číslo jednací: 17267/2022/462
spisová značka: S0200/2021/TS

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0200/2021/TS, zahájeném dne 18. 6. 2021 z moci úřední podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 7 odst. 1 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů a § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je

 

společnost HRUŠKA, spol. s r.o., se sídlem Na Hrázi 3228/2, Ostrava – Martinov, PSČ 723 00, IČO 19014325, zastoupená na základě plné moci ze dne 3. 3. 2017 Mgr. Janem Kubicou, advokátem, se sídlem Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava – Poruba,  

 

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto:

 

 

ROZHODNUTÍ:

 

 

I.

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0200/2021/TS přijímá dle § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, níže uvedené závazky navržené dle § 6 odst. 3 téhož zákona účastníkem řízení, společností HRUŠKA, spol. s r.o., se sídlem Na Hrázi 3228/2, Ostrava – Martinov, PSČ 723 00, IČO 19014325 (dále jen „účastník řízení“ nebo „společnost Hruška“), k odstranění závadného stavu, a ukládá jejich splnění: 

 

1.      Účastník řízení se zavazuje, že se ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zdrží jednání spočívajícího ve sjednávání nebo uplatňování (například účtování plateb) plnohodnotného servisu se svými dodavateli potravin, kteří jsou v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení. 

2.      Účastník řízení se zavazuje zajistit, že ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí se osoby, které ovládá podle § 74 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, zdrží jednání spočívajícího ve sjednávání nebo uplatňování (například účtování plateb) plnohodnotného servisu se svými dodavateli potravin, kteří jsou v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení. 

3.      Účastník řízení se zavazuje, že ve lhůtě do 8 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vrátí každému ze 61 níže uvedených dodavatelů potravin převodem na jeho bankovní účet částku plnohodnotného servisu včetně DPH, kterou od něj obdržel v období od 18. 1. 2019 do 18. 6. 2021; v textové části příkazu k úhradě bude jako důvod platby uvedeno „vrácení platby za plnohodnotný servis“. V tabulce, která je součástí této části výroku, jsou uvedeni dodavatelé, kterým budou vráceny částky plnohodnotného servisu (obchodní firma nebo jméno podnikatele a jeho identifikační číslo), jejich bankovní účty a souhrnné částky plnohodnotného servisu, které jim na tyto bankovní účty budou účastníkem řízení poukázány. 

 

 

 

Poř. č.	Název dodavatele:	IČO dodavatele:	Částka plnohodnotného servisu v Kč bez DPH určená k vrácení dodavateli:	Částka plnohodnotného servisu v Kč včetně DPH určená k vrácení dodavateli:	Číslo bankovního účtu dodavatele, na který bude poukázána vratka plateb plnohodnotného servisu:
					číslo účtu dodavatele	kód banky
1.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
2.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
3.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
4.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
5.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
6.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
7.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
8.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
9.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
10.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
11.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
12.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
13.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
14.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
15.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
16.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
17.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
18.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
19.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
20.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
21.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
22.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
23.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
24.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
25.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
26.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
27.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
28.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
29.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
30.	[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] [1]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
31.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
32.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
33.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
34.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
35.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
36.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
37.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
38.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
39.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
40.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
41.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
42.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
43.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
44.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
45.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
46.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
47.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
48.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
49.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
50.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
51.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
52.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
53.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
54.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
55.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
56.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
57.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
58.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
59.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
60.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]
61.	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]	[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

 

 

II.

 

Účastníku řízení se podle § 6 odst. 2, věta druhá, zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, k zajištění kontroly splnění závazku uvedeného ve výroku I. bod 3 tohoto rozhodnutí ukládá povinnost předložit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí kopie výpisů z bankovního účtu účastníka řízení, ze kterých bude patrné, že byl splněn závazek účastníka řízení vrátit částky plnohodnotného servisu dle výroku I. bod 3 tohoto rozhodnutí.  

 

 

 

III.

 

Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0200/2021/TS, vedené s účastníkem řízení ve věci možného porušení § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, se podle § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje.

 

 

 

ODŮVODNĚNÍ:

 

 

I. Zahájení a průběh správního řízení

 

1.             Dne 11. 9. 2020 vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, č. j. ÚOHS-28461/2020/460/ISt[2] (dále též „rozhodnutí I. stupně“ nebo „prvostupňové rozhodnutí“). Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad deklaroval, že se společnost Hruška dopustila v období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2019 trvajícího přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o významné tržní síle“). Toto jednání bylo v rozhodnutí I. stupně označováno jako skutek III. Ve výroku II. prvostupňového rozhodnutí uložil Úřad účastníku řízení pokutu ve výši 32.326.000 Kč za skutek III. a ohledně skutků I., II. a IV. (výroky IV., V. a VI. prvostupňového rozhodnutí) správní řízení zastavil. Úřad uložil účastníkovi řízení podle § 6a zákona o významné tržní síle rovněž opatření k nápravě (výrok III. prvostupňového rozhodnutí); vedle toho uložil účastníkovi řízení také povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši. 3.500 Kč (výrok VII. prvostupňového rozhodnutí). 

2.             Proti výrokům I., II., III. a VII. rozhodnutí I. stupně podal účastník řízení dne 25. 9. 2020 rozklad[3], námitky uvedené v tomto rozkladu pak podrobněji zdůvodnil v doplnění rozkladu ze dne 29. 9. 2020. 

3.             Rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0187/2020/TS, č. j. ÚOHS-10412/2021/164/AŠi[4], ze dne 21. 4. 2021 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“ nebo „rozhodnutí II. stupně“) bylo podle § 90 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zejména z důvodu přetržení jednoty skutku, rozhodnutí I. stupně ve výrocích I., II., III. a VII. zrušeno a vráceno Úřadu k novému projednání. Předseda Úřadu v rozhodnutí II. stupně dospěl zejména k následujícím závěrům: 

• Úřad aplikoval právní předpisy ve správném znění a právní rámec správního řízení je tak zcela v pořádku. Úřad rovněž postupoval správně při zohlednění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. 4. 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (dále jen „Směrnice“), neboť eurokonformně vyložil zákon o významné tržní síle v souladu s cílem, který Směrnice sleduje.  

• Postup, jakým Úřad vyhodnotil, zda účastník řízení disponuje významnou tržní silou, byl souladný s aplikovaným zněním zákona o významné tržní síle, rozhodnutím předsedy ve věci Globus[5] a judikaturou správních i obecných soudů. 
• Úřad rovněž správně kvalifikoval vytýkané jednání podle § 4 odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle. 
• Úřad pochybil při stanovení délky posuzovaného trvajícího přestupku, neboť nezohlednil přetržení jednoty skutku okamžikem doručení oznámení o zahájení správního řízení, tj. dnem 17. 1. 2019. Tato nezákonnost vedla k nesprávnému posouzení právní otázky viny (délky trvání přestupku). 

• Aby Úřad mohl postihnout přestupkové jednání účastníka řízení i v době po 17. 1. 2019, když ve spise shromáždil důkazy o udržování vytýkaného stavu i po tomto datu, musel by Úřad k tomu zahájit jiné (další) správní řízení, pro které nepochybně může využít i důkazy získané v tomto správním řízení. 

4.             S ohledem na shora uvedený názor předsedy Úřadu týkající se přetržení jednoty skutku a případného zahájení jiného správního řízení i za období po 17. 1. 2019, Úřad přípisem sp. zn. ÚOHS-S0200/2021/TS, č. j. ÚOHS-19812/2021/462/DBo, ze dne 17. 6. 2021, doručeným účastníkovi řízení dne 18. 6. 2021, zahájil správní řízení o přestupku vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0200/2021/TS (dále jen „správní řízení“). Podklady a informace získané v rámci šetření podnětu sp. zn. ÚOHS-S0200/2021/TS a správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS (dále jen „původní správní řízení“), které se vztahují k účastníku řízení vytýkanému jednání, se staly součástí spisu tohoto řízení o přestupku sp. zn. ÚOHS-S0200/2021/TS,^[6]neboť podle názoru předsedy Úřadu vyjádřeném v rozhodnutí II. stupně jsou využitelné i v tomto správním řízení.      

5.             Správní řízení bylo zahájeno dne 18. 6. 2021, kdy bylo účastníkovi řízení doručeno oznámení o zahájení řízení o přestupku. Předmět řízení byl v oznámení o zahájení řízení o přestupku[7] vymezen následovně:

„Obviněná v období od 18. 1. 2019 do dne doručení tohoto oznámení o zahájení řízení o přestupku ve smluvních dokumentech uzavíraných se svými dodavateli potravin působícími na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky sjednávala nebo ponechávala v platnosti ujednání o tzv. plnohodnotném servisu a nejméně u 124 z těchto dodavatelů[8] tento plnohodnotný servis také uplatňovala. Plnohodnotný servis spočíval ve snížení ceny zásob potravin u odběratele s ohroženou záruční lhůtou s následným vystavením daňového nebo opravného daňového dokladu v případě neprodání těchto potravin před koncem uplynutí záruční lhůty, a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových rozdílů bez DPH v cenách odběratele. Tímto jednáním obviněná jako odběratel potravin s významnou tržní silou zneužila své postavení silnější strany, když obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem potravin s ohroženou záruční lhůtou přenesla na své dodavatele potravin. Uvedeným jednáním se účastník řízení mohl dopustit přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy.“  

6.             Úřad na základě žádosti o podklady a informace zaslané účastníku řízení přípisem Úřadu ze dne 22. 6. 2021[9], obdržel dne 10. 9. 2021 od účastníka řízení vyžádané podklady, včetně údajů pro období kalendářního roku 2019, 2020 a období od 1. 1. 2021 do 18. 6. 2021[10]. Dále dne 7. 10. 2021 obdržel další doplňující informace[11] a doplnil dokazování[12] týkající se vytýkaného jednání. 

7.             Na základě žádosti o podklady a informace[13] ze dne 9. 11. 2021 obdržel Úřad dne 22. 11. 2021 odpověď účastníka řízení doloženou dokumenty – Výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2020 a Rozvaha v plném rozsahu k 31. 12. 2020 společností HRUŠKA, spol. s r. o., PEKÁRNA HRUŠKA, spol. s r. o., Maloobchodní síť HRUŠKA s.r.o. a NEM-PROD s.r.o.[14] 

8.             Vytýkané jednání posuzované v tomto správním řízení bylo za dobu od 18. 1. 2019 do 31. 12. 2019 také předmětem původního správního řízení. Proto se k němu vztahovala argumentace a námitky účastníka řízení (který je totožný s účastníkem původního správního řízení) uplatněné v původním správním řízení. Tyto námitky účastníka řízení byly v původním správním řízení Úřadem vyvráceny a skutkové a právní závěry Úřadu učiněné v tomto ohledu potvrzeny jako věcně správné a zákonné rozhodnutím II. stupně (s výjimkou přetržení skutku okamžikem zahájení správního řízení a závěru Úřadu vztahujícímu se k posouzení závazků). Proto Úřad v tomto správním řízení na tyto námitky účastníka řízení vznesené v původním správním řízení a na jejich vypořádání Úřadem odkáže i v tomto rozhodnutí. 

9.             Po vyhodnocení nashromážděných podkladů a informací vydal Úřad dne 28. 2. 2022 sdělení výhrad,[15] v němž účastníkovi řízení sdělil základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich obsažené ve správním spise. Dále Úřad účastníka řízení informoval o výši pokuty, kterou mu hodlal ve správním řízení uložit. Ve sdělení výhrad vytýká Úřad společnosti Hruška, že: 

„v období od 18. 1. 2019 do 18. 6. 2021 ve smluvních dokumentech uzavíraných se svými dodavateli potravin působícími na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky sjednávala nebo ponechávala v platnosti ujednání o tzv. plnohodnotném servisu a nejméně u 62 z těchto dodavatelů, kteří jsou vedeni v přílohách č. 1 až č. 6 tohoto sdělení výhrad, tento plnohodnotný servis také uplatňovala. Plnohodnotný servis spočíval ve snížení ceny zásob potravin u odběratele s ohroženou záruční lhůtou s následným vystavením daňového nebo opravného daňového dokladu v případě neprodání těchto potravin před koncem uplynutí záruční lhůty, a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových rozdílů bez DPH v cenách odběratele. Tímto jednáním obviněná jako odběratel potravin s významnou tržní silou zneužila své postavení silnější strany, když obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem potravin s ohroženou záruční lhůtou přenesla na své dodavatele potravin (dále v textu sdělení výhrad označované zkráceně také jako „vytýkané jednání“, „plnohodnotný servis“ nebo „protiprávní jednání“). Tímto vytýkaným jednáním se společnost Hruška mohla dopustit přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy.“  

10.         Dne 16. 3. 2022, tedy v zákonné lhůtě, obdržel Úřad od účastníka řízení přípis obsahující vyjádření ke sdělení výhrad spolu s popisem již přijatých opatření účastníkem řízení a s návrhem závazků k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle.[16] Současně účastník řízení potvrdil připravenost navržené závazky dále doplnit a případně doložit dalšími podklady. Uvedený návrh mimo jiné obsahoval závazek účastníka řízení předložit Úřadu doklad od všech dotčených dodavatelů o odsouhlasení výše poplatku za plnohodnotný servis, který bude účastník řízení následně vracet zpět dodavatelům, avizované podklady byly Úřadu doručeny.[17] V dané souvislosti účastník řízení přípisem doručeným Úřadu dne 16. 3. 2022[18] rovněž informoval Úřad o tom, že na základě důkladné prověrky smluvních vztahů s dodavateli zjistil, že ve vztahu k dodavateli [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] nebylo sjednáno ani uplatňováno ustanovení o plnohodnotném servisu, tj. uvedený dodavatel byl do přehledu dodavatelů, vůči nimž byl uplatňován plnohodnotný servis, doručenému Úřadu účastníkem řízení dříve v průběhu správního řízení,[19] zařazen omylem (částka připadající na tohoto dodavatele činila 166,70 Kč bez DPH). Tím se snížil celkový počet dodavatelů, kterým mají být vráceny částky plnohodnotného servisu ze 62 na 61. Současně došlo v rámci dalšího doplnění dokazování (viz následující odstavec 11) k navýšení celkové částky určené k vrácení dodavatelům účastníka řízení. 

11.         Po předběžném posouzení návrhu závazků dospěl Úřad k závěru, že pro kvalifikované posouzení navržených závazků je třeba, aby ze strany účastníka řízení došlo k upřesnění a doplnění některých informací souvisejících s navrženým závazkem ohledně navrácení plateb plnohodnotného servisu dotčeným dodavatelům. Vzhledem k tomu byla společnost Hruška Úřadem vyzvána[20] k poskytnutí doplňujících informací, tyto účastník řízení doručil Úřadu dne 13. 5. 2022.[21] Z podkladů poskytnutých účastníkem řízení vyplynulo, že u některých dodavatelů došlo k rozdílu ve výši částek plnohodnotného servisu sdělených společností Hruška Úřadu dříve v průběhu správního řízení (přípis účastníka řízení doručený Úřadu dne 10. 9. 2021) a částek plnohodnotného servisu určených k vrácení dodavatelům, jejichž výši uvedla společnost Hruška v přípisech doručených Úřadu dne 13. 5. 2022,[22] přičemž se jednalo o platby vyčíslené dotčenými dodavateli v souvislosti se započetím administrace procesu navrácení předmětných plateb. Současně účastník řízení uvedenými přípisy vysvětlil rozdíly ve výši plateb (v podrobnostech viz správní spis, pořadová č. 110 a 111). Úřad akceptoval zdůvodnění účastníkem řízení korigovaných částek, vesměs se jednalo o administrativní pochybení na straně účastníka řízení, ke kterému došlo dříve v průběhu správního řízení – v podrobnostech viz správní spis, pořadová č. 110 a 111. Jak již bylo uvedeno výše v odst. 10, došlo ke snížení celkového počtu dodavatelů, kterým mají být vráceny částky plnohodnotného servisu z původních 62 (počet, který je uveden ve sdělení výhrad) na 61. Dále v rámci doplnění dokazování došlo k navýšení celkové částky určené dodavatelům účastníka řízení. Původní částka 14.399.563 Kč bez DPH (která je uvedena ve sdělení výhrad) se zvýšila na částku 14.474.027 Kč bez DPH. Důvodem tohoto zvýšení je upřesnění částek plnohodnotného servisu u některých dodavatelů účastníka řízení (např. [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  v podrobnostech viz správní spis, pořadová č. 110 a 111). 

12.         V rámci původního správního řízení (viz výše odst. 4) sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS vydal Úřad dne 2. 5. 2022 rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, č. j. ÚOHS-14199/2022/462,[23] kterým přijal dle § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle závazky navržené dle § 6 odst. 3 téhož zákona k odstranění závadného stavu společností Hruška (tj. subjektem totožným s účastníkem řízení dle tohoto správního řízení), dále Úřad uložil splnění uvedených závazků a správní řízení zastavil. Uvedené rozhodnutí Úřadu nabylo právní moci dne 18. 5. 2022. Vzhledem k typově shodnému charakteru a časové posloupnosti jednání společnosti Hruška vytýkanému jí v obou správních řízeních přihlédl Úřad při posuzování návrhu závazků předložených účastníkem řízení v tomto správním řízení rovněž k návrhu závazků přijatých v původním správním řízení.   

13.         Celkové znění závazků, které Úřad obdržel od účastníka řízení dne 16. 3. 2022, bylo s ohledem na existenci výše uvedeného rozhodnutí o závazcích sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, č. j. ÚOHS-14199/2022/462, upřesněno a korigováno tak, aby splněním závazků došlo během krátkého časového období k odstranění závadného stavu, nedocházelo k porušování zákona o významné tržní síle do budoucna, byla umožněna efektivní kontrola plnění závazků ze strany Úřadu a zamezilo se duplicitě navržených závazků ve srovnání se závazky obsažnými v rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, č. j. ÚOHS-14199/2022/462 vydanému dne 2. 5. 2022. Výsledné znění závazků je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, ve výroku II. jsou uvedeny povinnosti umožňující kontrolu splnění závazků.

 

 

II. Charakteristika účastníka řízení

 

14.         Společnost Hruška, spol. s r. o. byla zapsána dne 30. května 1991 do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, v oddílu C, vložka 801.Společnost Hruška má jako předmět podnikání uvedeny následující činnosti: řeznictví a uzenářství; hostinská činnost; pekařství, cukrářství; prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin; výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků stanovených Ministerstvem zdravotnictví, které mohou být prodávány prodejci stanovených zdravotnických prostředků; nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků a) třídy IIb a III, s výjimkou kondomů, b) I a IIa, které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků. Jádro činnosti účastníka řízení dle poznatků Úřadu spočívá v nákupu a následném prodeji potravin (výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona). Povaha činnosti účastníka řízení tedy primárně vyplývá z údajů zapsaných v obchodním rejstříku. 

15.         Jako společníci účastníka řízení jsou v obchodním rejstříku uvedeni Jarmila Plevová, bytem U Boříka 147/414, Nová Ves, 709 00 Ostrava, Jana Škrabalová, bytem Slavíkova 1760/27, Poruba, 708 00 Ostrava a Pavel Hruzík, bytem 17. listopadu 94/10, Plesná, 725 27 Ostrava. 

16.         Dle údajů v obchodním rejstříku má společnost Hruška majetkovou spoluúčast v rozsahu 75 % ve společnosti Maloobchodní síť Hruška, spol. s r. o., se sídlem v Olomouci, Táboritů 1, IČO: 258 52 264, („MO Hruška“). Tato společnost vykázala ke dni 31. 12. 2020 hodnotu vlastního kapitálu ve výši 72.848.000 Kč. Společnost Hruška je 100% vlastníkem společnosti PEKÁRNA HRUŠKA, spol. s r. o., se sídlem v Ostravě Martinově, Na Hrázi 3273/4, IČO: 277 72 292, jež ke dni 31. 12. 2020 vykázala hodnotu vlastního kapitálu 720.718.000 Kč. V období od 12. 5. 2020 do 31. 12. 2020 byla společnost Hruška 100% vlastníkem společnosti NEM-PROD s.r.o., se sídlem Olomouc - Hodolany, Babíčkova 1146/8a, PSČ 77900, IČO: 293 92 373, s účinností od 1. 1. 2021 tato společnost zanikla v důsledku fúze se společností Hruška. 

17.         Úřad nemá informace o tom, že by společnost Hruška měla smluvní spoluúčast v jiných společnostech nebo že by uzavřela ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku.

 

III. Aplikace právních předpisů

 

18.         Společnost Hruška se podle závěrů správního řízení dopustila trvajícího přestupku spáchaného jedním skutkem. Úřad skutek časově vymezil obdobím od 18. 1. 2019 do 18. 6. 2021 (dále též „posuzované období“). Správní řízení o přestupku bylo zahájeno dne 18. 6. 2021. Tyto základní časové údaje determinují, jaké znění hmotněprávních a procesně právních předpisů bude pro správní řízení relevantní.

 

Určení normy pro hmotněprávní posouzení jednání účastníka řízení

 

19.         Zákon o odpovědnosti za přestupky, který nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2017, v § 112 odst. 1 obsahuje ustanovení, že odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 2 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, přičemž podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Dále podle § 2 odst. 3 téhož zákona platí, že jestliže se zákon změní během páchání přestupku, použije se zákon, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán.^[24] Deliktní jednání účastníka řízení bylo označeno jako trvající přestupek. Podle § 2 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky se v případě změny zákona během páchání u trvajícího přestupku použije zákon účinný v době, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu. U stíhaného skutku nicméně k rozhodnému datu k odstranění protiprávního stavu nedošlo. V těchto ustanoveních přestupkového zákona se promítá obecná zásada zákazu retroaktivity, resp. zpětné účinnosti zákona, která může být prolomena pouze v případě příznivosti pozdějšího zákona pro účastníka řízení. Proto se u posuzovaného jednání použije hmotněprávní úprava zákona o přestupcích a zákona o významné tržní síle, která byla účinná v době ukončení vytýkaného jednání, ledaže by pozdější úprava byla pro účastníka řízení příznivější. Vytýkané jednání bylo dle zjištění Úřadu ukončeno dne 18. 6. 2021. 

20.         Hmotněprávní úprava, podle které se posuzuje vytýkané jednání účastníka řízení, je obsažena v zákoně o významné tržní síle a v zákoně o odpovědnosti za přestupky. Vzhledem k výše uvedeným principům bude při řešení otázek hmotného práva použito znění zákona, které bylo účinné při uvažovaném dokončení jednání, kterým byl přestupek spáchán (tj. ke dni 18. 6. 2021, jenž se časově kryje s okamžikem zahájení správního řízení), ale jen za předpokladu, že pozdější právní úprava neskýtá účastníku řízení příznivější výsledek. 

21.         K rozhodnému okamžiku, tj. ke dni 18. 6. 2021, byl zákon o významné tržní síle účinný ve znění zákona č. 50/2016 Sb., 104/2017 Sb., 183/2017 Sb. a zákona č. 254/2020 Sb., kterým byl publikován ve Sbírce zákonů nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/16, publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 254/2020 Sb. Další změna zákona o významné tržní síle je upravena zákonem č. 261/2021 Sb. (účinnost od 1. 2. 2022), kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci; touto změnou došlo ke zrušení § 7a zákona o významné tržní síle, ve kterém bylo upraveno využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. Nejednalo se proto o hmotněprávní ustanovení. Zákon o významné tržní síle byl s účinností od 1. 2. 2022 změněn ještě zákonem č. 417/2021 Sb., kterým byl v § 9 zakotven princip, podle kterého pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku i po zahájení správního řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek. Podle přechodného ustanovení zákona č. 417/2021 Sb., se řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem 1. 2. 2022 dokončí podle předchozí právní úpravy. Ustanovení o přetržení skutku okamžikem sdělení výhrad se promítá do celkové doby trvání deliktu, má proto hmotněprávní povahu. V posuzovaném případě se ale nejedná o ustanovení, které by bylo pro účastníka řízení příznivější (skutek byl dle rozhodnutí II. stupně rozdělen již zahájením správního řízení, tedy ještě před vydáním sdělení výhrad a jeho doba trvání je proto kratší). S ohledem na shora uvedené je třeba při řešení hmotněprávních otázek vycházet v tomto správním řízení ze zákona o významné tržní síle ve znění novel účinných ke dni 18. 6. 2021, tj. ve znění zákona č. 50/2016 Sb., č. 104/2017 Sb., č. 183/2017 Sb. a zákona č. 254/2020 Sb. 

22.         Zákon o odpovědnosti za přestupky byl ke dni 18. 6. 2021 účinný ve znění zákona č. 173/2018 Sb., č. 285/2018 Sb., č. 325/2020 Sb. a zákona č. 54/2020 Sb. Posledními dvěma zákony došlo k publikaci derogačních nálezů Ústavního soudu ve Sbírce zákonů, a to nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/20 a nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/19. Další změna zákona o odpovědnosti za přestupky byla provedena zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022), zákonem č. 277/2019 Sb. (účinný od 1. 1. 2023) a zákonem č. 417/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022). Zákonem č. 261/2021 Sb. byl zrušen § 109 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve kterém bylo upraveno využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. Nejednalo se proto o hmotněprávní ustanovení. Zákonem č. 277/2019 Sb. bylo do § 104 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky doplněno, že amnestie prezidenta republiky udělená ve věci přestupku nabývá účinnosti vedle dne vyhlášení ve Sbírce zákonů také dnem vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv. Toto ustanovení vzhledem ke svému obsahu nelze považovat za hmotněprávní úpravu, která by byla pro účastníka řízení v posuzované věci příznivější. Zákonem č. 417/2021 Sb. došlo ke změnám týkajícím se i hmotněprávních ustanovení, která ale nejsou pro toto správní řízení relevantní a nemohou tudíž znamenat pro účastníka řízení v projednávané věci příznivější postavení.  S ohledem na výše uvedené se k řešení otázek hmotného práva použije zákon o odpovědnosti za přestupky ve znění zákona č. 173/2018 Sb., č. 285/2018 Sb., č. 325/2020 Sb. a zákona č. 54/2020 Sb.

 

Určení normy pro procesní postup Úřadu

 

23.         Z pohledu procesně právní úpravy se v řízení o přestupku vedle zákona o odpovědnosti za přestupky a zákona o významné tržní síle použije též zákon o ochraně hospodářské soutěže a subsidiárně správní řád. 

24.         V případě předpisů procesního práva platí obecná zásada, podle které nové procesní právo (jeho změny) platí ode dne nabytí účinnosti nové právní úpravy i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti s tím, že právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti, zůstávají zachovány, pokud přechodná ustanovení nestanoví něco jiného.^[25] 

25.         Jak již bylo uvedeno výše, v období po zahájení správního řízení došlo ke změně zákona o významné tržní síle zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022), kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci; touto změnou došlo ke zrušení § 7a zákona o významné tržní síle, ve kterém bylo upraveno procesní ustanovení o využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. V tomto zákoně není obsaženo přechodné ustanovení vylučující jeho aplikaci na již probíhající řízení. Zákon o významné tržní síle byl s účinností od 1. 2. 2022 změněn ještě zákonem č. 417/2021 Sb., který obsahuje hmotně právní ustanovení o dělení trvajících, pokračujících nebo hromadných přestupků vydáním sdělení výhrad. S ohledem na shora uvedené postupuje Úřad v tomto správním řízení podle zákona o významné tržní síle v aktuálním znění, tj. ve znění zákona č. 50/2016 Sb., 104/2017 Sb., 183/2017 Sb., 254/2020 Sb., 261/2021 Sb. a 417/2021 Sb. 

26.         Zákon o odpovědnosti za přestupky byl od okamžiku zahájení správního řízení pozměněn zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022), zákonem č. 277/2019 Sb. (účinný od 1.  1. 2023) a zákonem č. 417/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022). Zákonem č. 261/2021 Sb. byl zrušen § 109 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve kterém bylo upraveno využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. Tento zákon ale neobsahoval žádné derogační ustanovení, které by vylučovalo jeho aplikaci v již probíhajících správních řízeních. Zákonem č. 277/2019 Sb. bylo do § 104 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky doplněno, že amnestie prezidenta republiky udělená ve věci přestupku nabývá účinnosti vedle dne vyhlášení ve Sbírce zákonů také dnem vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv. Rovněž v tomto případě není v tomto zákoně obsaženo přechodné ustanovení modifikující nebo vylučující aplikaci této změny na již probíhající správní řízení. Zákonem č. 417/2021 Sb. došlo ke změnám týkajícím se i procesních ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky, nicméně, přechodné ustanovení k tomuto zákonu stanoví, že řízení o přestupcích, která nebyla pravomocně dokončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 2. 2022), se dokončí podle znění zákona o odpovědnosti za přestupky účinného před nabytím účinnosti zákona č. 417/2021 Sb. S ohledem na výše uvedené postupuje Úřad v tomto správním řízení podle zákona o odpovědnosti za přestupky ve znění zákona 173/2018 Sb., 285/2018 Sb., 54/2020 Sb.,325/2020 Sb. a 261/2021 Sb.  

27.         Po zahájení řízení o přestupku byl zákon o ochraně hospodářské soutěže změněn zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022) a zákonem č. 417/2021 Sb. (účinnost od 1. 2. 2022). Zákonem č. 261/2021 Sb. byl vypuštěn § 21i zákona o ochraně hospodářské soutěže upravující využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. Tento zákon ale neobsahoval žádné derogační ustanovení, které by vylučovalo jeho aplikaci v již probíhajících správních řízeních. Zákonem č. 417/2021 Sb. byl do zákona o ochraně hospodářské soutěže zakotven princip trhání skutku okamžikem sdělení výhrad u pokračujících, trvajících a hromadných přestupků, který má hmotně právní povahu. V tomto správním řízení se proto z procesního hlediska používá aktuálně účinné znění zákona o ochraně hospodářské soutěže. 

28.         Pokud jde o použití správního řádu, tak od okamžiku zahájení správního řízení nedošlo k žádné novelizaci tohoto právního předpisu. Použije se proto správní řád v aktuálním znění.

 

Směrnice a eurokonformní výklad zákona o významné tržní síle

 

29.         Dne 17. 4. 2019 byla přijata Směrnice, jejímž účelem je přijetí minimálního unijního standardu ochrany proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. Podle Směrnice byly členské státy povinny přijmout a zveřejnit právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se Směrnicí do 1. 5. 2021 s tím, že tyto předpisy budou použity nejpozději od 1. 11. 2021.[26] Česká republika do dne vydání tohoto rozhodnutí Směrnici do českého právního řádu odpovídajícím způsobem netransponovala. 

30.         Ačkoliv ustanovení Směrnice nebyla transponována do českého právního řádu, musí Úřad její existenci při svém rozhodování zohlednit.[27] Jedná se o tzv. nepřímý účinek směrnic, který spočívá v povinnosti správního orgánu vykládat za použití svých výkladových metod vnitrostátní právo ve světle znění a účelu směrnic tak, aby bylo dosaženo výsledku, který směrnice sledují. Odkázat lze také na tuzemskou judikaturu, konkrétně rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Regiojet a.s.[28], který konstatuje, že směrnice, které doposud nebyly transponovány do právního řádu členských států, zakládají nepřímý účinek, a je proto povinností správního orgánu vykládat národní právo eurokonformně. 

31.         Ve správním řízení je proto Úřad povinen provést eurokonformní výklad vnitrostátního práva, tj. takový, který nejvíce dosáhne výsledku, který sleduje Směrnice. Tento postup Úřadu byl potvrzen i rozhodnutím předsedy Úřadu.[29] V kontextu těchto skutečností se Úřad zabýval zejména tím, zda česká právní úprava při vymezení regulovaných subjektů a jejich činnosti (osobní působnost), obsahu pojmu „potravina“ a výčtu nekalých obchodních praktik, koresponduje s tím, jak jsou tyto pojmy a instituty vymezeny Směrnicí. 

32.         Ze srovnání osobní působnosti dle Směrnice a zákona o významné tržní síle vyplývá, že Směrnice oproti zákonu o významné tržní síle počítá s postihem podstatně širší škály a většího množství subjektů činných v zemědělském a potravinovém řetězci. Zároveň však Směrnice dopadá na odběratele neboli kupující, kteří nakupují zemědělské a potravinářské produkty od svých dodavatelů a na skupiny takových osob. V tomto ohledu tedy účinná národní právní úprava nevybočuje ze záměru Směrnice regulovat chování skupiny odběratelů či kupujících ve vztahu k jejich dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin pro jejich další prodej. 

33.         Při zohlednění osobní působnosti Směrnice zohlednil Úřad také pojem „potravina“ definovaný v § 2 písm. d) zákona o významné tržní síle. Dospěl přitom k závěru, že pojem zemědělských produktů a potravinářských výrobků, se kterým pracuje Směrnice, je širší než pojem potravina. Směrnice totiž reguluje vedle nákupu potravin pro jejich další prodej i nákup jiných produktů, které nelze podřadit pod pojem potravina dle zákona o významné tržní síle, nicméně, jedná se dle Směrnice stále o zemědělské produkty a potravinářské výrobky (například obiloviny, živé rostliny a květinářské výrobky, živá a mrtvá zvířata, tabák, korek, připravená krmiva, zbytky a odpady v potravinářském průmyslu, atd.). Národní úprava sice v důsledku neprovedené transpozice nedopadá na veškeré zemědělské a potravinářské produkty dle Směrnice, ale vždy pokrývá jejich významnou část, kterou lze podřadit pod pojem potravina, tudíž i v tomto Úřad nespatřuje odklon od záměrů Směrnice. 

34.         K otázce osobní působnosti lze řadit i přístup Směrnice ke vztahu odběratele a dodavatele. Zatímco zákon o významné tržní síle chrání zásadně všechny dodavatele před nekalými obchodními praktikami odběratelů disponujících tzv. významnou tržní silou, Směrnice zohledňuje vyjednávací sílu jak odběratele, tak i dodavatele. V otázce určení subjektů s významnou tržní silou vychází zákon o významné tržní síle z vyvratitelné právní domněnky na úrovni 5 mld. Kč obratu, přičemž výše obratu je posuzována pouze u odběratele, na rozdíl od Směrnice, kde obratové kritérium začíná na mnohem nižší hranici (2 mil. EUR, tedy přibližně 50 mil. Kč), přičemž se vždy posuzuje jak obrat odběratele, tak i obrat dodavatele. Směrnice tedy vychází z relativní vyjednávací síly kupujících a prodávajících, přičemž stanoví pět hraničních obratových pásem, která akcentují ochranu malých a středních podniků. Podle Směrnice se může odběratel dopustit nekalé obchodní praktiky pouze vůči těm jeho dodavatelům zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, kteří jsou v nižším obratovém pásmu. 

35.         Úřad se na základě tohoto požadavku Směrnice, ale i v kontextu návrhu obviněné, zabýval dotčenými dodavateli účastníka řízení a zjišťoval, zda (a případně kteří) dodavatelé spadají do vyšší nebo do stejné obratové hranice jako účastník řízení. Poněvadž se roční obrat účastníka řízení po celé posuzované období pohybuje v pásmu druhého nejvyššího obratového kritéria Směrnice, tj.  přesahuje 150 mil. EUR, ale současně nepřesahuje částku 350 mil. EUR (viz čl. 1 odst. 2 Směrnice), zkoumal Úřad dosažení nebo překročení tohoto pásma i u dotčených dodavatelů účastníka řízení. Při výpočtu Úřad postupoval podle doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, ve smyslu požadavků Směrnice. 

36.         Podle zjištění Úřadu byl plnohodnotný servis v posuzovaném období uplatňován u 121 dodavatelů potravin účastníka řízení (v období od 18. 1. 2019 do 31. 12. 2019 se jednalo o 118 dodavatelů, v roce 2020 o 114 dodavatelů a v období od 1. 1. 2021 do 18. 6. 2021 o 42 dodavatelů). V souladu s eurokonformním výkladem zákona o významné tržní síle Úřad od shora uvedeného počtu dotčených dodavatelů odečetl 55 dodavatelů, neboť jejich roční obrat dosahovaný v posuzovaném období se dle obratových pásem uvedených v čl. 1 odst. 2 Směrnice nacházel ve stejném pásmu jako u účastníka řízení, resp. toto pásmo překročil. Dále Úřad redukoval shora uvedený počet dotčených dodavatelů o další 4[30] dodavatele, u kterých Úřad ani po provedeném dokazování nedisponuje zcela prokazatelnými údaji, na jejichž základě je možné provést přesnou kalkulaci obratu dle požadavků Směrnice. Z celkového počtu dotčených dodavatelů Úřad dále rovněž odečetl jednoho dodavatele, u kterého na základě později provedeného dokazování vyšlo najevo, že nedošlo k uplatnění plnohodnotného servisu (viz výše odst. 10 tohoto rozhodnutí). Z celkového počtu dodavatelů účastníka řízení, vůči kterým byl v posuzovaném období uplatňován plnohodnotný servis, má tak Úřad za prokázané, že u 61 dodavatelů se jednalo o dodavatele, kteří spadali do nižšího obratového pásma, ve srovnání s odběratelem.[31] 

37.         Pokud jde o nekalé obchodní praktiky, článek 1 Směrnice považuje za nekalé obchodní praktiky v obecné rovině jednání, která se výrazně odchylují od zásad poctivého obchodního styku, jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním a jsou jednostranně vnuceny jedním obchodním partnerem druhému. Recitál č. 1 a č. 15 Směrnice tento výčet doplňuje a upřesňuje tím, že se může jednat o praktiky nebo smluvní ujednání[32], jejichž prostřednictvím může silnější smluvní strana prosazovat neodůvodněný a nepřiměřený přenos hospodářského rizika nebo že tato jednání mohou vytvářet výraznou nerovnováhu mezi právy a povinnostmi jednoho obchodního partnera s tím, že k nekalým obchodním praktikám může dojít v kterékoli fázi, tj. před prodejem, během prodeje anebo i po jeho skončení. 

38.         Přestože čl. 1 odst. 1 Směrnice, ve kterém jsou obsaženy tyto obecné atributy nekalých obchodních praktik, není jazykově koncipován jako generální klauzule deliktu nekalé obchodní praktiky dle Směrnice, je možné jej považovat spolu s recitálem č. 1 a č. 15 za vodítko pro případ, kdy určité jednání, které je nežádoucí ve vztazích dodavatelů a kupujících, není zařaditelné pod výčet skutkových podstat uvedený ve Směrnici. 

39.         V posuzovaném případě ale nelze přehlédnout, že mezi zakázané praktiky dle Směrnice, které mají povahu tzv. černých klauzulí, patří dle čl. 3 odst. 1 písm. e) Směrnice vyžadování ze strany kupujícího, aby dodavatel zaplatil za zhoršení jakosti, ztrátu či zhoršení jakosti i ztrátu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, k nimž dojde v prostorách kupujícího nebo poté, co na kupujícího přešlo vlastnictví, a jež nebyly způsobeny nedbalostí nebo pochybením dodavatele. Tato Směrnicí zakázaná praktika odpovídá materiálně jednání zakázanému v § 4 odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle a praktice, která je účastníkovi řízení vytýkána.    

40.         Zákon o významné tržní síle sice přímo nekalou obchodní praktiku obecně nedefinuje, nicméně v důvodové zprávě k novele č. 50/2016 Sb. odkazuje na Zelenou knihu Evropské komise o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží COM/2013/37, ze dne 31. 1. 2013, ze které při definici pojmu nekalá obchodní praktika čerpá i recitál Směrnice. Pokud jde o výčet praktik, Směrnice a národní úprava se v části shodují, jak bylo uvedeno výše, tato shoda se týká rovněž jednání vytýkaného účastníkovi řízení. 

41.         S ohledem na shora uvedené je prvostupňový orgán přesvědčen, že stíhání účastníka řízení za jednání vytýkané v tomto rozhodnutí zcela reflektuje záměry a cíle Směrnice.

 

IV. Vymezení trhu a postavení účastníka řízení na trhu

 

Vymezení trhu

 

42.         Úřad se ve správním řízení dále zabýval vymezením prostoru, na němž mohlo dojít k výše uvedenému porušení zákona o významné tržní síle, a tím, jakou pozici měl účastník řízení na tomto trhu v posuzovaném období. Při vymezování trhu je Úřad vázán samotným zákonem o významné tržní síle, přičemž z názvu tohoto zákona i dikce jeho jednotlivých ustanovení vymezení trhu zřetelně vyplývá. Podle § 1 odst. 1 zákona o významné tržní síle zákon upravuje posuzování zneužití významné tržní síly „v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s tímto nákupem nebo prodejem potravin souvisejícími“. Dle Úřadu je tím ex lege dáno, že Úřad hodnotí porušení zákona o významné tržní síle na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje v České republice (dále jen „trh“). 

43.         Věcný trh podle zákona o významné tržní síle tak představuje trh nákupu široké palety potravin za účelem jejich dalšího prodeje. Zákon pojímá potraviny, popř. zemědělské a potravinářské produkty jako jeden celek (viz např. znění § 1 až 3 zákona o významné tržní síle, a dále celé označení zákona o významné tržní síle), odmítá tedy další diferenciaci trhu na dílčí trhy se zaměnitelným zbožím. Na nabídkové straně trhu se ocitají dodavatelé potravin, na straně poptávkové pak odběratelé provozující malo i velkoformátové provozovny zaměřené na prodej konečnému zákazníkovi (vesměs označováno jako maloobchodní prodej). Prodejny se podle plošného formátu liší šíří a hloubkou sortimentu, a některé z nich (spíše velkoformátové) odpovídají vymezení potravinového „one-stop shopu“. Do takto vymezeného trhu v rámci poptávkové strany, i kdyby splňovaly obratové kritérium pro významnou tržní sílu, nelze dle Úřadu zařadit gastroprovozy, protože až na okrajové položky se nezabývají dalším prodejem potravin, a v žádném případě by nebylo možné je označit jako „one-stop shopy“ pro potravinový sortiment. Na druhou stranu však nic nebrání začlenění odběratelů s prodejnami typu cash & carry do trhu, poněvadž tito odběratelé poptávají od svých dodavatelů velmi podobnou šíři sortimentu jako maloobchodní řetězce, byť jimi nakupované zboží je určeno v převážné míře pro prodej podnikajícím osobám k dalšímu maloobchodnímu prodeji nebo zpracování (gastro).[33] 

44.         Pokud jde o geografickou stránku trhu, zákon o významné tržní síle jej vymezuje v § 1 odst. 1 územím České republiky. K tomu lze dále podotknout, že základní rámec pro soutěž na trhu zde vytváří primárně platná legislativa, která je v případě zákona o významné tržní síle, ale i jiných právních předpisů týkajících se potravin (např. prováděcích vyhlášek k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů[34]), účinná jen v rámci České republiky. Území České republiky je jinak zákonodárcem zmiňováno také při určení stěžejního kritéria existence významné tržní síly v ustanovení § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle, kdy se bere v úvahu obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky. Odběrateli poptávané zboží je standardizováno pro českého zákazníka, a to jak z hlediska nutnosti naplnit určité zákonné povinnosti (nutnost českých nápisů na zboží, splnění požadavků na to, aby určité zboží mohlo nést nějaký tradiční název), tak i z hlediska spotřebitelských chutí a zvyklostí (velikost balení aj.). V rámci České republiky se proto ve zmíněných formátech prodejen objevují podobné typy potravin (např. chléb Šumava, sýr Eidam 30%, špekáčky apod.), jejichž typickým spotřebitelem je český zákazník, nikoliv zákazník ryze lokální nebo celoevropský. 

45.         Během posuzovaného období, kdy dle Úřadu docházelo k protiprávnímu jednání účastníka řízení, se na poptávkové straně trhu nacházela početná množina odběratelů, z nichž však jen několik málo disponovalo schopností vynutit si bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům. Tato schopnost primárně vyplývá z pozice tzv. gatekeepera, čili strážce brány (přeneseně lze tento pojem překládat jako významný distribuční kanál). Gatekeeper rozhoduje o tom, které zboží od dodavatelů projde až k finálním zákazníkům, a které již nikoliv.[35] Tento pojem evokuje z čistě soutěžního hlediska určité pochybnosti, nicméně je nutné podotknout, že obchodní řetězce mají také omezený regálový prostor a z ekonomického hlediska jsou nuceny upřednostňovat produkty, které s ohledem na zákaznickou poptávku přinesou nejvyšší zisky. Poptávková strana trhu je poměrně silně koncentrována, v posuzovaném období bylo možné identifikovat průběžně 11 silných odběratelů, kteří splňovali zákonné obratové kritérium pro významnou tržní sílu (resp. na základě obratu za prodej potravin a souvisejících služeb dosaženého v hospodářském roce 1. 5 2020 - 30. 4. 2021 se do skupiny významných hráčů na trhu potravin splňujících zákonné obratové kritérium pro významnou tržní sílu etabloval další subjekt). Tyto odběratele s významnou tržní silou doplňují další subjekty působící na trhu nákupu potravin, přičemž celá řada z nich dosahuje prodejních obratů nad 2 mld. Kč, a které doplňují, nebo jsou s nimi v rámci nákupních aliancí provázány tisíce drobných nezávislých odběratelů potravin (večerky, maloformátové prodejny smíšeného zboží atp.). Účastník řízení přitom do této skupiny 11-12 silných odběratelů náležel.[36] Podle výpočtů a odhadu Úřadu mělo v roce 2020 11-12 největších odběratelů potravin za účelem dalšího prodeje dohromady tržní podíl okolo 90 %.[37] 

46.         Nabídková strana trhu je naopak koncentrována řádově méně. Tento závěr se dá dovodit pohledem na šíři věcného trhu, kdy sice někteří dodavatelé se všeobecně známými značkami budou ve svých dílčích odvětvích (pivo, sladkosti, mléčné produkty apod.) z hlediska tržního podílu relativně silní, někteří mohou zaujímat i dominantní postavení, nicméně na souhrnném trhu nákupu potravin se jejich vysoký tržní podíl v podstatě rozplývá. Možnost uplatnit vůči účastníku řízení na trhu náležitou vyvažující sílu (countervailing power) se proto jeví u převážné většiny subjektů jako značně limitovaná.[38] 

47.         Lze tak uzavřít, že na poptávkové straně trhu vzhledem k její vysoké koncentraci přestávají fungovat automatická tržní omezení, čímž si některé subjekty na této straně trhu mohou dovolit jednat bez ohledu na své obchodní partnery; tímto jednáním jejich tržní pozice není zásadně ohrožena.[39] Tržní struktura se dá z teoretického hlediska klasifikovat jako tzv. oligopson, tzn. podstatná koncentrace subjektů na straně poptávky.[40] 

48.         Zbývá dodat, že shora uvedené vymezení věcné a geografické stránky trhu reflektuje rovněž záměry a cíle Směrnice, která zakazuje nekalé obchodní praktiky, ke kterým dochází ze strany odběratelů nakupujících zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky (srov. výše odst. 29 - 40) na území jednotlivých členských států.

 

Postavení účastníka řízení na trhu

 

49.         Základní vodítko pro určení, jestli má ten či onen odběratel potravin na trhu významnou tržní sílu, a tedy i zvláštní odpovědnost ve vztahu ke svým dodavatelům, podává zákon o významné tržní síle v § 3, v němž je stanovena definice významné tržní síly jakožto takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Současně se ve stejném ustanovení zákona objevuje vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly, která je doplněna o demonstrativní výčet kritérií, jejichž prostřednictvím lze danou domněnku vyvrátit. 

50.         Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly se odvíjí od obratu dosaženého za prodej potravin a služeb s tím souvisejících. Podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle se tato domněnka zakládá překročením hranice obratu 5 mld. Kč za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců.[41] 

51.         Účastník řízení po celou dobu vytýkaného jednání překračoval stanovenou hranici obratu pro domněnku existence významné tržní síly. V roce 2019 dosáhl účastník řízení čistého obratu ve výši 8.081.393.000 Kč[42] (tržby za prodej zboží a tržby z prodeje výrobků a služeb), přičemž za potraviny a související služby činil tento obrat ve stejném účetním období [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč[43] (tj. [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] %). V účetním období od 1.  1. 2020 do 31. 12. 2020 dosáhl účastník řízení čistého obratu[44] ve výši 8.422.257.000 Kč[45], přičemž za potraviny a související služby činil tento obrat ve stejném účetním období [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč.[46] V roce 2021 dosáhl účastník řízení podle svého vyjádření čistého obratu ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč[47] (tržby za prodej zboží a tržby z prodeje výrobků a služeb), přičemž za potraviny a související služby činil tento obrat ve stejném účetním období [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč[48] (tj. [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] %). Uvedené částky znamenají, že obrat za potraviny a související služby společnosti Hruška překračoval během posuzovaného období hranici, kterou stanoví zákon o významné tržní síle pro existenci vyvratitelné domněnky existence významné tržní síly, a to přibližně o 1 až 2 mld. Kč.    

52.         Úřad při posouzení vyvratitelné domněnky existence významné tržní síly vychází z rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci Globus[49], podle kterého postupuje tak, že v první fázi vyhodnocuje obratové kritérium odběratele, tj. zda jsou naplněny všechny předpoklady pro užití domněnky uvedené v § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle. Až v případě, že odběratel namítá neexistenci své významné tržní síly vůči konkrétním dodavatelům, tedy až když zákonem presumovanou skutečnost svými tvrzeními vyvrací a předkládá v tomto ohledu důkazy relevantní z hlediska kritérií uvedených v § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle pro vyvrácení domněnky o existenci své významné tržní síly, bude Úřad zkoumat náležitosti významné tržní síly dle kritérií uvedených v § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle. 

53.         Účastník řízení v původním řízení namítal, že není odběratelem disponujícím významnou tržní silou. Dle názoru účastníka řízení se měl Úřad zabývat posouzením toho, zda je u něj naplněno kritérium významné tržní síly podle § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle, a to s ohledem na strukturu trhu, překážky vstupu na trh a finanční sílu odběratele. Účastník řízení vyjádřil své přesvědčení, že sice formálně splňuje obratové kritérium 5 mld. Kč, avšak jeho reálný podíl na trhu je malý. Současně účastník řízení zpochybnil existenci své významné tržní síly zejména vůči některým ze svých dodavatelů (odst. 37-50 rozhodnutí I. stupně)[50].  Všechna tvrzení účastníka řízení vztahující se k nedostatku jeho významné tržní síly, která účastník řízení předložil před vydáním rozhodnutí I. stupně a jím navržené důkazy podporující tato tvrzení byly ze strany Úřadu vyvráceny a tento postup orgánu I. stupně byl aprobován jako věcně správný a zákonný rovněž rozhodnutím předsedy Úřadu (odst. 98-121 rozhodnutí II. stupně).[51] Další tvrzení podložená relevantními důkazy, která by se vztahovala k postavení účastníka řízení na trhu, účastník řízení nevznesl. 

54.         Na základě shora uvedeného má Úřad za prokázané, že účastník řízení disponuje významnou tržní silou ve smyslu § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle a považoval proto za nadbytečné zabývat se dalšími okolnostmi uvedenými v § 3 odst. 2 cit. zákona. 

55.         V rámci eurokonformního výkladu zákona o významné tržní síle posoudil Úřad i obratová kritéria dodavatelů, vůči kterým odběratel v posuzovaném období sjednával nebo uplatňoval plnohodnotný servis. Na základě provedeného dokazování^[52]Úřad dospěl k závěru, že z celkového počtu 121 unikátních dodavatelů dotčených uplatňováním plnohodnotného servisu odběratelem v celém posuzovaném období prokazatelně spadalo do nižších obratových pásem, než ve kterém se nacházel odběratel (pásmo nad 150 mil. EUR do 350 mil. EUR) 61 dodavatelů účastníka řízení. Z celkového počtu 118 dodavatelů v období od 18. 1. 2019 do 31. 12. 2019 se jednalo o 60 dodavatelů (vyřazeno bylo 55 dodavatelů), z celkového počtu 114 dodavatelů v roce 2020 se jednalo o 59 dodavatelů (vyřazeno bylo 52 dodavatelů) a z celkového počtu 42 dodavatelů v období od 1. 1. 2021 do 18. 6. 2021 se jednalo o 11 dodavatelů (vyřazeno bylo 27 dodavatelů). Ze shora uvedených celkových počtů dodavatelů dotčených uplatněním plnohodnotného servisu v období od 18. 1. 2019 do 31. 12. 2019, v období kalendářního roku 2020 a v období od 1. 1. 2021 do 18. 6. 2021 Úřad dále odečetl ty dodavatele, u kterých ani po provedeném dokazování nedisponuje zcela prokazatelnými údaji, na jejichž základě je možné provést přesnou kalkulaci obratu dle požadavků Směrnice (v období od 18. 1. 2019 do 31. 12. 2019 se jednalo o 3 dodavatele, v roce 2020 rovněž o 3 dodavatele a v období od 1. 1. 2021 do 18. 6. 2021 se jednalo o 4 dodavatele).^[53]  Z celkového počtu dotčených dodavatelů Úřad rovněž dále odečetl jednoho dodavatele, u kterého na základě později provedeného dokazování (viz výše odst. 10 tohoto rozhodnutí) vyšlo najevo, že u něj nedošlo k uplatnění plnohodnotného servisu. 

 

V. Skutková zjištění a jejich právní hodnocení

 

V.1 Skutková zjištění

 

Vytýkané jednání – společnost Hruška v období od 18. 1. 2019 do 18. 6. 2021 ve smluvních dokumentech uzavíraných se svými dodavateli potravin působícími na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky sjednávala nebo ponechávala v platnosti ujednání o tzv. plnohodnotném servisu a nejméně u 61 z těchto dodavatelů, kteří jsou uvedeni ve výroku I. bod 3 tohoto rozhodnutí, tento plnohodnotný servis také uplatňovala. Plnohodnotný servis spočíval ve snížení ceny zásob potravin u odběratele s ohroženou záruční lhůtou s následným vystavením daňového nebo opravného daňového dokladu v případě neprodání těchto potravin před koncem uplynutí záruční lhůty, a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových rozdílů bez DPH v cenách odběratele. Tímto jednáním společnost Hruška jako odběratel potravin s významnou tržní silou zneužila své postavení silnější strany, když obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem potravin s ohroženou záruční lhůtou přenesla na své dodavatele potravin. Tímto vytýkaným jednáním se společnost Hruška mohla dopustit přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy.   

56.         Podle oznámení o zahájení správního řízení o přestupku vytýkané jednání spočívá v tom, že společnost Hruška v období od 18. 1. 2019 do dne doručení oznámení o zahájení řízení o přestupku sp. zn. S0200/2021/TS., tj. do dne 18. 6. 2021, sjednávala nebo ponechávala v platnosti  s některými dodavateli potravin působícími na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje v České republice ujednání o tzv. plnohodnotném servisu spočívajícím ve snížení zásob u odběratele s následným vystavením opravného daňového dokladu v případě neprodání tohoto zboží před koncem uplynutí záruční lhůty a nejméně u 124 z těchto dodavatelů tento plnohodnotný servis také uplatňovala. 

57.         Úřad vzhledem k totožnosti účastníka řízení tohoto správního řízení a správního řízení původního a ke stejnému charakteru jednání vytýkaného v tomto správním řízení a jednání vytýkaného v původním správním řízení (doba trvání jednání posuzovaného v tomto správním řízení, tj. od 18. 1. 2019 do 18. 6. 2021, se v období od 18. 1. 2019 do 31. 12. 2019 kryje s dobou jednání posuzovaného v původním správním řízení), vložil pro účely tohoto správního řízení část dokumentů obsažených ve spisu původního správního řízení (sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS), které se týkají v tomto řízení posuzovaného plnohodnotného servisu (viz výše odst. 4 tohoto rozhodnutí). Tento procesní postup Úřadu je plně v souladu s názorem předsedy Úřadu vyjádřeným v odst. 51 rozhodnutí II. stupně. 

58.         Úřad tak i v tomto správním řízení vychází ze smluvního ujednání tří dodavatelů společnosti Hruška, konkrétně společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …],[54] společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] [55] a společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …].[56] 

59.         V Kupní smlouvě[57] dodavatele [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] je tzv. plnohodnotný servis popsán následovně: [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]. 

60.         Úřad v průběhu původního správního řízení požádal[58] účastníka řízení o vysvětlení, důvody, účel a podrobnosti daného smluvního ujednání, a v případě uplatnění práva na vrácení potravin zpět dodavateli v posuzovaném období taktéž o přehled v podobě tabulky s informacemi zejména o důvodu vrácení a výši platby.[59] 

61.         Účastník řízení ve své odpovědi uvádí, že pojem ujednání o poskytnutí tzv. plnohodnotného servisu spočívajícího v právu na vrácení nakoupených potravin zpět dodavateli není zcela přesný a výstižný, v minulosti tuto možnost neuskutečňoval a v současnosti v nových smlouvách není používán.[60] 

62.         Společnost Hruška připustila, že k vracení potravin zpět dodavateli dochází, avšak pouze v níže uvedených případech:[61] 

a)      Samotný dodavatel požádá o stažení zboží z prodeje a jeho navrácení (např. na základě vnitřní kontroly či upozornění zákazníka o závadnosti výrobku). 

b)      Výrobek je ze strany dozorových orgánů shledán z jakéhokoliv důvodu jako závadný či nevhodný k prodeji (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Česká obchodní inspekce apod.). 

c)      Dodavatel nesprávně dodal jiné zboží, než které bylo společností Hruška objednáno. 

d)      Jestliže u sezónního zboží (např. přípravky užívané k zavařování apod.) samotný dodavatel nemá zájem, aby společnost Hruška prodávala tyto výrobky, které jsou již rok staré. 

63.         Úřad na základě nashromážděných podkladů a provedení místních šetření v původním řízení dospěl ke zjištěním, že dodavatel nemá možnost zkontrolovat částku a zda došlo k expiraci zboží.[62] Účastník řízení vyjádřil nesouhlas se zjištěním Úřadu, podle něhož nemá dodavatel při přeceňování zboží a vystavování opravných dokladů možnost zkontrolovat, zda došlo k expiraci zboží, popř. v jakém množství a hodnotě, a odkazuje na podrobný popis daného procesu v příloze jeho vyjádření (jedná se o „Vyjádření obviněné společnosti Hruška“ ze dne 20. 12. 2019).[63] Účastník řízení je taktéž přesvědčen, že dodavatel ve skutečnosti spolurozhoduje o vrácení nakoupených potravin a má podrobnou kontrolu nad tímto procesem a mechanismem, a je toho názoru, že šetření provedené Úřadem neprokázalo, že ve skutečnosti došlo k naplnění možného porušení zákona o významné tržní síle vytýkaného pod skutkem III. v původním správním řízení, a proto by mělo být správní řízení o tomto skutku zastaveno.[64] 

64.         Úřad pro ověření svých zjištění a tvrzení účastníka řízení provedl v původním správním řízení (viz následující odst. 65 a 66) u dvou dodavatelů společnosti Hruška místní šetření, konkrétně u společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] a společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] . 

65.         Dodavatel [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] v rámci poskytnutí součinnosti při zajištění listin při místním šetření potvrdil, že jsou mu ze strany společnosti Hruška vystavovány každé čtvrtletí opravné doklady za prošlé zboží, avšak dodavatel nemá žádnou možnost zkontrolovat, zda k expiraci zboží skutečně došlo, zároveň neví ani u jakého zboží, v jakém množství či jaká sleva byla poskytnuta při jeho výprodeji. Dodavatel dále neví, co bylo důvodem k údajné expiraci (zda špatné logistické postupy, nedodržování metody FIFO[65], nedostatečná kontrola a doplňování zboží na regále na prodejně apod.). Vyúčtované částky za prošlé zboží se zpočátku pohybovaly i okolo 70.000 Kč/čtvrtletí, později došlo k ponížení těchto částek. V případě, že by dodavatel na požadované podmínky nepřistoupil (tzn. odmítl by vyúčtované částky zaplatit), společnost Hruška by s dodavatelem ukončila obchodní spolupráci.[66] 

66.         Dodavatel [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] v rámci poskytnutí součinnosti při zajištění listin při místním šetření uvedl, že dříve bylo prošlé zboží vyměňováno za nové, nicméně toto se již neděje, neboť společnost Hruška požaduje finanční kompenzaci, při níž si dodavatel musí prošlé zboží zpět odkoupit.  Dodavatel nemá možnost údaje o údajně prošlém zboží nikterak zkontrolovat, obdrží pouze vyčíslení finanční částky jako podklad pro vystavení opravného daňového dokladu, přičemž zboží mu vráceno není. Dodavatel zkonstatoval, že nechce narušit obchodní spolupráci se společností Hruška, a z tohoto důvodu na zmíněné podmínky přistoupil.[67] 

67.         Účastník řízení při ústním jednání na Úřadě konstatoval, že přeceňování zboží nepovažuje za tzv. vratky a vznesl námitku týkající se právní kvalifikace tohoto skutku. Účastník řízení nesouhlasí s tím, že Úřad smluvní ujednání o poskytnutí tzv. plnohodnotného servisu spočívajícího v právu na vrácení nakoupených potravin zpět dodavateli, které však není uplatňované fyzickým vrácením zboží, nýbrž přeceněním zboží a vystavením opravného daňového dokladu, vyhodnotil a kvalifikoval jako sjednávání nebo uplatňování práva na vrácení nakoupených potravin (s výjimkou podstatného porušení smlouvy), které zákon o významné tržní síle považuje za zneužití významné tržní síly odběratele (viz ust. § 4 odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle).[68] 

68.         Jak je uvedeno v odst. 6 tohoto rozhodnutí, na základě žádosti o podklady a informace zaslané účastníku řízení přípisem Úřadu ze dne 22. 6. 2021[69], obdržel Úřad dne 10. 9. 2021 od účastníka řízení vyžádané podklady, včetně údajů pro období kalendářního roku 2019, 2020 a období od 1. 1. 2021 do 18. 6. 2021.[70] Dále dne 7. 10. 2021 obdržel Úřad další doplňující informace[71] a doplnil dokazování týkající se vytýkaného jednání o účastníkem řízení zaslané podklady vztahují se k vytýkané praktice za posuzované období. 

69.         Z provedeného dokazování (podklady vyžádané od účastníka řízení[72], analýza podkladů – viz přehledové tabulky[73], dokumenty vložené do spisu ze spisu původního správního řízení[74]) má Úřad za prokázané, že se účastník řízení v posuzovaném období dopustil praktiky uplatňování tzv. plnohodnotného servisu vůči svým nejméně 121[75] dodavatelům potravin (dle zjištění Úřadu se v době od 18. 1. 2019 do 31. 12. 2019 jednalo o 118 dodavatelů, v roce 2020 šlo o 114 a v období od 1. 1. 2021 do 18. 6. 2021 o 42 dodavatelů potravin společnosti Hruška) a že tímto jednáním došlo k tzv. přecenění zboží, přičemž celková výše tohoto přecenění činila částku 64.084.406,86 Kč. 

70.         Jak už bylo uvedeno shora v odst. 55, Úřad zohlednil Směrnici a provedl eurokonformní výklad zákona o významné tržní síle, když z celkových počtů dotčených dodavatelů odečetl dodavatele spadající do stejného nebo vyššího obratového pásma, než ve kterém se nacházel účastník řízení a dále vyloučil ty dodavatele, u kterých po provedeném dokazování nedisponuje zcela prokazatelnými údaji, na jejichž základě je možné provést přesnou kalkulaci obratu dle požadavků Směrnice.[76] Vytýkaná praktika přecenění zboží uplatňováním plnohodnotného servisu se tak v období od 18. 1. 2019 do 31. 12. 2019 týkala 60 dodavatelů, 59 dodavatelů v roce 2020 a v období od 1. 1. 2021 do 18. 6. 2021 11 dodavatelů. Z celkové výše přecenění 64.084.406,86 Kč vztahující se k celkovému počtu 121 dodavatelů Úřad dále odečetl částky přecenění vztahující se k uvedeným vyloučeným dodavatelům, po této korekci činí výše přecenění 14.399.563,42 Kč.^[77] Na základě později provedeného dokazování (viz výše odst. 10 tohoto rozhodnutí) odečetl Úřad z celkového počtu dotčených dodavatelů rovněž jednoho dodavatele, u kterého vyšlo najevo, že u něj nedošlo k uplatnění plnohodnotného servisu. Tím se celkový počet dodavatelů, jimž má být vrácena platba plnohodnotného servisu, snížil z původních 62 (počet uvedený ve sdělení výhrad) na 61 dodavatelů. Současně byla v rámci později prováděného dokazování u některých dodavatelů upřesněna částka přecenění (viz výše odst. 10 a 11 tohoto rozhodnutí), v důsledku čehož došlo ke zvýšení původní částky 14.399.563 Kč bez DPH (která je uvedena ve sdělení výhrad) na částku 14.474.027 Kč bez DPH. 

 

V. 2 Právní hodnocení vytýkaného jednání

 

71.         Podle § 4 odst. 1 zákona o významné tržní síle je zneužití významné tržní síly zakázáno. Podle § 4 odst. 2 písm. g) téhož zákona je zneužitím významné tržní síly sjednávání nebo uplatňování práva na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy.  Podle § 8 odst. 1 písm. a) citovaného zákona se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 zneužije svoji významnou tržní sílu. 

72.         Na základě provedeného dokazování má Úřad za prokázané, že společnost Hruška měla v posuzovaném období ve smluvních dokumentech s některými dodavateli (viz odst. 58 a 59 shora) sjednán tzv. plnohodnotný servis, který kromě možnosti vrácení zboží dodavateli před uplynutím záruční doby obsahuje i možnost snížení ceny zásob u odběratele na zboží s ohroženou záruční lhůtou, a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových rozdílů bez DPH v cenách odběratele. Po vzájemném odsouhlasení cenových rozdílů pak dodavatel vystaví opravný daňový doklad nebo odběratel fakturu.

73.         V předmětném smluvním ustanovení je dále popsán průběh zajištění plnohodnotného servisu, který je založen především na vzájemném odsouhlasení cenových rozdílů oběma stranami smluvního vztahu, možnosti kontroly dodavatele daného stavu na prodejně společnosti Hruška a na vystavení opravného daňového dokladu či faktury. Veškeré náklady spojené s výprodejem (částka vyjadřující slevu z původní prodejní ceny koncovému zákazníkovi včetně DPH) pak jdou na vrub dodavatele. 

74.         Úřad v průběhu svého šetření zjistil, že poskytování plnohodnotného servisu nebylo v posuzovaném období ve smluvních dokumentech pouze sjednáno, ale bylo v praxi též uplatňováno (srov. výše odst. 65 a 66). Účastník řízení tímto jednáním postavil dodavatele do značně nevýhodné pozice, v níž jsou veškerá obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou záruční lhůtou (tedy zboží, kterému v brzké době vyprší expirační doba) v plné míře přenesena na dodavatele, navíc mnohdy i bez řádné evidence ze strany odběratele a možnosti kontroly daného stavu ze strany dodavatele, což vyplynulo z místních šetření Úřadu. Výši výprodejové slevy si určuje většinou samotný účastník řízení, převážně po domluvě s dodavatelem, někdy však není dodavateli výše slevy známa.[78] 

75.         Úřad v souvislosti s veškerým přenesením ztrát na dodavatele, které jsou způsobeny poskytováním plnohodnotného servisu podotýká, že společnost Hruška má ve smluvních dokumentech sjednanou logistickou službu, tzv. „merchandiser“.[79] Merchandising je obecně standardně poskytovaná služba a nástroj „péče o zboží“, která zahrnuje většinou základní činnosti spojené s vystavením zboží na prodejně, jako je vybalování, doplňování a správná prezentace zboží, ale i zajištění doobjednání chybějícího zboží či sledování expirace. Za poskytování služby „merchandiser“ si účastník řízení ve smluvních dokumentech s dodavateli sjednává odměnu.[80] I přes zajištění této placené služby účastník řízení se svými dodavateli ve sledovaném období sjednával a uplatňoval poskytování „plnohodnotného servisu“, při němž šly veškeré ztráty a rizika v případě výprodeje expirujícího zboží na náklady dodavatele, aniž by zohlednil skutečnost, že právě dodavatelem financovaná služba „merchandiser“ má co nejvíce eliminovat rizika spojená s vypršením expirační doby. 

76.         Podle zaslaných vyjádření dvou dodavatelů je částka při snížení ceny zásob u odběratele kalkulována z prodejních cen společnosti Hruška, kdy výsledná částka požadovaná po dodavateli se rovná rozdílu mezi prodejní cenou s DPH a sníženou (výprodejovou) cenou s DPH.[81] Touto kalkulací s použitím prodejních cen účastníka řízení však může dojít až k absurdní situaci, kdy dodavatel zaplatí slevu i více než 100 % z fakturační (nákupní) ceny.[82] 

77.         Ustanovení § 4 odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle zakazuje odběrateli v postavení významné tržní síly sjednávat nebo uplatňovat právo na vrácení nakoupených potravin, výjimku připouští pouze v případech podstatného porušení smlouvy ze strany dodavatele. K formě vracení nakoupených potravin se zákon již nevyjadřuje. Dle Úřadu proto pro naplnění této skutkové podstaty není rozhodné, zda se bude v konkrétním případě jednat o skutečné fyzické vracení zboží zpět dodavateli či dojde pouze k účetním úkonům, jejichž provedením se z materiálního hlediska dosáhne stejného výsledku. Cílem daného ustanovení je totiž vyloučit situace, kdy odběratel z různých důvodů nakoupí např. větší množství potravin, než je schopný v určitém období prodat a rizika (především finanční) s tím spojená bezdůvodně přenese na dodavatele coby smluvní stranu ve slabším postavení. Tohoto výsledku může být ze strany odběratele dosaženo jak fyzickým vrácením nakoupeného zboží, tak provedením účetní operace, na kterou dodavatel coby slabší smluvní strana přistoupí. 

78.         S výše uvedenou interpretací § 4 odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle se ztotožnil také předseda Úřadu v rozhodnutí II. stupně. Předseda Úřadu jako stěžejní označil argument, že zákon o významné tržní síle samotnou formu vrácení potravin nedefinuje a není proto rozhodné, zda se bude jednat o skutečné (fyzické) vrácení zboží zpět dodavateli či dojde pouze k účetním úkonům, resp. provedení účetní operace, čímž se materiálně dosáhne téhož výsledku. 

79.         Jak již bylo uvedeno výše, účastník řízení ve smlouvách s dodavateli sjednával tzv. plnohodnotný servis, který zahrnuje jak možnost vrácení zboží dodavateli před uplynutím záruční lhůty, tak snížení ceny zásob u odběratele na zboží s ohroženou záruční lhůtou. Byť je tento proces vrácení nakoupených potravin před uplynutím záruční lhůty popsán dvěma způsoby, jedná se o rovnocenné jednání z pozice odběratele, kdy rizika spojená s nákupem potravin a jejich prodejem před koncem záruční lhůty přenáší odběratel na dodavatele, aniž by byla jakkoliv odběratelem kompenzována. V některých případech (viz položka [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] g, popsáno v poznámce č. 82) nejsou na dodavatele přenášena pouze rizika ztráty s odprodejem zboží za sníženou cenu, nýbrž může dojít k situaci, kdy dodavatel účastníkovi řízení uhradí zpětně částku ještě vyšší, než byla původní nákupní cena. Jedná se sice o hraniční případ, nicméně nelze vyloučit, že se to ve skutečném provozu děje častěji. 

80.         O rovnocenném postavení obou smluvních stran v takto nastaveném a praktikovaném ustanovení smluvního vztahu nelze hovořit, neboť z jeho uplatňování, za výše popsaných okolností, je zřejmé, že účastník řízení zneužívá svého postavení silnější strany vůči slabší straně dodavatele k přenesení veškerých obchodních rizik a ztrát souvisejících s výprodejem zboží s končící záruční dobou pouze na dodavatele, který mnohdy tato pravidla přijme pouze z obavy narušení či ztráty obchodního vztahu (viz záznam z protokolů z místních šetření Úřadu[83]). 

81.         Dle zjištění Úřadu účastník řízení disponuje dle zákonné obratové podmínky významnou tržní silou odběratele (srov. shora odst. 49 až 54). V silnějším postavení byl vůči nejméně 61 ze svých dodavatelů, u kterých ve sledovaném období používal praktiku plnohodnotného servisu. Úřad je přesvědčen, že to, jak účastník řízení sjednával a uplatňoval tzv. plnohodnotný servis u svých dodavatelů, je dokladem toho, že účastník řízení je schopen si vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin, jak vyplývá z definice významné tržní síly i dle § 3 odst. 1 zákona o významné tržní síle. Účastník řízení ve smlouvách uzavíraných s dodavateli potravin sjednával a uplatňoval ujednání, která výrazně vychylují rovnováhu dotčeného smluvního vztahu ve prospěch odběratele, a to bez kompenzace v podobě dalších ujednání ve prospěch dodavatele. Jinak řečeno, účastník řízení nákupem většího množství zboží, nebo nedostatečnou péčí o něj, nikterak neriskoval, neboť si předem smluvně ošetřil situaci, při níž když nakoupené zboží neprodá před vypršením záruční lhůty, tak riziko ztráty nepůjde na jeho náklady, nýbrž na náklady dodavatele. 

82.         Úřad v případě vytýkaného jednání shledal, že společnost Hruška v posuzovaném období porušila právní povinnost, když sjednávala (nebo nadále příslušná smluvní ujednání udržovala v platnosti) a uplatňovala v rámci obchodního vztahu s některými dodavateli potravin  tzv. plnohodnotný servis, jenž obsahuje možnost snížení ceny zásob u odběratele na zboží s ohroženou záruční lhůtou, a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových rozdílů bez DPH v cenách odběratele, přičemž zneužila svého postavení silnější strany z pozice odběratele s významnou tržní silou, když veškerá obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou záruční lhůtou v plné míře přenesla na dodavatele. Neakceptování nastavených nevýhodných pravidel zároveň může vyústit v narušení obchodních vztahů mezi dodavatelem a odběratelem takovým způsobem, při kterém může dojít i k ukončení obchodní spolupráce ze strany odběratele.[84] 

83.         Po provedeném dokazování má tak Úřad za prokázané, že sjednáváním a uplatňováním plnohodnotného servisu v posuzovaném období, jak je v podrobnostech popsáno shora, došlo ze strany účastníka řízení k porušení zákonné povinnosti zakázané ustanovením § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle a současně k naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) téhož zákona, kdy odběratel, který má významnou tržní sílu, se dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy. 

 

VI. Materiální stránka vytýkaného jednání

 

84.         Jednání vytýkané účastníkovi řízení je třeba posuzovat nejen s ohledem na naplnění formálních znaků příslušných skutkových podstat přestupků, které jsou vymezeny v zákoně, ale také v kontextu společenské škodlivosti daného jednání. 

85.         Ze závěrů popsaných výše má Úřad za to, že se účastník řízení dopustil přestupku uvedeného v § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle tím, že zneužil významnou tržní sílu dle § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) cit. zákona, když na základě ujednání vztahujících se k tzv. plnohodnotnému servisu přenášel obchodní rizika a hospodářské ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou dobou spotřeby zcela, či v převážné míře, na dodavatele, přičemž s ohledem na výši obchodní přirážky a DPH se při dodavatelům fakturovaných nákladech tzv. přecenění zboží mohlo jednat i o 50 % a více z původní nákupní ceny zaplacené dodavateli. Úřad při posuzování, zda jsou splněny materiální znaky vytýkaného jednání přihlížel zejména k (i) době vytýkaného jednání, která trvala 29 měsíců, (ii) počtu dodavatelů společnosti Hruška negativně dotčených tímto jednáním, který činil 61 a k (iii) výši přecenění zboží, která tímto jednáním vznikla a dosáhla nejméně částky 14.474.027 Kč bez DPH, kterou Úřad považuje za negativní následek vzniklý v materiální sféře dodavatelů coby slabších smluvních stran. S ohledem na shora uvedené má Úřad za to, že došlo k naplnění potřebného stupně společenské nebezpečnosti a vytýkané jednání hodnotí jako středně závažné.     

 

VII. Účastníkem řízení navržené závazky a jejich posouzení

 

VII. 1 Účastníkem řízení navržené závazky

 

86.         Dne 28. 2. 2022 vydal Úřad sdělení výhrad, v němž účastníkovi řízení sdělil základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich obsažené ve správním spise. Dále Úřad účastníka řízení informoval o výši pokuty, kterou mu hodlal ve správním řízení uložit. Sdělení výhrad bylo účastníkovi řízení doručeno dne 2. 3. 2022. 

87.         Dne 16. 3. 2022, tedy v zákonné lhůtě pro podání návrhu závazků, obdržel Úřad od účastníka řízení přípis obsahující vyjádření ke sdělení výhrad spolu s návrhem závazků k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle a návrh na zastavení správního řízení. Závazky byly navrženy v níže uvedeném znění:[85]

 

„V souvislosti s vytýkaným jednáním a v návaznosti na dosud přijatá opatření popsaná v čl. III. tohoto podání výše, navrhuje účastník řízení tyto závazky, jejichž splněním se odstraní závadný stav:

 

a)      Účastník řízení v termínu do 30. 4. 2022 předloží Úřadu doklad od všech dodavatelů o odsouhlasení výše poplatku za plnohodnotný servis, který bude účastník řízení následně vracet zpět dodavatelům. 

b)      Účastník řízení v termínu do 6 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým bude schválen tento návrh závazků účastníka řízení, uzavře se všemi dodavateli dohodu o vrácení poplatku za plnohodnotný servis a současně ve stejném termínu účastník řízení vrátí zpět dodavatelům jimi odsouhlasenou výši poplatku za plnohodnotný servis. 

c)      Účastník řízení v termínu do 6 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým bude schválen tento návrh závazků účastníka řízení, doloží Úřadu doklady prokazující uzavření dohody se všemi dodavateli o vrácení poplatku za plnohodnotný servis a současně ve stejném termínu doloží Úřadu doklady o vrácení zpět poplatku za plnohodnotný servis všem dodavatelům.

 

Závěrem účastník řízení potvrzuje připravenost navržené závazky a návrh na zastavení správního řízení dále doplnit a případně doložit dalšími doklady.“

 

88.         Součástí výše zmíněného přípisu obsahujícího vyjádření účastníka řízení ke sdělení výhrad spolu s návrhem závazků k odstranění závadného stavu byla rovněž informace, že účastník řízení do budoucna vytvořil administrativní a kontrolní mechanismus, který by měl zajistit předcházení situacím, kdy by smluvní vztah společnosti Hruška mohl být Úřadem posuzován za uzavřený či naplňovaný v rozporu se zákonem o významné tržní síle. Současně účastník řízení informoval o již přijatých konkrétních opatřeních s cílem zajištění uvedeného (účastník řízení přestal v nově uzavíraných smlouvách sjednávat, jakož i uplatňovat po dodavatelích právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy; dále účastník řízení oslovil dodavatele s požadavkem na předčasné ukončení stávajících smluv obsahujících ujednání o plnohodnotném servisu; současně účastník řízení oslovil dotčené dodavatele za účelem projednání administrativních, resp. účetních kroků předcházejících vrácení plateb plnohodnotného servisu). Po předběžném posouzení návrhu závazků doručených Úřadu dne 16. 3. 2022 (dále jen „původní verze návrhu závazků“) dospěl Úřad k závěru, že pro jejich kvalifikované posouzení je třeba, aby ze strany účastníka řízení došlo k upřesnění a doplnění některých informací souvisejících s navrženými závazky. Vzhledem k tomu byla společnost Hruška Úřadem vyzvána[86] k poskytnutí doplňujících informací, tyto účastník řízení doručil Úřadu dne 13. 5. 2022.[87]  

89.         Dne 18. 5. 2022 nabylo právní moci rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, č. j. ÚOHS-14199/2022/462 (dále jen „rozhodnutí o závazcích I.“)[88], kterým Úřad přijal dle § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle závazky navržené dle § 6 odst. 3 téhož zákona k odstranění závadného stavu společností Hruška v rámci původního správního řízení. Vzhledem ke shodnému charakteru a časové posloupnosti jednání společnosti Hruška vytýkanému jí v rámci tohoto a původního správního řízení přihlédl Úřad při posuzování návrhu závazků předložených společností Hruška v tomto správním řízení rovněž k závazkům přijatým Úřadem v rozhodnutí o závazcích I. Původní verze návrhu závazků, tj. znění závazků, které Úřad obdržel od účastníka řízení dne 16. 3. 2022, byla s ohledem na rozhodnutí o závazcích I. vydané v rámci původního správního řízení Úřadem upřesněna a korigována tak, aby splněním závazků došlo během krátkého časového období k odstranění závadného stavu, nedocházelo k porušování zákona o významné tržní síle do budoucna, byla umožněna efektivní kontrola plnění závazků ze strany Úřadu a zabránilo se duplicitě závazků přijatých v rozhodnutí o závazcích I., které již nabylo právní moci. Konečné znění návrhu závazků je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí (dále jen „výsledný návrh závazků“). Ve výroku II. tohoto rozhodnutí pak Úřad uložil účastníkovi řízení povinnosti umožňující kontrolu splnění závazků. 

 

VII. 2 Posouzení výsledného návrhu závazků navržených účastníkem řízení

 

90.         Úřad se zabýval posouzením závazků, které účastník řízení navrhl Úřadu k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle. Tyto závazky může Úřad přijmout pouze za kumulativního splnění následně uvedených podmínek:  

              (i)                   účastník řízení písemně navrhne závazky, jejichž splněním se odstraní závadný stav, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil sdělení výhrad;

             (ii)                   Úřad shledá navržené závazky dostatečnými, jejich splněním se odstraní závadný stav;

           (iii)                   zneužití významné tržní síly nebylo Úřadem kvalifikováno jako závažné;

           (iv)                   od podání návrhu závazků do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 (tj. do přijetí rozhodnutí o závazcích) je účastník řízení svým návrhem závazků vázán a nesmí postupovat způsobem, který je předmětem sdělení výhrad Úřadu. 

91.         Jsou-li souběžně splněny všechny podmínky uvedené v předchozím bodě, rozhodne Úřad namísto rozhodnutí o zneužití významné tržní síly a zákazu takového jednání do budoucna o zastavení řízení. V takovém rozhodnutí může Úřad vedle přijetí a uložení splnění závazků navržených účastníkem řízení rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Pokud Úřad účastníkem navržené závazky nepřijme, pokračuje v řízení (srov. § 6 odst. 2 a odst. 3 zákona o významné tržní síle). 

92.         Po zastavení řízení může Úřad znovu zahájit řízení podle § 6 odst. 1 zákona o významné tržní síle, jestliže a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání tohoto rozhodnutí rozhodné, b) účastník řízení jedná v rozporu se svými závazky nebo c) toto rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací. 

 

Podmínka včasné iniciativy účastníka řízení

 

93.         Podle § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle může účastník řízení závazky navrhnout nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil sdělení výhrad. Podmínka včasného podání byla splněna. Sdělení výhrad bylo doručeno dne 2. 3. 2022, návrh závazků k odstranění závadného stavu byl Úřadu doručen dne 16. 3. 2022 (tj. 14 dní ode dne doručení sdělení výhrad).

 

Podmínka dostatečnosti závazků k odstranění závadného stavu

 

94.         Úřad se dále zabýval posouzením, zda jsou účastníkem řízení navržené závazky dostačující k odstranění závadného stavu. V daném ohledu se Úřad zaměřil na vyhodnocení dostatečnosti navržených závazků v rovině sjednávání vytýkané praktiky, jejího faktického uplatňování a v neposlední řadě rovněž z pohledu narovnání obchodních vztahů s dodavateli potravin dotčenými vytýkaným jednáním účastníka řízení. Jak je uvedeno výše v odst. 89 tohoto rozhodnutí, posuzoval Úřad účastníkem řízení navržené závazky v kontextu rozhodnutí o závazcích I.  

95.         Úřad konstatuje, že k odstranění závadného stavu je v daném případě naprosto nezbytné, aby došlo k narovnání obchodních vztahů mezi účastníkem řízení a jeho dodavateli, vůči nimž byl uplatňován plnohodnotný servis, formou navrácení plateb uhrazených dotčenými dodavateli za plnohodnotný servis v době trvání vytýkaného jednání. Tato podmínka byla v plném rozsahu splněna. Účastník řízení se zavazuje vrátit dotčeným dodavatelům potravin (viz seznam dodavatelů uvedený ve výroku I. bod 3 tohoto rozhodnutí) převodem na jejich bankovní účty částku plnohodnotného servisu včetně DPH, kterou od nich obdržel v předmětném období. Osmiměsíční lhůtu stanovenou pro splnění závazku vrácení plateb shledává Úřad jako přiměřenou s ohledem na zásah, který uvedený závazek představuje pro peněžní toky účastníka řízení, a to zejména v aktuálně složité ekonomické situaci, resp. s ohledem na její předpokládaný budoucí turbulentní nepříznivý vývoj. Dle stanoviska Úřadu lze tuto lhůtu považovat za akceptovatelnou rovněž z pohledu dotčených dodavatelů. 

96.         V souvislosti s výše uvedeným Úřad podotýká, že v původní verzi návrhu závazků doručené Úřadu dne 16. 3. 2022 stanovil účastník řízení lhůtu pro vrácení plateb v délce 6 měsíců. Nicméně ve výsledném návrhu závazků (viz výrok I. bod 3 tohoto rozhodnutí) byla ve vztahu k uvedenému závazku stanovena lhůta osmiměsíční, tj. shodně jako v případě analogického závazku společnosti Hruška přijatého rozhodnutím o závazcích I. (viz výrok I. bod 7 rozhodnutí o závazcích I.). Úřad v daném případě zohlednil okolnost, že v případě komunikace o výsledné podobě závazků dle rozhodnutí o závazcích I. požádal účastník řízení o zvážení možnosti prodloužení této jím původně navrhované lhůty v délce 6 měsíců na 10 měsíců, a to právě z důvodu dynamicky se měnícího nepříznivého vývoje (zvyšování cen energií, požadavky na růst mzdových nákladů a jiné). Ve výsledné verzi návrhu závazků dle rozhodnutí o závazcích I. se Úřad přiklonil ke lhůtě 8 měsíců. Prodloužení lhůty pro navrácení plateb o 2 měsíce (nikoliv o 4, jak požadoval účastník řízení) dle Úřadu zohlednilo na jedné straně důvody pro prodloužení uváděné účastníkem řízení, na straně druhé ale reflektovalo rovněž skutečnost, že tyto důvody vztahující se k nepříznivé ekonomické situaci se týkají rovněž dodavatelů účastníka řízení (v podrobnostech viz odst. 110 rozhodnutí o závazcích I.). Vzhledem k analogii závazku účastníka řízení spočívajícího v navrácení plateb plnohodnotného servisu dotčeným dodavatelům přijatého Úřadem na základě rozhodnutí o závazcích I. a totožného závazku uvedeného ve výroku I. bod 3 tohoto rozhodnutí upřednostnil Úřad v tomto rozhodnutí rovněž osmiměsíční lhůtu.  

97.         Dále je třeba konstatovat, že účastník řízení aktivně spolupracoval s Úřadem při vyjasnění rozdílů, které se vyskytly u některých plateb účtovaných z titulu plnohodnotného servisu sdělených společností Hruška Úřadu dříve v průběhu správního řízení a plateb, které v souvislosti se započetím administrace procesu navrácení Úřadem vytýkaných plateb vyčíslili, resp. potvrdili, přímo dotčení dodavatelé. 

98.         Ve výroku I. bod 1 tohoto rozhodnutí se účastník řízení zavázal, že se ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zdrží vytýkaného jednání spočívajícího ve sjednávání nebo uplatňování plnohodnotného servisu se svými dodavateli potravin. Od téhož data se účastník řízení zavázal zajistit (viz výrok I. bod 2 tohoto rozhodnutí), že se takového jednání zdrží rovněž osoby, které ovládá. V obou případech cílí závazky na dodavatele potravin, kteří jsou v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 Směrnice, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení. Takto koncipované závazky, k nimž se společnost Hruška zavázala bezodkladně, ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, shledává Úřad dostatečně určitými. Limitace okruhu dodavatelů ve vztahu k oběma závazkům je v souladu s eurokonformním výkladem zákona o významné tržní síle. Na oba závazky je možno nahlížet jako na dostačující. V obou případech se jedná o závazky zcela identické se závazky přijatými Úřadem v bodech 5. a 6. výroku I. rozhodnutí o závazcích I. Ovšem Úřad konstatuje, že vzhledem k obecné povaze těchto závazků není duplicita na překážku, ba naopak je lze označit za závazky zcela zásadního významu.

99.         Zatímco u dvou závazků zmíněných v předchozím odstavci Úřad konstatuje, že vzhledem k jejich charakteru není duplicita na překážku, v případě dalších závazků přijatých Úřadem rozhodnutím o závazcích I. je již situace jiná, a proto byly pro účely tohoto rozhodnutí vyhodnoceny jako nadbytečné, resp. neúčelné. Byť se účastník řízení ke splnění těchto závazků zavázal v rozhodnutí o závazcích I., vzhledem k okolnostem se jedná o závazky s přímým dopadem rovněž na jednání vytýkané společnosti Hruška v tomto správním řízení. Například ve výroku I. bod 2 rozhodnutí o závazcích I. se účastník řízení zavázal do 4. 7. 2022 odstranit ustanovení o plnohodnotném servisu ze všech typů smluv s dodavateli potravin nacházejícími se v nižším obratovém pásmu dle čl. I. bod 2 Směrnice, v porovnání s účastníkem řízení. Úřad považuje za zcela postačující, že je takto koncipovaný závazek účastníka řízení uveden pouze v rozhodnutí o závazcích I. Shodně Úřad nahlíží na závazek účastníka řízení spočívající v informační povinnosti účastníka řízení vůči dodavatelům potravin, kdy se dle výroku I. bod 1 rozhodnutí o závazcích I. společnost Hruška zavázala do 2. 6. 2022 písemně informovat své dodavatele o obsahu některých bodů výroku, a to (i) zdržení se vytýkaného jednání ze strany účastníka řízení, (ii) zajištění, aby se vytýkaného jednání zdržely rovněž osoby ovládané účastníkem řízení, (iii) závazek odstranit ze smluvní dokumentace ustanovení o plnohodnotném servisu. Takto pojatý závazek uvedený v rozhodnutí o závazcích I. by měl přispět ke zvýšení informovanosti a právního povědomí uvedených dodavatelů, v důsledku čehož by měl sehrát rovněž určitou preventivní roli v eliminaci případného dalšího budoucího výskytu Úřadem vytýkané praktiky. Bylo by redundantní, ba s ohledem na administrativní zátěž dokonce nežádoucí, aby se společnost Hruška v krátkém časovém sledu zavázala ke splnění identického závazku. Analogická situace pak nastává v případě závazku společnosti Hruška předložit Úřadu části interních předpisů či opatření svědčících o tom, že do její praxe a rovněž do praxe jí ovládaných osob byly zavedeny odpovídající zásady a kontrolní mechanismy zabraňující porušování zákona o významné tržní síle (v podrobnostech závazek účastníka řízení uvedený ve výroku I. bod 4. rozhodnutí o závazcích I.). V neposlední řadě je třeba zmínit závazek účastníka řízení uvedený ve výroku I. bod 2 rozhodnutí o závazcích I., dle něhož se společnost Hruška zavázala do 4. 7. 2022 předložit seznam svých dodavatelů spadajících dle Směrnice do nižšího obratového pásma než účastník řízení, u nichž došlo v období od 17. 1. 2019 k odstranění ustanovení o plnohodnotném servisu ze smluvní dokumentace. Zmíněný seznam pokrývá období delší než poslední tři roky, jeho předložením podpoří účastník řízení možnost efektivní kontroly plnění jím navržených závazků ze strany Úřadu, a to rovněž závazků přijatých tímto rozhodnutím.   

100.     Na základě celkového posouzení případu dospěl Úřad k závěru, že navržené závazky jsou jako celek, v kontextu pravomocného rozhodnutí o závazcích I., dostatečně způsobilé odstranit během krátkého časového období závadný stav, který Úřad spatřuje ve sjednávání a uplatňování plnohodnotného servisu. Splnění účastníkem řízení navržených závazků uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí povede k odstranění závadného stavu. Uvedené závazky, s přihlédnutím k dopadům závazků přijatých na základě rozhodnutí o závazcích I., mají rovněž preventivní charakter a skýtají určitou záruku předcházení Úřadem vytýkaného jednání do budoucna, ať již ze strany účastníka řízení či prostřednictvím jím ovládaných osob.     

 

Podmínka neexistence závažného zneužití významné tržní síly

 

101.     Jak je uvedeno výše v odst. 85 části VI. Materiální stránka vytýkaného jednání (srov. bod 81 sdělení výhrad ze dne 28. 2. 2022), kvalifikoval Úřad vytýkané jednání jako středně závažné. Tato okolnost není na překážku přijetí závazků. Podmínka neexistence závažného zneužití významné tržní síly tedy byla ve vztahu k vytýkanému jednání účastníka řízení splněna.  

 

Podmínka zdržení se jednání, které je předmětem výhrad Úřadu

 

102.     Dle § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle je účastník řízení svým návrhem závazků vázán vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám (v daném případě dodavatelům potravin účastníka řízení), tj. že nesmí postupovat způsobem, který je předmětem sdělení výhrad, a to v době od podání návrhu závazků (tj. ode dne 16. 3. 2022) do dne vydání tohoto rozhodnutí. Součástí přípisu účastníka řízení, jímž navrhl původní verzi závazků, byl rovněž přehled účastníkem řízení již přijatých opatření, tj. opatření přijatých před 16. 3. 2022. Účastník řízení uvedl, že v nových smlouvách s dodavateli přestal sjednávat, jakož i uplatňovat (požadovat) po dodavatelích právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy. Dále účastník řízení informoval Úřad, že oslovil dodavatele s požadavkem na předčasné ukončení stávajících smluv uzavřených s jednotlivými dodavateli, které ještě z minulosti obsahovaly ujednání o plnohodnotném servisu. Tyto smlouvy byly ukončeny dohodou (v případě součinnosti dodavatelů), případně byly jednostranně vypovězeny účastníkem řízení (pokud dodavatelé nepřistoupili na ukončení smlouvy dohodou). Účastník řízení uvedl, že si v důsledku těchto opatření není vědom toho, že by měl s některým z dodavatelů uzavřenu smlouvu obsahující ujednání o plnohodnotném servisu. Současně účastník řízení konstatoval, že do budoucna vytvořil administrativní a kontrolní mechanismus, který zajistí předcházení situacím, kdy by smluvní vztah účastníka řízení s dodavateli mohl být Úřadem posuzován za rozporný se zákonem o významné tržní síle. Vzhledem k tomu má Úřad za to, že rovněž posledně uvedenou podmínku, a to zdržení se vytýkaného jednání v mezidobí mezi podáním návrhu závazků a vydáním tohoto rozhodnutí, lze považovat za splněnou. Nadto dne 18. 5. 2022 nabylo právní moci rozhodnutí o závazcích I., které vzhledem k typově shodnému charakteru a časové posloupnosti jednání společnosti Hruška vytýkanému jí v rámci tohoto a původního správního řízení účastníka řízení zavazuje ke zdržení se jednání, které je předmětem výhrad Úřadu v rámci tohoto správního řízení.

 

VIII. Závěr

 

103.     Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že jsou kumulativně splněny všechny podmínky nezbytné pro akceptaci závazků podle § 6 odst. 2 a 3 zákona o významné tržní síle. Vzhledem k tomu ve výroku I. tohoto rozhodnutí přijal účastníkem řízení navržené závazky a uložil mu jejich splnění. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil Úřad účastníkovi řízení povinnosti k zajištění kontroly splnění závazků. Současně ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad zastavil správní řízení vedené s účastníkem řízení ve věci možného porušení § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle. 

104.     Dle § 6 odst. 4 zákona o významné tržní síle může Úřad po zastavení řízení znovu zahájit řízení o zneužití významné tržní síly, jestliže a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání tohoto rozhodnutí rozhodné, b) účastník řízení jedná v rozporu se svými závazky, nebo jestliže c) toto rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací. 

105.     Současně je třeba dodat, že dle § 8 odst. 1 písm. b) zákona o významné tržní síle se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že nesplní závazek podle § 6 odst. 2 téhož zákona.

 

 

POUČENÍ:

 

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 5 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

 

 

 

 

JUDr. Petr Solský

místopředseda Úřadu

 

 

 

Obdrží:

Mgr. Jan Kubica

Nad Porubkou 2355

708 00 Ostrava – Poruba