číslo jednací: 14188/2024/500
spisová značka: S0290/2024/VZ

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• město Volyně, IČO 00252000, se sídlem náměstí Svobody 41, 387 01 Volyně,

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 9. 5. 2023 a jejího Dodatku č. 1 ze dne 27. 9. 2023 uzavřených jmenovaným obviněným s vybraným dodavatelem – UNIELEKTRO Strakonice s.r.o., IČO 47239514, se sídlem Radošovice 149, 386 01 Radošovice – na realizaci veřejné zakázky „Volyně – Nad skalkou – V. etapa – VO“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – město Volyně, IČO 00252000, se sídlem náměstí Svobody 41, 387 01 Volyně – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Volyně – Nad skalkou – V. etapa – VO“, kterou uzavřel dne 9. 5. 2023 s vybraným dodavatelem – UNIELEKTRO Strakonice s.r.o., IČO 47239514, se sídlem Radošovice 149, 386 01 Radošovice – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 8. 6. 2023, ale učinil tak až dne 25. 10. 2023.  

II.

Obviněný – město Volyně, IČO 00252000, se sídlem náměstí Svobody 41, 387 01 Volyně – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ze dne 27. 9. 2023 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 9. 5. 2023 na realizaci veřejné zakázky „Volyně – Nad skalkou – V. etapa – VO“, který uzavřel s vybraným dodavatelem – UNIELEKTRO Strakonice s.r.o., IČO 47239514, se sídlem Radošovice 149, 386 01 Radošovice – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 27. 10. 2023, ale učinil tak až dne 20. 12. 2023. 

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – město Volyně, IČO 00252000, se sídlem náměstí Svobody 41, 387 01 Volyně – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – město Volyně, IČO 00252000, se sídlem náměstí Svobody 41, 387 01 Volyně (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 9. 5. 2023 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – UNIELEKTRO Strakonice s.r.o., IČO 47239514, se sídlem Radošovice 149, 386 01 Radošovice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Volyně – Nad skalkou – V. etapa – VO“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění je dle čl. II. smlouvy provedení stavby „Volyně – Nad skalkou – V. etapa – VO“.

3.             Dne 27. 9. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“).

II.             POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 1. 12. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele při uveřejňování výše uvedené smlouvy a dodatku č. 1 ke smlouvě.

5.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad přípisem ze dne 14. 12. 2023 vyžádal od zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku, a to včetně všech jejích případných příloh, změn a dodatků, a dále vyjádření obviněného k obsahu podnětu.

6.             V přípisu ze dne 20. 12. 2023 zadavatel uvedl, že jeho zaměstnanec smlouvu na veřejnou zakázku ve lhůtě stanovené zákonem na profilu zadavatele nezpřístupnil veřejnosti, nicméně již byla učiněna náprava.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

7.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. a II. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

8.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.      smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.      smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.      smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

9.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

10.         Obviněný uzavřel dne 9. 5. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu a dne 27. 9. 2023 dodatek č. 1 ke smlouvě.

11.         Podle čl. IV. odst. 1. smlouvy činila celková cena plnění 1 381 979 Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), resp. 1 672 194,59 Kč vč. DPH.

12.         Dodatkem č. 1 došlo k ke změně doby plnění a rovněž k navýšení ceny díla na částku 1 482 060 Kč bez DPH, resp. 1 793 292,60 Kč vč. DPH.

13.         Z profilu zadavatele[2] vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 25. 10. 2023 a dodatek č. 1 dne 20. 12. 2023.

14.         Z profilu zadavatele[3] vyplývá, že smlouva ani dodatek č. 1 na něm nebyly uveřejněny ani ke dni vydání tohoto příkazu.

Právní posouzení

15.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto ohledu promítá zásada transparentnosti stanovená v § 6 odst. 1 zákona.

16.         Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění účinném do dne 15. 7. 2023 (tj. před novelou zákona, resp. v době, kdy byla uzavřena smlouva šetřenou na veřejnou zakázku) obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Novelou zákona došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s povinností dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů. Jelikož tedy nově platí, že zadavatelé mohou odeslat smlouvu (resp. její změny a dodatky) k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se v šetřeném případě, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o příznivější právní úpravu pro obviněného, kterou je Úřad povinen aplikovat.[4]

17.         Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

18.         Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím institut přestupků i postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu uvedeného tedy Úřad přistoupil k posouzení postupu obviněného při uveřejňování smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele.

19.         Úřad rovněž nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv (resp. jejich změn a dodatků) na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

20.         Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 9. 5. 2023, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 8. 6. 2023. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 25. 10. 2023, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

21.         Dále z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 27. 9. 2023, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 27. 10. 2023. Obviněný nicméně tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 20. 12. 2023, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

22.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto příkazu.

23.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

24.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

25.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu došlo dne 9. 6. 2023, resp. dne 28. 10. 2023, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy a dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

26.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. V souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).

27.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě přísněji trestný, a to mj. i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

28.         V daném případě se obviněný dopustil celkem dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 2 zákona uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

29.         Vzhledem k tomu, že přestupky podle § 269 odst. 2 zákona, kterých se obviněný dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za přísněji trestný ze spáchaných přestupků. V daném případě je proto nutné uložit pokutu pouze za závažnější ze spáchaných přestupků a k dalšímu přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

30.         V šetřeném případě Úřad posoudil jako závažnější přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, a proto uložil sankci za tento přestupek, a to zejm. s ohledem na skutečnost, že neuveřejnění nebo pozdní uveřejnění smlouvy na plnění veřejné zakázky je možno pokládat za porušení jedné z nejdůležitějších uveřejňovacích povinností. Rovněž je třeba akcentovat, že smlouva jakožto prvotní právní titul je zásadním dokumentem upravujícím vztah zadavatele a vybraného dodavatele a princip publicity zakotvený v § 219 odst. 1 zákona dává široké veřejnosti možnost seznámit se s obsahem uzavřené smlouvy. Povinnost uveřejnit smlouvu také chronologicky předchází povinnosti uveřejnit dodatek ke smlouvě. Spáchání přestupku podle výroku II. tohoto příkazu tedy vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

31.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

32.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

33.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

34.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy a jejích dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až jejich uveřejněním.

35.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

36.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad v neprospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí 1 482 060 Kč bez DPH, resp. 1 793 292,60 Kč vč. DPH, tedy významně překračuje hranici pro povinné uveřejnění na profilu zadavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

37.         Ve prospěch obviněného Úřad naopak zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu i dodatek č. 1 na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 25. 10. 2023, resp. dne 20. 12. 2023, tudíž na svou povinnost nerezignoval zcela. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu a dodatek č. 1 na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

38.         Naopak jako přitěžující okolnost Úřad při stanovení výše pokuty shledal skutečnost, že obviněný se dopustil rovněž spáchání přestupku při uveřejňování dodatku č. 1 konstatovaného ve výroku II. tohoto příkazu.

39.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

40.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

41.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015-33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem“«. Soud dále pokračuje tak, že »trestněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).«. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (resp. přestupky).

42.         Úřad zjistil, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupky obviněného, o nichž bylo rozhodnuto v rámci správních řízení sp. zn. ÚOHS-S0182/2024/VZ příkazem č. j. ÚOHS-08628/2024/500 ze dne 26. 2. 2024 a sp. zn. ÚOHS-S0277/2024/VZ příkazem č. j. ÚOHS-13705/2024/500 ze dne 2. 4. 2024. V odkazovaných případech byly přestupky spáchány dne 30. 5. 2023, resp. dne 31. 8. 2023 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč, resp. 5 000 Kč.

43.         S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

44.         Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za uvedený přestupek a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející výroky o „trestu“ (tj. výroky ukládající konkrétní pokutu za spáchání přestupku), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek Úřad zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu. Úřad tedy v tomto smyslu postupoval.

45.         Dále Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl též k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[5] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s příjmy ve výši přes 155 325 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující jeho ekonomickou situaci (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

46.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní (tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem), a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

47.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

48.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

město Volyně, náměstí Svobody 41, 387 01 Volyně

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy