číslo jednací: R190,191/2010/VZ-8078/2011/310

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 10. 12. 2010 podaném vybraným uchazečem –

·  společností KŠD Šťovíček, advokátní kancelář, s. r. o., IČ 25711229, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha, za niž jedná Mgr. Lukáš Trojan, jednatel,

a o rozkladu ze dne 10. 12. 2010 podaném zadavatelem –

·  Česká republika – Státní rostlinolékařská správa, IČ 65349563, se sídlem Těšnov 17, 117 05 Praha, za niž jedná Ing. Richard Ščerba, ředitel,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S117/2010/VZ-12072/2010/540/IMa ze dne 24. 11. 2010 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – České republiky – Státní rostlinolékařské správy, IČ 65349563, se sídlem Těšnov 17, 117 05 Praha, ve věci možného spáchání správního deliktu podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při uzavírání mandátních smluv o podmínkách poskytování právních služeb v roce 2008 dne 10. 10. 2008, 15. 10. 2008 a 20. 11. 2008, a v roce 2009 dne 21. 5. 2009, dne 21. 5. 2009, dne 21. 5. 2009, 

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

I.

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S117/2010/VZ-12072/2010/540/IMa ze dne 24. 11. 2010 podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,

p o t v r z u j i

a rozklad podaný vybraným uchazečem – společností KŠD Šťovíček, advokátní kancelář, s.r.o., IČ 25711229, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha

z a m í t á m.

II.

Rozklad podaný zadavatelem – Českou republikou – Státní rostlinolékařskou správou, IČ 65349563, se sídlem Těšnov 17, 117 05 Praha, podle § podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k § 92 odst. 1 a § 152 odst. 4 téhož zákona, jako opožděný

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.  Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Zadavatel – Česká republika – Státní rostlinolékařská správa, IČ 65349563, se sídlem Těšnov 17, 117 05 Praha (dále jen „zadavatel“) zadal v roce 2008: veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem „Poskytování právního poradenství v oblasti zadávání veřejných zakázek v letech 2008  – 2009“ výzvou třem advokátním kancelářím, jejímž předmětem bylo poskytování právních služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), tj. právní zajištění zadávacího řízení, a v rámci ní uzavřel dne 10. 10. 2008 mandátní smlouvu o podmínkách poskytování právních služeb s vybraným uchazečem – společností KŠD Šťovíček, advokátní kancelář, s.r.o., IČ 25711229, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha (dále jen „vybraný uchazeč“); veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem „Poskytování právního poradenství v letech 2008 – 2009“ výzvou třem advokátním kancelářím, jejímž předmětem bylo poskytování právních služeb spočívajících v zajištění běžné právní agendy v rámci obvyklé činnosti zadavatele, a v rámci ní uzavřel dne 15. 10. 2008 mandátní smlouvu o podmínkách poskytování právních služeb s vybraným uchazečem; veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem „Provedení komplexního právního auditu zadavatele – Česká republika – Státní rostlinolékařská správa“ výzvou třem advokátním kancelářím, jejímž předmětem bylo provedení komplexního právního auditu zadavatele, v rámci níž uzavřel dne 20. 11. 2008 mandátní smlouvu o podmínkách poskytování právních služeb s vybraným uchazečem. Pozn.: pokud je v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“ nebo „orgán dohledu“) nebo v době provedení jednotlivých úkonů účastníků řízení.

2.  Dále zadavatel zadal v roce 2009: veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem „Výběr organizátora zadávacích řízení“, jejímž předmětem bylo poskytování právních služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek, v rámci níž uzavřel dne 21. 5. 2009 mandátní smlouvu o podmínkách poskytování právních služeb s vybraným uchazečem; veřejnou zakázku s názvem „Poskytování všeobecného právního poradenství“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jejímž předmětem bylo poskytování právního poradenství v oblasti smluvní agendy zadavatele, v rámci něhož uzavřel dne 21. 5. 2009 mandátní smlouvu o podmínkách poskytování právních služeb s vybraným uchazečem; veřejnou zakázku s názvem „Poskytování poradenství v oblasti vnitřní správy zadavatele“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jejímž předmětem bylo poskytování právního poradenství v oblasti vnitřní správy zadavatele, poskytování právního poradenství nezbytného pro zajištění řádného chodu zadavatele v souladu s příslušnými právními předpisy České republiky, poskytování ekonomicko-právního poradenství ve vztahu k jiným orgánům veřejné správy a právní poradenství v oblasti problematiky ochrany rostlin a rostlinolékařské péče, v rámci něhož uzavřel dne 21. 5. 2009 mandátní smlouvu o podmínkách poskytování právních služeb s vybraným uchazečem.

3.  Úřad na základě obdrženého podnětu a vyžádané dokumentace k výše vyjmenovaným veřejným zakázkám nabyl pochybnost o souladu postupu zadavatele s § 13 odst. 3 zákona, neboť dospěl k závěru, že předmět plnění vyjmenovaných veřejných zakázek vykazuje známky věcné, místní a časové souvislosti. Ke dni 18. 6. 2010 proto Úřad zahájil správní řízení z moci úřední, za jehož účastníky označil zadavatele a vybraného uchazeče.

4.  Jak vyplývá z vyjádření zadavatele k zahájenému správnímu řízení, poradenství v oblasti veřejných zakázek je dle jeho mínění činností specializovanou, od obecného právního poradenství oddělenou, kterou mohou vykonávat i jiné subjekty než advokátní kanceláře, a z toho důvodu nemohlo dojít k porušení § 13 odst. 3 zákona. Dále zadavatel uvádí, že veřejná zakázka na provedení komplexního právního auditu byla jednorázovou zakázkou, kterou zadalo nové vedení zadavatele s cílem zmapovat právní záležitosti zadavatele, analyzovat problémy a navrhnout řešení. Vzhledem k tomu, že se jednalo o aktuální specifickou potřebu zadavatele, nemohlo dojít k dělení veřejné zakázky. Zadavatel doplnil, že v průběhu roku 2008 byl diskutován záměr sloučení zadavatele s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a uzavření mandátních smluv na relativně krátkou dobu s omezenou výší plnění považoval za hospodárné a v té době plně zohledňující jeho aktuální potřeby. Taktéž poskytování poradenství v oblasti vnitřní správy zadavatele bylo svým předmětem odlišeno od všeobecného právního poradenství, neboť v sobě zahrnovalo i ekonomické poradenství a značně specializovanou oblast rostlinolékařství.

5.  Vybraný uchazeč k zahájenému správnímu řízení shodně se zadavatelem uvedl, že zákonné povinnosti kladené na zadavatele při organizaci veřejných zakázek vytvořily samostatný obor, a tím je poradenství v oblasti veřejných zakázek. Dle jeho mínění existuje řada subjektů, které se na poskytování služeb v oblasti veřejných zakázek specializují. Ke smlouvě uzavřené na komplexní provedení právního auditu zadavatele vybraný uchazeč uvedl, že se jednalo o jednorázovou záležitost reagující na aktuální potřeby zadavatele, která ani s oblastí veřejných zakázek, ani s oblastí obecného právního poradenství nesouvisí. Pojem právních služeb je však v současnosti natolik široký, že ve skutečnosti nemůže podmínky věcné souvislosti naplnit. Stejným způsobem nahlížel vybraný uchazeč i na služby poptávané zadavatelem v roce 2009. Rozdělení služeb na obecné právní poradenství a speciální právní poradenství v oblasti vnitřní správy zadavatele, vztahující se ke specifické činnosti zadavatele, považoval za zcela legitimní.

II.  Napadené rozhodnutí

6.  Dne 24. 11. 2010 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S117/2010/VZ-12072/2010/540/IMa  (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že se zadavatel ve výše uvedených výběrových řízeních dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při uzavírání výše uvedených mandátních smluv v roce 2008 nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21 zákona a neprovedl zadávací řízení, a dále tím, že při uzavírání výše uvedených mandátních smluv v roce 2009 nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21 zákona a neprovedl zadávací řízení, přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Za spáchání těchto správních deliktů Úřad v souladu s § 120 odst. 2 písm. a) zákona zadavateli uložil pokutu ve výši 80 000 Kč, splatnou do dvou měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí.

7.  Orgán dohledu v odůvodnění napadeného rozhodnutí poté, co odkázal na ustanovení § 7 odst. 1, § 12 odst. 1 až 3 a § 13 odst. 1 a 3  zákona, v nejobecnější rovině konstatoval, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního rozhodnutí, je však vždy povinen dodržet pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. V této souvislosti dodal, že je potřebné vymezit, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Při posuzování, zda se v konkrétním případě jedná o jednu veřejnou zakázku, jejíž předmět byl rozdělen na části, či o více samostatných veřejných zakázek s odlišným předmětem plnění, je nutné přihlížet k věcné, místní a časové souvislosti, případně též ke skutečnosti, zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek.

8.  V další části odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad zaměřil na mandátní smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem v roce 2008. Jak vyplývá z předložené dokumentace, v šetřeném případě realizoval zadavatel v roce 2008 výběrová řízení na základě výzev k podání a předložení nabídky ze dne 30. 9. 2008, 6. 10. 2008 a 7. 11. 2008. Výzva byla ve všech výběrových řízení zaslána třem zájemcům. Na základě hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny byla vybrána nabídka vybraného uchazeče. Celkový finanční objem uzavřených smluv je dle předpokládaných hodnot uveřejněných ve výzvách k podání nabídky 5 550 000 Kč bez DPH. Přestože zadavatel i vybraný uchazeč ve svých vyjádřeních uvádějí, že právní služby požadované v jednotlivých výběrových řízeních spolu věcně nesouvisí, Úřad dospěl k závěru, že předmět služeb požadovaný zadavatelem v jednotlivých výběrových řízeních má věcnou souvislost. Předmět plnění veřejné zakázky s názvem „Provedení komplexního právního auditu zadavatele“ je tvořen takovou oblastí činností, která je již obsažena v předmětu plnění veřejné zakázky “Poskytování právního poradenství v letech 2008–2009“. Ten spočívá v poskytování právních služeb týkajících se zajištění běžné právní agendy v rámci obvyklé činnosti zadavatele, zajištění smluvní agendy, zejména administrace smluv se smluvními partnery a řešení pracovněprávních otázek zadavatele. Na posouzení, zda výše jmenované veřejné zakázky spolu věcně souvisely, nemá vliv to, že právní audit zadavatele byl pouze jednorázovou záležitostí. Činnost vykonávaná v souvislosti s úpravou a administrací smluv se smluvními partnery předpokládá, že bude provedena i revize smluv tak, jak je uvedena v předmětu veřejné zakázky k provedení právního auditu. Obdobně platí, že při zajištění běžné právní agendy v rámci obvyklé činnosti zadavatele dojde k posouzení existujících právních vztahů zadavatele, posouzení organizační struktury zadavatele a navrhnutí řešení případných problémů. Úřad dospěl dále k závěru, že za běžnou právní agendu v rámci obvyklé činnosti zadavatele jako veřejného zadavatele dle § 2 odst. 2 zákona je nutno považovat i právní služby související se zadáváním veřejných zakázek. Pokud by zadavatel očekával, že obecné právní poradenství, právní audit a zajištění zadávacích řízení jsou specifické oblasti, které spolu věcně nesouvisí, ve výzvě ze dne 20. 2. 2009 pro podání nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu „Výběr organizátora zadávacích řízení“ by nevyzval tři stejné zájemce, které vyzval svou výzvou ze dne 7. 11. 2008 k podání nabídek k veřejné zakázce „Provedení komplexního právního auditu zadavatele“. Dále uvedl, že výzva ze dne 30. 9. 2008 k veřejné zakázce „Poskytování právního poradenství v oblasti zadávání veřejných zakázek v letech 2008  – 2009“, stejně jako mandátní smlouva uzavřená v návaznosti na tuto výzvu dne 10. 10. 2008 obsahovala v předmětu veřejné zakázky pod bodem u) požadavek na: „(…) provádění veškerých dalších činností v zadávacím řízení, které nejsou výhradně svěřeny zadavateli, včetně zastupování zadavatele před orgánem dohledu a příslušným soudem ve věci zadání veřejné zakázky.“ Požadavek na zastupování před příslušným soudem upřednostňuje subjekty poskytující právní služby před subjekty poskytující běžnou zadavatelskou činnost. To, že zadavatel mezi profesními kvalifikačními kritérii v bodě 7.2 stanovil i požadavek na doklad vydaný profesní samosprávnou komorou – Českou advokátní komorou, prokazující členství v komoře, svědčí o tom, že zadavatel požadoval v jedné veřejné zakázce spolu se zajištěním zadávacích řízení i právní služby spojené se zadávacím řízením.

9.  V obdobném duchu se Úřad vyjádřil také k mandátním smlouvám uzavřeným v roce 2009. Ve veřejné zakázce malého rozsahu zadavatel oslovil tři zájemce a obdržel dvě nabídky a v případě podlimitních veřejných zakázek oslovil pět totožných subjektů a vždy obdržel jen nabídku vybraného uchazeče. Zadavatel stanovil jako hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, dobu plnění předmětu veřejných zakázek na čtyři roky, přičemž celkový finanční objem uzavřených smluv je dle předpokládaných hodnot uveřejněných ve výzvách k podání nabídky 9 990 000 Kč bez DPH. Úřad uvedl, že ekonomické poradenství i poradenství v oblasti rostlinolékařství úzce souvisí s poskytováním všeobecného právního poradenství, jež tvoří předmět mandátní smlouvy uzavřené v návaznosti na veřejnou zakázku „Poskytování všeobecného právního poradenství“ z roku 2009. Vzhledem k tomu, že činnost zadavatele je v určité oblasti specializovaná, z předmětu veřejné zakázky „Poskytování všeobecného právního poradenství“ jednoznačně vyplývá, že součástí právního poradenství pro zadavatele bude i poradenství a vypracovávání právních analýz, rešerší či stanovisek k otázkám, které vyvstanou při činnosti zadavatele, jak je uvedeno ve specifikaci předmětu smlouvy. Zadavatel v kvalifikačních předpokladech neuvedl požadavek na specializaci či reference v oblasti rostlinolékařské péče a ani nabídka vybraného uchazeče neobsahovala odborné předpoklady v oblasti rostlinolékařské péče nad rámec ostatních subjektů poskytujících právní poradenství. Rovněž základní ekonomické poradenství tvoří součást všeobecného právního poradenství a poskytují jej téměř všechny subjekty poskytující právní služby. Výzva ze dne 20. 2. 2009 k veřejné zakázce malého rozsahu „Výběr organizátora zadávacích řízení“ stejně jako mandátní smlouva uzavřená v návaznosti na tuto výzvu dne 21. 5. 2009 obsahovala v předmětu veřejné zakázky pod bodem u) požadavek na: „(…) provádění veškerých dalších činností v zadávacím řízení, které nejsou výhradně svěřeny zadavateli, včetně zastupování zadavatele před orgánem dohledu a příslušným soudem ve věci zadání veřejné zakázky.“. Požadavek na zastupování před příslušným soudem upřednostňuje subjekty poskytující právní služby nad subjekty poskytující běžnou zadavatelskou činnost. To, že zadavatel mezi profesními kvalifikačními kritérii v bodě 7.2 stanovil i požadavek na doklad vydaný profesní samosprávnou komorou – Českou advokátní komorou, prokazující členství v komoře, svědčí o tom, že požadoval v jedné veřejné zakázce spolu se zajištěním zadávacího řízení i právní služby spojené se zadávacím řízení.

10.  Nad rámec výše uvedeného Úřad upozornil, že v rámci prováděného šetření a zahájeného správního řízení obdržel také protokol o výsledku veřejnoprávní kontroly zadavatele, ve kterém bylo v bodě 3.4.5 konstatováno, že zadavatel nepostupoval nejhospodárnějším způsobem, když uzavřel s vybraným uchazečem v průběhu roku 2008 a 2009 výše uvedené mandátní smlouvy. V námitkách proti tomuto protokolu zadavatel uvádí, že jeho záměrem bylo zajistit kontinuální činnost právního útvaru v oblasti obecného právního poradenství a administrace veřejných zakázek a nalezení partnera, který by byl schopen tuto činnost zajistit pevným smluvním vztahem. Z tohoto vyjádření je patrný věcný záměr zadavatele zajistit komplexní poskytování právních služeb externím dodavatelem. Ze smluv uzavřených ve výběrových řízeních a z vyjádření zadavatele vyplývá, že smlouvy byly uzavřeny v úzké časové návaznosti. Činnost spojená s předmětem veřejné zakázky byla prováděna v sídle zadavatele, případně vybraného uchazeče. Z uvedeného důvodu Úřad neakceptoval tvrzení, že zadavatel zadal veřejné zakázky samostatně, když vycházel z předpokladu, že veřejné zakázky spolu nesouvisí, neboť jejich předmětem jsou spolu nesouvisející právní služby. O souvislosti jednotlivých plnění svědčí mimo jiné skutečnost, že ve všech výběrových řízeních realizuje právní služby tentýž uchazeč. Rozdělením veřejné zakázky v roce 2008 na tři veřejné zakázky malého rozsahu a v roce 2009 dvě podlimitní veřejné zakázky a jednu veřejnou zakázku malého rozsahu mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních uchazečů. Tomu nasvědčuje i fakt, že zadavatel v případě obou podlimitních veřejných zakázek v roce 2009 obdržel pouze nabídku vybraného uchazeče. V důsledku uvedených skutečností nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a veřejné zakázky malého rozsahu zadal v roce 2008 postupem podle zákona jako podlimitní veřejnou zakázku a v roce 2009 dvě podlimitní veřejné zakázky a jednu veřejnou zakázku malého rozsahu zadal jako nadlimitní veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by zadavateli mohli nabídnout výhodnější podmínky pro poskytnutí požadovaných služeb.

11.  Při volbě druhu zadávacího řízení je dle Úřadu pro zadavatele rozhodující zejména celková předpokládaná hodnota předmětu veřejné zakázky, přičemž  je třeba přihlédnout k místní, časové a věcné, popř. funkční, souvislosti jednotlivých plnění. Vždy je nutné posoudit, zda se v případě jednotlivých poskytovaných služeb, v šetřeném případě právních služeb, jedná o dílčí části předmětu plnění jedné veřejné zakázky, či o samostatné zakázky. Ze strany zadavatele nesmí dojít k obcházení zákona, tedy k záměrnému dělení veřejné zakázky za účelem jejího postupného zadávání méně formálnějšími postupy či za účelem vyhnutí se postupu podle zákona. Zadavatel nesplnil rovněž povinnost k uveřejnění oznámení zadávacího řízení v Informačním systému o veřejných zakázkách. Uveřejnění oznámení zadávacího řízení má z hlediska průběhu zadávacího řízení velký význam, neboť na základě informací obsažených v uveřejnění uchazeči o veřejnou zakázku mohou vyhledávat zadávací řízení, kterých se chtějí účastnit. Účelem uveřejnění je, aby se o zadání veřejné zakázky dozvěděl co neširší okruh uchazečů. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel při uzavírání mandátních smluv v roce 2008 a při uzavírání mandátních smluv v roce 2009 nesplnil povinnost stanovenou v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21 zákona a neprovedl zadávací řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

12.  Co se týče uložené sankce, s odkazem na § 120 odst. 1 a 2 a §121 odst. 2 a 3 zákona Úřad uvedl, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty samostatně. V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který je možno uložit přísnější sankci (nejvyšší pokutu). Vzhledem k tomu, že dne 21. 10. 2009 zadavatel od mandátních smluv uzavřených s vybraným uchazečem dne 21. 5. 2009 odstoupil, nelze určit, jaké by bylo reálné plnění, pokud by se smlouvy realizovaly v plném rozsahu. Úřad proto vycházel ze smluvní paušální odměny, kterou si zadavatel sjednal s vybraným uchazečem a nezahrnul do celkového plnění dodatečné platby hrazené nad rámec měsíční paušální odměny. Za těchto okolností cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být uložena pokuta, činí v roce 2009 částku ve výši 11 804 800 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty tedy činí po zaokrouhlení částku ve výši 590 240 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad v souladu se zásadou absorpce stanovil výši pokuty podle nejzávažnějšího deliktu, jímž je rozdělení veřejné zakázky na právní služby v roce 2009, neboť sazba pokuty je vyšší. Jako přitěžující okolnost při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i delikt rozdělení předmětu veřejné zakázky na právní služby v roce 2008 podle § 13 odst. 3 zákona a nezadání veřejné zakázky v některém ze zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 zákona, a dále skutečnost, že zadavatel nezveřejnil zadávací řízení zákonem stanoveným způsobem. Naopak jako polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu to, že zadavatel dne 21. 10. 2009 odstoupil od mandátních smluv o podmínkách poskytování právních služeb, které s vybraným uchazečem uzavřel dne 21. 5. 2009. Při zohlednění nálezu Ústavního soudu č. 405 uveřejněného ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb. konstatoval, že uložená pokuta nemá pro zadavatele likvidační charakter a její výši (80 000 Kč) posoudil jako dostačující.

III.  Námitky rozkladů

Rozklad vybraného uchazeče

13.  Proti napadenému rozhodnutí obdržel Úřad rozklad vybraného uchazeče, jenž se nejprve zaměřuje na mandátní smlouvy uzavřené v roce 2008 a v této jeho části vybraný uchazeč nejprve znovu opakuje, že v rámci jednotlivých zadávacích řízeních vystupoval zcela nezávisle pouze jako subjekt, kterému bylo, vedle dalších osob, umožněno se o předmět veřejné zakázky ucházet. Způsob vymezení předmětu veřejných zakázek bylo na zadavateli a jeho provozních potřebách, přičemž toto vymezení vybraný uchazeč považuje za logické a oprávněné, neboť se jedná o věcně a časově nesouvisející případy. Vybraný uchazeč trvá na tom, že problematika veřejných zakázek je úzce specializovanou oblastí, neřkuli samostatným právním oborem, o čemž svědčí obdobná úzce profilovaná zadávací řízení vyhlášená jinými zadavateli. Administrace zadávacích řízení je organizačně i časově náročná a z hlediska personálního vyžaduje vyčlenění zvláštního odborného týmu. Z tohoto důvodu vybraný uchazeč nesouhlasí s názorem, že se jedná o běžnou právní agendu. Obecné právní poradenství, jež bylo předmětem další veřejné zakázky malého rozsahu, se navíc specializovalo na agendu spornou. Konečně poslední veřejnou zakázku malého rozsahu na provedení komplexního právního auditu nelze už vůbec považovat za veřejnou zakázku související s dvěma předchozími veřejnými zakázkami, neboť jejím hlavním účelem byla kontrola dokumentace a postupů zadavatele zpětně, nikoli ve vztahu k nově vznikajícím právním případům. Navíc toto zadávací řízení reagovalo na aktuální zadavatelovu potřebu a zaměřovalo se i na interní předpisy, vnitřní postupy a organizaci, které rozhodně nelze považovat za běžnou právní agendu. Vybraný uchazeč tak nesouhlasí se závěrem vysloveným v napadeném rozhodnutí, podle něhož činnost vykonávaná v rámci běžné právní agendy zadavatele předpokládá provedení revize stávajících smluv a vztahů; takový postup ostatně ani není běžný. Vybraný uchazeč tedy uzavírá, že jedinou vzájemnou souvislost představuje skutečnost, že se jedná o určitou formu právní pomoci, avšak věcná či časová souvislost tu jinak dána není. Uvedené právní služby netvoří jeden funkční celek a oddělené zadání některé její části nelze označit za neopodstatněné a nemůže představovat porušení § 13 odst. 3 zákona.

14.  V další části rozkladu se vybraný uchazeč vyjadřuje k mandátním smlouvám uzavřeným v roce 2009. Co se týče postupu zadavatele při zadání veřejné zakázky na právní služby spočívající v zajištění zadávání veřejných zakázek a na všeobecné právní poradenství, odkazuje vybraný uchazeč na vyjádření k mandátním smlouvám uzavřeným v roce 2008. V souvislosti s veřejnou zakázkou na poradenství v oblasti vnitřní správy, uvádí, že se jedná mj. o poradenství v oblasti rostlinolékařství a dále o ekonomické poradenství. Z tohoto důvodu nelze danou veřejnou zakázku věcně slučovat se všeobecným právním poradenstvím, neboť právo a ekonomie jsou dva rozličné studijní obory. Proto vybraný uchazeč nesouhlasí ani se závěrem Úřadu, že základní ekonomické poradenství tvoří součást právního poradenství. Vybraný uchazeč rozporuje tvrzení Úřadu uvedené v napadeném rozhodnutí, že v kvalifikačních předpokladech nebyl stanoven požadavek na reference či specializaci v oblasti rostlinolékařství a že tyto odborné předpoklady nejsou patrny ani z podané nabídky. Vybraný uchazeč odkazuje na bod 8.1.1. a bod 2.1. zadávacích podmínek, na základě nichž předložil ve své nabídce mj. osvědčení prokazující zkušenost v oblasti rostlinolékařství či právní stanoviska týkající se správního práva a právní úpravy ochrany rostlin. Je tedy zřejmé, že záměrem zadavatele bylo oddělit problematiku rostlinolékařství, a to nejen v právním, ale i v ekonomickém rozměru, od běžné právní agendy zadavatele týkající se otázek občansko- či obchodně-právních. Co se týče tvrzení o tom, že zadavatel nezajistil transparentní provedení zadávacího řízení, vybraný uchazeč odkazuje na § 38 zákona, jež zadavateli ukládá ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit výzvu k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace vhodným způsobem po celou dobu lhůty pro podání nabídek, a proto každý potenciální uchazeč mohl zadavatele požádat o zaslání zadávací dokumentace. Dále s ohledem na stanovené předpokládané hodnoty veřejných zakázek bylo použití zjednodušených podlimitních řízení zcela na místě. Vybraný uchazeč tedy s ohledem na výše uvedené považuje postup zadavatele za souladný s § 13 odst. 3 zákona a potažmo § 21 zákona a navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.

Rozklad zadavatele

15.  Úřad obdržel také rozklad zadavatele, který se obsahově prakticky shoduje s rozkladem vybraného uchazeče. Zadavatel stejně jako vybraný uchazeč popírá vzájemnou souvislost jednotlivých zadávacích řízení a uvádí, že byla vypsána jako aktuální reakce na zadavatelovy potřeby, za účelem zajištění jeho řádného chodu a předcházení škodám. Rozdělení požadovaných plnění tak bylo zcela logické. Zadavatel trvá na tom, že obor práva veřejných zakázek tvoří samostatné právní odvětví, a proto i jiní zadavatelé běžné organizují zvláštní zadávací řízení jen pro oblast administrace či jiné právní pomoci v této oblasti. Z tohoto důvodu zadavatel oddělil veřejnou zakázku na poskytování právního poradenství v oblasti veřejných zakázek od zbývajících dvou (zejména od obecného právního poradenství, neboť provedení komplexního právního auditu má jednorázový charakter a s ostatními zakázkami jej vůbec slučovat nelze). V oblasti běžné právní agendy pak zadavatel poptával služby související zejména s problematikou obchodního, občanského a pracovního práva. Provedení komplexního právního auditu se zase zaměřovalo na prověření již existujících právních vztahů, interních předpisů a vnitřní organizace. Časová či věcná souvislost s ostatními veřejnými zakázkami, na jejímž základě by bylo poskytováno jednak pravidelné právní a administrativní zajištění realizovaných veřejných zakázek, jednak pravidelné poradenství spojené s běžnou nově vzniklou agendou zadavatele, zde není dána. Zadavatel tak nesouhlasí se závěrem vysloveným v napadeném rozhodnutí, podle něhož činnost vykonávaná v rámci běžné právní agendy zadavatele předpokládá provedení i revizi stávajících smluv a vztahů či provádění a organizaci zadávacích řízení. Jediné pojítko mezi veřejnými zakázkami je, že ve všech případech jde o poskytování právních služeb. Ty však v sobě subsumují rozličné množství právních oborů a netvoří jediný předmět, který by mohl být zadán v jednom zadávacím řízení. Co se týče stanovení předpokládaných hodnot přezkoumávaných veřejných zakázek, uvádí zadavatel, že tyto hodnoty stanovoval s ohledem na své rozpočtové možnosti v příslušném období, kdy nemohl odhadnout, zda bude mít dostatek finančních prostředků i v dalších letech. Nemalou roli sehrálo i diskutované sloučení zadavatele s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, v jehož případě by bylo uzavření smlouvy na delší časové období neekonomické. Zadavatel tedy trvá na tom, že se porušení § 13 odst. 3 zákona (a potažmo § 12 a § 21 zákona) nedopustil.

16.  Ke smlouvám uzavřeným v roce 2009, nad rámec skutečností uvedených k mandátním smlouvám uzavřeným v roce 2008, zadavatel uvedl, že s ohledem na poptávané poradenství v oblasti ekonomie a rostlinolékařství nebylo možné předmět jedné z veřejných zakázek sloučit s předmětem veřejných zakázek ostatních (jmenovitě s veřejnou zakázkou na poskytování všeobecného právního poradenství). Podobně jako vybraný uchazeč argumentuje i tím, že právo a ekonomie tvoří dva rozdílné studijní obory.

17.  Zadavatel dále brojí i proti závěru napadeného rozhodnutí, že v kvalifikačních předpokladech nebyl stanoven požadavek na reference či specializaci v oblasti rostlinolékařství a že tyto odborné předpoklady nejsou patrny ani z podané nabídky. Odkazuje na bod 8.1.1. a bod 2.1. zadávacích podmínek, na základě nichž vybraný uchazeč předložil ve své nabídce mj. osvědčení prokazující zkušenost v oblasti rostlinolékařství či právní stanoviska týkající se správního práva a právní úpravy ochrany rostlin. Jako jedno z dílčích hodnotících kritérií byla taktéž stanovena kvalita předložených dokumentů v oblasti rostlinolékařství a správního práva. Je tedy zřejmé, že záměrem zadavatele bylo oddělit problematiku rostlinolékařství, a to nejen v právním, ale i v ekonomickém rozměru, od běžné právní agendy zadavatele, týkající se otázek občansko- či obchodně-právních. Zadavatel doplňuje, že předmětem zakázky na optimalizaci rozpočtového nákupního procesu zadavatele, které bylo zadáno jinému externímu dodavateli, logicky nezahrnuje pravidelné ekonomické poradenství ve vztahu k orgánům veřejné správy; výstupem uvedené veřejné zakázky byla zpráva obsahující analýzu úplného rozpočtového procesu a návrhy optimalizace, nikoli pravidelné ekonomické poradenství, jež bylo předmětem veřejné zakázky na poradenství v oblasti vnitřní správy zadavatele.

18.  Co se týče tvrzení o tom, že zadavatel nezajistil transparentní provedení zadávacího řízení, odkazuje zadavatel na § 38 zákona, jež mu ukládá ve zjednodušeném podlimitním řízení povinnost uveřejnit výzvu k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace vhodným způsobem po celou dobu lhůty pro podání nabídek. Každý potenciální uchazeč tak mohl zadavatele požádat o zaslání zadávací dokumentace. Princip otevřenosti tak byl v podstatě naplněn, přestože nebylo realizováno zadávací řízení pro nadlimitní veřejné zakázky. Možnost dodavatelů odlišných od vybraného uchazeče podat nabídky v předmětných zadávacích řízením tedy dána byla, ale nebyla ze strany potenciálních dodavatelů využita; to však nemůže jít k tíži zadavatele. Zadavatel je tedy přesvědčen, že ani v případě mandátních smluv uzavřených v roce 2009 nedošlo k porušení § 13 odst. 3 zákona, v návaznosti na § 12 a § 21 zákona, mj. proto, že řízení byla vzhledem k jejich předpokládané hodnotě realizována některou ze zákonem povolených forem zadávacích řízení.

19.  K uložené pokutě zadavatel upozornil na skutečnost, že mandátní smlouvy z roku 2009 byly vypovězeny, a proto nelze určit, jaké by bylo reálné plnění, kdyby byly realizovány v plném rozsahu. Není proto zcela zřejmé, jakým způsobem Úřad dospěl ke stanovené ceně veřejné zakázky v roce 2009 ve výši 11 804 800 Kč včetně DPH, když cenou veřejné zakázky se rozumí cena, za kterou byla veřejná zakázka skutečně realizována. Dále není zadavateli jasné, z jakého ustanovení vyplývá, že cena zakázky je určována včetně DPH, který zákon u předpokládané hodnoty veřejné zakázky počítá s její cenou bez DPH. Stanovení výše pokuty tak je neurčité a není v souladu se zákonem. Zadavatel proto z výše uvedených důvodů navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno.

IV.  Řízení o rozkladu

20.  Správní orgán prvního stupně určil usnesením č. j. ÚOHS-S117/2010/VZ- 19162/2010/540/IMa ze dne 20. 12. 2010 zadavateli lhůtu pěti dnů k vyjádření k podanému rozkladu vybraného uchazeče. Zadavatel využil svého práva vyjádřit se k rozkladu vybraného uchazeče a ve svém vyjádření uvedl, že se s jeho obsahem bez připomínek ztotožňuje.

21.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

22.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

23.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S117/2010/VZ-12072/2010/540/IMa ze dne 24. 11. 2010 rozhodl, že se zadavatel ve výše uvedených výběrových řízeních dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při uzavírání výše uvedených mandátních smluv v roce 2008 nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21 zákona a neprovedl zadávací řízení, a dále tím, že při uzavírání výše uvedených mandátních smluv v roce 2009 nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21 zákona a neprovedl zadávací řízení, přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, za což mu Úřad uložil pokutu ve výši 80 000 Kč, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Taktéž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se plně ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

24.  Pokud však jde o rozklad zadavatele, vzhledem k tomu, že byl Úřadu doručen až po vypršení patnáctidenní lhůty pro podání rozkladu (napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 26. 11. 2010, posledním dnem lhůty pro podání rozkladu tudíž bylo pondělí dne 13. 12. 2010, avšak rozklad zadavatele byl Úřadu doručen teprve v úterý dne 14. 12. 2010), nezbývalo mi, než jej podle § 152 odst. 5 písm. b) správního řádu v návaznosti na § 92 odst. 1 a § 152 odst. 4 správního řádu jako opožděný zamítnout. Námitky v tomto rozkladu vznesené nebyly při přezkumu vzaty do úvahy a další část odůvodnění tohoto rozhodnutí se tudíž týká pouze rozkladu vybraného uchazeče.

V.  K námitkám rozkladu vybraného uchazeče

25.  Jak vyplývá z podaného rozkladu, vybraný uchazeč zpochybňuje závěr napadeného rozhodnutí o odpovědnosti zadavatele za spáchání správního deliktu nedovoleným rozdělením předmětu veřejné zakázky, v důsledku kterého došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona a zadání dílčích veřejných zakázek buď zcela mimo režim zákona, nebo méně přísnou formou zadávacího řízení. Vybraný uchazeč nespatřuje mezi jednotlivými dílčími veřejnými zakázkami žádnou souvislost, a to ani věcnou, ani místní či časovou, a tudíž má za to, že nemohlo dojít k porušení zákazu uvedeného v § 13 odst. 3 zákona a porušení § 21 zákona. Tuto stěžejní rozkladovou námitku však vybraný uchazeč neopírá o žádné nové skutečnosti a pouze opakuje argumenty již vznesené v předchozích fázích správního řízení. Odůvodnění napadeného rozhodnutí se přitom v části týkající se odpovědnosti zadavatele za spáchání správního deliktu všemi těmito argumenty zcela vyčerpávajícím způsobem vypořádalo (viz body 25. až 51. napadeného rozhodnutí), a proto neshledávám důvody, proč se od jeho závěrů odchýlit.

26.  Jak již bylo uvedeno v napadeném rozhodnutí i opakovaně v dříve vydaných rozhodnutích orgánu dohledu, zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního rozhodnutí, je však vždy povinen dodržet pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod příslušné finanční limity. Hodlá-li však zadavatel z nějakého důvodu rozdělit předmět veřejné zakázky a zadávat plnění samostatně, musí dbát na omezující opatření uvedené v § 13 odst. 3 zákona, v jehož intencích nesmí v důsledku rozdělení veřejné zakázky poklesnout její předpokládaná hodnota pod zákonné limity stanovené v § 12 zákona. Podle § 12 odst. 8 zákona je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Účelem předmětných ustanovení zákona je zaručit, aby se zadavatelé nemohli dělením předmětu veřejné zakázky vyhýbat kogentním zákonným postupům pro jejich zadání. Rozdělením předmětu veřejné zakázky tedy nesmí dojít k obcházení finančních limitů s úmyslem použití méně náročného zadávacího řízení, popř. vyloučení aplikace zákona (v případě veřejné zakázky malého rozsahu). Pokud by ale např. zadavatel předmět veřejné zakázky rozdělil, avšak jednotlivé veřejné zakázky zadal jako nadlimitní a k zadání použil otevřené nebo užší řízení, bylo by takové rozdělení přípustné a v souladu se zákonem.

27.  Při posouzení, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je nutno přihlížet zejména k věcným, časovým a místním souvislostem; toto posouzení je vždy vázáno na konkrétní případ. Časová souvislost všech přezkoumávaných veřejných zakázek je nepochybná – mandátní smlouvy uzavřené v roce 2008 byly uzavřeny v krátkém časovém rozmezí cca měsíce, mandátní smlouvy uzavřené v roce 2009 dokonce v průběhu jediného dne. Skutečnost, že právní služby měly být poskytovány v sídle zadavatele nebo vybraného uchazeče nasvědčuje existenci souvislosti místní. Podstatné je v daném případě i to, že obě služby poskytuje tentýž subjekt, resp. že byli k podání nabídky např. ve veřejné zakázce „Výběr organizátora zadávacích řízení“ vyzýváni stejní uchazeči jako ve veřejné zakázce „Provedení komplexního právního auditu zadavatele“, a že nebyl osloven žádný subjekt vysloveně specializovaný pouze na zadávání veřejných zakázek. Vybraným uchazečem je však opakovaně zpochybňována souvislost věcná, neboť vybraný uchazeč trvá na tom, že jediným pojítkem všech veřejných zakázek byla „právní pomoc“ zadavateli. Povaha této právní pomoci je však dle mínění vybraného uchazeče natolik různorodá a vzájemně neslučitelná, že je zadání všech veřejných zakázek společně vyloučeno.

28.  Co se týče dílčí námitky, že právní úprava zadávání veřejných zakázek představuje samostatnou a úzce specializovanou právní oblast, neřkuli samostatné právní odvětví, pak uvádím, že nelze vycházet pouze z názvu veřejné zakázky, ale taktéž z jejího obsahu. Přestože právní poradenství v oblasti veřejných zakázek zcela jistě vykazuje jistá specifika, nelze souhlasit, že se jedná o tak podstatné rozdíly vzhledem k např. poradenství v oblasti práva občanského nebo obchodního, které by znemožňovaly zadání obou zakázek jako veřejné zakázky jediné. Zde Úřad správně vycházel z vymezení předmětu veřejné zakázky s názvem „Poskytování právního poradenství v letech 2008 – 2009“, z něhož vyplývá, že vybraný uchazeč má zajistit řádný chod zadavatele v souladu s příslušnými právními předpisy České republiky, tj. za běžnou právní agendu je nutno považovat i právní služby související se zadáváním veřejných zakázek. Stejně tak zadavatel v rámci veřejné zakázky s názvem „Poskytování právního poradenství v oblasti zadávání veřejných zakázek“ poptával také provádění veškerých dalších činností v zadávacím řízení, které nejsou výhradně svěřeny zadavateli, včetně zastupování zadavatele před orgánem dohledu a příslušným soudem. Právě požadavek na zastupování před příslušným soudem jednoznačně a nepochybně upřednostňuje subjekty poskytující právní služby před subjekty poskytujícími pouze běžnou zadavatelskou činnost. Tento závěr je umocněn i požadavkem zadavatele na doklad vydaný profesní samosprávnou komorou – Českou advokátní komorou. Co se dále týče veřejné zakázky s názvem „Provedení komplexního právního auditu“, v jejím rámci zadavatel vymezil prakticky tytéž služby jako ve veřejné zakázce s názvem „Poskytování právního poradenství v letech 2008 – 2009“, a to pouze s tím rozdílem, že v jednom případě budou služby vykonávány ex post, zatímco v druhém případě do budoucna. Taktéž není objektivní a racionální důvod, aby byla problematika rostlinolékařství a správního práva oddělena od běžného právního poradenství, což lze shodně konstatovat i v případě poradenství v oblasti vnitřní správy zadavatele, a to tím spíše, že se vymezení předmětu veřejné zakázky s názvem „Poskytování poradenství v oblasti vnitřní správy“ v bodě 2.1. do značné míry překrývalo s činností poptávanou v rámci veřejné zakázky „Poskytování běžného právního poradenství“. Konečně pokud jde o poskytování ekonomického poradenství, zadavatel ve výzvě k podrobnému popisu předmětu veřejné zakázky uvedl požadavek na ekonomicko-právní poradenství ve vztahu k jiným orgánům veřejné správy, tedy nepožadoval specializované ekonomické poradenství. Specifickou optimalizaci rozpočtového a nákupního procesu si zadavatel zajistil smlouvou s externím dodavatelem na analýzu úplného rozpočtového procesu s návrhy optimalizace. Z internetových stránek zadavatele navíc vyplývá, že za běžnou ekonomickou, finanční agendu a základní ekonomické poradenství zodpovídá Odbor ekonomiky a hospodářské správy zadavatele, a tedy zadavatelem požadované běžné ekonomicko-právní poradenství může být poskytováno řadou subjektů poskytujících běžné právní služby a nezakládá důvod k zadání samostatné veřejné zakázky.

29.  Namítá-li dále vybraný uchazeč, že i přes zadání jedné z přezkoumávaných veřejných zakázek ve zjednodušeném podlimitním řízení byla zachována zásada transparentnosti, nelze tomuto názoru dát plně za pravdu. Podstatné totiž je, že všechny veřejné zakázky měly být zadány jako zakázka jediná v některém více formálním druhu zadávacího řízení (např. v otevřeném nebo v užším řízení), jehož podmínkou je uveřejnění oznámení zadávacího řízení v Informačním systému o veřejných zakázkách. Smyslem a účelem uvedeného institutu je informovat co nejširší dodavatelskou veřejnost o možnosti účastnit se soutěže o veřejnou zakázku. Kromě toho způsob, jakým je informační systém vytvořen, zajišťuje potenciálním dodavatelům snadnější orientaci ve vyhlášených zadávacích řízeních, a tedy jim usnadňuje vyhledat pro ně optimální veřejnou zakázku. Uveřejnění výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo při zadání veřejné zakázky malého rozsahu sice plní do jisté míry podobné funkce, nicméně dosah takového zveřejnění se nedá s uveřejněním v informačním systému plně srovnávat. Podobně jako orgán dohledu mám tedy za to, že použitím méně formálního druhu zadávacího řízení mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, a tedy i k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že by se do soutěže o veřejnou zakázku nepřihlásilo větší množství zájemců, z nichž některý mohl zadavateli nabídnout i výhodnější podmínky než vybraný uchazeč.

30.  K požadavku na prokázání technických kvalifikačních předpokladů v oblasti rostlinolékařství je třeba uvést, že ani stanovení tohoto požadavku v zadávací dokumentaci není důkazem o tom, že se jedná o vzájemně nesouvisející zakázky. Není pochyb o tom, že daný technický kvalifikační předpoklad mohlo prokázat více subjektů, navíc obdobně mohlo být požadováno (a v nabídkách předloženo) prokázání zvláštní odborné způsobilosti k poradenství v oblasti vnitřní správy nebo k provedení interního auditu, atp. 

31.  Jelikož jsem neshledal důvody pro odlišné posouzení otázky odpovědnosti zadavatele za spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, nebylo ani důvodu odchýlit se od závěrů orgánu dohledu týkajících se otázky sankce. Otázka nepřípustného dělení veřejné zakázky byla v dosavadní rozhodovací praxi opakovaně řešena, nehledě na výkladová stanoviska, která Úřad na svých webových stránkách pravidelně zveřejňuje. Tato výkladová stanoviska a předchozí rozhodovací praxe Úřadu měly být pro zadavatele vodítkem, jaký postup zvolit, případně jak rozhodně nepostupovat. Úřad navíc při uložení pokuty správně aplikoval zásadu absorpce, která ovládá nejen řízení trestní, ale také řízení správní (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, nebo ze dne 31. 10. 2008, č. j. 5 Afs 9/2008-328). Podobně jako orgán dohledu jsem při stanovení ceny zakázky [§ 120 odst. 2 písm. a) zákona] vycházel ze smluvní paušální odměny, kterou si zadavatel s vybraným uchazečem sjednal v mandátních smlouvách uzavřených v roce 2009; ke skutečnosti, že skutečně zaplacená cena za poskytnuté služby byla v důsledku výpovědi těchto smluv nižší, lze přihlédnout jen jako k polehčující okolnosti, což také Úřad správně učinil. Pokuta byla navíc uložena spíše v dolní hranici maximální možné sazby (590 240,- Kč, tj. tvoří z této maximální sazby cca 13,5 %) a nebyl zjištěn její možný likvidační dopad na hospodaření zadavatele.

32.  Vzhledem k tomu, že rozklad vybraného uchazeče neobsahoval žádné nové skutečnosti a že se orgán dohledu podrobně vypořádal se všemi namítanými skutečnostmi, neshledal jsem ani důvod pro změnu právní kvalifikace zadavatelova jednání, ani důvody pro upuštění od uložené pokuty či pro její snížení.

VI.  Závěr

33.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

34.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.  Česká republika – Státní rostlinolékařská správa, Těšnov 17, 117 05 Praha

2.  KŠD Šťovíček, advokátní kancelář, s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy