číslo jednací: R97/2013/VZ-9091/2013/310/MMl

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 2. 4. 2013, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 3. 4. 2013, podaném navrhovatelem –

 

· společností T-Systems Czech Republic a. s., IČ 61059382, Na Pankráci 1685/17,19, 140 21 Praha 4, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 8. 11. 2012 ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o., IČ 28468414, Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S728/2012/VZ-5027/2013/514/JNv  ze dne 19. 3. 2013, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

 

· České republiky – Ministerstva práce a sociálních věcí, IČ 00551023, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2,

 

ve veřejné zakázce s názvem „Dodávka technického řešení Access Point MPSV a Access Point ČSSZ“, zadávanou v otevřeném nadlimitním řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 15. 6. 2012 pod ev. č. 7202011020944, ve znění oprav provedených dne 13. 7. 2012 pod ev. č. 7202021020944 a v Úředním Věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2012 pod zn. 2012/S 121-201088, ve znění oprav provedených dne 25. 7. 2012 pod zn. 2012/S 141-236156, jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč –

· společnost AQUASOFT spol. s r. o., IČ 64946274, Rubeška 215/1, 190 00 Praha 9 – Vysočany,

 

jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s ustanovením § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.  ÚOHS-S728/2012/VZ-5027/2013/514/JNv  ze dne 19. 3. 2013,

 

 r  u š í m

 

a věc

 

  v r a c í m

 

 

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

 

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 10. 12. 2012 návrh navrhovatele – společnosti T-Systems Czech Republic a. s., IČ 61059382, Na Pankráci 1685/17,19, 140 21 Praha 4, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 8. 11. 2012 ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o., IČ 28468414, Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů zadavatele – České republiky – Ministerstva práce a sociálních věcí, IČ 00551023, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka technického řešení Access Point MPSV a Access Point ČSSZ“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané formou otevřeného nadlimitního řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 15. 6. 2012 pod ev. č. 7202011020944, ve znění oprav provedených dne 13. 7. 2012 pod ev. č. 7202021020944 a v Úředním Věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2012 pod zn. 2012/S 121-201088, ve znění oprav provedených dne 25. 7. 2012 pod zn. 2012/S 141-236156. Jako účastníky řízení Úřad označil zadavatele, navrhovatele a vybraného uchazeče – společnost AQUASOFT spol. s r. o., IČ 64946274, Rubeška 215/1, 190 00 Praha 9 – Vysočany (dále jen „vybraný uchazeč“).

2. Podle čl. 2. 4 „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, je předmětem plnění veřejné zakázky návrh, dodávka a implementace technického řešení pro vybudování přístupových míst Access Point MPSV a Access Point ČSSZ včetně potřebných licencí a souvisejících služeb. Z bodu 8. 1 zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel požadoval v příloze smlouvy rozdělit nabídkovou cenu z důvodu operativního užívání části plnění veřejné zakázky v poměru 53 % dodávky hardwaru (dále jen „HW“) a 52 % dodávky softwaru (dále jen „SW“) ve prospěch České správy sociálního zabezpečení. Dne 10. 10. 2012 požádala hodnotící komise v souladu s ustanovením § 76 odst. 3 zákona navrhovatele o písemné vysvětlení nabídky, spočívající v rozporu mezi závazným požadavkem zadavatele na strukturu nabídkové ceny a rozvržením nabídkové ceny uchazeče. Dne 8. 11. 2012 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v souladu s ustanovením § 76 odst. 6 zákona z důvodu nesplnění zadávacích podmínek, resp. nesplnění zadávací podmínky uvedené v čl. 8. 1 zadávací dokumentace. Dne 8. 11. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče. Zadavatel obdržel dne 21. 11. 2012 námitky navrhovatele proti rozhodnutí o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení ze dne 8. 11. 2012, které obdržel téhož dne. Dne 30. 11. 2012 zadavatel námitkám nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 10. 12. 2012 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu. Součástí návrhu byl i návrh na vydání předběžného opatření podle ustanovení § 117 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona.

3. Podstatou návrhu navrhovatele je tvrzení, že jej zadavatel vyloučil v rozporu s ustanovením § 76 odst. 1 zákona a ustanovením § 76 odst. 6 zákona, když přihlížel k nedostatkům v jeho nabídce, které podle jeho názoru mají charakter „zjevných početních chyb“ ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 zákona a podle názoru navrhovatele nemají vliv na nabídkovou cenu. Navrhovatel uvádí, že postup zadavatele je příliš formalistický a je v rozporu se zákonem a související rozhodovací praxí. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje zejména na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2010 ze dne 6. 11. 2011. Podstatou sporu je otázka, zda nedostatky v nabídce navrhovatele měly charakter zjevných početních chyb ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 zákona, či nikoli, tedy zda měl zadavatel (resp. hodnotící komise) postupovat podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona a k těmto chybám nepřihlížet.

4. Zadavatel se k podanému návrhu vyjádřil podáním ze dne 17. 12. 2012. Zadavatel naopak ve shodě se závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 7/2002-72-0L ze dne 7. 4. 2004 konstatoval, že pokud v zadávacích podmínkách stanoví, že určitá hodnota v nabídce uchazeče má odpovídat požadovanému procentu, nelze považovat postup uchazeče, který použije pro výpočet procento jiné, za zjevnou početní chybu. Početní chyba by představovala situaci, kdy by navrhovatel s úmyslem dodržet výše uvedenou zadávací podmínku v nabídce počítal s poměrem 52:48 (resp. 53:47), avšak výsledek by v důsledku chybných početních operací odpovídal poměru jinému. Navrhovatel však počítal s poměrem 50:50, což ve svém návrhu potvrzuje, nedodržel tedy zadávací podmínku a při použití tohoto poměru neprovedl žádnou chybnou početní operaci. Zadavatel připomíná, že tabulka podrobné kalkulace nabídkové ceny má celkem 12 řádků, které navrhovatel vyplnil a ve všech případech poměr odpovídal 50:50, nikoli 52:48, resp. 53:47, jak požadoval. Je vyloučené, že by se navrhovatel přepočítal 12 krát, ve všech případech tak, že vypočtený poměr odpovídá 50:50. Zadavatel zcela odmítá navrhovatelem podaný výklad pojmu zjevné početní chyby v ustanovení § 76 odst. 1 zákona.

II. Napadené rozhodnutí

5. Úřad dne 19. 3. 2013 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S728/2012/VZ-5027/2013/514/JNv  (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona návrh zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 a 2 zákona.

6. V odůvodnění Úřad uvedl, že zjevná početní chyba v nabídce nemající vliv na nabídkovou cenu musí být svým charakterem např. taková chyba, kdy je evidentní, že některé číslo v kontextu, či kombinaci čísel jiných za použití např. správných matematických operací je číslem (nesprávným), které by mělo být (navzdory početní chybě) číslem jiným (správným) a zároveň musí být jisté, že toto nesprávné číslo, resp. početní chyba nemá vliv na nabídkovou cenu. V případě zjištění této chyby v nabídce, avšak ze předpokladu absence vlivu na nabídkovou cenu, hodnotící komise v souladu s ustanovením § 76 odst. 1 zákona k této chybě nepřihlíží. Pro případ vyjasnění, resp. potvrzení závěru, že se opravdu jedná o výše uvedený druh zjevné početní chyby, zákon nevylučuje, aby hodnotící komise (v některých případech v souladu se závěry učiněnými v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2010 je hodnotící komise povinna využít institutu žádosti o písemné vysvětlení nabídky) požádala uchazeče o písemné vysvětlení nabídky podle § 76 odst. 3 zákona.

7. Vzhledem k tomu, že se chybný procentuální rozdíl operativního užívání uvedený v nabídce navrhovatele bezprostředně dotýkal jednotlivých částí nabídkové ceny, má Úřad za to, že nemohlo být zadavateli bez pochybností zřejmé, že chybné vyplnění tabulky, resp. kalkulace v předmětné příloze smlouvy nemá vliv (dopad) na nabídkovou cenu v okamžiku zjištění chyby. Úřad se ztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že zadavatel identifikoval podstatu chyby v nabídce, avšak se neztotožňuje s tvrzením, že by ji zadavatel mohl bez dalšího opravit zcela stejným způsobem, jako to učinil navrhovatel v reakci na žádost hodnotící komise, resp. že by zadavateli mělo být zcela zřejmé, že náprava chyby spočívá pouze v přepočtu poměrů v příloze smlouvy z 50:50 na poměry uvedené v čl. 8. 1 zadávací dokumentace bez absence vlivu na nabídkovou cenu.

8. Skutečnost, že chybně vyplněná příloha smlouvy nemá vliv na celkovou nabídkovou cenu, navrhovatel uvedl až ve svém vysvětlení nabídky v reakci na žádost hodnotící komise, kde rovněž uvedl, že se jedná o chybu v psaní i počtech a zaslal zadavateli přepracovanou přílohu smlouvy, která již byla v souladu se zadávacími podmínkami. Úřad uvedl, že předmětnou chybu nelze považovat za chybu v psaní, resp. že se nejedná o překlep, neboť navrhovatel ve vysvětlení nabídky sám uvádí, že nabídkovou cenu rozdělil chybně. Podle Úřadu rovněž nelze tuto chybu považovat za příklad zjevné početní chyby nemající vliv na nabídkovou cenu ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 zákona, neboť ačkoliv navrhovatel ve svém vysvětlení uvedl, že chyba v nabídce nemá vliv na nabídkovou cenu, současně přiložil přepracovanou přílohu smlouvy, která je nově v souladu se zadávací podmínkou a touto de facto nahrazuje přílohu smlouvy již v nabídce obsaženou, která však v souladu se zadávacími podmínkami doposud nebyla. Úřad tak konstatoval, že se nejedná o vyjasnění nabídky, ale o změnu v nabídce, resp. závazného návrhu smlouvy a v zásadě se ztotožňuje s odůvodněním o vyloučení navrhovatele učiněným v rozhodnutí o jeho vyloučení. Úřad rovněž podotkl, že čísla v příloze smlouvy měla být odvozena od počtu procent stanovených jednoznačně zadávací podmínkou, navrhovatel však použil pro výpočet kalkulace procentní podíly zcela jiné.

III. Námitky rozkladu

9. Navrhovatel spatřuje základní vadu napadeného rozhodnutí v tom, že Úřad aprobuje postup zadavatele, jenž z důvodu porušení vysoce formalistické zadávací podmínky, která nemá žádný dopad na posouzení nabídky, umožňuje zadavateli vyřadit nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, ačkoli vada nabídky byla zjevná a zadavatel, resp. hodnotící komise ji mohla zhojit formou vyjasnění nabídky podle § 76 odst. 3 zákona. Navrhovatel namítá, že ve svém návrhu zdůraznil, že na postup zadavatele nelze bez dalšího aplikovat závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 7/2002-72-0L ze dne 7. 4. 2004, neboť byl vydán ve vztahu k platnosti zákona o zadávání veřejných zakázek (pozn. zákon č. 199/2004 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů) a jeho závěry jsou tímto zkresleny. Současný zákon totiž umožňuje komunikaci zadavatele a uchazeče, tedy je zde dána možnost zadavateli vyžádat si vyjasnění nabídky. Úřad podle něj tento rozdíl zcela pominul. Výklad Úřadu je popřen rovněž rozsudkem Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2010 ze dne 6. 10. 2011, který dovodil možnost aplikace § 76 odst. 3 zákona za situace, kdy hodnotící komise neumí rozhodnout, jak vykládat nejasnost nabídky.

10. Navrhovatel trvá na tom, že v případě nesprávného vyjádření procentního poměru podílu operativního užívání části předmětu plnění bylo zjevnou početní chybou ve smyslu § 76 odst. 1 zákona, ke které hodnotící komise neměla přihlížet. Tato vada podle něj byla z nabídky jasně patrná, stejně jako byl z nabídky jasně patrný způsob nápravy. Navrhovatel opětovně zdůrazňuje, že vyjasněním vady v nabídce nedošlo ke změně nabídky, nýbrž pouze k opravě zřejmé početní chyby, která byla provedena transparentním přepočtem, tedy jednoduchou matematickou operací. Podle navrhovatele Úřad bez jakéhokoli bližšího odůvodnění v napadeném rozhodnutí ztotožňuje zjevnou početní chybu s pojmem překlep a dále pak konstatuje, že se v daném případě o překlep nejedná. Toto zúžení definice pojmu zjevná početní chyba je podle navrhovatele nezákonné, neodůvodněné a vede k nesprávnému posouzení věci.

11. Navrhovatel namítá, že vyjasněním vady v nabídce nedošlo ke změně nabídky, nýbrž pouze k opravě zřejmé početní chyby. Opravou početní chyby byly napraveny pouze nesprávně rozvržené poměry uvnitř nabídkové ceny. Navrhovatel připomíná, že předmětem hodnocení byla celková cena nabídky, nikoli její dvě části. Požadované dělení bylo čistě formální.

12. Podle názoru navrhovatele k jeho vyloučení došlo v rozporu s § 76 odst. 6 v návaznosti na § 76 odst. 1 zákona, neboť jeho nabídka byla vyřazena z důvodu, ke kterému nesmělo být přihlíženo, tedy z důvodu zjevné početní chyby, která neměla vliv na nabídkovou cenu.

13. Zadavatel podle navrhovatele zaujal formalistický výklad na úkor zachování hospodárného nakládání s veřejnými prostředky a smysluplného výkladu zákona a Úřad tento postup aproboval. Navrhovatel namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné v důsledku nedostatečného odůvodnění závěrů Úřadu. Napadené rozhodnutí je podle něj rovněž věcně nesprávné, neboť skutkové okolnosti posuzuje nedostatečně a v rozporu s relevantní judikaturou.

Závěr rozkladu

14. Navrhovatel se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání.

IV. Řízení o rozkladu

15. Zadavatel podal rozklad proti napadenému rozhodnutí v zákonné lhůtě. Rozklad byl Úřadu doručen 3. 4. 2013, kterýmžto dnem bylo zahájeno správní řízení o rozkladu. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

16. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

17. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S728/2012/VZ-5027/2013/514/JNv ze dne 19. 3. 2013, kterým podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona návrh zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 a 2 zákona, nerozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání. Současně je v tomto rozhodnutí vysloven závazný právní názor, kterým je Úřad při dalším projednání věci vázán.

V. K námitkám rozkladu

18. Po opětovném přezkoumání všech skutkových okolností tak, jak jsou uvedeny v napadeném rozhodnutí, jsem dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je pro jeho nedostatečné odůvodnění nepřezkoumatelné. Závěry Úřadu ohledně důvodu pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zadavatelem nejsou natolik postaveny najisto, aby naplnily zásadu dostatečně zjištěného skutkového stavu věci a přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí.

19. V předmětném napadeném rozhodnutí je podstatou věci, zda byl navrhovatel vyloučen zadavatelem ze zadávacího řízení v rozporu se zákonem či nikoli. Zadavatel v zadávací dokumentaci a v návrhu smlouvy požadoval rozdělit nabídkovou cenu v určitých poměrech, přičemž navrhovatel nabídkovou cenu rozdělil v poměru 50:50. Navrhovatel je přesvědčen, že se z jeho strany jednalo o zjevnou početní vadu podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona, a že důvod, pro který byl vyloučen z další účasti v zadávacím řízení, je skutečností, která neměla vliv na nabídkovou cenu, a ke které tudíž neměla hodnotící komise přihlížet.

20. Z výše uvedeného vyplývá, že Úřad měl v daném případě postavit najisto, zda navrhovatel svým pochybením nesplnil zadávací podmínky tak, jak je nastavil a požadoval zadavatel, a tudíž byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení v souladu se zákonem nebo zda se jednalo pouze o zjevnou početní chybu a zadavatel tak vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení postupoval v rozporu se zákonem. Mám za to, že tato otázka nebyla Úřadem dostatečně a přezkoumatelně v napadeném rozhodnutí zodpovězena. K tomuto tvrzení uvádím následující skutečnosti.

21. Ustanovení § 76 odst. 1 zákona stanoví, že ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. Co se týče podmínky absence vlivu na nabídkovou cenu, mám za to, že tuto podmínku Úřad nedostatečně zkoumal a následně nesprávně vyhodnotil. Úřad v napadeném rozhodnutí k problematice absence vlivu na nabídkovou cenu pouze uvádí, že skutečnost, že „chybně vyplněná příloha smlouvy nemá vliv na celkovou nabídkovou cenu, navrhovatel uvedl až ve svém vysvětlení nabídky v reakci na žádost hodnotící komise, kde rovněž uvedl, že se jedná o chybu v psaní a počtech a zaslal zadavateli přepracovanou přílohu smlouvy, která již byla v souladu se zadávacími podmínkami.“ K tomuto uvádím, že navrhovatel uvedl, že se jedná o chybu, jež nemá vliv na nabídkovou cenu ve své odpovědi na žádost, tudíž nejdříve, kdy to bylo možné, jinými slovy není z odůvodnění zřejmé kdy jindy tak měl podle názoru Úřadu navrhovatel učinit. Na tomto místě připomínám, že navrhovatel měl nabídkovou cenu rozdělit v poměru 52:48, resp. 53:47 avšak rozdělil ji v poměru 50:50, z čehož je zcela zřejmé, že všechny tyto poměry v součtu vždy dají hodnotu 100, tedy výše nabídkové ceny by tímto pochybením neměla být dotčena. Úřad se tudíž ve svém odůvodnění napadeného rozhodnutí nevypořádal s námitkou navrhovatele, že se jednalo o zjevnou početní chybu bez vlivu na nabídkovou cenu.

22. Úřad dále uvedl, že odpověď navrhovatele na žádost o vyjasnění nabídky „není vyjasněním nabídky, ale změnou v nabídce, resp. závazného návrhu smlouvy a v zásadě se ztotožňuje s odůvodněním o vyloučení navrhovatele učiněným v rozhodnutí o jeho vyloučení“. Úřad na tomto místě neodůvodnil, proč dospěl k závěru, že se jedná o změnu v nabídce, když navrhovatel sice poslal spolu se svou odpovědí na žádost přepracovanou přílohu č. 4 smlouvy, avšak v této příloze zadavatel pouze přepočítal poměry, které však stále v součtu zůstávají totožnou nabídkovou cenou a nedochází například ani k navýšení jednotlivých položek předmětu plnění. Pro úplnost konstatuji, že hodnotícím kritériem byla ekonomická výhodnost nabídky, přičemž váha hodnotícího kritéria kvalita plnění byla 60 % a váha nabídkové ceny byla 40 %. Z uvedeného vyplývá, že administrativní rozdělení nabídkové ceny na dvě procentuální části nemělo vliv na hodnocení nabídek.

23. Pokud zadavateli nebyl zřejmý dopad chybného vyplnění přílohy č. 4 návrhu smlouvy na nabídkovou cenu, jak uvádí, byl oprávněn (a rovněž tak učinil), využít institut žádosti uchazeče o písemné vysvětlení nabídky podle ustanovení § 76 odst. 3 zákona. V odpovědi na tuto žádost navrhovatel mimo jiné uvedl, že jeho pochybení nemá vliv na výši nabídkové ceny a zaslal opravené členění nabídkové ceny a s tím související rovněž opravenou přílohu č. 4 návrhu smlouvy.

24. Dále považuji za nezbytné, aby se Úřad zabýval skutečností, zda postup zadavatele nebyl přílišným formalismem na úkor smyslu a účelu zákona. V daném případě se jeví důvod pro vyřazení nabídky s nejnižší nabídkovou cenou jako příliš formalistický. Pochybení navrhovatele se nikterak neodrazí v realizaci předmětu plnění.

25. Závěrem shrnuji, že zavazuji Úřad, aby opětovně přezkoumal, zda byl či nebyl dán důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, jinými slovy zda zadavatel postupoval souladu se zákonem. Dále Úřad nechť postaví najisto, zda pochybení navrhovatele, které je nesporné, bylo zjevnou početní chybou bez vlivu na nabídkovou cenu, zda nedošlo ke změně nabídky a zda zadavatel nepostupoval příliš formalisticky při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

26. Veden shora uvedenými úvahami, dospěl jsem k závěru, že odůvodnění napadeného rozhodnutí musí být doplněno a precizováno tak, jak je uvedeno výše. Zároveň konstatuji, že shledané důvody postačují ke zrušení napadeného rozhodnutí samostatně, a proto není třeba se na tomto místě zaobírat ostatními námitkami podaného rozkladu. Přičemž v případě Úřadu je nezbytné, aby se zabýval všemi relevantními námitkami navrhovatele, které mohou mít význam pro další řízení a rozhodnutí ve věci.

27. Pokud Úřad po novém zhodnocení všech skutečností optikou shora uvedeného závazného právního názoru dospěje ke stejnému závěru, jako při vydání nyní rušeného napadeného rozhodnutí, je povinen jej v novém rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnit. V opačném případě, kdy by bylo zjištěno, že zde důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nebyly dány, má Úřad povinnost přezkoumat úkony zadavatele vymezené v návrhu navrhovatele a podle výsledku tohoto přezkoumání dále rozhodnout ve věci samé, tedy případně i uložit odpovídající nápravné opatření.

VI. Závěr

28. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastaly důvody pro zrušení  napadeného rozhodnutí, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je při svém rozhodování vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí.

 Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2,

2. ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,

3. AQUASOFT spol. s r. o., Rubeška 215/1, 190 00 Praha 9 – Vysočany

Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy