číslo jednací: S407/2010/VZ-3700/2011/520/DŘí

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 10. 2010 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

·  zadavatel – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČ 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9, za niž jedná Ing. David Vodrážka, předseda představenstva,

·  navrhovatel − ELTODO EG, a.s., IČ 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4, za niž jedná Ing. Libor Hájek, předseda představenstva,

·  vybraný uchazeč − SKANSKA a. s., IČ 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4, za niž jedná Ing. Dan Ťok, předseda představenstva,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezeného obsahem návrhu ve veřejné zakázce "Výstavba metra V. A (Dejvická − Motol) − technologická část", zadávané v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 5. 8. 2010 pod evidenčním číslem 60048018 a v Úředním věstníku EU dne 6. 8. 2010 pod zn. 2010/S 151-233722, rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – společnost ELTODO EG, a.s., IČ 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4 – na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele − Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČ 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9 – se podle ust. § 118 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá.

Odůvodnění

1.  Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČ 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9, za niž jedná Ing. David Vodrážka, předseda představenstva (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 5. 8. 2010 pod evidenčním číslem 60048018 a v Úředním věstníku EU dne 6. 8. 2010 pod zn. 2010/S 151-233722 oznámení o zahájení otevřeného zadávacího řízení "Výstavba metra V. A (Dejvická − Motol) − technologická část" (dále jen "veřejná zakázka").

2.  Jako základní hodnotící kritérium byla stanovena ekonomická výhodnost nabídky. Dílčí hodnotící kritéria byla následující: Výše nabídkové ceny bez DPH (50 %), Plán organizace výstavby (40 %) a Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s termínem dokončení díla vyjádřena v Kč (10 %).

3.  Ve lhůtě pro podání nabídek (20. 9. 2010) zadavatel obdržel nabídky čtyř uchazečů: společnost HOCHTIEF CZ a. s., společnost OHL ŽS, a. s., společnost METROSTAV a. s., a společnost SKANSKA a. s., IČ 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4, za niž jedná Ing. Dan Ťok, předseda představenstva (dále jen „vybraný uchazeč“).

4.  Dopisem ze dne 24. 9. 2010, který byl zadavateli doručen téhož dne, podala společnost ELTODO EG, a.s., IČ 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4, za niž jedná Ing. Libor Hájek, předseda představenstva (dále jen „navrhovatel“), námitky proti zadávacím podmínkám.

5.  Vzhledem k tomu, že zadavatel svým rozhodnutím ze dne 4. 10. 2010, které navrhovatel obdržel dne 5. 10. 2010 nevyhověl námitkám navrhovatele, podal navrhovatel dopisem ze dne 15. 10. 2010 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), který byl doručen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") téhož dne. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 15. 10. 2010.

6.  Navrhovatel v úvodu návrhu uvádí, že měl v úmyslu účastnit se předmětného zadávacího řízení, ale s ohledem na požadavky zadavatele, které jsou nepřiměřené a diskriminační, tak nemohl učinit.

7.  Navrhovatel spatřuje rozpor zadávacích podmínek se zákonem ve stanovení lhůty pro podání nabídek, která byla stanovena v délce 55 dnů. Zadavatel tedy formálně naplnil požadavek zákona, nicméně tato lhůta není v žádném případě přiměřená rozsahu a náročnosti veřejné zakázky. Oznámení o zakázce bylo uveřejněno až dne 5. 8. 2010, čímž se lhůta pro přípravu nabídky fakticky zkrátila na 46 dnů. Je zřejmé, že pokud rozsah zadávacích podmínek dosahuje několika tisíc stran textu, předpokládaná hodnota veřejné zakázky dosahuje 3,3 mld. Kč, její doba plnění se odhaduje na 48 měsíců a začátek její realizace se předpokládá nejdříve na únor roku 2011, tedy 5 měsíců po uplynutí lhůty pro podání nabídek, je nutné, aby zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek s ohledem na uvedené skutečnosti. Pokud však zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách způsob stanovení lhůty pro podání nabídek odůvodnil toliko odkazem na to, že dodržel zákonem požadovanou minimální délku, nesplnil tak svou povinnost podle ustanovení § 41 odst. 1 zákona.

8.  Dále navrhovatel uvádí, že pokud zadavatel argumentuje skutečností, že dne 30. 6. 2010 provedl předběžné oznámení o záměru zadat veřejnou zakázku, je nutné zdůraznit, že předběžné oznámení neobsahovalo žádné údaje, které by byly relevantní pro přípravu nabídky, a z tohoto důvodu není možné, aby toto bylo jakkoliv zohledňováno při stanovení lhůty pro podání nabídek. Podle navrhovatele tedy zadavatel postupoval v rozporu s § 41 odst. 1 zákona, neboť nestanovil lhůtu pro podání nabídek s ohledem na předmět veřejné zakázky.

9.  Jako další důvod pro podání návrhu navrhovatel uvádí ztížený přístup k zadávací dokumentaci. Zadavatel požadoval úhradu nákladů ve výši 113 505,60 Kč. Zadávací dokumentace sice čítala několik tisíc stran, požadované náklady však odpovídají nákladům na vytištění přibližně desetinásobného rozsahu textu, než kolik činí celkový rozsah zadávací dokumentace. Požadované náklady tak navrhovatel považuje za zcela nepřiměřené. Zadávací dokumentace byla dodavatelům přitom poskytována téměř výhradně v tištěné podobě, ačkoliv bylo s ohledem na komplexní předmět plnění veřejné zakázky nezbytné, aby s touto dokumentací pracovalo množství různých osob. Navrhovateli tedy není zřejmé, proč zadavatel neposkytoval spolu s tištěnou verzí i elektronickou verzi zadávací dokumentace. Navrhovatel dále považuje za nezbytné zmínit podezření, že někteří potenciální dodavatelé měli k dispozici elektronickou verzi zadávací dokumentace.

10.  Navrhovatel dále namítá nepřiměřenost kvalifikačních předpokladů. Požadavek zadavatele uvedený v čl. 10.4 zadávací dokumentace „celkový roční obrat uchazeče v každém roce v posledních třech účetních obdobích byl minimálně 7 miliard Kč a roční obrat uchazeče za technologické práce a dodávky v každém roce v posledních třech účetních obdobích byl minimálně 1,5 miliardy Kč.“, působí podle navrhovatele diskriminačně, neboť je nejenom ve zjevném nepoměru k rozsahu veřejné zakázky, ale rovněž přesahuje kapacitu veškerého trhu tunelových a ostatních dopravně-řídících technologií v České republice.  Pokud zadavatel odůvodňuje výši požadovaného obratu tím, že většina plnění veřejné zakázky bude kulminovat v posledních dvou letech její realizace, tak tento argument nemůže obstát, neboť ani v posledních dvou letech nepřesáhnou podle navrhovatele náklady spojené s realizací veřejné zakázky částku 1,25 mld. Kč, což odpovídá maximálně jedné pětině požadovaného obratu. K diskriminaci dodavatelů z řad technologických společností dochází rovněž požadavkem zadavatele formulovaným v článku 10.4 písm. c) zadávací dokumentace (prokázání efektivity hospodaření prostřednictvím ukazatele ROE). Podle poznatků navrhovatele není splnění tohoto požadavku objektivně možné ze strany jakékoliv technologické společnosti v České republice s ohledem na celkovou strukturu trhu tunelových a ostatních dopravně-řídících technologií v České republice. Podle navrhovatele tento požadavek zadavatele ani nemá oporu v povaze předmětu veřejné zakázky. Z pohledu navrhovatele je dále neobvyklá kombinace tohoto požadavku s požadavkem na prokázání úvěrového zatížení, tedy poměru výše bankovních úvěru vůči celkovým pasivům, kdy hodnota tohoto poměru za poslední tři po sobě jdoucí ukončená účetní období nepřevýší hodnotu stanovenou indexem 0,05. Tato hranice nejvyššího přípustného úvěrového zatížení je ovšem zcela nepřiměřeně nízká.

11.  Navrhovatel dále uvádí, že požadavek zadavatele na průměrný počet zaměstnanců uchazeče, či jiných osob podílejících se na plnění zakázek obdobného charakteru za poslední 3 roky v rozsahu alespoň 1000 zaměstnanců, z toho alespoň 200 osob plnících zakázky v oblasti podzemních staveb, není v žádné souvislosti s předmětem veřejné zakázky, který z více než 80 % spočívá v dodání příslušné technologie a pouze menší část spočívá v realizaci montáže. Navrhovatel je tedy toho názoru, že výše uvedené požadavky zadavatele je nutné považovat za diskriminační.

12.  Navrhovatel dále upozorňuje na skutečnost, že zadavatel v článku 11.2 zadávací dokumentace stanovil technický kvalifikační předpoklad týkající se odborného týmu, když předepsal konkrétní požadavky na 9 členů, obor délku praxe, délku řízení výstavby dopravních staveb, atd. Zároveň však zadavatel vyloučil možnost, aby se odborníci jedné technologické firmy podíleli na více nabídkách coby subdodavatelé, respektive odborníkům působícím v předchozích obdobích na straně investora není umožněno působit na straně dodavatele, ačkoliv takový postup by byl z pohledu zákona možný a v praxi je v případě specializovaných technologických zakázek velmi obvyklý.

13.  Zadávací dokumentace v článku 11.4 a 11.5 dále obsahuje požadavky na doložení certifikátu ISO 9001 a ISO 14001 pro oblast provádění staveb dopravních, inženýrských, pozemních a podzemních. V odpovědi na dotaz ze dne 23. 8. 2010 zadavatel odmítá možnost prokázání kvalifikace prostřednictvím certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro oblasti „Dodávky investičních celků a průmyslových zařízení, včetně jejich projektování, opatřování materiálů, montáže, uvádění do provozu a dalších s tím spojených činností“. Stavební činnost přitom podle navrhovatele vůbec není předmětem plnění veřejné zakázky, neboť ta se týká dodávky technologické části projektu. Uvedená oblast certifikace tak není pro plnění veřejné zakázky přímo relevantní a není ani pro technologické firmy typická. Navrhovatel se dále domnívá, že nepřiměřený je také požadavek zadavatele na doložení certifikátu ISO 27001. Tento certifikát se váže k systému řízení bezpečnosti informací, přičemž navrhovatel pochybuje, že svým charakterem může mít vztah k plnění veřejné zakázky.

14.  Poslední výtka navrhovatele se týká stanovení dílčích hodnotících kritérií. Dílčí hodnotící kritérium „Výše nabídkové ceny“ má váhu pouze 50 %. Přitom pokud nejnižší nabídková cena činí 2,5 mld. Kč a nejvyšší nabídková cena činí 3,5 mld. Kč, představuje rozdíl přidělených bodů v rámci tohoto kritéria v celkovém hodnocení pouhých 14 bodů z celkových maximálních 100 bodů. Dílčí hodnotící kritérium „Plán organizace výstavby“, které má váhu 40 %, je definováno velmi vágně a ponechává tak členům hodnotící komise naprostou libovůli při přiřazování počtu bodů. Formulace požadavků zadavatele v tomto hodnotícím kritériu neumožňují uchazečům učinit si konkrétní představu o tom, jak budou jednotlivé parametry nabídek hodnoceny. Navrhovatel v tomto spatřuje velmi podstatné porušení zásady transparentnosti uvedené v § 6 zákona.

15.  Vzhledem k uvedenému navrhovatel navrhuje, aby Úřad vydal předběžné opatření, kterým zakáže zadavateli uzavřít smlouvu a dále aby Úřad zrušil zadávací řízení.

16.  Vyjádření zadavatele k návrhu Úřad obdržel dne 25. 10. 2010. Ve svém vyjádření zadavatel uvádí, že lhůta pro podání nabídek byla stanovena v souladu se zákonem. Stanovená lhůta překročila minimální lhůtu pro podání nabídek stanovenou zákonem pro nadlimitní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení. Potenciálním dodavatelům technologie bylo předem zřejmé, že veřejná zakázka bude zadávána, protože zadávací řízení na dodavatele stavební části metra a vlastní realizace stavby již proběhli. Dále zadavatel včas avizoval svůj záměr uveřejněním pravidelného předběžného oznámení v informačním systému o veřejných zakázkách a ve věstníku Evropské unie.

17.  Zadavatel se dále domnívá, že umožnil všem dodavatelům standardní přístup k zadávací dokumentaci. Zadavatel může požadovat pouze úhradu nákladů spojených s reprodukcí zadávací dokumentace, nákladů balného a poštovného. Vzhledem k tomu, že díl 2 zadávací dokumentace je projektová dokumentace pro výběr zhotovitele, požádal zadavatel úhradu nákladů za její reprodukci. Výše nákladu na vyhotovení jednoho tisku projektové dokumentace pro výběr zhotovitele činila pro zadavatele 94 588 Kč bez DPH, tj. 113 505,60 Kč s DPH. Zadavatel tedy požadoval pouze uhrazení nákladů, které mu vznikly za reprodukci projektové dokumentace pro výběr zhotovitele.

18.  Zadavatel dále uvádí, že zvolil přiměřená kvalifikační kritéria.  Výše obratu byla zadavatelem stanovena s ohledem na rozsah a složitost veřejné zakázky s tím, že zadavatel požadoval silného a finančně konsolidovaného dodavatele. Zároveň nedochází k omezení počtu subjektů vzhledem k tomu, že dodavatelé, kteří požadované parametry nenaplňují, mají možnost podat společnou nabídku s jiným dodavatelem, kde by se jejich obraty sčítaly. V této souvislosti zadavatel zmiňuje rozhodnutí Úřadu S214/2008, ve kterém je uvedeno, že roční obrat uchazeče, který předpokládanou cenu veřejné zakázky přesahuje více než dvacetkrát, je již nutné označit za nepřiměřený. Zadavatel doplňuje, že naprostá většina prací bude realizována během 2 let a tedy poměr mezi požadovaným obratem a hodnotou veřejné zakázky není ve skutečnosti desetinásobek, jak uvádí navrhovatel, ale reálně pětinásobek.

19.  K požadavku úvěrového zatížení a rentability vlastního kapitálu zadavatel uvádí, že tyto hranice stanovil ve výši obecně doporučované v ekonomických kruzích pro ekonomicky zdatného a konsolidovaného dodavatele. Ukazatel ROE ve výši 15 % je možné považovat za standardní s přihlédnutím k výsledkům, které běžně dosahují firmy nad 100 zaměstnanců v tomto segmentu, kde průměrný ukazatel rentability vlastního kapitálu dosahoval ve statisticky zjištěných obdobích hodnot 19 % až 23 %. K úvěrovému zatížení zadavatel uvádí, že omezením jeho výše jednoznačně definoval svůj záměr realizovat tento významný projekt dodavatelem, který není „přeúvěrovaný“, a tedy zatížený zvýšenými finančními náklady z tohoto titulu.

20.  Dále se zadavatel vyjadřuje ke kvalifikačnímu požadavku na průměrný roční počet zaměstnanců dodavatele. Tento požadavek byl podle zadavatele stanoven tak, aby s ohledem na složitost a rozsah veřejné zakázky nediskriminoval potenciální dodavatele a tak, aby nastavil rovné podmínky pro všechny dodavatele s tím, že tito musí mít všechny technické předpoklady pro zdárné a včasné dokončení díla. Zadavatel nevylučuje, aby uchazeč, který požadované parametry nenaplnil, podal společnou nabídku s jiným dodavatelem, kde by se jejich počty zaměstnanců sčítaly. Nasazení pracovníků na realizaci stavby nebude rovnoměrné a odpovídá potřebám podle harmonogramu prací. Při plném rozvinutí prací se dá očekávat, že na veřejné zakázce se bude podílet cca 450 pracovníků dodavatele. Dodavatel musí mít kromě těchto pracovníků další odborný personál zajišťující chod společnosti jako celku bez ohledu jen na tuto zakázku.

21.  Zadavatel považuje dále svůj požadavek, aby ve vedení týmu dodavatele byli pracovníci, kteří mají zkušenosti s řízením staveb na straně dodavatele, jako zcela oprávněný. Toto postavení má svá specifika a nelze jej zastoupit praxí na straně investora. Úloha řízení na straně investora je podstatně odlišná. Počet členů odborného týmu byl zadavatelem zvolen tak, aby pokryl všechny požadované odbornosti.

22.  K oprávněnosti požadavku na předložení certifikátů ISO 9001, 14001 a 27001 zadavatel uvádí následující. Norma ČSN EN ISO 9001 specifikuje požadavky na systém managementu jakosti a dodavatel certifikací svého systému řízení jakosti podle uvedeného standardu prokazuje svoji schopnost trvale poskytovat produkty, které splňují požadavky zákazníka a příslušné požadavky právních předpisů. Zadavatel považuje za odůvodněné s ohledem na předmět veřejné zakázky požadovat, aby dodavatelé doložili, že existuje vysoká záruka kvality jejich služeb. K certifikátu ISO 14001 zadavatel uvádí, že nemůže souhlasit s tvrzením navrhovatele, že požadavek na předložení certifikátu řízení z hlediska ochrany životního prostředí je diskriminující, když zadavatel pouze využil svého práva požadovat příslušný certifikát v souladu se zákonem. K požadavku doložení normy ISO 27001 zadavatel uvádí, že se jedná o mezinárodní standard definující požadavky na systém managementu bezpečnosti informací. Požadavek byl stanoven s ohledem na snížení rizik únikem či zneužitím důvěrných informací u dodavatele ve vztahu k možným teroristickým hrozbám. Technologická část zahrnuje řadu důležitých systémů metra jako např. energetickou páteřní napájecí síť, systém řízení jízd vlaků, systém řízení vzduchotechniky, zabezpečení jízd vlaků. Při úniku těchto informací u dodavatele může důvodně hrozit jejich zneužití a tím ohrožení bezpečnosti cestující veřejnosti. Předmětem veřejné zakázky jsou stavebně montážní práce, a proto zadavatel považuje za oprávněné požadovat certifikaci dodavatele pro oblast provádění staveb dopravních, inženýrských, pozemních a podzemních. Zároveň zadavatel nevyloučil možnost použití jiných certifikací, než těch, které byly specifikovány v zadávací dokumentaci.

23.  K napadanému způsobu stanovení dílčích hodnotících kritérií zadavatel uvádí, že tato kritéria stanovil transparentním způsobem. Zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci následující dílčí hodnotící kritéria: „Výše nabídkové ceny v Kč bez DPH“ s váhou 50 %, „Plán organizace výstavby“ s váhou 40 % a „Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s termínem dokončení díla vyjádřená v Kč“ s váhou 10 %. Z uvedeného podle zadavatele vyplývá, že nabídková cena je nejdůležitějším kritériem a plán organizace výstavby podtrhuje rozsah a složitost veřejné zakázky. Požadavkem zadavatele je zajistit bezpečně kvalitní dílo v relativně krátké době a minimalizovat dopady na životní prostředí v průběhu výstavby. Zásadní a nezbytnou částí této kapitoly nabídky je stanovení předběžného časového průběhu výstavby, uvedení orientačních lhůt výstavby, přehled rozhodujících dílčích termínů, vzájemných návazností činností v průběhu realizace a koordinace technologické části s již probíhající realizací stavební části díla. Ve fázi výběrového řízení je pro zadavatele toto dílčí hodnotící kritérium po nabídkové ceně zcela rozhodující. S ohledem na důležitost tohoto dílčího hodnotícího kritéria byla stanovena jeho procentní váha. V rámci posouzení dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ bude zadavatel hodnotit kvalitu naplnění čtyř konkrétních zadaných parametrů uvedených v zadávací dokumentaci. Tyto parametry z pohledu zadavatele zásadně determinují vlastní průběh provádění stavby i její výslednou kvalitu. Zadavatel v tabulce u každého jednotlivého parametru zároveň stanovil, které konkrétní aspekty budou předmětem hodnocení.

24.  Zadavatel je s ohledem na uvedené toho názoru, že postupoval v souladu se zákonem a navrhuje, aby byly návrhy navrhovatele na vydání předběžného opatření a na zrušení zadávacího řízení zamítnuty.

25.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

zadavatel,

navrhovatel, a

vybraný uchazeč.

26.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č.j. ÚOHS-S407/2010/VZ-16583/2010/520/DŘí ze dne 5. 11. 2010. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S407/2010/VZ-16576/2010/520/DŘí ze dne 4. 11. 2010 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad stanovil zadavateli lhůtu k zaslání zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce.

27.  Rozhodnutím o předběžném opatření č.j. ÚOHS-S407/2010/VZ-16592/2010/520/DŘí ze dne 4. 11. 2010 Úřad zakázal zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.

28.  Dne 11. 11. 2010 Úřad obdržel od zadavatele požadovanou zadávací dokumentaci.

29.  Dne 16. 11. 2010 navrhovatel zaslal své stanovisko k vyjádření zadavatele ze dne 21. 10. 2010, ve kterém uvádí, že zadavatel pouze opakuje tvrzení, která již uvedl ve svém rozhodnutí o námitkách a neuvádí žádné nové skutečnosti. Navrhovatel upozorňuje Úřad na časový rozměr postupu zadavatele. K realizaci předmětu veřejné zakázky má podle záměru zadavatele docházet prakticky až v letech 2013 až 2014. Je tedy s podivem, že vyhlášení zadávacího řízení bylo provedeno narychlo před uskutečněním komunálních voleb, zejména že byla stanovena neúměrně krátká lhůta přípravy nabídek.

30.  Dne 22. 11. 2010 podal zadavatel rozklad proti rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S407/2010/VZ-16592/2010/520/DŘí ze dne 4. 11. 2010 o vydání předběžného opatření, kterým uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

31.  Rozhodnutím ze dne 29. 11. 2010 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče. Usnesením č. j. ÚOHS-S407/2010/VZ-18240/2010/520/DŘí ze dne 6. 12. 2010 Úřad rozhodl o tom, že vybraný uchazeč je účastníkem správního řízení. Současně tímto usnesením stanovil vybranému uchazeči lhůtu, v níž je oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko v řízení a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

32.  Usnesením č. j. ÚOHS-S407/2010/VZ-18237/2010/520/DŘí ze dne 6. 12. 2010 byla stanovena účastníkům řízení lhůta, ve které se mohli vyjádřit k rozkladu zadavatele.

33.  Úřad dne 23. 12. 2010 obdržel vyjádření vybraného uchazeče k návrhu, ve kterém uvádí, že délka lhůty pro podání nabídek se zdá jako dostačující. Veřejná zakázka byla oznámena dopředu formou pravidelného předběžného oznámení, z něhož se vybraný uchazeč o veřejné zakázce dozvěděl a započal s přípravou nabídky. Položky rozpočtu nabídky se do značné míry opakovaly, proto byl výpočet nabídkové ceny a harmonogramu organizace výstavby v konečné fázi přípravy spíše rutinní. Po zjištění pravidelného předběžného oznámení byl vybraný uchazeč schopen odhadnout rozsah, povahu a náročnost prací. K poskytnutí zadávací dokumentace vybraný uchazeč uvádí, že mu byla poskytnuta v tištěné podobě. Ohledně výše nákladů za zadávací dokumentaci se vybraný uchazeč nedomnívá, že by její výše měla mít dopad na výběr dodavatele anebo by měla odradit tržní subjekty od účasti v zadávacím řízení s předpokládanou hodnotou 3,3 mld. Kč.

34.  Ke kvalifikačním předpokladům vybraný uchazeč uvádí, že se jedná o veřejnou zakázku vysoké společenské důležitosti, na zhotovitele jsou kladeny vysoké personální a technologické požadavky a případná prodlení by měla za následek ztráty řádově v milionech korun za den oddálení provozu a ztížení dopravní obslužnosti v hlavním městě. K technickým požadavkům uvádí, že plán organizace výstavby v nabídce vybraného uchazeče předpokládá v některých ukončovacích obdobích stavební zátěž až 600 až 700 zaměstnanců na stavbě. Z toho důvodu považuje vybraný uchazeč požadavek 1000 zaměstnanců, z toho 200 se zkušenostmi s podzemním stavitelstvím, za přiměřený. Stavba technologické části bude probíhat současně s realizací stavební části veřejné zakázky, proto má vybraný uchazeč za to, že požadavek na ISO 9001 a ISO 14001 pro pozemní a podzemní stavby je důvodný. U požadavku na certifikát ISO 27001 má vybraný uchazeč za to, že byl požadován z důvodu ochranných a bezpečnostních systémů metra, se kterými přijde dodavatel do styku při realizaci veřejné zakázky.

35.  Usnesením č. j. ÚOHS-S407/2010/VZ-4100/2011/520/DŘí ze dne 14. 3. 2011 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k zaslání části 2, dílu 1 zadávací dokumentace a k zaslání dokladů prokazujících, že náklady na vyhotovení jednoho výtisku projektové dokumentace činily 113 505,60 Kč s DPH.

36.  Vyjádření zadavatele Úřad obdržel dne 22. 3. 2011. Jako přílohu zadavatel zaslal přílohu č. 1 ke smlouvě mezi zadavatelem a společností METROPROJEKT Praha a. s., která obsahuje ceny plánografických prací sloužící jako podklad pro stanovení ceny za projektovou dokumentaci. Dále zadavatel zasílá podrobný rozpis ceny jednoho paré projektové dokumentace.

37.  Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání šetřené veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Postavení zadavatele

38.  Vzhledem k níže řešeným otázkám posouzení souladu postupu zadavatele se zákonem, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí, má Úřad za vhodné vyjádřit se nejprve k postavení zadavatele v šetřeném zadávacím řízení.

39.  Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

40.  Za potřebu veřejného zájmu je třeba s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“) považovat takovou potřebu, která je spojena s obecným zájmem nad jejím výkonem a kterou se stát rozhodne uspokojovat sám nebo si nad jejím uspokojováním ponechá rozhodující vliv (např. rozsudek ESD C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV ze dne 10. 11. 1998). Mezi takové potřeby je obecně, a to i v odborné literatuře, řazeno mimo jiné i provozování veřejné dopravy.

41.  Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že jediným akcionářem zadavatele je hlavní město Praha. Veřejný zadavatel hlavní město Praha je tak stoprocentním vlastníkem zadavatele.

42.  V této souvislosti Úřad dále odkazuje na znění § 16 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Zde se uvádí, že (citace) „Hlavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, …“

43.  S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel naplňuje obě podmínky stanovené v § 2 odst. 2 písm. d) zákona a je veřejným zadavatelem podle tohoto ustanovení zákona.

44.  Podle § 2 odst. 7 zákona vykonává-li veřejný zadavatel jednu či více relevantních činností podle § 4 zákona, platí pro něj ustanovení zákona vztahující se na sektorového zadavatele za předpokladu, že veřejná zakázka má být zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti veřejného zadavatele.

45.  Podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona se relevantní činností rozumí i činnost související s poskytováním či provozováním dopravních sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti drážní, tramvajové, trolejbusové nebo lanové dopravy a provozování veřejné autobusové dopravy.

46.  Jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku, kromě jiného je předmětem podnikání zadavatele „provozování tramvajové dráhy, speciální dráhy (metro) a lanové dráhy a provozování drážní dopravy v hlavním městě Praze“. Úřad tedy konstatuje, že uvedený předmět podnikání naplňuje definici relevantní činnosti podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona.

47.  V šetřeném případě je předmětem veřejné zakázky výstavba metra V.A (Dejvická-Motol) − technologická část. Ve vztahu k předmětu veřejné zakázky Úřad tedy konstatuje, že veřejná zakázka je zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti veřejného zadavatele, a proto se v souladu s § 2 odst. 7 zákona pro posouzení postupu zadavatele v šetřeném případě použijí ustanovení zákona vztahující se na sektorové zadavatele.

Stanovení lhůty pro podání nabídek

48.  Ustanovení § 41 odst. 1 zákona uvádí, že lhůty určené sektorovým zadavatelem musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky.

49.  Podle ustanovení § 41 odst. 3 zákona lhůta pro podání nabídek u nadlimitní veřejné zakázky nesmí být v otevřeném řízení kratší než 52 dny.

50.  Podle ustanovení § 42 odst. 2 zákona pokud je informace o zahájení zadávacího řízení odeslána elektronickými prostředky (§ 149 zákona), je sektorový zadavatel oprávněn zkrátit o 7 dnů lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení, lhůtu pro podání žádostí o účast v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním nebo lhůtu pro potvrzení zájmu o účast.

51.  Ustanovení § 42 odst. 1 zákona uvádí, že pokud sektorový zadavatel uveřejnil pravidelné předběžné oznámení podle § 87 zákona a pokud bylo toto pravidelné předběžné oznámení odesláno k uveřejnění či bylo odesláno oznámení o uveřejnění pravidelného předběžného oznámení na profilu sektorového zadavatele k uveřejnění ve lhůtě ne kratší než 52 dny a ne delší než 12 měsíců před odesláním oznámení otevřeného řízení, může sektorový zadavatel při splnění podmínek pro uveřejňování podle § 146 odst. 3 věty druhé zkrátit lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení u nadlimitních veřejných zakázek na 36 dnů a pokud z objektivních důvodů nelze stanovit tuto lhůtu až na 22 dny.

52.  Lhůty podle § 41 odst. 7 zákona začínají běžet dnem následujícím po dni odeslání příslušného oznámení či výzvy.

53.  V předmětném zadávacím řízení bylo oznámení o zahájení zadávacího řízení odesláno k uveřejnění v informačním systému o veřejných zakázkách dne 27. 7. 2010. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 20. 9. 2010 do 9.00, její délka tedy byla 54 dnů a 9 hodin. Vzhledem k tomu, že oznámení o zahájení předmětného zadávacího řízení bylo odesláno elektronickými prostředky do informačního systému o veřejných zakázkách, bylo možné zákonem stanovenou minimální lhůtu pro podání nabídek zkrátit o 7 dnů. Zákonem stanovená minimální lhůta pro podání nabídek tedy v předmětném zadávacím řízení činila 45 dnů. Zadavatel při stanovení lhůty pro podání nabídek její zákonnou minimální úroveň překročil tedy o 9 dnů a 9 hodin.

54.  Pravidelné předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění v informačním systému o veřejných zakázkách dne 21. 6. 2010. Odeslání oznámení otevřeného řízení bylo uskutečněno dne 27. 7. 2010. Pravidelné předběžné oznámení tedy nebylo odesláno ve lhůtě alespoň 52 dnů před odesláním oznámení o zakázce, jak požaduje ustanovení § 42 odst. 1 zákona. Nejedná se tedy o pravidelné předběžné oznámení, které umožňuje zadavateli zkrátit lhůtu pro podání nabídek na 36 dnů.

55.  Přesto však, skutečnost, že pravidelné předběžné oznámení bylo odesláno a uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách, je možno zohlednit při posuzování přiměřenosti zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek. Úřad tedy při posouzení zákonnosti postupu zadavatele při stanovení lhůty pro podání nabídek zohlednil skutečnost, že tato lhůta byla v předmětném zadávacím řízení stanovena o více jak 9 dnů delší, než je minimální zákonný požadavek na její délku a dále skutečnost, že zadavatel odeslal a zveřejnil pravidelné předběžné oznámení (byť se nejedná o pravidelné předběžné oznámení, které umožňuje zkrátit lhůtu pro podání nabídek).

56.  K podpoře výše uvedeného názoru lze uvést rovněž skutečnost, že předmětné veřejné zakázce předcházelo zadávací řízení, jehož předmětem byla stavební části metra V. A. Dejvická – Motol, a které bylo ukončeno v lednu 2010 oznámením o zadání veřejné zakázky, které bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 15. 1. 2010 pod evidenčním číslem 60027927, a po jehož ukončení musela následovat předmětná veřejná zakázka týkající se dodávky technologické části, a subjekty s adekvátními zkušenostmi z této oblasti tedy měly dostatečně dopředu avizován úmysl zadavatele předmětnou veřejnou zakázku zadat.

57.  Uvedený závěr Úřadu lze opřít dále o skutečnost, že v takto stanovené lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel nabídky od čtyř uchazečů. Tento počet nevzbuzuje pochybnosti o případném omezení volné soutěže ze strany zadavatele stanovením lhůty pro podání nabídek, která by neodpovídala předmětu veřejné zakázky.

58.  S ohledem na uvedené Úřad konstatuje, že lhůta pro podání nabídek byla v předmětném zadávacím řízení stanovena v souladu s § 41 zákona.

Úhrada nákladů za poskytnutí zadávací dokumentace

59.  Podle ustanovení § 48 odst. 4 zákona si zadavatel může v zadávacích podmínkách vyhradit právo požadovat úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím zadávací dokumentace. V takovém případě uvede v zadávacích podmínkách výši nákladů na reprodukci zadávací dokumentace, nákladů na balné a poštovné a současně stanoví platební podmínky související s poskytnutím zadávací dokumentace. Zadavatel však nesmí požadovat úhradu těchto nákladů přesahující obvyklé náklady.

60.  Ve vyjádření ze dne 21. 3. 2011 zadavatel uvádí, že příloha smlouvy uzavřené mezi ním a společností METROPROJEKT Praha a. s., která obsahuje ceny plánografických prací, složila jako podklad pro stanovení ceny za projektovou dokumentaci. Tato příloha byla Úřadu zaslána spolu s vyjádřením zadavatele. Současně zadavatel Úřadu zaslal podrobný rozpis ceny jednoho paré projektové dokumentace. Z tohoto popisu vyplývá, že projektová dokumentace byla tvořena 39 tvrdými deskami po 25 Kč za jednotku, 63 deskami měkkými po 10 Kč za jednotku, 4 kroužkovými vazbami do 45 listů po 70 Kč za jednotku, 1 kroužkovou vazbou nad 45 listů po 100 Kč za jednotku, 3 lištami vazby po 30 Kč za jednotku, 6227 listů jednostranné kopie po 2 Kč za jednotku, 118 listy oboustranné kopie po 3 Kč za jednotku, 59 listy do A3 barevné kopie po 35 Kč za jednotku, 3 listy oboustranné barevné kopie po 45 Kč za jednotku, 34 plotrů pro černobílou kopii po 25 Kč za jednotku, 490 plotrů pro barevnou kopii po 50 Kč za jednotku, 3994 listů velkoformátových kopií po 7,50 Kč za jednotku a 74 hodin práce po 300 Kč za hodinu.

61.  V součtu výše uvedené činí 94 588 Kč bez DPH za vytvoření jednoho paré projektové dokumentace, což je 113 505,60 Kč s DPH, kteroužto částku požadoval zadavatel v předmětném zadávacím řízení jako úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím zadávací dokumentace.

62.  Vzhledem k uvedenému Úřad konstatuje, že požadavek zadavatele na uhrazení částky 113 505,60 Kč s DPH za poskytnutí zadávací dokumentace byl stanoven v souladu s § 48 odst. 4 zákona.

Stanovení minimální úrovně kvalifikačních předpokladů

63.  Podle ustanovení § 63 odst. 1 zákona je sektorový zadavatel oprávněn stanovit jakékoliv objektivní požadavky, které umožňují objektivní posouzení kvalifikace dodavatele.

64.  Ustanovení § 63 odst. 4 zákona uvádí, že sektorový zadavatel vymezí rozsah informací a dokladů v rámci požadované kvalifikace s ohledem na druh, rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky.

65.  V bodu 11.3 „Přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „ke splnění kvalifikace požaduje předložení přehledu průměrného ročního počtu zaměstnanců uchazeče či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců uchazeče nebo osob v obdobném postavení za poslední tři roky. Uchazeč předloží shora požadovaný přehled ve formě čestného prohlášení, přičemž toto nesmí být učiněno s datem starším, než je datum oznámení veřejné zakázky.  Zadavatel přitom stanoví, že průměrný počet shora vymezených osob musí ve všech sledovaných letech činit alespoň 1000 osob a z toho alespoň 200 osob plnilo zakázky v oblasti podzemních staveb.“

66.  Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 21. 10. 2010 uvádí, že „pro realizaci zakázky takového rozsahu a složitosti, s nároky na orientaci pracovníků v podzemí je nezbytné nastavit kvalifikační kritéria tak, aby zadavatel měl jistotu, že dodavatel disponuje dostatečným aparátem nezbytným pro realizaci veřejné zakázky. Nasazení pracovníků na realizaci stavby nebude rovnoměrné a odpovídá potřebám podle harmonogramu prací. Při plném rozvinutí prací se dá očekávat, že na veřejné zakázce se bude podílet cca 450 pracovníků dodavatele. Dodavatel musí mít kromě těchto pracovníků další odborný personál zajišťující chod společnosti jako celku bez ohledu jen na tuto zakázku, tzn., že musí zajistit přípravu nabídek pro další potenciální stavby, vést účetnictví, právní služby atd. Ve vztahu k rozsahu činností dodavatele se domníváme, že požadovaný celkový počet zaměstnanců 1000 osob je přiměřený.“

67.  Účelem stanovení „technických“ kvalifikačních předpokladů je zajištění, aby byla veřejná zakázka plněna dodavatelem, který k tomu má určitou technickou způsobilost, tj. bude k jejímu plnění mít potřebné odborné a materiální předpoklady (pojem „technické“ je v této souvislosti dán do uvozovek z důvodu, že se jedná o sektorového zadavatele, který toto pojmové rozdělení kvalifikačních předpokladů nemá v zákoně upraveno, jako je tomu u zadavatele veřejného; přesto však tento pojem lze analogicky použít). Pokud vycházíme z formulace technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 zákona, tak lze říci, že jsou formulovány způsobem, který zajišťuje jejich přímou vázanost na realizovanou veřejnou zakázku, resp. zadavatel je při jejich stanovení vázán předmětem dané veřejné zakázky. Tato charakteristika technických kvalifikačních předpokladů je určitým způsobem modifikována u požadavku na doložení „přehledu průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky“, který svou formulací umožňuje zadavateli stanovit tento kvalifikační předpoklad způsobem, který vypovídá (kromě technické a odborné vybavenosti k samotnému plnění předmětu dané veřejné zakázky) rovněž o zkušenosti, stabilitě a spolehlivosti potenciálního vybraného uchazeče.

68.  Z povahy těchto žádaných charakteristik dodavatele vyplývá, že předmětný technický kvalifikační předpoklad nelze výlučně vztahovat k povaze předmětu zadávané veřejné zakázky. Zadavatel je i v tomto případě vázán požadavkem ustanovení § 63 odst. 4 zákona. Avšak aby byl smysl stanovení tohoto technického kvalifikačního předpokladu naplněn, je možné při vymezení jeho minimální úrovně do stanovené hraniční hodnoty zahrnout rovněž faktory (stabilita a spolehlivost dodavatele), které s druhem, rozsahem a složitostí předmětu plnění zadávané veřejné zakázky souvisí spíše zprostředkovaně.

69.  Zadavateli nelze upírat právo na stanovení technických kvalifikačních předpokladů, které budou zaručovat bezproblémovou, kvalitní a včasnou realizaci veřejné zakázky. Zárukou pro takovou realizace předmětu veřejné zakázky je dodavatel, jehož existence a fungování nebude výlučně vázáno na plnění předmětné veřejné zakázky, tj. že dodavatel veškeré své zdroje a prostředky nebude používat pouze a jenom na plnění této veřejné zakázky. Tuto charakteristiku naplňuje dodavatel, který je schopen realizovat předměty plnění u několika veřejných zakázek souběžně. Ve vztahu k předmětnému kvalifikačnímu předpokladu jde tedy o požadavek na dispozici s dostatečným počtem zaměstnanců pro plnění několika obdobných veřejných zakázek najednou, což představuje z hlediska personálního zajištění realizace předmětu dané veřejné zakázky záruku, že nebude docházet k realizačním prodlevám.

70.  Pokud tedy zadavatel v předmětné veřejné zakázce požadoval 1000 zaměstnanců, z toho aby alespoň 200 osob plnilo veřejné zakázky v oblasti pozemních staveb, což při předpokladu max. 450 zaměstnanců realizujících předmětnou veřejnou zakázku při plném rozvinutí prací, představuje cca 2, 2 násobek potřebného počtu zaměstnanců, lze tento požadavek ve světle výše uvedeného považovat za oprávněný, tj. odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

71.  Dále zadavatel v zadávací dokumentaci v bodu 10.3 „Údaje o celkovém obratu uchazeče“ stanovil, že „požaduje předložení údajů o celkovém obratu dodavatele a obratu uchazeče za technologické práce a dodávky za poslední 3 účetní období. Zadavatel v této souvislosti dále stanoví, že ke splnění kvalifikace požaduje, aby uchazeč prokázal, že celkový roční obrat uchazeče v každém roce v posledních třech účetních obdobích byl minimálně 7 mld. Kč, a roční obrat uchazeče za technologické práce a dodávky v každém roce v posledních třech účetních obdobích byl minimálně 1,5 mld. Kč.“

72.  V bodě 10.4 „Prokázání dalších ekonomických a finančních předpokladů“ zadávací dokumentace je jako kvalifikační předpoklad uvedeno „prokázání efektivnosti hospodaření“. Uchazeč prokáže tento kvalifikační předpoklad prostřednictvím ukazatele ROE (rentabilita vl. kapitálu = hospodářský výsledek za účetní období/vlastní kapitál), kdy hodnota tohoto ukazatele za poslední tři po sobě jdoucí ukončená účetní období prokázané úředně ověřenou účetní závěrkou neklesne pod hodnotu stanovenou indexem 0,15.

73.  V uvedeném bodě zadávací dokumentace je dále jako kvalifikační předpoklad uvedeno „prokázání finanční stability a soběstačnosti prostřednicím ukazatele úvěrového zatížení“. Uchazeč prokáže tento kvalifikační předpoklad prostřednictvím ukazatele úvěrového zatížení (výše bankovních úvěrů/celková pasiva), kdy hodnota tohoto poměru za poslední tři po sobě jdoucí ukončená účetní období prokázané úředně ověřenou účetní závěrkou nepřevýší hodnotu stanovenou indexem 0,05.

74.  Ke kvalifikačním požadavkům zadavatele týkajícím se výše obratu, efektivnosti hospodaření a úvěrového zatížení Úřad uvádí následující.

75.  Sektorový zadavatel podle § 63 odst. 1 zákona je oprávněn stanovit jakékoliv objektivní požadavky, které umožňují objektivní posouzení kvalifikace dodavatele. Stejně jako v případě výše uvedeného kvalifikačního předpokladu týkajícího se průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele i v předmětných kvalifikačních požadavcích nelze při posuzování stanovené míry pohlížet výlučně na předmět veřejné zakázky. Svou podstatou se jedná o kvalifikační předpoklady, jejichž splnění ze strany dodavatele vypovídá nejen o jeho schopnosti plnit veřejnou zakázku, ale současně i o jeho ve stanoveném časovém úseku prověřeném postavení na trhu jako o subjektu silném, stabilním a spolehlivém. Úřad v této části odůvodnění odkazuje na odstavce 67 až 69 tohoto rozhodnutí, neboť argumentace v nich obsažená je obdobně aplikovatelná i na kvalifikační předpoklady týkající se výše obratu, efektivnosti hospodaření a úvěrového zatížení.

76.  K případnému omezení hospodářské soutěže stanovením nepřiměřeně přísných kvalifikačních předpokladů Úřad doplňuje, že předmětné kvalifikační předpoklady v zadávacím řízení splnili čtyři dodavatelé, přičemž tento počet je natolik vysoký (s ohledem na náročnost realizace veřejné zakázky a značnou výši její předpokládané hodnoty), že nevyvolává podezření na narušení volné soutěže.

77.  Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že neshledal v postupu zadavatele při stanovení kvalifikačních předpokladů týkajících se průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele, výše obratu, efektivnosti hospodaření a úvěrového zatížení dodavatele, pochybení.

Požadavek na doložení certifikátů

78.  V bodu 11. 4 „Certifikát systému řízení jakosti“ zadávací dokumentace zadavatel požadoval předložení certifikátu řízení jakosti vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou. Dodavatel doloží certifikáty řady ISO 9001:2001 prokazující, že je certifikován pro oblast provádění dopravních, inženýrských, pozemních, podzemních.

79.  V bodu 11. 5 „Opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí“ zadávací dokumentace dále zadavatel požadoval předložení dokladu o registraci v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí. Dodavatel prokáže kvalifikační předpoklad předložení dokladu o registraci v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) nebo certifikátu řízení z hlediska ochrany životního prostředí (řady ISO 14000) vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou. Dodavatel doloží certifikát řady ISO 14001:2005 prokazující, že je certifikován pro oblast provádění staveb dopravních, inženýrských, pozemních, podzemních.

80.  V bodu 9. 3. 3 zadávací dokumentace zadavatel požaduje, aby dodavatel prokázal, že má nesledující oprávnění: Provádění staveb vč. jejich změn a odstraňování; Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, elektrických a telekomunikačních zařízení; Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení; Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu. Zadavatel požadoval doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů. Zadavatel požaduje, aby dodavatel prokázal tento kvalifikační předpoklad předložením kromě jiného také certifikátem ISO 27001:2006.

81.  K uvedenému Úřad uvádí, že předmětem veřejné zakázky je podle bodu 4.2 zadávací dokumentace „Stavebně montážní práce“, CPV kód 45300000-0. V bodu II.1.2) oznámení o zakázce je uvedeno, že se jedná kromě jiného o veřejnou zakázku na stavební práce. Rovněž v tabulce „Rekapitulace nabídkové ceny (v Kč bez DPH), která byla součástí zadávací dokumentace, je jedna z položek označena jako „cena za realizaci dokončené stavby“. Jako klíčoví členové realizačního týmu dodavatele jsou v bodu 11.2 zadávací dokumentace uvedeni: hlavní manažer stavby, hlavní stavbyvedoucí, zástupce hlavního stavbyvedoucího. Rovněž z položkového rozpočtu vyplývá, že kromě dodávky jednotlivých požadovaných technologických zařízení, jsou jeho součástí rovněž stavební práce. Pokud tedy zadavatel výše uvedené certifikáty požadoval pro oblast provádění staveb, odpovídal tento požadavek předmětu veřejné zakázky.

82.  K požadavku doložení certifikátu ISO 27001:2006 Úřad uvádí, že se jedná o normu definující požadavky na systém managementu bezpečnosti informací. Úřad při posouzení oprávněnosti tohoto požadavku přihlédl k vyjádření zadavatele ze dne 21. 10. 2010, kde uvádí, že „požadavek byl stanoven s ohledem na snížení rizik únikem či zneužitím důvěrných informací u dodavatele ve vztahu k možným teroristickým hrozbám. Technologická část zahrnuje řadu důležitých systémů metra jako např. energetickou pátěřní napájecí síť, systém řízení jízd vlaků, systém řízení vzduchotechniky, zabezpečení jízd vlaků. Při úniku těchto informací u dodavatele může důvodně hrozit jejich zneužití a tím ohrožení bezpečnosti cestující veřejnosti.“ Uvedené tvrzení zadavatele se s ohledem na předmět veřejné zakázky, resp. s ohledem na to, čemu bude výsledek realizace předmětu veřejné zakázky sloužit, tj. přeprava cestujících v metru, jeví jako opodstatněné a Úřad tedy konstatuje, že uvedený požadavek zadavatele lze považovat za oprávněný a tedy stanovený v souladu s § 63 odst. 1 a 4 zákona.

Požadavek na klíčové členy dodavatele

83.  Podle ustanovení § 63 odst. 1 zákona je sektorový zadavatel oprávněn stanovit jakékoliv objektivní požadavky, které umožňují objektivní posouzení kvalifikace dodavatele.

84.  Ustanovení § 63 odst. 4 zákona uvádí, že sektorový zadavatel vymezí rozsah informací a dokladů v rámci požadované kvalifikace s ohledem na druh, rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky.

85.  Podle ustanovení § 69 odst. 2 zákona dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.

86.  V bodu 11.2 „Osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci“ zadávací dokumentace zadavatel požadoval předložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za provádění prací, které jsou předmětem veřejné zakázky. Zadavatel poté v zadávací dokumentaci uvedl 9 klíčových členů dodavatele spolu s požadavky, které musejí splňovat. Dále je v tomto bodě zadávací dokumentace stanoveno, že žádný z klíčových členů týmu navrhovaný v nabídce se nesmí podílet na žádné jiné nabídce předkládané pro toto zadávací řízení, musí být uveden jako klíčový člen týmu výhradně u jediného dodavatele. Odpovědí na dotaz ze dne 24. 8. 2010 poté zadavatel specifikoval, že požaduje, aby členové realizačního týmu dodavatele měli zkušenosti z řízení staveb na straně zhotovitele, nikoliv investora.

87.  K výše uvedenému Úřad uvádí, že je oprávněním sektorového zadavatele podle § 63 odst. 1 zákona stanovit kvalifikační předpoklad týkající se odborné způsobilosti a vzdělání osob, které se budou přímo podílet na realizaci předmětu veřejné zakázky. Výše uvedený požadavek zadavatele v předmětném zadávacím řízení je obdobou technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona u veřejného zadavatele. V tomto smyslu jej tedy nelze považovat za kvalifikační požadavek v rozporu se zákonem. Požadavek zadavatele, který spočíval v nemožnosti uvedených osob dodavatele současně vystupovat jako členové realizačního týmu v nabídce jiného dodavatele, zákonem výslovně upraven není. Pokud ovšem zadavatel požaduje, aby osoby podílející se přímo na realizaci veřejné zakázky u jednoho dodavatele současně nebyli osobami, které mají realizovat veřejnou zakázku u jiného dodavatele v rámci jednoho zadávacího řízení, lze takovou podmínku chápat jako naplnění požadavku zákona upraveného v ustanovení § 69 odst. 2 zákona. Rovněž podmínka zadavatele, že uvedené osoby budou disponovat potřebnými zkušenostmi získanými z řízení staveb na straně zhotovitele a nikoliv investora, je s ohledem na jejich případnou roli v procesu realizace předmětu veřejné zakázky, tj. zhotovení poptávaného díla, pochopitelná a oprávněná.

88.  Úřad vzhledem k uvedenému uvádí, že požadavek zadavatele uvedený v bodu 11.2 zadávací dokumentace byl stanoven v souladu se zákonem.

Stanovení dílčích hodnotících kritérií

89.  Ustanovení § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena.

90.  Podle ustanovení § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

91.  Ustanovení § 44 odst. 1 zákona uvádí, že zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

92.  V bodu 17 „Kritéria pro zadání veřejné zakázky a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je uvedeno, že základním hodnotícím kritériem je ekonomická výhodnost nabídky. Dílčí hodnotící kritéria byla stanovená následovně: „Výše nabídkové ceny bez DPH“ s vahou 50 %, „Plán organizace výstavby“ s vahou 40 % a „Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s termínem dokončení díla vyjádřená v Kč“ s vahou 10 %.

93.  Dále je v tomto bodu zadávací dokumentace uvedeno, že vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritérium „Plán organizace výstavby“ se skládá z více parametrů, určí se nejdříve hodnocení každého parametru. Pro jednotlivé parametry byly stanoveny tyto hodnoty:

a)  podrobný časový harmonogram − reálnost termínů, podrobnost postupu výstavby a členění technologických celků, soulad harmonogramu a cyklogramu, komplexnost, dopravní trasy, časové nároky na výluky z provozu (maximální počet bodů v rámci parametru: 40),

b)  dopad realizace stavby na okolí − způsob zajištění ochrany životního prostředí, obecná opatření a konkrétní řešení pro tuto zakázku, aplikace integrovaného systému řízení, směrnice environmentálního managementu, likvidace odpadů (maximální počet bodů v rámci parametru: 30),

c)  plán jakosti − organizační schéma řízení stavby, příručka jakosti pro gen. dodavatele technologických celků, plán jakosti pro přípravu a realizaci této zakázky (maximální počet bodů v rámci parametru: 15),

d)  způsob zajištění BOZP − systém managementu BOZP a PO, organizační schéma a vnitřní organizační směrnice, stanovení podmínek pro provádění této zakázky z hlediska BOZP, havarijní plán (maximální počet bodů v rámci parametru: 15).

94.  Pro hodnocení výše uvedených parametrů budou body v rámci parametrů přidělovány podle níže uvedeného klíče:

a)  Parametr splněn nad rámec minimálních potřeb veřejné zakázky, nadstandardně a k plné spokojenosti zadavatele (maximální počet bodu),

b)  Parametr splněn nad rámec minimálních potřeb veřejné zakázky, nadstandardně s určitou mírou výhrad (body přiděleny v rozmezí více než 0 bodů, ale méně než maximální počet bodů),

c)  Parametr splněn pouze na úrovni minimálních potřeb veřejné zakázky (0 bodů).

95.  V rámci odpovědi na dotaz ze dne 24. 8. 2010 zadavatel dále upřesnil způsob hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ následovně: V rámci posouzení dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ bude zadavatel hodnotit kvalitu naplnění čtyř konkrétních zadaných parametrů. Tyto parametry z pohledu zadavatele zásadně determinují vlastní průběh provádění stavby i její výslednou kvalitu. Naplnění potřeb zadavatele:

a)  naplnění minimálních potřeb: max. přípustná délka realizace díla vč. dodržení min. podrobností HMG a členění stavby z pohledu prokázání logických návazností bez dalších podrobností, základní certifikace a opatření obecného charakteru v oblasti ochrany ŽP, jakostí a zajištění BOZP dle minimálních požadavků zadávací dokumentace,

b)  naplnění standardních potřeb: kratší než max. přípustná délka realizace díla, předložení standardního HMG z hlediska jeho podrobností a členění stavby odpovídající běžné praxi pro tento typ a rozsah díla, definice základních požadavků na dopravní trasy vč. výluk z provozu a jejich přiměřenost, základní certifikace a opatření obecného charakteru vč. návrhu konkrétních opatření v oblasti ochrany ŽP, jakosti a zajištění BOZP v rozsahu přesahujícím min. požadavky zadávací dokumentace,

c)  naplnění nadstandardních potřeb (k plné spokojenosti zadavatele): výrazně kratší než max. přípustná délka realizace díla, předložení detailního HMG z hlediska jeho podrobností a členění stavby přesahující běžnou praxi pro tento typ a rozsah díla, bezvýhradný soulad a reálnost všech dokumentů, definice komplexních požadavků na dopravní trasy vč. výluk z provozu a jejich minimalizace, základní certifikace a opatření obecného charakteru vč. návrhu řešení v oblasti ochrany ŽP, jakosti a zajištění BOZP aplikovaném pro konkrétní staveniště v rozsahu výrazně přesahujícím min. požadavky zadávací dokumentace.

96.  Úřad k jednotlivým vahám dílčích hodnotících kritérií uvádí následující. Jak vyplývá z výše uvedených ustanovení, zákon umožňuje stanovení dvou základních hodnotících kritérií: nejnižší nabídková cena a ekonomická výhodnost nabídky. Zákonná úprava základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky představuje připuštění možnosti, že z hlediska hodnocení nabídek u určitého druhu veřejných zakázek existují i další rozhodující parametry, které mohou být pro zadavatele stejně důležité nebo důležitější než výše nabídkové ceny sama o sobě. Zákon v tomto případě (vzhledem k tomu, že obsahuje pouze demonstrativní výčet možných dílčích hodnotících kritérií) umožňuje zadavateli stanovit dílčí hodnotící kritéria podle své úvahy (s výjimkou zákonného požadavku, že nejnižší nabídková cena bude vždy jedním z těchto dílčích hodnotících kritérií). Současně zákon upravuje povinnost zadavatele těmto dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu. Bližší specifikace rozdělení jednotlivých vah v zákoně upravena není, neboť vzhledem k  množství variant v praxi poptávaných plnění a různorodých požadavků zadavatelů na jejich charakteristiku, to ani není možné. Je tedy pouze na zadavateli, které parametry nabídky považuje za natolik zásadní, že je učiní předmětem hodnocení a současně jaké váhy jednotlivým hodnotícím kritériím přidělí. Výše uvedené samozřejmě platí za předpokladu dodržení požadavku, aby se zvolená dílčí hodnotící kritéria vztahovala k nabízenému plnění veřejné zakázky.

97.  V předmětném zadávacím řízení zadavatel stanovil jako dílčí hodnotící kritéria „Výši nabídkové ceny bez DPH“ s vahou 50 %, „Plán organizace výstavby“ s vahou 40 % a „Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s termínem dokončení díla vyjádřená v Kč“ s vahou 10 %. Zadavatel tedy zvolil jednotlivá dílčí hodnotící kritéria včetně nejnižší nabídkové ceny, každému z těchto kritérií stanovil váhu a současně se tato kritéria vztahují k nabízenému plnění veřejné zakázky. Skutečnost, že dílčí hodnotící kritérium „Výše nabídkové ceny“ má stanovenu váhu (podle navrhovatele „pouze“) 50 % a další dvě dílčí hodnotící kritéria v součtu rovněž 50 %, představuje vyjádření zadavatelova zákonného oprávnění stanovit váhu dílčích hodnotících kritérií podle své úvahy a nelze tedy na tento jeho postup pohlížet jako na postup v rozporu se zákonem. Vzhledem k uvedenému tedy ani nelze, jak činí navrhovatel ve svém návrhu, porovnávat či kalkulovat rozdíly v nabídkových cenách ve vztahu k přiděleným bodům v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Výše nabídkové ceny“ ve vztahu k celkovému počtu bodů ze všech dílčích hodnotících kritérií. Zadavatel vyjádřil, že dílčí hodnotící kritéria „Plán organizace výstavby“ a „Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s termínem dokončení díla vyjádřená v Kč“ jsou pro něj v souhrnu stejně důležité jako výše nabídkové ceny a poměr jejich vah k váze dílčího hodnotícího kritéria „Výše nabídkové ceny“ nelze (s ohledem na jejich vzájemnou neporovnatelnost) přepočítávat na peníze.

98.  K dílčímu hodnotícímu kritériu „Plán organizace výstavby“ Úřad uvádí následující.

99.  Zadavatel v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria stanovil v zadávací dokumentaci předmět hodnocení, tj. jednotlivé parametry vyjmenované v rámci čtyř bodů (podrobný časový harmonogram, dopad realizace stavby na okolí, plán jakosti a způsob zajištění BOZP). Dále v zadávací dokumentaci vymezil způsob, jakým budou tyto parametry hodnoceny, a současně stanovil způsob přidělování jednotlivých bodů. Tento způsob hodnocení dále rozvedl v odpovědi na dotaz ze dne 24. 8. 2010. V této odpovědi zadavatel specifikoval jednotlivé kategorie „míry naplnění potřeb zadavatele“ a u jednotlivých hodnocených parametrů definoval úroveň jejich naplnění. Z toho se následně odvíjí počet přidělených bodů podle klíče uvedeného v zadávací dokumentaci. Z pohledu Úřadu se takto stanovený předmět a způsob hodnocení jeví jako dostačující.

100.  Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že postup zadavatele při stanovení dílčích hodnotících kritérií „Výši nabídkové ceny bez DPH“, „Plán organizace výstavby“ a „Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s termínem dokončení díla vyjádřená v Kč“ byl v souladu s § 78 odst. 4 a § 44 odst. 1 zákona.

101.  Na závěr Úřad vzhledem k uvedenému konstatuje, že neshledal v postupu zadavatele při stanovení lhůty pro podání nabídek, stanovení kvalifikačních předpokladů a při stanovení dílčích hodnotících kritérií pochybení, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

Mgr. Kamil Rudolecký

místopředseda

Obdrží:

SKANSKA a. s., Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, l Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9

ELTODO EG, a.s., Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy