číslo jednací: S30/2011/VZ-6063/2011/540/IMa

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ust. § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 1. 2011 na návrh ze dne 20. 1. 2011, jehož účastníky jsou

·  zadavatel – Západočeská univerzita v Plzni, IČ 49777513, se sídlem Univerzitní 8, 304 14 Plzeň, za niž jedná doc. Ing. Josef Průša, CSc., rektor,

navrhovatel – účastníci sdružení

·  JUDr. Tomáš Tomšíček, advokát, IČ 71330089, ev. č. ČAK 10451, místem podnikání Vlastina 602/23, 323 18 Plzeň,

·  JUDr. Daniel Volopich, advokát, IČ 12844012, ev. č. ČAK 07162, místem podnikání Vlastina 602/23, 323 18 Plzeň,

kteří dne 30. 11. 2010 uzavřeli smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Výkon zadavatelské činnosti při zadávání veřejných zakázek“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 25. 10. 2010 pod ev. č. 60051556 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 10. 2010 pod ev. č. 2010/S 209 -319636,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Západočeská univerzita v Plzni, IČ 49777513, se sídlem Univerzitní 8, 304 14 Plzeň, nedodržel postup stanovený zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když zrušil zadávací řízení veřejné zakázky „Výkon zadavatelské činnosti při zadávání veřejných zakázek“, aniž byly splněny podmínky podle ust. § 84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ust. § 118 odst. 1 citovaného zákona ruší úkon zadavatele – zrušení zadávacího řízení, o němž zadavatel rozhodl dne 16. 12. 2010.

II.

Podle ust. § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle ust. § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Západočeské univerzitě v Plzni, IČ 49777513, se sídlem Univerzitní 8, 304 14 Plzeň, ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Zadavatel – Západočeská univerzita v Plzni, IČ 49777513, se sídlem Univerzitní 8, 304 14 Plzeň, se dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že zrušil zadávací řízení, aniž byly splněny podmínky podle ust. § 84 citovaného zákona.

IV.

Zadavatel – Západočeská univerzita v Plzni, IČ 49777513, se sídlem Univerzitní 8, 304 14 Plzeň, se dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že odmítnul námitky uchazeče JUDr. Tomáše Tomšíčka, advokáta, IČ 71330089, ev. č. ČAK 10451, místem podnikání Vlastina 602/23, 323 18 Plzeň, a JUDr. Daniela Volopicha, advokáta, IČ 12844012, ev. č. ČAK 07162, místem podnikání Vlastina 602/23, 323 18 Plzeň, kteří dne 30. 11. 2010 uzavřeli smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky, přestože námitky byly podány ve lhůtě stanovené ust. § 110 odst. 2 citovaného zákona.

V.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku III. a IV. tohoto rozhodnutí se podle ust. § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – Západočeské univerzitě v Plzni, IČ 49777513, se sídlem Univerzitní 8, 304 14 Plzeň, ukládá pokuta ve výši 150 000,- Kč (slovy sto padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Brno.

Odůvodnění

1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ust. § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 21. 1. 2011 návrh uchazeče JUDr. Tomáše Tomšíčka, advokáta, IČ 71330089, ev. č. ČAK 10451, místem podnikání Vlastina 602/23, 323 18 Plzeň, a JUDr. Daniela Volopicha, advokáta, IČ 12844012, ev. č. ČAK 07162, místem podnikání Vlastina 602/23, 323 18 Plzeň, kteří dne 30. 11. 2010 uzavřeli smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem - Západočeskou univerzitou v Plzni, IČ 49777513, se sídlem Univerzitní 8, 304 14 Plzeň, za niž jedná doc. Ing. Josef Průša, CSc., rektor (dále jen „zadavatel“), v nadlimitní veřejné zakázce „Výkon zadavatelské činnosti při zadávání veřejných zakázek“ zadávané v otevřeném zadávacím řízení, jehož oznámení bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 25. 10. 2010 pod ev. č. 60051556 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.  Předmět veřejné zakázky vymezil zadavatel jako výkon zadavatelské činnosti ve smyslu ust. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, při zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek zejména z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI), zadávaných zadavatelem postupně v průběhu plnění této zakázky. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 8 530 000,- Kč bez DPH.

3.  Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž dílčími hodnotícími kritérii byla stanovena:

1.  Celková nabídková cena – váha 75 %

2.  Počet poskytnutých extra hodin – váha 25 %

4.  Ke způsobu hodnocení dílčích kritérií zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že předmětem hodnocení dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Počet poskytnutých extra hodin“ bude počet uchazečem zadavateli bezplatně poskytnutých extra hodin na konzultační činnost v oblasti zadávání veřejných zakázek v průběhu jednoho kalendářního roku.

5.  Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 1. 12. 2010 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel 10 nabídek, z nichž všechny vyhověly kontrole úplnosti dle ust. § 71 odst. 8 zákona.

6.  Z protokolu o 2. jednání hodnotící komise ze dne 7. 12. 2010 vyplývá, že hodnotící komise v souladu s ust. § 76 odst. 3 zákona požádala mj. uchazeče Blue Projects Agency, s.r.o., IČ 27448932, se sídlem Roháčova 188/37, 130 00 Praha 3, za niž jedná Ing. Pavel Duchek, jednatel (dále jen „Blue Projects Agency“) o písemné vysvětlení nabídky. Uchazeč ve své nabídce uvedl, že zadavateli bezplatně poskytne 2000 extra hodin za kalendářní rok. Hodnotící komise s ohledem na skutečnost, že kalendářní rok má 2016, resp. 2024 pracovních hodin při 8 hodinové pracovní době, požadovala po uchazeči písemné vysvětlení nabídky, a to, kdy budou tyto bezplatné hodiny zadavateli poskytnuty, když bude uchazeč současně zajišťovat předmět plnění této veřejné zakázky.

7.  Z téhož protokolu rovněž vyplývá, že hodnotící komise vyzvala k písemnému vysvětlení nabídky rovněž uchazeče Mgr. Vlastimila Křesálka, IČ 13019155, místem podnikání Planiska 1063, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm (dále jen „Mgr. Vlastimil Křesálek“), jenž v nabídce uvedl, že zadavateli bezplatně poskytne 15 600 extra hodin. Hodnotící komise s ohledem na skutečnost, že kalendářní rok má 2016, resp. 2024 pracovních hodin při 8 hodinové pracovní době, požadovala po uchazeči písemné vysvětlení nabídky, a to, kdy budou tyto bezplatné hodiny zadavateli poskytnuty, když bude uchazeč současně zajišťovat předmět plnění této veřejné zakázky.

8.  K žádosti zadavatele uchazeč Blue Projects Agency v dopise ze dne 10. 12. 2010 uvedl následující (citace) „V textu zadávací dokumentace není stanoven, ani omezen počet osob uchazeče (či subdodavatele), které by se měly předmětu plnění této zakázky věnovat. Uchazeč předpokládá situaci, kdy min. 1 osoba uchazeče (subdodavatele) bude zajišťovat vlastní přípravu textů zadávacích dokumentací, návrhů zápisů hodnotící komise, přípravu smluv, atp. a min. 1 osoba uchazeče (subdodavatele) bude zajišťovat konzultační činnosti v oblasti veřejných zakázek v rámci nabídnutých extra hodin. Uchazeč je schopen toto dodržet, neboť disponuje týmem zkušených specialistů, konzultantů a odborníků na potřebné oblasti, který může být zadavateli neustále k dispozici“ (konec citace).

9.  K žádosti zadavatele uchazeč Mgr. Vlastimil Křesálek v nedatovaném dopise uvedl následující (citace) „zadavatel v zadávacích podmínkách nepožadoval stanovení extra hodin s ohledem na počet pracovních hodin při pracovní době 8 hodin. Uchazeč proto ani takto nabízenou hodinovou dotaci nestanovoval. Při stanovení hodinové dotace (extra hodin) uchazeč vycházel ze specifikace předmětu veřejné zakázky, kterou zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci a obchodních podmínkách. Uchazeč při stanovení počtu extra hodin vycházel z tzv. člověkohodin, tedy počtu osob, které mohou na zakázce pracovat a počtu hodin, které zakázce mohou věnovat. Stanovený počet hodin odpovídá tomu, že může být zadavateli k dispozici 6 až 8 osob, členů realizačního týmu, uchazeče, a to s různou odborností (např. právo, ekonomika, apod.) a zároveň mohou pro klienta pracovat i více jak, v našem případě, 8,5 hod. (u uchazeče je 8,5 hodinová pracovní doba). Členové realizačního týmu jsou dále připraveni věnovat se univerzitě i mimo 8,5 hodinovou pracovní dobu. Dále může při plnění předmětu zakázky docházet třeba i k překrývání plnění. Současně tedy může být zajišťován předmět plnění, a zároveň můžou probíhat konzultace v rámci extra hodiny. Toto je tedy zároveň odpověď na dotaz zadavatele, kdy budou bezplatné hodiny zadavateli poskytnuty. Hodinová dotace v počtu 15 600 hodin byla uchazečem stanovena s ohledem na výše uvedené skutečnosti jako hodinová dotace, kterou je uchazeč schopen zadavateli poskytnout“ (konec citace).

10.  Z protokolu o 3. jednání hodnotící komise ze dne 16. 12. 2010 vyplývá, že hodnotící komise doporučila zadavateli, aby zadávací řízení zrušil, neboť pokud by byl dle hodnotící komise připuštěn výklad uchazeče Mgr. Vlastimila Křesálka, došlo by k diskriminaci ostatních uchazečů, kteří uváděli dílčí hodnotící kritérium č. 2 v hodinách (nikoliv v člověkohodinách), a za této situace by došlo k porušení ust. § 6 zákona, tedy toho ustanovení, které zadavateli ukládá povinnost dodržovat zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dle hodnotící komise se za této situace stalo dílčí hodnotící kritérium č. 2 nehodnotitelným a vyskytly se tak důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Dne 16. 12. 2010 pak zadavatel rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení.

11.  Oznámení o zrušení zadávacího řízení obdržel navrhovatel dle jeho vyjádření dne 21. 12. 2011 a v patnáctidenní lhůtě doručil zadavateli námitky ze dne 5. 1. 2011. Po přezkoumání námitek zadavatel konstatoval, že byly dodány opožděně, neboť dle zadavatele z dodejky prokazující doručení rozhodnutí navrhovateli vyplývá, že rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 20. 12. 2011. Vzhledem k tomu, že navrhovatel podal námitky dne 5. 1. 2011, byly dle zadavatele podány opožděně a navrhovateli dopisem ze dne 6. 1. 2011 oznámil, že o těchto námitkách nebude rozhodovat. Navrhovatel obdržel toto podání dne 11. 1. 2011 a téhož dne doručil zadavateli vyjádření ke sdělení zadavatele o opožděnosti podání námitek. Na toto vyjádření reagoval zadavatel dopisem ze dne 13. 1. 2011, který byl navrhovateli doručen dne 19. 1. 2011 a ve kterém konstatuje, že považuje námitky podané navrhovatelem dne 5. 1. 2011 za opožděné a tímto považuje věc za vyřízenou. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 21. 1. 2011 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu.

12.  V návrhu navrhovatel namítá, že zadavatel jím podané námitky nevyřídil v souladu se zákonem, když je nevyřídil podle ust. § 111 odst. 1 zákona. Dále navrhovatel v návrhu uvádí, že, v předmětné veřejné zakázce nebyly dle ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Dle navrhovatele nelze souhlasit s konstatováním zadavatele, že pokud by připustil výklad uchazeče Mgr. Vlastimila Křesálka, pak by došlo k diskriminaci ostatních uchazečů soutěže. Podle navrhovatele měla hodnotící komise buď nabídku výše uvedeného uchazeče vyřadit, neboť uchazeč nesplnil požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách, anebo z důvodu nejasností měla hodnotící komise uchazeče požádat o písemné vysvětlení nabídky.

13.  Navrhovatel ve svém návrhu poukazuje na skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci jasně definoval požadavky na druhé hodnotící kritérium, a to způsobem nevzbuzujícím jakékoliv pochybnosti, když požadoval uvést počet bezplatně poskytnutých extra hodin. Dále navrhovatel uvádí, že v případě, že uchazeč Mgr. Vlastimil Křesálek v části své nabídky věnované druhému z dílčích hodnotících kritérií uvedl člověkohodiny, tedy počet osob, které mohou na zakázce pracovat, a počet hodin, které mohou zakázce věnovat, v žádném případě nemohlo dojít k diskriminaci ostatních uchazečů, jak uvádí zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

14.  V návrhu pak navrhovatel rovněž konstatuje, že hodnotící kritéria určil sám zadavatel a případná nesprávná interpretace jedním z uchazečů nemůže mít za následek odůvodněnost jeho postupu spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. Dle navrhovatele postup zadavatele spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení především diskriminuje ostatní uchazeče, kteří podali nabídku v souladu s požadavky zadavatele.

15.  Úřad obdržel návrh dne 21. 3. 2011 a tímto dnem bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno. Zadavatel obdržel návrh dne 20. 1. 2011.

16.  Účastníky správního řízení podle ust. § 116 zákona jsou:

·  zadavatel,

·  navrhovatel.

17.  Zadavatel se ke skutečnostem uvedeným v návrhu vyjádřil dopisem ze dne 24. 1. 2011, který Úřad obdržel dne 28. 1. 2011. Zadavatel předně uvádí, že vzhledem k tomu, že v zákonné lhůtě dle ust. § 110 odst. 2 zákona žádný z uchazečů nepodal zadavateli písemné námitky, nebyl ani navrhovatel osobou oprávněnou k podání návrhu.  K opožděnosti podání námitek pak zadavatel uvádí, že argumentace navrhovatele „použití datumového razítka se špatně nastaveným datem lze považovat toliko za selhání lidského faktoru při plnění běžných denních povinností“ nemá žádný relevantní vliv na postup zadavatele v předmětné věci. Dle zadavatele je navíc navrhovatel osobou znalou práva a musí si tedy být vědom případných právních důsledků nedodržení stanovených zákonných lhůt. Dále zadavatel poukazuje na skutečnost, že jak námitky, tak návrh byly zadavateli doručeny ve večerních hodinách na vrátnici a nikoliv do podatelny ve stanovených otevíracích hodinách. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil.

18.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S30/2011/VZ-2527/2011/540/IMa ze dne 16. 2. 2011. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j.  ÚOHS-S30/2011/VZ-2554/2011/540/IMa z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

19.  Dne 28. 2. 2011 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele. Navrhovatel opětovně uvádí, že nebyly dány důvody pro zrušení předmětného zadávacího řízení a k podání námitek sděluje, že o nich nebylo rozhodnuto jen z důvodu spočívajícího na straně zadavatele, kdy se s nimi nevypořádal v souladu se zákonem.  K námitce zadavatele, že jak námitky, tak návrh byly zadavateli předány ve večerních hodinách na vrátnici zadavatele, ačkoliv k tomuto účelu slouží podatelna zadavatele ve stanovených otevíracích hodinách, navrhovatel uvádí, že tento postup byl se zadavatelem předjednán již v minulosti, přičemž zadavatel bez jakýchkoliv námitek na takovéto podání reagoval.

20.  Dále se navrhovatel vyjadřuje k tvrzení zadavatele, že jako osoba znalá práva si musel být navrhovatel vědom skutečností, které souvisí s nerespektováním zákonných lhůt. Dle navrhovatele zadavatel dezinformoval vyjádření navrhovatele uvedené v návrhu a rovněž účelově využil chyby na straně zaměstnance navrhovatele. Dle navrhovatele pak písařská chyba nemůže mít vliv na správný běh lhůt pro činění právních úkonů. Navrhovatel ve svém vyjádření rovněž navrhuje provedení listinných důkazů souvisejících s doručením námitek.

21.  Úřad přezkoumal na základě ust. § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, vyjádření účastníků řízení, obsahu rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, nabídky navrhovatele a dalších uchazečů, navrhovatelem podaných námitek a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Ke zrušení zadávacího řízení

22.  Podle ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

23.  Ustanovení § 44 odst. 1 zákona uvádí, že zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

24.  Úřad k problematice zrušení zadávacího řízení obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle ust. § 84 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených ust. § 84 odst. 2 až 5 zákona.

25.  Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel rozhodl dne 16. 12. 2010 o zrušení zadávacího řízení, přičemž jako důvod v příslušném rozhodnutí uvedl, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. V odůvodnění rozhodnutí zadavatel uvedl, že z předložených nabídek a z doplňujících písemných vyjádření uchazečů zjistil, že uchazeč Mgr. Vlastimil Křesálek vyjádřil druhé dílčí hodnotící kritérium „počet poskytnutých extra hodin“ v tzv. člověkohodinách, tedy počtu osob, které mohou na zakázce pracovat a počtu hodin, které mohou zakázce věnovat. Dále zadavatel v odůvodnění rozhodnutí uvádí, že pokud by připustil výklad uchazeče Mgr. Vlastimila Křesálka, pak by došlo k diskriminaci ostatních uchazečů soutěže, kteří uváděli dílčí hodnotící kritérium č. 2 v hodinách, a za této situace by došlo k porušení ust. § 6 zákona, tedy toho ustanovení, které zadavateli ukládá dodržovat zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dle zadavatele se dílčí hodnotící kritérium č. 2 stalo nehodnotitelným, což lze dle zadavatele považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

26.  Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že předmětem hodnocení dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Počet poskytnutých extra hodin“ bude počet uchazečem zadavateli bezplatně poskytnutých extra hodin na konzultační činnost v oblasti zadávání veřejných zakázek v průběhu jednoho kalendářního roku.

27.  Pojem „člověkohodina“ znamená čas odpovídající práci jednoho pracovníka po dobu jedné hodiny. Počet člověkohodin tedy popisuje množství času nutného ke splnění úkolu, přičemž v praxi jde o jednotku používanou při konzultacích, řízení projektů, plánování, apod. V oblasti poskytování poradenství je běžnou praxí, že objednatel požaduje plnění v člověkohodinách, neboť tato veličina poskytne objednateli nejlépe informaci o tom, jaký objem plnění daného poradenství je dodavatelem nabízen.

28.  Z výše uvedeného vyplývá, že požadavek zadavatele na „počet poskytnutých extra hodin“ nelze vykládat jinak, než že požadoval hodiny, které mu budou bezplatně poskytnuty. Zadavatel v podmínkách zadání přitom nikde nestanovil, že konzultace jsou omezeny na jednu, případně jiný počet osob, kterým budou konzultace v daný okamžik poskytovány. Úřad má za to, že je tedy zcela irelevantní, zda se jedná o tzv. člověkohodiny ve smyslu nabídek, resp. písemných vysvětlení nabídek uchazečů Blue Projects Agency a Mgr. Vlastimila Křesálka, či o hodiny bezplatně poskytované jednou osobou. Zadavatel stanovil jako dílčí hodnotící kritérium kritérium, které vyjadřuje ekonomickou výhodnost pro zadavatele, neboť obsahuje počet hodin, které by zadavatel jinak musel uhradit, pokud by mu byly služby poskytnuty.

29.  Jak vyplývá i z písemného vysvětlení nabídky uchazeče Mgr. Vlastimila Křesálka, jím stanovený počet extra hodin odpovídá tomu, že může být zadavateli k dispozici 6 až 8 osob, členů realizačního týmu uchazeče, a to s různou odborností se zaměřením na právo, ekonomii, apod. Současně může být ve stejný okamžik zajišťován předmět plnění veřejné zakázky a rovněž poskytovány konzultace v rámci extra hodin.

30.  Rovněž z písemného vysvětlení nabídky uchazeče Blue Projects Agency vyplývá, že zadavateli poskytl počet extra hodin v člověkohodinách, neboť ve vyjádření pro zadavatele uvedl následující (citace) „V textu zadávací dokumentace není stanoven, ani omezen počet osob uchazeče (či subdodavatele), které by se měly předmětu plnění této zakázky věnovat. Uchazeč předpokládá situaci, kdy min. 1 osoba uchazeče (subdodavatele) bude zajišťovat vlastní přípravu textů zadávacích dokumentací, návrhů zápisů hodnotící komise, přípravu smluv, atp. a min. 1 osoba uchazeče (subdodavatele) bude zajišťovat konzultační činnosti v oblasti veřejných zakázek v rámci nabídnutých extra hodin. Uchazeč je schopen toto dodržet, neboť disponuje týmem zkušených specialistů, konzultantů a odborníků na potřebné oblasti, který může být zadavateli neustále k dispozici“ (konec citace).

31.  Z výše uvedeného vyplývá, že v obou nabídkách uchazečů, od kterých si zadavatel vyžádal písemné vysvětlení nabídky ve vztahu k dílčímu hodnotícímu kritériu č. 2, byly bezplatné extra hodiny uvedeny ve formě člověkohodin. Rovněž z nabídek ostatních uchazečů explicitně nevyplývá, že by svoji nabídku v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 koncipovali jiným způsobem, než že by zadavateli nabídli počet člověkohodin. Daná skutečnost rovněž vyplývá i z obsahu námitek navrhovatele ze 5. 1. 2011, kde navrhovatel uvádí, že uchazeč Mgr. Vlastimil Křesálek (citace) „mohl svoji nabídku formulovat jednak tak, že jím uvedený počet extra hodin představuje celkový počet extra hodin, které nabízí zadavateli během jednoho kalendářního roku bezplatně poskytnout (s tím, že údaj o počtu osob je uveden jaksi navíc) nebo tak, že uvedl počet osob, které se mohou podílet na plnění veřejné zakázky a počet hodin, které každá z těchto osob může v rámci plnění veřejné zakázky zadavateli poskytnout. Ve druhém z uvedených případů by pak zadavatel získal maximální počet extra hodin nabídnutých uchazečem č. 10 (uchazeč Mgr. Vlastimil Křesálek) jednoduchým výpočtem, konkrétně vynásobením počtu osob, které by se podíleli na plnění veřejné zakázky, a počtu hodin, které může každá z těchto osob v průběhu kalendářního roku zadavateli v rámci plnění veřejné zakázky poskytnout“ (konec citace). Z daného vyplývá, že i navrhovatel, i když nebyl seznámen s písemným vysvětlením nabídky uchazeče Mgr. Vlastimila Křesálka, považuje počet celkových extra hodin a celkový počet člověkohodin za údaj totožný a zaměnitelný.

32.  V dané věci neobstojí tvrzení zadavatele, že pokud by zadavatel nezrušil předmětné zadávací řízení, došlo by k diskriminaci ostatních uchazečů, kteří uváděli dílčí hodnotící kritérium č. 2 v hodinách. Zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně stanovil, jakým způsobem mají uchazeči do své nabídky zakomponovat nabídku bezplatně poskytnutých extra hodin, a z šetření Úřadu vyplývá, že v dané věci v důsledku jednání zadavatele nedošlo při stanovení způsobu dílčího hodnotícího kritéria „počet poskytnutých extra hodin“ k diskriminaci některého z uchazečů.

33.  Jak vyplývá i z rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 7. 4. 2009, č. j. 62 Ca 28/2008-74, důvody hodné zvláštního zřetele, pro které lze zadávací řízení podle ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona zrušit, lze definovat jako „důvody, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení zrušeno.“

34.  V šetřeném případě Úřad uvádí, že se neztotožnil s tvrzením zadavatele, že by se dílčí hodnotící kritérium č. 2 stalo nehodnotitelným, a byly by tak dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel při zrušení předmětného zadávacího řízení nepostupoval v souladu s ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona.

Uložení nápravného opatření

35.  Podle ust. § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

36.  Úřad je při rozhodování podle ust. § 118 odst. 1 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

37.  Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento nezákonný postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl Úřad o zrušení úkonu zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení

38.  Podle ust. § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle ust. § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis - vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v ust. § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle ust. § 118 odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

39.  Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím byl zrušen úkon zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, a to na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2011000030.

Postup zadavatele při vyřízení námitek navrhovatele

40.  Podle ust. § 110 odst. 1 zákona může při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), podat zadavateli zdůvodněné námitky.

41.  Podle ust. § 110 odst. 2 zákona lze námitky podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

42.  Podle ust. § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci.

43.  V ust. § 111 odst. 1 zákona je stanoveno, že zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

44.  Dle ust. § 111 odst. 4 zákona zadavatel nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Tuto skutečnost zadavatel písemně oznámí stěžovateli. Vezme-li stěžovatel námitky zpět, není oprávněn podat ve stejné věci návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.

45.  Z dokumentace o zadání veřejné zakázky vyplývá, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (dále také „rozhodnutí“) obdržel navrhovatel dle jeho vyjádření dne 21. 12. 2011 a v patnáctidenní lhůtě doručil zadavateli námitky ze dne 5. 1. 2011. Po přezkoumání námitek zadavatel konstatoval, že byly dodány opožděně, neboť dle zadavatele z dodejky prokazující doručení rozhodnutí navrhovateli vyplývá, že rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 20. 12. 2011. Vzhledem k tomu, že navrhovatel podal námitky dne 5. 1. 2011, byly dle zadavatele námitky podány opožděně a navrhovateli dopisem ze dne 6. 1. 2011 oznámil, že o těchto námitkách nebude rozhodovat. Navrhovatel obdržel toto podání dne 11. 1. 2011 a téhož dne doručil zadavateli vyjádření ke sdělení zadavatele o opožděnosti podání námitek. Na toto vyjádření reagoval zadavatel dopisem ze dne 13. 1. 2011, který byl navrhovateli doručen dne 19. 1. 2011 a ve kterém konstatuje, že považuje námitky podané navrhovatelem dne 5. 1. 2011 za opožděné a tímto považuje věc za vyřízenou.

46.  Po přezkoumání dodejky dokládající doručení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení navrhovateli se Úřad ztotožnil s vyjádřením navrhovatele, že z předmětné dodejky je zřejmá určitá vnitřní rozpornost. Konkrétně je v dodejce v kolonce „zásilka uložena dne“ a v kolonce „potvrzuji převzetí této zásilky“ v podobě otisku běžného datumového razítka uvedeno datum 20. 12. 2010. Naopak v kolonce „otisk denního razítka a podpis vydávajícího pracovníka“ je uvedeno v podobě speciálního razítka příslušné pobočky České pošty, s. p. datum 21. 12. 2010. Z logiky věci je pak zřejmé, že zásilka nemohla být navrhovateli vydána dříve než 21. 12. 2010. Doručení dne 21. 12. 2010 rovněž vyplývá z kopie úhrnného dodacího lístku doručených zásilek navrhovateli, který tvoří přílohu návrhu a ve kterém Česká pošta, s. p. sděluje, že předmětnou zásilku RR 331517094 CZ doručila dne 21. 12. 2011.

Z dokumentace o zadání veřejné zakázky rovněž vyplývá, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení obdrželi všichni uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku nejdříve dne 21. 12. 2010 (včetně uchazečů majících sídlo v Plzni stejně jako zadavatel a navrhovatel). I tato skutečnost tedy nenasvědčuje tomu, že by navrhovatel jako jediný měl předmětnou zásilku obdržet již dne 20. 12. 2010.

47.  V reakci na výše uvedené zadavatel ve vyjádření ze dne 13. 1. 2011 uvádí, že advokátní kancelář (zaměstnanci navrhovatele) měla dbát na správné vyplnění tohoto data, popřípadě měla pracovníky České pošty, s. p. upozornit na rozpor v tomto datu, neboť to bylo plně v moci navrhovatele. I z tohoto vyjádření je zřejmé, že zadavatel nepopírá, že zásilka nemohla být zadavateli doručena dne 21. 12. 2010, pouze konstatuje, že se jednalo o chybu navrhovatele, když jeho zaměstnanci na dodejce nesprávně vyplnili kolonku „potvrzuji převzetí této zásilky dne“, přičemž dále ve vyjádření ze dne 24. 1. 2011 zadavatel konstatuje, že navrhovatel je osobou znalou práva a musí si tedy být vědom případných právních důsledků nedodržení stanovených zákonných lhůt.

48.  K předchozímu Úřad uvádí, že je třeba sledovat skutečný význam právního úkonu, který byl navrhovatelem učiněn. I z ust. § 122 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. V daném případě je takovou událostí skutečné převzetí zásilky navrhovatelem dne 21. 12. 2010 a nikoliv domnělé převzetí v den uvedený v důsledku písařské chyby jeho zaměstnance, který opomněl nastavit aktuální datum na datumovém razítku.

49.  K dané věci rovněž Úřad uvádí, že zadavatel měl postupovat v zadávacím řízení transparentním způsobem a přezkoumat skutečnosti, které navrhovatel uvedl ve svém vyjádření ze 11. 1. 2011. Zde navrhovatel konstatoval skutečnosti dokládající, že předmětná zásilka mu byla doručena dne 21. 12. 2010 a současně zde byl přiložen úhrnný dodací list České pošty, s. p., ze kterého vyplývá, že předmětná zásilka byla doručena navrhovateli dne 21. 12. 2010. Vzhledem k tomu, že zadavatel i přes tyto okolnosti pouze konstatoval, že námitky považuje za opožděné a dle ust. § 111 odst. 4 zákona o nich nebude rozhodovat, má Úřad za to, že zadavatel při přezkoumání námitek nepostupoval v souladu se zákonem. Zadavatel obdržel námitky dne 5. 1. 2011 a dle ust. § 111 odst. 1 měl o nich rozhodnout do 15. 1. 2011, příp. do pondělí 17. 1. 2011. Přípis navrhovatele, že navrhovatel předmětnou zásilku obdržel až dne 21. 12. 2010, byl zadavateli doručen dne 11. 1. 2011. Zadavatel tak měl dostatek času, aby o námitkách navrhovatele rozhodl v souladu s ust. § 111 odst. 1 zákona.

50.  K námitce zadavatele, že námitky i návrh mu byly doručeny ve večerních hodinách na vrátnici, a nikoliv v otevíracích hodinách na podatelnu zadavatele, Úřad uvádí, že tato skutečnost nemá za daných okolností vliv na průběh správního řízení. Posouzení způsobu doručování písemností mezi zadavatelem a navrhovatelem není ve vztahu k danému případu relevantní, přičemž pro správní řízení je směrodatné pouze to, že předmětné písemnosti byly v daný den zadavateli prokazatelně doručeny.

51.  K návrhu navrhovatele ze dne 25. 2. 2011 na provedení důkazu listinným důkazem, konkrétně předložení originálu podacího lístku, ze kterého by bylo možno jednoznačně identifikovat předmětnou zásilku, Úřad uvádí, že na základě písemných podkladů zaslaných zadavatelem v průběhu správního řízení a dokumentace o předmětné veřejné zakázce byl Úřad schopen v souladu s ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zjistit dostatečně stav věci. Provedení výše uvedeného listinného důkazu nepovažoval tedy Úřad s ohledem na uvedené za nutné.  

52.  Ustanovení § 111 odst. 1 zákona ukládá zadavateli povinnost přezkoumat podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů odeslat stěžovateli, resp. navrhovateli rozhodnutí o tom zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, což však zadavatel v šetřeném případě neučinil. Zadavatel odmítl podané námitky jako opožděné, ačkoliv byly podány v patnáctidenní lhůtě ode dne doručení oznámení o zrušení zadávacího řízení, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce

53.  Podle ust. § 120 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že zruší zadávací řízení v rozporu s ust. § 84 zákona.

54.  V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že nepostupoval v souladu s ust. § 84 zákona, neboť zrušil zadávací řízení, aniž byly splněny podmínky podle ust. § 84 zákona. Zadavatel tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. e) zákona.

55.  Podle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s ust. § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s ust. § 111 zákona.

56.  V šetřeném případě se zadavatel rovněž dopustil správního deliktu tím, že odmítl námitky navrhovatele jako opožděné, ačkoliv byly podány ve lhůtě podle ust. § 110 odst. 4 zákona. Zadavatel tak nepostupoval při vyřizování námitek v souladu s ust. § 111 odst. 1 zákona, ve kterém je zakotvena povinnost přezkoumat podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odeslat stěžovateli, resp. navrhovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu.

57.  K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku III. a IV. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výši sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu  přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4.2 008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

58.  Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. V daném případě zadavatel opakovaně naplnil skutkovou podstatu jednoho správního deliktu. Protože se správních deliktů dopustil v období před oznámením rozhodnutí, jímž byl za některý z nich potrestán, jedná se o jejich stejnorodý vícečinný souběh.

59.  S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé výše uvedené správní delikty samostatně.

60.  Podle ust. § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

61.  V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ust. § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z návrhu, který obdržel dne 21. 1. 2011. Ke spáchání správních deliktů došlo dne 16. 12. 2010, kdy zadavatel rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení, a dne 15. 1. 2011, kdy uběhla lhůta pro odeslání písemného rozhodnutí o námitkách. Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

62.  V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který ze správních deliktů je možno uložit nejpřísnější sankci (nejvyšší pokutu).

63.  Podle ust. § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 000 000,- Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

64.  Podle § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

65.  Vzhledem k tomu, že za správní delikty uvedené ve výroku III. a IV. rozhodnutí, je sankce stejně přísná, vzal Úřad při stanovení výše pokuty v úvahu tu skutečnost, že zrušení zadávacího řízení, aniž byly splněny podmínky ust. § 84 zákona, je jedním z nejzásadnějších zásahů do průběhu zadávacího řízení.

Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel zrušil zadávací řízení ve fázi po otevření obálek s nabídkami.

Jako polehčující okolnost pak vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že po prvotním přezkoumání podaných námitek se tyto námitky mohly jevit jako opožděné. O včasnosti podání námitek se však zadavatel mohl nejpozději dozvědět z přípisu navrhovatele, který byl zadavateli doručen dne 11. 1. 2011.

Vzhledem k výše uvedenému Úřad uvádí, že s ohledem na zásadu absorpce udělil pokutu za delikt uvedený ve výroku III. tohoto rozhodnutí, tedy za to, že zadavatel zrušil zadávací řízení, aniž byly splněny podmínky podle ust. § 84 zákona.

66.  Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Při stanovení výše pokuty vzal tedy Úřad v úvahu výši předpokládané ceny veřejné zakázky (8 530 000,- Kč bez DPH) i finanční možnosti zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2009 (dostupné na www.zcu.cz) Úřad zjistil, že příjmy zadavatele se pohybují ve výši více než jedné miliardy korun, přičemž celkový zisk zadavatele za rok 2009 činil 500,85 tis. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

67.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Proto Úřad uložil pokutu v dolní hranici zákonné sazby, podle které mohl Úřad uložit pokutu do výše 10 000 000,- Kč (viz ust. § 120 odst. 2 písm. b) zákona).

68.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

Mgr. Kamil Rudolecký

místopředseda

Obdrží:

1.  Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 304 14 Plzeň

2.  JUDr. Daniel Volopich, advokát, Vlastina 602/23, 323 18 Plzeň

3.  JUDr. Tomáš Tomšíček, advokát, Vlastina 602/23, 323 18 Plzeň

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy