číslo jednací: R209/2010/VZ-10147/2011/310/JS

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 21. 12. 2010 podaném zadavatelem –

·  Státním fondem životního prostředí České republiky, IČ 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha, zast. Ing. Radkou Bučilovou, pověřenou řízením fondu,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S213/2010/VZ-14674/2010/540/KKo ze dne 10. 12. 2010, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Státního fondu životního prostředí České republiky, IČ 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha, učiněných při zadání podlimitní veřejné zakázky s názvem „Organizační podpora při zadávání veřejných zakázek“, zadávané formou otevřeného řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 12. 3. 2010 pod ev. číslem 60042775, jehož dalšími účastníky jsou navrhovatel –

·  společnost ML Compet, a. s. (do 10. 8. 2010 podnikající pod obchodní firmou Executive Project Group, a.s.), IČ 27627136, se sídlem Revoluční 655/1, 110 00 Praha, za niž jedná Lucia Novanská, členka představenstva, a vybraný uchazeč –

·  společnost PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s. r. o., IČ 27592936, se sídlem Újezd 450/40, 118 01, Praha, za niž jedná Mgr. Matěj Vácha, jednatel,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S213/2010/VZ-14674/2010/540/KKo ze dne 10. 12. 2010

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.  Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Zadavatel – Státní fond životního prostředí, IČ 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 12. 3. 2010 pod ev. číslem 60042775 oznámení otevřeného řízení podle § 27 zákona za účelem zadání podlimitní veřejné zakázky s názvem „Organizační podpora při zadávání veřejných zakázek“. Pozn.: pokud je dále v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“ nebo „orgán dohledu“) nebo v době provedení úkonů jednotlivých účastníků řízení.

2.  Úřad jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel dne 28. 6. 2010 návrh společností ML Compet, a. s. (do 10. 8. 2010 podnikající pod obchodní firmou Executive Project Group, a. s.) IČ 27627136, se sídlem Revoluční 655/1, 110 00 Praha, (dále jen „navrhovatel“) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve výše uvedené veřejné zakázce, neboť jeho námitkám proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení ze zadávacího řízení zadavatel nevyhověl. Ke dni podání návrhu tedy Úřad oznámil zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (§ 113 odst. 1 zákona), za jehož účastníky označil zadavatele,  navrhovatele a uchazeče, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější ­– společnost PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s. r. o., IČ 27592936, se sídlem Újezd 450/40, 118 01, Praha, (dále jen „vybraný uchazeč“).

3.  Po předběžném přezkoumání obsahu návrhu získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu se zákonem, a proto na základě těchto pochybností rozhodl v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu řízení předběžným opatřením č. j. ÚOHS-S213/2010/VZ-9701/2010/540/KKo ze dne 21. 7. 2010 o uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno. Rozhodnutí o předběžném opatření bylo ve II. stupni správního řízení na základě rozkladu podaného zadavatelem potvrzeno předsedou Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-R105/2010/VZ-18277/2010/310/JSl ze dne 10. 12. 2010.

II.  Napadené rozhodnutí

4.  Po přezkoumání případu ve všech vzájemných souvislostech vydal Úřad dne 10. 12. 2010 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S213/2010/VZ-14674/2010/540/KKo (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož prvním výrokem rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 76 odst. 6 zákona tím, že dostatečně neodůvodnil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě postupu zadavatele podle § 118 odst. 1 zákona zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 13. 5. 2010 a všechny následující úkony zadavatele provedené v zadávacím řízení. Současně výrokem III. napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli povinnost k úhradě nákladů řízení ve výši 30 000 Kč.

5.  V odůvodnění napadeného rozhodnutí orgán dohledu po citaci ust. § 6 a §§ 74-77 zákona a příslušných ustanovení zadávací dokumentace k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k vyloučení navrhovatele uvedl, že tento pojem není v zákoně jasně definován a jako neurčitý právní pojem vyžaduje další interpretaci. V této souvislosti odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 9/00 ze dne 1. 2. 2001, v němž byl tento závěr učiněn. Obecně je smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny umožnit identifikovat ty nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že uchazeč nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tak chrání zadavatele před tím, aby byl nucen uzavřít smlouvu s uchazečem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky za účelem zjištění, zda existují důvody pro takovéto oprávněné podezření, náleží do kompetencí hodnotící komise. Hodnotící komise tedy musí posoudit, zda nabídková cena hodnoceného uchazeče je reálná ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, k okolnostem a podmínkám, za kterých by byl předmět veřejné zakázky konkrétním uchazečem plněn. Obsahuje-li nabídka mimořádně nízkou nabídkovou cenu, jak shledala hodnotící komise v šetřeném případě, musí si od uchazeče vyžádat její zdůvodnění. Hodnotící komise následně posoudí objektivnost zdůvodnění výše nabídkové ceny a shledá-li jej neopodstatněné, nabídku vyřadí. Při interpretaci ustanovení § 77 odst. 1 zákona a posuzování obsahu stanovených povinností hodnotící komise, resp. zadavatele, je dle Úřadu nutné vycházet především ze zásady transparentnosti postupu při zadávání veřejné zakázky v souladu s § 6 zákona. Ustanovení § 77 odst. 1 zákona uvádí, že hodnotící komise posoudí výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a vyžádá si od uchazeče písemné zdůvodnění v případě, že jeho nabídka obsahuje podle jejího názoru mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Současně musí hodnotící komise uvést v žádosti ty části nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Toto ustanovení je nutno vykládat tak, že nejde jen o oznámení uchazeči, že hodnotící komise považuje jeho nabídkovou cenu za mimořádně nízkou a žádá ho o její zdůvodnění, nýbrž je nutné přesně vymezit, ve vztahu k jakým částem nabídky požaduje komise vysvětlení, případně i konkrétní způsob, jímž má uchazeč reálnost své nabídky doložit, pokud jej hodnotící komise požaduje.

6.  K  námitce navrhovatele, že hodnotící komise nepostupovala v souladu se zákonem, když posuzovala nabídkovou cenu navrhovatele ve vztahu k nabídkovým cenám ostatních uchazečů proto Úřad uvedl, že v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou některého z uchazečů musí hodnotící komise takovou nabídkovou cenu posoudit ve vztahu ke skutečnému předmětu veřejné zakázky. Vztah posuzované nabídkové ceny k nabídkovým cenám ostatních uchazečů, popř. k předpokládané hodnotě veřejné zakázky může hodnotící komise použít pouze jako podpůrný argument, nikoliv jako argument jediný. Hodnotící komise nemůže nabídkovou cenu navrhovatele bez dalšího považovat za mimořádně nízkou jen na základě skutečnosti, že tato cena je ve výrazném nepoměru k nabídkovým cenám ostatních uchazečů, resp. k předpokládané hodnotě veřejné zakázky. K obsahu žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny Úřad dále konstatoval, že s ohledem na okolnosti šetřeného případu, a to zejména na způsob stanovení nabídkové ceny, se musela hodnotící komise v souladu se zásadou transparentnosti zabývat jakýmkoliv navrhovatelem zaslaným zdůvodněním nabídkové ceny, pokud sama neuvedla způsob, jakým má navrhovatel svoji nabídkovou cenu zdůvodnit. V případě, kdy hodnotící komise blíže neupřesnila obsah požadovaného zdůvodnění výše nabídkové ceny, nemůže být dle orgánu dohledu jeho údajná nedostatečnost přičítána k tíži navrhovatele a být důvodem pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Navrhovatel v daném případě na žádost hodnotící komise reagoval adekvátním způsobem a výši nabídkové ceny za jednu hodinu poskytovaných služeb vysvětlil, a pokud na straně hodnotící komise existovaly i na základě předloženého zdůvodnění nadále pochybnosti o reálnosti výše nabídkové ceny, měla hodnotící komise navrhovatele požádat o doplnění předloženého zdůvodnění, případně i o doložení dalších dokladů. O doplnění zdůvodnění mohla hodnotící komise požádat navrhovatele i opakovaně, případně mohla navrhovatele přizvat na své jednání v souladu s § 77 odst. 3 zákona.

7.  Úřad v této souvislosti navázal na dosavadní rozhodovací praxi, neboť již ve svých dřívějších rozhodnutích konstatoval, že jestliže hodnotící komise shledá určitou nabídkovou cenu mimořádně nízkou, musí tomuto závěru předcházet vyžádání si zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny od příslušného uchazeče. Pokud na její straně přetrvávají pochybnosti i po doručení zdůvodnění, může o zdůvodnění požádat i opakovaně. Žádost o zdůvodnění výše nabídkové ceny pak musí být dostatečně konkrétní, aby na ni mohl uchazeč adekvátním způsobem reagovat. Proto Úřad konstatoval, že hodnotící komise při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele nepostupovala v souladu se zákonem, neboť se řádně nezabývala argumenty předloženými navrhovatelem a omezila se pouze na konstatování, že považuje zdůvodnění navrhovatele za neopodstatněné, ačkoliv navrhovatel i přes stručný obsah výzvy ke zdůvodnění výše nabídkové ceny zaslal zadavateli zdůvodnění obsahující fakta, na základě kterých navrhovatel stanovil svoji nabídkovou cenu. Úřad proto uzavřel, že se  hodnotící komise měla při posuzování nabídky navrhovatele uvedenými skutečnostmi (tj. zejména uvedenými referenčními zakázkami, elektronickými nástroji) podrobněji zabývat, a v případě referenčních zakázek ověřit jejich řádné plnění, popř. účinnost (v případě elektronických nástrojů). Za tímto účelem si mohla hodnotící komise vyžádat další vyjádření navrhovatele, popřípadě v souladu s § 77 odst. 3 zákona přizvat navrhovatele na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení předloženého zdůvodnění. V případě referenčních zakázek se hodnotící komise mohla obrátit přímo na uvedené objednatele s dotazem, zda navrhovatel provádí sjednané plnění včas a řádně, a své závěry v rozhodnutí o vyloučení řádně zdůvodnit.

8.  S ohledem na výše uvedené, s přihlédnutím k dosavadní soudní judikatuře a vlastní rozhodovací praxi, a vzhledem k tomu, že podle § 74 odst. 1 zákona hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům činí veškeré úkony jménem zadavatele, Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v  § 76 odst. 6 zákona tím, že se řádně nezabýval skutečnostmi, které navrhovatel uvedl ve zdůvodnění nabídkové ceny, a řádně neodůvodnil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že zadavatel následně navrhovatele na základě jím předloženého zdůvodnění ze zadávacího řízení vyloučil, nelze jeho vyloučení považovat za oprávněné a učiněné v souladu se zákonem. Nelze totiž vyloučit, že by se nabídka navrhovatele mohla umístit jako první v pořadí, avšak následkem výše uvedeného postupu zadavatele k jejímu hodnocení nedošlo, a proto mohl tento postup zadavatele podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, přičemž dosud nedošlo k uzavření smlouvy a bylo nutné uložit nápravné opatření podle § 118 odst. 1 zákona.

III.  Námitky rozkladu

9.  Shora označené rozhodnutí Úřadu napadl zadavatel rozkladem ze dne 27. 12. 2010, ve kterém nejprve opětovně uvádí skutečnosti, které byly již dříve předloženy v rámci správního řízení, nad rámec těchto skutečností pak uvedl následující. Zadavatel při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele vycházel z cen, které jsou reálné ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a to zejména s ohledem na ceny obvyklé v daném místě a čase, tj. na území hl. města Prahy v první polovině roku 2010, přičemž tyto ceny byly zjištěny na základě průzkumu trhu, který zadavatel provedl před stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Skutečnost, že zadavatel při posuzování nabídkové ceny navrhovatele přihlédl také k nabídkovým cenám ostatních uchazečů, byla při daném posuzování použita jako podpůrný argument, nikoliv jako argument jediný. Dále zadavatel při svém postupu vycházel také z dostupné odborné literatury. V publikaci Radek Jurčík, Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU, 1. vydání. Praha: C, H. Beck, 2007, na str. 346 autor uvádí, že „ze znění ust. § 77 zákona je zřejmé, že lze jako pomocné kritérium brát odchylku od nabídkové ceny jiných uchazečů. Je nutné si uvědomit, že nabídkové ceny uchazečů v nabídkách představují průzkum podmínek na trhu, tedy jaké jsou reálné (tržní) ceny předmětu plnění veřejné zakázky." Publikace Raus D., Neruda R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. Linde Praha, a.s., 2007, rovněž nevylučuje přihlížení k ceně ostatních nabídek, pokud se tak stane pouze podpůrně.“ Zadavatel se domnívá, že podezření na nízkou nabídkovou cenu uchazeče vyvodil na základě postupu, který výslovně doporučuje odborná literatura, a tedy postupoval v souladu se zákonem. Táž publikace dále ve vztahu k objektivním příčinám mimořádně nízké nabídkové ceny uvádí, že „zákonem předpokládané jakož i jiné důvody musí uchazeč nejen tvrdit, nýbrž je musí přesvědčivým způsobem doložit." Zadavatel zdůrazňuje, že v předmětném případě se tak nestalo a hodnotící komise měla při svém rozhodování k dispozici pouze obecná a nepřesvědčivá prohlášení uchazeče. Rozhodla proto o vyřazení předmětné nabídky, což bylo plně v souladu se zákonem. Navíc zadavatel uvádí, že pozvání uchazeče k dalšímu vysvětlení ceny nabídky, v případě, že písemné vysvětlení bylo shledáno za nepřesvědčivé, není obligatorní povinností zadavatele. Důvody, které uchazeč v odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uvádí, nejsou podle názoru zadavatele relevantní ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky a zdůvodňují pouze minimální část odchylky v ceně nabídky. Zadavatel dále upozorňuje na skutečnost, že důkazní břemeno prokázání toho, že výše nabídkové ceny je odůvodněná, spočívá na uchazeči. Zadavatel se domnívá, že pokud doručené odůvodnění zadavatele uspokojí pouze částečně, je oprávněn takovou nabídku vyloučit. Zadavatel zastává názor, že navrhovatel své důkazní břemeno neunesl, a proto byla jeho nabídka oprávněně vyloučena.

10.  Zadavatel při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele dále vycházel z toho, že ceny nájmu, pracovní síla, a jiné náklady jsou na území hl. města Prahy obdobné u všech uchazečů. Pokud navrhovatel má určitou objektivní výhodu, která odůvodňuje výrazně nižší cenu plnění než je na daném místě obvyklé, byl povinen tuto skutečnost uvést ve svém odůvodnění. Při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny na základě vysvětlení navrhovatele vycházel zadavatel z podkladů jemu doručených, tj. zdůvodnění výše nabídkové ceny, které neodůvodňovalo výši nabídkové ceny z hlediska mimořádných příčin (ust. § 77 odst. 2 zákona), a kde navrhovatel pouze konstatoval, že jím nabízená cena je cena obvyklá, za kterou poskytuje služby on i jeho subdodavatel. Podrobná kalkulace všech nákladů navrhovatele a jeho subdodavatele při organizačním zajištění veřejných zakázek nebyla fondu doručena a fond tak při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele vycházel z podkladů, které měl k dispozici. Zadavatel se dále domnívá, že v souvislosti s podmínkami zadání šetřené veřejné zakázky upřesnila hodnotící komise v žádosti o písemné zdůvodnění nabídkové ceny dostatečným způsobem obsah požadovaného zdůvodnění výše nabídkové ceny. S odkazem na výše uvedené skutečnosti zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.

IV.  Řízení o rozkladu

11.  Správní orgán prvního stupně určil usnesením č. j. ÚOHS-S213/2010/VZ-2462/2011/540/KKo ze dne 15. 2. 2011 ostatním účastníkům řízení lhůtu pěti dnů k vyjádření k podanému rozkladu. Dne 28. 2. 2011 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, ve kterém tento opětovně uvádí argumentaci uvedenou v podaných námitkách proti vyloučení ze zadávacího řízení a v podaném návrhu.

12.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

13.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

14.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S213/2010/VZ-14674/2010/540/KKo ze dne 10. 12. 2010 rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 76 odst. 6 zákona, když dostatečně neodůvodnil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, a za toto protiprávní jednání zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a všechny následující úkony zadavatele provedené v zadávacím řízení, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V.  K námitkám rozkladu

15.  Úvodem uvádím, že rozklad obsahuje především argumenty, které již byly vzneseny v průběhu správního řízení v prvním stupni a se kterými se také již Úřad dostatečným způsobem vypořádal v napadeném rozhodnutí. K námitce zadavatele, že při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele vycházel z cen, které jsou reálné ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a to zejména s ohledem na ceny obvyklé v daném místě a čase, tj. na území hl. města Prahy v první polovině roku 2010, přičemž tyto ceny byly zadavatelem zjištěny na základě průzkumu trhu, který provedl před stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky uvádím, že na základě průzkumu trhu může zadavatel dle § 13 odst. 2 zákona stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, takový průzkum však již není plně způsobilý plnit samostatnou funkci měřítka pro potřeby posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny dle ust. § 77 zákona. Ostatně ani sám zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 13. 5. 2010 svůj předchozí průzkum trhu jako součást odůvodnění neuvádí, když „ohledně určení cen obvyklých v daném místě“ uvažuje pouze v rozsahu nabídkových cen ostatních uchazečů. Mám za to, že zadavatelem předkládaná argumentace odbornou literaturou nikterak nemůže zhojit fakt, že porovnání nabídkových cen uchazečů a jejich následná konstatovaná rozdílnost byly jediným podkladem a současně jediným argumentem odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, a zadavatelem v rozkladu citovaný komentář (Raus/Neruda) v důsledku naopak svědčí proti jím užitému postupu, neboť připouští „přihlížení k ceně ostatních nabídek, pokud se tak stane pouze podpůrně“.

16.  Pokud zadavatel v dalším zdůrazňuje, že v předmětném případě měla hodnotící komise při svém rozhodování ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele k dispozici pouze obecná a nepřesvědčivá prohlášení navrhovatele a pozvání uchazeče k dalšímu vysvětlení ceny nabídky, v případě, že písemné vysvětlení bylo shledáno za nepřesvědčivé, není obligatorní povinností zadavatele, konstatuji v souladu s napadeným rozhodnutím, že hodnotící komise se měla při posuzování nabídky navrhovatele předloženým zdůvodněním podrobněji zabývat, tedy například u tvrzených referenčních zakázek ověřit jejich řádné plnění, případně přizvat navrhovatele k jeho vysvětlení. Takový postup zadavatele (doporučený Úřadem v odůvodnění napadeného rozhodnutí) bych v daném případě spatřoval jako souladný se zákonem, neboť přesto, že zákon jej skutečně zadavateli neukládá, je zadavatel odpovědný za dodržení základních zásad podle § 6 zákona a pokud by skutečně důkladně prověřil parametry nabídky navrhovatele před jeho vyloučením, zajistil by tak vyšší transparentnost zadávacího řízení (jež by měla být jednou z nejvyšších priorit zadavatelů) a dále by nepochybně přispěl k tomu, že bude vybrána pro něj skutečně nejvhodnější nabídka a dojde tak k maximalizaci efektivního vynakládání veřejných prostředků v dané veřejné zakázce.

17.  Zadavatelem proklamované východisko ohledně posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele týkající se obdobnosti cen nájmu, pracovní síly, a jiných nákladů na území hl. města Prahy a jejich vztahu k předloženým nabídkám nepovažuji s ohledem na okolnosti daného případu za relevantní, neboť toto měřítko nebylo součástí odůvodnění sporného rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze dne 13. 5. 2010, v jehož obsahu je především spatřováno porušení zákona ze strany zadavatele.

18.  Za naprosto nemístné považuji tvrzení zadavatele, který dále uvádí, že navrhovatel ve svém zdůvodnění nespecifikoval určitou objektivní výhodu, která odůvodňuje výrazně nižší cenu plnění než je na daném místě obvyklé, přičemž však současně v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele odmítá efektivitu použití elektronických nástrojů a systém řízení managementu navrhovatele pouhým paušálním konstatováním stručnosti takového argumentu. Jak již je uvedeno výše, pokud zadavatel měl po předloženém zdůvodnění nadále pochybnosti o reálnosti navrhovatelem nabídnuté ceny plnění, měl za účelem udržení co největší transparentnosti zadávacího řízení nejméně přizvat navrhovatele k ústnímu jednání podle ust. § 77 odst. 3 zákona. Skutečnost, že tak zadavatel neučinil, považuji a contrario za fakt nasvědčující tomu, že transparentnost rozhodování o veřejné zakázce nebyla v zorném poli zadavatele mezi prioritními hledisky.

19.  Jak již je uvedeno shora, neobsahuje rozklad podaný zadavatelem žádné nové skutečnosti, které by nebyly dříve předloženy v rámci správního řízení v prvním stupni a rovněž nebyly již Úřadem v odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádány. Proto v ostatním na napadené rozhodnutí v plném rozsahu odkazuji a uzavírám, že jsem se s jeho výrokem i odůvodněním v plném rozsahu ztotožnil.

VI.  Závěr

20.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

21.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.  Státní fond životního prostředí, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha

2.  ML Compet, a. s., Revoluční 655/1, 110 00 Praha

3.  PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s. r. o., Újezd 450/40, 118 01, Praha

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy