číslo jednací: 05452/2024/500
spisová značka: S0107/2024/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Vysoká Pec, IČO 00872083, se sídlem Vysoká Pec 109, 362 21 Nejdek,

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 22. 6. 2022 s vybraným dodavatelem – INTERALL CZ s.r.o., IČO 03452701, se sídlem Nerudova 984/11a, 360 17 Karlovy Vary – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce obecního úřadu“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

 

I.

Obviněný – obec Vysoká Pec, IČO 00872083, se sídlem Vysoká Pec 109, 362 21 Nejdek – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejnýchzakázek, v rozhodném znění, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce obecního úřadu“, kterou uzavřel dne 22. 6. 2022 s vybraným dodavatelem – INTERALL CZ s.r.o., IČO 03452701, se sídlem Nerudova 984/11a, 360 17 Karlovy Vary – neuveřejnilpodle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 7. 7. 2022, když předmětnou Smlouvu o dílo uveřejnil až dne 4. 10. 2022, a to bez jejích nedílných příloh č. 1 až 4, přičemž tyto přílohy neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.  

 

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému –obec Vysoká Pec, IČO 00872083, se sídlem Vysoká Pec 109, 362 21 Nejdek – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

 

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

 

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Vysoká Pec, IČO 00872083, se sídlem Vysoká Pec 109, 362 21 Nejdek (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 22. 6. 2022 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – INTERALL CZ s.r.o., IČO 03452701, se sídlem Nerudova 984/11a, 360 17 Karlovy Vary (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce obecního úřadu“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem plnění bylo dle citované smlouvy provedení díla „Rekonstrukce obecního úřadu“. 

2.             Obviněný dne 4. 10. 2022 uveřejnil na profilu zadavatele smlouvu o dílo, avšak bez jejích nedílných příloh č. 1 až 4, přičemž přílohy č. 1 až 4 smlouvy o dílo neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.[1]

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“ či „zákon o zadávání veřejných zakázek“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 4. 12. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

4.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“ nebo „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

5.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)        smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)        smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),

c)        pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)        smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

6.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

7.             Obviněný uzavřel dne 22. 6. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na veřejnou zakázku. Dle čl. 16 odst. 9 smlouvy o dílo jsou nedílnou součástí smlouvy o dílo „Příloha č. 1: Položkový rozpočet“, „Příloha č. 2: Časový harmonogram realizace díla“, „Příloha č. 3: Seznam poddodavatelů“ a „Příloha č. 4: Pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti vítězného účastníka“ (dále jen „přílohy“).

8.             Podle čl. 3 smlouvy o dílo činila celková cena předmětu plnění 712 107,26 Kč bez DPH, tj. 901 401,60 Kč vč. DPH.

9.             Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný smlouvu o dílo na profilu zadavatele uveřejnil dne 4. 10. 2022, avšak pouze v částečném znění, konkrétně samotný text smlouvy bez jejích příloh. Uvedené přílohy obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

Právní posouzení

10.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona v rozhodném znění upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že současné znění ustanovení § 219 odst. 1 zákona obsahuje povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 30 dnů. Na základě zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela 2023“), došlo tedy k prodloužení lhůty pro uveřejnění smlouvy a jejích změn a dodatků z původních 15 dnů na 30 dní. Vzhledem k této skutečnosti musel Úřad posoudit, zda zákon o zadávání veřejných zakázek ve znění novely 2023 není pro obviněného v daném případě příznivější než znění zákona účinné v době, kdy byl přestupek spáchán (dále také „původní znění zákona“).

11.         Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

12.         Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

13.         Úřad zjistil, že kromě přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněný dopustil rovněž přestupku, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0296/2022/VZ příkazem č. j. ÚOHS-23059/2022/500 vydaným dne 12. 7. 2022 (dále jen „přestupek č. 1“).

14.         Obviněný se přestupku č. 1 dopustil dne 20. 10. 2021, přičemž rozhodnutí, kterým mu za tento přestupek byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč, bylo Úřadem vydáno dne 12. 7. 2022. Lhůta pro uveřejnění smlouvy o dílo uvedené ve výroku I. tohoto příkazu začala plynout dne
23. 6. 2022. Lhůta pro uveřejnění smlouvy činila podle § 219 odst. 1 původního znění zákona 15 dnů, a v posuzovaném případě tedy její konec připadá na den 7. 7. 2022. Podle § 219 odst. 1 zákona ve znění novely 2023 činí v současnosti lhůta pro uveřejnění smlouvy 30 dnů, a v posuzovaném případě by tedy její konec připadl na den 22. 7. 2022.

15.         Z výše uvedeného plyne, že pokud Úřad nyní projednávaný přestupek obviněného posoudí podle původního znění zákona, připadne datum spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu na den 8. 7. 2022, tj. na den, který předchází vydání rozhodnutí o přestupku č. 1 (jak bylo uvedeno výše, jedná se o datum 12. 7. 2022). Na přestupek obviněného uvedený ve výroku č. I tohoto příkazu je pak za těchto okolností nezbytné nazírat jako na sbíhající se s přestupkem č. 1 (viz dále). Pokud by naopak Úřad posoudil nyní projednávaný přestupek obviněného podle současného znění zákona, připadlo by datum spáchání přestupku na den 22. 7. 2022, a nejednalo by se tedy již o souběh přestupků, ale jednání obviněného by bylo nutno kvalifikovat jako recidivu.

16.         Platí, že pokud Úřad ukládá obviněnému ve správním řízení trest za spáchání přestupku, je vždy povinen posoudit, zda daný přestupek není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009–62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015–33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

17.         Vzhledem ke skutečnosti, že při aplikaci původního znění zákona je na přestupek obviněného označený ve výroku I. tohoto příkazu nutno nazírat jako na sbíhající se s přestupkem č. 1, a Úřad je tedy při ukládání trestu povinen aplikovat absorpční zásadu, jak bylo vysvětleno výše, konstatuje Úřad, že zákon ve znění novely 2023 není v daném případě pro obviněného příznivější. V návaznosti na tuto skutečnost posoudil Úřad v souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod nyní projednávaný přestupek obviněného podle znění zákona účinného v době, kdy se jej obviněný dopustil.

18.         Úřad dále konstatuje, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku v celém jejím znění umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

19.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

20.         Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva o dílo uzavřena dne 22. 6. 2022, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit v celém jejím znění (tj. včetně příloh) nejpozději dne 7. 7. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil dne 4. 10. 2022, avšak pouze v částečném znění, konkrétně samotný text smlouvy bez příloh č. 1–4. Uvedené přílohy obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu. Postupem popsaným v tomto odstavci se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – k uložení pokuty

21.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

22.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona v rozhodném znění činí 5 let.

23.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

24.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 8. 7. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

25.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

26.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

27.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

28.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

29.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Jelikož navíc obviněný postupoval při zadávání veřejné zakázky mimo režim zákona, je potřeba uveřejnění za dané situace zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy na veřejnou zakázku.

30.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

31.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činila 901 401,60 Kč vč. DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

32.         Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu o dílo na profilu zadavatele následně částečně uveřejnil, a to dne 4. 10. 2022 (bez příloh č. 1–4). Negativní dopady jeho jednání tedy byly do jisté míry eliminovány skutečností, že došlo k dodatečnému uveřejnění smlouvy alespoň v jejím částečném znění.

33.         Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

34.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

35.         Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

36.         Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 8. 7. 2022, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynul ke dni vydání tohoto příkazu více než 1 rok a 6 měsíců. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby uplynulé od spáchání přestupku.

37.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 11 208 267 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

38.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

39.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

40.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Vysoká Pec, Vysoká Pec 109, 362 21 Nejdek    

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy