číslo jednací: S130/2007/VZ-15862/2011/530/EDo

Instance I.
Věc Dodávka 40 ks automobilových cisternových stříkaček
Účastníci
  1. Ministerstvo vnitra
  2. Piotr Wawrzaszek ISS
  3. Továrna hasicí techniky, s.r.o
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok 2007
Datum nabytí právní moci 21. 12. 2011
Dokumenty file icon 2007_S130.pdf  193 KB

Č. j.: ÚOHS-S130/2007/VZ-15862/2011/530/EDo

V Brně dne: 28. listopadu 2011


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve správním řízení zahájeném dne 14.5.2007 na základě návrhu ze dne 12.5.2007, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství HZS ČR, IČ 00007064, poštovní adresa Kloknerova 2295/26, 148 01 Praha 4, zastoupeného plk. Ing. Aloisem Sellnerem, náměstkem generálního ředitele HZS ČR pro ekonomiku,

• navrhovatel – Piotr Wawrzaszek ISS, IČ 071003730, 43-300 Bielsko – Biala, Leszczynska 22, Polsko, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 18.4.2007 advokátem JUDr. Vladimírem Tögelem, IČ 12493031, se sídlem Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5,

• vybraný uchazeč – společnost Továrna hasicí techniky, s.r.o. (zkráceně THT, s.r.o.), IČ 46508147, se sídlem Starohradská 316, 572 01 Polička, za niž jedná Ing. Stanislav Červený, jednatel,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „Dodávka 40 ks automobilových cisternových stříkaček“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 21.2.2007 pod evidenčním číslem 60004918,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství HZS ČR, IČ 00007064, poštovní adresa Kloknerova 2295/26, 148 01 Praha 4, se dopustil správního deliktu ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách tím, že porušil ust. § 44 odst. 9 cit. zákona v návaznosti na ust. § 6 tohoto zákona, neboť bez zákonného podkladu při konkretizaci předmětu veřejné zakázky odkázal v zadávací dokumentaci na konkrétní typy automobilových podvozků, a dne 13.6.2007 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného v bodu I. výroku tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství HZS ČR, IČ 00007064, poštovní adresa Kloknerova 2295/26, 148 01 Praha 4, ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,

pokuta ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.  Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství HZS ČR, IČ 00007064, poštovní adresa Kloknerova 2295/26, 148 01 Praha 4, zastoupeného plk. Ing. Aloisem Sellnerem, náměstkem generálního ředitele HZS ČR pro ekonomiku (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 21.2.2007 pod evidenčním číslem 60004918 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka 40 ks automobilových cisternových stříkaček“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.  Zadavatel v bodu 9a) Typ podvozku „A" přílohy č. 2 Technická specifikace požárního automobilu zadávací dokumentace uvedl, že „22 kusů CAS je vyrobeno na automobilovém podvozku Mercedes Benz Atego 1529 AF 4x4 nebo na automobilovém podvozku i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení a vlastností", v bodu 9c) Typ podvozku „C" přílohy č. 2 Technická specifikace požárního automobilu zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „3 kusy CAS jsou na automobilovém podvozku Renault Midlum 280.14 4x4 SP FPT OFF ROAD nebo na automobilovém podvozku i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení a vlastností". V bodu 13 přílohy č. 2 Technická specifikace požárního automobilu zadávací dokumentace pak zadavatel stanovil, že „Pokud jsou v této specifikaci uvedeny odkazy na jednotlivá obchodní jména, zvláštní označení podniků, zvláštní označení výrobků, výkonů nebo obchodních materiálů, které platí pro určitý podnik nebo organizační jednotku za příznačné, patenty a užitné vzory, umožňuje zadavatel použití i jiných technických a kvalitativně obdobných řešení. Variantní řešení se nepřipouští".

3.  Ve stanovené lhůtě pro podání nabídky, tj. do 5.4.007, doručili nabídky tři uchazeči, jedním z nichž byl Piotr Wawrzaszek ISS, IČ 071003730, 43-300 Bielsko – Biala, Leszczynska 22, Polsko, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 18.4.2007 advokátem JUDr. Vladimírem Tögelem, IČ 12493031, se sídlem Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5 (dále jen „navrhovatel“).

4.  Oznámením ze dne 11.4.2007 oznámil zadavatel všem třem uchazečům výběr nejvhodnější nabídky s tím, že nejvhodnější nabídkou je podle zadavatelem zvoleného základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny nabídka společnosti Továrna hasicí techniky, s.r.o. (zkráceně THT, s.r.o.), IČ 46508147, se sídlem Starohradská 316, 572 01 Polička, za niž jedná Ing. Stanislav Červený, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč"), s nabídkovou cenou 167 141 800,- Kč.

5.  Navrhovatel, jehož nabídka s nabídkovou cenou 167 731 092,- Kč byla vyhodnocena jako druhá v pořadí, obdržel uvedené oznámení dne 16.4.2007 faxem, dne 18.4.2007 pak písemně.

6.  S datem 25.4.2007 podal navrhovatel proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky námitky, které byly zadavateli doručeny dne 27.4.2007.

7.  Zadavatel podané námitky přezkoumal a dne 30.4.2007 jim nevyhověl. Písemné rozhodnutí o nevyhovění námitkám bylo navrhovateli doručeno dne 3.5.2007.

II. OBSAH NÁVRHU

8.  Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 12.5.2007 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, který byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) doručen dne 14.5.2007.

9.  Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že se zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách nevyjádřil k tomu, zda nabídka vybraného uchazeče je také v souladu se zadávacími podmínkami uvedenými v bodu 9a) Typ podvozku „A", bodu 9b) Typ podvozku „B" a bodu 9c) Typ podvozku „C" přílohy č. 2. Technická specifikace požárního automobilu zadávací dokumentace.

10.  Navrhovatel na základě informací získaných přímo od výrobců vozů Mercedes-Benz a Renault namítl, že zadavatel v rámci posuzování a hodnocení nabídky vybraného uchazeče porušil zákon a toto pochybení zadavatele mělo podstatný vliv na rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

11.  Navrhovatel je toho názoru, že vybraný uchazeč u 22 vozů Mercedes-Benz předložil nepřípustnou variantní nabídku, nesplňující zadání technické specifikace pro podvozek Mercedes-Benz Atego 1529 AF 4x4. Navrhovatel se na základě informací od výrobců domnívá, že tento uchazeč předložil tzv. „slabší" verzi MB 1426 (188 kW (256KM), namísto silnější verze Atego 1529 (210 kW (286 KM), požadovanou zadavatelem v technické specifikaci, tj. byl nabídnut výrobek jiných technických parametrů a modelového označení, než bylo uvedeno v technické specifikaci, a na této skutečnosti nemůže ani nic změnit argumentace zadavatele, že „připustil kvalitativně a technicky obdobná řešení". Tato argumentace zadavatele je dle názoru navrhovatele protiprávní, protože nabídka vybraného uchazeče nenabízí kvalitativně a technicky obdobná řešení, ale je přímo v rozporu s technickou specifikací, která je nedílnou součástí zadávací dokumentace.

12.  Ve svém návrhu navrhovatel dále uvádí, že dalším příkladem rozporu předložené nabídky vybraného uchazeče ve vztahu k nedodržení požadavků zadavatele blíže uvedených v technické specifikaci je podle informací získaných přímo od výrobce předložení 3 kusů vozů Renault, nikoliv však v požadované variantě 280.14, ale ve variantě 240.14. Zadavatelem poptávané vozy Renault Midlum mají výkon 206 kW (208 KM), zatímco Renault Midlum 240.14, který byl pravděpodobně uveden v nabídce vybraného uchazeče, má výkon jen 177 kW (240 KM).

13.  Podle názoru navrhovatele nabídka vybraného uchazeče byla předložena s jinou než zadavatelem poptávanou specifikací, popř. tato nabídka byla předložena v nepřípustném variantním řešení. Navrhovatel uvádí, že se proto domnívá, že postup zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky byl protiprávní a nabídka vybraného uchazeče měla být vyřazena z posuzování a hodnocení.

14.  Pokud pro vyhodnocení veřejné zakázky je základním hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena, uvádí dále navrhovatel, pak specifikace a popis předmětu veřejné zakázky musí jednoznačně stanovit technické parametry takovým způsobem, aby byly jednotlivé podané nabídky vzájemně porovnatelné. U veřejné zakázky zadavatel sice přesně popsal typy požadovaných podvozků, na kterých mají být postavené „cisternové automobilové stříkačky" a také připustil nabídnutí jiných podvozků s „kvalitativně a technicky obdobným řešením", avšak tuto podmínku může zadavatel považovat za splněnou, pokud uchazeč nabídne vozidla minimálně s obdobnými technickými parametry, jaké byly stanovené pro typ podvozku specifikovaný v zadávací dokumentaci. V případě nabídky vybraného uchazeče, který nabízí ve své nabídce podvozky, které mají horší (slabší) technické parametry a jsou tedy i levnější je však zřejmé, že tato podmínka nebyla splněna.

15.  Navrhovatel vyjádřil přesvědčení, že pokud akceptoval zadavatel nabídku vybraného uchazeče, pak porovnával jak technicky, tak i ekonomicky zcela rozdílné nabídky. Takové porovnávání je přípustné jen u veřejné zakázky, která obsahuje požadavky na variantní řešení a ve které kromě nabídkové ceny jsou i jiná objektivní a měřitelná kritéria hodnocení. Ani jedno, tj. variantní řešení a více kritérií, však zadavatel v zadávacích podmínkách nestanovil.

16.  Závěrem navrhovatel navrhl, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, dále pak aby uložil zadavateli vyloučit vybraného uchazeče z dalšího hodnocení nabídek a aby zadavatel provedl nové hodnocení zbylých nabídek. Pokud by se při přezkoumávání všech úkonů zadavatele zjistilo, že výše uvedený postup není možný, neboť zadavatel ještě jiným závažným způsobem porušil zákon, pak navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ U ÚŘADU

17.  Úřad obdržel návrh dne 14.5.2007 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

18.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný uchazeč.

19.  Dne 24.5.2007 obdržel Úřad spolu s dokumentací o zadání veřejné zakázky i vyjádření zadavatele k návrhu, datované dne 17.5.2007.

Vyjádření zadavatele

20.  Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že námitkám navrhovatele nevyhověl zejména proto, že neobsahovaly žádné konkrétní případy nedodržení zadávacích podmínek v nabídce vybraného uchazeče. Zadavatel je přesvědčen o tom, že ve svých nabídkách se všichni uchazeči zavázali stanovené zadávací podmínky splnit v požadovaném rozsahu, měli stejné informace o možnosti navrhnout jiná, kvalitativně a technicky obdobná řešení. Všichni žadatelé o zadávací dokumentaci obdrželi dodatečné informace, ve kterých zadavatel potvrdil, že jiný podvozek (např. v případě dotazu podvozek Mercedes - Benz Atego 1329 AF 4x4) a za dodržení obdobných parametrů i podvozky jiných výrobců splňují podmínky jiného, kvalitativně a technicky obdobného řešení veřejné zakázky.

21.  Zadavatel dále uvedl, že v zadávací dokumentaci specifikoval předmět veřejné zakázky s ohledem na zvláštnosti kladené právními a technickými normami na požární techniku, kterými jsou zejména následující právní předpisy, technické normy a technické požadavky zadavatele, řazené pro posuzování nabídek od obecného až po specifický charakter: a) právní předpisy pro provoz vozidel na pozemních komunikacích, jejichž shodu prokazuje uchazeč při registraci vozidla, b) zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v návaznosti na něj nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, c) zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a na jeho základě vydaná vyhláška č. 49/2003 Sb., resp. č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, d) technické normy, které stanovují obecné požadavky na technické podmínky, o technických podmínkách požární techniky (např. ČSN EN 1846), e) technické podmínky vydané MV - GŘ HZS ČR, které pro jednotlivé druhy požární techniky stanovují další technické požadavky, f) technická specifikace, kterou zadavatel v zadávací dokumentaci upřesňuje ty požadavky a parametry, které jsou ve výše uvedených právních předpisech, technických normách a technických pokynech uváděny variantně nebo v nich nejsou vůbec specifikovány.

22.  Zadavatel uvedl, že při posuzování jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení vycházel ze všech výše uvedených předpisů, norem, technických požadavků a dalších technických podmínek uvedených v zadávací dokumentaci. Zadavatel není oprávněn, jak navrhovatel požaduje, vyřadit nabídku, která splňuje všechny uvedené předpisy, normy a požadavky zadavatele. Přijatelná jiná kvalitativně a technicky obdobná řešení jsou všechna řešení (nabídky), které splňují všechny předpisy, normy a další technické požadavky zadavatele, uvedené v zadávací dokumentaci, což nabídka vybraného uchazeče splňuje.

23.  Zadavatel ve svém vyjádření dále poznamenal, že v Části D shora uvedené přílohy č. 2. Technická specifikace požárního automobilu zadávací dokumentace pro vymezení příkladu předmětu plnění podle ustanovení § 44 odst. 9 zákona zvolil taková označení podvozků, která jsou v posledních letech jednotlivými hasičskými záchrannými sbory krajů nejčastěji pořizovány s ohledem na specifické terénní podmínky, na požadavky při zásazích v zastavěných městských oblastech, stavební možnosti požárních stanic a na základě snahy o unifikaci podvozkových řad v rámci kraje při společných zásazích jednotek požární ochrany.

24.  Ve svém vyjádření k návrhu zadavatel dále zmínil, že podle vyhlášky č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky jsou jedinými mezními a při plnění dodávky nezměnitelnými parametry hmotnostní třída a minimální měrný výkon 11 kW/1000 kg. Námitka navrhovatele, že vybraný uchazeč nabídl tzv. „slabší" verzi motoru je laická a zavádějící, neboť u požární techniky je rozhodující agregovaný ukazatel poměru výkonu a hmotnosti vozidla. Vozidlo menšího výkonu v poměru k menší hmotnosti může mít naopak výhodnější parametry. Podstatně vyšší měrný výkon než je 11 kW/1000 kg není pro zadavatele výhodný, neboť ukazuje, že vozidlo má zbytečně vysoký výkon oproti hmotnosti a tím i nepoměrně vysoké náklady na provoz.

25.  V případě výkonu nabízeného podvozku Mercedes-Benz 1426 se jedná o podvozek, který svým parametrem měrného výkonu 13,4 kW/1000 kg splňuje minimální měrný výkon stanovený v bodu 8 přílohy č. 1 uvedené vyhlášky o technických podmínkách požární techniky. Všechny ostatní požadavky přílohy č. 1 této vyhlášky nabízený podvozek splňuje. V případě výkonu nabízeného podvozku Renault 240.14 se taktéž jedná o podvozek, který svým parametrem měrného výkonu 12,6 kW/1000 kg splňuje minimální měrný výkon stanovený v bodu 8 přílohy č. 1 uvedené vyhlášky o technických podmínkách požární techniky a všechny ostatní požadavky přílohy 5.1 této vyhlášky nabízený podvozek také splňuje.

26.  Zadavatel dále uvedl, že navrhovatel se ve svém návrhu zmiňuje o „kratší či jiné nepřípustné verzi" vybraným uchazečem nabídnutých podvozků Mercedes-Benz a Renault. Zadavatel v části D shora uvedené přílohy č. 2. Technická specifikace požárního automobilu zadávací dokumentace stanovil u podvozků parametr rozvoru, který má určitý vliv na délku vozidla. Výrobci a dodavatelé předmětu zakázky, kteří mají zkušenosti s použitím požární techniky v České republice, kde se většina zásahů odehrává v zastavěných městských částech, vědí, že tento parametr je maximální. Čím menší je délka vozidla při dodržování parametrů objemu nádrží, tím má vozidlo lepší jízdní a manévrovací vlastnosti v městských zastavěných částech nebo v hustém městském provozu.

27.  Na závěr svého vyjádření k návrhu zadavatel uvedl, že návrh obdržel dne 14.5.2007 a podle informace vybraného uchazeče se navrhovatel ještě týž den snažil vybraného uchazeče přimět k tomu, aby všechny rozhodující komponenty nakoupil od navrhovatele. Vzhledem k odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jakož i k tomu, že navrhovatel neuvádí v návrhu žádné jiné skutečnosti, zadavatel doporučuje, aby řízení o přezkoumání úkonů zadavatele bylo zastaveno, neboť zadavatel svým rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky zákon neporušil. Zadavatel dále uvádí, že jeho působnost při výkonu státní správy v požární ochraně a s tím spojené plnění povinností autorizované osoby, která bude posuzovat shodu předmětu zakázky s právními předpisy a technickými normami, jsou dostatečnými zárukami, že vybraná nabídka nebude nepřípustnou změnou oproti technické specifikaci.

28.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. S130/2007-00137/2007/550-VŠ ze dne 28.5.2007. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. S130/2007-00137/2007/550-VŠ z téhož dne stanovil podle § 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, lhůtu, ve které jsou podle § 36 odst. 1 cit. zákona oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 cit. zákona oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 cit. zákona mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Úřad podle § 39 odst. 1 cit. správního řádu stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

29.  Součástí návrhu na zahájení řízení u Úřadu ze dne 12.5.2007 byl i návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by Úřad zadavateli zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Rozhodnutím č.j. S130/2007-00142/2007/550-VŠ ze dne 31.5.2007 rozhodl Úřad o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření.

Vyjádření vybraného uchazeče

30.  Dne 6.6.2007 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče k návrhu, ve kterém uvedl, že při výběru vhodných podvozků postupoval v souladu se zadávací dokumentací s tím, že při zvažování možností „kvalitativně a technicky obdobných řešení" vycházel u motoru z platné legislativy, tj. vyhlášky o technických podmínkách požární techniky, která stanoví výkon minimálně 11 kW/1000 kg. Odmítl argumenty navrhovatele o rozdílu ceny mezi nabídkami, které jsou podle jeho názoru nepřesné a zavádějící. Nepřesné v části, kde uvádí rozdíly v ceně jednotlivých typů, neboť tyto rozdíly jsou řádově nižší, než uvádí, zavádějící pak především proto, že celkovou nabídkovou cenu porovnává pouze z pohledu ceny podvozku. Tato cena se však samozřejmě skládá z podstatně většího počtu komponentů, u kterých je rovněž předpoklad různých cen. Pokud by se mělo přistoupit na argumenty navrhovatele ohledně parametrů a ceny podvozků, potom by bylo nutné také porovnávat ostatní komponenty předmětu veřejné zakázky.

31.  Vybraný uchazeč dále vyjadřuje přesvědčení, že každý z uchazečů měl možnost využít práva požádat o dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Pokud je vybranému uchazeči známo, navrhovatel tohoto práva nevyužil. Pokud navrhovatel shledává nabídku vybraného uchazeče v rozporu se zadávací dokumentací, je pro vybraného uchazeče nepochopitelné, proč navrhovatel ještě těsně před podáním svého návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele několikrát vybraného uchazeče kontaktoval a navrhoval mu spolupráci na této veřejné zakázce. Vybraný uchazeč uvádí, že podle představ navrhovatele měla spolupráce spočívat v tom, že navrhovatel dodá vybranému uchazeči svoje nástavby a čerpadla a jeden typ vozidla postaví pro vybraného uchazeče na podvozcích dodaných vybraným uchazečem. Snahu o tuto spolupráci podpořil navrhovatel vyjádřením, že pokud na ni bude přistoupeno, nepodá návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

32.  Na závěr svého vyjádření k návrhu vybraný uchazeč uvedl, že z jeho strany nedošlo k žádnému porušení zadávacích podmínek a navrhuje proto, aby návrh navrhovatele byl zamítnut.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

33.  Úřad ve svém rozhodnutí č. j. S130/2007-00150/2007/550-VŠ ze dne 18.6.2007 rozhodl podle ustanovení § 118 zákona o zastavení uvedeného správního řízení, neboť shledal, že zadavatel v šetřeném zadávacím řízení zákon neporušil.

34.  V citovaném rozhodnutí Úřad mimo jiné uvedl, že na základě zadávací dokumentace, a to bodu 9a) Typ podvozku „A" přílohy č. 2 Technická specifikace požárního automobilu nabídl vybraný uchazeč ve své nabídce dodání 22 kusů cisternové automobilové stříkačky CAS 15 - Mercedes Benz Atego 1426 AF 4x4, na základě bodu 9c) Typ podvozku „C" přílohy č. 2 Technická specifikace požárního automobilu pak nabídl dodání 3 kusů cisternové automobilové stříkačky CAS 15 - Renault Midlum 280.14 4x4 SP FPT OFF ROAD. Namítl-li navrhovatel, že vybraný uchazeč předložil z hlediska výkonu motoru „slabší" verze předmětu veřejné zakázky, zcela pominul znění výše uvedeného bodu 13 zmíněné přílohy č. 2 zadávací dokumentace, které umožňuje u zadavatelem uvedeného podvozku a tedy i u předmětu veřejné zakázky jako celku použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení, tedy řešení se srovnatelnými parametry. V první větě bodu 8 přílohy č. 1 vyhlášky č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky se stanoví, že zásahový požární automobil je vybaven motorem o měrném výkonu nejméně 11 kW/1000 kg největší technicky přípustné hmotnosti. Takto je závazně stanoven základní parametr předmětu veřejné zakázky, pokud jde o výkon jeho motoru. Nabídka vybraného uchazeče u prvně uvedené nabízené stříkačky uvádí měrný výkon 13,42/1000 kg, u druhé uvedené nabízené stříkačky uvádí měrný výkon 12,64 kW/1000 kg. Je tedy nesporné, že vybraný uchazeč v rámci použití jiného, kvalitativně a technicky obdobného řešení nabídl předmět veřejné zakázky se srovnatelnými parametry.

35.  V citovaném rozhodnutí Úřad dále uvedl, že navrhovatel ve svém návrhu rovněž argumentoval tím, že byly nabízeny stříkačky v tzv. „kratší verzi". Parametrem, který v zásadě ovlivňuje délku předmětu veřejné zakázky, je parametr rozvoru. V bodu 9a) Typ podvozku „A" přílohy č. 2 Technická specifikace požárního automobilu zadavatel uvedl rozvor 3 860 mm, stejný rozvor má i prvně uvedená nabízená stříkačka. V bodu 9c) Typ podvozku „C" téže přílohy zadávací dokumentace zadavatel uvedl 3 800 mm, stejný rozvor má i druhá uvedená nabízená stříkačka. Je tedy nesporné, že i v tomto parametru, uvedeném v jeho maximální přípustné hodnotě, vybraný uchazeč splnil požadavek zadávací dokumentace. S odvoláním na shora uvedené Úřad konstatoval, že nabídka vybraného uchazeče splnila požadavky zadavatele uvedené v části „D" přílohy č. 2 Technická specifikace požárního automobilu, zadávací dokumentace. Tato nabídka není a ani nemůže být považována za varianty nabídky, neboť veřejná zakázka byla zadávána na základě základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídková cena a zadavatel varianty v zadávacích podmínkách předem nepřipustil a samotná nabídka varianty ani neobsahuje. Při zpracování nabídkové ceny vybraný uchazeč postupoval v souladu s bodem E) zadávací dokumentace. Jestliže zadavatel nabídku vybraného uchazeče při posouzení nabídek podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona nevyřadil a na základě základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídková cena rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, zákon neporušil.

36.  Citované rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R131/2007/03-17673/2007/310-Šp ze dne 26.9.2007 a obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 3.10.2007.

V. ŘÍZENÍ U KRAJSKÉHO SOUDU

37.  Proti citovanému rozhodnutí předsedy Úřadu byla podána žaloba ke Krajskému soudu v Brně, jehož rozsudkem č. j. 62 Ca 51/2007-134 ze dne 11.12.2009 bylo zrušeno  rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R131/2007/03-17673/2007/310-Šp ze dne 26.9.2007, jakož i prvostupňové rozhodnutí Úřadu č. j. S130/2007-00150/2007/550-VŠ ze dne 18.6.2007 a věc byla vrácena zpět k dalšímu řízení. Krajský soud v citovaném rozhodnutí uvedl, že ustanovení § 44 odst. 9 zákona zásadně zapovídá, aby zadavatel při formulaci zadávací dokumentace (technických podmínek) odkazoval při konkretizaci předmětu veřejné zakázky na konkrétní obchodní firmu či výrobek. Zadavatel je totiž povinen vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu a technických podmínek, aby neodkazoval na určité identifikační znaky jiných dodavatelů, pokud to pro jasnou identifikaci poptávaného plnění není nezbytně nutné. V daném případě zadavatel při formulaci technických podmínek požadovaných podvozků odkázal na zcela konkrétní výrobek, konkrétního výrobce, kterého specifikoval obchodní firmou. Odůvodnil-li to pak „specifickými podmínkami v zásahových obvodech" a „zavedenou jednotnou podvozkovou skladbou požární techniky", nemůže to soud považovat za dostatečný a srozumitelný důvod pro použití výjimky ze zákazu užívání odkazů na obchodní firmy či konkrétní výrobky při konkretizaci předmětu zakázky v zadávací dokumentaci.

38.  Krajský soud v Brně dále uvedl, že odkaz na obchodní firmu nebyl odůvodněn ani tím, že by zadavatel nebyl schopen objektivně popsat předmět veřejné zakázky s použitím obecných technických podmínek. Soud si je vědom specifických technických požadavků, které zadavatel ve vztahu k požadovanému předmětu plnění veřejné zakázky má. Podle názoru soudu však při popisu těchto zvláštních technických požadavků není nezbytné odkazovat na konkrétní obchodní firmu či výrobek. Přestože je předmětem veřejné zakázky dodávka automobilů speciálních, stále se jedná o automobily, jejichž technické či jízdní vlastnosti lze v obecné rovině popsat, což také zadavatel dále v textu zadávací dokumentace (technické specifikace) učinil. Zadavatel tak byl povinen stanovit předmět plnění dané veřejné zakázky pomocí obecných specifikací (např. technické specifikace jako výkon a jeho parametry, rozměry, požadované funkce atd.). Soud tak shledal, že zadavatel porušil § 44 odst. 9 zákona, neboť bez zákonného podkladu při konkretizaci předmětu veřejné zakázky odkázal na konkrétní obchodní firmy, resp. konkrétní typy automobilových podvozků.

VI. ŘÍZENÍ U NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU

39.  Proti rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 51/2007 – 134 ze dne 11.12.2009 podal Úřad kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který ji shledal nedůvodnou a rozsudkem č.j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16.11.2010 tuto kasační stížnost zamítl. V odůvodnění svého rozsudku Nejvyšší správní soud mimo jiné uvedl, že v ust. § 44 odst. 9 zákona je ve vztahu k technickým podmínkám (a nejen k nim) obsaženým v zadávací dokumentaci stanoveno základní pravidlo, podle kterého zadavatel při zpracování zadávací dokumentace nesmí použít mj. odkazy na konkrétní obchodní firmy, ledaže by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky a pokud by popis předmětu veřejné zakázky stanovený technickými podmínkami plnění nebyl přesný a srozumitelný. V takovém případě však musí zadavatel připustit jakékoliv jiné obdobné řešení vyhovující jeho požadavkům na plnění předmětu veřejné zakázky. Jedná se o promítnutí zásady rovného přístupu k veřejným zakázkám a nediskriminace, která platí v oblasti veřejného zadávání dlouhodobě a je výslovně zakotvena v § 6 zákona.

40.  Nejvyšší správní soud dále uvedl, že je zadavatel také s ohledem na ust. § 6 zákona povinen stanovit předmět plnění veřejné zakázky pomocí obecných specifikací např. technické specifikace, jako je výkon a jeho parametry, charakter výrobku či funkce. K technické specifikaci prostřednictvím stanovení a provázání předmětu veřejné zakázky s určitým výrobcem či výrobkem, což je obecně velkým problémem zadávání veřejných zakázek, lze tedy přistoupit pouze a výhradně při splnění určitých striktně vymezených podmínek spočívajících ve zvláštnosti předmětu veřejné zakázky a v tom, že jeho popis stanovený obecnými technickými podmínkami plnění by nebyl přesný a srozumitelný. Pouze za těchto podmínek zadavatel může v zadávací dokumentaci odkázat na určitý konkrétní typ výrobku nebo značky např. pro bližší určení standardu jakosti či dalších vlastností výrobků. Těmto podmínkám však zadavatel nedostál a nic na tom nemění ani to, že u všech konkrétně uvedených typů požadovaných podvozků připustil též automobilové podvozky jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení a vlastností; tak totiž musí učinit vždy, i kdyby zákonem dané podmínky pro použití odkazu na konkrétní obchodní firmu byly splněny.

VII. POKRAČOVÁNÍ SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ U ÚŘADU

41.  Pokračování správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S130/2007/VZ-2806/2011/530/EDo  ze dne 21.2.2011. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S130/2007/VZ-2835/2011/530/EDo z téhož dne stanovil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které jsou účastníci řízení oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele

42.  Dne 15.3.2011 obdržel Úřad stanovisko zadavatele, v němž zadavatel uvedl, že při svém postupu v daném zadávacím řízení vycházel z rozhodnutí Úřadu ze dne 18.6.2011, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 26.9.2011. Tato rozhodnutí Úřadu uvedla zadavatele v přesvědčení, že postupuje v zadávacím řízení správně. Pokud by Úřad rozhodl jinak, zadavatel by realizaci veřejné zakázky zastavil, popřípadě kupní smlouvu s vybraným uchazečem vypověděl. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto zadavatel žádá Úřad v souladu s § 66 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, o zastavení řízení, protože zaniklo právo, kterého se řízení týká a je bezpředmětné z hlediska vymahatelnosti povinnosti účastníků.

Vyjádření navrhovatele

43.  Dne 23.3.2011 obdržel Úřad stanovisko navrhovatele, v němž navrhovatel upozornil na vázanost Úřadu právním názorem a právními závěry vyslovenými v pravomocném rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 51/2007 – 134 ze dne 11.12.2009, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16.11.2010, jimiž bylo konstatováno porušení ust. § 44 odst. 9 zákona zadavatelem. Zadavatel nebyl oprávněn při definování předmětu plnění využít ani jednu z výjimek opravňujících zadavatele odkázat v zadávací dokumentaci nejen na obchodní firmu, ale ani na konkrétní typ výrobku – Mercedes Benz Atego 1529 AF 4x4.

44.  Navrhovatel uvedl, že zadavatel při definování předmětu plnění podle § 44 odst. 1 zákona nepostupoval v souladu s dikcí § 45 odst. 1 zákona, když v rámci technických podmínek na dodávky nevymezil charakteristiky a požadavky na předmět plnění objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití a nepostupoval ani v souladu s dikcí § 46 odst. 4 zákona, pakliže technické podmínky na dodávky nestanovil formou požadavků na výkon nebo funkci natolik dostatečně přesně  a srozumitelně, aby v intencích zásad dle § 6 zákona bylo všem uchazečům umožněno jednoznačně určit předmět plnění a následně zpracovat vzájemně porovnatelné nabídky.

45.  Navrhovatel setrval na svém tvrzení, že zadavatel neměl po posouzení hodnotit nabídku vybraného uchazeče, neboť tento předložil nabídku na vozidlo s nižším výkonem motoru. Dle názoru navrhovatele vybraný uchazeč předložil nepřípustnou variantní nabídku nesplňující zadání technické specifikace, neboť předložil nabídku na slabší verzi podvozku Mercedes Benz. Tato skutečnost má dle navrhovatele vliv nejen na celkovou nabídkovou cenu, ale zejména na dodržení zadavatelem stanovených zadávacích podmínek ve vztahu ke vzájemné porovnatelnosti jednotlivých nabídek a jejich nabídkových cen. Dle názoru navrhovatele zadavatel porovnával vzájemně rozdílné nabídky, přestože nepřipustil variantní řešení ani vícekriteriální hodnocení nabídek, když jediným hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena.

46.  Závěrem svého vyjádření navrhovatel zopakoval, že je toho názoru, že zadavatel v zadávacím řízení porušil ust. § 6 zákona, § 44 odst. 9 zákona, § 45 odst. 1 a 3 zákona, § 46 odst. 3 zákona a § 76 odst. 1 zákona a tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. Proto navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a aby za tento správní delikt uložil zadavateli pokutu podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona.

47.  Vybraný uchazeč se ve stanovené lhůtě k pokračování správního řízení nevyjádřil.

VIII. ZÁVĚRY ÚŘADU PO SOUDNÍM PŘEZKUMU

48.  Podle § 78 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“) je Úřad jakožto správní orgán v dalším řízení vázán právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, nebo v rozsudku vyslovujícím nicotnost. V šetřeném případě Krajský soud v Brně rozsudkem č. j. 62 Ca 51/2007 – 134 ze dne 11.12.2009 zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R131/2007/03-17673/2007/310-Šp ze dne 26.9.2007, jakož i prvostupňové rozhodnutí Úřadu č. j. S130/2007-00150/2007/550-VŠ ze dne 18.6.2007 a věc byla vrácena zpět k dalšímu řízení, zmíněný rozsudek Krajského soudu v Brně byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16.11.2010.

49.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

50.  Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

51.  Podle § 44 odst. 9 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadávací dokumentace, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

52.  Podle § 45 odst. 1 zákona technickými podmínkami se v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.

53.  Podle § 45 odst. 3 zákona technické podmínky nesmí být mimo jiné stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.

54.  Podle § 45 odst. 4 zákona zadavatel formuluje technické podmínky jedním ze způsobů uvedených v § 46 odst. 1, 2, 4 a 5.

55.  Podle § 46 odst. 1 zákona technické podmínky formuluje zadavatel s využitím odkazu na tyto dokumenty podle uvedeného pořadí

a) české technické normy přejímající evropské normy nebo jiné národní technické normy přejímající evropské normy,

b) evropská technická schválení,

c) obecné technické specifikace stanovené v souladu s postupem uznaným členskými státy Evropské unie a uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie,

d) mezinárodní normy, nebo

e) jiné typy technických dokumentů než normy, vydané evropskými normalizačními orgány.

56.  Podle § 46 odst. 5 zákona technické podmínky může zadavatel stanovit rovněž formou požadavků na výkon nebo funkci podle odstavce 4, s využitím odkazů na dokumenty uvedené v odstavci 1 nebo 2, sloužící jako prostředek pro předpoklad shody s požadavky na výkon nebo funkci, nebo u určitých charakteristik s využitím odkazu na dokumenty uvedené v odstavci 1 nebo 2 a odkazem na požadavky na výkon a funkci podle odstavce 4 pro jiné charakteristiky.

57.  S odkazem na ust. § 44 odst. 1 zákona Úřad uvádí, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Jak bylo výše uvedeno, zadavatel v bodu 9a) Typ podvozku „A" přílohy č. 2 Technická specifikace požárního automobilu zadávací dokumentace uvedl, že „22 kusů CAS je vyrobeno na automobilovém podvozku Mercedes Benz Atego 1529 AF 4x4 nebo na automobilovém podvozku i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení a vlastností", v bodu 9c) Typ podvozku „C" přílohy č. 2 Technická specifikace požárního automobilu zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „3 kusy CAS jsou na automobilovém podvozku Renault Midlum 280.14 4x4 SP FPT OFF ROAD nebo na automobilovém podvozku i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení a vlastností".

58.  Úřad konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě pochybil při formulaci zadávací dokumentace (technických podmínek) tím, že odkazoval při konkretizaci předmětu veřejné zakázky na konkrétní obchodní firmu či výrobek. Zadavatel v zadávací dokumentaci, resp. technické specifikaci požadoval, aby byly cisternové automobilové stříkačky postaveny na automobilových podvozcích, které identifikoval uvedením obchodní firmy i zcela konkrétního typu výrobku (u podvozku „A“ se jednalo o Mercedes Benz Atego 1529 AF 4x4, u podvozku „C“ potom o Renault Midlum 280.14 4x4 SP FPT OFF ROAD).

59.  Uvedený postup zadavatele byl v rozporu s § 44 odst. 9 zákona, které zadavateli zapovídá, aby při formulaci zadávací dokumentace (technických podmínek) odkazoval při konkretizaci předmětu veřejné zakázky na konkrétní obchodní firmu či výrobek. Zadavatel je povinen vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu a technických podmínek, aby neodkazoval na určité identifikační znaky jiných dodavatelů, pokud to pro jasnou identifikaci poptávaného plnění není nezbytně nutné. Smyslem § 44 odst. 9 zákona je zabránit tomu, aby zadávací podmínky byly skrytým nástrojem či prostředkem diskriminace dodavatelů, což by odporovalo § 6 zákona. Jedním z účelů zadávání veřejných zakázek je snaha o umožnění co nejširší konkurence v soutěži o získání veřejné zakázky. Pokud by zadávací dokumentace odkazovala na konkrétní obchodní firmu nebo dokonce konkrétní výrobek, docházelo by k omezení konkurence a tedy i soutěže. Zákaz uvádět v zadávací dokumentaci odkaz na obchodní firmu však není absolutní a zákon stanoví dvě výjimky, kdy jsou odkazy přípustné. Zadavatel může odkázat na obchodní firmu tehdy, je-li to odůvodněno zvláštností předmětu veřejné zakázky nebo tehdy, není-li schopen objektivně popsat předmět veřejné zakázky s použitím obecných technických podmínek podle § 45 a § 46 zákona. Vždy však musí umožnit použití i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení.

60.  Úřad dále uvádí, že zadavatel při formulaci technických podmínek požadovaných podvozků odkázal na zcela konkrétní výrobek, konkrétního výrobce, kterého specifikoval obchodní firmou. Odůvodnil-li to pak „specifickými podmínkami v zásahových obvodech" a „zavedenou jednotnou podvozkovou skladbou požární techniky", nelze tento argument považovat za dostatečný důvod pro použití výjimky ze zákazu užívání odkazů na obchodní firmy či konkrétní výrobky při konkretizaci předmětu zakázky v zadávací dokumentaci.

61.  Úřad připouští existenci specifických technických požadavků, které zadavatel ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky má. Lze však konstatovat, že při popisu těchto zvláštních technických požadavků není nezbytné odkazovat na konkrétní obchodní firmu či výrobek. Přestože je předmětem veřejné zakázky dodávka automobilů speciálních, jedná se o automobily, jejichž technické či jízdní vlastnosti lze v obecné rovině popsat, což také zadavatel dále v textu zadávací dokumentace (technické specifikace) učinil. Zadavatel tak byl povinen stanovit předmět plnění dané veřejné zakázky pomocí obecných specifikací (např. technické specifikace jako výkon a jeho parametry, rozměry, požadované funkce atd.).

62.  Úřad tak shledal, že zadavatel porušil § 44 odst. 9 zákona, neboť bez zákonného podkladu při konkretizaci předmětu veřejné zakázky odkázal na konkrétní obchodní firmy, resp. konkrétní typy automobilových podvozků. Nic na tom nemění skutečnost, že připustil použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení a vlastností. Nelze vyloučit fakt, že zadavatelem takto nastavené zadávací podmínky mohly vést v rozporu s ust. § 6 zákona k diskriminaci potenciálních dodavatelů, čímž mohlo dojít k omezení soutěže mezi dodavateli. Pokud by zadavatel vymezil technické podmínky v obecné rovině, mohl být okruh uchazečů širší. Z širšího okruhu potenciálních dodavatelů pak mohl být vybrán i uchazeč, který by nabídl nabídkovou cenu nižší než vybraný uchazeč. Pochybení zadavatele tak ve svém důsledku mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

63.  Výše popsaný postup zadavatele nebyl odůvodněn zvláštností předmětu veřejné zakázky ani nešlo o situaci, kdy by zadavatel nebyl schopen objektivně popsat předmět veřejné zakázky s použitím obecných technických podmínek podle § 45 a § 46 zákona. Z tohoto důvodu proto není možné aplikovat výjimku, kdy lze odkaz na konkrétní obchodní firmu či výrobek připustit (viz i bod 59 tohoto odůvodnění).

64.  Co se týče navrhovatelem namítaného předložení údajně nepřípustné variantní nabídky vybraným uchazečem, Úřad konstatuje, že v daném případě bylo přípustné podat i takovou nabídku, která by nebyla na podvozcích konkrétně uvedených. Tato skutečnost plyne jak z technické specifikace, tak i z poskytnutí dodatečné informace zadavatelem k této otázce. V bodě D technické specifikace je totiž jednoznačně uvedeno, že cisternová automobilová stříkačka může být vyrobena též na automobilovém podvozku jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení než podvozcích výslovně vyjmenovaných, a to za podmínek, že tyto podvozky budou splňovat výslovně uvedené požadavky. V případě podvozku typu A se jednalo o: odpojitelný pohon přední nápravy, 10 bar tlak v brzdové soustavě, 130 1 plochá nádrž na palivo, zadní nápravu vybavenou stabilizátorem pro extrémně vysoké těžiště, vzduchojemy umístěné uvnitř mezi rámem podvozku, rozvor 3 860 mm, rozměr pneumatiky 11 R 22.5 a světlá výška pod nápravami při celkové hmotnosti 251 mm. Není tedy důvodná námitka, v níž navrhovatel nesouhlasí s tím, že zadavatel připustil v případě podvozku typu „A“ i MB Atego 1426. Pokud tento podvozek splňuje výše zmíněné požadavky uvedené v technické specifikaci pro kvalitativně a technicky obdobné řešení, není důvodu, proč by jej zadavatel měl vyloučit, a to bez ohledu na to, zda se jedná o podvozek výslovně uvedené obchodní firmy či nikoli. Argumentuje-li navrhovatel tím, že jde o výkonově slabší verzi výslovně požadovaného MB Atego 1529, nejedná se o námitku relevantní, neboť žádný požadavek na výkon motoru v technické specifikaci výslovně uveden nebyl a navrhovatelem zmíněný rozdíl ve výkonu (22 kW) lze v obecné rovině považovat za kvalitativně a technicky obdobné řešení k požadovanému MB Atego 1529. Obdobné lze konstatovat i pro navrhovatelem namítané předložení vozů Renault, nikoliv však v požadované variantě 280.14 s výkonem 206 kW (208 KM), ale ve variantě 240.14 s pravděpodobným výkonem 177 kW (240 KM) vybraným uchazečem.

65.  Navrhovatel ve svém návrhu rovněž argumentoval tím, že byly nabízeny cisternové automobilové stříkačky v tzv. „kratší verzi". Parametrem, který v zásadě ovlivňuje délku předmětu veřejné zakázky, je parametr rozvoru. V bodu 9a) Typ podvozku „A" přílohy č. 2 Technická specifikace požárního automobilu zadavatel uvedl rozvor 3 860 mm, stejný rozvor má i prvně uvedená nabízená stříkačka, v bodu 9c) Typ podvozku „C" téže přílohy zadávací dokumentace zadavatel uvedl 3 800 mm, stejný rozvor má i druhá uvedená nabízená stříkačka. Je tedy nesporné, že i v tomto parametru, uvedeném v jeho maximální přípustné hodnotě, vybraný uchazeč splnil požadavek zadávacích podmínek, resp. zadávací dokumentace. S odvoláním na shora uvedené Úřad konstatuje, že nabídka vybraného uchazeče splnila požadavky zadavatele uvedené v části „D" přílohy č. 2 Technická specifikace požárního automobilu, zadávací dokumentace.

66.  Vzhledem k tomu, že nebyla v šetřeném případě splněna alespoň jedna z výjimek, kterou § 44 odst. 9 zákona pro použití odkazu na konkrétní obchodní firmu či výrobek umožňuje, (zvláštnost předmětu veřejné zakázky, nemožnost jeho popisu použitím konkrétních odkazů na obchodní firmy), není pochyb o tom, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, neboť porušil § 44 odst. 9 zákona.

67.  Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil porušení ust. § 44 odst. 9 zákona v návaznosti na ust. § 6 zákona.

68.  Dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82.

69.  V případě předmětné veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že porušil ust. § 44 odst. 9 zákona v návaznosti na ust. § 6 zákona, neboť bez zákonného podkladu při konkretizaci předmětu veřejné zakázky odkázal v zadávací dokumentaci na konkrétní obchodní firmy, resp. konkrétní typy automobilových podvozků. Mohlo tak dojít k omezení soutěže mezi dodavateli (pokud by zadavatel vymezil technické podmínky v obecné rovině, mohl být okruh uchazečů širší; z širšího okruhu potenciálních dodavatelů pak mohl být vybrán i uchazeč, který by nabídl nabídkovou cenu nižší než vybraný uchazeč), přičemž toto omezení mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 13.6.2007 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.

Uložení pokuty

70.  Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

71.  Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

72.  Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. V případě šetřeného správního deliktu je uvedená lhůta zachována, neboť se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 14.5.2007, kdy mu byl doručen návrh na přezkoumání postupu zadavatele, a k porušení zákona došlo dne 12.2.2007, k němuž je datována zadávací dokumentace s odkazy na konkrétní typy automobilových podvozků, resp. dne 21.2.2007, kdy bylo zadávací řízení zveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách.

73.  Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl zejména k tomu, že se zadavatel v předmětném zadávacím řízení řídil i závěry původního rozhodnutí Úřadu č. j. S130/2007-00150/2007/550-VŠ ze dne 18.6.2007, v němž Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zastavení uvedeného správního řízení. Toto rozhodnutí Úřadu bylo navíc potvrzeno i rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R131/2007/03-17673/2007/310-Šp ze dne 26.9.2007 a obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 3.10.2007. Zadavatel tak jednal v přesvědčení a dobré víře, že postupoval v uvedeném zadávacím řízení správně. Na druhou stranu bylo prokazatelně zjištěno, že zadavatel v zadávacím řízení zákon porušil a správní delikt byl tedy spáchán.

74.  Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze zveřejněného ukazatele kapitoly Ministerstva vnitra státního rozpočtu na rok 2011 Úřad zjistil, že výdaje Hasičského záchranného sboru ČR jsou stanoveny ve výši 6 857 953 000,- Kč, přičemž zadavatel hospodaří s částkami v řádech desítek miliard korun. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje, považovat za likvidační.

75.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter. S ohledem na výše uvedené a vzhledem k souvislostem případu Úřad posoudil stanovenou výši pokuty jako dostačující.

76.  Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání správního deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, jak je uvedeno v bodě II. výroku tohoto rozhodnutí, neboť zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu a nápravy tedy nelze dosáhnout.

77.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení, kterému bylo předběžné opatření oznámeno, mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

·  Česká republika – Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství HZS ČR, Kloknerova 2295/26, 148 01 Praha 4

·  JUDr. Vladimír Tögel, advokát, Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5

·  Továrna hasicí techniky, s.r.o. (zkráceně THT, s.r.o.), Starohradská 316, 572 01 Polička

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz