číslo jednací: 10074/2024/500
spisová značka: S0209/2024/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Jenišov, IČO 00573248, se sídlem Jenišov 88, 360 01 Karlovy Vary,

v souvislosti s uveřejněním dodatku č. 1 ze dne 15. 9. 2022 a dodatku č. 2 ze dne 21. 12. 2022 uzavřených ke smlouvě o dílo uzavřené dne ze dne 27. 6. 2022, s vybraným dodavatelem – MVPSTAV, s.r.o., IČO 04672861, se sídlem Jánošíkova 311/1, Doubí, 360 07 Karlovy Vary – na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy objektu občanské vybavenosti Jenišov 88, Jenišov
360 01“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Jenišov, IČO 00573248, se sídlem Jenišov 88, 360 01 Karlovy Vary – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek č. 1 ke smlouvěo dílo uzavřené dne 27. 6. 2022 na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy objektu občanské vybavenosti Jenišov 88, Jenišov 360 01“, který uzavřel dne 15. 9. 2022 s vybraným dodavatelem – MVPSTAV, s.r.o., IČO 04672861, se sídlem Jánošíkova 311/1, Doubí, 360 07 Karlovy Vary – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 17. 10. 2022, ale učinil tak až dne 11. 12. 2023.

II.

Obviněný – obec Jenišov, IČO 00573248, se sídlem Jenišov 88, 360 01 Karlovy Vary – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek č. 2 ke smlouvěo dílo uzavřené dne 27. 6. 2022 na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy objektu občanské vybavenosti Jenišov 88, Jenišov 360 01“, který uzavřel dne 21. 12. 2022 s vybraným dodavatelem – MVPSTAV, s.r.o., IČO 04672861, se sídlem Jánošíkova 311/1, Doubí, 360 07 Karlovy Vary – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 20. 1. 2023, ale učinil tak až dne 11. 12. 2023.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Jenišov, IČO 00573248, se sídlem Jenišov 88, 360 01 Karlovy Vary – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Jenišov, IČO 00573248, se sídlem Jenišov 88, 360 01 Karlovy Vary (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 15. 9. 2022 dodatek č. 1 smlouvy o dílo (dále jen „dodatek č. 1“) a dne 21. 12. 2022 dodatek č. 2 smlouvy o dílo (dále jen „dodatek č. 2“), které byly uzavřeny s vybraným dodavatelem – MVPSTAV, s.r.o., IČO 04672861, se sídlem Jánošíkova 311/1, Doubí, 360 07 Karlovy Vary (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy objektu občanské vybavenosti Jenišov 88, Jenišov 360 01“ zadávané mimo zadávací řízení jako veřejná zakázka malého rozsahu (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem dodatku č. 1 a 2 je změna termínu zhotovení díla, rozsahu prací a změna ceny díla.

3.             Obviněný uveřejnil dne 11. 12. 2023 na profilu zadavatele^[1] dodatek č. 1 a dodatek č. 2 ke smlouvě na veřejnou zakázku.

II.             POSTUP ÚRADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)^[2], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 5. 12. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu je k předmětné veřejné zakázce uvedeno, že zadavatel neuveřejnil na profilu zadavatele dodatky ke smlouvě uzavřené na veřejnou zakázku v souladu se zákonem. Konkrétně je v podnětu uvedeno: „… obec Jenišov neuveřejnila na profilu zadavatele Dodatek č. 1 uzavřený dne 15.09.2022 a Dodatek č. 2 uzavřený dne 21.12.2022 ke Smlouvě o dílo (předmět díla „Stavební úpravy objektu občanské vybavenosti Jenišov 88, Jenišov 360 01") do 15 dnů od jejich uzavření v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., které stanoví povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření“.

5.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech případných dodatků a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

6.             Ke svému vyjádření ze dne 18. 12. 2023 obviněný mimo jiné připojil požadované dokumenty.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

7.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.

K výroku I. a II. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

8.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.       smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.       smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.       smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

9.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

10.         Obviněný uzavřel dne 27. 6. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky a následně dne 15. 9. 2022 uzavřel dodatek č. 1 a dne 21. 12. 2022 uzavřel dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo.

11.         Podle čl. VI., bodu 1. smlouvy o dílo činí celková cena částku 4 415 133,10 Kč bez DPH.

12.         Předmětem dodatku č. 1 a 2 je změna termínu zhotovení díla, rozsahu prací a změna ceny díla.

13.         Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel má platný profil zadavatele na adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-jenisov, který byl dne 28. 5. 2013 pod ev. č. 355278 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek.

14.         Dne 11. 12. 2023 byl dodatek č. 1 a dodatek č. 2 ke smlouvě na veřejnou zakázku uveřejněn na profilu zadavatele.

Právní posouzení

15.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.

16.         Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

17.         Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 odst. 1 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

18.         Uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

19.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

20.          Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 ke smlouvě uzavřen dne 15. 9. 2022, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 17. 10. 2022.[3] Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 30 dnů od jejího uzavření nesplnil, když předmětný dodatek ke smlouvě na profilu zadavatele uveřejnil až dne 11. 12. 2023 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

21.         Dále z výše uvedeného v dalším jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 2. ke smlouvě uzavřen dne 21. 12. 2022, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 20. 1. 2023. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 30 dnů od jejího uzavření nesplnil, když předmětný dodatek ke smlouvě na profilu zadavatele uveřejnil až dne 11. 12. 2023 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. tohoto příkazu – uložení pokuty

22.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

23.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky u přestupků podle § 269 zákona.

24.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

25.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. dne 18. 10. 2022 a dne 21. 1. 2023 v případě přestupku uvedeného ve výroku II., tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

26.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

27.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

28.         V daném případě se obviněný dopustil přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

29.         Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 a dodatku č. 2 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 a dodatek č. 2 neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 17. 10. 2022 a dne 20. 1. 2023 ve smyslu příznivější právní úpravy, přičemž předmětný dodatek č. 1 a dodatek č. 2 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele shodně až dne 11. 12. 2023. Za tyto přestupky lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.

30.         Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele řádně neuveřejnil dodatek č. 1 a dodatek č. 2 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů ve smyslu příznivější právní úpravy od jejich uzavření (viz výroky I. a II. tohoto příkazu), přičemž oběma dodatky byl upraven rozsah prací a došlo k navýšení ceny díla (dle dodatku č. 1 o 54 105,6 Kč bez DPH a dle dodatku č. 2 o 187 329,08 Kč bez DPH), rovněž tak byl upraven termín zhotovení předání díla. Úřad přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť v důsledku delší prodlevy, která vznikla mezi dnem uzavření dodatku č. 1 a dnem jeho uveřejnění, jej považuje za závažnější.

31.         Spáchání přestupku podle výroku II. tohoto příkazu vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

32.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

33.         Úřad dále ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

34.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

35.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

36.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

37.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy, resp. v šetřeném případě jejích dodatků, je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až jejich uveřejněním.

38.         Co se týče následků spáchání přestupků dle výroku I. a II. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřených přestupků vedlo ke znemožnění účinné zpětné kontroly uveřejnění dodatků ke smlouvě o dílo ze strany veřejnosti, resp. umožnění kontroly bylo až po delším časovém úseku, v návaznosti na pozdní uveřejnění, než předpokládá zákon.

39.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí ve znění dodatků 4 629 567,70 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

40.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že obviněný dne 8. 7. 2022, tedy ve lhůtě 30 dnů ode dne uzavření smlouvy, uveřejnil na profilu zadavatele smlouvu o dílo, která obsahuje základní informace o smluvním vztahu (tj. zejména informace o dodavateli, s nímž byla uzavřena smlouva, a informace o ceně za plnění veřejné zakázky), čímž z pohledu právem chráněného zájmu veřejnosti (viz výše) poskytl veřejnosti alespoň omezenou možnost zpětné kontroly veřejné zakázky, minimálně co se týče uvedených základních údajů o smluvním vztahu. Současně Úřad zohlednil i skutečnost, že obviněný dne 11. 12. 2023 dodatečně uveřejnil na svém profilu dodatky č. 1 a 2 ke smlouvě o dílo, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval a své pochybení tak sám napravil, když předmětnou uveřejňovací povinnost splnil dodatečně.

41.         Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

42.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

43.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného^[4]  na rok 2024 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 19 292 400 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

44.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

45.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

46.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Jenišov, Jenišov 88, 360 01 Karlovy Vary

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy