číslo jednací: 09607/2024/500
spisová značka: S0202/2024/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Prostřední Bečva, IČO 00304221, se sídlem Prostřední Bečva 272, 756 56 Prostřední Bečva,

v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 1 uzavřeného dne 29. 9. 2022 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 30. 3. 2022 s vybraným dodavatelem – INTOZA s.r.o., IČO 25873261, se sídlem Varšavská 1866/103, Hulváky, 709 00 Ostrava – na realizaci části „Část A – Výměna zdroje tepla v budově MŠ střed v obci Prostřední Bečva“ veřejné zakázky „Výměna zdroje tepla a umístění vzduchotechniky v budově MŠ Prostřední Bečva a výměna zdroje tepla v budově MŠ Kněhyně v obci Prostřední Bečva“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 25. 1. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem N006/22/V00001492,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

I.

Obviněný – obec Prostřední Bečva, IČO 00304221, se sídlem Prostřední Bečva 272, 756 56 Prostřední Bečva – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílouzavřenédne 30. 3. 2022 na realizaci části „Část A – Výměna zdroje tepla v budově MŠ střed v obci Prostřední Bečva“ veřejné zakázky „Výměna zdroje tepla a umístění vzduchotechniky v budově MŠ Prostřední Bečva a výměna zdroje tepla v budově MŠ Kněhyně v obci Prostřední Bečva“, který uzavřel dne 29. 9. 2022 s vybraným dodavatelem – INTOZA s.r.o., IČO 25873261, se sídlem Varšavská 1866/103, Hulváky, 709 00 Ostrava – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 31. 10. 2022, přičemž tak řádně neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Prostřední Bečva, IČO 00304221, se sídlem Prostřední Bečva 272, 756 56 Prostřední Bečva – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Prostřední Bečva, IČO 00304221, se sídlem Prostřední Bečva 272, 756 56 Prostřední Bečva (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 30. 3. 2022 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – INTOZA s.r.o., IČO 25873261, se sídlem Varšavská 1866/103, Hulváky, 709 00 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci části „Část A – Výměna zdroje tepla v budově MŠ střed v obci Prostřední Bečva“ veřejné zakázky „Výměna zdroje tepla a umístění vzduchotechniky v budově MŠ Prostřední Bečva a výměna zdroje tepla v budově MŠ Kněhyně v obci Prostřední Bečva“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 25. 1. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem N006/22/V00001492 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle čl. II. bodu 1. smlouvy »[p]ředmětem díla „Výměna zdroje tepla v budově MŠ střed v obci Prostřední Bečva“ je rekonstrukce stávající kotelny na zemní plyn v podobě zřízení nového zdroje tepla včetně zavedení nových technologií ve strojovně v objektu MŠ Prostřední Bečva.«.

3.             Dne 29. 9. 2022 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Dodatek č. 1 ke smlouvě na veřejnou zakázku (dále jen „dodatek č. 1“).

4.             Dne 8. 11. 2022 obviněný dodatek č. 1 uveřejnil na profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/obecprostrednibecva (dále jen „profil zadavatele“), avšak bez Soupisu změn – Položkového rozpočtu, jenž tvoří nedílnou součást dodatku č. 1. Na profilu zadavatele je dodatek č. 1 v tomto rozsahu uveřejněn ještě jednou dne 13. 2. 2023.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)^[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 31. 8. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu je konkrétně uvedeno, že „Dodatek č. 1 ke smlouvě mezi obcí Prostřední Bečva a dodavatelem INTOZA s. r. o. na předmět smlouvy část A zakázky „Výměna zdroje tepla a umístění vzduchotechniky v budově MŠ střed v obci Prostřední Bečva, uzavřený dne 29. 9. 2022, byl uveřejněn na profilu zadavatele dne 13. 2. 2023.“

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.    smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.    smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.    pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.    smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

8.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

9.             Obviněný dne 15. 4. 2019 uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek adresu svého profilu zadavatele.

10.         Obviněný uzavřel dne 30. 3. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na provedení veřejné zakázky.

11.         Podle čl. V. bodu 1. smlouvy činí cena díla 744 686 Kč bez DPH (901 070 Kč včetně DPH).

12.         Obviněný uzavřel dne 29. 9. 2022 s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě. Z obsahu citovaného dodatku vyplývá, že tímto dodatkem byla provedena úprava ceny díla, která ve smyslu dodatku č. 1 činí 753 166 Kč bez DPH (911 330,86 včetně DPH). Z obsahu dodatku č. 1 současně vyplývá, že jeho nedílnou součástí je Soupis změn – Položkový rozpočet.

13.         Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 1 byl uveřejněn dne 8. 11. 2022, avšak bez Soupisu změn – Položkového rozpočtu, jenž tvoří jeho nedílnou součást.

Právní posouzení

14.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy účinné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním,  v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.

15.         Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

16.         Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

17.         Uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

18.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

19.         Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 29. 9. 2022, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 31. 10. 2022[2]. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 1 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek č. 1 na profilu zadavatele řádně neuveřejnil ani do dne vydání tohoto příkazu, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

20.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

21.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.

22.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

23.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3, písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 1. 11. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku na profilu zadavatele (viz výše – poslední den lhůty připadl na sobotu). Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

24.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

25.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

26.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

27.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

28.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

29.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo ke znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

30.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž cena ve smyslu dodatku č. 1 činí 911 330,86 Kč včetně DPH (753 166 Kč bez DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

31.         V neprospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný dodatek č. 1 na profilu zadavatele řádně neuveřejnil ani do dne vydání tohoto příkazu, když neuveřejnil jeho nedílnou součást – Soupis změn – Položkový rozpočet. To, že zadavatel uveřejnil dodatek č. 1 alespoň v popsané formě, posoudil Úřad naopak ve prospěch zadavatele, neboť tento zcela nerezignoval na předmětnou uveřejňovací povinnost, a tedy nebyla zcela zmařena možná kontrola ze strany veřejnosti.

32.         Úřad neshledal šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

33.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

34.         Úřad se rovněž zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

35.         Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, přičemž zjistil, že nikoliv.

36.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023^[3] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodařil s rozpočtovými příjmy ve výši 55 245 000,- Kč[4]. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

37.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

38.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

39.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Prostřední Bečva, Prostřední Bečva 272, 756 56 Prostřední Bečva

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy