číslo jednací: 15964/2023/870
spisová značka: S0346/2022/KD

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0346/2022/KD, zahájeném dne 1. 8. 2022 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a/nebo možného porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníkem je společnost

FAST ČR, a.s., se sídlem U Sanitasu 1621, 251 01 Říčany, IČO 24777749, zastoupená na základě plné moci ze dne 3. 1. 2022 JUDr. Jiřím Kindlem, M.Jur., Ph.D., advokátem, se sídlem Skils s.r.o. advokátní kancelář, Praha 1, Křižovnické nám. 193/2, PSČ 110 00, IČO 25621050,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto

 

                                                                  ROZHODNUTÍ:

I.

SpolečnostFAST ČR, a.s., se sídlem Praha 10, Černokostelecká 2111, PSČ 100 00, IČO 26726548, jejímž právním nástupcem je účastník řízení, společnost FAST ČR, a.s., se sídlem U Sanitasu 1621, 251 01 Říčany, IČO 24777749, jako soutěžitel tím, že

v období od 8. 12. 2020 do 20. 10. 2021 stanovovala pro prodej konečným spotřebitelům minimální maloobchodní ceny jí dodávaného zboží, kontrolovala dodržování těchto cen odběrateli a vyzývala odběratele prostřednictvím e-mailů k navýšení cen na jí stanovenou úroveň, přičemž odběratelé na její výzvy v uvedeném období přistupovali,

uzavírala a plnila se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a k jejímuž narušení došlo na území České republiky na trzích (i) černé techniky, (ii) velkých domácích spotřebičů, (iii) malých domácích spotřebičů, (iv) IT produktů, (v) telekomunikačních produktů a (vi) zboží pro kutily a zahradu, přičemž tyto dohody byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie,

čímž porušila v období od 8. 12. 2020 do 20. 10. 2021 zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.,

a tím se dopustila přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. a současně porušila zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

II.

Podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení,společnosti FAST ČR, a.s., se sídlem U Sanitasu 1621, 251 01 Říčany, IČO 24777749, do budoucna zakazuje plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

III.

Dle § 22a odst. 2 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., ve spojení s § 33 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb. se účastníku řízení, společnosti FAST ČR, a.s., se sídlem U Sanitasu 1621, 251 01 Říčany, IČO 24777749, za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. a za porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie popsané ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši

30 228 000 Kč (slovy: třicet milionů dvě stě dvacet osm tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 270 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Dle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti FAST ČR, a.s., se sídlem U Sanitasu 1621, 251 01 Říčany, IČO 24777749, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou

3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.     Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

1.    Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že právní předchůdce společnosti FAST ČR, a.s., se sídlem U Sanitasu 1621, 251 01 Říčany, IČO 24777749 (dále též „FAST“), společnost FAST ČR, a.s., se sídlem Praha 10, Černokostelecká 2111, PSČ 100 00, IČO 26726548 (dále též „FČR“), se svými odběrateli sjednával pro další prodej výrobků značek [obchodní tajemství] (dále též „dotčené zboží“) protisoutěžní cenové dohody. Důvodné podezření plynulo z informací uvedených v podání stěžovatele[1], které doplnil na ústním jednání, podkladů zajištěných při šetření na místě provedeném dne 20. 10. 2021 v obchodních prostorách společnosti FČR a od samotné společnosti FAST.

2.    Proto Úřad dne 1. 8. 2022 zahájil se společností FAST správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0346/2022/KD ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a/nebo možného porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 SFEU. Možné porušení zákona a/nebo SFEU spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej sjednávaných mezi společností FAST a jejími přímými a nepřímými odběrateli, přičemž dotčené zboží bylo předmětem těchto dohod. Takovéto dohody mohly být uzavírány nejméně od roku 2020 do roku 2021. Uvedené jednání společnosti FAST mohlo být způsobilé narušit hospodářskou soutěž v oblasti prodeje a distribuce dotčeného zboží a rovněž ovlivnit v této oblasti obchod mezi členskými státy Evropské unie (dále též „EU“).[2]

3.    Dne 2. 8. 2022 vyzval Úřad společnost FAST[3], aby sdělila, zda má zájem o využití procedury narovnání.[4] Po souhlasu ze strany společnosti FAST[5] Úřad tuto proceduru zahájil[6] a po ústních jednáních[7] konaných v jejím rámci společnost FAST vyjádřila dne 20. 12. 2022 zájem v této proceduře pokračovat[8].

4.    Dne 7. 2. 2023 vydal Úřad sdělení výhrad k možnému narušení hospodářské soutěže společností FAST uzavřením zakázaných dohod.[9]

5.    Dne 21. 2. 2023 společnost FAST sdělila, že uznává svou odpovědnost za přestupek, jehož skutkové a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad.[10]

6.    Vzhledem ke splnění všech podmínek vydává Úřad v rámci procedury narovnání toto stručné rozhodnutí ve věci.

II.   Charakteristika soutěžitele

7.    Společnost FAST je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne 9. 12. 2010.[11] Předmětem jejího podnikání je mj. velkoobchod a maloobchod.

8.    Společnost FČR byla zapsána do obchodního rejstříku dne 22. 10. 2002 a z obchodního rejstříku vymazána dne 31. 12. 2021. Předmětem jejího podnikání byla po celou dobu její existence velkoobchodní a maloobchodní činnost, zejména prodej, distribuce a servis široké škály produktů nadnárodních i vlastních obchodních značek v oblastech spotřební elektroniky, hodinek, zahradní techniky, telekomunikačních technologií a dalšího zboží určeného pro domácnosti, kanceláře a profesionály. Maloobchodní prodej byl realizován prostřednictvím sítě prodejen PLANEO ELEKTRO a prodejem přes e-shop https://www.planeo.cz/. Společnost FČR společně s dalšími společnostmi[12] výlučně vlastněnými a ovládanými Tomášem a Markem Smrčkou tvořila v období let 2020 a 2021 jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona (dále též „soutěžitel FČR“).

9.    V rámci velkoobchodní činnosti byl soutěžitel FČR dodavatelem mnoha významných zákazníků působících na českém trhu v oblasti elektrospotřebičů, mezi které patřily největší internetové obchody, nadnárodní řetězce hypermarketů, velké maloobchodní řetězce a přední velkoobchody se spotřební elektronikou. [obchodní tajemství] Způsob prodeje se lišil dle typu zákazníka, tj. byl např. odlišný pro malého či středního podnikatele v oblasti elektrotechniky a domácích potřeb oproti velkému obchodnímu řetězci.

10.    Společnost FAST jako nástupnická společnost vstoupila do právního postavení zanikající společnosti FČR a dalších společností[13], které zanikly bez likvidace v rámci projektu fúze sloučením vyhotoveného dne 11. 11. 2021. Jmění zanikajících společností přešlo na společnost FAST.

11.    Společnost FAST je výlučným vlastníkem společností Favia, FAST PLUS, FAST HUNGARY a FAST POLAND. Všech pět uvedených společností tvoří ve smyslu § 2 odst. 1 zákona jednoho soutěžitele (dále též „soutěžitel FAST“).

III.      Zjištěné skutečnosti

12.    Šetřenému jednání soutěžitele FČR spočívajícímu ve stanovování maloobchodních cen (dále též „MOC“) pro další prodej dotčeného zboží nasvědčují podklady a vyjádření stěžovatele, že velcí prodejci, mezi nimi i soutěžitel FČR, diktují svým odběratelům prodejní ceny výrobků, dále interní komunikace soutěžitele FČR a komunikace s jeho odběrateli zajištěná při šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitele FČR, stejně jako vyjádření, které Úřadu předložil před zahájením správního řízení soutěžitel FAST.

13.    Z uvedených podkladů vyplývá, že soutěžitel FČR uváděl MOC dotčeného zboží v systému B2B, příp. je ústně nebo písemně sděloval odběratelům a monitoroval[14] MOC dotčeného zboží nabízeného prodejci, v mnoha případech prostřednictvím software určeného ke sledování MOC[15]. Pokud odběratel nabízel některé dotčené zboží za nižší MOC, než byla soutěžitelem FČR stanovena tzv. AMOC (akční MOC) nebo DAMOC (doporučená akční MOC), někdy současně označená jako nezávazná, soutěžitel FČR ústně nebo písemně kontaktoval odběratele a vyzval ho[16] ke zjednání nápravy spočívající v navýšení odběratelem inzerované MOC dotčeného zboží minimálně na soutěžitelem FČR stanovenou úroveň.

14.    Odběratelé soutěžitele FČR na jeho cenové požadavky přistupovali[17], tzn. na základě uvedených výzev navýšili nebo přislíbili navýšení inzerovaných MOC, a to bez důvodných pochybností nejméně od 8. 12. 2020[18].

Shrnutí zjištěných skutečností

15.    MOC dotčeného zboží soutěžitel FČR uváděl v systému B2B, příp. je ústně nebo písemně sděloval odběratelům. Dodržování MOC dotčeného zboží inzerovaného prodejci monitoroval. V případě, že odběratel soutěžitele FČR nabízel dotčené zboží za nižší MOC, než byly soutěžitelem FČR stanovené, byl odběratel ústně nebo písemně kontaktován a vyzván ke zjednání nápravy spočívající v navýšení inzerované MOC. Odběratelé soutěžitele FČR na tyto výzvy nejméně od 8. 12. 2020 přistupovali, tzn. navyšovali nebo souhlasili s navýšením inzerovaných MOC.

IV.     Vymezení relevantních trhů a stanovení tržního podílu soutěžitele FČR

16.    Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je potřebné vymezit relevantní trh, na kterém se projevily účinky jednání soutěžitele FČR. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží[19], které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického, přičemž jejich definice vychází z analýzy poptávkové a nabídkové substituce. Při vymezování relevantního trhu je třeba vyjít z výchozího produktu zasaženého posuzovaným jednáním, jímž bylo soutěžitelem FČR prodávané a distribuované dotčené zboží.

17.    Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť účelem cílových dohod je právě narušení hospodářské soutěže, pročež nezanedbatelný dopad na soutěž nemusí být prokazován, neboť je u cílových dohod imanentní. Pak jsou samozřejmě také nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší, protože jeho význam spočívá primárně v uchopení ekonomického a právního kontextu zakázané dohody. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly i soudy.[20]

IV.1  Vymezení relevantních trhů

18.    Jednotlivé značky v rámci dotčeného zboží zahrnují různé výrobky určené k uspokojení rozličných potřeb jejich uživatelů. Pod značkou [obchodní tajemství] jsou dodávány zejména elektrospotřebiče, konkrétně více než tisíc různých výrobků v šesti sortimentních skupinách (spotřební elektronika, tablety a telefony, kancelářská technika, autoelektronika, kuchyňské spotřebiče, spotřebiče pro domácnost, zdraví a krásu). Výrobky značky [obchodní tajemství] zahrnují doplňky k IT vybavení, telefonům, fotoaparátům a tabletům. Značka [obchodní tajemství] se specializuje především na fixní, výsuvné a polohovatelné držáky na televizory a AV přístroje a různé typy stolků pro tato zařízení. Značka [obchodní tajemství] zahrnuje především hobby a profesionální nářadí pro dům či zahradu.

19.    V rámci úvah o vymezení relevantního trhu Úřad podpůrně vycházel z informací obsažených v rozhodnutí Komise z roku 2021 týkajícím se spojení soutěžitele FČR s dalšími soutěžiteli[21]. V uvedeném rozhodnutí se Komise zabývala vymezením relevantních trhů, do kterých dotčené zboží náleží, i postavením soutěžitele FČR na těchto trzích.

20.    Ve vztahu k dotčenému zboží se Komise v rozhodnutí ECI zabývala mj. následujícími trhy[22]: (i) černá technika[23], (ii) velké domácí spotřebiče[24], (iii) malé domácí spotřebiče[25], (iv) IT produkty[26], (v) telekomunikační produkty[27] a (vi) zboží pro kutily a zahradu[28].

21.    Úřad se ztotožňuje s definicí produktových relevantních trhů vycházející z rozhodnutí ECI. Pro účely nyní vedeného správního řízení s ohledem na výše popsané skutečnosti a východiska vymezuje Úřad z hlediska věcného relevantní trhy jako trh (i) černé techniky, (ii) velkých domácích spotřebičů, (iii) malých domácích spotřebičů, (iv) IT produktů, (v) telekomunikačních produktů a (vi) zboží pro kutily a zahradu.

22.    V případě geografického vymezení trhu má Úřad za to, že na území České republiky (dále též „ČR“) existují dostatečně homogenní podmínky pro prodej dotčeného zboží a zboží s ním zastupitelného v rámci všech vymezených produktových relevantních trhů. Uvedené koresponduje i s výsledky šetření obsaženého v rozhodnutí ECI. Z hlediska geografického tak Úřad uvedené výrobkové trhy definuje na národní úrovni, v daném případě tedy územím ČR.

23.    Úřad nevylučuje existenci jiných (užších či širších) relevantních trhů a otázku přesného vymezení produktového relevantního trhu ponechává otevřenou.

IV.2  Postavení soutěžitele FČR na relevantních trzích

24.    Z informací uvedených v rozhodnutí ECI vyplývá, že soutěžitel FČR na shora vymezených relevantních trzích představoval v letech 2020 a 2021 významného hráče, který však čelil konkurenci ze strany dalších subjektů s nezanedbatelnou tržní silou působících na jednotlivých relevantních trzích, jako např. společnostem Alza.cz a.s. provozující internetový obchod alza.cz, HP TRONIC Zlín, spol. s.r.o. provozující sítě prodejen DATART a EURONICS, OKAY s.r.o. provozující síť prodejen OKAY, Electro World s.r.o. provozující síť prodejen Electro World, K+B Progres, a.s., Mironet.cz a.s., Philips Česká Republika s.r.o., Groupe SEB ČR s.r.o., BSH domácí spotřebiče s.r.o. nebo IKEA Česká republika, s.r.o. Z informací uvedených v rozhodnutí ECI rovněž plyne, že především na relevantních trzích černé techniky, velkých domácích spotřebičů a malých domácích spotřebičů mohl tržní podíl soutěžitele FČR na území ČR přesahovat [obchodní tajemství] %. Na zbývajících vymezených relevantních trzích soutěžitel FČR disponoval tržními podíly pod touto hranicí.

25.    Společnost FAST poskytla Úřadu odhady objemu maloobchodních prodejů v segmentech elektrospotřebičů, které přibližně odpovídaly některým výše vymezeným relevantním trhům, a hodnoty prodejů dotčeného zboží dle jednotlivých značek a jí uvedených segmentů.[29] Z těchto podkladů vyplývá, že z dotčeného zboží měly v letech 2020 a 2021 na prodejích společnosti FČR majoritní podíl výrobky značky [obchodní tajemství], které v roce 2021 zaujímaly významné postavení na relevantních trzích černé techniky a malých domácích spotřebičů. Pouze [obchodní tajemství] tržní podíl dosahovaly značky [obchodní tajemství] (relevantní trhy černé techniky, IT produktů a telekomunikačních produktů) a [obchodní tajemství] (relevantní trhy černé techniky a IT produktů). Výrobky značky [obchodní tajemství] zaujímaly na relevantním trhu zboží pro kutily a zahradu tržní podíl v řádu [obchodní tajemství] procent.

V.       Právní posouzení

V.1    Použitá znění právních norem

26.    Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Jestliže se zákon změní během páchání pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.[30]

27.    Za dobu ukončení protiprávního jednání společnosti FČR Úřad považuje 20. 10. 2021.[31] Na hmotněprávní posouzení jednání společnosti FČR se tedy uplatní zákon ve znění zákona č. 262/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017, neboť pozdější právní úprava není pro společnost FAST příznivější.[32] V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), ve znění nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 22. 7. 2020.[33] Z hlediska procesního postupuje Úřad dle zákona v jeho aktuálním znění, přestupkového zákona ve znění novely 417/2021 a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“).

V.2    Zákonná a judikaturní východiska

28.    Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

29.    Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.

30.    Pokud účastník řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na něj vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona, je dle § 21d odst. 1 zákona povinen navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastník řízení takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

31.    Pokud právnická osoba podezřelá z uzavření zakázané dohody zanikne, vede se dle § 21a odst. 4 zákona řízení s jejími právními nástupci.

32.    Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

33.    Dle § 33 odst. 1 přestupkového zákona přechází odpovědnost právnické osoby za přestupek na jejího právního nástupce.

34.    Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství[34] (dále též „nařízení 1/2003“) upravuje aplikaci čl. 101 SFEU včetně jejího přenosu na národní soutěžní úřady členských států. Podle čl. 5 nařízení 1/2003 může Úřad za účelem použití čl. 101 SFEU požadovat ukončení protiprávního jednání, nařizovat předběžná opatření, přijímat závazky nebo ukládat pokuty, penále nebo jiné sankce stanovené vnitrostátními právními předpisy. Uvedené bylo promítnuto do § 20a odst. 1 zákona. Podle § 1 odst. 4 zákona se zákon použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy EU podle čl. 101 SFEU. Jestliže Úřad zahájí řízení o porušení čl. 101 SFEU, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 zákona.[35]

V.2.1   Dohody dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU

35.    Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

36.    Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.[36] U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.

37.    Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

38.    Obdobně jako na národní úrovni je zákaz dohod upraven i na unijní úrovni v čl. 101 odst. 1 SFEU, dle kterého jsou s vnitřním trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.

39.    Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciálního narušení soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu výsledku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.[37] U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.[38]

40.    Rovněž na unijní úrovni dle judikatury Soudního dvora EU platí, že pokud existuje protisoutěžní cíl dohody spočívající v narušení, omezení či ve vyloučení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, má taková dohoda vždy nezanedbatelný dopad na soutěž (tento dopad se presumuje). Pro účely uplatnění čl. 101 SFEU je proto u cílových dohod nadbytečné zkoumání konkrétních účinků dohody. V této souvislosti Soudní dvůr EU zdůraznil, že rozlišování mezi protisoutěžním cílem a výsledkem dohod vychází ze skutečnosti, že některé formy koluzí mezi podniky mohou být již ze své povahy považovány za škodlivé pro řádné fungování hospodářské soutěže. Soudní dvůr EU tedy učinil závěr, že dohoda, která může ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a která má protisoutěžní cíl, představuje svou povahou a nezávisle na jakémkoliv jejím skutečném účinku podstatné omezení hospodářské soutěže.[39]

41.    Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona i čl. 101 odst. 1 SFEU, je tedy třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.[40]

42.    Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.[41] Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, resp. na unijní úrovni Sdělení o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1 SFEU. Na dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, však nelze dle výše zmíněné judikaturní praxe[42] aplikovat doktrínu de minimis, tedy dopad takových dohod na hospodářskou soutěž nelze považovat za zanedbatelný. Pokud je totiž najisto postaveno, že soutěžitel uzavírá dohody s cílem narušit hospodářskou soutěž, je aplikace pravidla de minimis vyloučena, tedy bez nutnosti zabývat se dalšími kritérii testu pro jeho použití.[43]

V.2.2   Vertikální dohody o určení cen pro další prodej

43.    Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej typově představují jak na národní, tak na unijní úrovni závažnou formu cílových zakázaných dohod. Takovéto dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu a jejich negativní dopad se presumuje, neboť tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím možnost soutěžit na navazujícím stupni distribuce u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat.[44] Kvůli takovýmto dohodám je ve výsledku znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a je tím zásadně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.

44.    Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či spojena se sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.

45.    Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona, resp. jsou dle čl. 101 odst. 1 SFEU pokládány za neslučitelné s vnitřním trhem, a tedy zakázané, pokud současně ovlivňují obchod mezi členskými státy EU. Dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze pokládat za dohody bagatelní a aplikovat na ně doktrínu de minimis. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU, umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

V.2.3   Podmínky pro aplikaci SFEU

46.    Úřad aplikuje hmotné právo podle čl. 101 SFEU[45] v případě, že jednání soutěžitele má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy EU, tj. je u něho splněna podmínka existence unijního prvku. Pro aplikaci SFEU tedy musí být naplněna kritéria, kterými jsou prokázání existence obchodu mezi členskými státy a schopnosti tento obchod protisoutěžním jednáním ovlivnit, a to znatelně. Platí přitom, že pokud je zakázaná vertikální dohoda ze své samotné podstaty způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, existuje pozitivní domněnka, že dopady těchto dohod na obchod jsou znatelné, pokud celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou překračuje 40 milionů EUR (bez DPH) nebo pokud souhrnný tržní podíl stran na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, přesahuje 5 %.[46] K závěru o znatelném dopadu na obchod mezi členskými státy tak postačuje alternativní naplnění jedné z těchto uvedených podmínek.[47]

V.3    Účastník řízení jako soutěžitel

47.    Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.[48] V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.[49] Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).[50]

48.    Distribuci a prodej dotčeného zboží, tj. hospodářskou činnost, které se Úřadem zkoumané jednání v období let 2020 a 2021 týká, prováděl soutěžitel FČR. Od roku 2022 pokračuje ve výkonu této hospodářské činnosti soutěžitel FAST, jehož součástí je i společnost FAST (účastník řízení), která je zároveň univerzálním právním nástupcem zaniklé společnosti FČR. Soutěžitel FAST, stejně jako dříve soutěžitel FČR, tedy představuje soutěžitele ve smyslu zákona a SFEU.

V.4    Právní posouzení jednání soutěžitele FČR

49.    Úřad má za prokázané, že soutěžitel FČR na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli dohody o určení cen pro další prodej. MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům uváděl v systému B2B, zasílal písemně nebo je sděloval ústně, byť ceny takto uvedené byly doprovázeny dalšími výrazy jako nezávazné, doporučené nebo akční. Soutěžitel FČR inzerované MOC dotčeného zboží nabízeného jeho odběrateli kontroloval. Pokud odběratelé nabízeli dotčené zboží konečným spotřebitelům za ceny nižší než jím určené, byli na tuto skutečnost soutěžitelem FČR ústně nebo písemně upozorněni a vyzváni k jejich úpravě na požadovanou úroveň. Odběratelé byli srozuměni s jednotnou cenovou politikou vyžadovanou soutěžitelem FČR a akceptovali ji. Na základě případných výzev soutěžitele FČR k nastavení MOC navyšovali jimi inzerovanou prodejní cenu dotčeného zboží na nebo nad výši jím stanovenou, čímž se soutěžitelem FČR stanovené doporučené či nezávazné MOC stávaly ve skutečnosti cenami minimálními.

50.    Jelikož jsou splněny podmínky svědčící znatelnému dopadu na obchod mezi členskými státy EU[51] aplikuje Úřad na jednání soutěžitele FČR i hmotné právo dle čl. 101 SFEU.

51.    Shora popsané jednání soutěžitele FČR a jeho odběratelů Úřad kvalifikuje jako zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami a jejichž cílem je přímé určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům.

V.4.1   Formální stránka zakázaných dohod

52.    Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně nebo neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.[52] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže.

53.    V případě vertikálních dohod o cenách uzavíraných soutěžitelem FČR a jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel FČR ústně nebo písemně vyzýval své odběratele k dodržování MOC dotčeného zboží při jeho dalším prodeji, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, neboť akceptovali tyto návrhy a nabízeli v jejich důsledku dotčené zboží konečným spotřebitelům za MOC stanovené soutěžitelem FČR nebo vyšší.

54.    Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody o cenách uzavírané a plněné soutěžitelem FČR a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej, přičemž se jedná o dohody stricto sensu.

V.4.2   Materiální stránka zakázaných dohod

55.    K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona či SFEU.[53]

56.    Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích bylo cílem nyní šetřených dohod. Přihlédl přitom k tomu, že vertikální cenové dohody jsou Úřadem i Komisí[54] dlouhodobě posuzovány jako dohody, které typicky ze své samotné podstaty cílí na narušení hospodářské soutěže; uvedené je současně aprobováno již zmíněnou tuzemskou soudní praxí.[55]

57.    Vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem FČR a jeho odběrateli, jejichž předmětem je stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad kvalifikuje jako dohody vyvolávající výrazné omezení hospodářské soutěže, které mají zásadně protisoutěžní cíl již ze své podstaty. Pro jejich cílový charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená na tuzemské i unijní úrovni doktrínou de minimis.[56]

58.    Úřad tak má za prokázané, že posuzované dohody spočívající v určování cen pro další prodej uzavírané a plněné soutěžitelem FČR a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.

V.4.3   Plnění zakázaných dohod a narušení hospodářské soutěže

59.    Jelikož má Úřad za prokázané, že dohody o cenách byly plněny, neboť odběratelé navyšovali MOC dotčeného zboží dle pokynů soutěžitele FČR, mělo předmětné protisoutěžní jednání skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž na relevantních trzích, protože na nich cílilo na omezení intenzity hospodářské soutěže. Jelikož roční hodnota dosažená soutěžitelem FČR za prodej dotčeného zboží, kterého se uzavírané a plněné cenové dohody týkaly, převyšovala 40 mil. EUR (bez DPH) a žádné další překážky s ohledem na charakter dotčeného zboží nebránily přeshraničnímu obchodu, je nepochybné, že jednání soutěžitele FČR bylo způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU.

V.5    Další podmínky pro posouzení dohod, resp. jednání soutěžitele FČR

V.5.1   Přechod odpovědnosti právnické osoby za přestupek a omezení okruhu účastníků řízení

60.    Soutěžitel FČR byl subjektem, který navrhoval uzavření cenových dohod jiným soutěžitelům. Tyto dohody narušily hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného zboží. Z tohoto důvodu Úřad ve správním řízení omezil okruh jeho účastníků pouze na společnost FAST, jakožto právního nástupce zaniklé společnosti FČR, jednající jako soutěžitel, který na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli tyto protisoutěžní dohody.

V.5.2   Absence podmínek pro vynětí ze zákazu dohod

61.    Důkazní břemeno k prokázání splnění podmínek pro vynětí ze zákazu dohod podle § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU leží na účastníkovi řízení. Soutěžitel FAST takovéto důkazy v rámci řízení nepředložil.

62.    Na posuzované dohody nelze použit žádnou z blokových výjimek dle § 4 odst. 1 zákona. Bloková výjimka se v daném případě nevztahuje na vertikální dohody, které obsahují tzv. tvrdá omezení hospodářské soutěže, mezi která patří i určení minimálních či fixních cen pro další prodej; taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.[57]

V.5.3   Doba trvání přestupku a jeho charakter

63.    Soutěžitel FČR jednotlivé výše uvedené dohody o určení minimálních cen se svými odběrateli uzavíral a plnil postupně, veden jednotným cílem udržovat ceny dotčeného zboží na úrovni jím stanovených MOC. Každá taková dohoda s jednotlivým odběratelem by přitom byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

64.    Úřad kvalifikuje takovéto postupné uzavírání a plnění zakázaných dohod s jednotlivými odběrateli soutěžitele FČR jako dílčí útoky jednoho pokračujícího přestupku. Tyto útoky naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, resp. dle čl. 101 odst. 1 SFEU, jsou vedeny jednotným záměrem, kterým je zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele FAST za jím určené minimální MOC, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím v předkládání cenových návrhů (písemných nebo ústních), blízkou souvislostí časovou, neboť byly prováděny kontinuálně od 8. 12. 2020 do 20. 10. 2021, i předmětnou, neboť jejich cílem bylo omezit odběratele v prodeji dotčeného zboží za nižší než soutěžitelem FČR stanovené minimální MOC a udržovat tak jím určenou cenovou hladinu dotčeného zboží.

65.    Počátek posuzovaného jednání, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele FČR, nastal nejpozději 8. 12. 2020.[58] Tento přestupek trval až do provedení místního šetření, tj. do 20. 10. 2021. Okamžitě po jeho provedení soutěžitel FČR přistoupil k nápravě Úřadem vytýkaného jednání, resp. toto jednání ukončil.[59]

V.6    Posouzení odpovědnosti účastníka řízení za přestupek

66.    Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně, liberační důvod proto nebude dopadat na případy subjektivních hospodářských potíží, na případy, kdy překážky nesplnění povinnosti byla odpovědná osoba povinna překonat nebo odstranit, např. nedostatek úředního povolení apod.[60]

67.    Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby společnost FČR jednala protiprávně, a která ji nutila porušovat její právní povinnost a v důsledku které společnost FČR nemohla porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.

68.    Úřad tak neshledal žádnou objektivní skutečnost, pro kterou by společnost FČR byla nucena jednat protiprávně, resp. v jejímž důsledku by neměla jinou možnost než jednat protiprávně. Lze proto uzavřít, že společnost FČR nemůže být zproštěna odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, neboť na trhu nebyly dány žádné objektivní skutečnosti či překážky, jež by jí bránily chovat se v souladu se soutěžním právem.

69.    Dohody o určení cen pro další prodej uzavíral a se svými odběrateli plnil soutěžitel FČR; v případě tohoto přestupku spáchaného soutěžitelem FČR by Úřad přičítal odpovědnost za přestupek společnosti FČR, jako právnické osobě s právní osobností a adresátu práv a povinností, jednající jako soutěžitel. Společnost FČR však zanikla bez likvidace a její jmění přešlo na společnost FAST, právního nástupce zaniklé společnosti FČR. Za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem FČR je tak v souladu s § 33 odst. 1 přestupkového zákona odpovědný právní nástupce společnosti FČR, tj. společnost FAST.

V.7    Závěry právního hodnocení

70.    Úřad považuje za prokázané, že soutěžitel FČR stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží, kontroloval jejich dodržování odběrateli a vyzýval odběratele ústně nebo písemně k navýšení MOC na jím stanovenou úroveň. Na cenové požadavky soutěžitele FČR jeho odběratelé přistupovali. Takto popsané jednání soutěžitele FČR a jeho odběratelů představuje uzavírání a plnění vertikálních dohod o určení cen, které jsou zakázané dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

71.    Tyto dohody Úřad posoudil jako zakázané dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže. S ohledem na jejich cílový charakter nelze jejich dopad na hospodářskou soutěž pokládat za zanedbatelný. Posuzované zakázané dohody nebylo možno vyjmout z působnosti § 3 odst. 1 zákona nebo čl. 101 odst. 1 SFEU na základě blokové výjimky ani na základě aplikace § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU. Tyto zakázané dohody byly prokazatelně plněny a narušily hospodářskou soutěž na relevantních trzích a byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Jejich postupné uzavírání a plnění mělo charakter pokračujícího přestupku. Soutěžitel FČR se porušení jak zákona, tak SFEU dopustil od 8. 12. 2020 do 20. 10. 2021.

72.    Úřad shrnuje, že účastník řízení, společnost FAST, je jako právní nástupce odpovědný za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 SFEU, kterého se dopustila společnost FČR tím, že v období od 8. 12. 2020 do 20. 10. 2021 jako soutěžitel FČR uzavírala a plnila se svými odběrateli zakázané dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

VI.     Odůvodnění výše pokuty

73.    Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Dle § 21h odst. 5 zákona při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních s unijním prvkem postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII zákona.

74.    Úřad dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.[61] Úřad tedy za horní hranici pokuty považuje částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

75.    Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.[62] Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále, aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.[63]

76.    Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele FČR představuje porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak č. 101 odst. 1 SFEU. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 21h odst. 5 a § 22a odst. 2 zákona.

77.    Protože se společnost FČR dopustila porušení zákona a SFEU v jednočinném souběhu, musí Úřad určit, které z těchto porušení je závažnější a tím přísněji trestné, tedy za které porušení je pokuta primárně ukládána, a zohlednit spáchání dalšího porušení dle absorpční zásady.

78.    V nyní posuzovaném případě platí, že porušení zákona i SFEU se soutěžitel FČR dopustil ve shodném časovém období a je pro ně stanovena totožná horní hranice sankce. Přestože se v posuzovaném případě znaky obou skutkových podstat jinak v zásadě kryjí, liší se v podmínce účinku protisoutěžního jednání na obchod mezi členskými státy EU. Úřad s ohledem na skutečnost, že vytváření jednotného vnitřního trhu EU je základním cílem unijního práva, k jehož naplňování v rámci SFEU slouží i čl. 101, vyhodnotil jako závažnější porušení čl. 101 odst. 1 SFEU (dále též „primární porušení“).[64]

VI.1  Vyměření pokuty

79.    Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Dle § 22b odst. 3 zákona se při výměře pokuty právnímu nástupci právnické osoby přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl přestupek spáchán. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.

80.    Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly specifikovanými v Metodice pokut[65], které spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní právní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

81.    Hodnotu tržeb Úřad stanovil jako obrat za dotčené zboží dosažený soutěžitelem FČR za rok 2021, který činí [obchodní tajemství] Kč.[66]

82.    Podíl hodnoty tržeb se určí s ohledem na typovou závažnost danou samotnou charakteristikou primárního porušení a závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

83.    Posuzované vertikální dohody o určení minimálních cen spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb stanoven v rozpětí 3 až 10 %.[67]

84.    Při určení konkrétní výše tohoto podílu, resp. individuální závažnosti, Úřad prvotně vychází z tržní síly soutěžitele na vymezených relevantních trzích. Rovněž přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele, stejně jako k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.

85.    Úřad v tomto případě přihlédl předně k tomu, že dotčené zboží, resp. minimálně některé jeho kategorie, lze v současné době svým typem a charakterem pokládat z hlediska konečných spotřebitelů za nezbytný, či velmi důležitý statek (např. výrobky určené ke zpracování potravin), a že soutěžitel FČR představoval jednoho z významných soutěžitelů působících na některých vymezených relevantních trzích. Úřad současně zohlednil i skutečný dopad protisoutěžního jednání na hospodářskou soutěž, daný vymáháním a plněním dohod, díky kterému došlo nepochybně k omezení soutěže intra-brand; důvodně lze však předpokládat negativní dopady i na soutěž inter-brand, a to přestože na relevantních trzích s dotčeným zbožím čelil soutěžitel FČR konkurenčnímu tlaku dalších soutěžitelů s nezanedbatelnou tržní silou. V nyní řešeném případě pokládá Úřad rovněž za podstatné, že soutěžitel FČR výše popsané zakázané dohody inicioval, jejich dodržování kontroloval a vymáhal. Úřad neprokázal, že by soutěžitel FČR odběratele za porušení dohod sankcionoval. Vzhledem k těmto okolnostem Úřad stanovil hodnotu podílu tržeb na úrovni [obchodní tajemství] %.

86.    Koeficient času činí v nyní posuzovaném případě 1 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 11 měsíců, tedy od 8. 12. 2020 do 20. 10. 2021.

87.    Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil Úřad ve výši 94 462 582 Kč.

88.    V rámci posouzení polehčujících okolností Úřad přihlédl k tomu, že soutěžitel FČR (i) dobrovolně ukončil protisoutěžní jednání před zahájením správního řízení a (ii) informoval své odběratele o tom, že stanovení MOC ve vztahu ke konečným spotřebitelům je zcela v jejich diskreci a záleží na jejich vlastním obchodním rozhodnutí, do něhož soutěžitel FČR nezasahuje, a dále že MOC zobrazované v cenících soutěžitele FČR, potažmo v B2B systému, jsou pouze nezávazným cenovým doporučením.[68]

89.    Úřad rovněž zohlednil existující compliance program společnosti FAST. Compliance program, který měl soutěžitel FČR zavedený v průběhu posuzovaného jednání, hodnotí Úřad jako dostatečný a efektivní pro zvýšení informovanosti na všech úrovních soutěžitele o právu hospodářské soutěže a potenciálně problematickém jednání spočívajícím v možném porušení soutěžních pravidel. Úřad pokládá za doložené, že střední a vyšší management soutěžitele FČR nebyl do protisoutěžního jednání zapojen. Soutěžitel FAST navíc prokázal rozšíření a posílení existujícího compliance programu zavedením dodatečných opatření.[69]

90.    Soutěžitel FAST dobrovolně předložil Úřadu ještě před zahájením správního řízení své vyjádření a další důkazy o tom, že vybraní zaměstnanci soutěžitele FČR kontaktovali telefonicky některé jeho konkrétní odběratele za účelem uzavření, vynucení či kontroly dodržování jím určených cen dotčeného zboží. Soutěžitel FAST tak nadstandardně spolupracoval při prošetřování svého jednání a poskytl Úřadu další, jemu doposud neznámé důkazy vztahující se k posuzovanému jednání soutěžitele FČR, představující významnou důkazní hodnotu oproti důkazům, které měl Úřad v době jejich předložení k dispozici. To významně přispělo k efektivnímu prošetření a prokázání existence porušení soutěžního práva.[70]

91.    Na základě výše uvedených skutečností shledal Úřad v rámci polehčujících okolností spočívajících v posílení důkazní síly Úřadu v důsledku doložení k posuzovanému jednání Úřadu neznámých důkazů, ukončení daného jednání ihned po provedení místního šetření a značném rozšíření a posílení existujícího compliance programu důvod pro snížení základní částky pokuty o 60 %. Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti odůvodňující zvýšení základní částky pokuty.

92.    Pokud se jedná o navýšení pokuty za souběh s přestupkem spočívajícím v porušení § 3 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že dle národní judikatury je oprávněn, nikoli povinen, mnohost přestupků zohlednit a pokutu navýšit,[71] přičemž tento postup se týká spíše mnohosti přestupků při relativně samostatných jednáních, u nichž je po skutkové stránce možné jednotlivé přestupky přehledně vymezit a oddělit. V případě jednočinného souběhu přestupku podle § 3 odst. 1 zákona a porušení čl. 101 odst. 1 SFEU však není popsaná situace natolik jednoznačná. Nyní posuzované uzavírání a plnění zakázaných vertikálních cenových dohod, kvalifikované Úřadem primárně jako porušení SFEU, vedlo k narušení tuzemského soutěžního prostředí, které je ale v daném případě neoddělitelnou součástí širšího geografického rámce, tedy vnitřního trhu EU, v němž se protisoutěžní jednání odehrávalo.

93.    Přestože v posuzovaném případě došlo k jednočinnému souběhu porušení národního a unijního práva, není dle názoru Úřadu vhodné zvyšovat pokutu s ohledem na tento souběh, neboť takový postup by ve své podstatě znamenal navyšování sankce za jedno a to samé jednání. Z těchto důvodů Úřad sice konstatoval ve výroku I. tohoto rozhodnutí jak porušení § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU, avšak pokutu uložil jen za porušení unijního práva bez přitížení pro porušení práva národního, což je ostatně postup ve prospěch společnosti FAST.[72]

VI.2  Výše pokuty

94.    Takto vyčíslená pokuta činí po zaokrouhlení na celé tisíce dolů 37 785 000 Kč a nepřevyšuje zákonem stanovenou hranici 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem FAST za poslední ukončené účetní období, ke kterému jsou v obchodním rejstříku k datu vydání tohoto rozhodnutí založeny účetní výkazy (tj. za rok 2021). Jelikož byly splněny všechny podmínky procedury narovnání, snížil Úřad výslednou částku pokuty o 20 %.

95.    Po zohlednění všech shora uvedených skutečností činí konečná výše pokuty uložená soutěžiteli FAST za přestupek dle zákona a porušení SFEU popsané v tomto rozhodnutí 30 228 000 Kč.

96.    Úřad nepovažuje konečnou výši pokuty s ohledem na ekonomické údaje týkající se soutěžitele FAST za likvidační.[73]

VI.3  Úhrada pokuty

97.    Uloženou pokutu je společnost FAST povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo společnosti FAST.

VII.   Zákaz plnění dohod

98.    V souladu s § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VIII. Náklady řízení

99.    Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že společnost FAST vytýkaným jednáním porušila § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, ve znění novely 417/2021, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinna společnost FAST uhradit, ve výši 3 500 Kč.

100.     Náklady řízení je společnost FAST povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2022000346.

IX.      Závěr

101.     Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že společnosti FAST, jako soutěžiteli, bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona a porušení SFEU spočívajících v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5 správního řádu, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

 

Obdrží:

Vážený pan

JUDr. Jiří Kindl, M.Jur., Ph.D., advokát

Skils s.r.o., advokátní kancelář

Křižovnické nám. 193/2

110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy