číslo jednací: 14467/2024/500
spisová značka: S0055/2024/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19. 1. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, IČO 00183024, se sídlem Košumberk 80, 538 54 Luže,
• navrhovatel – K-HOUSE s.r.o., IČO 28813723, se sídlem Na Vlaštovce 819, 539 73 Skuteč,
• vybraný dodavatel – [jméno, příjmení, IČO, sídlo],

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části 1 „Drobné stavební práce“ veřejné zakázky „HL Luže-Košumberk – stavební práce v roce 2024-2026“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 20. 11. 2023 pod systémovým číslem P23V00258991,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel –  Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, IČO 00183024, se sídlem Košumberk 80, 538 54 Luže – nedodržel při zadávání části 1 „Drobné stavební práce“ veřejné zakázky „HL Luže-Košumberk - stavební práce v roce 2024-2026“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 20. 11. 2023 pod systémovým číslem P23V00258991, postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 10. 1. 2024 o námitkách navrhovatele - K-HOUSE s.r.o., IČO 28813723, se sídlem Na Vlaštovce 819, 539 73 Skuteč – ze dne 2. 1. 2024 podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, neboť se podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitkám navrhovatele ohledně splnění podmínek účasti v zadávacím řízení u vybraného dodavatele – [jméno, příjmení, IČO, sídlo] – a to konkrétně jakým způsobem mohl citovaný vybraný dodavatel prokázat realizaci referenčních zakázek v rámci požadované technické kvalifikace za situace, kdy nedisponuje požadovaným oprávněním k podnikání „Provádění staveb, jejich změna a odstraňování“, čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách citovaného navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.  

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele –  Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, IČO 00183024, se sídlem Košumberk 80, 538 54 Luže – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon zadavatele – rozhodnutí ze dne 10. 1. 2024 o námitkách navrhovatele - K-HOUSE s.r.o., IČO 28813723, se sídlem Na Vlaštovce 819, 539 73 Skuteč - ze dne 2. 1. 2024 vydané při zadávání části 1 „Drobné stavební práce“ veřejné zakázky  „HL Luže-Košumberk - stavební práce v roce 2024-2026“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 20. 11. 2023 pod systémovým číslem P23V00258991.

III.

Zadavateli – Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, IČO 00183024, se sídlem Košumberk 80, 538 54 Luže – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0055/2024/VZ ve věci návrhu navrhovatele–  K-HOUSE s.r.o., IČO 28813723, se sídlem Na Vlaštovce 819, 539 73 Skuteč – ze dne 19. 1. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, ukládá zákaz uzavřít smlouvu na část 1 „Drobné stavební práce“ veřejné zakázky „HL Luže-Košumberk - stavební práce v roce 2024-2026“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 20. 11. 2023 pod systémovým číslem P23V00258991.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, IČO 00183024, se sídlem Košumberk 80, 538 54 Luže – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, IČO 00183024, se sídlem Košumberk 80, 538 54 Luže (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil postup směřující k uzavření části 1 „Drobné stavební práce“ veřejné zakázky „HL Luže-Košumberk - stavební práce v roce 2024-2026“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 20. 11. 2023 pod systémovým číslem P23V00258991 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dle čl. 2. „Předmět veřejné zakázky“ Svazku č. 2 zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky průběžné provádění stavebních prací v sídle zadavatele, které se v případě části 1 veřejné zakázky skládají z drobných stavebních prací, podlahářských prací, oprav omítek, obkladů a dlažeb, oprav střech, zámečnické práce, opravy chodníků a komunikací apod.

3.             Ze „Zprávy o hodnocení nabídek a posouzení úplnosti“ ze dne 6. 12. 2023 vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel 5 nabídek, a to včetně nabídky dodavatele [jméno, příjmení, IČO, sídlo] (dále jen „dodavatel [příjmení]“ nebo také „vybraný dodavatel“).

4.             V „Rozhodnutí o výběru dodavatele“ ze dne 18. 12. 2023 zadavatel uvedl, že rozhodl o výběru dodavatele [příjmení] k uzavření smlouvy jako ekonomicky nejvýhodnější nabídky.

5.             Dne 2. 1. 2024 podal dodavatel K-HOUSE s.r.o., IČO 28813723, se sídlem Na Vlaštovce 819, 539 73 Skuteč (dále jen „navrhovatel“) „Námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele“ z téhož dne (dále jen „námitky“). Prostřednictvím „Rozhodnutí zadavatele o námitkách“ ze dne 10. 1. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel námitkám navrhovatele částečně vyhověl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nadále nesouhlasí s rozhodnutím zadavatele o výběru vybraného dodavatele, podal dne 19. 1. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) z téhož dne. Návrh byl téhož dne ve stejnopise doručen rovněž zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel se domáhá přezkoumání výběru dodavatel učiněného v napadené části zadávacího řízení, kdy navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele.

8.             Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti výběru dodavatele, neboť má za to, že zadavatel nepostupoval transparentním a přezkoumatelným způsobem, když v „Rozhodnutí o výběru neměl žádné reálné informace o splnění podmínek účasti Vybraného dodavatele“. Navrhovatel dále uvádí, že „z veřejného výpisu ze Živnostenského rejstříku zjistil, že Vybraný dodavatel vůbec nedisponuje základním předpokladem pro plnění Veřejné zakázky, kterým je oprávnění k podnikání ‚Provádění staveb, jejich změn a odstraňování‘“.

9.             Navrhovatel se námitkami domáhal uveřejnění oznámení o výběru v jeho úplné podobě tak, aby bylo možné ověřit splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, a to především referenčních zakázek. Navrhovatel poukazuje na fakt, že ačkoliv zadavatel částečně námitkám vyhověl a dodatečně uveřejnil tabulku, jež je přílohou a nedílnou součástí oznámení o výběru, stále z ní není možné určit, zda je vybraný dodavatel dostatečně kvalifikovanou osobou. Uveřejněná tabulka obsahuje informaci, že vybraný dodavatel doložil „Osvědčení dřívějších dodavatelů (3 ks)“, ovšem bez jakýchkoliv referencí či následného vysvětlení, tudíž ani uveřejněná tabulka není dle navrhovatele přezkoumatelná a neobsahuje detailní informace o referenčních zakázkách, čehož se v námitkách navrhovatel domáhal.

10.         Navrhovatel zdůrazňuje, že prostřednictvím námitek vyslovil důvodné pochybnosti, zda je vybraný dodavatel skutečně způsobilý plnit předmět veřejné zakázky, přičemž po zadavateli požadoval, aby pochybnosti navrhovatele transparentně rozptýlil.

11.         Navrhovatel souhlasí, že pro náležitosti oznámení o výběru se v případě zjednodušeného podlimitního řízení použije pouze § 50 zákona, a že tedy není nutné přikládat zprávu o hodnocení nabídek nebo záznam o posouzení splnění podmínek účasti ve smyslu § 123 zákona. Navrhovatel je nicméně přesvědčen, že i při tomto zjednodušeném postupu podle § 50 zákona je nutné zahrnout do odůvodnění oznámení o výběru alespoň základní skutečnosti, ze kterých vyplyne, že nabídka vybraného dodavatele je nejvhodnější.

12.         Navrhovatel je přesvědčen, že pokud vyjádří pochybnosti o průběhu zadávacího řízení, zadavatel je v takové situaci povinen, s ohledem na zásadu transparentnosti, učinit kroky nad rámec jeho základních zákonných povinností a informace o referenčních zakázkách vybraného dodavatele navrhovateli sdělit. Zvláště v situaci, kdy navrhovatel ani nemá postaveno najisto, komu reference skutečně náleží.

13.         Navrhovatel připomíná čl. 5.3 zadávací dokumentace, dle nějž dodavatelé v nabídkách v rámci prokázání technické kvalifikace předloží seznam stavebních prací včetně osvědčení objednatelů, a byť dle čl. 5.4 zadávací dokumentace lze doklady o kvalifikaci nahradit čestným prohlášením, nicméně to neznamená, že zadavatel může rezignovat na řádné posouzení kvalifikace a neověřit ani u vybraného dodavatele, zda skutečně kvalifikační požadavky splňuje.

14.         Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele překvapivě vyplývá, že osvědčení objednatelů (tzn. reference) dokládal přímo vybraný dodavatel (dodavatel [příjmení]), což navrhovatel označuje za matoucí. Navrhovateli není jasné, jak mohl referenční zakázky realizovat vybraný dodavatel, který nedisponuje základním předpokladem, kterým je živnostenské oprávnění k „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15.         Úřad obdržel předmětný návrh dne 19. 1. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

16.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

17.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-03293/2024/536 ze dne 23. 1. 2024.

18.         Usnesením č. j. ÚOHS-03371/2024/536 ze dne 24. 1. 2024 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřené části zadávacího řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

19.         Dne 30. 1. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu (dále jen „vyjádření zadavatele“) společně s přístupovými údaji do elektronického nástroje.

Vyjádření zadavatele k návrhu

20.         Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že „zásadně nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že rozhodnutí o výběru dodavatele [jméno, příjmení] je netransparentní a nepřezkoumatelné.“ Zadavatel má za to, že svou zákonnou povinnost podle § 50 zákona odůvodnit výběr dodavatele splnil tím, že na profilu zadavatele uveřejnil rozhodnutí o výběru, k němuž přiložil „Zprávu o hodnocení nabídek a posouzení úplnosti“, která „v bodě 5. obsahuje hodnotící komisí stanovené pořadí všech podaných nabídek s uvedením jednotlivých koeficientů cen URS, které účastníci zadávacího řízení ve svých nabídkách uvedli. Tím zadavatel jednoznačně splnil povinnost, která je mu uložena zákonem, přičemž obsah uveřejněných dokumentů prokazatelně naplňuje zásadu transparentnosti, neboť koeficienty cen URS zjištěné zadavatelem z jednotlivých podaných nabídek je možné ověřit v nabídkách účastníků zadávacího řízení, a tudíž oznámení o výběru obsahuje odůvodnění výběru ve smyslu § 50 zákona a je přezkoumatelné. Navrhovatel sice poznamenává, že v tomto případě bylo nutné zahrnout do odůvodnění oznámení o výběru alespoň základní skutečnosti, ze kterých by vyplynulo, že nabídka vybraného dodavatele je nabídkou nejvhodnější, současně však neuvádí, o jaké další ‚základní skutečnosti‘ by se mělo jednat. Zadavatel je přesvědčen, že uveřejněním výše uvedených koeficientů cen URS ve zveřejněné ‚Zprávě o hodnocení nabídek a posouzení úplnosti‘ je zcela dostačující a splňující zásadu transparentnosti výběru dodavatele.“ V této souvislosti zadavatel odkazuje též na závěry učiněné v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0152/2018/VZ33420/2018/322/LKa ze dne 15. 11. 2018, přičemž je přesvědčen, že postupoval v souladu právě i se zde učiněnými závěry. Zadavatel rovněž odkazuje v plném rozsahu na obsah rozhodnutí o námitkách.

21.         K posouzení splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem zadavatel sdělil následující: „Vybraný dodavatel v podané nabídce prokázal v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami základní způsobilost podle § 74 zákona, technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, a k prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona doložil v nabídce Výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku obsahující předmět podnikání ‚Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona‘ s oborem činnosti ‚Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti‘, které však nesplňovaly zadavatelem definovaný požadavek na prokázání oprávnění podnikání. Z tohoto důvodu dodavatel [jméno, příjmení] doložil v nabídce oprávnění k podnikání poddodavatele Vladimíra Duchečka s předmětem podnikání ‚Provádění staveb, jejich změn a odstraňování‘, jak požadoval zadavatel, čímž prokázal chybějící část kvalifikace prostřednictvím jiné osoby ve smyslu § 83 odst. 1 zákona. Skutečnost, že technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona prokazuje vybraný dodavatel [jméno, příjmení] osvědčeními vydanými na jeho osobu, a to Dům klidného stáří Glossus s.r.o., a 2x Hamzova léčebna pro děti a dospělé, a profesní způsobilost podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona prostřednictvím poddodavatele, neznamená porušení zákona. Při realizaci předmětu plnění veřejné zakázky uplatní dodavatel [jméno, příjmení] své praktické zkušenosti získané při realizaci referenčních zakázek, kdy dřívější objednatelé považovali za dostačující předložení oprávnění k podnikání s předmětem činnosti ‚Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti‘, s odbornými zkušenostmi poddodavatele Vladimíra Duchečka, který disponuje zadavatelem vyžadovaným oprávněním k podnikání, což zadavateli zaručuje realizaci drobných stavebních prací v požadované kvalitě, k čemuž se vzájemně zavázali ve Smlouvě o sdružení uzavřené dne 30. 08. 2022, kterou dodavatel doložil v nabídce ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) zákona. Předmětná smlouva o sdružení zadavateli zaručuje, že oba účastníci budou vůči zadavateli při realizaci předmětu plnění veřejné zakázky zavázáni společně a nerozdílně.“

22.         Zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele, že v dosavadním průběhu zadávacího řízení porušil zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona tím, že nereagoval na požadavek navrhovatele a nesdělil mu údaje rozhodné pro posouzení kvalifikace vybraného dodavatele. Zadavatel rovněž odmítá tvrzení navrhovatele, že porušil § 122 odst. 3 zákona, když údajně nežádal po vybraném dodavateli doložení seznamu významných prací, jelikož předmětný seznam byl dodavatelem [jméno, příjmení] doložen již v nabídce. Zadavatel rovněž odmítá, že by existoval důvod pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, neboť dodavatel [příjmení] v nabídce a následně doloženými doklady splnil veškeré požadavky zákona a zadávacích podmínek.

23.         Dle zadavatele by měl být předmětný návrh zamítnut podle § 265 písm. a) zákona.

Další průběh správního řízení

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-05605/2024/536 ze dne 6. 2. 2024 vyzval Úřad navrhovatele, aby objasnil, z jakého důvodu složil kauci ve výši 100 000 Kč a nikoliv ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky. V reakci na uvedené usnesení obdržel Úřad dne 12. 2. 2024 vyjádření navrhovatele ke skutečnostem týkajících se určení výše kauce.

25.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-10486/2024/500 ze dne 8. 3. 2024 uložil Úřad zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na předmětnou část veřejné zakázky.

26.         Usnesením č. j. ÚOHS-11568/2024/536 ze dne 14. 3. 2024 Úřad určil účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků uvedeného práva ve stanovené lhůtě ani později nevyužil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

K výroku I. rozhodnutí

27.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastních zjištění dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

28.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

29.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

30.         Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

31.         Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Zjištěné skutečnosti

32.         Dle bodu 5.2. „Profesní způsobilost (§ 77 ZZVZ)“ písm. b) Svazku č. 1 zadávací dokumentacemusí dodavatel pro prokázání kvalifikace dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu zadávané (části 1) veřejné zakázky, předložit živnostenské oprávnění „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

33.         Dle bodu 5.3 „Technická kvalifikace (§ 79 ZZVZ)“ Svazku č. 1zadávací dokumentacezadavatel požadujeprokázání technické kvalifikace předložením „seznamu minimálně 3 nejvýznamnějších zakázek na stavební práce včetně osvědčení dřívějších objednatelů o řádném poskytnutí a dokončení těchto prací za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení“ ve finančním objemu minimálně 3 000 000 Kč bez DPH za jednotlivou zakázku. „Z hlediska věcného plnění za nejvýznamnější stavební práce pro tyto zakázky považuje zadavatel opravy, rekonstrukce, výstavbu budov (objektů) zdravotnických a lázeňských zařízení či jiných objektů sloužících léčebným účelům, školským objektům nebo objektů občanské vybavenosti. Dodavatel uvede výhradně dokončené (viz § 79 odst. 3 ZZVZ) stavební zakázky. Pro posouzení rozhodného období provádění nejvýznamnějších stavebních prací je podstatný termín dokončení stavebních prací. V případě, že termín dokončení nebude spadat do rozhodného období, má se za to, že stavební práce nebyla provedena v posledních pěti letech. (…)

34.         Účastník zadávacího řízení prokáže splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ doložením Seznamu stavebních prací, který musí obsahovat:

-          název objednatele

-          název zakázky

-          konkrétní datum dokončení díla

-          finanční objem díla bez DPH, včetně případného členění díla

-          dobu a místo provádění stavebních prací

a dále doložením Osvědčení dřívějších objednatelů nejvýznamnějších referenčních stavebních prací, které musí obsahovat:

-          název objednatele

-          název dodavatele (dle výpisu z obchodního rejstříku, popř. jiné obdobné evidence)

-          název zakázky

-          finanční objem díla bez DPH, včetně případného členění díla

-          dobu a místo provádění stavebních prací

-          prohlášení objednatele (včetně kontaktu) o řádném poskytnutí a dokončení díla.“

35.         Dle bodu 6„Pravidla pro hodnocení nabídek“ Svazku č. 1 zadávací dokumentacejsou nabídky hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, a to dle hodnotícího kritéria „Koeficient přepočtu jednotkových cen URS“.

Obsah námitek

36.         Navrhovatel podal námitky, neboť je přesvědčen, že rozhodnutí o výběru dodavatele nebylo uveřejněno v jeho kompletní podobě, přičemž zadavatel nepostupoval transparentním a přezkoumatelným způsobem.

37.         Navrhovatel shrnuje, že zadavatel dne 18. 12. 2023 rozhodl o výběru dodavatele [příjmení], přičemž přílohou tohoto rozhodnutí jsou zprávy o hodnocení nabídek ze dne 6. 12. 2023 a 18. 12. 2023, a zároveň nedílnou součástí těchto zpráv má být i excelová tabulka „Tabulka posouzení splnění podmínek účasti dodavatele [jméno, příjmení]“, která však nebyla zadavatelem uveřejněna. Dle navrhovatele se přitom jedná o zcela klíčový dokument (resp. součást rozhodnutí o výběru), pouze z jehož obsahu účastníci zadávacího řízení mohou ověřit splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Navrhovatel dodává, že z dokumentů, které zadavatel dosud uveřejnil, není vůbec možné posoudit, zda je vybraný dodavatel skutečně dostatečně kvalifikovanou osobou, která splňuje zadávací podmínky. „Ve Zprávě č. 2 je pouze uvedeno, že [jméno, příjmení] Zadavateli předložil blíže nekonkretizovaná ‚Osvědčení dřívějších dodavatelů (3 ks)‘. Tato informace je zcela nedostatečná a zmatečná; Stěžovatel absolutně nerozumí, co je myšleno „dřívějšími dodavateli“, ani o jaké reference se jedná (kdo a komu tato osvědčení vydal, kterých referenčních zakázek se tato osvědčení týkají, a zda tyto reference splňují požadavky Zadavatele).“ Vedle toho z těchto zpráv též dle navrhovatele vyplývá, že dodavatel [příjmení] prokazoval část kvalifikace prostřednictvím poddodavatele Vladimíra Duchečky. Navrhovatel považuje postup zadavatele ze netransparentní a nepřezkoumatelný, tudíž v rozporu s § 6 zákona.

38.         Navrhovatel dále upřesňuje, že „má důvodné pochybnosti, zda je vybraný dodavatel způsobilý předmět Veřejné zakázky plnit. Z veřejně dostupného výpisu ze Živnostenského rejstříku vyplývá, že vybraný dodavatel [jméno, příjmení], vůbec nedisponuje základním předpokladem pro plnění Veřejné zakázky, kterým je oprávnění k podnikání ‚Provádění staveb, jejich změn a odstraňování‘. Tuto způsobilost zřejmě v plném rozsahu prokazuje prostřednictvím poddodavatele, jehož reference ovšem není možné zkontrolovat.“

39.         Dle tvrzení navrhovatele též dále ze zmíněných zpráv nevyplývá, že by vybraný dodavatel doložil doklady týkající se poddodavatele v souladu s § 83 odst. 1 písm. a) a d) zákona. „Ze Zprávy č. 2 lze naopak dovodit, že vybraný dodavatel ani na základě výzvy k doplnění dokladů nedoložil čestné prohlášení o splnění základní způsobilosti poddodavatele Vladimíra Duchečky, resp. tato podstatná informace v této Zprávě č. 2 uvedena není (a systematicky by uvedena měla být).“

40.         Navrhovatel shrnuje, že ze zveřejněných dokumentů ani nevyplývá, že by vybraný dodavatel předložil seznam stavebních prací dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, a o jaké reference se jedná. „Účastníci tak nemohou ověřit, zda vybraný dodavatel skutečně splnil požadavky kladené na technickou kvalifikaci – 3 referenční stavby ve výši min. 3 mil. Kč bez DPH řádně dokončené (zřejmě poddodavatelem) za posledních 5 let před zahájením Zadávacího řízení, jejichž předmětem byly opravy, rekonstrukce, výstavba budov (objektů) zdravotnických a lázeňských zařízení, či jiných objektů sloužících léčebným účelům, školských objektů nebo objektů občanské vybavenosti.“

41.         V důsledku nezákonného postupu zadavatele hrozí navrhovateli vážná újma v podobě zmařené příležitosti uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky. V závěrečném návrhu se navrhovatel domáhá, aby „Zadavatel postupoval transparentním a přezkoumatelným způsobem a provedl potřebnou nápravu tím, že uveřejní (tzn. opakovaně oznámí) Rozhodnutí v jeho úplné podobě, tedy včetně údajů, ze kterých bude možno ověřit splnění podmínek účasti vybraného dodavatele (zejm. pak detailních informací o referenčních zakázkách).“

Obsah rozhodnutí o námitkách

42.         Zadavatel úvodem poukazuje na formu zvoleného zadávacího řízení, kterým je zjednodušené podlimitní řízení, přičemž dále popisuje specifika právní úpravy vyplývající z § 53 zákona, včetně toho, že dle znění § 53 odst. 6 zákona absentuje § 123 zákona ve výčtu zákonných ustanovení, která se v případě postupu ve zjednodušeném podlimitním řízení použijí obdobně. „Stěžovatel, který namítá absenci údajů v Rozhodnutí [o výběru dodavatele] ve vztahu ke splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, tedy sdělení obsahu seznamu dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele, a to u profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 zákona dokladu o oprávnění k podnikání a podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona sdělení údajů rozhodných k prokázání splnění kritérií technické kvalifikace, mylně vychází z obsahu ust. 123 odst. 1 písm. b) bodu 1. a 2. zákona, které však zadavatel při použití zjednodušeného podlimitního řízení nebyl na základě současně platné právní úpravy uvedené v ust. § 53 odst. 6 věty první zákona, povinen použít.“

43.         Zadavatel pokračuje, že v případě zjednodušeného podlimitního řízení je zadavatel povinen se při seznamování účastníků zadávacího řízení s výběrem dodavatele řídit ustanovením § 50 zákona, které stanoví povinnost uvést v oznámení o výběru dodavatele identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění jeho výběru, k čemuž zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-25408/2020/521/RŠu, sp. zn. ÚOHS-S0326/2020/VZ ze dne 17. 8. 2020. Zadavatel dále uvádí, že za účelem splnění povinnosti dle § 50 zákona, tedy odůvodnění výběru dodavatele, přiložil ke zveřejněnému rozhodnutí o výběru zprávu o hodnocení nabídek ze dne 6. 12. 2023, která obsahuje stanovené pořadí všech nabídek s uvedením jednotlivých nabízených koeficientů URS. Dle názoru zadavatele tímto jednoznačně splnil povinnost, která je mu uložena zákonem.

44.         Zadavatel doplňuje, že námitkám přesto částečně vyhověl, akceptuje totiž názor navrhovatele, že rozhodnutí o výběru nebylo uveřejněno v jeho úplné podobě, neboť původně neuveřejnil přílohu „Tabulka posouzení splnění podmínek účasti dodavatele [jméno, příjmení]“, což zadavatel napravuje jejím dodatečným uveřejněním.

45.         Vzhledem k povinnosti dle § 245 odst. 1 zákona a naplnění zásady transparentnosti považuje zadavatel za nezbytné se vyjádřit ke skutečnostem namítaným dodavatelem ve vztahu ke splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vybraným dodavatelem. Zadavatel sděluje, že stěžejní je § 53 odst. 4 zákona umožňující nahradit doklady o kvalifikaci písemným čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením, což bylo výslovně připuštěno též v bodě 5.4 výzvy k podání nabídek. Ze zveřejněné zprávy o hodnocení je rovněž zjevné, že vybraný dodavatel prokazuje ve smyslu § 83 odst. 1 část kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, konkrétně poddodavatele Vladimíra Duchečky.

46.         Zadavatel dále popisuje, že při posuzování splnění podmínek účasti bylo zjištěno, že nabídka vybraného dodavatele sice obsahovala čestné prohlášení [jméno, příjmení], že splňuje požadovanou kvalifikaci, avšak neobsahovala čestné prohlášení poddodavatele Vladimíra Duchečka o splnění základní způsobilosti dle § 74 zákona. „Z toho důvodu Tabulka v posledním řádku ‚Splněn požadovaný rozsah‘ obsahuje informaci ‚NE‘. Nad rámec uvedeného hodnotící komise v Tabulce poznamenala, že nabídka neobsahuje doklad o oprávnění k podnikání ve smyslu § 77 odst. 2 písm. a) zákona.“ Zadavatel následně vyzval dne 6. 12. 2023 dle § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) zákona vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů (následuje výčet těchto dokladů), a to ve vztahu k vybranému dodavateli [příjmení] včetně mimo jiné „Osvědčení dřívějších dodavatelů“ a též ve vztahu k osobě poddodavatele Duchečky včetně mimo jiné „Oprávnění k podnikání ‚Provádění staveb, jejich změn a odstraňování‘. Dle sdělení zadavatele ze „Zprávy č. 2 o hodnocení nabídek, posouzení úplnosti a doložení dokladů“ ze dne 18. 12. 2023 vyplývá, že vybraný dodavatel ve stanovené lhůtě předložil všechny zadavatelem vyžádané doklady, „a jak hodnotící komise konstatovala, z hlediska svého věcného obsahu doložené doklady splňují zadávací podmínky. K poznámce stěžovatele, že nerozumí tomu, co je myšleno ‚dřívějšími dodavateli‘, zadavatel pouze poznamenává, že se jedná o chybu v psaní, přičemž správně mělo být uvedeno ‚Osvědčení dřívějších objednatelů‘“.

47.         „Pro úplnost zadavatel uvádí, že ve Zprávě č. 2 k části 1 veřejné zakázky nebyla hodnotící komise povinna uvádět podrobnosti z obsahu doložených referenčních zakázek a osvědčení dřívějších objednatelů, a to s ohledem na skutečnost, že ve zjednodušeném podlimitním řízení není zadavatel povinen postupovat při koncipování textu oznámení o výběru dodavatele podle § 123 zákona (…), nýbrž pouze provedla kontrolu jejich věcného obsahu a poněvadž doklady splňovaly zadávací podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci, uvedla své zjištění v textu Zprávy. Z tohoto důvodu není zadavatel ani povinen obsah Seznamu referenčních zakázek, resp. osvědčení objednatelů, která splňují zadávací podmínky, uvádět v tomto rozhodnutí o námitkách. K pochybnostem stěžovatele o prokázání oprávnění k podnikání s předmětem ‚Provádění staveb, jejich změn a odstraňování‘ zadavatel dodává, že bylo vybraným dodavatelem řádně prokázáno prostřednictvím poddodavatele ve smyslu § 83 odst. 1 zákona.“

48.         Závěrem zadavatel shrnuje, že tudíž námitkám částečně vyhověl v rozsahu neuveřejnění dokumentu „Tabulka posouzení splnění podmínek účasti dodavatele [jméno, příjmení]“, naopak zadavatel odmítá námitkami požadované opatření, aby zadavatel znovu uveřejnil rozhodnutí o výběru dodavatele v jeho úplné podobě, tedy včetně údajů, ze kterých bude možné ověřit splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem, neboť ve zjednodušeném podlimitním řízení není podle § 53 zákona zadavatel povinen při uveřejnění oznámení o výběru dodavatele postupovat podle § 123 zákona.

Právní posouzení

49.         Podstata navrhovatelovy argumentace uvedené v návrhu spočívá v tvrzení, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonnými povinnostmi včetně dodržení zásady transparentnosti, když oznámení o výběru dodavatele neobsahovalo informace o tom, jakým způsobem vybraný dodavatel splnil zadávacími podmínkami stanovené požadavky na kvalifikaci, zejména pak kvalifikaci technickou, přičemž ani v rozhodnutí o námitkách zadavatel nesdělil v dostatečné podobě bližší konkrétní okolnosti ohledně vybraným dodavatelem předložených referencí, kterými by vzniklou situaci objasnil. Navrhovatel brojí proti tomu, že není jasné, zdavybraný dodavatel skutečně splnil požadavky kladené na technickou kvalifikaci, neboť zadavatel neobjasnil, jakými referenčními zakázkami vybraný dodavatel dokládal svou způsobilost, a to za situace, kdy má navrhovatel dle jeho přesvědčení důvodné pochybnosti, zda je vybraný dodavatel vůbec způsobilý plnit předmět plnění veřejné zakázky, když z živnostenského rejstříku vyplývá, že vybraný dodavatel [jméno, příjmení] vůbec nedisponuje základním předpokladem pro plnění veřejné zakázky, kterým je oprávnění k podnikání „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

50.         K tomu Úřad nejdříve obecně uvádí, že zadavatel je v průběhu zadávacího řízení povinen postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek zakotvenými v § 6 zákona. Mezi tyto zásady patří mj. i zásada transparentnosti. Dle důvodové zprávy k zákonu „[z]ásada transparentnosti směřuje k naplnění všech povinností zadavatele uveřejnit zákonem vymezený objem informací a dále například musí zadavatel postupovat tak, aby jeho kroky byly dostatečně zdokumentované a tím přezkoumatelné. To se týká kromě dalšího i zachycení rozhodovacích procesů zadavatele.“

51.         Výkladem zásady transparentnosti se ve své judikaturní činnosti opakovaně zabývaly správní soudy a taktéž Úřad. K obecnému výkladu zásady transparentnosti lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010, ve kterém cit. soud uvedl, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Podle názoru NSS je průběh zadávacího řízení transparentní, jeví-li se navenek jako férový a řádný (k tomu srov. například rozsudky NSS č. j. 1 Afs 60/202 – 31 ze dne 30. 10. 2012, č. j. 5 As 315/2018-53 ze dne 11. 11. 2021, č. j. 7 Afs 24/2019 – 44 ze dne 25. 6. 2020).

52.         Zásada transparentnosti se projevuje v celém zadávacím řízení, resp. v každém úkonu zadavatele. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti tak obstojí pouze takové úkony, které jsou učiněny čitelně, předvídatelně a srozumitelně, neboť pouze takové úkony lze zpětně objektivně přezkoumat.

53.         Úřad dále uvádí, že zjednodušené podlimitní řízení, ve kterém zadavatel postupoval v šetřeném případě, je zadavatel oprávněn využít pouze pokud jsou pro to splněny podmínky dané zákonem, neboť se jedná o druh zadávacího řízení, které je ve srovnání s ostatními druhy zadávacích řízení úspornější z časového i administrativního hlediska. Zadavatelům je ve zjednodušeném podlimitním řízení v určitých úkonech ponechána větší míra volnosti než v zadávacích řízeních pro nadlimitní režim a nároky na některé úkony zadavatelů jsou ve zjednodušeném podlimitním řízení i méně přísné např. co do podrobnosti uváděných údajů, což může ve svém důsledku vést k relativně menší informovanosti účastníků zadávacího řízení.

54.         Jedním z úkonů, na které zákon ve zjednodušeném podlimitním řízení neklade natolik striktní nároky, je oznámení o výběru dodavatele, jehož náležitosti jsou vymezeny v obecném ustanovení § 50 zákona. Dle tohoto ustanovení musí oznámení o výběru dodavatele obsahovat identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru.

55.         Ustanovení § 50 zákona blíže nestanovuje, do jaké míry podrobnosti má zadavatel své rozhodnutí o výběru dodavatele v oznámení o výběru odůvodnit. Dle názoru Úřadu toliko strohá konstatace zadavatele, že byl vybrán ten který dodavatel, protože jeho nabídka byla nejvýhodnější a splnil veškeré podmínky, je nicneříkající, neboť ostatním dodavatelům neposkytuje žádnou informaci o tom, že vybraný dodavatel byl vybrán jako kvalifikovaný po právu. Odůvodnění oznámení o výběru by tak dle názoru Úřadu mělo z podstaty věci obsahovat více informací než ty, které si účastníci mohou dovodit z dikce zákona. Je totiž nutno reflektovat primární účel oznámení o výběru, a to je předání informace o rozhodnutí o výběru dodavatele ostatním účastníkům zadávacího řízení.[1] Rozhodnutí o výběru dodavatele je ve zjednodušeném podlimitním řízení primárně jakýmsi vnitřním aktem zadavatele po provedeném hodnocení nabídek, a právě prostřednictvím oznámení o výběru se účastníkům dostává jasné informace o tom, koho a proč zadavatel vybral k uzavření smlouvy. V této souvislosti nelze opomíjet ani to, že informace uvedené v oznámení o výběru představují zpravidla jediný podklad pro případné podání námitek proti postupu zadavatele v souvislosti s výběrem dodavatele.

56.         Nároky na oznámení o výběru dodavatele jsou dle výslovné dikce zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení mírnější než v případě oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona, které se použije pro zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu. V této souvislosti se vyjádřil i předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0152/2018/VZ-33420/2018/322/LKa ze dne 15. 11. 2018, ve kterém uvedl, že „zákonodárce nepřistoupil k tomu, že by popsal, jak má zadavatel výběr v oznámení o výběru odůvodnit, pak je zřejmé, že ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou nároky na oznámení o výběru dodavatele méně přísné. Základním požadavkem na odůvodnění oznámení o výběru je tak zásada transparentnosti.“ Z uvedeného rozhodnutí rovněž vyplývá, že „[ú]myslem zákonodárce tedy jistě nebylo postavit naroveň odůvodnění oznámení o výběru dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení a v nadlimitním režimu.“ Po zadavateli tedy nelze ve světle citovaného rozhodnutí spravedlivě požadovat, aby ve zjednodušeném podlimitním řízení odůvodňoval oznámení o výběru tak široce, jak vyžaduje ust. § 123 zákona.

57.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad posoudil, zda oznámení o výběru dodavatele ze dne 18. 12. 2023 naplnilo požadavky ustanovení § 50 zákona. Z obsahu oznámení o výběru dodavatele (zadavatelem označené jako „rozhodnutí o výběru dodavatele“), které zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele, je patrné, že zadavatel srozumitelně uvedl identifikační údaje vybraného dodavatele a následně vyjma obecného sdělení, že nabídka vybraného dodavatele byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, uvedl i konkrétní údaj o výši vybraným dodavatelem nabídnuté hodnotě „koeficientu cen URS“. Jako příloha tohoto dokumentu je označena „Zpráva o hodnocení nabídek a posouzení úplnosti“, přičemž zadavatel téhož dne 18. 12. 2023 uveřejnil na profilu zadavatele obě tyto zprávy ze dne 6. 12. 2023 a 18. 12. 2023, z jejichž obsahu je patrný seznam hodnocených nabídek a jejich výsledné pořadí včetně nabízených hodnot „koeficientu cen URS“, jakož i popis průběhu posouzení splnění podmínek účasti, z nějž mimo jiné vyplývá, že posouzení splnění podmínek účasti bylo po hodnocení nabídek provedeno jen ve vztahu k vybrané nabídce, vybraný dodavatel prokazuje část kvalifikace (Úřad poznamenává, že však není zřejmé, kterou část kvalifikace) prostřednictvím poddodavatele Vladimíra Duchečka, a dále, že v nabídce absentoval určité doklady, které si následně zadavatel vyžádal k doplnění dle § 46 odst. 1 zákona, přičemž ve zpráva č. 2 obsahuje výsledný seznam doložených dokumentů a závěrečné konstatování zadavatele (resp. komise), že vybraný dodavatel splnil požadovaný rozsah podmínek účasti v zadávacím řízení, jeho nabídka je úplná a předložil všechny požadované doklady v originále nebo úředně ověřených kopiích. Na základě podaných námitek posléze zadavatel jako opatření k nápravě dle § 49 zákona též dodatečně uveřejnil dokument, který dle textu zprávy č. 1 tvořil její přílohu, tj. dokument „Tabulka posouzení splnění podmínek účasti dodavatele, který se umístil na 1. pořadí nabídek“.

58.         Dle názoru Úřadu se v daném případě účastníkům zadávacího řízení transparentně a v souladu s § 50 zákona dostalo informací o tom, kdo je vybraným dodavatelem a na základě jakých dokladů zadavatel k tomuto závěru dospěl.

59.         K námitce navrhovatele, že z obsahu oznámení o výběru dodavatele (resp. všech zadavatelem v této souvislosti uveřejněných dokumentů) není patrný konkrétní obsah dokladů, resp. samotné údaje, které vybraný dodavatel předložil a na základě kterých zadavatel konstatoval, že podmínky účasti byly splněny, a to zejména ve vztahu ke konkrétním údajům o referenčních zakázkách, Úřad uvádí, že zákon ani tuto povinnost zadavateli ve zjednodušeném podlimitním řízení nestanovuje. Dle § 53 odst. 6 zákona zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení umožní na žádost účastníků zadávacího řízení nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek, avšak není povinen tuto písemnou zprávu o hodnocení nabídek učinit součástí oznámení o výběru, stejně tak není povinen poučit dodavatele o možnosti nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek. Úřad rovněž akcentuje, že zákon operuje s pojmem „písemná zpráva o hodnocení nabídek“, mezi jejíž náležitosti, které jsou stanoveny v § 119 odst. 2 zákona, nepatří zachycení průběhu posouzení splnění podmínek účasti. Výsledek posouzení splnění podmínek účasti je pak povinnou náležitostí oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona, které je zadavatel povinen odeslat v případě zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu, nikoliv však ve zjednodušeném podlimitním řízení.

60.         Jak již Úřad uvedl výše, podrobnost odůvodnění výběru dodavatele v oznámení o výběru do jisté míry předurčuje i míru podrobnosti případně vznesených námitek proti výběru dodavatele. Navrhovatel v šetřeném případě brojil proti výběru dodavatele, resp. námitkami se domáhal informací, které mu vzhledem k charakteru zjednodušeného podlimitního řízení, které je na informovanost účastníků zadávacího řízení chudší (což však bez dalšího neznamená nezákonnost postupu zadavatele), nebyly z oznámení o výběru známy. Zadavatel však byl povinen vzhledem k dodržení zákonného požadavku na přezkoumatelnost odůvodnění rozhodnutí o námitkách tyto námitky podrobně a srozumitelně vypořádat, z čehož důvodu Úřad dále přistoupil k posouzení, zda zadavatel této své zákonné povinnosti dostál.

61.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených.

62.         Přímo ze zákonného ustanovení § 245 odst. 1 zákona tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantními. Smysl institutu námitek tak není naplňován v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde ještě není hodnoceno, zda důvodné či nikoliv), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou. Současně platí, že hranice mezi tím, zda se zadavatel dostatečně podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách či nikoliv, bude vždy odlišná případ od případu, neboť záleží také na tom, jak obecné či konkrétní námitky stěžovatel podá. Pokud stěžovatel podá pouze obecné námitky, pak i požadavek na jejich odůvodnění bude nižší, a naopak v případě konkrétních námitek bude potřeba jejich podrobnější a konkrétnější odůvodnění.[2]

63.         Podanými námitkami se zadavatel musí zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

64.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

65.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem (v právě šetřeném případě zejména v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona). Za takového stavu věci by nemělo pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Za transparentní (férový) lze tedy označit takový postup zadavatele, když na obdržené výtky dodavatelů (ve formě řádně podaných námitek) reaguje tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. Toho přitom docílí jedině tak, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní (či případně na základě přijatých námitek přehodnotí své předchozí úvahy nebo učiní opatření k nápravě předchozího postupu zadavatele). Právě to je základním účelem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen obecnými formulacemi, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

66.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený dodavatel neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006 – 137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona a v § 263 odst. 5 zákona.

67.         V šetřeném případě navrhovatel v námitkách (blíže viz bod 36. až 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí) mimo jiné upozornil zadavatele, že z uveřejněných dokumentů není možné žádným způsobem zjistit a ověřit, zda vybraný dodavatel předložil seznam stavebních prací, resp. zadavatel neuvedl žádné informace o konkrétních referenčních zakázkách vybraného dodavatele v takové podobě, která by dostatečně umožňovala přezkoumání, zda vybraný dodavatel splnil požadavky na technickou kvalifikaci. Současně navrhovatel zadavateli v této souvislosti sdělil, že „má důvodné pochybnosti, zda je vybraný dodavatel způsobilý předmět Veřejné zakázky plnit. Z veřejně dostupného výpisu ze Živnostenského rejstříku vyplývá, že vybraný dodavatel [jméno, příjmení], vůbec nedisponuje základním předpokladem pro plnění Veřejné zakázky, kterým je oprávnění k podnikání ‚Provádění staveb, jejich změn a odstraňování‘. Tuto způsobilost zřejmě v plném rozsahu prokazuje prostřednictvím poddodavatele, jehož reference ovšem není možné zkontrolovat.“ Dále navrhovatel v námitkách kromě jiného žádal zadavatele, aby uveřejnil excelovou tabulku „Tabulka splnění podmínek účasti dodavatele [jméno, příjmení]“, neboť je tato příloha nedílnou součástí rozhodnutí o výběru.

68.         Zadavatel částečně uznal své pochybení, které spočívalo v neuveřejnění přílohy, jež je nedílnou součástí rozhodnutí o výběru, a přijal nápravné opatření v podobě uveřejnění této přílohy. Dále v rozhodnutí o námitkách (blíže viz bod 42. až 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí) v rámci vypořádání se s námitkami zadavatel sdělil navrhovateli, jaké doklady vybraný dodavatel, a to i ve vztahu ke svému poddodavateli, doložil, a rovněž objasnil navrhovateli některé dílčí okolnosti týkající se těchto dokladů (jako například chybné označení „Osvědčení dřívějších dodavatelů“). Úřad uvádí, že zadavatel tímto částečně zodpověděl dílčí část námitek, jednalo se ovšem o sdělení, které se míjelo se základní podstatou podaných námitek týkajících se pochybností, jakým způsobem vybraný dodavatel prokázal splnění podmínek technické kvalifikace, přičemž o této skutečnosti měl navrhovatel důvodné pochybnosti, když zjistil, že vybraný dodavatel nedisponuje zadavatelem požadovaným oprávněním k podnikání. Zadavatel opakovaně odmítl sdělit bližší podrobnosti ohledně předložených referenčních zakázek s odkazem na to, že není povinen postupovat dle § 123 zákona, neboť se jedná o podlimitní zjednodušené řízení. Zadavatel má za to, že hodnotící komise nebyla povinna v oznámení o výběru dodavatele uvádět podrobnosti k obsahu doložených referenčních zakázek a osvědčení dřívějších objednatelů, a proto zadavatel této námitce nevyhověl a stěžovateli konkrétní informace o referenčních zakázkách vybraného dodavatele neposkytl ani v rozhodnutí o námitkách.

69.         Úřad konstatuje, že za údaje rozhodné pro prokázání splnění technické kvalifikace v otázce referenčních zakázek lze považovat zejména název referenční zakázky, její rozsah, objednatele, datum dokončení referenční zakázky atd., tedy údaje, které popisují parametry referenční zakázky, na jejichž základě si mohou účastníci zadávacího řízení dostatečným způsobem ověřit, že tyto parametry vyhovují všem požadavkům zadavatele na minimální úroveň daného kvalifikačního předpokladu vymezeným v zadávací dokumentaci (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a že tak byla technická kvalifikace v otázce referencí vybraným dodavatelem splněna.

70.         Úřad opakuje již výše uvedené, že ukládá-li zákon zadavateli v případě zjednodušeného podlimitního řízení určité povinnosti ohledně obsahu oznámení o výběru dodavatele dle § 50 zákona co se týče odůvodnění učiněného výběru dodavatele, nelze uvedené vykládat tak, že by měl zadavatel povinnost a priori uvádět konkrétní posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele obdobné náležitostem vyplývajícím z § 123 písm. b) zákona, tudíž nemá povinnost popisovat ani výše zmíněné parametry referenčních zakázek či jiné údaje rozhodné pro prokázání splnění požadované kvalifikace.

71.         Nicméně v dané souvislosti je dále třeba vzít v úvahu tu skutečnost, že v šetřeném případě podal navrhovatel v návaznosti na obdržené oznámení o výběru dodavatele námitky, jimiž napadal kromě zákonnosti samotného obsahu oznámení o výběru dodavatele jednoznačně přímo i tu skutečnost, zda je vybraný dodavatel vůbec kvalifikovaný plnit veřejnou zakázku, tedy jakým způsobem prokázal svou kvalifikovanost, a to s vědomím, že z živnostenského rejstříku vyplývá, že není vůbec oprávněn k podnikání v oboru, který zadavatel požadoval.  Konkrétně v této souvislosti navrhovatel uvedl, že oznámení o výběru dodavatele neobsahuje informace o tom, na základě jakých skutečností posoudil zadavatel technickou kvalifikaci vybraného dodavatele v otázce referencí za splněnou. Navrhovatel tedy prostřednictvím námitek namítal, že skrze oznámení o výběru dodavatele nebyl informován o tom, zda byl vybraný dodavatel vybrán oprávněně, resp. zda technická kvalifikace vybraného dodavatele v otázce referenčních zakázek byla vybraným dodavatelem řádně prokázána, přičemž tato námitka byla podložena konkrétním argumentem (absence oprávnění k podnikání u vybraného dodavatele). Úřad má též za to, že podoba této námitky byla odrazem informací poskytnutých navrhovateli zadavatelem prostřednictvím oznámení o výběru dodavatele, v němž jakékoliv bližší informace definující předložené referenční zakázky uvedeny nebyly, přičemž logickým důsledkem bylo, že navrhovatel neměl v dané chvíli možnost získat z jiných zdrojů více informací.

72.         K otázce, zda měl zadavatel v rozhodnutí o námitkách sdělit navrhovateli konkrétní údaje, které identifikují a popisují parametry referenčních zakázek vybraného dodavatele, přestože, jak bylo dovozeno výše, nejde o povinnou součást oznámení o výběru dodavatele podle § 50 zákona, Úřad považuje za vhodné akcentovat, že zadavatel musí v průběhu celého zadávacího řízení, tedy i při vypořádávání námitek, postupovat v souladu se základními zásadami zadávacího řízení, tedy i zásadou transparentnosti, jejímž účelem je zajištění průhlednosti jeho postupu v zadávacím řízení (a to formou poskytování informací o průběhu zadávacího řízení) a tím i zajištění možnosti efektivní veřejné kontroly. Smyslem zásady transparentnosti je předcházet jakýmkoliv pochybnostem o správnosti postupu zadavatele či je spolehlivě rozptylovat. Proto je třeba zabývat se rovněž otázkou, zda zadavatel postupoval při vypořádání uvedeného bodu námitek v souladu se zásadou transparentnosti.

73.         Aby bylo možné označit postup zadavatele za odpovídající této zásadě, muselo by rozhodnutí o námitkách vést ke zprůhlednění jeho postupu a k vyvrácení pochybností o jeho správnosti, a to tak, aby takový závěr bylo možné přijmout nejen na základě toho, že to zadavatel prohlásil, ale i toho, že by toto tvrzení bylo možné spolehlivě ověřit. Zároveň je třeba mít na paměti, že zákon zadavateli ukládá povinnost vypořádat veškeré skutečnosti uvedené v námitkách, jež mohou zpochybnit postup zadavatele, a sdělit stěžovateli pro rozptýlení veškerých pochybností relevantní informace obhajující transparentním způsobem jeho postup, a to alespoň v míře podrobnosti odpovídající míře podrobnosti stěžovatelem vznesené námitky.

74.         Napadl-li navrhovatel svými námitkami řádné prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele v otázce referencí, pak bylo s ohledem na zásadu transparentnosti žádoucí vypořádat tyto námitky tak, aby na jejich základě zadavatel tyto pochybnosti navrhovatele plně rozptýlil.

75.         Zadavatel však v rozhodnutí o námitkách nevysvětlil, jakým způsobem mohl vybraný dodavatel prokázat realizaci referenčních zakázek za situace, kdy nedisponuje požadovaným oprávněním k podnikání „Provádění staveb, jejich změna a odstraňování“. Ačkoliv zadavatel neměl povinnost postupovat dle § 123 zákona, nevyvazuje ho to ovšem z povinnosti ve svém postupu dodržovat zásadu transparentnosti. Úřad konstatuje, že zadavatel měl za povinnost vysvětlit a konkrétně doložit navrhovateli v rámci rozhodnutí o námitkách, jakým způsobem splnil vybraný dodavatel zadávací podmínky, resp. konkrétně podmínky technické kvalifikace. K podání námitek existovaly na straně navrhovatele důvodné a relevantní pochybnosti, které měl zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyvrátit, a to bližším sdělením základních údajů o tom, které části kvalifikace prokazoval dodavatel sám, a které prostřednictvím poddodavatele, a dále též sdělením konkrétních údajů o předložených referenčních zakázkách, z nichž by bylo patrné, jakým způsobem vybraný dodavatelem prokázal požadavky na referenční zakázky stanovené v čl. 5.3 zadávací dokumentace. Zadavatel měl dále za povinnost řádně zdůvodnit, jakým způsobem mohl vybraný dodavatel prokázat jednotlivé referenční zakázky bez požadovaného živnostenského oprávnění.  

76.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona tím, že se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

77.         Dle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

78.         Dle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

79.         Vzhledem k tomu, že Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Uvedené nápravné opatření přitom Úřad považuje s ohledem na zjištěná a v odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí popsaná pochybení zadavatele za dostatečné, neboť nelze vyloučit, že zadavatel při opětovném posuzování námitek navrhovatele provede za účelem vypořádání námitek např. některé úkony v zadávacím řízení znovu či přistoupí k provedení dalších, doposud v tomto zadávacím řízení neprovedených, úkonů.

80.         Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. rozhodnutí

81.         Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

82.         Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy či rámcové dohody ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

83.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí

84.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

85.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

86.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000055.

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.      Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, Košumberk 80, 538 54 Luže

2.      K-HOUSE s.r.o., Na Vlaštovce 819, 539 73 Skuteč

3.      [jméno, příjmení, sídlo]

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy