číslo jednací: R089/2006/02-18777/2006/300-Šp

Č. j.: R089/2006/02-18777/2006/300-Šp       V Brně dne 24. října 2006

Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 14. 8. 2006 zadavatelem

Město Žatec, se sídlem Náměstí Svobody 1, 438 24 Žatec, za niž jedná Ing. Jiří Farkota, starosta,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24. 7. 2006, č.j. S158/2006/SZ-13144/2006/510-če, ve věci přezkoumání rozhodnutí a úkonů zadavatele - města Žatce,

učiněných při zadávání veřejné zakázky související s akcí "Úpravy náměstí Svobody 2006", na kterou Město Žatec uzavřelo jednotlivé smlouvy o dílo na

• "Úpravy náměstí Svobody 2006 - mobiliář", kterou město Žatec uzavřelo dne 3. 4. 2006 s Ludmilou Muselovou, podnikatelkou, Žatec, v ceně díla 599 703,- Kč bez DPH,

• "Úpravy náměstí Svobody 2006 - dlažba středové části", kterou město Žatec uzavřelo dne 10. 4. 2006 se společností Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným, Teplice, v ceně díla 1 460 178,90 Kč bez DPH,

• "Úpravy náměstí Svobody 2006 - kašna", kterou město Žatec uzavřelo dne 10. 4. 2006 se společností EKOSTAVBY Louny, s.r.o., Louny, v ceně díla 1 942 250,- Kč bez DPH.

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24. 7. 2006, č.j. S158/2006/SZ-13144/2006/510-če,

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

I. Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel - Město Žatec, se sídlem Náměstí Svobody 1, 438 24 Žatec, za něhož jedná Ing. Jiří Farkota, starosta (dále jen "zadavatel"), uzavřel v souvislosti s akcí "Úpravy náměstí Svobody 2006" následující smlouvy o dílo:

• Smlouva o dílo "Úpravy náměstí Svobody 2006 - mobiliář" ze dne 3. 4. 2006 s Ludmilou Muselovou, podnikatelkou, Žatec, v ceně díla 599 703,- Kč bez DPH,

• Smlouvu o dílo "Úpravy náměstí Svobody 2006 - dlažba středové části" ze dne 10. 4. 2006 se společností Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným, Teplice, v ceně díla 1 460 178,90 Kč bez DPH,

• Smlouvu o dílo "Úpravy náměstí Svobody 2006 - kašna" ze dne 10. 4. 2006 se společností EKOSTAVBY Louny, s.r.o., Louny, v ceně díla 1 942 250,- Kč bez DPH.

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad" nebo "orgán dohledu") jako orgán příslušný podle § 94 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), obdržel podnět na přezkoumání úkonů zadavatele při uzavírání výše uvedených smluv. Po posouzení obsahu vyžádané dokumentace získal orgán dohledu pochybnosti o tom, zda úkony zadavatele spojené s uzavřením předmětných smluv byly učiněny v souladu se zákonem, a proto ke dni 15. 6. 2006 zahájil správní řízení z úřední povinnosti. Pozn.: pokud je dále v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu nebo v době provedení úkonů jednotlivých účastníků řízení.

3. Zadavatel ve svém vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení uvedl, že pro určení, zda se jedná o dělení předmětu veřejné zakázky, není podle jeho názoru důležité, zda je stavba definována jedním či více stavebními povoleními, ale to, zda části stavby plní svou samostatnou technicko-ekonomickou funkci, což v tomto případě jednotlivé stavby naplňují. Všechny zakázky v souvislosti s "úpravami náměstí Svobody" byly sice realizovány na základě záměru projektu stavebních úprav v jednom místě a v jedné časové etapě, jednotlivé zakázky však nemají vzájemnou spojitost, přičemž jejich "specifikace" je natolik rozdílná, že nemohly být zadány v jednom zadávacím řízení. Jako další argument uvedl skutečnost, že jednotlivé zakázky byly projednány a schváleny ve třech samostatných usneseních Rady města Žatce, a to konkrétně kašna usnesením č. 164/06 z 5. jednání Rady dne 23.2.2006, mobiliář usnesením č. 166/06 z téhož jednání a dlažba usnesením č. 260/06 z 9. jednání Rady dne 28.3.2006.

Napadené rozhodnutí

4. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 24. 7. 2006 rozhodnutí č.j. S158/2006/SZ-13144/2006/510-če, kterým rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnosti stanovené v § 10 odst. 1 a § 25 odst. 1 v návaznosti na § 18 odst. 1 a 3 a § 21 odst. 1 zákona, když za účelem zadání veřejné zakázky "Úpravy náměstí Svobody 2006" uzavřel jednotlivé smlouvy na "Úpravy náměstí Svobody 2006 - mobiliář", "Úpravy náměstí Svobody 2006 - dlažba středové části" a "Úpravy náměstí Svobody 2006 - kašna" v celkové ceně 4 002 132,-- Kč bez DPH, aniž by tak učinil v zadávacím řízení, tj. postupem, který musí zadavatel dodržet při zadávání veřejné zakázky do uzavření smlouvy s dodavatelem, neboť rozdělil předmět veřejné zakázky na stavební práce související s úpravami náměstí Svobody na tři části, čímž došlo ke snížení ceny jednotlivých zakázek pod finanční limit stanovený v § 6 odst. 1 zákona, přičemž uvedený úkon zadavatele mohl podstatně ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek. Za spáchání tohoto správního deliktu Úřad zadavateli podle § 102 odst. 2 písm. a) zákona uložil pokutu ve výši 20 000,- Kč.

5. V odůvodnění citovaného rozhodnutí Úřad konstatoval, že podle § 18 odst. 1 až 3 zákona je pro postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek rozhodující předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky neobsahující DPH. Je-li předmět rozdělen na části, je pro určení jeho předpokládané ceny rozhodující součet předpokládaných cen všech jeho částí. Zadavatel nesmí předmět veřejné zakázky, rozdělit, pokud by tím došlo ke snížení jeho předpokládané ceny pod finanční limity stanovené pro jednotlivé druhy veřejných zakázek (§ 14 zákona) nebo pod finanční limit stanovený v § 6 odst. 1 zákona, podle kterého je veřejnou zakázkou zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je osoba uvedená v § 2 zákona a u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky přesáhne 2 miliony Kč. Po posouzení výše uvedených skutečností dospěl orgán dohledu v souvislostech šetřeného případu k závěru, že záměrem zadavatele - a tedy i předmětem veřejné zakázky - byly od počátku "stavební úpravy náměstí Svobody" jako celek.

6. Za důkazy pro podporu tohoto tvrzení uvedl orgán dohledu na prvním místě obsah projektové dokumentace zpracované ateliérem Huml & Vaníček v prosinci 2005, upravující záměr zadavatele na finální provedení stavebních úprav a vzhledu náměstí, pojatý jako celek v objektové skladbě Dlažba středové části, Kašna, Socha patrona města Boreše a Mobiliář. Jako další důkaz uvedl rozhodnutí zadavatele prezentované v usnesení č. 87/06 z 3. jednání Rady města Žatce konané dne 31.1.2006, kdy zadavatel (Rada města) projednal a schválil předložený návrh úprav náměstí Svobody, vycházeje - jak vyplývá z návrhu k předmětnému usnesení - z projektové dokumentace zpracované ateliérem Huml & Vaníček ve výše uvedeném objektovém členění, a uložil odboru rozvoje města zahájit přípravu realizace akce podle předloženého návrhu, tj. zajistit vydání stavebního povolení a vypsání poptávkových řízení, na základě schváleného zadání a seznamu vybraných dodavatelů. Na závěr upozornil Úřad ještě na skutečnost, že výběrová řízení na jednotlivé dodavatele probíhala souběžně (viz data uzavření jednotlivých smluv dne 3.4.2006, resp. dne 10.4.2006) a taktéž dodávky vykazovaly prostorový a časový souběh, charakteristický nutností úzké koordinace prací jednotlivých dodavatelů, zdůrazněný zadavatelem v podmínkách "výzev" k podání nabídek.

7. Na podkladě těchto skutečností orgán dohledu konstatoval, že se v šetřeném případě jednalo o provázaný komplex stavebních prací v rámci jedné stavby, přičemž tento stavební záměr i rozsah předmětu veřejné zakázky byl zadavateli zřejmý, a to počínaje zpracováním projektu, resp. jeho upřesněním zohledňujícím finální podobu náměstí, schválením objektů Kašna, Socha patrona města Boreše a Mobiliář ve stavebním řízení, konče současným zadáním stavebních prací a realizací celé stavby v koordinaci jednotlivých dílčích částí (stavebních objektů). Celá stavební akce byla realizována na základě uceleného stavebního záměru zadavatele v jednom místě a v jedné časové etapě, v logice odpovídající jednotlivým krokům zadavatele při přípravě a provádění předmětné stavby. Zadavatel však stavbu - stavební úpravy náměstí Svobody - rozdělil na 3 dílčí části a na jejich realizaci uzavřel 3 jednotlivé smlouvy o dílo, v celkové hodnotě přesahující limit stanovený v § 6 odst. 1 zákona, aniž by tak učinil v zadávacím řízení podle zákona. Tím, že zadavatel předmět veřejné zakázky rozdělil na tři samostatné části, čímž došlo ke snížení jejich ceny pod finanční limit stanovený v § 6 odst. 1 zákona, a následně uzavřel jednotlivé smlouvy na "Úpravy náměstí Svobody 2006 - mobiliář", "Úpravy náměstí Svobody 2006 - dlažba středové části" a "Úpravy náměstí Svobody 2006 - kašna", aniž by tak učinil v zadávacím řízení, porušil povinnosti stanovené v § 18 odst. 1 a 3 a návazně v § 25 odst. 1 a § 10 odst. 1 zákona. Pokud by veřejnou zakázku zadal v příslušném zadávacím řízení, nelze vyloučit, že by obdržel nabídky i od další dodavatelů, kteří mohli nabídnout výhodnější podmínky, než jaké vyplynuly z uzavřených smluv. Z uvedeného důvodu postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit i hodnocení nabídek a pořadí jejich úspěšnosti.

8. V dalších částech se potom Úřad podrobněji zabýval konkrétními námitkami zadavatele. Orgán dohledu se neztotožnil s argumentem zadavatele o "nutné specializaci dodavatele na jednotlivé objekty", protože předmětnou stavbu považoval za běžné stavební dílo. Tento názor odůvodnil zjištěním, že například zhotovitel kašny EKOSTAVBY Louny s. r.o., Louny, realizoval kamenické práce prostřednictvím subdodavatele, neboť z doložených živnostenských oprávnění doložených v nabídce vyplývá, že kamenické práce, tedy činnost, která by se snad dala v souvislosti s realizací tohoto stavebního objektu označit jako "specializovaná", nejsou předmětem jeho činností. Pokud jde o číselné klasifikace, uvedl Úřad, že ty slouží pro účely statistiky a jako další nástroj pro přesnou specifikaci předmětu veřejné zakázky (viz § 48 odst. 2 zákona). Nemohou však rozhodovat o "hranici" předmětu veřejné zakázky, neboť ten zadavatel vymezuje v oznámení zadávacího řízení a následně v zadávací dokumentaci na základě své potřeby a záměru. U veřejných zakázek na stavební práce může být vodítkem pro určení předmětu veřejné zakázky povolení stavebního úřadu, neboť dokumentace pro stavební řízení, zpracovaná do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky, je součástí zadávací dokumentace zakázek na stavební práce. Ani to však nemůže být bráno jako obecně platné pravidlo, neboť existují případy, kdy na jednu stavbu bylo vydáno několik stavebních povolení. Ani skutečnost, že jednotlivé zakázky byly projednány a schváleny třemi samostatnými usneseními Rady města Žatce, není relevantním důvodem pro rozdělení předmětu veřejné zakázky. Rada schvalovala pouze texty výzev k podání nabídek, resp. okruh dodavatelů, kteří budou vyzváni k podání nabídky, a otázkou, zda se jedná pouze o jednu veřejnou zakázku, se vůbec nezabývala. Stavební záměr (specifikovaný projektovou dokumentací zpracovanou ateliérem Huml & Vaníček v prosinci 2005), však přijala a schválila jako celek.

9. Co se týče uložené sankce, vycházel Úřad ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen "správní řád") podpůrně z pravomocných rozhodnutí Úřadu, vedených pod č.j. S 2/05 a S 19/05, ve kterých byla skutečnost, že zadavatel zadal část šetřené veřejné zakázky jednodušším způsobem, aniž k tomu měl zákonné důvody, posouzena jako závažné porušení zákona. V šetřeném případě však orgán dohledu při úvaze o stanovení výše uložené pokuty zohlednil skutečnost, že zadavatel, byť s omezením - provedl vlastní dílčí výběrová řízení podle vlastního interního předpisu pro zakázky s objemem do 2 mil. Kč - a nevyloučil tak určitou formu soutěže (okruh dodavatelů byl ovšem vybrán zadavatelem). Orgán dohledu přihlédl rovněž ke skutečnosti, že zadavatel nebyl dosud Úřadem sankcionován pro porušení zákona. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, činí v šetřeném případě 4 762 537,- Kč včetně DPH (součet smluvních cen z uzavřených smluv). Horní hranice možné pokuty tedy byla 238 126,85 Kč.

II. Námitky rozkladu

10. Dne 14. 8. 2006 podal proti výše uvedenému rozhodnutí zadavatel rozklad. V tomto rozkladu nesouhlasí s udělením pokuty ve výši 20 000,- Kč a domnívá se, že mu byla orgánem dohledu udělena neoprávněně.

11. Zadavatel tvrdí, že se nedopustil správního deliktu tím, že by rozdělil předmět veřejné zakázky na tři části, čímž by došlo ke snížení ceny jednotlivých zakázek pod finanční limit stanovený v § 6 odst. 1 zákona. Všechny zakázky byly sice realizovány na základě záměru definovaného projektem stavebních úprav v jednom místě a v jedné časové etapě, ovšem jednotlivé zakázky nemají vzájemnou spojitost a navíc každá zakázka plní samostatnou funkci. Zadavatel souhlasí, že pro postup zadavatele je rozhodující předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky bez daně z přidané hodnoty. Zadavatel se již ale neztotožňuje s argumentem orgánu dohledu, že by zadavatel záměrně rozdělil předmět veřejné zakázky, a tím by došlo ke snížení jeho předpokládané ceny. Pro určení, zda se jedná o dělení předmětu veřejné zakázky, je důležité, zda části stavby plní svou samostatnou technicko-ekonomickou funkci, což v tomto konkrétním případě jednotlivé zakázky stavby bezpochyby naplňují. Stavby zadané dle § 6 odst. 3 zákona jsou na sobě vzájemně nezávislé a nepodmiňují svou funkčnost existencí jiné stavby. O uvedené skutečnosti svědčí i to, že uvedené stavby a dodávky budou samostatně kolaudovatelné. Zadavatel tedy uzavírá, že všechny zakázky jsou druhově zcela odlišné, jejich náročnost na plnění se nedá v žádném případě spojit, jejich úzká specifikace je natolik rozdílná, že zakázky nemohly být zadány v jednom zadávacím řízení, a dokonce ani předpokládaná cena jednotlivých zakázek ani v jednom případě nepřekračuje částku 2 mil. Kč.

12. Dále zadavatel uvádí, že svým postupem dodržel požadavek zákona na transparentní a nediskriminační způsob zadání těchto zakázek, což uznal i orgán dohledu, když uvedl, že zadavatel provedl výběrová řízení podle vlastního interního předpisu pro zakázky s objemem do 2 mil. Kč bez DPH a nevyloučil tak určitou formu soutěže.

13. Zadavatel závěrem podaného rozkladu považuje rozhodnutí a odůvodnění orgánu dohledu za nejasné a v některých bodech si odporující.

Závěr rozkladu

14. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil pokutu udělenou zadavateli.

III. Řízení o rozkladu

15. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

16. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

17. Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 24. 7. 2006, č.j. S158/2006/SZ-13144/2006/510-če, rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnosti stanovené v § 10 odst. 1 a § 25 odst. 1 v návaznosti na § 18 odst. 1 a 3 a § 21 odst. 1 zákona, když za účelem zadání veřejné zakázky "Úpravy náměstí Svobody 2006" uzavřel jednotlivé smlouvy na "Úpravy náměstí Svobody 2006 - mobiliář", "Úpravy náměstí Svobody 2006 - dlažba středové části" a "Úpravy náměstí Svobody 2006 - kašna" v celkové ceně 4 002 132, Kč bez DPH, aniž by tak učinil v zadávacím řízení, tj. postupem, který musí zadavatel dodržet při zadávání veřejné zakázky do uzavření smlouvy s dodavatelem, neboť rozdělil předmět veřejné zakázky na stavební práce související s úpravami náměstí Svobody na tři části, čímž došlo ke snížení ceny jednotlivých zakázek pod finanční limit stanovený v § 6 odst. 1 zákona, přičemž uvedený úkon zadavatele mohl podstatně ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek, za což mu Úřad podle § 102 odst. 2 písm. a) zákona uložil zadavateli pokutu ve výši 20 000,-- Kč, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil.

IV. K námitkám rozkladu

18. Úvodem uvádím, že zadavatel v podaném rozkladu neuvádí žádné nové skutečnosti, které by odůvodňovaly přehodnocení dosavadního postupu Úřadu, a naopak pouze rozvádí argumenty již uvedené v řízení před orgánem dohledu. Se všemi těmito argumenty se však orgán dohledu zcela vyčerpávajícím způsobem vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

K dělení veřejné zakázky

19. Pokud jde o správnost posouzení, zda jednotlivé zakázky, na které zadavatel uzavřel výše zmíněné smlouvy o dílo, spolu vzájemně souvisí, a tudíž měly být zadavatelem posuzovány jako zakázka jediná a následně (s ohledem na skutečnost, že pak cena takové zakázky překračuje limit uvedený v § 6 odst. 1 zákona) zadány postupem podle zákona, dávám plně za pravdu orgánu dohledu.

20. Podobně jako orgán dohledu považuji za dostatečně průkazné, že se v daném případě jednalo o soubor vzájemně souvisejících plnění, a to zejména s ohledem na obsah projektové dokumentace zpracované ateliérem Huml & Vaníček v prosinci roku 2005, která jednotlivé objekty (Kašna, Dlažba středové části, Socha patrona Boreše a Mobiliář) pojímá jako jeden celek. Na základě této projektové dokumentace následně přijal zadavatel (respektive Rada města Žatce) dne 31. 1. 2006 usnesení č. 87/06, kterým projednal a schválil předložený návrh úprav náměstí Svobody v Žatci a ve kterém vycházel z výše zmíněného návrhu projektové dokumentace. Jako další podpůrný důkaz nelze přehlédnout časovou a prostorovou synchronizaci jednotlivých zakázek, a to zejména skutečnost, že výběrová řízení na dodavatele jednotlivých veřejných zakázek byla provedena prakticky souběžně (dne 3. 4. 2006 a 10. 4. 2006), a stejně tak to, že všechny zakázky byly provedeny na jednom místě (náměstí Svobody) s nutností úzké koordinace prací jednotlivých dodavatelů, kterou nakonec zdůraznil i sám zadavatel v podmínkách "výzev" k podání jednotlivých nabídek.

21. S ohledem na výše uvedené mi nezbývá než souhlasit se závěrem napadeného rozhodnutí, že předmětné veřejné zakázky, na jejichž realizaci uzavřel zadavatel výše zmíněné smlouvy o dílo, představují provázaný komplex stavebních prací v rámci jedné stavby, přičemž stavební záměr a tím i rozsah předmětu veřejné zakázky byl zadavateli zřejmý počínaje zpracováním projektu, resp. jeho upřesněním, konče současným zadáním stavebních prací a realizací celé stavby v jednom místě a v jedné časové etapě.

22. K argumentaci zadavatele o "samostatné technicko-ekonomické funkci" jednotlivých stavebních objektů konstatuji, že tato úvaha, dovedená ad absurdum, by znamenala, že by každá jednotlivá zakázka, na kterou zadavatel uzavřel smlouvu o dílo, mohla být dále rozdělena na další části, které bezesporu plní samostatnou funkci. Tak by například mohla být zakázka "Úprava náměstí Svobody 2006 - Mobiliář" dále rozdělena na zakázku na lavičky, odpadkové koše či stojany na kola, které zcela zjevně plní rozdílnou, samostatnou a na sobě nezávislou funkci.

23. Taktéž nemohu přisvědčit názoru zadavatele, že samostatné kolaudace jednotlivých stavebních objektů, které představují předmět výše vyjmenovaných smluv o dílo, jsou skutečností, která odůvodňuje rozdělení zakázky na části. K tomu uvádím, že § 76 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavební řádu, ve znění pozdějších předpisů, připouští vydání kolaudačního rozhodnutí i pro část stavby.

24. Závěrem považuji za nutné se vyjádřit k námitce, že všechny zakázky jsou zcela odlišné, a s ohledem na náročnost jejich plnění není možné je spojit. Jejich úzká specializace je natolik rozdílná, že jednotlivé zakázky nemohly být zadány v jednom výběrovém řízení. Touto námitkou se zabýval již orgán dohledu v napadeném rozhodnutí, když se s ní neztotožnil poukazem na konkrétní zjištění, že zhotovitel kašny EKOSTAVBY Louny s. r.o., Louny, realizoval kamenické práce prostřednictvím subdodavatele, neboť z doložených živnostenských oprávnění doložených v nabídce vyplývá, že kamenické práce, tedy činnost, která by se případně dala v souvislosti s realizací tohoto stavebního objektu označit za "specializovanou", nejsou předmětem jeho činností. Z uvedeného důvodu se ani z touto námitkou zadavatele neztotožňuji.

K nejasnosti rozhodnutí

25. Pokud jde tvrzení uvedené v závěru rozkladu, že napadené rozhodnutí je nejasné a v některých bodech si odporující, konstatuji, že v této části je podaný rozklad nepřezkoumatelný. Zadavatel neuvedl, v čem spatřuje nejasnost napadeného rozhodnutí, a také ani neuvedl, které jeho konkrétní části si vzájemně protiřečí. Z uvedeného důvodu jsem se uvedenou námitkou nezabýval.

K uložené sankci

26. Jak vyplývá z předchozích odstavců, plně jsem se ztotožnil se závěry vyslovenými v napadeném rozhodnutí, a sice že zadavatel porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 1 a § 25 odst. 1, v návaznosti na § 18 odst. 1 a 3 a § 21 odst. 1 zákona, což mohlo podstatně ovlivnit pořadí úspěšnosti nabídek. Skutečnost, že zadavatel provedl výběrové řízení podle vlastní interní normy, jsem podobně jako orgán dohledu při stanovení výše pokuty zohlednil.

27. Pokud jde o samotnou sankci a její možné snížení či dokonce upuštění od ní, neshledal jsem s ohledem na argumentaci uvedenou v předchozích odstavcích pro takový postup důvody. Vzhledem ke skutečnosti, že veřejná zakázka již byla realizovaná, a tedy nápravy nelze dosáhnout jiným způsobem (například zrušením zadávacího řízení), a také s ohledem na skutečnost, že prokazatelně došlo k porušení zákona, které zároveň mohlo mít vliv na pořadí úspěšnosti nabídek, ponechávám pokutu ve stejné výši, jak ji uložil orgán dohledu v napadeném rozhodnutí.

28. Při úvahách o přiměřenosti výše pokuty za uvedené porušení zákona jsem vzal v úvahu jak povahu zadavatele a jeho ekonomickou situaci, tak konkrétní okolnosti daného případu, včetně skutečnosti, že se jedná o první zadavatelovo sankcionované porušení zákona. Výši uložené pokuty, tj. 20 000,- Kč, která představuje cca 10 % horní hranice možné sazby pokuty (v tomto případě 238 126,85 Kč, a to s ohledem na cenu veřejné zakázky ve výši 4 762 537,- Kč), považuji tedy za přiměřenou stupni závažnosti správního deliktu, způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem.

V. Závěr

29. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

30. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

Ing. Martin Pecina, MBA

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Město Žatec, Náměstí Svobody 1, 438 24 Žatec, k rukám Ing. Jiřího Farkoty, starosty

2. spis

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce