozsahu, aniž by však stanovil jejich předpokládanou hodnotu.

39. Jak bylo řečeno výše (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí), předpoklady pro rozdělení předmětu plnění do dvou samostatných veřejných zakázek nebyly v šetřeném případě dány. Úřad se proto dále zabýval otázkou, zda neměla být veřejná zakázka zadavatelem zadávána jako veřejná zakázka podlimitní, případně nadlimitní. Ke svému zjištění uvádí následující.

40. Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky musí zadavatel vycházet z ustanovení § 13 a násl. zákona. Ustanovení § 13 zákona lze přitom považovat za jakési generální ustanovení, co se týče stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Uvedené ustanovení je následujícími paragrafy zákona dále modifikováno, a to zejména s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky, jakož i na dobu, po kterou má být veřejná zakázka realizována.

41. V šetřeném případě zadavatel poptával nakládání s odpadem. Je tudíž nesporné, že se jedná o veřejnou zakázku, kde předmět plnění představují služby. Zadavatel ve výzvách k podání nabídek pod čl. II. „Lhůta plnění“ určil, že plnění veřejných zakázek započne ode dne 1.1.2013, přičemž konec lhůty plnění nebyl specifikován, neboť zadavatel určil, že k ukončení plnění dojde „dle smlouvy“. Tím, že zadavatel nestanovil přesné datum, ke kterému mělo být plnění veřejných zakázek ukončeno, je na šetřený případ nutno nahlížet tak, jako by měla být smlouva s vybraným uchazečem uzavřena na dobu neurčitou, případně na dobu, jejíž trvání nelze přesně určit.

42. Za situace, kdy nebyla délka závazku zadavatelem určena, musí být předpokládaná hodnota veřejné zakázky vypočítána podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) zákona. Právě uvedené znamená, že předpokládaná hodnota musí být počítána v horizontu budoucích 48 měsíců (tj. jako by k realizaci veřejné zakázky došlo v termínu od 1.1.2013 do 31.12.2016). Jedním z činitelů pro zjištění předpokládané hodnoty veřejné zakázky je tedy číslo 4 (tj. výše uvedená lhůta 48 měsíců podělená číslem 12). Pro zjištění druhého z činitelů je nutné využít zákonné pravidlo obsažené v § 14 odst. 3 písm. a) zákona. Podle tohoto ustanovení je základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje znění § 15 odst. 1 zákona, podle kterého se ustanovení § 14 zákona, upravující výpočet předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, použijí obdobně i pro výpočet předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby.

43. Jak bylo řečeno již výše (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v tabulkách, které byly součástí výzev k podání nabídek, zadavatel uvedl položku „Množství odpadu 2011 (tuny)“. Tato položka pak byla dále rozčleněna podle množství vyprodukovaného odpadu v roce 2011 v lokalitě, v níž mělo dojít k plnění veřejných zakázek (např. směsný komunální odpad 471,500000 tun, plasty 19,610000 tun apod.). Ocenění položky „Množství odpadu 2011 (tuny)“ pak zadavatel ponechal na uchazečích o veřejné zakázky. U vybraného uchazeče činila nabídková cena 635 525,- Kč bez DPH v případě nakládání s komunálním odpadem a částku 173 028,- Kč bez DPH v případě nakládání se separovaným odpadem. V bodě 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo konstatováno, že zadavatel nebyl oprávněn rozdělit předmět plnění. Úřad tudíž uvádí, že ceny nabízené vybraným uchazečem je třeba sečíst. Výsledná hodnota, pokud by nedošlo k rozdělení předmětu plnění, činí částku 808 553,- Kč bez DPH. Právě uvedená částka však vyjadřuje hodnotu veřejné zakázky za 1 rok (12 měsíců) plnění. Zjištěnou částku je dále ještě nutné vynásobit číslem 4 (viz bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Konečná výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky tak činí částku 3 234 212,- Kč bez DPH. Na základě výše uvedených skutečností proto Úřad konstatuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky zcela evidentně přesahuje nejvýše přípustný limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu, tedy limit 1 000 000,- Kč bez DPH (viz § 12 odst. 3 zákona). Úřad uzavírá, že zadavatel v šetřeném případě nepostupoval v souladu se zákonem, neboť zadával veřejné zakázky jako veřejné zakázky malého rozsahu a v důsledku toho nezadal veřejné zakázky v žádném z druhů zadávacích řízení, ačkoliv pro jeho postup nebyly dány zákonné předpoklady.

VII. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

44. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

45. Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Jak vyplývá z textu tohoto rozhodnutí, postupoval zadavatel v zadávacím řízení v rozporu se zákonem již od počátku, neboť neoprávněně rozdělil předmět plnění veřejné zakázky a v důsledku toho pak i nesprávně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a nezadával veřejnou zakázku v příslušném zadávacím řízení. Jelikož vadou trpí zadávací řízení již od počáteční fáze, lze nápravy v daném případě dosáhnout pouze zrušením zadávacího řízení.

VIII. K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ

46. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrh nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

47. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím zrušil předmětné zadávací řízení, uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno v bodě III. výroku tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2012000640.

  

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

Obec Velké Heraltice, Opavská 142, 747 75 Velké Heraltice

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy