číslo jednací: S214/2008/VZ-18370/2008/510/Od

Instance I.
Věc Upgrade telekomunikačních služeb
Účastníci
  1. Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 zák. 137/2006 Sb. - porušení s vlivem na pořadí úspěšnosti - uložení nápravy
Rok 2008
Datum nabytí právní moci 22. 1. 2009
Související rozhodnutí S214/2008/VZ-18370/2008/510/Od
R173/2008/02-632/2009/310-ASc
Dokumenty file icon dokument ke stažení 113 KB

Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R173/2008/02-632/2009/310-ASc ze dne 19. 1. 2009. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 22. 1. 2009.

Č. j. S214/2008/VZ-18370/2008/510/Od

V Brně dne 10. září 2008

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení, zahájeném dne 6. 8. 2008 z vlastního podnětu, jehož účastníkem je

•  zadavatel – Česká republika – Státní úřad pro jadernou bezpečnost, IČ 48136069, se sídlem Senovážné nám. 1585/9, 110 00 Praha 1, jejímž jménem jedná Ing. Dana Drábová, Ph.D., předsedkyně,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „Upgrade telekomunikačních služeb“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 27. 5. 2008 pod ev. č. 60015679 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 5. 2008 pod ev. č. 2008/S 102-136828,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Státní úřad pro jadernou bezpečnost, IČ 48136069, se sídlem Senovážné nám. 1585/9, 110 00 Praha 1 – nedodržel při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Upgrade telekomunikačních služeb“ postup stanovený

1)  v § 55 odst. 3 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když nestanovil úroveň kvalifikačního předpokladu podle § 55 odst. 1 písm. c) cit. zákona tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky,

2)  v § 78 odst. 4 v návaznosti na § 6 cit. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil dílčí hodnotící kritérium „Technické řešení“ způsobem, který zadavateli při hodnocení nabídek neumožnil dodržet zásadu transparentnosti v zadávacím řízení,

přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, a postup stanovený

3)  v § 44 odst. 3 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť požadoval předložení kopií nabídek, jež nelze považovat za požadavek na zpracování nabídky,

přičemž v průběhu správního řízení nebylo prokázáno, že tento postup ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.

Jako opatření k nápravě postupů uvedených výše pod body 1) a 2) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 zákona č. 137/2007 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší předmětné zadávací řízení.

II.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Státní úřad pro jadernou bezpečnost, IČ 48136069, se sídlem Senovážné nám. 1585/9, 110 00 Praha 1  – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2140850001.

Odůvodnění

Zadavatel – Česká republika – Státní úřad pro jadernou bezpečnost, IČ 48136069, se sídlem Senovážné nám. 1585/9, 110 00 Praha 1, jejímž jménem jedná Ing. Dana Drábová, Ph.D., předsedkyně (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 27. 5. 2008 pod ev. č. 60015679 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 5. 2008 pod ev. č. 2008/S 102-136828 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Upgrade telekomunikačních služeb“ (dále jen „veřejná zakázka“).

Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako dílčí hodnotící kritéria stanovil:

1.  Nabídková cena bez DPH (váha 70 %)

2.  Technické řešení (váha 30 %)

Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel celkem 4 nabídky uchazečů o veřejnou zakázku. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami, konaném dne 24. 6. 2008 vyplývá, že všechny čtyři předložené nabídky vyhověly kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8 zákona.

V souvislosti s výše uvedenou veřejnou zakázkou obdržel Úřad dne 3. 7. 2008 návrh společnosti Siemens Enterprise Communications, s. r. o., člen skupiny Siemens, IČ 27599523, se sídlem Průmyslová 1306/7, 102 00 Praha 10 (dále jen „navrhovatel“). Ve věci správního řízení zahájeného na základě tohoto návrhu rozhodl Úřad o zastavení správního řízení, neboť navrhovatel nebyl osobou oprávněnou pro podání návrhu.

Po přezkoumání dokumentace o veřejné zakázce získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníku řízení dopisem č. j. S214/2008/VZ-15624/2008/510/Od ze dne 5. 8. 2008. Úřad dále účastníku řízení usnesením č. j. S214/2008/VZ-15598/2008/510/Od ze dne 5. 8. 2008 stanovil lhůtu, ve které je podle § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu v návaznosti na § 39 odst. 1 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu v návaznosti na § 39 odst. 1 správního řádu může vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Úřad podle § 39 odst. 1 cit. správního řádu stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Rozhodnutím ze dne 5. 8. 2008 č. j.  S214/2008/VZ-15631/2008/510/Od o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude toto správní řízení ukončeno.

Dne 6. 8. 2008, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení z moci úřední.

Úřad dopisem ze dne 5. 8. 2008, jímž bylo zadavateli oznámeno zahájení správního řízení, seznámil účastníka řízení se skutečnostmi, zjištěnými v průběhu šetření podnětu, které ho vedly k zahájení správního řízení z úřední povinnosti a které budou podkladem pro rozhodnutí.

První skutečností byl způsob stanovení hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria „Technické řešení“. Zadavatel v zadávací dokumentace, čl. V. „Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“, stanovil, že zadavatel bude hodnotit jednotlivé nabídky v rámci kritéria „Technické řešení“ následujícím způsobem. Pro dílčí kritérium „Technické řešení“ sestaví členové hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

Dále Úřad zjistil, že zadavatel požadoval po uchazečích podle bodu III.2.2) oznámení o zakázce

a)  pojistnou smlouvu nebo pojistný certifikát;

b)  poslední zpracovanou rozvahu + výkaz zisků a ztrát za poslední účetní období;

c)  údaje o celkovém ročním obratu a ročním obratu dosaženém z obdobných dodávek za předcházející tři účetní období – formou tabulkového přehledu a čestného prohlášení,

a to s následující minimální úrovní

a)  pojistné krytí za škody způsobené dodavatelem třetí osobě min. do výše 10 mil. Kč;

b)  kladný hospodářský výsledek;

c)  obrat za předcházející 3 účetní období z obdobných dodávek a služeb min. 100 mil. Kč v každém roce uvedeného období“.

Uvedené požadavky zadavatel upřesnil v zadávací dokumentaci, kapitole VI., části VI.7, čl. 4. „Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady dle § 55 zákona a jejich prokázání“, bodech 4.1 a 4.2, kde stanovil, že splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů požaduje předložením mimo jiné následujících dokladů:

­  pojistné smlouvy, příp. pojistného certifikátu, jejímž (jehož) předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě, včetně dokladu o zaplacení pojistného a potvrzení smluvní pojišťovny o přijetí platby pojistného na pojistné období odpovídající době plnění zakázky. Uchazeč musí být již v době podání nabídky pojištěn minimálně na částku 10 mil. Kč/rok

­  údaje o celkovém ročním obratu a ročním obratu dosaženém z obdobných dodávek za předcházející tři účetní období. Obrat musí být za předcházející 3 účetní období z obdobných dodávek a služeb min. 100 mil. Kč v každém roce uvedeného období.

V rámci seznámení se zjištěnými skutečnostmi Úřad dále uvedl, že v kapitole I., části I.1, bodu B. „Podmínky a požadavky na zpracování nabídky“, písm. a) zadávací dokumentace, zadavatel uvedl, že „Nabídky se podávají ve stanovené lhůtě pro podání nabídek v českém jazyce. Originál v listinné podobě, jedna kopie v listinné podobě a jedna na elektronickém nosiči …“.

Dne 19. 8. 2008 obdržel Úřad písemné vyjádření zadavatele, jímž se vyjádřil se skutečnostem uvedeným v oznámení o zahájení předmětného správního řízení, a to k problematice týkající se:

–  výše požadovaného obratu,

–  obsahu jednotlivých hodnotících kritérií,

–  pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě,

–  požadavku na předložení kopie nabídky v listinné podobě.

K jednotlivým bodům uvedl zadavatel následující.

1.  Výše požadovaného obratu

V souvislosti s požadavkem na obrat za předcházející 3 účetní období z obdobných dodávek a služeb v min. výši 100 mil. Kč v každém roce uvedeného období zadavatel zdůraznil, že poptávané řešení obnáší na jedné straně požadavek na vysoké odborné znalosti všech dotčených pracovníků uchazeče (projektantů, zhotovitelů a servisních pracovníků) a na druhé straně se týká nejvyspělejších aktuálních, moderních HW a SW trendů z oboru zabezpečených komunikací. S ohledem na současné používané technologie v oblasti ICT zadavatele, zadavatel očekává, že nabízené komunikační technologie budou splňovat náročné požadavky na bezpečnost, škálovatelnost a perspektivnost. Tyto moderní technologie vyžadují, aby dodavatelé splňovali velmi přísná měřítka pro návrh a vývoj zabezpečených komunikačních systémů, jejich implementaci a následnou podporu a servis. Uvedené požadavky a očekávání mohou podle názoru zadavatele splňovat pouze uchazeči se silných technologickým a profesním zázemím, kteří musí mít dlouhodobé zkušenosti v oboru bezpečných komunikací, kteří jsou schopni garantovat kvalitu, bezpečnost a perspektivu nabízených komunikačních řešení a kteří mají rovněž silné finanční zázemí.

Zadavatel uvedl, že musí být schopen zajistit spolehlivé a bezpečné použití komunikačních technologií při komunikaci během výkonu svých dozorných činností, při průběžném monitorování radiační situace na území ČR a při řešení případně vzniklých krizových situací v rámci své působnosti. Zadavatel dále uvedl, že musí používat technicky relevantní (tj. náročné) a bezpečné komunikační systémy. Na základě uvedených skutečností zadavatel vyvodil, že pro implementaci požadovaných technologií potřebuje mít takového partnera, který bude všechna výše uvedená kritéria s dlouhodobou perspektivou spolehlivě splňovat tak, aby byla zachována požadovaná kvalita a dostupnost komunikačních prostředků, které využívá.

Požadovanou výši obratu zadavatel stanovil podle svého vyjádření s uvážením té skutečnosti, že předmětná veřejná zakázka je technologicky velmi náročná a měl za to, že požadovaná výše obratu plně odpovídá možnostem případných uchazečů, tj. dodavatelů moderních a bezpečných komunikačních technologií, což podle názoru zadavatele potvrdily i doručené nabídky.

2.  Obsah jednotlivých hodnotících kritérií

Ke stanovenému způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií zadavatel uvedl, že v zadávací dokumentaci v souvislosti s dílčím kritériem č. 2 „Technické řešení“ stanovil, že členové hodnotící komise sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Zadavatel dále uvedl, že kritériem č. 2 je technické řešení, tedy vše, co budou obsahovat nabídky k bodům A až J v části II zadávací dokumentace. To podle zadavatele znamená, že pro hodnocení technických řešení uvedených ve všech nabídkách bude sestavena podrobná tabulka vycházející z detailního technického řešení nabízeného v rámci jednotlivých bodů. Stručný přehled všech technických aspektů, které budou hodnoceny při použití kritéria, a který zadavatel uvedl ve svém vyjádření je uveden níže:

Splnění požadavků dle ZD – Technické podmínky

Bod A – kompatibilita

Bod B – dvě nezávislá centra s příslušnými tech. požadavky

Podrobné technické posouzení nabízeného hardwaru k bodu B

Verze a typ ústředny

Verze a typ Voice Mail záznamníku

Verze a typ nahrávacího zařízení

Verze a typ hlasové brány

Verze a typ Wifi přípojného bodu

Bod C – nástroje centrální správy a konfigurace

Bod D – nasazení IP terminálů /zajištění mobility

Podrobné technické posouzení nabízeného hardware k bodu D

Verze a typ telefonu Typ 1

Verze a typ telefonu Typ 2

Verze a typ telefonu Typ 3

Verze a typ telefonu Typ 4

Verze a typ telefonu Typ 5

Bod E – integrace a napojení na JTS a zachování čís. plánu

Bod F – analýza/návrh řešení/harmonogram/součinnost

Bod G – technická dokumentace, CZ manuály

Bod H – proškolení adminů

Bod I – záruka 3 roky

Bod J – rozšířená záruka o další 2 roky

Zadavatel má za to, že uvedenou formulací jasně deklaroval, co a jak bude hodnoceno a zastává názor, že uvedení příliš podrobných hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci může být kontraproduktivní, neboť v okamžiku vyhlášení mu nemusí být známy všechny nuance technických parametrů, čímž by dodavatelé nabízející objektivně lepší řešení mohli být příliš podrobně, příp. i technicky nesprávně nastavenými kritérii znevýhodněni.

Zadavatel uvedl, že při hodnocení bude nejprve zkoumáno, zda nabídky vůbec obsahují řešení pro všechny body A až J uvedené v zadávací dokumentaci a pokud ano, proběhne podrobné technické srovnání jednotlivých nabídek na každý bod A až J poptávky. Závěrem zadavatel podotkl, že zákona sám nabízí v § 78 odst. 4 ve výčtu možných dílčích hodnotících kritérií „technickou úroveň nabízeného plnění“.

3.  Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě

Ke stanovení výše pojistného na částku 10 mil. Kč za rok vedla zadavatele podle jeho vyjádření skutečnost, že z předmětu veřejné zakázky, tj. „Upgrade telekomunikačních služeb“, je zřejmé, že zadavatel již v současné době vlastní zařízení umožňující používání stávajících telekomunikačních služeb a touto veřejnou zakázkou poptává další zařízení, jímž proběhne jejich upgrade. V rámci zamýšleného upgrade proběhnou také práce na stávajícím „živém“ technologickém prostředí zadavatele a není vyloučeno, že dojde k poškození, příp. zničení relevantní části stávajícího technologického prostředí zadavatele. V případě nutnosti čerpání z pojistné smlouvy budoucího dodavatele by se úhrada škody mohla vztahovat nejen na škodu na dodávaném vybavení, ale také na škodu způsobenou v rámci již existujícího funkčního systému zadavatele. Zadavatel zvážil maximální rozsah takto případně způsobených škod a ocenil jej částkou 10 mil. Kč.

Zadavatel uvedl, že zvážil náročnost předmětu veřejné zakázky, odhadl možný termín na uzavření příslušné smlouvy, vzal v úvahu pravidla pro čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a vyjádřil snahu zahájit plnění s co nejmenšími časovými prodlevami. S uvážením těchto důvodů zadavatel požadoval, aby uchazeči byli na stanovenou částku v době podání nabídky již pojištěni a tuto skutečnost doložili. Zadavatel má za to, že tímto požadavkem jasně deklaroval, že požaduje předložení nabídek uchazečů, kteří jsou nejen ekonomicky a finančně kvalifikovaní, ale i spolehliví. Zadavatel vyjádřil zkušenost, že uchazeči sice formálně deklarují, že obsah nabídek je pro ně závazný, ale někteří uchazeči nejsou schopni takto závazně pojatou nabídku naplnit a zadavatel je nucen od uzavření smlouvy ustoupit.

4.  Požadavek na předložení kopie nabídky v listinné podobě

Podle vyjádření zadavatele vycházel požadavek na předložení kopie nabídek z toho, že první jednání několikačlenné hodnotící komise bylo naplánováno bezprostředně po otevírání obálek a záměrem zadavatele bylo, aby členové hodnotící komise mohli pracovat minimálně se dvěma výtisky. Originály nabídek mohou být podle zadavatele totiž svázány tak, že jejich kopírování je téměř nemožné, příp. časově nezvládnutelné a kopie by se nepodařilo pořídit do jednání hodnotící komise. Elektronický nosič byl požadován pro případ, že by se ukázala některá nabídka podaná v elektronické verzi jako nečitelná. Zadavatel upozornil, že požadavek na předávání kopie nabídky je běžnou praxí i u ostatních správních úřadů a uvádí ji většina zadavatelů.

Zadavatel rovněž uvedl, že si je vědom toho, že absence kopie nabídky nemůže být důvodem k vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení. V případě, že stanovený požadavek bude Úřadem shledán v rozporu se zákonem, vyjádřil zadavatel názor, že toto pochybení nemůže být považováno za tolik zásadní, že by mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Závěrem zadavatel konstatoval, že se domnívá, že dodržel postupy stanovené zákonem, a tudíž nemohlo ani dojít k nezákonnému ovlivnění výběru nevhodnější nabídky, navrhl, aby bylo předmětné správní řízení zastaveno.

Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, vyjádření předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K části I. 1) výroku – vymezení minimální úrovně ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů

Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

Podle § 55 odst. 1 zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele požadovat předložení jednoho či více z těchto dokladů:

a)  pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě,

b)  poslední zpracovanou rozvahu podle zvláštních právních předpisů nebo určitou část takové rozvahy, nebo

c)  údaj o celkovém obratu dodavatele zjištěný podle zvláštních právních předpisů, popřípadě obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky, a to nejvýše za poslední 3 účetní období; jestliže dodavatel vznikl později nebo prokazatelně zahájil činnost vztahující se k předmětu veřejné zakázky později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu za všechna účetní období od svého vzniku nebo od zahájení příslušné činnosti.

Podle § 55 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel ve vztahu k ekonomickým a finančním kvalifikačním předpokladům povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a)  stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b)  uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c)  vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

Z citovaných ustanovení zákona vyplývá, že zadavatel může vymezit minimální úroveň ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů pouze takovým způsobem, aby byla přiměřená a odpovídala druhu, rozsahu a složitosti konkrétního předmětu veřejné zakázky. Zadavatel má s její pomocí ověřit způsobilost dodavatele provést veřejnou zakázku, nikoliv vytvářet neodůvodněné překážky pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

Výše požadovaného obratu

V kapitole VI., části VI.7, čl. 4. „Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady dle § 55 zákona a způsob jejich prokázání“, bodu 4.3 zadávací dokumentace, zadavatel stanovil, že k prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů požaduje mimo jiné:

­  údaje o celkovém ročním obratu a ročním obratu dosaženém z obdobných dodávek za předcházející tři účetní období. Obrat musí být za předcházející 3 účetní období z obdobných dodávek a služeb min. 100 mil. Kč v každém roce uvedeného období.

Obdobných způsobem zadavatel tento požadavek stanovil v oznámení o zakázce v čl. III. bodu III.2.2) „Ekonomická a finanční způsobilost“.

Zadavatel stanovil v oznámení o zakázce v čl. II. bodu II.2.1) předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, a to v rozmezí 4 000 000 Kč a 5 000 000 Kč. Doba plnění byla zadavatelem stanovena v délce 3 měsíců.

Z hlediska posouzení oprávněnosti stanovení minimálního obratu je rozhodná souvislost s předmětem šetřené veřejné zakázky, zejména s jeho charakterem, výší předpokládané hodnoty plnění a délkou závazku. Minimálním obratem zadavatel vyjádří „velikost firmy,“ která je podle názoru zadavatele schopná realizovat požadovanou dodávku, službu či stavební práce, avšak musí tak učinit s ohledem na rozsah činnosti stanovený předmětem veřejné zakázky. Zadavatelem zvolený minimální obrat potom snižuje pravděpodobnost, že by k realizaci díla byl vybrán subjekt, jehož finanční situace je do značné míry závislá na realizaci předmětné veřejné zakázky.

V šetřeném případě zadavatel požadoval doložení min. obratu za předcházející 3 účetní období z obdobných dodávek a služeb ve výši 100 000 000 Kč v každém roce uvedeného období. Předpokládaná cena veřejné zakázky činí cca 4 000 000 až 5 000 000 Kč za celou dobu plnění, což znamená, že celkový požadovaný obrat za rok je 20 až 25 krát vyšší než je hodnota veřejné zakázky.

Argumenty zadavatele směřují zejména k tomu, že hodlal v zadávacím řízení získat partnera se silným technologickým a profesním zázemím disponujícím dlouhodobými zkušenostmi v oboru bezpečných komunikací, který je schopen garantovat kvalitu, bezpečnost a perspektivu nabízených komunikačních řešení a má rovněž silné finanční zázemí. V této souvislosti Úřad uvádí, že nelze připustit takové nastavení výše minimálního obratu, které by mělo za následek diskriminaci dodavatelů s nižším obratem, kteří by však byli schopni rovnocenně splnit předmět plnění (jsou dostatečně ekonomicky silní).

Je zřejmé, že pokud by dodavatel dosahoval obratu menšího než je předpokládaná cena veřejné zakázky, pak lze tvrdit, že takový dodavatel by musel použít veškeré své prostředky k plnění jedné veřejné zakázky, čímž by se dostal do ekonomické závislosti na jednom zdroji příjmů a plnění veřejné zakázky by tak mohlo být ohroženo. Na druhé straně požadavek zadavatele na roční obrat uchazeče, který předpokládanou cenu veřejné zakázky přesahuje 20 až 25krát, nelze označit za přiměřený, jelikož míra rizika spojeného s neplněním veřejné zakázky, s ohledem na její předmět a rozsah, je ve zjevném nepoměru s požadavkem zadavatele na úroveň ekonomické stability dodavatele, přičemž tato skutečnost diskriminuje ostatní dodavatele na trhu, kteří jsou vzhledem ke svému předmětu činnosti a velikosti firmy (výši obratu) způsobilí předmět veřejné zakázky splnit.

Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 55 odst. 3 písm. c) zákona, když nestanovil úroveň kvalifikačního předpokladu podle § 55 odst. 1 písm. c) cit. zákona tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem a úroveň kvalifikačního předpokladu stanovil podle zákona, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, přičemž nelze vyloučit, že by některá z těchto nabídek byla ekonomicky výhodnější.

K požadavku na předložení pojistné smlouvy

V oznámení o zakázce, čl. III. bodu III.2.2) „Ekonomická a finanční způsobilost“ zadavatel stanovil požadavek na předložení pojistné smlouvy či pojistného certifikátu, přičemž jako minimální úroveň vymezil pojistné krytí za škody způsobené dodavatelem třetí osobě min. do výše 10 mil. Kč.

V kapitole VI., části VI.7, čl. 4. „Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady dle § 55 zákona a způsob jejich prokázání“, bodech 4.1 zadávací dokumentace zadavatel dále stanovil, že splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů požaduje mimo jiné předložení:

­  pojistné smlouvy, příp. pojistného certifikátu, jejímž (jehož) předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě, včetně dokladu o zaplacení pojistného a potvrzení smluvní pojišťovny o přijetí platby pojistného na pojistné období odpovídající době plnění zakázky. Uchazeč musí být již v době podání nabídky pojištěn minimálně na částku 10 mil. Kč/rok.

Úřad dospěl k závěru, že je v daném případě nutné zohlednit odůvodnění zadavatele pro stanovení uvedeného požadavku na splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, které se týká vzájemného propojení předmětné dodávky se stávajícím vybavením zadavatele, které má být realizovanou veřejnou zakázkou upgradováno. Zadavatel odůvodnil požadovanou pojistnou částku skutečností, že v rámci realizace veřejné zakázky budou probíhat rovněž práce na stávajícím technologickém zařízení zadavatele a během plnění veřejné zakázky může dojít k jejímu poškození. V takovém případě by se případná úhrada škody mohla vztahovat nejen na škodu na dodávaném vybavení, ale i na škodu způsobenou v rámci již existujícího vybavení zadavatele. Úřad v návaznosti na podané vysvětlení shledal, že výše pojistné částky, kterou zadavatel stanovil, je v uvedených souvislostech adekvátní a odpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, neboť při plnění veřejné zakázky mohou být způsobeny rovněž další škody, které mohou být podstatně vyšší, než činí hodnota veřejné zakázky.

K části I. 2) výroku – vymezení obsahu dílčích hodnotících kritérií

Podle § 78 odst. 4 zákona, rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

Zadavatel je povinen podle § 6 zákona v zadávacím řízení dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

V bodu IV.2.1) oznámení o zakázce zadavatel stanovil, že základním kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky. Dílčími hodnotícími kritérii jsou

  1. Nabídková cena bez DPH (váha 70 %),
  2. Technické řešení (váha 30 %).

Součástí zadávací dokumentace, čl. V. „Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“, je dále ujednání, že zadavatel bude hodnotit jednotlivé nabídky v rámci kritéria „Technické řešení“ následujícím způsobem. Pro dílčí kritérium „Technické řešení“ sestaví členové hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel splnil zákonnou povinnost uvedení způsobu hodnocení jednotlivých nabídek, avšak nevymezil zcela určitě a jednoznačně obsah dílčího hodnotícího kritéria. Z dílčího hodnotícího kritéria, jehož obsah vymezil zadavatel v zadávací dokumentaci jen obecně, bez bližší konkretizace, tak nebylo zřejmé, které skutečnosti budou podkladem pro hodnocení. Zadavatel v zadávací dokumentaci například neuvedl, které konkrétní parametry, či vlastnosti dodávaného plnění budou předmětem hodnocení, aby byla co nejlépe konkretizována představa o nejvhodnější nabídce ve vztahu k předmětu uvedené veřejné zakázky.

V podmínkách zakázky nebylo předem stanoveno, jaké skutečnosti z nabídek uchazečů budou v rámci tohoto kritéria hodnoceny, a nebylo patrné, jak má vypadat nabídka, aby takovému kritériu nejlépe vyhověla. Je nezbytné, aby zadávací podmínky i dílčí kritéria pro zadání veřejné zakázky byla jasná a srozumitelná pro všechny uchazeče.

K vysvětlení zadavatele, jakým způsobem bude jednotlivé nabídky hodnotit v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Technické řešení“, Úřad uvádí, že zadavatel takto stanovený způsob hodnocení nestanovil v oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci, ani o tomto způsobu neinformoval dodavatele, kteří si vyžádali zadávací dokumentaci formou dodatečných informací. Dodavatelé tudíž neměli dostatek informací pro to, aby přizpůsobili jimi podanou nabídku potřebám a požadavkům zadavatele, neboť jim v důsledku neuvedení skutečností, které budou předmětem hodnocení, nebyly tyto požadavky zadavatele známy.

V souvislosti s problematikou stanovení dílčích hodnotících kritérií odkazuje Úřad na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 4/2000 ze dne 29. 6. 2000. Z uvedeného rozsudku mj. vyplývá, že zadání zadávacích a soutěžních podmínek musí být jednoznačné a srozumitelné a kritéria je nutno stanovit takovým způsobem, aby z nich bylo patrno, co se jimi jednoznačně myslí, resp. jak má vypadat nabídka, aby těmto kritériím vyhověla a mohla být hodnocena.

Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 4 v návaznosti na § 6 zákona, tím, že stanovil dílčí hodnotící kritérium „Technické řešení“ způsobem, který zadavateli při hodnocení nabídek neumožnil dodržet zásadu transparentnosti v zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

K části I. 3) výroku – vymezení požadavku na předložení kopie nabídky v listinné podobě

Úřad zjistil, že v kapitole I., části I.1, bodu B. „Podmínky a požadavky na zpracování nabídky“, písm. a) zadávací dokumentace, se uvádí, že „Nabídky se podávají ve lhůtě pro podání nabídek v českém jazyce. Originál v listinné podobě, jedna kopie v listinné podobě a jedna na elektronickém nosiči …“. Dále pak zadavatel stanovuje požadavky na označení elektronického nosiče a obálky obsahující originál a kopie nabídky.

Podle § 44 odst. 3 písm. e) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň podmínky a požadavky na zpracování nabídky.

Úřad konstatuje, že požadavek na více vyhotovení nabídky či více kopií nabídky nelze považovat za požadavek na zpracování nabídky, neboť nabídkou se rozumí návrh smlouvy a další doklady požadované zadavatelem, jejichž účelem je, aby zadavatel mohl posoudit splnění kvalifikace, vyhodnotit ekonomickou výhodnost nabídky a následně uzavřít smlouvu. K tomuto účelu však nesměřuje požadavek na více vyhotovení nabídek. Nabídku podanou v jednom exempláři lze vyhodnotit naprosto stejně, jako nabídku ve více exemplářích. Z povahy věci proto nelze požadavek zadavatele považovat za učiněný v souladu s ustanovením § 44 odst. 3 písm. e) zákona.

Zřejmým účelem požadavku na doložení kopií nabídek je přenesení administrativní zátěže a souvisejících nákladů na dodavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že každý z účastníků zadávacího řízení, a to jak zadavatel, tak dodavatelé, nese své náklady v souvislosti se zadávacím řízením sám. Zadavatel tudíž nesmí přenášet své náklady, které může případné kopírování nabídek přinést (za účelem získat více vyhotovení – kopií) na dodavatele.

K požadavku na doložení kopií nabídek Úřad rovněž uvádí, že nesplnění takového požadavku nemůže mít za následek vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení.

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel porušil ustanovení § 44 odst. 3 písm. e) zákona, neboť požadoval předložení kopií nabídek, jež nelze považovat za požadavek na zpracování nabídky, avšak v průběhu správního řízení nebylo prokázáno, že tento postup jakkoliv  ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.

Uložení nápravného opatření

Podle § 118 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, jinak řízení zastaví.

Vzhledem k tomu, že v šetřeném  případě zadavatel nedodržel postupy stanovené zákonem a tyto nezákonné postupy mohly ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky (tj. postupy uvedené v části I. výroku rozhodnutí pod body 1) a 2), rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno v části I. výroku tohoto rozhodnutí.

Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen doručit písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

Náklady řízení

Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

Vzhledem k tomu, že zadávací řízení bylo tímto rozhodnutím zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

Mgr. Pavel Herman

ředitel sekce veřejných zakázek

 

 

Obdrží:

Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Senovážné nám. 1585/9, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz