číslo jednací: 08399/2024/500
spisová značka: S0176/2024

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) cit. zákona a přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) cit. zákona obviněným

• Národní filmový archiv, IČO 00057266, se sídlem Závišova 502/5, 140 00 Praha 4,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Archivní areál NFA – digitalizace“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace ze dne 15. 9. 2021 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

 

I.

Obviněný – Národní filmový archiv, IČO 00057266, se sídlem Závišova 502/5, 140 00 Praha 4 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Archivní areál NFA – digitalizace“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace ze dne 15. 9. 2021 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne v rozporu s § 126 cit. zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) cit. zákona neodeslal k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky do Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření „Smlouvy o dílo“ č. j. NFA0189/2022 dne 3. 3. 2022 s vybraným dodavatelem – COMPLETE CZ, spol. s r.o., IČO 26707829, se sídlem Legerova 1853/24, 120 00 Praha 2, tj. do 4. 4. 2022, nýbrž tak učinil až dne 16. 5. 2023.

II.

Obviněný – Národní filmový archiv, IČO 00057266, se sídlem Závišova 502/5, 140 00 Praha 4 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 cit. zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce „Archivní areál NFA – digitalizace“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace ze dne 15. 9. 2021 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne do 30 pracovních dnů od uzavření „Smlouvy o dílo“ č. j. NFA0189/2022 dne 3. 3. 2022 s vybraným dodavatelem – COMPLETE CZ, spol. s r.o., IČO 26707829, se sídlem Legerova 1853/24, 120 00 Praha 2, tj. do 14. 4. 2022, nýbrž tak učinil až dne 31. 1. 2023.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – Národní filmový archiv, IČO 00057266, se sídlem Závišova 502/5, 140 00 Praha 4 – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 8 000,- Kč (osm tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

 

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Uveřejněním výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace ze dne 15. 9. 2021 (dále jen „Výzva“) na profilu zadavatele téhož dne zahájil obviněný – Národní filmový archiv, IČO 00057266, se sídlem Závišova 502/5, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – zadávací řízení (zjednodušené podlimitní řízení) za účelem zadání veřejné zakázky „Archivní areál NFA – digitalizace“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Obviněný se ve smyslu § 43 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), nechal při provádění úkonů souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností ASAGRAPH s.r.o., IČO 27442462, se sídlem Sazečská 560/8, 108 00 Praha 10.

3.             Předmětem plnění veřejné zakázky jsou dle čl. IV. „Předmět veřejné zakázky, podmínky plnění“ Výzvy „stavební práce, dodávky a služby spojené [s] úpravami místnosti pro Digilab na adrese Filmařská 579, Hradištko – Brunšov.“.

4.             Dne 3. 3. 2022 uzavřel obviněný se společností COMPLETE CZ, spol. s r.o., IČO 26707829, se sídlem Legerova 1853/24, 120 00 Praha 2 (dále jen „vybraný dodavatel“), na předmět plnění veřejné zakázky „Smlouvu o dílo“ č. j. NFA0189/2022 (dále jen „Smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 11. 1. 2024 podnět týkající se postupu obviněného v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky. Stěžovatel namítá, že obviněný

o      neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele dle § 217 odst. 5 zákona do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení a

o      neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dle § 126 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy.

6.             Úřad přípisem ze dne 19. 1. 2024 vyzval obviněného k zaslání dokumentace o předmětném zadávacím řízení a současně požádal obviněného o vyjádření k tvrzením stěžovatele. V této souvislosti Úřad obviněného upozornil na skutečnost, že na základě novely zákona (provedené zákonem č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „novela zákona“) je povinnost zadavatele dle § 217 odst. 5 zákona uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení (a taktéž povinnost vyhotovit písemnou zprávu) nově rovněž považována za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavatele uveřejní údaje podle § 217 odst. 2 zákona ve strojově čitelném formátu (§ 217 odst. 5 věta druhá novely zákona). Obviněný byl tedy vyzván, aby v případě, že hodlá uplatnit naplnění výše zmíněné podmínky, uvedené doložil relevantními doklady, z nichž bude jednoznačně seznatelné, kdy byly údaje dle § 217 odst. 2 zákona na profilu zadavatele uveřejněny ve strojově čitelném formátu.

7.             Dne 29. 1. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne k podnětu. Dokumentace o zadávacím řízení byla Úřadu zpřístupněna v rámci certifikovaného elektronického nástroje.

Vyjádření obviněného ze dne 29. 1. 2024

8.             Obviněný potvrzuje, že v šetřeném případě „došlo k opožděnému uveřejnění písemné zprávy zadavatele i oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Zadavatel v této souvislosti dále doplňuje, že na základě uvedeného (vlastního) zjištění o neuveřejnění těchto dokumentů, bezodkladně přistoupil k přijetí opatření spočívající v dodatečném uveřejnění dotčených dokumentů, tj. ke krokům směřujícím k odstranění nežádoucího stavu[] tak, aby byl obratem v co největší míře eliminován nesoulad s příslušnými ustanoveními ZZVZ. Zadavatel v návaznosti na shora uvedené tak shrnuje, že byť při postupu zadavatele v rámci předmětného zadávacího řízení došlo k opožděnému uveřejnění dotčených dokumentů, nemělo toto vliv na samotný průběh a dodržení zákonnosti ZZVZ v rámci zadávacího řízení jako takového, resp. navazujícího výsledku zadávacího řízení a výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky (resp. vybraného dodavatele). Přes uvedené pochybení má zadavatel, ostatně i s odkazem na důvodovou zprávu k ZZVZ, za to, že avizované pozdní uveřejnění příslušných dokumentů[] vykazuje nízkou úroveň ‚společenské škodlivosti‘.“.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

9.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

10.         Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

11.         Podle § 212 odst. 1 zákona zadavatel je povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

12.         Podle § 212 odst. 3 písm. a) zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku.

13.         Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

Právní posouzení

14.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž uveřejňovací povinnosti mají své opodstatnění zejména z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno i plněním zákonem definovaných uveřejňovacích povinností zadavateli. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.

15.         Úřad dále v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 212 zákona povinnost stanovenou v § 126 zákona konkretizuje tak, že zadavatel je povinen k odeslání k uveřejnění použít formuláře, které je povinen v případě, že se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, elektronicky odeslat do Věstníku veřejných zakázek.

16.         V šetřeném případě byla Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky uzavřena dne 3. 3. 2022 (tímto dnem bylo dle § 51 odst. 1 zákona ukončeno předmětné zadávací řízení), a obviněný tak byl s ohledem na § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek[1] do 30 dnů od uzavření Smlouvy, tj. do 4. 4. 2022 (s ohledem na obecná pravidla pro počítání času).

17.         Z oznámení o výsledku zadávacího řízení v podlimitním režimu (ev. č. formuláře F2023-020546) uveřejněného dne 16. 5. 2023 ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že předmětné oznámení bylo odesláno k uveřejnění téhož dne.

18.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona neodeslal k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky do Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření Smlouvy dne 3. 3. 2022 s vybraným dodavatelem, tj. do 4. 4. 2022, nýbrž tak učinil až dne 16. 5. 2023, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

19.         Podle § 217 odst. 5 zákona zadavatel je povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

20.         Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

Právní posouzení

21.         Úřad předně v obecné rovině k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele uvádí, že účelem této povinnosti je rovněž zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, identifikace všech účastníků (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky týkají.

22.         Úřad uvádí, že v šetřeném případě byla Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky uzavřena dne 3. 3. 2022 (tímto dnem bylo ukončeno předmětné zadávací řízení) a obviněný tak byl s ohledem na § 217 odst. 5 zákona povinen uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení, tj. do 14. 4. 2022.

23.         Z profilu zadavatele však vyplývá, že písemná zpráva zadavatele na něm byla uveřejněna až dne 31. 1. 2023[2]. V této souvislosti Úřad pouze pro úplnost doplňuje, že obviněný v rámci šetření podnětu netvrdil/neuplatňoval naplnění podmínky dle § 217 odst. 5 věty druhé novely zákona (k tomu viz body 6., 8. a 30. odůvodnění tohoto příkazu).

24.         S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 30 pracovních dní od uzavření Smlouvy dne 3. 3. 2022 s vybraným dodavatelem, tj. do 14. 4. 2022, nýbrž tak učinil až dne 31. 1. 2023, jak je uvedeno výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. tohoto příkazu – uložení pokuty

25.         Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

26.         Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.

27.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

28.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 5. 4. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o zadání veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne 15. 4. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

29.         Úřad pro úplnost v této souvislosti uvádí, že dne 16. 7. 2023 nabyla účinnosti novela zákona. Úřad konstatuje, že je při rozhodování o přestupku povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), přičemž ústavní pravidlo zakotvené v citovaném článku je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 odst. 1 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího.

30.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu ke skutkovým podstatám přestupků dle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona i ve vztahu k výši trestu dle § 269 odst. 3 písm. b) zákona není pro obviněného pozdější právní úprava obsažená v novele zákona příznivější než právní úprava obsažená ve znění zákona účinného v době spáchání přestupků. K tomu Úřad dále dodává, že byť byl obviněný upozorněn na skutečnost, že dle novely zákona je povinnost zadavatele dle § 217 odst. 5 zákona uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení (a taktéž povinnost vyhotovit písemnou zprávu) nově rovněž považována za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavatele uveřejní údaje podle § 217 odst. 2 zákona ve strojově čitelném formátu, obviněný ve věci naplnění této podmínky ničeho neuvedl/nedoložil. Příznivější pro obviněného není ani pozdější právní úprava obsažená v zákoně ve znění novely, pokud jde o zánik odpovědnosti za přestupky, neboť ačkoli došlo novelou ke zkrácení doby promlčení u přestupků dle § 269 zákona z 5 let na 2 roky [viz § 270 odst. 5 zákona a § 270 odst. 3 písm. b) zákona ve znění novely], s ohledem na okamžik spáchání přestupků neuplynula doba, kdy by mohlo dojít k promlčení shora uvedených přestupků obviněného. Z uvedeného důvodu tedy nebyly při posuzování přestupků dány důvody pro aplikaci pozdější právní úpravy.

31.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

32.         V souladu s § 41 odst. 1 přestupkového zákona se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit nejpřísnější (nejvyšší) pokutu.

33.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona a přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona.

34.         Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.

35.         Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit shodně správní trest pokuty do 200 000,- Kč. Úřad přistoupí k uložení pokuty za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť v jeho souvislosti bylo prodlení v uveřejňovací povinnosti delší, než je tomu v případě přestupku dle výroku II. tohoto příkazu. K přestupku dle výroku II. tohoto příkazu pak Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti.

36.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

37.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

38.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

39.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že postupem obviněného došlo k porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele, jež je projevem zásady transparentnosti, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele. Na druhé straně nelze v žádném případě konstatovat, že by obviněný zcela ignoroval existenci zákona, resp. že by zcela ignoroval existenci zákonné úpravy uveřejňovacích povinností (k tomu dále).

40.         Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Tím, že obviněný v daném případě neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě stanové zákonem, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele mimo jiné z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji. V této souvislosti však Úřad konstatuje, že negativní dopad daného pochybení byl do jisté míry limitován, neboť obviněný dne 16. 5. 2023 (tedy dříve, než se Úřad o pochybení obviněného na základě obdrženého podnětu dozvěděl a zahájil správní řízení z moci úřední) dodatečně odeslal předmětné oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Byť tedy není tento postup obviněného způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu obviněného, neboť kontrola byla, byť později, než zákon předpokládá, umožněna, přičemž tuto skutečnost hodnotí Úřad jako polehčující okolnost. Jako polehčující okolnost Úřad dále posoudil skutečnost, že obviněný dne 14. 3. 2022 uveřejnil v registru smluv Smlouvu, z níž lze seznat např. identifikační údaje vybraného dodavatele, předmět plnění veřejné zakázky apod., tedy alespoň některé z informací, jež jsou obsaženy v oznámení o výsledku zadávacího řízení zasílaném k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, což opět rozšířilo možnosti veřejné kontroly postupu zadavatele (byť stále nebyly souladné se zákonem).

41.         Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) přestupkového zákona jako přitěžující okolnost spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, v jehož důsledku byla rovněž ztížena možnost kontroly postupu obviněného. Nicméně i v souvislosti s tímto přestupkem Úřad zohlednil ve prospěch obviněného tu skutečnost, že byť obviněný postupoval v rozporu se zákonem, snažil se i v tomto případě své pochybení napravit, když písemnou zprávu zadavatele uveřejnil na profilu zadavatele dodatečně.

42.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

43.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nižší.

44.         Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“.

45.         Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného (rozumí se jinými, než je přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu), resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

46.         Z úřední činnosti je Úřadu známo, že dne 12. 2. 2024 vydal příkaz sp. zn. ÚOHS-S0129/2024/VZ, č. j. ÚOHS-06361/2024/500, kterým obviněnému uložil pokutu ve výši 14 000,- Kč za spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona.

47.         S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu, a to způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v čl. 2 odst. 2 Listiny.

48.         Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za všechny přestupky a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“ (tj. výrok ukládající konkrétní pokutu za spáchání přestupků uvedených v bodě 46. odůvodnění tohoto příkazu), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uložené pokuty, tj. pokutu uloženou příkazem uvedeným v bodě 46. odůvodnění tohoto příkazu za spáchání tam uvedených přestupků.

49.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z účetních ukazatelů obviněného za rok 2023^[3] vyplývá, že obviněný v roce 2023 hospodařil s celkovými výnosy ve výši 228 144 340,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

50.         V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

51.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

52.         Pokuta uložená ve výroku III. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

 

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Národní filmový archiv, Závišova 502/5, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy