číslo jednací: R028/2009/VZ-5588/2009/310-LJa

Č. j.   ÚOHS-R28/2009/VZ-5588/2009/310-LJa  V Brně dne 7. května 2009

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu dne 2. 3. 2009 navrhovatelem

·  Ing. arch. Jindřich Škrabal, podnikatel, narozený 29. 1. 1961, s místem podnikání Babičkova 91/3, 613 00 Brno,

Akad. arch. Jan Sapák, podnikatel, narozený 6. 3. 1957, s místem podnikání  Pekařská 397/3, 602 00 Brno a

Ing. arch. Ludvík Grym, podnikatel, narozený 29. 11. 1961, s místem podnikání Hybešova 297/47, 602 00 Brno,

ve správním řízení zastoupení na základě plné moci JUDr. Petrem Schlesingerem, advokátem, se sídlem Bratčice 137, 664 67 Bratčice, adresa pro doručování  Slovákova 11, 602 00 Brno,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 16. 2. 2009,  č.j. S3/2009/VZ-1398/2009/510/MOn, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – statutárního města Brna, IČ 449 92 785, se sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno, zastoupeného Romanem Onderkou, primátorem, učiněných v obchodní veřejné soutěži na veřejnou zakázku na zhotovení třístupňové projektové dokumentace a následný autorský dozor „vila Tugendhat – rekonstrukce“ zadávané podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zveřejněním v Obchodním věstníku č. 46/03 pod zn. 182667-46/03 dne 19. 11. 2003,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, ustavené dle § 152  odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 16. 2. 2009  č. j. S3/2009/VZ-1398/2009/510/MOn

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

I.   Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 7. 1. 2009 návrh Ing. arch. Jindřicha Škrabala, podnikatele, narozeného 29.1.1961, s místem podnikání Babičkova 91/3, 613 00 Brno, Akad. arch. Jana Sapáka, podnikatele, narozeného  6. 3. 1957, s místem podnikání  Pekařská 397/3, 602 00 Brno a Ing. arch. Ludvíka Gryma, podnikatele, narozeného 29. 11. 1961, s místem podnikání Hybešova 297/47, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupených na základě plné moci JUDr. Petrem Schlesingerem, advokátem, se sídlem Bratčice 137, 664 67 Bratčice, adresa pro doručování Slovákova 11, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání rozhodnutí zadavatele - statutárního města Brna, IČ 449 92 785, se sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno, zastoupeného Romanem Onderkou, primátorem (dále jen „zadavatel“) ze dne 25. 11. 2008 o zrušení veřejné obchodní soutěže na veřejnou zakázku na zhotovení třístupňové projektové dokumentace a následný autorský dozor „vila Tugendhat – rekonstrukce“ zadávané podle části druhé zákona zveřejněním v Obchodním věstníku č. 46/03 pod zn. 182667-46/03 dne 19. 11. 2003 (dále jen „veřejná zakázka“). Tímto dnem bylo ve věci zahájeno správní řízení, ve kterém Úřad jako účastníky správního řízení označil zadavatele a navrhovatele.

Napadené rozhodnutí

2.  Po posouzení všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 16. 2. 2009 rozhodnutí  č. j. S3/2009/VZ-1398/2009/510/MOn, kterým rozhodl, že rozhodnutím zadavatele ze dne 25. 11. 2008 o zrušení zadání veřejné zakázky nedošlo k porušení zákona a návrh navrhovatele zamítl.

3.  V odůvodnění rozhodnutí Úřad uvedl, že § 66 zákona č. 199/1994 Sb, o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) stanoví podmínky, za kterých je možné zadání veřejné zakázky zrušit, přičemž v § 66 odst. 2 zákona je stanoveno, že právo zadavatele na zrušení zadání veřejné zakázky, které si vyhradil v podmínkách zadání veřejné zakázky, lze uplatnit pouze do doby rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. V šetřeném případě si zadavatel vyhradil právo na zrušení obchodní veřejné soutěže bez udání důvodu v podmínkách zadání veřejné zakázky v bodě 12. „další podmínky soutěže“ pod písm. j).

4.  Rozhodnutím č.j. S 172/2004/VZ-14499/2008/510/MO ze dne 25. 8. 2008 Úřad ve věci předmětné veřejné zakázky zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 16. 7. 2004 o výběru nejvhodnější nabídky a zadavateli uložil do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí provést nový výběr. V odůvodnění pak Úřad vysvětlil, že tímto rozhodnutím se proces zadávání veřejné zakázky vrací do fáze posuzování a hodnocení nabídek, neboť původní rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo zrušeno a zadavateli tedy v tomto stádiu výběrového řízení nelze upřít právo na zrušení zadání soutěže, neboť si zadavatel tuto možnost předem v podmínkách zadání vyhradil.

5.  Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 25. 11. 2008 využil své výhrady na zrušení zadání veřejné zakázky, kterou předem uveřejnil v podmínkách zadání veřejné zakázky. Úřad proto rozhodl, že zadavatel splnil všechny zákonné podmínky, které pro zrušení zadání veřejné zakázky stanoví § 66 odst. 2 zákona a byl tedy oprávněn zadání veřejné zakázky zrušit.

II.  Námitky rozkladu

6.  Proti rozhodnutí Úřadu podal navrhovatel rozklad, který byl Úřadu doručen dne  2. 3. 2009. Navrhovatel v rozkladu namítá, že Úřad se v napadeném rozhodnutí nevypořádal se skutečností, na kterou navrhovatel upozornil již ve svém návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele, a to, že vydání rozhodnutí Úřadu ze dne  25. 8. 2008, kterým bylo zrušeno rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a současně mu bylo dle § 59 písm. a) zákona uloženo provést nový výběr, mění právní stav, a je proto tedy zásadně nesprávný názor, že vydáním tohoto rozhodnutí se proces zadávání veřejné zakázky dostal do fáze před posuzováním a hodnocením nabídek. Navrhovatel uvádí, že citovaným rozhodnutím Úřadu ze dne 25. 8. 2008 bylo zadavateli autoritativně a závazně uloženo provést nový výběr a nenastal tedy stav, jakoby se výběrové řízení bez dalšího dostalo do stadia před posuzováním a hodnocením nabídek. Zadavatel tedy nemá právo zrušit pravomocné rozhodnutí ukládající mu provést nový výběr tím, že soutěž podle § 66 odst. 2 zákona zruší.

7.  Navrhovatel dále v rozkladu uvádí, že zadavatel nesplnil rozhodnutí Úřadu ze dne  25. 8. 2008 ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, tedy do 23. 11. 2009, a Úřad tedy měl využít svého práva podat návrh na nařízení soudní nebo správní exekuce proti zadavateli, k čemuž byl počínaje dnem 24. 11. 2008 oprávněn. Namísto toho Úřad dle navrhovatele nezákonně porušení svého rozhodnutí toleruje a umožňuje tak zadavateli obcházet zákon.

Závěr rozkladu

8.  Z uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se rozhodnutí zadavatele ze dne 25. 11. 2008 o zrušení obchodní veřejné soutěže zrušuje, a aby uložil Úřadu, aby uplatnil podle § 105 odst. 1 písm. a) zákona  č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) nebo podle § 105 odst. 2 správního řádu vůči zadavateli své rozhodnutí ze dne 25. 8. 2008, výrok III jako exekuční titul.

III.  Řízení o rozkladu

Vyjádření zadavatele k rozkladu

9.  Zadavatel se k podanému rozkladu vyjádřil dopisem ze dne 11. 3. 2009. Uvádí v něm, že v zadávacích podmínkách obchodní veřejné soutěže si zadavatel vyhradil právo na zrušení obchodní veřejné soutěže bez udání důvodu. V ustanovení § 66 odst. 2 zákona je přitom zakotveno právo zadavatele na zrušení zadání veřejné zakázky, které si vyhradil v podmínkách zadání veřejné zakázky, a to do doby rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Dále zadavatel uvádí, že na základě rozhodnutí Úřadu ze dne  25. 8. 2008 se zadání předmětné zakázky dostalo do stádia před rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, což zadavateli umožnilo aplikovat ustanovení § 66 odst. 2 zákona. Úřad navíc v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že případné využití výhrady zrušení veřejné zakázky zadavatelem při jeho dalším postupu by nebylo v rozporu se zákonem ani s rozhodnutím orgánu dohledu. Soulad postupu zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky se zákonem byl pak potvrzen napadeným rozhodnutím Úřadu ze dne 16. 2. 2009. Dle zadavatele je tedy z uvedených důvodů zřejmé, že jeho rozhodnutí ze dne 25. 11. 2008 o zrušení obchodní veřejné soutěže na předmětnou veřejnou zakázku je v souladu se zákonem.

Stanovisko předsedy Úřadu

10.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

11.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

12.  Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 16. 2. 2009, č. j. S3/2009/VZ-1398/2009/510/MOn, zamítl návrh navrhovatele, neboť rozhodnutím zadavatele o zrušení zadání veřejné zakázky nedošlo k porušení zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

IV.   K námitkám rozkladu

13.  Navrhovatel v rozkladu namítá, že zadavatel neměl právo postupovat dle § 66  odst. 2 zákona a zadání veřejné zakázky zrušit, neboť mu bylo pravomocným rozhodnutím Úřadu ze dne 25. 8. 2008 uloženo provést nový výběr. Navrhovatel se neztotožňuje se závěrem Úřadu, podle něhož se zrušením rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uložením zadavateli provést nový výběr dle § 59 písm. a) zákona proces zadávání veřejné zakázky dostal do fáze před posuzováním a hodnocením nabídek, kdy je zadavatel oprávněn využít postupu dle § 66 odst. 2 zákona.

14.  K této otázce uvádím, že se zcela ztotožňuji se závěrem Úřadu, že se zrušením rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uložením zadavateli provést nový výběr, proces zadávání veřejné zakázky dostává do fáze před posuzováním a hodnocením nabídek a zadavateli tedy v tomto stádiu výběrového řízení nelze upřít právo na zrušení zadání soutěže, pokud si tuto možnost předem v podmínkách zadání vyhradil. Využití postupu dle § 66 odst. 2 zákona zadavatelem v případech, kdy bylo rozhodnuto o zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a zadavateli uloženo provést nový výběr dle § 59 písm. a) zákona, bylo v době účinnosti zákona  č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zcela běžnou praxí. Zákonnost uvedeného postupu zadavatele byla rovněž potvrzena v rámci dlouhodobé rozhodovací praxe Úřadu, jak je konstatováno již v napadeném rozhodnutí. Tvrzení navrhovatele o nezákonnosti postupu zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky je tedy nutno odmítnout.

15.  Navrhovatel v rozkladu dále namítá, že Úřad měl využít svého práva podat návrh na nařízení soudní nebo správní exekuce proti zadavateli, neboť rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 8. 2008 nebylo splněno ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, tedy do 23. 11. 2009. V závěru rozkladu se pak navrhovatel domáhá, aby předseda Úřadu uložil Úřadu, aby toto své rozhodnutí ze dne 25. 8. 2008 uplatnil podle § 105 odst. 1 písm. a) nebo podle  § 105 odst. 2 správního řádu vůči zadavateli jako exekuční titul.

16.  K této otázce dále uvádím, že s ohledem na skutečnost, že zadání veřejné zakázky bylo rozhodnutím zadavatele ze dne 25. 11. 2008 zrušeno, nařízení exekuce výroku, jímž se ruší rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a zadavateli se ukládá provést nový výběr, není v současné době relevantní. Důvod pro nařízení exekuce tohoto výroku rozhodnutí Úřadu pominul, neboť zadání veřejné zakázky bylo rozhodnutím zadavatele zrušeno. Proto jsem žádosti navrhovatele uvedené v rozkladu nevyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

17.  Uzavírám tedy, že Úřad postupoval správně, když rozhodl, že rozhodnutím zadavatele ze dne 25. 11. 2008 o zrušení zadání veřejné zakázky nedošlo k porušení zákona a návrh navrhovatele zamítl.

V.   Závěr

18.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

19.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

        Ing. Martin Pecina, MBA

        předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.  JUDr. Petr Schlesinger, advokát, Slovákova 11, 602 00 Brno

2.  Statutární město Brno, Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno

3.  spis

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce