číslo jednací: R116/2008/02-18945/2008/310-Ku

Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.9.2008

Č. j.: R116/2008/02-18945/2008/310-Ku     V Brně dne 19. září 2008

Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 30.5.2008 sdružením – společnostmi

·  Rödl & Partner, v. o. s., IČ 25064690, se sídlem Platnéřská 2, 110 00 Praha 1, a

·  Rödl & Partner Audit, s. r. o., IČ 26190486, se sídlem Platnéřská 2, 110 00 Praha 1, které v předmětné zakázce podaly společnou nabídku a ve správním řízení jsou na základě plné moci ze dne 29.4.2008 právně zast. advokátkou JUDr. Monikou Novotnou, se sídlem AK Jasná II 5, 147 00 Praha 4, doručovací adresa Platnéřská 2, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20.5.2008, č. j. S108/2008/VZ-08806/2008/520/AB, o přezkoumání úkonů zadavatele –

·  České republiky, Ministerstva zemědělství, IČ 00020478, se sídlem Těšnov 17, 117 05 Praha 1, zast. ministrem Mgr. Petrem Gandalovičem,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Poskytování poradenských služeb při transformaci podniku Budějovický Budvar, národní podnik na akciovou společnost“, formou otevřeného řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., jehož oznámení bylo dne 19.10.2007 uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 00020478 a dne 20.10.2007 v  Úředním věstníku EU pod číslem 2007/S203-246972, ve kterém jsou dalšími účastníky fyzické a právnické osoby, které podaly společnou nabídku a byla jim veřejná zakázka přidělena, a to

·  prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc., advokát se sídlem AK Kříž a Bělina, Dlouhá 13, 110 00 Praha 1,

·  prof. JUDr. Jan Kříž, advokát se sídlem AK Kříž a Bělina, Dlouhá 13, 110 00 Praha 1,

·  Deloitte Advisory, s. r. o., IČ 49620592, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8, zast. jednatelem Ing. Michalem Petrmanem a

·  Deloitte Audit, s. r. o., IČ 49620592, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8, zast. jednatelem Ing. Michalem Petrmanem,

ve správním řízení všichni právně zast. advokátem prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., se sídlem AK Bělina a Kříž, Dlouhá 13, 110 00 Praha 1,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3  téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20.5.2008, č. j. S108/2008/VZ-08806/2008/520/AB, 

p o t v r z u j i

a  podaný rozklad

  z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

I.   Zadávací řízení a  řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Zadavatel – Česká republika, Ministerstvo zemědělství, IČ 00020478, se sídlem Těšnov 17, 117 05 Praha 1, zast. ministrem Mgr. Petrem Gandalovičem (dále jen „zadavatel“), uveřejnil dne 19.10.2007 v informačním systému o veřejných zakázkách pod ev. č. 00020478 a dne 20.10.2007 v Úředním věstníku EU pod ev. č. 2007/S203-246972 oznámení otevřeného zadávacího řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 76/2008 Sb. (dále jen „zákon“), za účelem zadání veřejné zakázky „Poskytování poradenských služeb při transformaci podniku Budějovický Budvar, národní podnik na akciovou společnost“. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako dílčí hodnotící kritéria stanovil:

1.  Odborná úroveň a komplexnost uchazečem navrhovaného postupu při realizaci transformace    40%

2.  Výše nabídkové ceny  40%

3.  Přístup k realizaci zakázky a organizační smluvní zajištění  20%.

2.  Ve lhůtě pro podávání nabídek zadavatel obdržel tři nabídky. Dne 26.2.2008 pak rozhodl o vyloučení uchazeče – sdružení Rödl & Partner, v. o. s., IČ 25064690, se sídlem Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 a Rödl & Partner Audit, s. r. o., IČ 26190486, se sídlem Platnéřská 2, 110 00 Praha 1, které v předmětné zakázce podaly společnou nabídku a ve správním řízení jsou na základě plné moci ze dne 29.4.2008 právně zast. advokátkou JUDr. Monikou Novotnou, se sídlem AK Jasná II 5, 147 00 Praha 4, doručovací adresa Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“), s odůvodněním, že nabídková cena není konečná a předpokládá navýšení ceny dle odst. 2.2. návrhu smlouvy, a dále že nabídka neobsahuje přílohu č. 3, na kterou návrh smlouvy odkazuje.

3.  Dne 26.2.2008 pak zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, kterou jako společnou nabídku podaly fyzické a právnické osoby prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc., advokát se sídlem AK Kříž a Bělina, Dlouhá 13, 110 00 Praha 1, prof. JUDr. Jan Kříž, advokát se sídlem AK Kříž a Bělina, Dlouhá 13, 110 00 Praha 1, Deloitte Advisory, s. r. o., IČ 49620592, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8, zast. jednatelem Ing. Michalem Petrmanem a Deloitte Audit, s. r. o., IČ 49620592, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8, zast. jednatelem Ing. Michalem Petrmanem, ve správním řízení všichni právně zast. advokátem prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., se sídlem AK Bělina a Kříž, Dlouhá 13, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč“).

4.  Proti rozhodnutí o svém vyloučení podal navrhovatel námitky a následně dne 31.3.2008 návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Tímto dnem bylo zahájeno ve věci správní řízení, ve kterém Úřad jako účastníky správního řízení označil zadavatele, navrhovatele a vybraného uchazeče. Součástí návrhu byl rovněž návrh na vydání předběžného opatření, kterým by byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení. 

5.  Návrh na vydání předběžného opatření Úřad rozhodnutím č. j. S108/2008/VZ-0825/2008/520/AB ze dne 23.4.2008 zamítl. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R105/2008/02-18846/2008/310-Ku ze dne 17.9.2008.

  Napadené rozhodnutí

6.  Po posouzení všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 20.5.2008 rozhodnutí č. j. S108/2008/VZ-08806/2008/520/AB, kterým v části I. výroku správní řízení zastavil podle § 118 zákona. V části II. pak Úřad konstatoval, že zadavateli nevznikla povinnost nahradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

7.  V odůvodnění svého rozhodnutí Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci v bodě 2. Předmět veřejné zakázky uvedl, že předmětem této veřejné zakázky jsou poradenské služby týkající se transformace podniku Budějovický Budvar, n. p., na akciovou společnost bez přerušení právní kontinuity. Poradenskými službami se podle zadavatele rozumí finanční, daňové (včetně auditorských) a právní služby, které zadavatel dále specifikoval pod  body 1) – 12) a pod body a) – g) uvedl výstupy, které jsou zahrnuty v předmětných poradenských službách.

8.  V bodě 2) písm.c) zadávací dokumentace zadavatel uvedl jako předmět poradenských služeb „provedení ekonomické a právní analýzy Budějovického Budvaru, zaměřené především na identifikaci případně kvantifikaci možných právních a ekonomických rizik souvisejících s transformací“. Zde je dle názoru Úřadu nepochybné, že tato část předmětu plnění zahrnuje plnění s cizím prvkem, a proto lze předpokládat provádění překladatelských a tlumočnických činností nezbytných pro orientaci v problematice práv k ochranným známkám a k jinému duševnímu vlastnictví a tyto činnosti jsou proto součástí předmětu plnění této části veřejné zakázky. Není proto důvod k absolutnímu vynětí překladatelských a tlumočnických činností z předmětu plnění tak, jak to učinil navrhovatel ve své nabídce.

9.  Navrhovatel v návrhu smlouvy v čl. 2 – Odměna, koncipoval nabídkovou cenu tak, že vytvořil prostor pro navýšení celkové nabídkové ceny v závislosti na dalších úkonech nezahrnutých v ceně, a to zejména na nákladech na překlady a tlumočení, na jiných výdajích atd., které blíže nespecifikoval a k jejichž určení co do rozsahu a výše nelze dojít ani odkazem na zákonná ustanovení či na prováděcí předpisy. Tato skutečnost je pak v rozporu s požadavkem zadavatele dle bodu 6.3. zadávací dokumentace, že „výši nabídkové ceny není možné překročit“, který svědčí o požadavku zadavatele zahrnout všechny v úvahu přicházející úkony do jednotlivých bodů plnění, s výjimkou těch, které pod vymezený předmět plnění nelze zahrnout. Takto koncipovaná cena dle názoru Úřadu nesplňuje podmínky uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci. Úřad tedy nesouhlasil s následnou interpretací návrhu smlouvy o poradenské činnosti navrhovatelem, že pouze pro případ, že by zadavatel požadoval nad rámec veřejné zakázky další plnění než ta, která jsou uvedena v čl. 1 návrhu smlouvy o poradenské činnosti, měl v úmyslu účtovat náhradu nákladů nezahrnutých do finančních, daňových a právních služeb, to je na překlady a tlumočení, notářské zápisy a správní poplatky.

10.  Úřad dále konstatoval, že zadavatel sice pro vyloučení navrhovatele uvedl i další důvody, které nebyly opodstatněné, avšak výše uvedený důvod pro vyloučení navrhovatele existoval, a tedy nelze v tomto úkonu zadavatele spatřovat porušení zákona. Úřad se v napadeném rozhodnutí zabýval rovněž hodnocením nabídek podle nepočitatelného dílčího kritéria hodnocení „Odborná úroveň a komplexnost uchazečem navrhovaného postupu při realizaci transformace“, přičemž i zde dospěl k závěru, že nedošlo k porušení zákona, a proto správní řízení zastavil podle § 118 zákona.

II.  Námitky rozkladu

11.  Proti rozhodnutí Úřadu podal navrhovatel dne 30.5.2008 rozklad, ve kterém vyjadřuje nesouhlas se skutkovými závěry Úřadu. Namítá, že Úřad zcela pominul návrh navrhovatele, aby si jako podklad pro rozhodnutí Úřadu vyžádal komplexní podané nabídky všech uchazečů a samostatně je posoudil pokud jde o formulaci nabízeného plnění a nabízené ceny.

12.  Navrhovatel má dále za to, že ve vymezení předmětu plnění v čl. 2 zadávací dokumentace nebyl u žádné z položek požadován výstup v cizím jazyce. I přesto však Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl dle názoru navrhovatele k nepodloženému závěru, že poptávaná poradenská činnosti zahrnuje i plnění s cizím prvkem, a proto lze předpokládat provádění překladatelských a tlumočnických služeb. Navrhovatel trvá na tom, že překladatelské a tlumočnické služby nebyly předmětem šetřené veřejné zakázky, což dle jeho názoru dokládá mimo jiné i to, že v rámci kvalifikačních předpokladů nebylo zadavatelem požadováno doložení oprávnění k poskytování překladatelských a tlumočnických služeb, a to ani formou subdodavatelskou.

13.  Navrhovatel trvá na tom, že bod 2.1. návrhu smlouvy zahrnuje v paušálním honoráři veškeré činnosti, které jsou uvedeny v bodu 1.1. poradenské smlouvy, tedy veškeré činnosti, které jsou předmětem veřejné zakázky dle zadávací dokumentace. Pouze v případě, že by zadavatel nad rámec plnění popsaného v zadávací dokumentaci požadoval další plnění, upozornil navrhovatel v bodu 2.2 návrhu poradenské smlouvy, že náklady na tato další plnění nejsou v paušálním honoráři zahrnuty a zadavatel je ponese samostatně. V takovém případě by se však jednalo pouze o náhradu vynaložených nákladů, nikoli o navýšení paušálního honoráře, jak Úřad v napadeném rozhodnutí neopodstatněně dovozuje. Úřad nevzal v úvahu, že zadavatel výslovně uvedl, že dodatečná plnění nejsou zahrnuta v konečné nabídkové ceně a to proto, že si je zadavatel v zadávací dokumentaci nevymínil – zadavatel tak sám doznal, že paušální honorář dle poradenské smlouvy zahrnoval veškerá plnění požadovaná zadavatelem v zadávací dokumentaci, přičemž zadavatel dále argumentoval tím, že „není schopen v zadávací dokumentaci taxativně vyčíst a komplexně definovat veškeré možné i marginální služby spojené s realizací tak komplikovaného předmětu veřejné zakázky“. Dle názoru navrhovatele je tento názor nepochybně nezákonný, neboť dle § 44 odst. 1 zákona musí zadávací dokumentace vymezit předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Uvedené ustanovení tedy nedovoluje zadavateli dodatečně rozšiřovat předmět veřejné zakázky nad rámec plnění vymezený zadávací dokumentací.

14.  Navrhovatel uzavírá, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť odporuje ustanovením zákona. Namítá rovněž i rozpor s hodnotovým rámcem daným ústavním pořádkem, neboť správní uvážení Úřadu jakožto správního orgánu nezávisí na nekontrolovatelné libovůli, ale musí být racionální, přiměřené a nediskriminující. V daném případě však Úřad dle názoru navrhovatele podpořil svým rozhodnutím nezákonnost postupu zadavatele. Navrhovatel požaduje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí jako nezákonné zrušil. 

III.  Řízení o rozkladu

  Vyjádření zadavatele

15.  K podanému rozkladu se dne 16.6.2008 vyjádřil zadavatel a uvádí, že napadené rozhodnutí je plně v souladu se zákonem. Navrhovatel dle názoru zadavatele při své argumentaci vypouští některá důležitá fakta a vytrhává z kontextu důkazní prostředky. V této souvislosti zadavatel poukazuje především na formulaci článku 2.2. návrhu smlouvy navrhovatele, kde bylo uvedeno, že „v dohodnutých paušálních honorářích nejsou zahrnuty náklady na překlady a tlumočení ani jiné správní poplatky, odměny notářů a jiné výdaje, atd.“. Zkratku „atd.“ pak zadavatel v tomto kontextu označuje za dokonalý nástroj na zvýšení ceny.

16.  Zadavatel se rovněž ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že hledal důvod, proč jej z řízení vyloučit, a v této souvislosti poukazuje na to, že navrhovatele mohl vyloučit (pokud by skutečně chtěl) již za formální nedostatky nabídky, které však umožnil navrhovateli zhojit cestou vysvětlení. S odkazem na vyjádření navrhovatele v tisku pak zadavatel rovněž dovozuje, že navrhovatel sám takto veřejně deklaroval, že jím nabídnutá cena nebyla cenou konečnou.

  Stanovisko předsedy Úřadu

17.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

18.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. S108/2008/VZ-08806/2008/520/AB ze dne 20.5.2008 správní řízení zastavil, když v postupu zadavatele neshledal porušení zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil.  

IV.  K námitkám rozkladu

19.  Úvodem upozorňuji, že zadavatel neuvedl v rozkladu žádné nové skutečnosti. Po obsahové stránce se tak rozklad věnuje skutečnostem, které již byly opakovaně uváděny v průběhu správního řízení a ke kterým se Úřad v napadeném rozhodnutí již podrobně  vyjádřil.

20.  Navrhovatel popírá, že by tlumočnické a překladatelské služby byly součástí té části předmětu plnění veřejné zakázky, která předpokládá např. zpracování ekonomické a právní analýzy Budějovického Budvaru, zaměřené na identifikaci a kvantifikaci možných právních a ekonomických rizik souvisejících s kontinuitou práv k ochranným známkám či jinému duševnímu vlastnictví, analýzy právního nástupnictví či postavení Budějovického budvaru, národního podniku, ve sporech (viz čl. 2.2. písm. c) zadávací dokumentace). Na podporu svého tvrzení pak navrhovatel argumentuje tím, že zadavatel nepožadoval jako kvalifikační předpoklad doložení oprávnění k poskytování překladatelských a tlumočnických služeb, a to ani subdodavatelsky.

21.  K argumentaci zadavatele uvádím, že minimálně výše citovaná část předmětu plnění veřejné zakázky jednoznačně vykazuje cizí prvek, neboť zpracování takové analýzy předpokládá analýzu dosavadního vývoje judikatury zahraničních soudů, u kterých byly Budějovickým Budvarem, národním podnikem, vedeny spory o práva k ochranným známkám a podobně. V této souvislosti zadavatel ponechal na uchazečích, zda pro splnění předmětu veřejné zakázky zvolí právníky znalé této judikatury (a tedy nebude zapotřebí překladů a tlumočení), nebo zda-li použijí překladatelských a tlumočnických služeb jiného subjektu. Zřejmě proto také zadavatel nestanovil oprávnění k poskytování překladatelských a tlumočnických činností, nebo požadavek na jiné znalosti cizích jazyků jako jeden z kvalifikačních předpokladů pro plnění předmětu veřejné zakázky, neboť je zcela věcí dodavatele, jak dospěje k zadavatelem požadovanému výsledku. Překladatelské a tlumočnické služby tak nejsou primární potřebou zadavatele, neboť ten požaduje výstupy pouze v českém jazyce. Pokud však dodavatel k tomu, aby vypracoval požadovanou analýzu (tedy realizoval předmět veřejné zakázky), potřebuje subdodávky od třetích osob, nemůže tyto práce kalkulovat zadavateli zvlášť nad rámec nabídkové ceny za plnění veřejné zakázky.

22.  Pro úplnost pak uvádím, že tvrzení navrhovatele o tom, že překladatelské a tlumočnické služby nejsou součástí předmětu plnění veřejné zakázky, je popřeno už tím, že sám navrhovatel s nimi automaticky počítal, byť je ve své nabídce vyčlenil mimo rámec nabídkové ceny. Navrhovatel tak fakticky potvrdil, že jsou tyto služby pro realizaci veřejné zakázky nezbytné, tedy jsou součástí předmětu plnění a jako takové měly být zahrnuty do celkové nabídkové ceny.

23.  Na základě výše uvedeného tedy mohu uzavřít, že navrhovatel minimálně v tomto bodě formuloval svou nabídku v rozporu s požadavky zadavatele a jeho vyloučení ze zadávacího řízení bylo oprávněné a v souladu se zákonem. Z uvedeného důvodu tedy nelze v postupu zadavatele spatřovat ani porušení základních zásad zadávacího řízení či dokonce obecného „hodnotového rámce daného ústavním pořádkem“, jak navrhovatel uvádí ve svém rozkladu, neboť vyloučení uchazeče, jehož nabídka není v souladu se zadávacími podmínkami, je nejen právem, ale i povinností zadavatele.

24.  K námitce navrhovatele, že Úřad pominul jeho návrh, aby si jako podklad pro  rozhodnutí vyžádal komplexní podané nabídky všech uchazečů a samostatně tyto nabídky zhodnotil, zejména pokud jde o formulaci nabízeného plnění a nabízené ceny, uvádím, že jsem neshledal postup zadavatele při hodnocení veřejné zakázky jako nesprávný, ale zcela v souladu se zákonem. Požadavek navrhovatele proto považuji za nadbytečný a neúčelný, neboť veškeré potřebné informace byly zjištěny  z předložených podkladů zadavatele. Po jejich přezkoumání Úřad neshledal, že by obsahovaly nevěrohodné či nedostatečné údaje. Současně uvádím, že vzhledem k tomu, že předmětem přezkoumání byla úplnost a komplexnost nabídky navrhovatele, je obsah nabídek ostatních uchazečů pro posouzení této otázky zcela irelevantní, a v tomto smyslu byl návrh navrhovatele na doplnění dokazování bezpředmětný. 

25.  K námitce rozkladu, že zadávací podmínky nebyly formulovány v souladu s § 44 odst. 1 zákona, respektive že názor zadavatele, podle kterého je nemožné v zadávací dokumentaci postihnout veškeré detaily takto komplikovaného právního vztahu, pak uvádím, že požadavek zadavatele na strukturovaný rozpočet byl koncipován tak, aby mohlo být při volbě některé z variant řešení (privatizace samostatným zákonem či privatizace podle obchodního zákoníku) postupováno tak, aby byla hrazena pouze ta část předmětu plnění, která byla skutečně plněna a současně se nevytvářel prostor pro uplatňování nespecifikovaných nákladů, u nichž by nebylo předem stanoveno, jak bude vypočítána jejich výše, resp. aby jejich výše nezávisela na libovůli smluvních stran. V opačném případě by se totiž mohla vytvořit situace, kdy by v zadávacím řízení byl úspěšný uchazeč s výrazně nejnižší nabídkovou cenou, který by počítal s navýšením „podhodnocené“ ceny v rámci dalších nákladů. Taková koncepce ceny by pak jistě byla v rozporu s účelem zákonné úpravy zadávání veřejných zakázek. Argumentace navrhovatele je tak i v tomto bodě bezpředmětná.

V.  Závěr

26.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

27.  Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

       Ing. Martin Pecina, MBA

    předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.  Česká republika, Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 17, 117 05 Praha

2.  JUDr. Monika Novotná, advokát, doručovací adresa Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 (jako zplnomocněnec Rödl & Partner, v. o. s.)

3.  JUDr. Monika Novotná, advokát, doručovací adresa Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 (jako zplnomocněnec Rödl & Partner Audit, s. r. o.)

4.  prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc., advokát se sídlem Dlouhá 13, 110 00 Praha

5.  prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc., advokát se sídlem Dlouhá 13, 110 00 Praha (jako zplnomocněnec prof. JUDr. Jana Kříže)

6.  prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc., advokát se sídlem Dlouhá 13, 110 00 Praha (jako zplnomocněnec Deloitte Advisory, s. r. o.)

7.  prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc., advokát se sídlem Dlouhá 13, 110 00 Praha (jako zplnomocněnec Deloitte Audit, s. r. o.)

8.  spis

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce