číslo jednací: 48453/2023/500
spisová značka: S0556/2023/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 11. 9. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace, IČO 00100528, se sídlem Čs. legií 148/14, 702 00 Ostrava,
• navrhovatel – společníci společnosti „Společnost YUCON + STANTER + INPEK HOLDING + Adifex – Divadlo“ sdružující vedoucího společníka YUCON CZ s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno, a společníky STANTER s.r.o., IČO 09667822, se sídlem Zarámí 4077, 760 01 Zlín, STANTER, a.s., IČO 50085956, se sídlem Štefánikova trieda 81, 949 01 Nitra, Slovenská republika, a Adifex, a. s., IČO 46715894, se sídlem Mostová 2, 811 02 Bratislava, Slovenská republika, kteří dne 4. 5. 2023 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Společenskou smlouvu č. 019/SoS/2023“, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 4. 5. 2023 vedoucím společníkem YUCON CZ s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno, jenž je ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 10. 11. 2023 Mgr. Martinem Horákem, advokátem, ev. č. ČAK 13970, STRÁNSKÝ & PARTNEŘI, advokátní kancelář, se sídlem Jandova 208/8, 190 00 Praha,
• vybraný dodavatel – společníci společnosti „Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G“ sdružující vedoucího společníka MORYS s. r. o., IČO 42864771, se sídlem Korejská 894/9, 702 00 Ostrava, a společníka GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín, kteří dne 27. 4. 2023 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Smlouvu o společnosti č. A1202/2023/007/SOS“, na jejímž základě je ve správním řízení oprávněna jednat MORYS s. r. o., IČO 42864771, se sídlem Korejská 894/9, 702 00 Ostrava, jako vedoucí společník,

ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Přestavba výstavního pavilonu na víceúčelový kulturní objekt“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-010599, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 055-163402, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace, IČO 00100528, se sídlem Čs. legií 148/14, 702 00 Ostrava – při zadávání veřejné zakázky „Přestavba výstavního pavilonu na víceúčelový kulturní objekt“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-010599, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 055-163402, ve znění pozdějších oprav, nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, když „Rozhodnutím zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení z účasti v zadávacím řízení“ ze dne 16. 8. 2023 vyloučil navrhovatele – společníci společnosti „Společnost YUCON + STANTER + INPEK HOLDING + Adifex – Divadlo“ sdružující vedoucího společníka YUCON CZ s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno, a společníky STANTER s.r.o., IČO 09667822, se sídlem Zarámí 4077, 760 01 Zlín, STANTER, a.s., IČO 50085956, se sídlem Štefánikova trieda 81, 949 01 Nitra, Slovenská republika, a Adifex, a. s., IČO 46715894, se sídlem Mostová 2, 811 02 Bratislava, Slovenská republika, kteří dne 4. 5. 2023 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Společenskou smlouvu č. 019/SoS/2023“ – z účasti v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku z důvodu, že navrhovatel na základě „Žádosti hodnotící komise o doplnění dalších dokladů a o písemné objasnění předložených údajů“ ze dne 21. 7. 2023 ve stanovené lhůtě nedoložil doklady požadované zadavatelem k objasnění, resp. doplnění nabídky navrhovatele dle § 46 citovaného zákona, a z důvodu, že navrhovatel neprokázal splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) citovaného zákona dle bodu 10.5 zadávací dokumentace citované veřejné zakázky, když ve vztahu k P. F. jakožto členovi realizačního týmu jmenovaného navrhovatele v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ nedoložil tam zadavatelem požadovaný doklad k odborné způsobilosti, přestože jmenovaným zadavatelem tvrzené důvody vyloučení nebyly naplněny, přičemž uvedený postup jmenovaného zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Zadavatel – Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace, IČO 00100528, se sídlem Čs. legií 148/14, 702 00 Ostrava – při zadávání veřejné zakázky „Přestavba výstavního pavilonu na víceúčelový kulturní objekt“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-010599, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 055-163402, ve znění pozdějších oprav, nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, když učinil závěr o splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) citovaného zákona dle bodu 10.5 zadávací dokumentace citované veřejné zakázky ve vztahu k osobě Ing. T. V. jakožto členovi realizačního týmu dodavatele – společníci společnosti „Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G“ sdružující vedoucího společníka MORYS s. r. o., IČO 42864771, se sídlem Korejská 894/9, 702 00 Ostrava, a společníka GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín, kteří dne 27. 4. 2023 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Smlouvu o společnosti č. A1202/2023/007/SOS“ – na pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ a „Oznámením zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 16. 8. 2023 rozhodl o výběru jmenovaného dodavatele na realizaci předmětu plnění citované veřejné zakázky, ačkoliv splnění dotčeného kritéria technické kvalifikace dle bodu 10.5 zadávací dokumentace citované veřejné zakázky ve vztahu k osobě Ing. T. V. nebylo řádně prokázáno, když z dokumentace o zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku vyplývá, že jmenovaný zadavatel neměl dostatečně zjištěné skutečnosti, resp. nedisponoval dostatečnými podklady, z nichž by bylo možno jednoznačně dovodit, zda jmenovaným dodavatelem předložená referenční zkušenost Ing. T. V. skutečně splňuje dotčené požadavky na „realizaci alespoň 2 staveb v pozici stavbyvedoucího (hlavního stavbyvedoucího), tj. osoby zajišťující denně řízení stavby, jejichž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce budovy s železobetonovou nosnou konstrukcí s objemem min. 100 mil. Kč/stavba“, přičemž uvedený postup jmenovaného zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace, IČO 00100528, se sídlem Čs. legií 148/14, 702 00 Ostrava – uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší úkony jmenovaného zadavatele spojené s posouzením splnění podmínek účasti navrhovatelem – společníci společnosti „Společnost YUCON + STANTER + INPEK HOLDING + Adifex – Divadlo“ sdružující vedoucího společníka YUCON CZ s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno, a společníky STANTER s.r.o., IČO 09667822, se sídlem Zarámí 4077, 760 01 Zlín, STANTER, a.s., IČO 50085956, se sídlem Štefánikova trieda 81, 949 01 Nitra, Slovenská republika, a Adifex, a. s., IČO 46715894, se sídlem Mostová 2, 811 02 Bratislava, Slovenská republika, kteří dne 4. 5. 2023 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Společenskou smlouvu č. 019/SoS/2023“ – a vybraným dodavatelem –společníci společnosti „Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G“ sdružující vedoucího společníka MORYS s. r. o., IČO 42864771, se sídlem Korejská 894/9, 702 00 Ostrava, a společníka GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín, kteří dne 27. 4. 2023 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Smlouvu o společnosti č. A1202/2023/007/SOS“ – v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Přestavba výstavního pavilonu na víceúčelový kulturní objekt“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-010599, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 055-163402, ve znění pozdějších oprav, a současně ruší i všechny následné úkony jmenovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku včetně „Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení z účasti v zadávacím řízení“ ze dne 16. 8. 2023 a „Oznámení zadavatele o výběru dodavatele“ z téhož dne.

IV.

Zadavateli – Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace, IČO 00100528, se sídlem Čs. legií 148/14, 702 00 Ostrava – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0556/2023/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Přestavba výstavního pavilonu na víceúčelový kulturní objekt“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-010599, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 055-163402, ve znění pozdějších oprav.

V.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace, IČO 00100528, se sídlem Čs. legií 148/14, 702 00 Ostrava – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace, IČO 00100528, se sídlem Čs. legií 148/14, 702 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 14. 3. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Přestavba výstavního pavilonu na víceúčelový kulturní objekt“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-010599, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 055-163402, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.             Dle části 3. „Specifikace veřejné zakázky“ bodu 3.1 „Obsah předmětu veřejné zakázky:“ zadávací dokumentace veřejné zakázky je předmětem plnění veřejné zakázky „rekonstrukce a přestavba bývalého výstavního pavilonu na víceúčelový kulturní objekt. Po provedení úprav bude objekt sloužit jako multifunkční sál pro společenské využití zejména v rámci Národního divadla moravskoslezského.“

3.             Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky.

4.             „Rozhodnutím zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení z účasti v zadávacím řízení“ ze dne 16. 8. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“ či „rozhodnutí o vyloučení navrhovatele“) zadavatel na základě § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona rozhodl o vyloučení účastníka – společníci společnosti „Společnost YUCON + STANTER + INPEK HOLDING + Adifex – Divadlo“ sdružující vedoucího společníka YUCON CZ s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno, a společníky STANTER s.r.o., IČO 09667822, se sídlem Zarámí 4077, 760 01 Zlín, STANTER, a.s. [1], IČO 50085956, se sídlem Štefánikova trieda 81, 949 01 Nitra, Slovenská republika, a Adifex, a. s., IČO 46715894, se sídlem Mostová 2, 811 02 Bratislava, Slovenská republika, kteří dne 4. 5. 2023 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Společenskou smlouvu č. 019/SoS/2023“, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 4. 5. 2023 vedoucím společníkem YUCON CZ s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno, jenž je ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 10. 11. 2023 Mgr. Martinem Horákem, advokátem, ev. č. ČAK 13970, STRÁNSKÝ & PARTNEŘI, advokátní kancelář, se sídlem Jandova 208/8, 190 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Citované rozhodnutí obdržel navrhovatel téhož dne.

5.             Proti rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel námitky ze dne 31. 8. 2023 (dále jen „námitky proti rozhodnutí o vyloučení“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

6.             Rozhodnutím ze dne 1. 9. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky proti rozhodnutí o vyloučení odmítl.

7.             „Oznámením zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 16. 8. 2023 (dále jen „rozhodnutí o výběru“ či „rozhodnutí o výběru dodavatele“) zadavatel rozhodl o výběru dodavatele na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, a to dodavatele – společníci společnosti „Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G“ sdružující vedoucího společníka MORYS s. r. o., IČO 42864771, se sídlem Korejská 894/9, 702 00 Ostrava, a společníka GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín, kteří dne 27. 4. 2023 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Smlouvu o společnosti č. A1202/2023/007/SOS“, na jejímž základě je ve správním řízení oprávněna jednat MORYS s. r. o., IČO 42864771, se sídlem Korejská 894/9, 702 00 Ostrava, jako vedoucí společník (dále jen „vybraný dodavatel“ či „dodavatel Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G“). Rozhodnutí o výběru bylo navrhovateli oznámeno téhož dne.

8.             Proti rozhodnutí o výběru podal navrhovatel námitky ze dne 31. 8. 2023 (dále jen „námitky proti rozhodnutí o výběru“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

9.             Rozhodnutím ze dne 1. 9. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky proti rozhodnutí o výběru odmítl.

10.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru za učiněná v souladu se zákonem, podal dne 11. 9. 2023 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 11. 9. 2023.

II.             OBSAH NÁVRHU

11.         Návrh směřuje proti nezákonnosti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o výběru a proti nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru. V této souvislosti navrhovatel zdůrazňuje, že se jedná o návrh na přezkoumání jednoho postupu zadavatele, neboť namítaná nezákonnost rozhodnutí o výběru je úzce provázána s nezákonností rozhodnutí o vyloučení. Dle navrhovatele je „zjevné, že výběr […] je přímo věcně navázán a věcně založen na existenci rozhodnutí o vyloučení“.

12.         Navrhovatel v návrhu předně v obecnosti uvádí, že je vůči němu v rámci zadávacího řízení ze strany zadavatele postupováno účelově, diskriminačně, nepřiměřeně a netransparentně, a tedy v rozporu se zákonem, přičemž v návaznosti na uvedené shrnuje postup zadavatele předcházející podání předmětného návrhu.

13.         Navrhovatel konstatuje, že se na něho zadavatel dne 23. 5. 2023 postupem dle § 46 zákona obrátil s žádostí o doplnění dalších podkladů, kterou navrhovatel vypořádal objasněním ze dne 6. 6. 2023. Následně zadavatel dne 14. 6. 2023 rozhodl o výběru dodavatele Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G, přičemž daný úkon zadavatele navrhovatel zpochybnil námitkami ze dne 29. 6. 2023, o kterých zadavatel rozhodl tak, že jim vyhověl a předmětný výběr dodavatele rozhodnutím ze dne 12. 7. 2023 zrušil. Poté se zadavatel na navrhovatele dne 21. 7. 2023 obrátil s další žádostí o doplnění dalších dokladů a o písemné objasnění předložených údajů, kterou navrhovatel vypořádal objasněním ze dne 31. 7. 2023. V rámci dotčeného objasnění navrhovatel vznesl námitky proti žádosti zadavatele ze dne 21. 7. 2023, které zadavatel rozhodnutím ze dne 15. 8. 2023 odmítl. V dotčených námitkách navrhovatel rozporoval, že přestože zadavatel neuvádí žádnou konkrétní relevantními doklady podloženou pochybnost vztahující se k nabídce navrhovatele, požaduje po navrhovateli předložení dalších, navíc zcela konkrétních dokumentů, zejména stavebních deníků či zápisů z kontrolních dnů, o kterých si musí být vědom, že jimi navrhovatel nemusí disponovat, a že bez jakékoliv opory v zadávací dokumentaci zadavatel mění obsah zadávacích podmínek ve smyslu pojmu stavební práce a stavba. Současně navrhovatel uvádí, že dne 24. 7. 2023 žádal o prodloužení lhůty pro vypořádání žádosti zadavatele ze dne 21. 7. 2023, přičemž zadavatel dne 26. 7. 2023 předmětné žádosti nevyhověl. Proti uvedenému úkonu zadavatele brojil navrhovatel námitkami ze dne 26. 7. 2023, které zadavatel rozhodnutím ze dne 15. 8. 2023 odmítl. V dotčených námitkách navrhovatel konstatoval, že v rámci své nabídky předložil veškeré doklady v rozsahu a formě požadované zadávací dokumentací a že pokud zadavatel nově požaduje zcela odlišné dokumenty, a to nad rámec zadávacích podmínek, není stanovená lhůta v délce 6 pracovních dnů přiměřená. Následně zadavatel dne 16. 8. 2023 doručil navrhovateli další dvě svá rozhodnutí, a to rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o výběru, k nimž navrhovatel uvádí blíže následující.

14.         Pokud jde o rozhodnutí o vyloučení, navrhovatel předně namítá jeho nezákonnost, resp. nicotnost „z důvodu nepřezkoumatelnosti výroku pro absenci identifikace vylučovaného subjektu“. Navrhovatel uvádí, že v rozhodnutí o vyloučení je zcela chybně označen účastník zadávacího řízení, „tedy není nezaměnitelně identifikována osoba, subjekty společné nabídky“, a rozhodnutí o vyloučení je tak zcela nevykonatelné. Současně navrhovatel uvádí, že v rozhodnutí o vyloučení chybí konkrétní zdůvodnění toho, v čem zadavatel shledal naplnění § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, resp. že ani jedna z uvedených situací v případě navrhovatele nenastala a nastat nemohla. K údajnému nedoložení dokladů v návaznosti na žádost zadavatele ze dne 21. 7. 2023 navrhovatel uvádí, že „není pravdou, že by navrhovatel nevypořádal žádost zadavatele ze dne 21. 7. 2023, kdy v rámci své odpovědi ze dne 31. 7. 2023 žádost vypořádal a současně zadavateli předložil značné množství dalších dokladů. Ničeho z obsahu odpovědi ze dne 31. 7. 2023 není zadavatelem zohledněno, posouzeno a vyhodnoceno […].“ Současně navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel nikdy neuvedl konkrétní důvod, proč nabídka navrhovatele nesplňuje zadávací podmínky, a proč by tedy měla být objasňována. Navrhovatel uvádí, že v rámci svých objasnění ze dne 6. 6. 2023 a 31. 7. 2023 opakovaně namítal, že zadavatel po lhůtě pro podání nabídek v rozporu se zákonem mění zadávací podmínky, když „zcela svévolně a bez konkrétního věcného opodstatnění požaduje zcela nové dokumenty, odlišné od podmínek stanovených zadávací dokumentací“, a že rovněž dodatečně mění samotné vymezení požadavku věcného plnění, když požaduje „zkušenost osoby stavbyvedoucího s řízením stavebních prací na celé budově včetně koordinace prací, řemesel a dodávek“. Dle navrhovatele nebyla žádná takováto podmínka v zadávací dokumentaci uvedena. Pokud pak jde o zadavatelem tvrzený důvod vyloučení navrhovatele spočívající v tom, že navrhovatel stále nemá k dispozici doklad o oprávnění stavbyvedoucího P. F. k výkonu této činnosti na území České republiky, navrhovatel konstatuje, že tento důvod je nutno považovat za „zjevně zástupný a účelově vygenerovaný, nemající věcný vztah k aktuálnímu stavu zadávacího řízení“, kdy zadavatel přehlíží skutečnost, že u P. F. aktuálně probíhá proces verifikace a následného zápisu u České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „ČKAIT“) a že uvedené lze zhojit do doby před uzavřením smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

15.         Co se týče rozhodnutí o výběru, navrhovatel namítá, že zadavatel „rezignoval na řádné bližší věcné odůvodnění výběru vybraného dodavatele, kdy nejsou uvedeny žádné konkrétní informace, dle kterých by bylo možno posoudit splnění zadávacích podmínek nabídky vybraného dodavatele či podmínek hodnocení nabídky“. V této souvislosti navrhovatel zejména uvádí, že „je předkládána toliko příloha č. 3, kde je uváděno bez bližších informací 7 zkušeností, a to toliko označením, bez další informace ohledně objednatele, termínu plnění, věcného vymezení a porovnání splnění posuzovaných konkrétních podmínek zadávací dokumentace“. Navrhovatel dále namítá nesplnění podmínek zadávací dokumentace pro pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“, přičemž v tomto kontextu mj. uvádí, že je zcela nereálné, aby Ing. T. V. „na denní bázi účasti a řízení vykonával požadovanou funkci na souběžně realizovaných stavbách v Uherském Hradišti a v Praze“. Současně pak navrhovatel konstatuje, že „je z veřejných zdrojů zřejmé, že stavbyvedoucím na referenční zakázce MULTIFUNKČNÍ CENTRUM UJEP, kterou je prokazována technická kvalifikace, byl […] Ing. R. H. Jeví se, že Ing. T. V. ani pozici stavbyvedoucího […] ve smyslu autorizované činnosti vykonávat nemohl s ohledem na termín získání jeho autorizace. Jakou pozici, pokud se vůbec účastnil, měl Ing. T. V. zastávat, není vůbec zřejmé.“ V neposlední řadě pak navrhovatel spatřuje nesprávnost rozhodnutí o výběru rovněž ve skutečnosti, že nebyla hodnocena jeho nabídka, kterou považuje za řádnou, a kterou tak zadavatel nebyl oprávněn opominout hodnotit.[2]

16.         K tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru navrhovatel uvádí, že zadavatelův způsob vypořádání je „netransparentní, nedostatečný a nezákonný, neboť se nejedná o konkrétní věcné vypořádání“ a že „odkaz zadavatele na jakési blíže nespecifikované […] dřívější rozhodnutí nemůže obstát.“ Současně navrhovatel konkretizuje části námitek, k nimž se dle jeho názoru zadavatel nikdy výslovně nevyjádřil.

17.         Závěrem návrhu navrhovatel s ohledem na vše shora uvedené navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení a všechny na něj navazující úkony vč. rozhodnutí o výběru.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 11. 9. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

19.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný dodavatel.

20.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 14. 9. 2023.

21.         Usnesením ze dne 14. 9. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 21. 9. 2023

22.         Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 21. 9. 2023 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) obdržel Úřad od zadavatele téhož dne.

23.         Zadavatel předně uvádí, že navrhovatel není dle dokladů, které k šetřené veřejné zakázce doložil, legitimován k získání veřejné zakázky, neboť nepředložil „jeden z podstatných dokladů o kvalifikaci stavbyvedoucího v České republice, a to autorizaci opravňující k výkonu této činnosti dle zák. č. 360/1992 Sb.“, což ostatně navrhovatel v podaném návrhu sám potvrzuje.

24.         Zadavatel dále konstatuje, že veškeré v návrhu vytýkané kroky zadavatele byly již obsahem jednotlivých námitek navrhovatele, se kterými se zadavatel v rámci příslušných rozhodnutí o námitkách řádně vypořádal, přičemž tato rozhodnutí o námitkách zadavatel činí součástí vyjádření k návrhu.

25.         Zadavatel shrnuje, že námitky navrhovatele spočívají předně v názoru, že zadavatel není oprávněn požadovat objasnění údajů a doložení dokladů potvrzujících kvalifikaci a údaje pro hodnocení nabídek uvedené v nabídce pouze formou čestného prohlášení. Dle zadavatele je však povinností zadavatelů žádat o objasnění účastníky zadávacího řízení předložených údajů vždy, kdy není jednoznačné, zda jsou naplněny stanovené zadávací podmínky. Z žádosti ze dne 21. 7. 2023 jsou přitom dle zadavatele zřejmé nedostatky údajů a dokladů předložených navrhovatelem,kdy tyto „nebyly objasněny navrhovatelem […] ani v jeho po termínu doručeném ‚objasnění‘ ze dne 31. 7. 2023 […]. Zadavatel se proto vzhledem k pozdnímu doručení tímto ‚objasněním‘ nezabýval, po prostém nahlédnutí do […] dokladů však je zřejmé, že stále nepotvrzují údaje uvedené v nabídce navrhovatele.“

26.         K tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatuje, že ve zdůvodnění dotčeného rozhodnutí jednoznačně uvedl, že „[ú]častník na základě Žádosti […] ze dne 21. 7. 2023 […] ve stanovené lhůtě nedoložil doklady požadované zadavatelem, které měly potvrdit pravdivost údajů uvedených v jeho nabídce.“ Dle zadavatele by tak bylo „nadbytečné vyjmenovávat doklady, které nebudou použity pro doplnění a objasnění nabídky pro jejich pozdní dodání“.Současně zadavatel konstatuje, že ve zdůvodnění rozhodnutí o vyloučení rovněž jednoznačně uvedl, že „[ú]častník v nabídce, na základě výzvy […] ze dne 21. 7. 2023 a ani do dnešního dne nedoložil doklad k odborné způsobilosti stavbyvedoucího P. F.“.

27.         Pokud jde o tvrzenou nezákonnou změnu zadávacích podmínek, zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že „požaduje […] předkládání dokladů objasňujících údaje uvedené v nabídce v souladu s ustanoveními zákona, nepožaduje listiny osvědčující nové či jiné skutečnosti“. Současně zadavatel konstatuje, že „[p]ostup dodatečného dotazování navazuje na rozhodnutí zadavatele přezkoumat předchozí úkony při hodnocení nabídek a důsledně přezkoumat podklady pro hodnocení a posouzení nabídek, a to na základě I. námitky navrhovatele. Tato skutečnost však je navrhovateli známa.“

28.         K tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o výběru zadavatel uvádí, že toto obsahuje všechny v § 119 a § 123 zákona požadované údaje. Co se týče námitek navrhovatele, že Ing. T. V. nemohl zajišťovat výkon funkce stavbyvedoucího, zadavatel konstatuje, že při posuzování a hodnocení nabídky vybraného dodavatele vycházel mj. z dokladů doložených vybraným dodavatelem na základě žádosti zadavatele ze dne 23. 5. 2023, jež potvrzují pravdivost údajů uvedených v nabídce vybraného dodavatele, a že „[d]enní řízení stavby neznamená, že stavbyvedoucí musí být na stavbě přítomen 24 hodin denně. Musí být přítomen při všech podstatných činnostech na stavbě […]. Lze tak chápat, že stavbyvedoucí může řídit více staveb současně, a to při splnění požadavků dle ZD na denní řízení stavby.“ Nadto zadavatel uvádí, že veřejné zdroje nemusí podávat úplné a přesné informace o osobách zainteresovaných na dotčených stavbách. K námitce navrhovatele,že na referenční zakázce „MULTIFUNKČNÍ CENTRUM UJEP“, kterou je prokazována technická kvalifikace, Ing. T. V. pozici stavbyvedoucího nemohl vykonávat s ohledem na termín získání jeho autorizace, pak zadavatel konstatuje, že „je zřejmé, že v době praxe před vykonáním zkoušky a získání autorizace musí […] osoba působit na pozici stavbyvedoucího, aby potřebnou autorizaci mohla získat“.

29.         Závěrem vyjádření k návrhu zadavatel uvádí, že dle jeho názoru jsou veškeré jeho úkony v souladu se zákonem a že by měl Úřad návrh navrhovatele zamítnout.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu ze dne 29. 9. 2023

30.         Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu ze dne 29. 9. 2023 (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu”) obdržel Úřad od vybraného dodavatele téhož dne.

31.         Vybraný dodavatel předně uvádí, že zadavatel postupoval k nabídce navrhovatele vstřícně, když navrhovateli poskytl několikerou možnost jeho neúplnou nabídku objasnit, resp. doplnit, aniž by taková povinnost ze zákona pro zadavatele vyplývala.

32.         Dále vybraný dodavatel konstatuje, že navrhovatel přípravu své nabídky ve vztahu k autorizaci zahraničního stavbyvedoucího hrubě podcenil, přičemž nyní se svými šikanózními námitkami a návrhem toliko snaží prodloužit dobu k podpisu smlouvy tak, aby mohl chybějící doklad doložit.

33.         Vybraný dodavatel považuje za podstatné se vyjádřit rovněž k tvrzení navrhovatele týkajícího se kvalifikace vybraného dodavatele, pokud jde o osobu Ing. T. V. jako stavbyvedoucího. Vybraný dodavatel konstatuje, že doložil zkušenosti a praxi uvedené osoby stavbyvedoucího podle skutečnosti, přičemž navrhovatel toliko spekuluje a nadto se snaží orgán dohledu navést na argumentaci, že zadavatel hodnotil neoprávněné dokumenty v podobě stavebního deníku, zápisů z kontrolních dnů atd. To však dle vybraného dodavatele „není pravda, zadavatel posuzoval naplnění kvalifikačního předpokladu v podobě vedení staveb a dále množství zkušeností z pohledu kvality týmu“.

34.         S ohledem na výše uvedené je vybraný dodavatel přesvědčen, že je namístě návrh zamítnout, neboť k žádnému pochybení ze strany zadavatele nedošlo.

Další průběh správního řízení

35.         Rozhodnutím ze dne 26. 10. 2023 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.

36.         Usnesením ze dne 6. 11. 2023 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

37.         Usnesením ze dne 9. 11. 2023 Úřad v návaznosti na žádost zadavatele ze dne 7. 11. 2023 prodloužil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

38.         Usnesením ze dne 13. 11. 2023 Úřad v návaznosti na žádost navrhovatele ze dne 10. 11. 2023 opětovně prodloužil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

39.         Zadavatel se ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 6. 11. 2023 a prodloužené usneseními ze dne 9. 11. 2023 a ze dne 13. 11. 2023 a ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 11. 2023

40.         Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 11. 2023 (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí”) obdržel Úřad od vybraného dodavatele téhož dne.

41.         Vybraný dodavatel konstatuje, že „považuje za žádoucí vyjádřit se k dílčímu důvodu vyloučení navrhovatele, a to v podobě absence části technické kvalifikace“, přičemž v této souvislosti opětovně zdůrazňuje, že navrhovatel nejen k původnímu datu danému zadavatelem, ale ani do současné doby neprokázal splnění podstatné části kvalifikace, když nebyl schopen doložit osobu disponující příslušnou autorizací. „Navrhovatele tak lze označit za neoprávněného dodavatele, který se není schopen objektivně účastnit příslušného zadávacího řízení. Rovněž tak mu nemůže vzniknout újma […].“

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 11. 2023

42.         Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 11. 2023 (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí”) obdržel Úřad od navrhovatele téhož dne.

43.         Navrhovatel předně ve vztahu k tvrzení zadavatele, že navrhovatel není legitimován k získání veřejné zakázky, neboť nepředložil „jeden z podstatných dokladů o kvalifikaci stavbyvedoucího v České republice, a to autorizaci opravňující k výkonu této činnosti dle zák. č. 360/1992 Sb.“, konstatuje, že je „zcela jednoznačně dodavatelem relevantního trhu, kdy navíc zadavatel sám uvádí, že navrhovatel má osoby s odpovídající kvalifikací a v případě předložení jiných dokladů by kvalifikován byl“. Současně navrhovatel dodává, že je účastníkem zadávacího řízení, brojí proti konkrétním úkonům zadavatele a předložil ekvivalentní oprávnění pro posuzovanou činnost v jiné zemi Evropské unie, a to na Slovensku. „Zadavatel v projednávané věci vůbec nepřipouští možnost použití ekvivalentních dokladů vydaných jinou členskou zemí EU, ačkoli sám zadavatel v zadávací dokumentaci uvádí, že v případě, kdy kvalifikace byla získána v zahraniční, prokazuje se doklady vydanými dle právního řádu země, ve které byla získána.“ Uvedené navrhovatel doplňuje konstatováním, že „[u]vedený požadavek zadavatele je […] relevantní výlučně pro fázi realizace, tedy výlučně ve vztahu k vybranému dodavateli […]. Do okamžiku výběru, resp. podpisu smlouvy na plnění dodavatel žádné činnosti stavbyvedoucího vykonávat nebude, a proto nemusí ani požadovaným dokumentem disponovat. […] Požadované osvědčení ČKAIT potom plně odpovídá, je ekvivalentem, na Slovensku vydávaného SKSI, které bylo předloženo, a které měl zadavatel ve smyslu zadávacích podmínek akceptovat, jakožto ekvivalentní doklad jiného státu, resp. doklad vydaný dle právního řádu země, ve které byla kvalifikace získána. Jakýkoli odlišný výklad a postup je zjevně diskriminační ve vztahu ke všem zahraničním dodavatelům.“ Jinými slovy, má navrhovatel za to, že „není důvodu pro to, aby si zahraniční dodavatel zabezpečoval všechny náležitosti k výkonu činnosti při realizaci stavby do doby, než bude jeho nabídka označena jako nejvýhodnější, resp. do doby, než bude mít postaveno najisto, že bude vybraným dodavatelem“.

44.         K zadavatelem tvrzenému důvodu vyloučení, že navrhovatel „na základě Žádosti […] ze dne 21. 7. 2023 […] ve stanovené lhůtě nedoložil doklady požadované zadavatelem“, navrhovatel nad rámec návrhu ve vyjádření k podkladům rozhodnutí doplňuje, že uvedené se nezakládá na pravdě, neboť „samotné objasnění (tedy samotný text podání s označením příloh a část příloh) bylo zadavateli doručeno prostřednictvím datové schránky dne 31. 7. 2023 (dodáno 23:52:01), jak plyne z příslušných doručenek datové zprávy. Je pravdou, že části příloh byly dodány zadavateli s několikaminutovým posunem […] dne 1. 8. 2023 z důvodu omezené kapacity datové schránky. V drobném posunu doručení části příloh však nelze spatřovat jakýkoli negativní zásah do rychlosti průběhu zadávacího řízení, neboť v okamžiku, kdy se zadavatel předmětným podáním po sedmé hodině ranní začal zabývat (přihlášení odpovědné osoby 07:39), bylo již několik hodin zcela kompletně doručeno.“

45.         K tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o výběru pak navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí předně namítá, že „ve správním spise nejsou dokumenty předložené vybraným dodavatelem […] v rámci jeho objasnění. Resp. navrhovatel namítá, že tyto dokumenty jsou obsahem správního spisu, ale nebyly navrhovateli zpřístupněny k nahlížení […]. Součástí argumentace návrhu je skutečnost, že Ing. T. V. […] nemohl vykonávat požadovanou pozici stavbyvedoucího […] na denní bázi […]. Dále je součástí návrhu taktéž argumentace napadající zjevně odlišný způsob vyžadování dokumentů vůči navrhovateli a vybranému dodavateli (či dalším účastníkům). Pro řádné vypořádání uvedené argumentace je nezbytné vybraným dodavatelem předkládané dokumenty vztahující se k účasti Ing. T. V. na jím uváděných stavbách posoudit a vyhodnotit. Totožně i předkládané dokumenty dalších účastníků, kdy bude prokázána zjevná odlišnost postupu zadavatele vůči navrhovateli a zbývajícím účastníkům zadávacího řízení. Navrhovatel tímto žádá Úřad, aby mu byl zpřístupněn správní spis […] v rozsahu všech dokumentů, které vybraný dodavatel (a další účastníci zadávacího řízení ve vztahu k jim prezentovaným stavbyvedoucím) předložil zadavateli za účelem potvrzení účasti Ing. T. V. na uváděných referenčních stavbách. Současně navrhovatel navrhuje, aby tyto dokumenty Úřad provedl jako důkaz.“Současně pak navrhovatel nad rámec návrhu ve vyjádření k podkladům rozhodnutí upozorňuje na skutečnost, že pokud vybraný dodavatel ve své nabídce a Ing. T. V. ve svém životopise uvádí zkušenost na hodnocené referenční zakázce „ICRC – FN u svaté Anny v Brně“ v období 01/2015–01/2016, jedná se o údaj neobjektivní, resp. nemožný, a to s ohledem na navrhovatelem získané osvědčení objednatele dotčené reference, které tvoří přílohu vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí. K referenční zakázce vybraného dodavatele „VILADOMY A RODINNÉ DOMY KAMENEC – JIH, FRÝDEK-MÍSTEK“, kterou je prokazována technická kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, pak navrhovatel nad rámec návrhu konstatuje, že „žádná ze samostatných staveb nemůže dosáhnout požadovaného finančního limitu min. 100 mil Kč, a to s ohledem na počet staveb. Dále je zřejmé, že stavby nejsou realizovány nosnou železobetonovou konstrukcí, kdy nosná konstrukce, tedy veškeré svislé konstrukce jsou zděné. Výjimku potom zřejmě tvoří strop garáže. Navíc garáže mají toliko některé domy, přičemž doposud byla realizována necelá třetina projektu. Domy s garáží nebyly zřejmě vůbec realizovány. Tedy zjevně není naplněn ani věcný ani finanční požadavek technické kvalifikace.“

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

46.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až V. tohoto rozhodnutí.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K aktivní legitimaci navrhovatele

47.         Úřad předesílá, že dříve, než přistoupí k věcnému rozhodování o návrhu navrhovatele, je nezbytné, aby se vypořádal s argumentací zadavatele uvedenou ve vyjádření zadavatele k návrhu, dle které není navrhovatel osobou aktivně legitimovanou k podání námitek a návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, neboť nepředložil „jeden z podstatných dokladů o kvalifikaci stavbyvedoucího v České republice, a to autorizaci opravňující k výkonu této činnosti dle zák. č. 360/1992 Sb.“, v důsledku čehož není legitimován k získání veřejné zakázky.

48.         K uvedenému Úřad uvádí, že aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky se odvíjí od legitimace k podání námitek, přičemž podmínky aktivní legitimace k podání námitek plynou z § 241 odst. 1 zákona. Dle citovaného ustanovení zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma (obdobně je stanoveno i pro případ podání návrhu dle § 250 odst. 1 zákona ve spojení s § 251 odst. 1 zákona). Podle § 241 odst. 3 zákona pak platí, že pokud jde o námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může je podat pouze účastník zadávacího řízení.

49.         Ke shora uvedeným podmínkám aktivní legitimace Úřad konstatuje, že v šetřeném případě je mj. s ohledem na předměty podnikání jednotlivých společníků navrhovatele nesporné, že navrhovatel je dodavatelem ve smyslu § 5 zákona, resp. relevantním dodavatelem poskytujícím zadavatelem poptávané stavební práce, a rovněž není sporu o tom, že se v případě navrhovatele jedná o účastníka šetřeného zadávacího řízení. S ohledem na postavení navrhovatele jakožto účastníka zadávacího řízení je pak zřejmé, že případnou nezákonností rozhodnutí o vyloučení, kterou navrhovatel namítá a která se promítá i do navrhovatelem namítané nezákonnosti rozhodnutí o výběru, navrhovateli již z logiky věci hrozí újma spočívající v nemožnosti získat veřejnou zakázku, resp. stát se vybraným dodavatelem, přičemž uvedenou újmu navrhovatel rovněž specifikuje v námitkách proti rozhodnutí o vyloučení a shodně v námitkách proti rozhodnutí o výběru. V tomto kontextu je pak irelevantní otázka úspěšnosti (pozdějšího) prokázání splnění technické kvalifikace navrhovatelem, přičemž k uvedenému lze odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-36984/2023/161 ze dne 3. 10. 2023 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0100/2023/VZ, v němž předseda Úřadu konstatoval, že se „nabízí úvaha ilustrující nesprávnost argumentace vybraného dodavatele, který dovozuje absenci aktivní legitimace z toho, že navrhovatel nemá splňovat podmínky technické kvalifikace, a tudíž pro něj fakticky nebylo možné stát se vybraným dodavatelem. Pokud by obecně byl přijat takovýto názor, pak by bylo prakticky nemožné meritorním rozhodnutím ukončit jakékoliv správní řízení, kde by Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel nesplnil kritéria kvalifikace, když by ho musel ukončit právě pro absenci aktivní legitimace.“

50.         S ohledem na uvedené se tedy Úřad nemůže ztotožnit s námitkou zadavatele, že by neměl být navrhovatel aktivně legitimován k podání návrhu pouze z důvodu, že by neměl splnit jeden z kvalifikačních požadavků zadavatele, když, jak bylo v obecnosti konstatováno výše, je relevantním dodavatelem a účastníkem šetřeného zadávacího řízení, a tedy mu zcela jistě hrozí případným nezákonným vyloučením ze zadávacího řízení újma. Nadto je třeba akcentovat, že právě otázka splnění dotčeného kvalifikačního požadavku ze strany navrhovatele (a v tomto kontextu otázka oprávněnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro jeho nesplnění) je mj. předmětem zde vedeného správního řízení, kdy by bylo absurdní, pokud by z důvodu jeho zadavatelem tvrzeného nesplnění navrhovatel neměl být aktivně legitimován k podání návrhu, jímž se mj. domáhá právě přezkumu posouzení této otázky, tedy když právě o naplnění tohoto požadavku zadavatele je zde mezi navrhovatelem a zadavatelem spor.[3] Úřad tak uzavírá, že se s dotčenou námitkou zadavatele neztotožnil, tedy neshledal nedostatek aktivní legitimace navrhovatele k podání zde šetřeného návrhu.

K výroku I. a II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

51.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

52.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatele ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

53.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1.           podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.           podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.           pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.           pravidla pro hodnocení nabídek,

5.           další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

54.         Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a)           podmínky kvalifikace,

b)           technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)           obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)           zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

55.         Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

56.         Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle § 39 odst. 3 zákona zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

57.         Podle § 45 odst. 3 zákona platí, že pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu podle právního řádu České republiky, může dodavatel předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává; tento doklad se předkládá s překladem do českého jazyka. Má-li zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, může si vyžádat předložení úředně ověřeného překladu dokladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků. Doklad ve slovenském jazyce a doklad o vzdělání v latinském jazyce se předkládají bez překladu. Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením.

58.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

59.         Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

60.         Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)                      nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)                      nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c)                       neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

61.         Podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.

62.         Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

63.         Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

64.         Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

65.         Podle § 81 zákona platí, že v případě, že byla kvalifikace získána v zahraničí, prokazuje se doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána, a to v rozsahu požadovaném zadavatelem.

66.         Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

67.         Podle § 134 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), platí, že zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2 stavebního zákona, vyzve podle povahy věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu[4] (dále jen „stavbyvedoucí“) nebo osobu vykonávající stavební dozor anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků.

68.         Podle § 153 odst. 1 stavebního zákona je stavbyvedoucí povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169 stavebního zákona), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

69.         Podle § 153 odst. 2 stavebního zákona je stavbyvedoucí dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

70.         Podle § 158 odst. 1 stavebního zákona mohou vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu[5]. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle § 158 odst. 2 stavebního zákona, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

71.         Podle § 160 odst. 1 stavebního zákona může provádět stavbu jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v § 160 odst. 3 a 4 stavebního zákona není stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění[6], vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.

72.         Podle § 5 odst. 1 autorizačního zákona je autorizovaný inženýr ten, komu byla udělena autorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných inženýrů vedeném Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

73.         Podle § 5 odst. 2 autorizačního zákona je autorizovaný technik ten, komu byla udělena autorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných techniků vedeném Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

74.         Podle § 5 odst. 3 autorizačního zákona Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uděluje osobám podle § 5 odst. 1 a 2 autorizačního zákona autorizaci pro obory

a)           pozemní stavby,

b)           dopravní stavby,

c)           stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství,

d)           mosty a inženýrské konstrukce,

e)           technologická zařízení staveb,

f)            technika prostředí staveb,

g)           statika a dynamika staveb,

h)           městské inženýrství,

i)            geotechnika,

j)            požární bezpečnost staveb,

k)           stavby pro plnění funkce lesa.

75.         Podle § 12 odst. 2 věty první autorizačního zákona je autorizovaná osoba povinna vykonávat činnosti, pro které ji byla udělena autorizace, osobně, popřípadě ve spolupráci s dalšími autorizovanými osobami nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením.

76.         Podle § 30a odst. 1 autorizačního zákona vybrané činnosti ve výstavbě (dále jen „vybraná činnost“) mohou v České republice vykonávat i osoby uvedené v § 7 odst. 1 písm. b) autorizačního zákona, které získaly potřebnou kvalifikaci k vybrané činnosti v jiném členském státě.

77.         Podle § 30a odst. 2 autorizačního zákona vybranou činnost mohou osoby uvedené v § 30a odst. 1 autorizačního zákona vykonávat v České republice jako usazení architekti, usazení inženýři a usazení technici činní ve výstavbě (dále jen „usazené osoby“) nebo jako hostující architekti, hostující inženýři a hostující technici činní ve výstavbě (dále jen „hostující osoby“).

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku

78.         V části 10. „Požadavky na splnění kvalifikace“ bodu 10.1 „Obecné informace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel mj. stanovil, že „[v] případě, že byla kvalifikace získána v zahraničí, prokazuje se doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána, a to v rozsahu požadovaném zadavatelem.“

79.         Ve shora specifikované části 10. bodu 10.5 „Technická kvalifikace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel ve vztahu k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona mj. stanovil, že člen realizačního týmu dodavatele v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ musí být mj. držitelem „Osvědčení podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby – min. autorizovaný technik“ a dále musí mj. disponovat zkušeností s „realizací alespoň 2 staveb v pozici stavbyvedoucího (hlavního stavbyvedoucího), tj. osoby zajišťující denně řízení stavby, jejichž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce budovy s železobetonovou nosnou konstrukcí s objemem min. 100 mil. Kč/stavba“. Ke způsobu prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona pak zadavatel na dotčeném místě zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil následující:

„Dodavatel prokáže splnění tohoto kvalifikačního předpokladu předložením Čestného prohlášení o organizační struktuře technického týmu, jehož doporučený vzor tvoří Přílohu č. 2.4 ZD, v němž budou uvedeny zadavatelem požadované osoby, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, vč. uvedení, v jakém právním vztahu jsou uvedené osoby k osobě dodavatele.

 Zadavatel dále požaduje, aby přílohou tohoto čestného prohlášení byly následující doklady, z nichž bude jednoznačně vyplývat splnění požadavků na praxi, zkušenosti a osobní kvalifikaci členů týmu:

• Osvědčení o vzdělání a osvědčení o odborné kvalifikaci výše uvedených osob
• Strukturovaný profesní životopis výše uvedených řádných členů týmu a členů týmu, který bude obsahovat níže uvedené údaje:

-   jméno a příjmení osoby

-   nejvyšší dosažené vzdělání

-   praxe v oblasti relevantní pozice na zakázce (počet let)

-   vztah osoby k dodavateli

-   přehled požadovaného počtu stavebních prací, na nichž pracovník pracoval, s uvedením

• přesného názvu stavby,
• objednatele zakázky,
• termínu realizace stavby,
• podrobného popisu předmětu předmětného plnění
• celkových finančních nákladů stavby Kč bez DPH
• uvedení adresy a kontaktu na objednatele (adresa sídla, telefonní číslo, email, kontaktní osoba)

-   čestné prohlášení o úplnosti a správnosti údajů uvedených v životopise

-   datum podpisu a vlastnoruční podpis osoby“.

80.         Z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že vybraný dodavatel shora uvedené kritérium technické kvalifikace ohledně člena realizačního týmu v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ prokazoval prostřednictvím Ing. T. V. Nabídka vybraného dodavatele v této souvislosti obsahuje mj. profesní životopis Ing. T. V. ze dne 14. 4. 2023, ze kterého vyplývá, že Ing. T. V. prokazoval splnění zadavatelem požadované technické kvalifikace mj. referenční zakázkou „MULTIFUNKČNÍ CENTRUM UJEP“, kde měl Ing. T. V. ve funkci stavbyvedoucího působit na základě zde uvedených informací v období „07/2011 – 09/2012“. Současně nabídka vybraného dodavatele obsahuje mj. „Osvědčení o autorizaci“ Ing. T. V. jakožto autorizovaného inženýra v oboru „Pozemní stavby“ ze dne 24. 6. 2016.

81.         Z nabídky navrhovatele vyplývá, že navrhovatel dotčené kritérium technické kvalifikace ohledně člena realizačního týmu v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ prokazoval prostřednictvím P. F., přičemž nabídka navrhovatele v této souvislosti obsahuje mj. „Osvedčenie o vykonaní skúšky odbornej spôsobilosti“ pro výkon činnosti stavbyvedoucího v oboru „Pozemné stavby“ vydané „Slovenskou komorou stavebných inžinierov“ (dále jen „SKSI“) dne 11. 1. 2010.

82.         Dne 21. 7. 2023 se zadavatel na navrhovatele obrátil s „Žádostí hodnotící komise o doplnění dalších dokladů a o písemné objasnění předložených údajů“ z téhož dne (dále jen „žádost zadavatele ze dne 21. 7. 2023“), kterou byl navrhovatel vyzván, aby ke všem jím předloženým hodnoceným zkušenostem doložil v žádosti ze dne 21. 7. 2023 specifikovanou dokumentaci (technická zpráva, oceněný soupis prací, stavební deník – list s uvedením osob odpovědných za vedení stavby a alespoň jeden zápis ze stavebního deníku, který sepsal uváděný stavbyvedoucí, a  alespoň dva zápisy z kontrolního dne stavby včetně podpisové soupisky osob účastných na kontrolním dni stavby) nebo obdobné dokumenty, ze kterých bude průkazně vyplývat potvrzení (splnění) požadavků zadavatele stanovených v bodu 14.4 zadávací dokumentace veřejné zakázky, a aby dále zejména objasnil vybrané v nabídce navrhovatele uvedené údaje týkající se technické kvalifikace a předložil k nim v žádosti ze dne 21. 7. 2023 specifikované dokumenty. K uvedeným úkonům stanovil zadavatel navrhovateli lhůtu 6 pracovních dnů ode dne doručení žádosti ze dne 21. 7. 2023. Žádost zadavatele ze dne 21. 7. 2023 byla navrhovateli doručena téhož dne.[7]

83.         Dne 24. 7. 2023 navrhovatel zadavatele požádal o prodloužení lhůty pro vypořádání žádosti zadavatele ze dne 21. 7. 2023, přičemž „Oznámením zadavatele o neprodloužení lhůty pro objasnění/doplnění dalších dokladů“ ze dne 26. 7. 2023 zadavatel předmětné žádosti navrhovatele nevyhověl.[8]

84.         Na žádost zadavatele ze dne 21. 7. 2023 reagoval navrhovatel přípisem ze dne 31. 7. 2023 (dále jen „přípis navrhovatele ze dne 31. 7. 2023“ či „objasnění, resp. doplnění nabídky navrhovatele“).[9] Přípis navrhovatele ze dne 31. 7. 2023 byl zadavateli doručován jak prostřednictvím profilu zadavatele, tak prostřednictvím datové schránky, přičemž prostřednictvím profilu zadavatele byl předmětný přípis navrhovatele ze dne 31. 7. 2023 vč. jeho příloh doručen zadavateli dne 1. 8. 2023 v 00:56:59 hod., prostřednictvím datové schránky pak byly samotný přípis navrhovatele ze dne 31. 7. 2023 a několik jeho příloh doručeny zadavateli dne 31. 7. 2023 krátce před půlnocí a zbylé přílohy dotčeného přípisu dne 1. 8. 2023 kolem jedné hodiny ranní (přípis navrhovatele ze dne 31. 7. 2023 vč. jeho příloh byl rozdělen do celkem 12 datových zpráv, z nichž 2 byly zadavateli doručeny dne 31. 7. 2023 a zbylých 10 dne 1. 8. 2023).

85.         V rozhodnutí o vyloučení, kterým zadavatel dne 16. 8. 2023 rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, je uvedeno mj. následující:

„Identifikační údaje vyloučeného účastníka zadávacího řízení:

Obchodní firma nebo název:                Společnost YUCON + STANTER + INPEK HOLDING + Adifex – Divadlo, vedoucí společník YUCON CZ, s.r.o.

Sídlo:                                                     Tuřanka 1222/115, Slatina, 627 00 Brno

Právní forma:                                       společnost s ručením omezeným

IČ:                                                         29184771

Zdůvodnění:

§ 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona

1.       Účastník na základě Žádosti hodnotící komise ze dne 21. 7. 2023 […] ve stanovené lhůtě nedoložil doklady požadované zadavatelem, které měly potvrdit pravdivost údajů uvedených v jeho nabídce, tj. v příloze č. 2.6 ZD […], kdy dle zadávací dokumentace měl účastník za účelem hodnocení nabídek v tomto kritériu ve své nabídce doložit Čestným prohlášením dle vzorové přílohy č. 2.6 ZD případně jiným dokladem (s úplnými údaji pro hodnocení) zkušenosti řádného člena týmu - stavbyvedoucího s realizací staveb, jejich předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce budovy s železobetonovou nosnou konstrukcí, na kterých pracoval v pozici stavbyvedoucí a to za posledních 10 let, a která v případě vyhodnocení nabídky uchazeče jako nejvhodnější, bude zastávat pozici osoby odpovědné za realizaci zakázky – stavbyvedoucí, tj. stejné osoby, která prokazovala kvalifikaci dle bodu 10.5.2 - stavbyvedoucí, s uvedením:

• přesný název, přesné označení zakázky
• podrobný popis předmětu plnění zakázky, ze kterého bude zřejmé splnění požadavků      zadavatele uvedených výše
• objednatele zakázky
• celkové investiční náklady stavby v částce bez DPH
• adresa a kontakt na objednatele (adresa sídla, telefonní číslo, e-mail, kontaktní osoba)

[…]

Účastník byl rovněž vyzván k objasnění a doložení dokladů a údajů uvedených v nabídce, týkajících se technické kvalifikace, a to:

-   doložení dokladů ke stavbám uvedených v seznamu stavebních prací

-   doložení dokladů k osobám uvedených v seznamu techniků (členů týmu)

-    doložení bankovní záruky po dobu realizace díla, nebo závazného příslibu banky na vystavení bankovní záruky, které je možné nahradit čestným prohlášením

Podrobný výčet požadavků byl jednoznačně uveden v žádosti hodnotící komise ze dne 21.7.2023 o doplnění dalších dokladů a písemné objasnění předložených údajů, kterou má účastník k dispozici.

2.       Účastník v nabídce, na základě výzvy hodnotící komise ze dne 21. 7. 2023 a ani do dnešního dne nedoložil doklad k odborné způsobilosti stavbyvedoucího P. F., který nemá oprávnění k činnosti stavbyvedoucího na území České republiky, není zapsán v registru autorizovaných osob vedených ČKAIT, a to ani jako osoba usazená, nebo hostující. Takovýto doklad je požadován z hlediska splnění zákona č. 360/1992 Sb. […] Stejně tak je vyžadována pro autorizovanou osobu vlastnící Autorizačné osvedčenia vydané SKSI […] pracující v České republice registrace v České republice dle slovenského zákona č. 138/1992 Zb. […] Skutečnost, že P. F. je zapsán do registru autorizovaných osob vedených ČKAIT, nelze ověřit ani z veřejných zdrojů.

Osobou P. F. je prokazována jak technická kvalifikace dodavatele, tak i hodnotící kritérium kvalita týmu – stavbyvedoucí a není možná záměna této osoby, neboť by došlo k nepovolené změně nabídky dle § 46 odst. 2 ZZVZ, kdy nabídku lze doplnit pouze v části, která není předmětem hodnocení podle kritérií hodnocení.

Účastník tak nebyl hodnocen a z výše uvedených důvodů ho zadavatel v souladu s ust. § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona z účasti v zadávacím řízení vyloučil.“

Právní posouzení

K výroku I. tohoto rozhodnutí

86.         Úřad konstatuje, že předmětem sporu je v šetřeném případě mj. otázka (ne)oprávněnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Navrhovatel předně namítá, že rozhodnutí o vyloučení je nezákonné, resp. nicotné „z důvodu nepřezkoumatelnosti výroku pro absenci identifikace vylučovaného subjektu“. Dle navrhovatele je v rozhodnutí o vyloučení chybně označen účastník zadávacího řízení, „tedy není nezaměnitelně identifikována osoba, subjekty společné nabídky“, a rozhodnutí o vyloučení je tak zcela nevykonatelné. Současně navrhovatel namítá, že v rozhodnutí o vyloučení chybí konkrétní zdůvodnění toho, v čem zadavatel shledal naplnění § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, resp. že ani jedna z uvedených situací v případě navrhovatele nenastala a nastat nemohla. K údajnému nedoložení dokladů v návaznosti na žádost zadavatele ze dne 21. 7. 2023 navrhovatel uvádí, že „není pravdou, že by navrhovatel nevypořádal žádost zadavatele ze dne 21. 7. 2023, kdy v rámci své odpovědi ze dne 31. 7. 2023 žádost vypořádal a současně zadavateli předložil značné množství dalších dokladů. Ničeho z obsahu odpovědi ze dne 31. 7. 2023 není zadavatelem zohledněno, posouzeno a vyhodnoceno […].“ Pokud pak jde o tvrzení zadavatele, že navrhovatel stále nemá k dispozici doklad o oprávnění stavbyvedoucího P. F. k výkonu této činnosti na území České republiky, navrhovatel konstatuje, že tento důvod je nutno považovat za „zjevně zástupný a účelově vygenerovaný, nemající věcný vztah k aktuálnímu stavu zadávacího řízení“, kdy zadavatel přehlíží skutečnost, že u P. F. aktuálně probíhá proces verifikace a následného zápisu u ČKAIT a že uvedené lze zhojit do doby před uzavřením smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky (blíže viz obsah návrhu shrnutý výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

87.         Ve vztahu k navrhovatelem namítaným skutečnostem Úřad předně uvádí, že se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že v rozhodnutí o vyloučení je chybně označen účastník zadávacího řízení, „tedy není nezaměnitelně identifikována osoba, subjekty společné nabídky“, pročež je rozhodnutí o vyloučení zcela nevykonatelné. Úřad konstatuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení v rámci identifikačních údajů vylučovaného účastníka zadávacího řízení uvedl název společnosti „Společnost YUCON + STANTER + INPEK HOLDING + Adifex – Divadlo“ a ihned za ním identifikační údaje vedoucího společníka „YUCON CZ s.r.o.“ Ačkoli tak Úřad připouští, že zadavatel „nešťastně“ spojil dané údaje de facto v jeden (viz blíže bod 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je dle Úřadu navzdory uvedenému z rozhodnutí o vyloučení zřejmé, že vylučovaným účastníkem zadávacího řízení je navrhovatel, tj. společníci společnosti „Společnost YUCON + STANTER + INPEK HOLDING + Adifex – Divadlo“ sdružující vedoucího společníka „YUCON CZ s.r.o.“ a společníky „STANTER s.r.o.“, „STANTER, a.s.“ a „Adifex, a. s.“, kteří dne 4. 5. 2023 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Společenskou smlouvu č. 019/SoS/2023“ a které na základě plné moci ze dne 4. 5. 2023 mj. ve všech věcech týkajících se zadávacího řízení zastupuje vedoucí společník „YUCON CZ s.r.o.“ Vzhledem k tomu, že je to tedy právě společnost „YUCON CZ s.r.o.“, která navrhovatele v šetřeném zadávacím řízení zastupuje a které tak mělo být rozhodnutí o vyloučení adresováno, lze dle Úřadu pochopit pohnutky zadavatele, které ho k výslovnému uvedení této společnosti, jakož i společnosti „Společnost YUCON + STANTER + INPEK HOLDING + Adifex – Divadlo“, jež pak identifikuje daného účastníka zadávacího řízení „jako celek“, v rozhodnutí o vyloučení vedly. Doručením do sféry společnosti „YUCON CZ s.r.o.“ se pak rozhodnutí o vyloučení navrhovatele stalo vykonatelným, přičemž je nesporné, že důsledky vyloučení jsou dotčeni všichni společníci společnosti „Společnost YUCON + STANTER + INPEK HOLDING + Adifex – Divadlo“, nikoli pouze vedoucí společník „YUCON CZ s.r.o.“, jak se snaží nesprávně dovozovat navrhovatel.

88.         V souvislosti s možným vyloučením účastníka ze zadávacího řízení pak Úřad dále v obecnosti uvádí, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že účastníka může ze zadávacího řízení vyloučit výlučně z důvodů zákonem stanovených. Úřad dodává, že mezi tyto důvody patří mj. důvod uvedený v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, jenž stanoví, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, a důvod uvedený v § 48 odst. 2 písm. b) zákona, dle kterého zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona. Současně Úřad poznamenává, že z rozhodovací praxe jasně vyplývá, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v dotčeném (zadavatelem aplikovaném) ustanovení zákona jsou dány. Fakt, že zadavatel má tyto důvody za prokázané, pak musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, přičemž zachycení důvodů vedoucích k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, resp. rozhodnutí či oznámení o vyloučení vede k naplnění zásady transparentnosti zadávacího řízení zakotvené v § 6 odst. 1 zákona.[10]

89.         Úřad shrnuje, že z rozhodnutí o vyloučení seznal, že zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona z důvodu, že navrhovatel na základě žádosti zadavatele ze dne 21. 7. 2023 ve stanovené lhůtě nedoložil doklady požadované zadavatelem k objasnění, resp. doplnění nabídky navrhovatele dle § 46 zákona a že navrhovatel neprokázal splnění zadavatelem požadované technické kvalifikace, když ve vztahu k P. F. jakožto členovi realizačního týmu navrhovatele v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ nedoložil doklad k odborné způsobilosti, jenž by P. F. opravňoval k výkonu činnosti stavbyvedoucího na území České republiky. Úřad uvádí, že přezkoumal příslušnou část dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, přičemž dospěl k závěru, že rozhodnutí o vyloučení nebylo učiněno v souladu se zákonem, resp. že situace předvídané v § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona v šetřeném případě v kontextu zadavatelem uváděného nenastaly, jak ostatně namítá navrhovatel. K uvedenému konstatuje Úřad následující.

90.         Úřad předně považuje za vhodné vyjádřit se na tomto místě k námitkám navrhovatele týkajícím se samotné žádosti zadavatele ze dne 21. 7. 2023, neboť tato vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení de facto předcházela. Navrhovatel primárně namítá, že přestože zadavatel neuvádí žádnou konkrétní relevantními doklady podloženou pochybnost vztahující se k nabídce navrhovatele, požaduje po navrhovateli předložení dokumentů nad rámec zadávací dokumentace veřejné zakázky, navíc zcela konkrétních, zejména stavebních deníků či zápisů z kontrolních dnů, o kterých si musí být vědom, že jimi navrhovatel nemusí disponovat. Úřad konstatuje, že předně v obecnosti platí, že zadavatel zajisté nemá povinnost „slepě“ přijmout jakékoli dodavatelem předložené doklady, ať už např. ve vztahu k prokázání splnění kritérií technické kvalifikace či ve vztahu k prokázání naplnění hodnocených údajů, a že je oprávněn prověřit obsahovou stránku takových dokumentů, resp. z nich plynoucích závěrů. Uvedené ostatně dokládají i instituty dle § 39 odst. 5 a § 46 zákona. Úřad se tak neztotožňuje s námitkou navrhovatele, že zadavatel neměl prostřednictvím žádosti ze dne 21. 7. 2023 ve vztahu k hodnoceným referencím požadovat doplnění podkladů „nad rámec zadávací dokumentace veřejné zakázky“ k ověření skutečností uvedených v čestném prohlášení navrhovatele, resp. ani s tvrzením navrhovatele, že zadavatel tímto mění v rozporu se zákonem zadávací podmínky veřejné zakázky, když „zcela svévolně a bez konkrétního věcného opodstatnění požaduje zcela nové dokumenty, odlišné od podmínek stanovených zadávací dokumentací“, neboť jak bylo dovozeno výše, zadavatel může (při reflektování nepřípustných změn nabídky ve smyslu § 46 odst. 2 zákona) pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení ověřovat věrohodnost účastníky zadávacího řízení poskytnutých údajů a dokladů. Úřad přitom souhlasí s tvrzním zadavatele uvedeným ve vyjádření zadavatele k návrhu, že zadavatel „požaduje […] předkládání dokladů objasňujících údaje uvedené v nabídce […], nepožaduje listiny osvědčující nové či jiné skutečnosti“, neboť ze žádosti zadavatele ze dne 21. 7. 2023 lze seznat, že zadavatel tuto skutečně koncipoval z důvodu potřeby potvrzení či objasnění údajů uvedených v nabídce navrhovatele, a nikoli např. z důvodu, aby zjistil informace, které v zadávací dokumentaci veřejné zakázky nepožadoval, či aby dotčenou žádostí suploval nedostatky stanovených zadávacích podmínek. Úřad dále uvádí, že dle jeho názoru lze žádost zadavatele ze dne 21. 7. 2023 označit za určitou a dostatečně konkrétní v tom smyslu, aby z ní navrhovatel mohl seznat, jaké nejasnosti či pochybnosti ohledně jeho nabídky u zadavatele vyvstaly a jak má tyto odstranit, resp. aby navrhovatel mohl seznat, k prokázání jakých konkrétních skutečností má navrhovatel předložit zadavatelem požadované doklady.[11] Současně se pak Úřad neztotožňuje ani s námitkou navrhovatele, že zadavatel rovněž dodatečně mění samotné vymezení požadavku věcného plnění, když požaduje „zkušenost osoby stavbyvedoucího s řízením stavebních prací na celé budově včetně koordinace prací, řemesel a dodávek“, neboť dle Úřadu se v podstatě jedná toliko i jinak formulované znění zadávací podmínky stanovené v bodu 10.5 zadávací dokumentace veřejné zakázky, jež požaduje „realizaci alespoň 2 staveb v pozici stavbyvedoucího (hlavního stavbyvedoucího), tj. osoby zajišťující denně řízení stavby, jejichž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce budovy s železobetonovou nosnou konstrukcí s objemem min. 100 mil. Kč/stavba“. Jinými slovy řečeno, je dle Úřadu z kontextu žádosti zadavatele ze dne 21. 7. 2023 zřejmé, že shora uvedené „míří“ na dotčenou zadávací podmínku dle bodu 10.5 zadávací dokumentace veřejné zakázky, a že zadavatel tak dle Úřadu neměl v úmyslu dotčenou zadávací podmínku měnit, tj. požadovat něco odlišného než v zadávací dokumentaci a následně postihovat účastníky zadávacího řízení za něco, co nebylo stanoveno v zadávacích podmínkách (kdy však pokud by tak zadavatel nakonec učinil, uvedené by bylo v rozporu se zákonem, nicméně to se v šetřeném případě nestalo). Pokud pak jde o námitku navrhovatele, že pokud zadavatel v žádosti ze dne 21. 7. 2023 nově požaduje zcela odlišné dokumenty, a to nad rámec zadávacích podmínek, není stanovená lhůta v délce 6 pracovních dnů přiměřená, Úřad konstatuje, že ani tuto nepovažuje za důvodnou. Dle Úřadu totiž nelze a priori konstatovat, že by zadavatelem stanovená lhůta v celkové délce 6 pracovních dnů znamenajících v daném případě 10 kalendářních dnů byla „nerealizovatelná“ ve vztahu k zadavatelem požadovaným úkonům, tj. představovala v tomto ohledu zjevný exces, a to mj. s ohledem na skutečnost, že navrhovatel v objasnění, resp. doplnění nabídky např. nezmiňuje, že by se mu v uvedené lhůtě určité doklady, které hodlal k objasnění nabídky doložit, nepodařilo opatřit, a že tyto tak doplní až po vypršení zadavatelem stanovené lhůty. Nadto nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že zadavatel v žádosti ze dne 21. 7. 2023 připustil, že namísto jím vypsaných dokladů k ověření daných skutečností lze předložit i obdobné, resp. jiné dokumenty, tj. nebyla striktně stanovena povinnost k doložení např. stavebních deníků.[12] Lze dodat že navrhovatel objasnění, resp. doplnění nabídky ve výsledku zadavateli zaslal v jím stanovené lhůtě (k uvedenému blíže viz následující body odůvodnění tohoto rozhodnutí), z čehož lze taktéž usuzovat, že lhůta stanovená zadavatelem byla „stihnutelná“.

91.         Co se týče zadavatelem tvrzeného důvodu vyloučení, že navrhovatel na základě žádosti zadavatele ze dne 21. 7. 2023 ve stanovené lhůtě nedoložil doklady požadované zadavatelem k objasnění, resp. doplnění nabídky navrhovatele dle § 46 zákona, Úřad konstatuje, že z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení lze dovodit, že prostřednictvím tohoto důvodu měla být naplněna hypotéza dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, jež postihuje mj. případy, kdy účastník zadávacího řízení nedodrží lhůtu poskytnutou ve výzvě dle § 46 zákona. Uvedené ostatně podporuje i vyjádření zadavatele k návrhu, kde zadavatel uvádí, že v rámci zdůvodnění rozhodnutí o vyloučení bylo „nadbytečné vyjmenovávat doklady, které nebudou použity pro doplnění a objasnění nabídky pro jejich pozdní dodání“. Obdobně zadavatel v rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení uvádí, že „účastník doklady požadované zadavatelem, které měly potvrdit pravdivost údajů v jeho nabídce, nedoložil, a to ani na základě žádosti ve lhůtě stanovené zadavatelem“. 

92.         Úřad zjistil z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, že žádost zadavatele ze dne 21. 7. 2023 byla navrhovateli doručena téhož dne, přičemž s ohledem na zadavatelem stanovenou lhůtu v délce 6 pracovních dnů ode dne doručení citované žádosti byl posledním dnem lhůty navrhovatele k vypořádání této žádosti den 31. 7. 2023. Jak je dále zřejmé z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, navrhovatel na dotčenou žádost reagoval přípisem ze dne 31. 7. 2023, který byl zadavateli doručován jak prostřednictvím profilu zadavatele, tak prostřednictvím datové schránky, přičemž prostřednictvím datové schránky byly samotný přípis navrhovatele ze dne 31. 7. 2023 a několik jeho příloh doručeny zadavateli dne 31. 7. 2023 krátce před půlnocí, tj. ve lhůtě stanovené zadavatelem, a zbylé přílohy dotčeného přípisu dne 1. 8. 2023 kolem jedné hodiny ranní, prostřednictvím profilu zadavatele byl předmětný přípis navrhovatele ze dne 31. 7. 2023 vč. jeho příloh doručen zadavateli dne 1. 8. 2023 v 00:56:59 hod.

93.         S ohledem na shora uvedené časové údaje má Úřad za to, že předmětný zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení prezentovaný důvod vyloučení navrhovatele nemá oporu v dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Dle Úřadu totiž v šetřeném případě nemůže „plně“ obstát závěr zadavatele, že navrhovatel nedodržel ve výzvě dle § 46 zákona stanovenou lhůtu, neboť samotný přípis navrhovatele ze dne 31. 7. 2023 reagující na dotčenou výzvu zadavatele, jenž se v textu odvolává na jeho jednotlivé přílohy (které byly s ohledem na jejich velikost zasílány samostatnými datovými zprávami, a proto jejich zaslání zabralo více času), byl zadavateli prokazatelně doručen v jím stanovené lhůtě, a zadavatel se jím tedy měl zabývat. Nadto i část příloh byla zadavateli doručena ve stanovené lhůtě a zbylé přílohy dle kompletního výčtu byly zadavateli doručeny v desítkách minut po stanoveném termínu, a to kolem jedné hodiny ranní. Nelze tedy předpokládat, že takovéto „zpoždění“ doručení části příloh by jakkoliv mohlo ovlivnit (zdržet) zadavatelův postup při přezkoumání odpovědi navrhovatele a vyhodnocení obdržených skutečností a podkladů, když zadavatel zcela jistě toto posouzení neměl v úmyslu činit a nečinil v jednu hodinu v noci, ale nejdříve až ráno toho dne. Lze se tedy ztotožnit s názorem navrhovatele, který ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že „[v] drobném posunu doručení části příloh […] nelze spatřovat jakýkoli negativní zásah do rychlosti průběhu zadávacího řízení, neboť v okamžiku, kdy se zadavatel předmětným podáním po sedmé hodině ranní začal zabývat (přihlášení odpovědné osoby 07:39), bylo již několik hodin zcela kompletně doručeno.“ V této souvislosti pak nelze pominout, že v souladu s § 46 odst. 1 zákona bylo oprávněním zadavatele uvedené zmeškání lhůty týkající se doručení vybraných příloh bez dalšího prominout, což by bylo v šetřeném případě s ohledem na popsané okolnosti dle Úřadu přiléhavé a přiměřené (i při zohlednění skutečnosti, že sám navrhovatel zadavatele upozorňoval na krátkou lhůtu pro vyřízení zadavatelovy žádosti dle
§ 46 zákona a žádal o její prodloužení). Úřad je tak toho názoru, že v posuzované věci byl zadavatel povinen se předloženým objasněním, resp. doplněním nabídky navrhovatele zabývat, neboť toto měl zadavatel prokazatelně k dispozici před koncem jím stanovené lhůty a včetně všech jeho příloh de facto ihned po skončení jím stanoveného termínu, a zadavatel tedy měl s ohledem na přiměřenost jeho postupu skutečnosti uvedené v přípisu navrhovatele ze dne 31. 7. 2023 přezkoumat a vypořádat, resp. i přihlédnout k doloženým podkladům, a až pokud by po provedeném posouzení dospěl k závěru, že toto objasnění, resp. doplnění nabídky navrhovatele není dostatečné k prokázání souladu se zadávacími podmínkami, mohl navrhovatele z účasti v zadávacím řízení vyloučit právě s odkazem na takto formulovaný důvod. Uvedené však v šetřeném případě nenastalo, když z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení nevyplývá, že by zadavatel předložené objasnění, resp. doplnění nabídky navrhovatele učinil předmětem kritického posouzení (vyjma tvrzení, ženavrhovatel „v nabídce, na základě výzvy hodnotící komise ze dne 21. 7. 2023 a ani do dnešního dne nedoložil doklad k odborné způsobilosti stavbyvedoucího P. F.“ – k uvedenému viz níže odůvodnění tohoto rozhodnutí), a když odůvodnění rozhodnutí o vyloučení obsahuje v této souvislosti toliko konstatování zadavatele, že navrhovatel „na základě Žádosti hodnotící komise ze dne 21. 7. 2023 […] ve stanovené lhůtě nedoložil doklady požadované zadavatelem“. Ostatně sám zadavatel pak ve vyjádření k návrhu potvrzuje, že se „vzhledem k pozdnímu doručení tímto ‚objasněním‘ nezabýval“. V kontextu shora uvedeného tak lze dát navrhovateli za pravdu v tom, že „[n]ičeho z obsahu odpovědi ze dne 31. 7. 2023 není zadavatelem zohledněno, posouzeno a vyhodnoceno“, ačkoli tak dle Úřadu být učiněno mělo.

94.         Co se pak týče druhého zadavatelem tvrzeného důvodu vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tj. že navrhovatel ve smyslu § 48 odst. 2 písm. a) zákona neprokázal splnění zadavatelem požadované technické kvalifikace, když ve vztahu k P. F. jakožto členovi realizačního týmu navrhovatele v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ nedoložil doklad k odborné způsobilosti, jenž by P. F. opravňoval k výkonu činnosti stavbyvedoucího na území České republiky, uvádí Úřad následující.

95.         Úřad předně v obecnosti konstatuje, že smyslem požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci je zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace jsou tedy jakýmsi „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Ačkoli je pak stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace plně v gesci zadavatele, je zadavatel při jejich výběru nucen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady zadávání veřejných zakázek, a to mj. zásada zákazu diskriminace zahraničních dodavatelů zakotvená v § 6 odst. 3 zákona, jež je zásadní pro další otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami a posílení mezinárodního obchodu. Uvedené se pak zračí i v jednotlivých ustanoveních zákona deklarujících možnost účasti zahraničních osob v zadávacím řízení, zejm. níže citovaném § 45 odst. 3 zákona či v kontextu prokazování kvalifikace taktéž v níže citovaném § 81 zákona.

96.         Úřad dále uvádí, že zadavatel v bodu 10.5 zadávací dokumentace veřejné zakázky ve vztahu k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona mj. stanovil, že člen realizačního týmu dodavatele v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ musí být mj. držitelem „Osvědčení podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby – min. autorizovaný technik“, přičemž v bodu 10.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky současně mj. uvedl, že „[v] případě, že byla kvalifikace získána v zahraničí, prokazuje se doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána, a to v rozsahu požadovaném zadavatelem.“

97.         K tomu Úřad akcentuje, že zadavatelé nemusí v zadávacích podmínkách veřejné zakázky upravovat otázku předložení dokladů ze zahraničí, neboť tu řeší přímo § 45 odst. 3 zákona, jenž mj. stanoví, že pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu podle právního řádu České republiky, může dodavatel předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává. Ustanovení § 81 zákona vztahující se přímo ke kvalifikaci, jež zadavatel, jak vyplývá ze shora uvedeného, výslovně zakotvil do zadávacích podmínek veřejné zakázky, pak stanoví, že v případě, že byla kvalifikace získána v zahraničí, prokazuje se doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána, a to v rozsahu požadovaném zadavatelem.

98.         Úřad v tomto kontextu dodává, že nečiní sporným, že pro samotný výkon činnosti stavbyvedoucího na území České republiky, resp. pro samotnou realizaci předmětu plnění šetřené veřejné zakázky by daný člen realizačního týmu zahraničního dodavatele následně v souladu s příslušnými právními předpisy musel disponovat dokladem vydaným ČKAIT, a to osvědčením o registraci. V této souvislosti lze zjednodušeně odkázat kupř. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S206/2013/VZ-17892/2013/511/ABr ze dne 18. 9. 2013, v němž Úřad konstatoval, že „vybrané činnosti ve výstavbě, zahrnující odborné vedení provádění stavby nebo její změny […], může na území České republiky provádět buďto osoba s příslušnou autorizací, nebo případně osoba uvedená v § 7 odst. 1 písm. b) zákona o autorizaci (tedy zejm. občané členských států EU), která získala status usazené nebo hostující osoby v souladu se zákonem o autorizaci. Jiné osoby tyto činnosti vykonávat nesmějí. Vybrané činnosti mohou být na území ČR vykonávány na základě osvědčení o autorizaci v příslušném oboru, osvědčení o registraci v příslušném oboru v případě osob usazených nebo osvědčení o registraci v příslušném oboru v případě hostujících osob.“[13] Úřad je nicméně toho názoru, že požadovat po zahraničním dodavateli předložení takového dokladu již v nabídce nemá oporu v zákonné úpravě (viz výše), kdy uvedené by bylo předčasné, resp. diskriminační, kdy by docházelo k diskriminaci na základě státní příslušnosti, což je však nepřípustné. Zde pro úplnost Úřad podotýká, že takovýto přístup je logický i s ohledem na dobu nezbytnou k získání takového dokladu (v této souvislosti Úřad akcentuje, že ze strany zadavatele musí být dán časový prostor postačující zahraničnímu dodavateli k tomu, aby daná osoba prošla procedurou nezbytně předcházející vydání osvědčení o tom, že je hostujícím či usazeným akreditovaným subjektem), a dále mj. i s ohledem na fakt, že např. v případě hostující osoby je předmětný doklad vázán na konkrétní dílo, kdy zde Úřad odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S414/2014/VZ-14137/2014/521/HKu ze dne 4. 7. 2014, kde Úřad uvedl, že „doklad o autorizaci osob […] není možné si v případě hostující osoby opatřit předem a mít jej připravený pro případ potřeby, neboť jej Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě hostující osobě vydává ve vztahu ke konkrétnímu dílu. Hostující osoby disponující takovýmto osvědčením tedy mohou vykonávat pouze tu vybranou činnost ve výstavbě, která je uvedená v daném osvědčení o autorizaci ve vztahu k danému konkrétnímu dílu.“ V tomto kontextu je pak tedy třeba číst i stanovené zadávací podmínky, neboť tyto je třeba vždy vykládat v souladu se zákonem.

99.         Z uvedeného je tedy zřejmé, že jestliže zadavatel v šetřeném případě k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona ve vztahu k členovi realizačního týmu dodavatele v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ vyžadoval předložení „Osvědčení podle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru pozemní stavby – min. autorizovaný technik“, tj. dokladu vydaného podle českého právního předpisu, a to autorizačního zákona, bylo a priori povinností zadavatele, a to jak v kontextu příslušných ustanovení zákona, tak ostatně v kontextu zadávacích podmínek veřejné zakázky (srov. bod 10.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky) v případě zahraniční osoby připustit rovněž předložení jiného obdobného dokladu vydaného podle právního řádu země, ve které byla zadavatelem požadovaná kvalifikace získána. Jinými slovy, nebylo povinností dodavatelů již v nabídce předložit rovněž osvědčení o registraci dle autorizačního zákona, neboť toto je dle Úřadu stěžejní až při samotné realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Zde se tak Úřad ztotožňuje s názorem navrhovatele, že předložení dokladu ČKAIT o udělení příslušného statutu zahraniční osobě je zcela postačující až před samotným podpisem smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, resp. že „není důvodu pro to, aby si zahraniční dodavatel zabezpečoval všechny náležitosti k výkonu činnosti při realizaci stavby do doby, než bude jeho nabídka označena jako nejvýhodnější, resp. do doby, než bude mít postaveno najisto, že bude vybraným dodavatelem“. [14]

100.     Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, resp. nabídky navrhovatele pak vyplývá, že navrhovatel dotčené zadavatelem požadované kritérium technické kvalifikace ohledně člena realizačního týmu v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ prokazoval prostřednictvím P. F., přičemž v této souvislosti předložil „Osvedčenie o vykonaní skúšky odbornej spôsobilosti“ pro výkon činnosti stavbyvedoucího v oboru „Pozemné stavby“ vydané SKSI dne 11. 1. 2010. V této souvislosti Úřad akcentuje, že jak vyplývá např. z rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0444/2022/VZ ze dne 13. 1. 2023, „je to právě dodavatel, kdo má odborné znalosti v daném odvětví, a měl by tak být schopen vyhodnotit, zda doklad, kterým disponuje, bude vyhovovat nastaveným požadavkům zadávacího řízení (tj. bude prokazovat jeho kvalifikaci) a samotným právním předpisům“. Ačkoli pak z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku nevyplývá, že by zadavatel dotčený doklad předložený navrhovatelem k prokázání splnění jeho kvalifikace vyhodnotil jako doklad, jež by nebyl obdobným dokladem ve vztahu k zadavatelem požadovanému dokladu dle právního řádu České republiky, současně navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku vyloučil, a to pouze s odkazem na to, že nenaplnil dotčenou zadávací podmínku, když ve své nabídce a ani později nepředložil doklad k odborné způsobilosti, jenž by P. F. opravňoval k výkonu činnosti stavbyvedoucího na území České republiky, tj. de facto pro nepředložení dokladu dle českých právních předpisů.[15]

101.     Aniž by pak Úřad předjímal, zda je doklad P. F. předložený navrhovatelem způsobilý prokázat splnění zadavatelem nastavených kvalifikačních předpokladů, konstatuje, že dle jeho názoru nebylo v dotčené věci oprávněním zadavatele v dané chvíli přistoupit k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku pro nepředložení dokladu opravňujícího P. F. k výkonu činnosti stavbyvedoucího na území České republiky, resp. českého dokladu, neboť, jak bylo dovozeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, v kontextu příslušných ustanovení zákona, ale i dotčených zadávacích podmínek byl navrhovatel povinen v nabídce předložit toliko jiný obdobný doklad dokladu českému, vydaný podle právního řádu země, ve které byla zadavatelem požadovaná kvalifikace získána, nikoliv rovněž osvědčení o registraci dle autorizačního zákona, pro jehož nedoložení zadavatel navrhovatele de facto vyloučil (kdy navrhovatel předložil v nabídce doklad vydaný podle právního řádu Slovenské republiky, konkrétně „Osvedčenie o vykonaní skúšky odbornej spôsobilosti“ pro výkon činnosti stavbyvedoucího v oboru „Pozemné stavby“).

102.     S ohledem na všechny shora předestřené skutečnosti má tak Úřad za to, že důvody tvrzené zadavatelem pro vyloučení navrhovatele předvídané v zadavatelem aplikovaném § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona nejsou v šetřeném případě dány.

103.     Úřad tudíž konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky ze strany zadavatele byla v posuzovaném případě naplněna.

104.     Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka alespoň potenciálního vlivu výše uvedeného postupu zadavatele na výběr dodavatele. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení zadavatelem vyloučen, mohl se stát vybraným dodavatelem, s nímž mohla být uzavřena smlouva na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě rovněž naplněna.

105.     Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel doposud neuzavřel smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

106.     S ohledem na vše shora uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

107.     Úřad konstatuje, že předmětem sporu je v šetřeném případě rovněž otázka (ne)oprávněnosti výběru dodavatele Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G, přičemž navrhovatel v této souvislosti mj. namítá, že Ing. T. V. jakožto člen realizačního týmu dodavatele Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ nemohl na jmenovaným dodavatelem předložené referenční zakázce „MULTIFUNKČNÍ CENTRUM UJEP“, kterou je prokazována technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, vykonávat pozici stavbyvedoucího ve smyslu autorizované činnosti, a to s ohledem na termín získání jeho autorizace.

108.     V kontextu shora uvedeného se tak Úřad za účelem posouzení otázky (ne)oprávněnosti výběru dodavatele Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G předně zabýval výkladem zadávací podmínky stanovené v bodu 10.5 zadávací dokumentace veřejné zakázky, dle které člen realizačního týmu dodavatele v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ musí mj. disponovat zkušeností s „realizací alespoň 2 staveb v pozici stavbyvedoucího (hlavního stavbyvedoucího), tj. osoby zajišťující denně řízení stavby, jejichž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce budovy s železobetonovou nosnou konstrukcí s objemem min. 100 mil. Kč/stavba“, a to právě ve vztahu k pojmu „stavbyvedoucí“.

109.     Ve vztahu k uvedenému, resp. ve vztahu k osobě stavbyvedoucího Úřad předně v obecnosti konstatuje, že pode § 134 odst. 2 stavebního zákona se stavbyvedoucím rozumí osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu – autorizačního zákona. Ustanovení § 158 odst. 1 stavebního zákona dále stanoví, že odborné vedení provádění stavby a její změny jakožto vybranou činnost ve výstavbě může vykonávat pouze fyzická osoba, která k jejímu výkonu získala oprávnění podle autorizačního zákona. Na základě uvedeného lze konstatovat, že vedle kvalifikačních nároků, kdy stavbyvedoucí pro získání autorizace v dané specializaci skládá zkoušku odborné způsobilosti a v této souvislosti dokládá mj. přehled praxe získané v dotčeném oboru, ukládají příslušné předpisy stavbyvedoucímu odborně vést realizaci stavby, což představuje soubor konkrétních povinností a odpovědností vyplývajících zejména z § 153 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Odborným vedením provádění stavby se tak rozumí takové řízení, způsob a postup provádění stavby, které především zajistí soulad s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistí bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ochranu životního prostředí, řádné uspořádání staveniště, dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem apod. Stavbyvedoucí ve smyslu předmětných ustanovení stavebního zákona dále působí k odstranění závad zjištěných na stavbě, vytváří podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracuje s osobou vykonávající technický nebo autorský dozor atd., a tedy nese odpovědnost za řádné a bezpečné provádění stavebních prací jako takových.

110.     V návaznosti na uvedené Úřad konstatuje, že dle dotčených předpisů aplikujících se v oblasti stavebnictví je „stavbyvedoucím“ tedy osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost potřebnou autorizaci dle autorizačního zákona. Na druhou stranu však nelze odhlédnout od skutečnosti, že z praxe na dotčeném segmentu trhu je zřejmé, že pod vedením (dohledem) shora uvedených „autorizovaných stavbyvedoucích“ působí na stavbách i „stavbyvedoucí bez autorizace“, přičemž uvedená možnost je v obecnosti odvoditelná z § 12 odst. 2 autorizačního zákona, dle kterého je autorizovaná osoba povinna vykonávat činnosti, pro které jí byla udělena autorizace, osobně, popř. ve spolupráci s dalšími autorizovanými osobami nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením. Uvedené potvrdil i předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-44793/2023/162 ze dne 10. 11. 2023 (vydaném v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0123/2023/VZ), v němž mj. konstatoval, že se lze „ztotožnit s názorem Úřadu […], že pozici (činnosti) stavbyvedoucího v praxi vykonávají i osoby bez příslušné autorizace. Tento závěr potvrzuje i sdělení ČKAIT […], kde ČKAIT uvedla, že se pojem stavbyvedoucí sice používá nesprávně, ale zato běžně, a to v tom smyslu, že stavbyvedoucí jsou i osoby bez autorizace.“ V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0215/2020/VZ ze dne 31. 8. 2020, kde je v návaznosti na stanoviska dotčených orgánů uvedeno, že „situace, kdy určitá osoba vykonává svoji činnost pod přímým dohledem autorizované osoby, je v praxi zcela běžná a není v rozporu s žádným právním předpisem, což je způsobeno i všeobecně malým počtem autorizovaných osob na českém stavebním trhu“. V rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0184/2020/VZ ze dne 26. 11. 2020, jímž bylo citované rozhodnutí Úřadu potvrzeno, pak předseda Úřadu konstatoval, že „je možné, aby výkon pozice stavbyvedoucího bylo možno vykonávat pod dohledem autorizované osoby“, přičemž Krajský soud v Brně rozsudkem č. j. 62 Af 8/2021-165 ze dne 8. 7. 2022 citované rozhodnutí předsedy Úřadu dále potvrdil skrze konstatování, že „[u]rčil-li vybraný dodavatel pro účely stavby […] stavbyvedoucího bez příslušné autorizace, avšak zároveň tato osoba podléhala výslovně určené autorizované osobě […], nemohl takový postup vést k nemožnosti uplatnit plnění […] jako referenční plnění“.[16]

111.     V kontextu uvedeného tak Úřad shrnuje, že v obecnosti lze o zkušenosti na pozici stavbyvedoucího uvažovat jak pro osobu v dané době autorizací disponující, tak i pro osobu v dané době autorizací nedisponující, kdy pak záleží především na zadavateli, jak stanoví dotčenou zadávací podmínku s požadavkem na referenční zkušenost (viz výše uvedené rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-44793/2023/162 ze dne 10. 11. 2023 – zejm. bod 55.). S ohledem na textaci zde řešené zadávací podmínky dle bodu 10.5 zadávací dokumentace veřejné zakázky je třeba tuto zadávací podmínku vykládat tak, že k prokázání splnění požadovaných zkušeností osoby působící v realizačním týmu dodavatele na pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ mohou být relevantní jak referenční zakázky, kde daná osoba působila na pozici stavbyvedoucího jako autorizovaná osoba, tak referenční zakázky, kde tato osoba sama požadovanou autorizací nedisponovala, avšak pouze za situace, že tato vykonávala funkci stavbyvedoucího ve smyslu zadávací podmínky tak, jak ji formuloval zadavatel. Tj. je třeba přihlížet k tomu, o jaký „druh“ stavbyvedoucího se mělo dle zadavatelem vymezené zadávací podmínky jednat, co mělo být obsahem jeho činnosti na referenční zakázce atd.   

112.     Ve vztahu k šetřené věci Úřad v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že v období
„07/2011 – 09/2012“, kdy měl Ing. T. V. dle nabídky vybraného dodavatele působit na sporné referenční zakázce „MULTIFUNKČNÍ CENTRUM UJEP“ ve funkci stavbyvedoucího, Ing. T. V. nebyl autorizovanou osobou, neboť autorizace mu byla udělena až dne 24. 6. 2016. Se zřetelem ke shora uvedenému však dle Úřadu nelze toliko s ohledem na termín získání autorizace Ing. T. V. bez dalšího konstatovat, že tato osoba nemůže dotčenou referencí disponovat, tedy že dodavatel Společnost Víceúčelový kulturní objekt
M + G nesplňuje dotčenou zadávací podmínku dle bodu 10.5 zadávací dokumentace veřejné zakázky, pročež se nemohl stát vybraným dodavatelem, jak namítá navrhovatel, neboť jak bylo Úřadem dovozeno výše, k prokázání splnění požadovaných zkušeností osoby působící v realizačním týmu dodavatele na pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ mohou být v šetřeném případě (v kontextu znění dotčené zadavatelem formulované zadávací podmínky) relevantní i referenční zakázky, kde osoba vykonávající činnost stavbyvedoucího sama potřebnou autorizací nedisponovala.

113.     V šetřeném případě je však stěžejní, že dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku obsahuje ve vztahu k navrhovatelem namítané participaci Ing. T. V. na referenční zakázce „MULTIFUNKČNÍ CENTRUM UJEP“ toliko profesní životopis Ing. T. V. deklarující jeho účast na dotčené referenci ve funkci stavbyvedoucího v období „07/2011 – 09/2012“. Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku je tak zřejmé, že otázka „reálné“ účasti Ing. T. V. na referenční zakázce „MULTIFUNKČNÍ CENTRUM UJEP“ nebyla nikterak blíže dokládána ani v nabídce vybraného dodavatele, ani nebyla obsahem žádostí zadavatele dle § 46 zákona o objasnění, resp. doplnění nabídky vybraného dodavatele a že zadavatel tuto otázku neučinil předmětem šetření ani na základě § 39 odst. 5 zákona. Úřad však akcentuje, že již na základě vybraným dodavatelem předložené nabídky bylo zřejmé, že Ing. T. V. v době tvrzené participace na referenční zakázce „MULTIFUNKČNÍ CENTRUM UJEP“ nebyl autorizovanou osobou, tj. ačkoliv již v tomto okamžiku existovala jistá pochybnost o prokázání splnění dotčeného kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem, zadavatel uvedenou skutečnost nikterak nereflektoval a otázku prokázání splnění dotčeného kvalifikačního požadavku blíže neřešil. Nadto je třeba akcentovat, že zadavatel otázku účasti Ing. T. V. na referenční zakázce „MULTIFUNKČNÍ CENTRUM UJEP“ neučinil předmětem šetření, resp. ověřování ani navzdory námitkám navrhovatele proti rozhodnutí o výběru, jež zadavatele na termín získání autorizace Ing. T. V. a na nemožnost zastávání pozice stavbyvedoucího z jeho strany výslovně upozornily.

114.     Úřad k tomu uvádí, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly vymezenými zákonem, přičemž zadavatel je povinen dodržet rovněž jím stanovené zadávací podmínky. Mezi tyto podmínky patří i podmínky účasti, jimiž se rozumí mj. podmínky kvalifikace. Úlohou zadavatele je zajistit, aby vlastní zadávací řízení probíhalo v mezích zákona a stanovených zadávacích podmínek. Za zákonný průběh zadávacího řízení tedy odpovídá primárně zadavatel, jenž podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele, a to mj. na základě posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, mezi něž patří i podmínky kvalifikace dodavatele. Účelem tohoto postupu zadavatele je, aby ve výsledku mohla být smlouva na zajištění poptávaného předmětu plnění uzavřena s dodavatelem, jenž tyto stanovené podmínky plnění splňuje, resp. jehož nabídka odpovídá zadavatelem stanoveným požadavkům. Zákonodárce v této souvislosti v rámci § 39 odst. 4 věty druhé zákona přímo vymezil povinnost zadavatele, podle níž musí u vybraného dodavatele vždy provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Zadavatel by tak měl mít na základě údajů obdržených v nabídce vybraného dodavatele (popř. též v doplnění či objasnění nabídky) prokázané, že vybraný dodavatel zadavatelem stanovené zadávací podmínky splňuje, respektive že nabídka dodavatele, jenž by se měl stát vybraným dodavatelem pro účely realizace poptávaného plnění, stanovené podmínky naplňuje.[17]

115.     Ve vztahu k uvedenému tak Úřad v obecnosti konstatuje, že pokud ohledně technické kvalifikace dodavatele vyvstanou pochybnosti, resp. existují relevantní indicie zpochybňující splnění technické kvalifikace dodavatelem, musí zadavatel přistoupit k jejímu ověření, tj. činit kroky k řádnému zjištění stavu věci. Jinými slovy řečeno, je v takovém případě povinností zadavatele, a to zejména s ohledem na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, která má dle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 zajistit, aby „zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“, vzniklé pochybnosti náležitým způsobem odstranit. Zákonem předvídaným způsobem je zejména institut objasnění ve smyslu § 46 zákona. Zadavatel má možnost věrohodnost v nabídce předložených dokladů ověřovat i sám dle § 39 odst. 5 zákona. Ke konstatování netransparentnosti postupu zadavatele přitom plně postačuje, že v průběhu zadávacího řízení prokazatelně vyvstanou pochybnosti odporující požadavkům zákona na průhlednost a transparentnost zadávacího řízení.

116.     S ohledem na výše uvedené, resp. s ohledem na obsah dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku je tak dle Úřadu zřejmé, že zadavatel v šetřeném případě nemá vůbec ověřeno reálné participování Ing. T. V. na referenční zakázce „MULTIFUNKČNÍ CENTRUM UJEP“ (ani ve funkci s označením „stavbyvedoucí“), jakož nemá ani rámcové povědomí o tom, jaké činnosti měl Ing. T. V. na dotčené stavbě vykonávat, resp. zda tyto činnosti byly takového rozsahu, aby odpovídaly činnosti „stavbyvedoucího“ v kontextu jím stanovené zadávací podmínky. Se zřetelem ke všemu uvedenému má tak Úřad za to, že otázka účasti Ing. T. V. na referenční zakázce „MULTIFUNKČNÍ CENTRUM UJEP“, resp. otázka charakteru této účasti jakožto stavbyvedoucího v kontextu zadávací podmínky stanovené v bodu 10.5. zadávací dokumentace veřejné zakázky nebyla ze strany zadavatele v rozporu se zásadou transparentnosti řádně ověřena, pročež nelze mít za to, že splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona dle bodu 10.5 zadávací dokumentace veřejné zakázky ve vztahu k osobě Ing. T. V. jakožto členovi realizačního týmu dodavatele Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G na pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ bylo řádně prokázáno. Pro úplnost pak Úřad na tomto místě odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0004/2022/VZ ze dne 22. 3. 2022, z něhož vyplývá, že Úřad nemá povinnost ověřovat naplnění příslušných podmínek vybraným dodavatelem „v zástupu“ za zadavatele, nýbrž že je to právě zadavatel, který má v případě nejistoty ohledně naplnění daných podmínek tímto dodavatelem vyvinout aktivitu a uvedené řádně ověřit a posoudit.

117.     Na základě výše uvedených skutečností Úřad tudíž konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky ze strany zadavatele byla v posuzovaném případě naplněna.

118.     Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka alespoň potenciálního vlivu výše uvedeného postupu zadavatele na výběr dodavatele, přičemž k uvedenému konstatuje, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť v současné situaci nemá zadavatel najisto prokázáno, že vybraný dodavatel splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, a není tak vyloučeno, že mu veřejná zakázka nemůže být zadána. Úřad tak konstatuje, že rovněž podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

119.     Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad opětovně uvádí, že zadavatel doposud neuzavřel smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

120.     S ohledem na vše shora uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K dalším navrhovatelem namítaným skutečnostem

121.     Úřad na tomto místě rozhodnutí uvádí, že nepřehlíží další navrhovatelem namítaná pochybení zadavatele týkající se nezákonnosti rozhodnutí o výběru a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru (viz blíže obsah návrhu a obsah vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí shrnutý výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí). Posuzování skutečnosti, zda zadavatel při napadených úkonech porušil další pravidla stanovená zákonem, by nicméně nebylo účelné, neboť jejich případný vliv na zákonnost postupu zadavatele by nikterak nemohl ovlivnit skutečnost, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona (viz výrok I. tohoto rozhodnutí) a zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona (viz výrok II. tohoto rozhodnutí), pročež Úřad jako nápravné opatření zrušil výrokem III. tohoto rozhodnutí úkony zadavatele spojené s posouzením splnění podmínek účasti navrhovatelema vybraným dodavatelemv zadávacím řízení na veřejnou zakázku a současně i všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku včetně rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o výběru, o což ve výsledku navrhovateli šlo.

122.     Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad považuje případné šetření dalších navrhovatelem namítaných skutečností za nadbytečné, neboť by nemohlo mít na výsledek řízení, a tedy na rozhodnutí Úřadu ve věci vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod pro uložení nápravného opatření. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost ničeho změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při zadávání šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem.

123.     Nad rámec uvedeného nicméně Úřad ve vztahu k námitce navrhovatele, že zadavatel „rezignoval na řádné bližší věcné odůvodnění výběru vybraného dodavatele, kdy nejsou uvedeny žádné konkrétní informace, dle kterých by bylo možno posoudit splnění zadávacích podmínek nabídky vybraného dodavatele či podmínek hodnocení nabídky“, uvádí, nechť zadavatel při novém posouzení a hodnocení nabídek zváží, zda není namístě v dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku podrobněji zachytit dle navrhovatele absentující skutečnosti. Zejména pak lze v kontextu uvedeného na zadavatele apelovat, aby v případě zprávy o hodnocení nabídek věnoval náležitou pozornost popisu hodnocení, ze kterého budou ve smyslu § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, neboť lze dát navrhovateli za pravdu v tom, že zadavatel v příloze č. 3 „Tabulka předložených dokladů“ „Zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 9. 8. 2023 ve vztahu k hodnoceným referencím účastníků zadávacího řízení uvedl toliko názvy, resp. označení těchto referencí a údaj o tom, zda k nim účastníci zadávacího řízení doložili zadavatelem (později) požadované doklady, ale neuvedl již hodnocené údaje týkající se předmětu, resp. věcného vymezení těchto referencí, jejich finančního objemu atd.

K žádosti navrhovatele o doplnění podkladů rozhodnutí

124.     Navrhovatel ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí uvádí, že „ve správním spise nejsou dokumenty předložené vybraným dodavatelem […] v rámci jeho objasnění. Resp. navrhovatel namítá, že tyto dokumenty jsou obsahem správního spisu, ale nebyly navrhovateli zpřístupněny k nahlížení […]. Součástí argumentace návrhu je skutečnost, že Ing. T. V. […] nemohl vykonávat požadovanou pozici stavbyvedoucího […] na denní bázi […]. Dále je součástí návrhu taktéž argumentace napadající zjevně odlišný způsob vyžadování dokumentů vůči navrhovateli a vybranému dodavateli (či dalším účastníkům). Pro řádné vypořádání uvedené argumentace je nezbytné vybraným dodavatelem předkládané dokumenty vztahující se k účasti Ing. T. V. na jím uváděných stavbách posoudit a vyhodnotit. Totožně i předkládané dokumenty dalších účastníků, kdy bude prokázána zjevná odlišnost postupu zadavatele vůči navrhovateli a zbývajícím účastníkům zadávacího řízení. Navrhovatel tímto žádá Úřad, aby mu byl zpřístupněn správní spis […] v rozsahu všech dokumentů, které vybraný dodavatel (a další účastníci zadávacího řízení ve vztahu k jim prezentovaným stavbyvedoucím) předložil zadavateli za účelem potvrzení účasti Ing. T. V. na uváděných referenčních stavbách. Současně navrhovatel navrhuje, aby tyto dokumenty Úřad provedl jako důkaz.“

125.     Úřad předně uvádí, že podle § 260 odst. 1 zákona mj. platí, že Úřad vyloučí z nahlížení do spisu dokumentaci o zadávacím řízení, s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz. Jestliže navrhovatel žádal nahlížet do spisu předmětného správního řízení, resp. žádal o vzdálený přístup do dotčeného spisu ve vztahu k dokumentům z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jež netvoří podklady pro vydání rozhodnutí, resp. neslouží a nemají sloužit jako důkaz, nebyl Úřad s to je s odkazem na shora uvedené navrhovateli poskytnout.

126.     Úřad k tomu dále uvádí, že jakožto správní orgán má Úřad na základě § 3 správního řádu povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Dle § 50 odst. 2 správního řádu podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán. Podklady pro vydání rozhodnutí mohou dle § 50 odst. 1 správního řádu být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Dle § 50 odst. 4 správního řádu přitom platí, že správní orgán hodnotí podklady, zejména důkazy, podle své úvahy, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Z uvedeného je zřejmé, že za zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, je odpovědný příslušný správní orgán, v daném případě Úřad, přičemž v této souvislosti rozsah a způsob zjišťování a zajišťování podkladů pro rozhodnutí určuje vždy správní orgán, který tedy sám určí, ze kterých podkladů zjistí relevantní stav věci, jež je předmětem vedeného správního řízení (pokud není nějaký podklad určen zákonem). Úřad je tedy povinen opatřit si potřebné podklady pro rozhodnutí, přičemž důkazy, které shromáždí v průběhu správního řízení, přísluší v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů hodnotit výhradně jemu. Tato pravomoc je správním řádem vyhrazena Úřadu a účastníci správního řízení nemohou do samotné této gesce Úřadu zasahovat.

127.     S ohledem na skutečnost, že navrhovatelem zmiňované dokumenty, s nimiž se chtěl v rámci nahlížení do spisu seznámit, Úřad nevyhodnotil jako relevantní, resp. nezbytné pro řešení šetřené věci (když nezákonnost výběru dodavatele byla v posuzovaném případě konstatována již na základě jiných dokumentů z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, které Úřad zařadil do podkladů pro vydání rozhodnutí), neučinil tyto ani podkladem pro rozhodnutí, tudíž k nim navrhovatel nemohl mít s poukazem na výše uvedený § 260 odst. 1 zákona přístup.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

128.     Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

129.     Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při respektování základních zásad zadávání veřejných zakázek. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

130.     Vzhledem k tomu, že se zadavatel v šetřeném případě porušení zákona dopustil při posouzení splnění podmínek účasti navrhovatelem a vybraným dodavatelem, zvolil Úřad jako opatření k nápravě zrušení úkonů zadavatele spojených s posouzením splnění podmínek účasti navrhovatelem a vybraným dodavatelem a současně i všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku včetně rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o výběru. Dále bude na zadavateli, aby v zadávacím řízení pokračoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem, resp. zadávacími podmínkami.

131.     S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

132.     Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

133.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

134.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele učiněných v předmětném zadávacím řízení, uložil zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

135.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

136.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele v předmětném zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

137.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000556.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.        Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace, Čs. legií 148/14, 702 00 Ostrava

2.        Mgr. Martin Horák, advokát, STRÁNSKÝ & PARTNEŘI, advokátní kancelář, Jandova 208/8, 190 00 Praha

3.        MORYS s. r. o., Korejská 894/9, 702 00 Ostrava

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy