číslo jednací: 12419/2024/500
spisová značka: S0849/2023/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 12. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Staré Město, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 21. 12. 2023 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 9. 2. 2023 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, AK Koutná & Fáberová v.o.s., se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036805, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199-519440, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4 – ze dne 14. 12. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036805, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199-519440, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 21. 12. 2023 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – dne 8. 10. 2021 zahájil řízení se soutěžním dialogem za účelem zadání veřejné zakázky „Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka“, jež bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-036805, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199-519440, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Obecným záměrem zadavatele a cílem soutěžního dialogu je podle zadávací dokumentace ze dne 8. 10. 2021 »vytvoření nového informačního systému Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka (dále jen „IPPS“) a zajištění provozu, podpory a rozvoje vytvořeného informačního systému. Zadání této veřejné zakázky směřuje k tomu, aby bylo nalezeno řešení informačního systému Integrační platformy stavebního řízení a portálu stavebníka, které by odpovídalo představám zadavatele a respektovalo všechny jeho požadavky, jakož i požadavky kladené na činnost zadavatele a veškeré právní předpisy.«.

3.             Z bodu II.1.5.) oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 295 232 800 Kč bez DPH.

4.             Dle Záznamu o otevírání žádostí o účast ze dne 5. 1. 2022 zadavatel v předmětném zadávacím řízení obdržel ve stanovené lhůtě devět žádostí o účast, včetně žádosti o účast navrhovatele – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 9. 2. 2023 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, AK Koutná & Fáberová v.o.s., se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7 – Holešovice (dále jen „navrhovatel“).

5.             Rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení ze dne 26. 1. 2023 rozhodl zadavatel podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016, o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, přičemž uvedené rozhodnutí oznámil oznámením o zrušení zadávacího řízení z téhož dne.

6.             Úkony zadavatele související se zrušením zadávacího řízení včetně rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 26. 1. 2023 zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) svým rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-S0162/2023/VZ, č. j. ÚOHS-19826/2023/500 ze dne 26. 5. 2023, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0074/2023/VZ, č. j. ÚOHS-29848/2023/162 ze dne 9. 8. 2023 (dále jen „předchozí správní řízení“).

7.             Následně zadavatel znovu rozhodl o zrušení zadávacího řízení rozhodnutím ze dne 3. 11. 2023 a toto rozhodnutí oznámil účastníkům zadávacího řízení téhož dne.

8.             Zadavatel obdržel dne 17. 11. 2023 námitky navrhovatele proti citovanému rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 11. 2023.

9.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 4. 12. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) námitky navrhovatele odmítl. Navrhovatel rozhodnutí zadavatele o námitkách obdržel téhož dne.

10.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 14. 12. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

11.         Návrh směřuje proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 11. 2023 (dále jen „rozhodnutí o zrušení ZŘ“), neboť pro zrušení zadávacího řízení nebyly podle navrhovatele naplněny zákonné podmínky. Rozhodnutí o zrušení bylo dle navrhovatele vydáno v rozporu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti, není dostatečně odůvodněno a je tak nepřezkoumatelné. Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že se zadavatel dostatečně nevypořádal s jeho námitkami, a proto je jeho rozhodnutí o námitkách vadné.

12.         Navrhovatel na úvod sděluje, že předmětné zadávací řízení je součástí širšího okruhu projektů týkajících se digitalizace stavebního řízení (dále jen „DSŘ“). Zadavatel tak kromě předmětného zadávacího řízení zahájil další tři řízení se soutěžním dialogem – Evidence elektronických dokumentací, Evidence stavebních postupů a Národní geoportál územního plánování. Následně zadavatel všechna tato zadávací řízení kromě posledně jmenovaného zrušil.

13.         Navrhovatel následně rozebírá důvody pro zrušení zadávacího řízení popisované zadavatelem v rozhodnutí o zrušení ZŘ. Podle jeho názoru zdůvodnění rozhodnutí o zrušení ZŘ nesplňuje zákonné požadavky, protože v něm absentuje konkrétní a jednoznačný popis a zdůvodnění důvodů zvláštního zřetele, neboť zadavatel uvádí pouze obecné důvody jako je legislativní změna, změna architektury nebo finanční úspora. V rozhodnutí rovněž není uveden okamžik, od něhož zadavatel odvozuje výskyt všech jím tvrzených důvodů, resp. kdy se dozvěděl o dalších důvodech zvláštního zřetele. Navrhovatel ve vztahu k nutnosti naplnění věcné i časové podmínky pro zrušení zadávacího řízení odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-06003/2022/500 ze dne 16. 2. 2022.

14.         Navrhovatel upozorňuje, že zadávací řízení bylo vypsáno jako soutěžní dialog, v jehož rámci lze projednat způsob řešení, definovat vlastnosti předmětu veřejné zakázky, požadavky na kvalitu, časové aspekty plnění a další podmínky realizace. Jedná se tak o flexibilní zadávací řízení, jež umožňuje zadavateli překlenout jím tvrzené důvody pro zrušení. Právě soutěžní dialog umožňuje podle navrhovatele reagovat na všechny změny flexibilně, a to zvláště za situace, kdy ještě nebyla zahájena ta část soutěžního dialogu, ve kterém se vytváří návrh technického řešení.

K legislativním důvodům

15.         Jedním z důvodů pro zrušení zadávacího řízení jsou dle rozhodnutí o zrušení ZŘ změny dle předpokládaného znění stavebního zákona po novele, které v důsledku přinesly změny v předpokládané architektuře plánovaných systémů. Navrhovatel namítá, že jde o obecná a generická tvrzení, a navíc není zřejmé, proč by nebylo možné tyto otázky vyřešit v rámci soutěžního dialogu.

16.         Navrhovatel dále v návrhu reaguje na některé body rozhodnutí o zrušení ZŘ a polemizuje s nimi (podrobněji viz dále). Opětovně připomíná, že zadavatelem tvrzené chybějící funkcionality mohly být řešeny právě v soutěžním dialogu.

17.         Navrhovatel se postupně vyjadřuje k jednotlivým údajně chybějícím funkcionalitám (dlouhodobá správa dokumentů, evidence autorizovaných osob ve stavebnictví, podpora nových požadavků EU při snižování energetické náročnosti staveb) a nedostatkům původní architektury (nové potřeby dle novely stavebního zákona, přizpůsobení změnám, požadavky na vedení spisové služby, návrh ve formě jednoho velkého celku, potřeba manuálních úkonů atd.).

18.         Navrhovatel uvádí, že se seznámil s textem projednávané novely stavebního zákona včetně její důvodové zprávy a nenalezl informace, které by vedly ke změně předpokládané architektury plánovaných informačních systémů, resp. které by znemožňovaly dokončit zadání veřejné zakázky v řízení se soutěžním dialogem. Nejedná se tak podle jeho názoru o důvod hodný zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

K novým technologickým poznatkům

19.         Dalším důvodem pro zrušení zadávacího řízení je dle rozhodnutí o zrušení ZŘ vývoj na trhu informačních technologií, který umožňuje dosáhnout účelu veřejné zakázky efektivněji a úsporněji. Navrhovatel k tomu uvádí, že text oznámení o zrušení ZŘ obsahuje rámcový výčet technologických poznatků, avšak není popsáno, jak tyto nové technologické poznatky ovlivňují probíhající zadávací řízení, a proč není možné tento důvod překlenout v rámci soutěžního dialogu. Ohledně data 20. 12. 2022, kdy se měl zadavatel o těchto nových technologických poznatcích dozvědět, navrhovatel uvádí, že toto tvrzení není pravdivé, neboť zadavatelem uváděný výčet technologických důvodů je veřejně znám již řadu let. Tento důvod zvláštního zřetele tak podle navrhovatele nevznikl po zahájení zadávacího řízení, proto jej není možno považovat za důvod pro zrušení veřejné zakázky.

K finanční úspoře

20.         K zadavatelem tvrzené finanční úspoře ve výši 459 mil. Kč při zohlednění nových technologických poznatků navrhovatel uvádí, že toto tvrzení je nepřezkoumatelné a zavádějící, neboť zadávací řízení bylo zrušeno po kvalifikační fázi řízení se soutěžním dialogem, tedy ještě nedošlo k jednání v rámci soutěžního dialogu ani k podání nabídek. Pak je zadavatelem uvedená částka úspory pouze hypotetická. Související veřejná zakázka „Digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“^[1], na niž zadavatel při svém tvrzení o úsporách odkazuje, přitom byla Úřadem zrušena, tudíž nedošlo k uzavření smlouvy. V tomto smyslu je podle navrhovatele tvrzení zadavatele o úspoře nepřezkoumatelné.

Ke zrušení 3. zadávacího řízení

21.         Navrhovatel se v tomto bodě vyjadřuje k tvrzení zadavatele, že pokud jedno ze tří provázaných zadávacích řízení již bylo zrušeno, ani další dvě řízení nemohou plnit původně zamýšlenou funkci v rámci celku. Navrhovatel k tomu namítá, že zrušené zadávací řízení může zadavatel opětovně zahájit.

K netransparentnosti zadávacího řízení

22.         Navrhovatel považuje postup zadavatele v tomto zadávacím řízení za netransparentní a v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010.Zadavatel dle navrhovatele postupoval netransparentně a v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek tím, že dlouhodobě nedodržoval vlastní předpokládaný harmonogram zadávacího řízení uvedený v zadávací dokumentaci a o prodlení a jeho důvodech účastníky zadávacího řízení po dobu roku 2022 nijak neinformoval. Jeho první komunikací bylo až zaslání oznámení o zrušení zadávacího řízení na konci ledna roku 2023 a navazující informační schůzka dne 31. 1. 2023. Dále navrhovatel považuje za netransparentní tu skutečnost, že zadavatel zrušil pouze tři ze čtyř zadávacích řízení vypsaných v rámci projektu digitalizace stavebního řízení.

23.         V závěru návrhu navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel má stále právně relevantní možnost zadávací řízení na veřejnou zakázku dokončit, neboť forma řízení se soutěžním dialogem mu umožňuje se s uváděnými důvody pro zrušení vypořádat, a proto za těchto okolností nebyl zadavatel oprávněn zadávací řízení zrušit.

24.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil napadené rozhodnutí o zrušení ZŘ ze dne 3. 11. 2023.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

25.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 14. 12. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

26.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

27.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem ze dne 15. 12. 2023.

28.         Dne 22. 12. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele a rovněž informaci o tom, že Úřadu byla zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení v elektronickém nástroji (NEN).

Vyjádření zadavatele k návrhu

29.         Zadavatel úvodem svého vyjádření podotýká, že návrh a námitky se s výjimkou formálních úprav shodují, a že tedy navrhovatel v podaném návrhu vůbec nereagoval na argumentaci zadavatele obsaženou v rozhodnutí o námitkách. Návrh podle zadavatele nemá věcné opodstatnění a vzhledem k tomu, že neobsahuje žádné nové argumenty, zadavatel v plné míře odkazuje na svou argumentaci v rozhodnutí o námitkách a na důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení ZŘ.

30.         Ve vyjádření zadavatel nejprve shrnuje důvody pro zrušení zadávacího řízení, a to důvody technické, ekonomické a faktické.

31.         K technickým důvodům zadavatel uvedl, že pro agendu spadající pod DSŘ měl sloužit vzájemně propojený komplex informačních systémů pořizovaný v soutěžních dialozích: Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka, Evidence elektronických dokumentací a Evidence stavebních postupů.

32.         Podle vyjádření zadavatele aplikace nových technologických možností pro účely DSŘ umožní prostřednictvím jednoho komplexního systému (modulárního) dosáhnout stanoveného cíle efektivnějším způsobem, než by tomu bylo v soutěžních dialozích. Přínos jednotného systému spočívá i v odstranění duplicit a v odstranění integrační platformy. Zadavateli bylo zřejmé, že integrační platforma bude nadbytečná, neboť nebude nutná integrace stovek agendových informačních systémů stavebních úřadů. To zadavatele vedlo ke zjištění o technické neúčelnosti dosavadního směřování k pořízení samostatných, ale navzájem závislých informačních systémů. Pro efektivní naplnění cílů stanovených stavebním zákonem tak je podle zadavatele nezbytné, aby agendu v oblasti stavebních řízení plnil jediný komplexní informační systém. Zadavatel má z uvedených důvodů za to, že po něm nelze požadovat, aby pokračoval v soutěžních dialozích, které by nevyhnutelně směřovaly k technicky neúčelnému a problematickému výsledku.

33.         K ekonomickým důvodům zadavatel sdělil, že je zřejmá ekonomická iracionalita původní koncepce DSŘ, kdy kumulovaná předpokládaná hodnota soutěžních dialogů měla činit 1 053 653 751 Kč ve srovnání s předpokládanou hodnotou 325 000 000 Kč pro IS DSŘ. I když toto zadávací řízení bylo Úřadem zrušeno, zadavatel v něm obdržel řádově výhodnější nabídky. Oproti realizaci IS DSŘ se tak jedná o méně výhodné řešení. Pokud by měl zadavatel pokračovat v soutěžních dialozích i při vědomí možnosti obstarat efektivnější plnění s výraznou finanční úsporou, nemohl by podle jeho názoru tento postup obstát ani z pohledu požadavku na dodržování péče řádného hospodáře a principů 3E.

34.         K faktickým důvodům zadavatel uvedl, že pokud by v zadávacím řízení pokračoval, pořídil by samostatný monolitický informační systém na zlomek agendy DSŘ, který by bylo nutné komplikovaně propojovat s dalšími informačními systémy pro tuto oblast, na nichž by byl z hlediska funkce zcela závislý. Nadto byl jeden ze soutěžních dialogů (Evidence stavebních postupů) již s konečnou platností zrušen, přičemž jednotlivé informační systémy, které měly ze soutěžních dialogů vzejít, mohly plnit svůj účel pouze ve svém celku. Cíle zadávacího řízení tak již podle zadavatele nelze dosáhnout. I pokud by žádný ze soutěžních dialogů nebyl zrušen, zadavatel by nemohl docílit výsledku, který předvídá aktuálně schválená architektura pro IS DSŘ dle stanoviska odboru Hlavního architekta eGovernmentu (dále jen „OHA“) z 15. 11. 2022.

35.         Zadavatel odkazuje na předchozí správní řízení, v němž předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-29848/2023/162 ze dne 9. 8. 2023 připouští, že razantní změny architektury (bod 54. odůvodnění rozhodnutí předsedy), nebo zrušení jednoho ze vzájemně provázaných soutěžních dialogů (bod 70. odůvodnění rozhodnutí předsedy) mohou důvody hodné zvláštního zřetele představovat.

36.         Závěrem zadavatel konstatuje, že naplnil veškeré podmínky vyžadované zákonem pro zrušení zadávacího řízení, a proto navrhuje, aby Úřad návrh dle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

37.         Usnesením ze dne 26. 1. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonů, a to

1.      sdělení, kdy došlo k odstranění potřeby integrační platformy popsané pod písm. A. bodu 36. rozhodnutí o zrušení ZŘ ze dne 3. 11. 2023 a bližší vysvětlení okolností odstranění potřeby integrační platformy (vč. toho, kdo a kdy takové rozhodnutí přijal) a doložení relevantními podklady,

2.      vysvětlení, jaké konkrétní dopady na zadávací řízení měl zákon č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony (dále jen „stavební zákon“),

3.      doložení žádosti zadavatele předložené OHA, na základě níž bylo vydáno souhlasné stanovisko OHA ze dne 15. 11. 2022.

Sdělení zadavatele k usnesení Úřadu ze dne 26. 1. 2024

38.         Na základě usnesení Úřadu ze dne 26. 1. 2024 poskytl zadavatel požadované informace dopisem ze dne 5. 2. 2024, v rámci něhož mj. na časové ose zaznamenal mezníky rozhodujících událostí, jež předcházely rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a to následovně:

• 11. 9. 2020 – odeslání sněmovního tisku 1008/0 poslancům Poslanecké sněmovny
• Parlamentu České republiky (dále jen „PSP“)
• 29. 7. 2021 – stavební zákon vyhlášen pod číslem 283/2021 Sb.
• 8. 10. 2021 – zahájení řízení se soutěžním dialogem
• 27. 1. 2022 – souhlasné stanovisko OHA k centralizovanému agendovému informačnímu systému stavebních řízení (dále jen „ISSŘ“)
• 05-6/2022 – mezirezortní připomínkové řízení k novele
• 1. 11. 2022 – odeslání sněmovního tisku 330/0 poslancům PSP
• 15. 11. 2022 – souhlasné stanovisko OHA k nové architektuře IS DSŘ
• 20. 12. 2022 – finální stanovisko HAVEL & PARTNERS k možnosti plnit funkci jiným IS
• 5. 6. 2023 – novela stavebního zákona vyhlášena jako zákon č. 152/2023 Sb.

39.         Na otázku, kdy došlo k odstranění potřeby integrační platformy zadavatel nejprve vysvětlil, že tato komponenta měla propojit dílčí informační systémy v rámci digitalizace stavebního řízení, včetně lokálních agendových informačních systémů téměř 700 stavebních úřadů.

40.         Zadavatel dále uvádí, že finální koncepce využití centralizovaného agendového informačního systému stavebních řízení (ISSŘ) nebyla zřejmá již na začátku, ale vyvíjela se společně s legislativní úpravou struktury stavebních úřadů. V rámci nové architektury je ISSŘ předpokládán pro výkon agendy stavebních řízení i při struktuře stavebních úřadů v prvním stupni na úrovni obcí s rozšířenou působností. Dle zadavatele zadávací dokumentace veřejné zakázky počítala pro integrační platformu s externím rozhraním pro integraci jak centralizovaného agendového ISSŘ primárně pro státní stavební správu, tak i lokálních agendových informačních systémů, avšak tato koncepce byla později opuštěna.

41.         Nepotřebnost integrační platformy dle zadavatele vyplynula z návrhu nové architektury informačních systémů, jež byla schválena OHA dne 15. 11. 2022. Podání žádosti o tuto změnu dne 3. 11. 2022 lze podle zadavatele označit za definitivní rozhodnutí o záměru nerealizovat integrační platformu v zamýšlené podobě.

42.         Zadavatel dále uvádí, že již před podáním žádosti o schválení nové architektury, avšak po zahájení zadávacího řízení, získal pochybnosti o potřebnosti integrační platformy. Tyto pochybnosti spojuje s novými technologickými poznatky o architektuře, které získal při ověřování dopadů legislativních změn v době mezirezortního připomínkového řízení k věcné novele stavebního zákona. Toto připomínkové řízení probíhalo v květnu a červnu roku 2022.

43.         Zadavatel dále uvádí, že v této době také zahájil intenzivnější práce na specifikaci ISSŘ, a to s ohledem na skutečnosti, které vyplynuly z připomínkového řízení k věcné novele stavebního zákona, přičemž na základě těchto prací byly odhaleny zásadní nedostatky v původní koncepci digitalizace stavebního řízení a vyvstala nutnost její revize. Zadavatel dodává, že revize koncepce proběhla po personálních změnách v příslušných útvarech zadavatele.

44.         O nepotřebnosti integrační platformy tedy zadavatel získal první indicie v květnu roku 2022 v rámci mezirezortního připomínkového řízení k věcné novele stavebního zákona. V návaznosti na nově nabyté znalosti zadavatel učinil kroky k vytvoření nové koncepce projektu digitalizace stavebního řízení, přičemž návrh na tuto změnu (změnu architektury projektu digitalizace stavebního řízení) byl interně předložen v září roku 2022. Po obdržení souhlasného stanoviska OHA (z 15. 11. 2022) se stala předchozí architektura dle zadavatele fakticky nerealizovatelnou, neboť byla současně zrušena předcházející souhlasná stanoviska OHA.

45.         Zadavatel si je vědom skutečnosti, že již dne 11. 9. 2020 byl PSP předložen vládní návrh stavebního zákona (sněmovní tisk číslo 1008/0 vedoucí k přijetí stavebního zákona, který byl vyhlášen dne 29. 7. 2021), který ve svém § 267 předpokládal existenci ISSŘ, avšak tento ISSŘ byl povinný pouze pro státní stavební správu, jejíž existence byla vzhledem k stále probíhající politické diskusi nejistá. I v důsledku této skutečnosti nebylo v říjnu roku 2021 zahájeno zadávací řízení na pořízení ISSŘ.

46.         Ani po vydání souhlasného stanoviska OHA k ISSŘ dne 27. 1. 2022 nebyl vývoj ISSŘ a také vývoj celé architektury digitalizace stavebního řízení ukončen. V průběhu práce na jednotlivých funkcionalitách došlo ke změnám, přičemž zároveň se změnil okruh stavebních úřadů, pro které měl být ISSŘ určen.

47.         Ačkoli tedy nynější § 267 stavebního zákona nedoznal změn co se týče výčtu jednotlivých informačních systémů, značné změny probíhaly v oblasti struktury stavebních úřadů, což muselo být zohledněno v technickém řešení. Konečná podoba ISSŘ potřebná pro plnění funkce agendového informačního systému pro potřeby finální podoby struktury stavebních úřadů se ustálila teprve se schválením nové architektury k 15. 11. 2022. V nové architektuře již nemá místo integrační platforma podle původní koncepce stejně jako další samostatné informační systémy.

48.         K otázce, která se týkala dopadů věcné novely stavebního zákona na zadávací řízení, zadavatel odkázal na rozhodnutí o námitkách, kde jsou dopady věcné novely shrnuty. Vliv novely zadavatel shledává zejména ve:

-    změně struktury stavebních úřadů: věcná novela upustila od vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a zachovala dosavadní strukturu stavebních úřadů; činnost stavebních úřadů tedy budou zajišťovat územní samosprávné celky v přenesené působnosti, což dle zadavatele vede k nemožnosti zakomponovat některé z procesů zejména v oblasti integrace na spisové služby; to vede k dalším nutným řešením souvisejícím s původně zamýšlenou integrací na státní stavební správu a následnou dezintegrací v souvislosti se setrváním na přenesené působnosti,

-    změně nakládání s dokumenty: v důsledku novelizace § 275 odst. 3 stavebního zákona odpadla povinnost duplicitního vedení dokumentů ve spisové službě stavebního úřadu a informačních systémech digitalizace stavebního řízení,

-    změně procesů a integrací mezi jednotlivými aktéry ve stavebním řízení: v této souvislosti zadavatel zmiňuje jednotné environmentální stanovisko, integraci procesů vyjadřování a integraci na procesy EIA a SEA^[2].

49.         Zadavatel v závěru vyjádření upozorňuje, že nelze přihlížet pouze k důsledkům věcné novely stavebního zákona, ale také k dalším technickým zjištěním ohledně nedostatků původní architektury digitalizace stavebního řízení.

50.         Zadavatel dále zaslal Úřadu průvodní dopis k doplnění žádosti o souhlasné stanovisko OHA ze dne 10. 11. 2022 včetně schémat původní a nové architektury.

Další průběh správního řízení

51.         Rozhodnutím ze dne 2. 2. 2024 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

52.         Usnesením ze dne 14. 2. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

53.         Dne 20. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil dne 21. 2. 2024 (viz dále).

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 2. 2024

54.         Navrhovatel sděluje, že se neztotožňuje s argumentací zadavatele odůvodňující zrušení zadávacího řízení, neboť toto zdůvodnění nesplňuje zákonné požadavky, jelikož absentuje konkrétní a jednoznačný popis a zdůvodnění důvodů zvláštního zřetele. Zadavatel podle navrhovatele uvádí pouze obecné důvody a jejich popis jako „legislativní změna“, „nutná změna architektury“, „finanční úspora“, a u „nových“ technologických poznatků zadavatel nekonkretizuje jejich dopady do zadávacího řízení. Podle navrhovatele chybí v rozhodnutí o zrušení ZŘ jasný popis toho, jak tyto údajné důvody ovlivnily zadávací řízení, proč je není možné odstranit v rámci soutěžního dialogu a absentuje i uvedení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt jím tvrzených důvodů. Navrhovatel spatřuje zjevný rozpor v tvrzeních zadavatele, když zpochybňuje datum 20. 12. 2022, kdy měl zadavatel získat „nové“ technologické a architektonické poznatky, neboť ty jsou veřejně známé řadu let a když naproti tomu zadavatel navíc ve svém předchozím rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky uvedl, že se o těchto technologických poznatcích dozvěděl v průběhu května-června 2022. Rozhodnutí o zrušení ZŘ dále podle navrhovatele neobsahuje specifikaci okamžiku, kdy se zadavatel dozvěděl o dalších důvodech zvláštního zřetele, a proto v tomto smyslu rozhodnutí nesplňuje zákonné požadavky.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 21. 2. 2024

55.         Zadavatel ohledně naplnění důvodů vedoucích ke zrušení zadávacího řízení odkazuje na rozhodnutí o zrušení ZŘ a z hlediska nedůvodnosti argumentů navrhovatele pak odkazuje na rozhodnutí o námitkách a na své vyjádření k návrhu. Podotýká rovněž, že již před více než rokem informoval dodavatele o nutnosti zrušit zadávací řízení a sdělil jim důvody, jež nadále trvají.

56.         Zadavatel zdůrazňuje, že nemohl předpokládat, jaký bude legislativní vývoj ohledně stavebního zákona, že v něm dojde k podstatným změnám mj. ve struktuře stavebních úřadů a dále podotýká, že změny v architektuře informačních systémů byly schváleny OHA, a to rovněž po zahájení zadávacího řízení. Podle nové architektury již jednotlivé části celkového řešení „nekomunikují“ prostřednictvím integrační platformy, ale mají přímý přístup do propojeného datového fondu. Proto je nyní předmět veřejné zakázky obsoletní, neboť aktuální koncepci informační infrastruktury pro oblast digitalizace stavebního řízení není možné realizovat prostřednictvím výsledku odděleně vedených řízení se soutěžním dialogem, tj. monolitickými informačními systémy propojenými nákladnou integrační platformou. Zadavatel konstatuje, že aktuální situace již neumožňuje dosáhnout cíle soutěžních dialogů, neboť ani v jejich rámci není možné spojit předmět tří zadávacích řízení do jednoho řízení, jehož výsledkem bude řešení souladné s aktuální architekturou schválenou OHA.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

57.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a) zákona, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

58.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

59.         Podle § 68 odst. 2 zákona zadavatel zahajuje řízení se soutěžním dialogem odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast.

60.         Podle § 69 odst. 1 zákona zadavatel s účastníky zadávacího řízení vede soutěžní dialog s cílem nalézt řešení způsobilá splnit potřeby zadavatele.

61.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

62.         Podle § 128 odst. 1 zákona zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.

63.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

64.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

65.         Podle § 267 odst. 2 stavebního zákona informačními systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu jsou

a) portál stavebníka,

b) národní geoportál územního plánování,

c) evidence stavebních postupů,

d) evidence elektronických dokumentací,

e) informační systém identifikačního čísla stavby a

f) informační systém stavebního řízení.

66.         Podle § 268 odst. 1 stavebního zákona portál stavebníka umožňuje zejména a) činit digitální úkony vůči stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, b) podávat žádosti vlastníku veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a poskytovat vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, c) vkládat údaje a dokumenty do národního geoportálu územního plánování, do evidence stavebních postupů, do evidence elektronických dokumentací a do digitální mapy veřejné správy, poskytovat je a odkazovat na ně.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

67.         Podle čl. 2. zadávací dokumentace „Údaje obsažené v této zadávací dokumentaci vyjadřují požadavky zadavatele, které jsou mu známy v době zahájení řízení se soutěžním dialogem. Informace zadavatele uvedené v této zadávací dokumentaci vyjadřují pouze obecný záměr a základní představy zadavatele o plnění veřejné zakázky. Zadavatel není v současné době objektivně schopen definovat všechny podrobné a konkrétní technické, právní, finanční a jiné podmínky pro plnění veřejné zakázky. Tyto podmínky budou vymezeny v zadávací dokumentaci až na základě výsledků jednání s jednotlivými účastníky soutěžního dialogu. (…) V daném případě bude předmětem plnění jedinečný systém vytvářený na míru zadavatele dle jeho specifických požadavků. (…) Zadavatel předpokládá možnou změnu zadávací dokumentace v návaznosti na výsledky dialogové fáze.“.

68.         Podle čl. 3 zadávací dokumentace je záměrem zadavatele „vytvoření nového informačního systému Integrační platforma a portál stavebníka (…) a zajištění jeho provozu, podpory a rozvoje“. Obecná představa zadavatele o předmětu plnění veřejné zakázky je dále obsažena v příloze č. 1 zadávací dokumentace (Technická specifikace).

69.         Zadávací dokumentace obsahuje celkem 3 následující nedílné přílohy:

Příloha č. 1 – Technická specifikace včetně příloh

Příloha č. 2 – Předpokládaný harmonogram

Příloha č. 3 – Kvalifikační dokumentace

70.         Příloha č. 1 zadávací dokumentace (Technická specifikace včetně příloh) (dále jen „technická specifikace“) obsahuje technickou specifikaci „Integrační platformy DSŘÚP a Portálu stavebníka v rámci konceptu DSŘÚP“ datovanou dnem 24. 5. 2021.

71.         V čl. 1.2 technické specifikace je ke konceptu digitalizace stavebního řízení a územního plánování (dále jen „DSŘÚP“) uvedeno následující:

„Program digitalizace stavebního řízení a územního plánování se sestává z realizace pěti samostatných informačních systémů, přičemž čtyři z těchto informačních systému bude realizovat MMR (…):

• Integrační platforma DSŘÚP včetně Portálu stavebníka a IS identifikačního čísla stavby,
• Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů
• Evidence elektronických dokumentací
• Národní geoportál územního plánování
• Informační systém Digitální mapy veřejné správy

Výše uvedené informační systémy budou realizovány ze strany MMR, vyjma informačního systému Digitální mapy veřejné správy realizovaného ze strany ČUZK. (…)

K pěti výše uvedeným samostatným IS se v rámci programu digitalizace stavebního řízení a územního plánování připravuje zavedení nového informačního systému, tzv. Informační systém stavebního řízení (ISSŘ). Informační systém stavebního řízení bude představovat centrální řešení a bude nahrazovat stávající SW na straně agendových systémů stavebních úřadů.“.

72.         V čl. 2.1 technické specifikace se mj. uvádí, že „Součástí projektu bude ze strany dodavatele IS Integrační platforma DSŘÚP také zajištění role systémového integrátora, jehož úkolem bude zajistit komplexní integraci všech informačních systémů vyvíjených v rámci programu DSŘÚP i již existujících informačních systémů, které budou zapojeny do procesů digitalizace stavebního řízení a územního plánování prostřednictvím integrační platformy.“.

73.         Z přílohy č. 7 „Komponenty DSŘ – funkční specifikace“ technické specifikace plyne, že integrační platforma měla prostřednictvím interního rozhraní propojovat jednotlivé informační systémy programu DSŘÚP a prostřednictvím externího rozhraní pak další externí systémy a také:

„Aplikační řešení na stavebních úřadech (současný stav)	Rozhraní pro přístup jednotlivých AIS stavebních úřadů do systémů DSŘ. Pokud úředníci povedou kompletní agendu stavebního řízení ve svém individuálním AIS, data a metadata budou prostřednictvím integrační platformy předávána do evidenčních systémů DSŘ.
Aplikační řešení na stavebních úřadech (po rekodifikaci stavebního práva, také ISSŘ)	Rozhraní pro přístup centrálního AIS do systémů DSŘ. Pokud úředníci povedou kompletní agendu stavebního řízení v centrálním AIS, data a metadata budou prostřednictvím integrační platformy předávána do evidenčních systémů DSŘ.“

74.         V rozhodnutí o zrušení ZŘ zadavatel oznámil, že „rozhodl o zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ“ zákona a dále mj. uvedl, že „V průběhu správního řízení byly současně osvědčeny další ekonomické, technické a faktické důvody hodné zvláštního zřetele. Mezi nimi je podstatná nerealizovatelnost původního záměru získat komplex informačních systémů pomocí tří zadávacích řízení se soutěžním dialogem. Jedno z nich bylo definitivně zrušeno, což také způsobuje nevyhnutelnost zrušení tohoto zadávacího řízení, které samostatně nemá opodstatnění, neboť jeho výsledek by pro zadavatele nebyl samostatně nijak využitelný.“.

Zadavatel dále v rozhodnutí o zrušení ZŘ poukazuje na stavební zákon, když uvádí, že „Stavební zákon v době zahájení zadávacího řízení (v říjnu 2021) v ustanovení § 267 odst. 2 stanovil, že pod správou Nejvyššího stavebního úřadu měly být následující informační systémy:

a) portál stavebníka,

b) národní geoportál územního plánování,

c) evidence stavebních postupů,

d) evidence elektronických dokumentací,

e) informační systém identifikačního čísla stavby a

f) informační systém stavebního řízení.“

a dále pokračuje, že „v rámci projektu DSŘÚP (…) zahájil čtyři (4) řízení se soutěžním dialogem za účelem naplnění tohoto ustanovení (…). Zadavatel popisuje, že „Toto zadávací řízení, jež mělo vést k vytvoření informačního systému Portál stavebníka (…PS“), zároveň konzumovalo Informační systém identifikačního čísla stavby („ISIČS“), a bylo v něm obsaženo též vytvoření integrační platformy („IP“) [souhrnně jako „IPPS“], která měla výsledný informační systém propojit zejména s Evidencí stavebních postupů („ESP“) a Evidencí elektronických dokumentací („EED“), jež byly zadávány v samostatných zadávacích řízeních; vzniklé tři informační systémy měly představovat fakticky propojený soubor systémů, funkční celek pro část digitalizace stavebního řízení (…). Národní geoportál územního plánování (…) představuje funkčně relativně samostatný informační systém pro část digitalizace územního plánování (…) a je zadáván ve čtvrtém zadávacím řízení. V rozhodném období ještě nebylo rozhodnuto o řešení informačního systému stavebního řízení (‚ISSŘ´).“.

V rozhodnutí o zrušení ZŘ zadavatel dále uvedl, že »Během zahájení prací na specifikaci informačního systému stavebního řízení, které časově spadalo do období květen–červen 2022 (po projednání druhé novely stavebního zákona, zákona č. 152/2023 Sb., tzv. „věcné novely“ v mezirezortním připomínkovém řízení), došlo k zásadním zjištěním na straně zadavatele, které vedly k revizi dosavadní koncepce naplnění účelu stavebního zákona.« a pokračuje, že „V důsledku Novely dochází mj. k významným změnám ve způsobu vedení stavebních řízení, vedení spisů, ve strukturách stavebních úřadů a dalším souvisejícím změnám.“. Zadavatel z toho vyvozuje, že „původní zamýšlená architektura DSŘÚP zejména nerespektovala nové potřeby agendy stavebního řízení dle Novely stavebního zákona, nebyla uzpůsobena k provedení změn (změny struktury soustavy stavebních úřadů, změny procesů a další rozvoj ať už z pohledu organizačního nebo technického), nebyla od začátku funkčně koncipována pro centralizovaný agendový informační systém (informační systém stavebního řízení ISSŘ), ale na začátku počítala s několika sty lokálních agendových informačních systémů stavebních úřadů (…) , a tudíž byla postavena na využití výkonné a velmi nákladné integrační platformy (která při existenci jednotného ISSŘ není potřebná), (…) byla navržena v rozporu s požadavky archivního zákona na vedení spisové služby a archivnictví, (…) počítala s manuálními úkony a duplicitním vedením a zadáváním údajů (několik číselníků na stejné informace), tj. nebyla navržena tak, aby vedla k automatizaci úkonů a snižování administrativní zátěže.“.

Zadavatel dále v rozhodnutí o zrušení ZŘ uvádí, „V tomto období, tedy při ověřování dopadů legislativních změn, zároveň na straně zadavatele došlo ke zjištění nových skutečností v oblasti technologických poznatků, které umožňují celé řešení koncipovat jiným způsobem, než byl původní návrh enterprise architektury DSŘ a docílit tak lepšího výsledku při nižších nákladech. Rovněž tyto nové technologické poznatky a možnosti architektury IS DSŘ byly dříve zadavateli neznámé a objevily se až v průběhu zadávacího řízení.“. Zadavatel tak dospěl k závěru, že „komplexní změnu koncepce DSŘ není možné provést v řízeních se soutěžním dialogem, které (…) měly za úkol poskytnout jeden komplexní soubor vzájemně propojených a podmíněných informačních systémů. Zadavateli proto nezbývalo než přistoupit ke zrušení stávajících zadávacích řízení. Naplnění funkcí předpokládaných DSŘ je z pohledu zadavatele možné efektivně docílit prostřednictvím jediného jednotného zadávacího řízení na dodávku komplexního informačního systému namísto do té doby zamýšlených tří (resp. čtyř – včetně ISIČS) systémů, propojených IP, zadávaných ve třech řízeních se soutěžním dialogem. Každé z těchto zadávacích řízení mělo mírně odlišný okruh účastníků (…).“.

Zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ sdělil, že „Z těchto důvodů zadavatel přistoupil ke zrušení tří předmětných řízení se soutěžním dialogem na IPPS, EED a ESP. Zadávací řízení na ESP bylo s definitivní platností ukončeno. S ohledem na skutečnost, že jedno ze tří vzájemně podmíněných zadávacích řízení již bylo zrušeno, nemůže samostatně ani Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka, ani Evidence elektronických dokumentací plnit původně zamýšlenou funkci v rámci celku.“. Podle zadavatele totiž ani v rámci soutěžních dialogů „není však možné vytvořit jednotný komplexní systém, který by měl pojmout více oblastí v současnosti spadající do více veřejných zakázek.“.

Zadavatel podle dalšího textu rozhodnutí o zrušení ZŘ považuje výše uvedené důvody za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení na veřejnou zakázku pokračoval, neboť „Požadavky stavebního zákona a DSŘÚP mohou být v souladu s principy hospodárného vynakládání veřejných prostředků naplněny pouze zadáním veřejné zakázky na jediný komplexní informační systém zahrnující portál stavebníka a též evidenci elektronických dokumentací a evidenci stavebních postupů, bez potřeby samostatné integrační platformy.“.

Zadavatel další popis důvodů zrušení zadávacího řízení v rozhodnutí o zrušení ZŘ rozdělil do kapitol

(i)        Nové technologické poznatky a

(ii)      Úspora veřejných prostředků.

K novým technologickým poznatkům zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ vyzdvihuje, že na základě nových technologických poznatků, kam lze zařadit např. možnost aplikace nových návrhových principů jako je „dekompozice, zaměření na výsledky, API-first design, využívání standardních API rozhraní, jednoúčelovost, kontejnery, mikroservices, cloud ready aplikace, agilní vývoj a další“, nebude potřeba realizovat integrační platformu stavebního řízení, jež by „byla potenciálně problematická, jelikož při jejím výpadku by byly na (…) ni napojené systémy rovněž mimo provoz“. Na základě nových technologických poznatků zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ uvádí, že zjistil, že A. není třeba realizovat integrační platformu stavebního řízení, B. funkcionalita evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací je do značné míry duplicitní C. je možné využívat standardní API pro propojení jednotlivých informačních systémů, a k těm zjištěním uvádí v dalším textu podrobnosti.

Mj. zadavatel uvádí, že „Předpokládané náklady na pořízení integrační platformy byly (…) původně odhadovány na 19 mil. Kč bez DPH (…) s ohledem na současné znalosti (…) předpokládá mnohem vyšší“ a že mj. „díky nově získaným technologickým a architektonickým poznatkům, které dříve zadavateli nebyly známy, navrhnul zadavatel úpravu architektury, která měla za následek odstranění potřeby integrační platformy. Tuto koncepční změnu v architektuře následně odsouhlasil i odbor hlavního architekta (…). Zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ dále uvedl: „Jestliže zadavatel v průběhu zadávacího řízení v kontextu nově zjištěných poznatků zjistil, že jím poptávané plnění je zcela nadbytečné, resp. že je možné dosáhnout účelu veřejné zakázky podstatně efektivnějším způsobem při využití těchto nově zjištěných technických možností, nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby setrvával v zadávacím řízení za účelem pořízení obsoletního plnění.“.

Pokud jde o systém evidence stavebních postupů a systém evidence elektronických dokumentací, zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ srovnává zadávací dokumentace obou informačních systémů s požadavky § 270 a 271 stavebního zákona a dospívá k názoru, že „Architektura obou informačních systémů je z velké části shodná (…) při úpravě architektury celého řešení v souvislosti s odstraněním integrační platformy (…) zjistil, že dva informační systémy DSŘÚP mají shodnou funkcionalitu a že navíc díky propsání architektury do stavebního zákona dochází k dělení spisu. (…) Zadavatel ve snaze zajistit nápravu tohoto stavu (…) navrhnul řešení spočívající ve vytvoření pouze jednoho informačního systému“. V rozhodnutí o zrušení ZŘ zadavatel uvedl, že „Finální znění analýzy, která toto umožňuje, získal zadavatel 20. prosince 2022, tzn. tyto nové technologické a architektonické poznatky a možnosti dříve zadavateli neznámé se objevily až v průběhu zadávacího řízení.“ a dále, že „Zadavatel na základě výše uvedeného, s odkazem na povinnost plnit funkci řádného hospodáře a díky nově získaným technologickým a architektonickým poznatkům, které mimo jiné umožňují sloučení funkcí obou informačních systémů, navrhnul novou architekturu, která nahradila dva původní informační systémy jedním informačním systémem. Rovněž tato skutečnost osvědčuje a doplňuje důvodnost původního rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na IPPS, neboť mezi ESP a EED již nebude potřebná integrační platforma. Zároveň se tímto postupem prohlubuje ekonomická důvodnost změny koncepce.“.

K úspoře veřejných prostředků zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ mj. uvádí, že kdyby „nepřistoupil ke zrušení zadávacího řízení, dopustil by se nedůvodného vynaložení veřejných prostředků v řádech až stovek milionů Kč na pořízení integrační platformy. Ta by však byla nadbytečná s ohledem na možnost získat jednotný informační systém namísto roztříštěné struktury informačních systémů. Úspora veřejných prostředků je přitom natolik významná, že dle Zadavatele sama o sobě odůvodňuje zrušení zadávacího řízení.“. Ohledně finanční úspory při této změně uvádí následující: „Finanční úspora je při této změně odhadována až poloviční (cca o 459 milionu Kč), oproti původnímu odhadu, aniž se však při zjednodušení architektury ubírá funkcionalitám systému, naopak se o určité funkcionality navyšuje.“. Zadavatel uzavírá, že „Také tato skutečnost již sama o sobě představuje důvod hodný zvláštního zřetele, pro který není možné po zadavateli spravedlivě požadovat pokračování v zadávacím řízení.“.

Přílohou rozhodnutí o zrušení ZŘ je »Stanovisko odboru Hlavního architekta eGovernmentu k projektu „Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) – Digitalizace stavebního řízení část III.“« ze dne 27. 1. 2022, jímž bylo ze strany OHA vydáno souhlasné stanovisko k projektu.

75.         V písemné zprávě zadavatele ze dne 15. 12. 2023 zadavatel mj. shrnuje, že se jedná o opětovné zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť důvody hodné zvláštního zřetele nadále trvají a k důvodům zrušení zadávacího řízení uvádí, že „V průběhu správního řízení byly současně osvědčeny další ekonomické, technické a faktické důvody hodné zvláštního zřetele. Mezi nimi je podstatná nerealizovatelnost původního záměru získat komplex informačních systémů pomocí tří zadávacích řízení se soutěžním dialogem. Jedno z nich bylo definitivně zrušeno, což také způsobuje nevyhnutelnost zrušení tohoto zadávacího řízení, které samostatně nemá opodstatnění, neboť jeho výsledek by pro zadavatele nebyl samostatně nijak využitelný. Všechny tyto důvody ve vzájemném souhrnu představují natolik zásadní změnu okolností oproti stavu při zahájení zadávacího řízení, že zadávací řízení činí obsoletním; pokračování v něm je zcela nedůvodné.“.

76.         Dle souhlasného stanoviska OHA ze dne 15. 11. 2022 k projektu „DSŘ – Digitalizace stavebního řízení – Nová architektura“ se vydáním tohoto stanoviska „současně ruší předchozí stanoviska ve stejné věci, konkrétně č.j.: (…) ze dne 23. 12. 2020 (Integrační platforma DSŘ včetně Portálu stavebníka a IS čísla stavby), (…) ze dne 23. 12. 2020 (Evidence elektronických dokumentací), (…) ze dne 23. 12. 2020 (Národní geoportál územního plánování), (…) ze dne 30. 12. 2020 (Evidence územních a stavebních postupů) a (…) ze dne 27. 1. 2022 (Informační systém stavebního řízení ISSŘ – Digitalizace stavebního řízení část III.)“.

Obsah rozhodnutí o námitkách

77.         Protože zadavatel ve svém vyjádření k návrhu plně odkazuje na rozhodnutí o námitkách, uvede Úřad na tomto místě stěžejní závěry z tohoto rozhodnutí, resp. jeho odůvodnění.

78.         Zadavatel odůvodňuje zrušení zadávacího řízení změnou koncepce realizace digitalizace stavebního řízení, kdy tři informační systémy chce nahradit jedním, čímž se zásadně změnila potřeba zadavatele oproti stavu při zahájení zadávacího řízení. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách zdůrazňuje, že architektura informačního systému pro DSŘ již byla schválena OHA a spolu s tím byla zrušena i předchozí souhlasná stanoviska týkající se architektury zamýšlené k realizaci prostřednictvím soutěžních dialogů.

79.         K časové podmínce zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že důvody pro zrušení zadávacího řízení nastaly až po zahájení zadávacího řízení dne 8. 10. 2021. K tomu zadavatel dále uvedl, že nejprve v období května až června 2022 došlo k projednání novely stavebního zákona a k zásadním zjištěním na straně zadavatele, které vedly k revizi dosavadní koncepce. Návrh novely stavebního zákona byl podle zadavatele předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky dne 1. 11. 2022, podepsán prezidentem byl dne 22. 5. 2023 a souhlasné stanovisko OHA s novým konceptem řešení bylo vydáno 15. 11. 2022. Aktuální architektura schválená OHA přitom podle zadavatele představuje zcela odlišnou koncepci oproti té původní.

80.         K ekonomické důvodnosti změny koncepce DSŘ zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že namísto 3 systémů s předpokládanou hodnotou přesahující miliardu Kč zadavatel v následném otevřeném řízení^[3] obdržel řádově výhodnější nabídky a finanční úspora související s nadbytečností integrační platformy a možností promítnutí funkcionalit do jediného informačního systému vede k úsporám v řádu stovek milionů Kč.

81.         Za technické důvody zrušení zadávacího řízení zadavatel podle rozhodnutí o námitkách považuje zjištění nových technologických poznatků umožňujících realizovat informační systém DSŘ jedním komplexním systémem bez potřeby integrační platformy a s možností odstranění duplicitních řešení či problematičnosti vícero dodavatelů.

82.         K formě zadávacího řízení jako soutěžního dialogu zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že cílem každého soutěžního dialogu mělo být vytvoření pouze dílčího informačního systému v rámci DSŘ, a dále odkazuje na § 69 odst. 1 a 5 zákona s tím, že své potřeby revidoval a žádné z řešení, které by mohlo být v souladu se zadávacími podmínkami předloženo, nemůže být vhodné. Technické podmínky v soutěžním dialogu by podle zadavatele mohly sice být upřesňovány, nikoliv však od základu měněny na zcela jiný informační systém. Zadavatel je toho názoru, že ačkoliv se v případě řízení se soutěžním dialogem jedná o flexibilní druh zadávacího řízení, není v něm možné dosáhnout sloučení vícero samostatných zadávacích řízení do jediného. Důvody pro zrušení zadávacího řízení jsou podle zadavatele neodstranitelné, soutěžní dialogy nejsou vymezením svého předmětu způsobilé vést k realizaci potřeby zadavatele, tedy soutěžními dialogy nelze dosáhnout řešení, které by vedlo k jednomu komplexnímu informačnímu systému.

83.         K legislativním důvodům pro zrušení zadávacího řízení zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkazuje na novelu stavebního zákona a uvádí, že šlo pouze o jeden z důvodů pro zrušení zadávacího řízení. U EED a ESP byla problematická jejich částečná duplicita a z toho plynoucí rozpor s požadavky na vedení spisové služby. Vliv novely stavebního zákona podle zadavatele spočívá především v dopadu na povinnost nakládání s dokumenty, změnu procesů a integraci mezi jednotlivými aktéry a změnu struktury stavebních úřadů. Změny vyvolané novelou stavebního zákona proto zadavatele vedly k prvotní revizi soutěžních dialogů, na kterou navazovala další zjištění zásadních nedostatků jejich koncepce. Zadavatel rovněž uvedl, že nová architektura obsažená ve veřejné zakázce „Zajištění DSŘ“ počítá právě s automatizací, odstraňováním manuální práce strojovými podáními a dalšími moderními způsoby práce, zatímco původní architektura počítala s manuálními úkony a duplicitním vedením a zadáváním údajů a nebyla navržena pro automatizaci úkonů a snižování administrativní zátěže.

84.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách podotýká, že celé technické řešení původní architektury bylo postaveno na existenci integrační platformy, kdy návrh původní architektury vedl k úplné závislosti fungování všech informačních systémů pro DSŘ na integrační platformě, bez které by ani EED a ESP neměly zajištěny nezbytný přístup k žádnému informačnímu systému státní správy, včetně dalších systémů DSŘ.

85.         Podle zadavatele se původní koncepce striktně držela textu stavebního zákona, když poptávala existenci dvou separátních informačních systémů, a to Evidence stavebních postupů a Evidence elektronických dokumentací, avšak takové řešení by bylo rozporné s § 17 správního řádu, dle něhož se v každé věci zakládá spis. Vedle toho dle § 65 zákona o archivnictví se dle zadavatele při vyřizování dokumentů všechny dokumenty týkající se téže věci spojí ve spis, a platí tedy, že spis vedený v jedné věci má být úplný a jen jeden. S ohledem na tuto skutečnost zadavatel navrhl řešení spočívající ve vytvoření pouze jednoho informačního systému, který by splnil požadavky kladené na oba informační systémy.

86.         K části námitek nadepsaných jako „nové technologické poznatky“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že důsledkem nových technologických poznatků byla zjištění, že integrační platforma je nadbytečná, funkcionalita evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací je duplicitní a je možné využívat standardní API pro propojení jednotlivých informačních systémů. Zadavatel doplnil, že až dne 20. 12. 2022 získal výslednou analýzu, která potvrdila právní realizovatelnost technického řešení, postaveného na jediném komplexním informačním systému, který bude plnit funkce informačních systémů popsaných ve stavebním zákoně.

87.         K části námitek nadepsané jako „finanční úspora“ zadavatel uvedl, že finanční úspora spočívá v tom, že nebude realizována nadbytečná integrační platforma a že budou eliminovány duplicitní funkce samostatných systémů. Zadavatel dodal, že i když zadávací řízení s názvem „Zajištění DSŘ“ bylo Úřadem zrušeno, obdržel cenové nabídky, z nichž při kvantifikaci úspory vycházel. Při srovnání nákladů na realizaci soutěžních dialogů a restrukturovaného řešení zadavatel podle rozhodnutí o námitkách porovnával rovněž předpokládané hodnoty obou plnění.

88.         K části námitek nadepsané jako „zrušení 3. výběrového řízení“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách sdělil, že jej nelze nutit do opětovného zahájení zadávacího řízení, které již bylo zrušeno (Evidence stavebních postupů), neboť toto plnění již není s to naplnit jeho potřeby. Jednalo by se tak o neúčelný kontraktační proces, neboť řešení založené na soutěžních dialozích není v souladu s aktuální architekturou schválenou OHA.

89.         K části námitek nadepsané jako „netransparentnost výběrového řízení“ zadavatel uvedl, že účastníci zadávacího řízení byli již počátkem roku 2023 informováni o zrušení zadávacího řízení, což zadavatel považuje za transparentní postup. Nejpozději od této doby podle zadavatele nemohli mít účastníci legitimní očekávání, že budou realizovat poptávané plnění.

Posouzení věci Úřadem

90.         Předmětné správní řízení bylo zahájeno na základě návrhu, který směřuje proti rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ. Mezi účastníky správního řízení je sporu o to, zda zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem. Zatímco zadavatel je přesvědčen, že jsou dány důvody pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, a že tyto důvody řádně ozřejmil, navrhovatel je přesvědčen, že pro zrušení zadávacího řízení nebyly naplněny zákonné podmínky a že bylo vydáno v rozporu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti.

91.         K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákonodárce rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.

92.         Zákon tak dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty dodavatelů, neboť, jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne
15. 10. 2015, „[z]ákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (...).“ Úřad dodává, že přestože se výše uvedené závěry Krajského soudu v Brně vztahují k předchozí právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), lze tyto obecné závěry aplikovat rovněž ve vztahu k zákonu. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá poctivých prostředků.

93.         Aby mohlo být zrušení zadávacího řízení považováno za souladné se zákonem, musí tedy zadavatel naplnit některý (či některé) ze zákonných důvodů pro možnost zrušení zadávacího řízení uvedených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona. Zadavatel rovněž musí důvod či důvody zrušení zadávacího řízení transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení.

94.         V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Ačkoliv zákon neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na oznámení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 zákona, zastává Úřad s ohledem na zásadu transparentnosti právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, musí zadavatel transparentním způsobem uvést v oznámení o zrušení zadávacího řízení. V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, a které musí být dostatečně konkrétně, jednoznačně a srozumitelně popsány, přičemž odůvodnění musí obsahovat stejně tak určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Význam těchto nároků na obsah odůvodnění postupu zadavatele spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení má totiž dopad i do možnosti účastníků zadávacího řízení posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem a popřípadě brojit proti tomuto postupu zadavatele námitkami, případně následně návrhem podaným k Úřadu.

95.         Úřad dále konstatuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, případně v oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel by v něm měl uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil. K této skutečnosti se vyjádřil Úřad např. ve svém rozhodnutí vydaném pod sp. zn. ÚOHS-S412/2013/VZ, ve kterém uvádí, že „Úřad v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R80/2014/VZ-10687/2015/322/MLr/KMr ze dne 4. 5. 2015 konstatuje, že základem pro skutková zjištění při právním posuzování zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval v oznámení o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Tyto důvody musí být přitom vyjádřeny v oznámení o zrušení zadávacího řízení, jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči a následně ve správním řízení (případně při prošetřování podnětu) také Úřad, aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní.“.

96.         Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona pak pro zrušení zadávacího řízení vyplývají dvě základní podmínky: jedna časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a druhá věcná – může se jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by proto mělo obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a mělo by obsahovat rovněž konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Důvody hodné zvláštního zřetele jsou přitom neurčitým právním pojmem, kterému dávají rozměr konkrétní skutkové okolnosti případu. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 je ve vztahu k tomuto mj. uvedeno: „Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2010, č. j. 2 Afs 64/2009-109, (...) ‚důvody hodné zvláštního zřetele‘ jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit (…)“. Úřad dodává, že Nejvyšší správní soud se zabýval zrušením zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona v relativně nedávné době v rozsudku č. j. 10 As 23/2021-56 ze dne 26. 1. 2023, v němž mj. podotýká, že s účinností stávajícího zákona se rozšířila množina důvodů hodných zvláštního zřetele ve srovnání s předchozí úpravou, když nově zahrnuje též subjektivní důvody včetně důvodů ekonomických.

97.         Ze shora uvedeného vyplývá, že důvody hodné zvláštního zřetele je třeba vykládat s ohledem na obecné principy zákona i účel konkrétního zadávacího řízení. Zároveň je třeba zhodnotit, zda intenzita těchto důvodů dosáhla takové míry, že nelze po zadavateli požadovat, aby v započatém zadávacím řízení dále pokračoval.

98.         Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 28/2008-74 ze dne 7. 4. 2009 k pojetí důvodů hodných zvláštního zřetele vyplývá, že se jedná o důvody, „(…) které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele
a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.“. Uvedený výklad důvodů hodných zvláštního zřetele, byť provedený ve vztahu k ZVZ, je dle názoru Úřadu přes mírně odlišnou dikci zákona stále použitelný, neboť i podle zákona se musí jednat o důvody, které reálně (objektivně) nastaly v průběhu zadávacího řízení, resp. mají objektivní dopad do samotné realizace zadávacího řízení; dle zákona však mohou tyto důvody „nově“ výslovně spočívat i v důvodech ekonomických, současně platí, že tyto důvody mohl způsobit i zadavatel a mohou tedy případně vyplývat i z vnitřních poměrů zadavatele, resp. z vlastního pochybení zadavatele.

99.         Jak již Úřad uvedl výše, v šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy proto, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. S ohledem na skutečnosti namítané v návrhu navrhovatele je tedy třeba v souladu s výše uvedenými závěry přezkoumat, zda zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení, resp. v tomto případě v rozhodnutí o zrušení ZŘ, dodržel zásadu transparentnosti či nikoliv, tedy zkoumat, zda zadavatel v předmětném rozhodnutí formuloval důvody zrušení zadávacího řízení jednoznačně, srozumitelně, tedy dostatečně podrobně a tím i přezkoumatelně, a také zda byly naplněny zákonné podmínky pro zrušení zadávacího řízení vyplývající z § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

100.     Na úvod je nutné zmínit kontext zadávání předmětné veřejné zakázky. Veřejná zakázka je zadávána v rámci programu zadavatele s názvem Digitalizace stavebního řízení a územního plánování, v rámci něhož má vzniknout komplex informačních systémů sloužících všem účastníkům stavebního řízení a územního plánování. V gesci zadavatele jsou pak dva projekty spadající do uvedeného programu – jeden projekt zaměřený na digitalizaci stavebního řízení (dále jen „DSŘ“) a druhý zaměřený na digitalizaci územního plánování.

101.     V rámci projektu DSŘ zadavatel plánoval pořídit tři informační systémy, a to:

• Evidenci územních a stavebních řízení a jiných postupů,
• Evidenci elektronických dokumentací, která má sloužit pro ukládání dokumentace stavebníkem, a
• Integrační platformu stavebního řízení včetně portálu stavebníka a informačního systému identifikačního čísla stavby.

102.     Co se týče posledně jmenovaného systému, integrační platforma měla zajišťovat integraci jednotlivých informačních systémů v rámci projektu (tzn. systémů EED a ESP) a zároveň na ni měly být napojeny další systémy veřejné správy. Portál stavebníka měl být frontendem pro komunikaci stavebníka se stavebním úřadem a informační systém identifikačního čísla stavby měl sloužit k přidělování identifikátorů stavebním objektům a záměrům.

103.     Úřad přezkoumal velmi obsáhlé rozhodnutí o zrušení ZŘ (vč. dokumentů, na které zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ odkazuje, tj. „Věcný záměr stavebního zákona“ z roku 2019 a „Vládní návrh stavebního zákona – sněmovní tisk 1008/0“ doručený poslancům PSP dne 11. 9. 2020), přičemž na tomto místě v zájmu přehlednosti pouze ve stručnosti konstatuje, že zadavatel jako důvody hodné zvláštního zřetele, pro které přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, identifikoval:

• změny vyvolané legislativní změnou stavebního zákona, konkrétně zákonem č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb. a některé další související zákony, který byl předložen PSP dne 1. 11. 2022 (věcná novela stavebního zákona),
• zjištění nových technologických poznatků, které umožnily změnit celou koncepci DSŘ, tedy spojit předmět tří zadávacích řízení do jednoho, jehož výsledkem bude jediný komplexní systém namísto původně zamýšlených tří propojených systémů,
• skutečnost, že zadávací řízení na ESP již bylo definitivně ukončeno, a
• úspora veřejných prostředků.

104.     V následujících bodech již Úřad uvedené důvody rozvede blíže vč. kontextu vyplývajícího z odkazovaných dokumentů, tak, jak vyplývají z rozhodnutí o zrušení ZŘ, přičemž vše uvede v časovém sledu tak, jak se důvody v průběhu času vyskytly.

105.     „Věcný záměr stavebního zákona“ z roku 2019 obecně k digitalizaci stavební agendy uvádí: „Nové stavební právo by mělo odpovídat 21. století i po stránce používaných technologií. Mělo by být samozřejmostí, aby agenda územního plánování, povolování staveb a souvisejících úkonů byla digitalizovaná, resp. digitální v podobě odkudkoli a kdykoli přístupného elektronického informačního systému stavebních úřadů, který by obsahoval rejstříková metadata, elektronický originál správních spisů stavebních úřadů a propojení na informační systémy veřejné správy a další datové zdroje, a stal se náhradou za papírově vedený spis. (…) V České republice v současné době neexistuje ucelený informační systém pro výkon stavebních agend, který by umožnil dostupnost (on-line) všech potřebných informací. Takový systém by zjednodušil paralelní práci všech orgánů veřejné moci podílejících se na výkonu agend podle stavebního zákona. (…) Standardizace a vybudování jednotného informačního systému zajistí vyšší úroveň služeb stavebních úřadů veřejnosti i vyšší úroveň ochrany veřejných zájmů a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky.“.

106.     Z citovaného věcného záměru dále plyne předpoklad zákonodárce, že „ke dni účinnosti nového stavebního zákona již bude dokončen a provozován soubor informačních systémů, který umožní digitalizaci stavebních agend zahrnující:

1.        Portál stavebníka jako součást portálu občana na portálu veřejné správy s interaktivními formuláři pro komunikaci se stavebními úřady a s možností vzdáleného on-line přístupu oprávněných osob (podle rozsahu jejich práv) do spisu stavebních úřadů a do digitálních úložišť na základě prokázání elektronické identity přistupující osoby elektronickým občanským průkazem nebo přístupovými údaji do datové schránky.

2.        Datová úložiště zahrnující propojení do digitálního archivu stavebních úřadů obsahujícího úložiště správních aktů, úložiště projektových dokumentací, úložiště územně plánovacích dokumentací a úložiště digitální technické mapy.

3.        Vlastní software stavebních úřadů, tj. elektronický systém spisové služby vedený v souladu s požadavky § 63 odst. 3 zákona o archivnictví a spisové službě a elektronický originál správního spisu.

4.        Propojení do dalších informačních systémů veřejné správy (zejména informačního systému základních registrů, informačního systému katastru nemovitostí, informačního systému datových schránek a dalších).“.

107.     K softwaru stavebních úřadů v citovaném věcném záměru dále zákonodárce uvádí, že „[p]ři výběru [] bude vycházeno ze zkušeností s již existujícími informačními systémy stavebních úřadů a orgánů územního plánování na obecních a krajských úřadech. (…) Případné využití již existujících software stavebních úřadů by mohlo zjednodušit náběh případně realizovaného řešení mimo jiné proto, že se nebude podstatně měnit prostředí, ve kterém většina zaměstnanců stavebních úřadů pracuje. Nový stavební zákon si vyžádá nejen nasazení vytvořeného systému do nových stavebních úřadů, ale též jeho přizpůsobení nové procesní i hmotněprávní úpravě (…).“.

108.     Zákonodárce tedy, co se týče softwaru stavebních úřadů, plánoval využít několik set lokálních agendových informačních systémů stavebních úřadů a počítal s potřebou jejich integrace na jejich jednotlivé spisové služby.

109.     Dne 11. 9. 2020 byl poslancům PSP předložen „Vládní návrh stavebního zákona – sněmovní tisk 1008/0“^[4], ze kterého je zřejmé, že „digitalizací stavebního řízení a územního plánování se bude rozumět zavedení ne jednoho informačního systému, nýbrž celé soustavy informačních systémů (dále též „IS“), složené z integrační platformy DSŘ, jejíž součástí bude mj. Portál stavebníka, Informační systém identifikačního čísla stavby a rozhraní na další IS veřejné správy, a dále ze 3 samostatných IS, kterými budou Evidence stavebních postupů, Evidence elektronických dokumentací a Národní[] geoportál územního plánování.“.

110.     Kromě výše vyjmenovaných systémů byl do citovaného. vládního návrhu stavebního zákona doplněn centralizovaný agendový informační systém, tedy informační systém stavebního řízení (ISSŘ), který měl zajistit podporu výkonu činností na jednotlivých stavebních úřadech, jako je tomu i u jiných agend výkonu státní správy v oblasti přenesené působnosti, neboť stav, kdy každý stavební úřad pořizuje a spravuje software na své vlastní náklady, není pro projekt digitalizace stavebního řízení udržitelný. Podle tohoto návrhu zákona tedy informačními systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu byly

a) portál stavebníka,

b) národní geoportál územního plánování,

c) evidence stavebních postupů,

d) evidence elektronických dokumentací,

e) informační systém identifikačního čísla stavby a

f) informační systém stavebního řízení.

111.     Po završení legislativního procesu byl zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, dne 29. 7. 2021 vyhlášen ve Sbírce zákonů.

112.     Dne 8. 10. 2021 pak zadavatel zahájil zadávací řízení se soutěžním dialogem na předmětnou veřejnou zakázku a téhož dne zahájil zadávací řízení se soutěžním dialogem také na veřejné zakázky ESP a EED. V této době však nezahájil zadávací řízení za účelem pořízení centralizovaného agendového ISSŘ, neboť v této době ještě nebylo rozhodnuto o jeho řešení.

113.     Dne 27. 1. 2022 OHA schválil doplnění centralizovaného agendového ISSŘ, čímž byla změna přijata do architektury DSŘ [„Stanovisko odboru Hlavního architekta eGovernmentu k projektu ‚Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) – Digitalizace stavebního řízení část III.‘“ ze dne 27. 1. 2022], avšak vývoj ISSŘ a celé architektury DSŘ nebyl ještě ukončen.

114.     V květnu až červnu roku 2022 po projednání věcné novely stavebního zákona zadavatel přistoupil k posouzení, jaké důsledky bude uvedená novela mít na architekturu DSŘ. Věcná novela dle zadavatele přinesla změny ve způsobu nakládání s dokumenty, a to změnou statusu informačních systémů z pohledu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů (dále jen „archivní zákon“), změnou procesů a integrací mezi jednotlivými aktéry (v této souvislosti zadavatel zmiňuje jednotné environmentální stanovisko, integraci procesů vyjadřování, integraci na procesy EIA a SEA) a změnou struktury stavebních úřadů (kdy místo zamýšlené státem kontrolované struktury stavebních úřadů budou činnost stavebních úřadů zajišťovat v přenesené působnosti územní samosprávné celky, což dle zadavatele vede k nemožnosti některých procesů, integraci na spisové služby atd.).

115.     V témže období po projednání věcné novely stavebního zákona také započaly práce zadavatele na specifikaci centralizovaného agendového ISSŘ. A právě v této době došlo ke zjištěním, které vedly k revizi koncepce DSŘ. Zadavatel zjistil, že není třeba realizovat integrační platformu, neboť ta není při existenci centralizovaného agendového ISSŘ potřebná. Zadavatel měl dále zjistit, že skutečnost, že integrační platforma má zajišťovat nejen propojení mezi jednotlivými informačními systémy, ale také propojení vůči informačním systémům mimo DSŘÚP, může působit problémy, neboť při výpadku integrační platformy by všechny systémy nebyly schopné poskytovat služby jak vůči sobě navzájem, tak i vůči ostatním informačním systémům státu.

116.     Zadavatel dále při úpravě architektury DSŘ v souvislosti s odstraněním potřeby integrační platformy a zavedením centralizovaného agendového ISSŘ naznal, že informační systémy ESP a EED ukládají shodný typ informací a druh dat o shodném předmětu plnění, a že také oddělené zadávání těchto dvou systémů vede k dělení spisu, což odporuje § 17 správního řádu a § 65 archivního zákona. Proto bylo navrhnuto řešení vytvořit pouze jeden informační systém, který by naplňoval požadavky kladené zákonem na oba tyto systémy (definované v § 270
a § 271 stavebního zákona). V této souvislosti si zadavatel nechal zpracovat právní stanovisko týkající se možnosti plnit funkci jednoho informačního systému jiným informačním systémem, tedy zda je toto řešení ve shodě s právním řádem.

117.     V důsledku takovéto úpravy architektury a odstranění integrační platformy dále zadavatel zjistil, že bude možné využít již hotové veřejně dostupné API třetích stran.

118.     Následně zadavatel požádal OHA o schválení změny architektury, přičemž tato byla schválena dne 15. 11. 2022 („Stanovisko odboru Hlavního architekta eGovernmentu k projektu ‚DSŘ – Digitalizace stavebního řízení – Nová architektura´“ ze dne 15. 11. 2022). Dne 20. 12. 2022 pak zadavatel získal finální znění právního stanoviska ohledně možnosti spojení dvou informačních systémů, které potvrdilo shodu s právním řádem.

119.     Dne 26. 1. 2023 tedy zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení a taktéž ke zrušení zadávacího řízení na ESP a EED.

120.     Zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ opakovaně zmiňuje své zjištění, že již není třeba realizovat integrační platformu stavebního řízení. Původní architektura počítala s využitím několika set lokálních agendových informačních systémů stavebních úřadů, a tedy s potřebou jejich integrace. Následně byl do stavebního zákona doplněn centralizovaný agendový ISSŘ, ačkoli jak zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ uvádí, v této době nebyl zkoumán dopad centralizovaného agendového ISSŘ na architekturu DSŘÚP, a tedy nebyla známa jeho konkrétní podoba. Následně zadavatel o cca jeden rok později, v říjnu roku 2021, zahájil předmětné zadávací řízení, přičemž krátce po jeho zahájení – v lednu 2022 – bylo doplnění centralizovaného agendového ISSŘ (avšak stále bez konkrétní podoby a bez zapracování do architektury DSŘ) schváleno OHA. Následně v květnu – červnu roku 2022 došlo po projednání věcné novely stavebního zákona k zahájení prací na specifikaci centralizovaného agendového ISSŘ, což dle zadavatele vedlo ke zjištění možnosti odstranit integrační platformu, neboť integrační platforma není při centralizovaném agendovém ISSŘ potřebná.

121.     Úřadu tedy z výše uvedených skutečností vyplývalo, že potřeba integrační platformy byla odstraněna v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že nebudou využity lokální agendové informační systémy stavebních úřadů, ale bude zaveden centralizovaný agendový ISSŘ. Zároveň však bylo zjištěno, že ačkoli bylo zavedení centralizovaného agendového ISSŘ schváleno OHA až po zahájení zadávacího řízení v lednu 2022, k doplnění centralizovaného agendového ISSŘ do stavebního zákona došlo již v září roku 2020, tedy více než jeden rok před zahájením zadávacího řízení.

122.     Úřad se tedy za účelem vyjasnění časové posloupnosti z důvodu ověření naplnění časové podmínky pro zrušení zadávacího řízení, tj. že k důvodům hodným zvláštního zřetele došlo v průběhu zadávacího řízení, obrátil na zadavatele s dotazem, kdy bylo přijato rozhodnutí odstranit integrační platformu.

123.     Zadavatel na dotaz Úřadu odpověděl, že si je vědom skutečnosti, že již dne 11. 9. 2020 byl předložen vládní návrh stavebního zákona, který ve svém § 267 předpokládal existenci centralizovaného agendového ISSŘ, avšak tento ISSŘ byl povinný pouze pro státní stavební správu. Zadávací dokumentace veřejné zakázky tedy počítala pro integrační platformu s externím rozhraním pro integraci jak centralizovaného agendového ISSŘ primárně pro státní stavební správu, tak i lokálních agendových informačních systémů. Tato koncepce však byla později opuštěna a v rámci nové architektury je ISSŘ předpokládán pro výkon agendy stavebních řízení i při struktuře stavebních úřadů v prvním stupni na úrovni obcí s rozšířenou působností. Koncepce využití centralizovaného agendového ISSŘ se tedy vyvíjela společně s legislativní úpravou struktury stavebních úřadů. Centralizovaný agendový ISSŘ doplněný v roce 2020 je tedy zásadně odlišným informačním systémem než ten, jehož podoba se ustálila se schválením nové architektury k 15. 11. 2022 (blíže viz odpověď zadavatele v bodech 38. -49. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

124.     Úřad k tomu dále uvádí, že v důvodové zprávě k „Vládnímu návrhu stavebního zákona – sněmovní tisk 1008/0“^[5] je k § 273 upravujícímu ISSŘ uveden následující komentář: „Ustanovení konstituuje agendový informační systém státní stavební správy, který bude sloužit k vedení agendy stavebních úřadů a dotčených orgánů k úkonům podle stavebního zákona, zejména jako rozhraní pro služební přístup do informačních systémů státní stavební správy, jejich editaci a správu.“. Je tedy patrné, že záměr zákonodárce v tomto období opravdu byl zřídit centralizovaný agendový ISSŘ, avšak primárně pro státní stavební správu, tak jak zadavatel uvedl ve svém sdělení.

125.     V technické specifikaci (příloha zadávací dokumentace), která je z 24. 5. 2021, tedy z doby před zahájením zadávacího řízení, se tedy sice počítá se zavedením ISSŘ, ale v té době ještě nebylo rozhodnuto o jeho finálním řešení, systém se připravoval, a to tedy pro státní stavební správu (blíže viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

126.     Úřad z přílohy č. 7 „Komponenty DSŘ – funkční specifikace“ technické specifikace ověřil, že integrační platforma měla prostřednictvím externího rozhraní předávat data do systémů DSŘ nejen z individuálních agendových informačních systémů stavebních úřadů mimo státní stavební správu, ale i z centrálního ISSŘ v rámci státní stavební správy (blíže viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

127.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad na tomto místě shrnuje, že důvod zrušení vyplývající z rozhodnutí o zrušení ZŘ je následující.

128.     Věcná novela stavebního zákona projednaná v období května až června roku 2022 vedla mj. ke změně struktury stavebních úřadů. Bylo upuštěno od dříve zamýšlené státem kontrolované struktury stavebních úřadů a činnost stavebních úřadů mají zajišťovat v přenesené působnosti územní samosprávné celky. Tato změna ovlivnila práce na specifikaci centralizovaného agendového ISSŘ, jelikož tento byl původně zamýšlen právě pro státní stavební správu. Bylo zjištěno, že podoba ISSŘ potřebná pro účely struktury stavebních úřadů, která vyplynula z věcné novely stavebního zákona, nevyžaduje realizaci integrační platformy. Integrační platforma totiž měla prostřednictvím externího rozhraní integrovat jak centralizovaný agendový ISSŘ primárně pro státní stavební správu, tak i lokální agendové informační systémy. Nově však je ISSŘ předpokládán i pro výkon agendy stavebních řízení i při struktuře stavebních úřadů v prvním stupni na úrovni obcí s rozšířenou působností. Upuštění od realizace integrační platformy dále vyústilo v původně neplánovanou aplikaci určitých technologických poznatků (např. možné využití standardních API třetích stran). V konečném důsledku pak tato změna vyústila i ve spojení systémů ESP a EED, tedy v celkovou změnu architektury projektu DSŘ.

129.     Úřad tedy uzavírá, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ logicky popsal objektivní změnu a následující související skutečnosti, ke kterým došlo při zadávání veřejných zakázek v rámci projektu DSŘ, do kterého přezkoumávaná veřejná zakázka spadá, a které tedy lze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení na pořízení informačního systému portálu stavebníka a integrační platformy pokračoval. Tyto důvody lze považovat za takové, které prokazatelně atakují samotný smysl dokončení zadávacího řízení, tak jak judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 28/2008-74 ze dne 7. 4. 2009 (blíže viz bod 98. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

130.     K námitce navrhovatele, že § 267 odst. 2 stavebního zákona obsahuje i nadále všechny původně požadované informační systémy, Úřad uvádí, že uvedené není důkazem, že nedošlo ke změně. Zadavatel totiž nadále plánuje tyto informační systémy (ve smyslu jejich funkcionalit) zřídit a provozovat, jen v rámci jednoho systému místo několika vzájemně propojených systémů. Stavební zákon totiž v citovaném ustanovení pouze vyjmenovává potřebné systémy, neřeší však způsob jejich provedení.

131.     Právě uvedené dokládá skutečnost, že zadavatel zahájil po zrušení soutěžních dialogů na realizaci projektu DSŘ dne 24. 3. 2023 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky Zajištění DSŘ, jejímž předmětem je dle zadávací dokumentace^[6] „výběr generálního dodavatele souboru informačních systémů pro zajištění digitalizace stavebního řízení (‚DSŘ´). Součástí Veřejné zakázky je vývoj, dodání a implementace, jakož i následná podpora provozu a rozvoj komplexního řešení agendového informačního systému (‚AIS´), evidence autorizovaných osob ve stavebnictví a dalších podpůrných evidencí a komponent (předmět Veřejné zakázky dále souhrnně jako ‚IS DSŘ´), které mají sloužit k zajištění agendy stavebního řádu dle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (‚Stavební zákon´), a to zejména výkonu působnosti stavebních úřadů, dotčených orgánů, činí-li úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, ústředních správních úřadů při výkonu kontroly působnosti orgánů státní stavební správy, stavebníků a dalších účastníků řízení.“.

132.     Na základě skutečností uvedených zadavatelem v odůvodnění rozhodnutí o zrušení ZŘ má Úřad za to, že zadavatel dostatečným a jasným způsobem zdůvodnil svůj postup dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. V daném případě dle Úřadu z rozhodnutí o zrušení ZŘ srozumitelně vyplývá, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl ke svému závěru. Z pohledu Úřadu zadavatel přednesl konkrétní důvody, pro které po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení nadále pokračoval.

133.     Co se týče časové podmínky obsažené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona (tj. že se důvody vyskytly v průběhu zadávacího řízení), Úřad na tomto místě uvádí, že zadavatel za prvotní okamžik výskytu důvodů považuje období květen až červen 2022, v rámci rozhodnutí o námitkách pak zmiňuje datum 20. 12. 2022, kdy obdržel finální verzi analýzy potvrzující, že plánované řešení je v souladu s právním řádem. Dle Úřadu je však podstatné pouze to, že k důvodům hodným zvláštního zřetele došlo v průběhu zadávacího řízení, což bylo potvrzeno. S námitkou navrhovatele ohledně časového okamžiku vzniku důvodů pak nelze souhlasit i z toho důvodu, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ, ani následně v rozhodnutí o námitkách netvrdí, že dne 20. 12. 2022 obdržel analýzu obsahující nové technologické a architektonické poznatky.

134.     Úřad pro úplnost uvádí, že v rámci předchozího správního řízení Úřad dospěl k závěru, že zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 26. 1. 2023 dostatečně konkrétně a jednoznačně nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, a proto Úřad zrušil mj. rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení. Toto rozhodnutí Úřadu bylo potvrzeno předsedou Úřadu a předseda se v rámci svého rozhodnutí okrajově vyjádřil i k tomu, jaké důvody by mohly obstát jako důvody hodné zvláštního zřetele. V bodě 54. rozhodnutí předseda Úřadu uvedl, že „tak razantní změna zamýšlené architektury, jako je spojení tří soutěžních dialogů do jednoho zadávacího řízení (tedy jednoho nového zadávacího řízení), by skutečně mohla být důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Zadavatel však tuto skutečnost fakticky zmiňuje jen ,mezi řádky´, přičemž jako hlavní důvody zrušení zadávacího řízení uvádí novelu stavebního zákona a nové technologické poznatky. Ani tento zcela stručně uvedený důvod proto nemůže z hlediska naplnění zásady transparentnosti obstát.“.

135.     Úřad konstatuje, že v tomto případě již zadavatel důvody, které jej vedly ke zrušení zadávacího řízení, jasně a srozumitelně popsal, a je zcela zřejmé, jaký dopad měly tvrzené důvody do předmětného zadávacího řízení. Postup zadavatele je čitelný, a tedy přezkoumatelný. Lze tedy uzavřít, že rozhodnutí o zrušení ZŘ bylo vydáno v souladu se zásadou transparentnosti.

136.     Navrhovatel dále namítá, že v rozhodnutí o zrušení ZŘ není uvedeno, z jakého důvodu není možné důvody zrušení zadávacího řízení překlenout v rámci soutěžního dialogu. K tomu Úřad uvádí, že se zadavatel k nemožnosti důvody překlenout v soutěžním dialogu vyjadřuje v bodech 22. – 26. rozhodnutí o zrušení ZŘ, kde sdělil, že „[a]ni při postupu v soutěžním dialogu nebylo možné docílit stavu, ve kterém by došlo ke spojení tří zadávacích řízení (nebo jejich předmětu) do jednoho řízení, jehož výsledkem bude komplexní systém namísto do té doby zamýšlených tří propojených systémů.“. Zadavatel zde dále uvedl, že „[s] ohledem na skutečnost, že jedno ze tří vzájemně podmíněných zadávacích řízení již bylo zrušeno, nemůže samostatně ani Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka, ani Evidence elektronických dokumentací plnit původně zamýšlenou funkci v rámci celku. Tuto ztrátu smysluplnosti zadávacího řízení nelze nijak zhojit; formou soutěžního dialogu je sice možné dotvářet určité technologické či procesní požadavky systému, není však možné vytvořit jednotný komplexní systém, který by měl pojmout více oblastí v současnosti spadající do více veřejných zakázek.“. Uvedené námitce navrhovatele proto nelze přisvědčit. Lze přitom souhlasit se zadavatelem, že za situace, kdy je jeho legitimním záměrem namísto tří informačních systémů poptávaných ve třech zadávacích řízeních pořídit informační systém jediný, není možné takový systém pořídit v žádném z původních zadávacích řízení, i když se jednalo o řízení se soutěžním dialogem. Z povahy věci by bylo – prima vista – nezbytné dvě ze tří zadávacích řízení zrušit a podstatným způsobem upravit předmět zadávacího řízení zbývajícího. Takový postup (včetně nutně arbitrárního rozhodnutí, které zadávací řízení „přežije“) by byl nepochybně mnohem méně transparentní než postup, který zadavatel nakonec zvolil.

137.     K míře odůvodnění zrušení zadávacího řízení se soutěžním dialogem se vyjádřil předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-29848/2023/162 ze dne 9. 8. 2023 vydaném v předchozím správním řízení, kde uvedl: „Konstatuji, že nelze jistě říci, že by mělo být obecně zrušení zadávacího řízení se soutěžním dialogem odůvodněno více než jakýkoliv jiný druh zadávacího řízení. Myšlenka Úřadu však míří k tomu, že požadavek na transparentnost či míra transparentnosti odůvodnění zrušení zadávacího řízení bude u tohoto druhu zadávacího řízení naplněna jindy, než například u otevřeného řízení. To ale vyplývá z povahy věci, tj. právě ze zvoleného druhu zadávacího řízení.“. I ve světle uvedeného vyjádření předsedy Úřadu však Úřad uzavírá, že míra transparentnosti byla v tomto případě dostačující.

138.     Pro úplnost Úřad uvádí, že text návrhu se shoduje s textem námitek navrhovatele, přičemž Úřadu je z úřední činnosti známo, že tyto námitky se zároveň shodují s námitkami podanými navrhovatelem v rámci předchozího správního řízení. Ačkoli tedy navrhovatel svými námitkami reagoval na odlišné rozhodnutí o zrušení ZŘ a měl také k dispozici další argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, nepředestřel v návrhu žádné další argumenty, proč tyto důvody nepovažuje za vyhovující zákonu. Uvedený postup tak vzbuzuje pochybnosti o pravých úmyslech navrhovatele v souvislosti s podaným návrhem.

139.     Co se týče dalších zadavatelem předestřených důvodů pro zrušení zadávacího řízení, tedy skutečnosti, že zadávací řízení na ESP bylo ukončeno, a finanční úspory, Úřad se jimi v souladu se zásadou hospodárnosti správního řízení vyjádřenou v § 6 správního řádu dále nezabýval, neboť jeden důvod zrušení již byl prokázán, tudíž posuzování zákonnosti všech zadavatelem uváděných důvodů považuje Úřad v šetřeném případě za neúčelné, a to s přihlédnutím k tomu, že případný přezkum dalších důvodů by vedl pouze k prodloužení správního řízení, aniž by však měl vliv na jeho výsledek.

K ostatním argumentům

140.     Navrhovatel je dále přesvědčen o netransparentnosti celého zadávacího řízení, neboť zadavatel dlouhodobě nedodržoval vlastní předpokládaný harmonogram uvedený v zadávací dokumentaci a o prodlení a jeho důvodech účastníky zadávacího řízení po dobu roku 2022 nijak neinformoval.

141.     K tomu Úřad předně uvádí, že v rámci předmětného správního řízení je přezkoumávána zákonnost zrušení zadávacího řízení, a právě uvedené tedy není předmětem probíhajícího přezkumu. Nicméně jak sám navrhovatel uvádí, na stav zadávacího řízení se v průběhu roku 2022 sám aktivně informoval a ze strany zadavatele došlo po zrušení zadávacího řízení v lednu roku 2023 k uspořádání informační schůzky, na které zadavatel účastníkům osobně sdělil důvody, jež jej ke zrušení zadávacího řízení vedly, a účastníky taktéž informoval o plánované veřejné zakázce Zajištění DSŘ.

142.     Pokud jde o údajnou netransparentnost postupu zadavatele plynoucí ze skutečnosti, že zadavatel zrušil pouze tři ze čtyř zadávacích řízení vypsaných v rámci projektu DSŘÚP, resp. že nezrušil zadávací řízení na NGÚP, Úřad upozorňuje, že jak plyne z rozhodnutí o zrušení ZŘ, tři zrušené informační systémy byly součástí projektu DSŘ, zatímco NGÚP je součástí odlišného projektu digitalizace územního plánování (viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

143.     Navrhovatel v návrhu dále namítá ve vztahu k rozhodnutí o námitkách, že se zadavatel „s podanými námitkami Navrhovatele dostatečně nevypořádal a jeho rozhodnutí o námitkách je vadné“, přičemž konkrétněji se k uvedené námitce nevyjádřil. V tomto kontextu Úřad předně předestírá, že obecně platí, že podrobnost vypořádání vznesené námitky je dána podrobností/obecností jí samotné [k tomu obdobně srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 62/2019-101 ze dne 25. 11. 2021, v němž soud judikoval: „Platí tedy, že čím obecněji navrhovatel formuluje své návrhové body, tím obecnější bude vypořádání ze strany soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2014, 1 Aos 6/2013 - 55, bod 17).“]

144.     Úřad na tomto místě konstatuje, že přezkoumal obsah rozhodnutí o námitkách, přičemž uzavřel, že se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem námitkám navrhovatele, a tedy dostál požadavkům zákona. Z obsahu rozhodnutí o námitkách je zřejmá argumentace zadavatele ohledně důvodů zrušení zadávacího řízení, a tedy proč se zadavatel s námitkami neztotožňuje. Zadavatel dal rozhodnutím o námitkách navrhovateli jasnou představu o svém postoji a navrhovatel tak měl dostatek podkladů k informovanému rozhodnutí o tom, zda má zájem se dále bránit podáním návrhu u Úřadu.

145.     Úřad dodává, že vzhledem k tomu, že navrhovatel blíže nekonkretizuje, v čem konkrétně shledává nedostatečnost vyjádření zadavatele v rámci rozhodnutí o námitkách, Úřad se podrobnějším vypořádáním s odkazem na výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu nezabýval.

Závěr

146.     Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že důvody, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení ZŘ, tedy objektivní změnu architektury koncepce DSŘ, ke které došlo v důsledku legislativních změn a aplikace technologických poznatků, lze v šetřeném případě považovat za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro které po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tyto důvody transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem, popsal a sdělil účastníkům zadávacího řízení.

147.     Z uvedených důvodů Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, jak je uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva
podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

1.      HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha

2.      Mgr. Petra Koutná, advokátka, Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy