číslo jednací: 09187/2024/161
spisová značka: R0005/2024

Instance II.
Věc Rámcová dohoda na opravy pancéřových oken LOV Iveco Armády ČR
Účastníci
  1. Vojenský výzkumný ústav, s. p.,
  2. SVOS, spol. s r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2024
Datum nabytí právní moci 1. 3. 2024
Související rozhodnutí 50722/2023/500
09187/2024/161
Dokumenty file icon 2024_R0005.pdf 346 KB

 

Spisová značka:  ÚOHS-R0005/2024/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-09187/2024/161 

 

 

Brno 29. 2. 2024

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 4. 1. 2024, který byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doručen téhož dne zadavatelem –

  • Vojenský výzkumný ústav, s. p., IČO 29372259, sídlem Veslařská 337/230, 637 00 Brno,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0648/2023/VZ, č. j. ÚOHS-50722/2023/500 ze dne 20. 12. 2023 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 6. 10. 2023 na návrh navrhovatele –

  • SVOS, spol. s r.o., IČO 48152056, sídlem Chrudimská 1663, 535 01 Přelouč, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 9. 2023 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v užším řízení „Rámcová dohoda na opravy pancéřových oken LOV Iveco Armády ČR“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 7. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2023 pod ev. č. Z2023-033864 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 8. 2023 pod ev. č. 2023/S 147-469282,

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0648/2023/VZ, č. j. ÚOHS-50722/2023/500 ze dne 20. 12. 2023

 

potvrzuji

 

a podaný rozklad

 

zamítám.

 

Odůvodnění

 

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 6. 10. 2023 návrh navrhovatele – SVOS, spol. s r.o., IČO 48152056, sídlem Chrudimská 1663, 535 01 Přelouč, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 9. 2023 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno, (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání úkonů zadavatele – Vojenský výzkumný ústav, s. p., IČO 29372259, sídlem Veslařská 337/230, 637 00 Brno, (dále jen „zadavatel“) – učiněných v užším řízení „Rámcová dohoda na opravy pancéřových oken LOV Iveco Armády ČR“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 7. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2023 pod ev. č. Z2023-033864 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 8. 2023 pod ev. č. 2023/S 147-469282, (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2.             Dnem obdržení předmětného návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 6. 10. 2023 (dále jen „návrh“) bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).

3.             Navrhovatel v podaném návrhu napadl postup zadavatele, který uveřejnil zadávací dokumentaci na profilu zadavatele až dne 2. 8. 2023, tedy dne, kdy došlo k uveřejnění formuláře „F17-Oznámení o zakázce v oblasti obrany a bezpečnosti“ (dále jen „formulář F17“ nebo „oznámení o zahájení zadávacího řízení“) v Úředním věstníku Evropské unie, i přestože předmětný formulář byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn již dne 31. 7. 2023. Zadavatel podle navrhovatele porušil § 96 odst. 1 zákona a byl povinen prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast o takový počet dní, o jaký byl v prodlení s uveřejněním zadávacích podmínek na profilu zadavatele.

4.             Navrhovatel dále napadal postup zadavatele směřující k ochraně informací, které zadavatel považuje za důvěrné, konkrétně informací uvedených v příloze č. 1 – „Technické podmínky“ zadávací dokumentace. Tyto informace nelze podle navrhovatele požadovat za důvěrné, když opravy pancéřových oken (tj. předmět veřejné zakázky) v minulosti poptávalo Ministerstvo obrany ČR (dále jen „Ministerstvo obrany“ či „MO“), přičemž specifikaci pancéřových oken uveřejňovalo bez dalšího na profilu zadavatele.

5.             V souvislosti s ochranou důvěrných informací se navrhovatel rovněž vymezoval proti podmínkám stanoveným v návrhu Dohody o mlčenlivosti, ochraně informací a zákazu jejich zneužití, který je přílohou č. 2 zadávací dokumentace.

6.             Dále se navrhovatel vymezoval proti tomu, jak zadavatel stanovil požadavky na technickou kvalifikaci. Navrhovatel odmítá možnost prokázat technickou kvalifikaci alternativně buďto podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona nebo § 79 odst. 2 písm. l) zákona. Dle navrhovatele zákon alternativní prokazování kvalifikace neumožňuje, neboť každé ze zákonem předvídaných kritérií technické kvalifikace vypovídá o jiných skutečnostech. Požadavky na prokázání kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona považuje navrhovatel za stanovené v rozporu se zákonem, když je zde přítomna nedůvodná překážka hospodářské soutěže v podobě požadavku na předložení seznamu významných služeb, které budou zahrnovat dodávky nových pancéřových oken pouze na vozidla IVECO LMV (dále též jako „LOV Iveco“, jak vyplývá ze zadávací dokumentace, lze pro označení vozidel zaměnitelně užívat jak název užívaný výrobcem, tak název užívaný Armádou České republiky). Podle navrhovatele má být pro plnění předmětu veřejné zakázky kvalifikovaný i dodavatel, který opravoval či dodával pancéřová okna obdobné kvality pro jiná vojenská vozidla.

7.             Dále navrhovatel namítá, že zadavatel pochybil, když nepožadoval osvědčení objednatele o významné službě, čímž porušil § 196 odst. 1 písm. b) zákona a rovněž § 36 odst. 3 zákona, když ze zadávacích podmínek nebylo zřejmé, zda se zadavatel při prokazování technické kvalifikace řídí § 196 zákona, a dodavatelům při zpracování žádostí o účast nebylo jasné, zda mají jako součást žádosti o účast přikládat předmětné osvědčení objednatele o významných službách či nikoliv. Navrhovatel rovněž považuje za nezákonný požadavek zadavatele na předložení listiny, z níž by mělo vyplývat, že dodavatel je nebo v minulosti byl OEM výrobcem a dodavatelem originálních pancéřových oken/skel na vozidla IVECO LMV, případně na předložení platné homologace IVECO Defence Vehicles, když zadavatel nikde neuvedl, že by uvedená homologace podléhala nějaký pravidlům nebo objektivním kritériím, respektive, že by se společností IVECO Defence Vehicles byla uzavřena nějaká dohoda, že umožní všem dodavatelům stejné podmínky a přístup k získání požadované homologace tak, aby o veřejnou zakázku mohla probíhat veřejná soutěž.

II.             Napadené rozhodnutí

8.             Dne 20. 12. 2023 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0648/2023/VZ, č. j. ÚOHS-50722/2023/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1 a § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když v rámci vymezení kritérií technické kvalifikace stanovil, že tyto budou zahrnovat opravy/dodávky pancéřových oken případně pancéřových skel na vozidla IVECO LMV, aniž by odůvodnil svůj požadavek relevantními skutečnostmi, čímž bezdůvodně vytvořil překážky hospodářské soutěže. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad uložil nápravné opaření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli zákaz uzavřít do pravomocného skončení správního řízení v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku. Výrokem IV napadeného rozhodnutí pak Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

9.             Napadené rozhodnutí Úřad odůvodnil následovně. Námitky navrhovatele směřující proti zveřejnění zadávací dokumentace teprve po uveřejnění oznámení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie Úřad shledal jako nedůvodné. Úřad zde poukázal na to, že pokud by zadávací dokumentace byla uveřejněna na profilu před uveřejněním oznámení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie, pak by došlo k určitému zvýhodnění domácích dodavatelů vůči dodavatelům evropským. Vzhledem k tomu nelze podle Úřadu spatřovat pochybení zadavatele v tom, že zadávací dokumentaci uveřejní na profilu zadavatele až po publicitě zadávacího řízení na evropské úrovni. Takový postup reflektuje princip jednotného trhu a respektuje evropský rozměr nadlimitních zakázkových řízení. Zároveň Úřad poukazuje na to, že podle § 96 odst. 1 zákona je před uveřejněním zadávací dokumentace na profilu zadavatele nutné nejprve uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, přičemž není specifikováno, kde má být předmětný formulář uveřejněn. Vzhledem k pochybnosti vyplývající ze zákona tak je namístě volit k zadavateli příznivější výklad. Úřad zároveň přihlédnul k tomu, že lhůta pro podání nabídek v otevřeném řízení v nadlimitním režimu podle § 57 odst. 1 písm. b) zákona činí nejméně 35 dní, přičemž zadavatel umožnil přístup k zadávací dokumentaci po dobu 40 dní. Právo dodavatelů na seznámení se s obsahem zadávací dokumentace tak nebylo porušeno.

10.         Jako nedůvodné Úřad shledal i námitky navrhovatele směřující proti požadavkům zadavatele na ochranu důvěrných informací, tj. vymezení důvěrných informací, požadavku na uzavření dohody o mlčenlivosti, kterým zadavatel podmiňuje zpřístupnění části zadávací dokumentace, a výši sankce za nedodržení povinností souvisejících s ochranou důvěrných informací. Úřad zde přihlédnul k tomu, že povinnost zadavatele vyplývá z rámcové dohody uzavřené mezi zadavatelem a Ministerstvem obrany, kterou Ministerstvo obrany delegovalo zajištění kompletních oprav pancéřových oken na zadavatele. Pokud navrhovatel argumentuje, že obdobné informace (tj. technické specifikace pancéřových oken) byly již v minulosti zveřejněny, pak Úřad vyslovil závěr, že tato skutečnost nemá vliv na povinnost zadavatele zajistit důvěrnost předmětných informací, a to i s ohledem na skutečnost, že sama informace o parametrech pancéřových oken je nepochybně informací bezpečnostně významnou, ať už by se jednalo o „potvrzení“, že dříve specifikované (a veřejně dohledatelné) technické vlastnosti nadále platí, nebo že specifikace jsou upraveny zcela odlišné. Výši pokuty za porušení mlčenlivosti ve výši jednoho milionu korun za každé porušení povinností týkajících se ochrany obchodního tajemství nebo důvěrných informací, považoval Úřad za nikoliv excesivní, přičemž vzal v úvahu nutnost přistupovat k ochraně informací v oblasti obrany obzvláště obezřetně vzhledem k současné geopolitické situaci.

11.         Pochybení na straně zadavatele ovšem Úřad shledal ve způsobu, jakým byla stanovena kritéria technické kvalifikace, přičemž právě kvůli tomuto pochybení Úřad přistoupil k uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení. Zadavatel stanovil kritérium technické kvalifikace takovým způsobem, že kvalifikovaným může být pouze dodavatel, který má zkušenost s opravami (resp. příp. s dodávkou) pancéřových oken právě jen pro vozidla IVECO LMV. Úřad přitom v napadeném rozhodnutí vzal v úvahu, že se v řešené věci jedná o poměrně specifický předmět plnění související s vojenskou technikou a je zde na místě věnovat maximální pozornost zajištění ochrany osádek vozidel. Nicméně zároveň je nepochybné, že dochází k omezení účasti v zadávacím řízení těch dodavatelů, kteří sice mají zkušenosti s opravou pancéřových oken, nikoliv však konkrétně pro obrněná vozidla IVECO LMV.

12.         Úřad položil důraz na to, že důkazní břemeno ve vztahu k prokázání objektivního důvodu pro stanovení konkrétních kvalifikačních kritérií leží na zadavateli, neboť právě on kvalifikační kritéria definuje. Zadavatel tedy musí být schopen bez veškerých pochybností důvodnost jím stanovených kvalifikačních kritérií obhájit a odůvodnit tak, aby stanovené kritérium technické kvalifikace vedlo k výběru skutečně kvalifikovaného dodavatele, a nikoliv toliko k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Na základě hodnocení odůvodnění kritéria technické kvalifikace zadavatelem v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu Úřad dospěl k závěru, že zadavatel důkazní břemeno neunesl, když nepředložil objektivní skutečnosti, které by odůvodňovaly potřebu stanovení kritéria technické kvalifikace tak, jak je zadavatel formuloval v rámci zadávacích podmínek. Zadavatel podle Úřadu nevysvětlil, v čem se konkrétně oprava pancéřových oken případně pancéřových skel na vozidle IVECO LMV liší od opravy pancéřových oken, případně pancéřových skel na jiných (obrněných) vozidlech do té míry, že by taková reference byla nepoužitelná, resp. v čem je specifická dodávka pancéřových skel pro vozidlo IVECO LMV oproti dodávkám jiných skel, resp. pancéřových skel. Ze zadavatelova zdůvodnění není zřejmé a neplyne z něj žádné logické a racionální zdůvodnění, proč by dodavatel, který má zkušenost s opravami (či dodávkou) pancéřových oken případně pancéřových skel na jiných obrněných vozidlech, neměl být způsobilý k plnění předmětu dílčích veřejných zakázek.

13.         Zadavatel tak dle Úřadu kritérium technické kvalifikace formuloval v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, když jeho prostřednictvím omezil hospodářskou soutěž, aniž by toto omezení byl schopen objektivně zdůvodnit. Zároveň bylo kritérium technické kvalifikace stanoveno v rozporu se zásadou přiměřenosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona, přičemž vyloučení potenciálních dodavatelů ze soutěže bez legitimního důvodu představuje porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 2 zákona. V souvislosti se stanovením kritéria technické kvalifikace se Úřad v napadeném rozhodnutí věnoval i otázce přípustnosti „alternativní“ možnosti prokázání jeho splnění podle § 79 odst. 2 písm. b) nebo podle § 79 odst. 2 písm. l) zákona. Takový postup Úřad nepovažuje za rozporný se zákonem, když jej zákon nijak nezakazuje, naopak jej Úřad vyhodnotil jako způsobilý působit prosoutěžně. Nicméně toto nic nezměnilo na závěrech Úřadu o pochybení zadavatele při stanovení kritéria technické kvalifikace, které shledal natolik intenzivní, že si vyžaduje nápravné opatření v podobě zrušení zadávacího řízení.

III.           Rozklad zadavatele

14.         Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel dne 4. 1. 2024 rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 20. 12. 2023. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

15.         Zadavatel v podaném rozkladu namítá, že Úřad napadené rozhodnutí nezaložil na zjištění stavu, o kterém by nebyly důvodné pochybnosti. Podle zadavatele by bylo namístě, aby si Úřad opatřil vyjádření třetí osoby (přičemž zadavatel uvádí subjekty, které považuje za způsobilé k poskytnutí relevantního stanoviska) k otázce, za jakých podmínek lze vyměnit originální balistický díl jiným náhradním dílem, kterou považuje pro řešenou věc za zásadní.

16.         Zadavatel dále tvrdí, že jím stanovené kritérium technické kvalifikace je zcela důvodné, když jen a pouze plnění, které bylo realizováno výhradně na vozidlech IVECO LMV totiž může jednoznačným způsobem prokázat schopnost dodavatele kvalitně plnit předmět veřejné zakázky. Zadavatel poukazuje na to, že okna jsou kritickým balistickým prvkem ochrany vozidel a způsob jejich napojení na karoserii a podvozek vozidla určitého stupně balistické ochrany je jedinečným, nelze jej poměřovat zkušenostmi z jiných vozidel. Nesprávný postup opravy přitom může mít dopad na balistické parametry celého vozidla, za které nese odpovědnost výrobce. Pravidla o opravách musí být v souladu s postupy výrobce, popř. uživatele, který ve spolupráci s výrobcem vozidlo zavedl k užívání v rezortu MO. Dodavatel má podle zadavatele opravami či dodávkami pro vozidla IVECO LMV prokazovat, že opravená okna a celé vozidlo nezmění své vlastnosti oproti tomu, jak bylo jako celek zavedeno k užívání v rezortu MO. To dle zadavatele z principu není možné prokázat zkušenostmi na jiných vozidlech. Zadavatel zároveň uvádí, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby prokazoval skutečnosti, které on sám nestanovuje, tj. např. způsob realizace oprav prostředků zavedených k užívání v rezortu MO, který je právě v gesci MO či Armády České republiky.

17.         Dále zadavatel v rozkladu polemizuje s vyjádřením navrhovatele k podkladům rozhodnutí tak, jak bylo Úřadem shrnuto v napadeném rozhodnutí. Zde se zadavatel opětovně vyjadřuje k otázce ochrany důvěrných informací. Dále poukazuje na unikátní charakteristiky jednotlivých typů obrněných vozidel, vzhledem k nimž není možné pro účely prokázání technické kvalifikace přijmout zkušenost s jiným typem vozidla. Zadavatel zároveň klade důraz na nutnost zabránit tomu, aby při opravách a údržbě vojenské techniky byly využívány neoriginální náhradní díly. Dále pak zadavatel odmítá způsob, jakým ve své argumentaci navrhovatel používá pojmy v oblasti státní odborné jakosti, když má navrhovatel nemístně dovozovat, že státní odborná jakost nahrazuje proces zavedení k užívání v rámci Armády České republiky. Tak tomu podle zadavatele není, když osvědčení o jakosti a kompletnosti, které je výstupem Státního ověřování jakosti, nic nevypovídá o souladu s technickou specifikací vozidla IVECO LMV, a stejně tak by nemělo jakýkoliv dopad na zavedení prostředku do Armády ČR. Zároveň zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že by jeho výrobky měly být zavedeny do užívání Armády České republiky.

Závěr rozkladu

18.         V závěru podaného rozkladu zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

19.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření navrhovatele k rozkladu

20.         Navrhovatel se k podanému rozkladu vyjádřil podáním, které bylo Úřadu doručeno dne 12. 1. 2024. Navrhovatel ve svém vyjádření poukazuje na to, že zadavatel pro prokázání technické kvalifikace požaduje zkušenost s identickým plněním, jako je předmět plnění veřejné zakázky. Navrhovatel má za to, že takto striktně nastavená podmínka technické kvalifikace nemůže obstát, a to ani v zakázkách v oblasti obrany a bezpečnosti. Takto stanovené kritérium technické kvalifikace pak podle navrhovatele rovněž přesahuje obvyklou praxi Ministerstva obrany, když odkazuje na zakázky, u kterých pro prokázání technické kvalifikace nepožadovalo zkušenost s identickým plněním. Jediným účelem takto stanoveného kritéria technické kvalifikace má podle navrhovatele být zajištění výběru konkrétního dodavatele. K návrhu zadavatele na opatření si vyjádření od dalších subjektů navrhovatel poukazuje na to, že je to především sám zadavatel, koho tíží důkazní břemeno a kdo by měl obstarat důkazní prostředky na podporu svých tvrzení.

21.         Navrhovatel dále odmítá argumenty, kterými zadavatel reagoval na navrhovatelovo vyjádření k podkladům rozhodnutí. Zároveň je navrhovatel toho názoru, že tato argumentace zadavatele směřuje mimo řešení sporné otázky, která je předmětem přezkumu napadeného rozhodnutí.

22.         Nad rámec vyjádření k rozkladu pak ve svém vyjádření navrhovatel vznesl dotaz směřující k vyjasnění závěrů napadeného rozhodnutí ohledně uveřejnění zadávací dokumentace v návaznosti na uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.

23.         V závěru svého vyjádření navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítnul.

Stanovisko předsedy Úřadu

24.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.

25.         Napadené rozhodnutí je správné a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut.

V.            K námitkám rozkladu

26.         Klíčovou otázkou v řešené věci je to, zda zadavatel stanovil kritérium technické kvalifikace takovým způsobem, aby bezdůvodně nevytvářel překážku hospodářské soutěže. Tedy zda kritérium technické kvalifikace bylo stanoveno tak, aby na jedné straně prokazovalo schopnost dodavatelů realizovat řádně, v odpovídající kvalitě a včas předmět veřejné zakázky, kterým je v tomto případě oprava, respektive výměna pancéřových oken na vozidlech IVECO LMV, a zároveň nebylo stanoveno natolik nepřiměřeně přísně, aby z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku byli vyloučeni i ti dodavatelé, kteří by jinak byli objektivně způsobilí předmět veřejné zakázky realizovat (zde lze pro úplnost odkázat na body 88 až 92 napadeného rozhodnutí, kde se Úřad obšírně zaobíral zákonnými východisky stanovení kritéria technické kvalifikace).

27.         Zadavatel stanovil v čl. 2.3. zadávací dokumentace požadavek na prokázání technické kvalifikace. K jejímu prokázání pak stanovil několik alternativních, vedle sebe stojících možností.

28.         Podle bodu 2.3.1. „Seznam významných služeb“ zadávací dokumentace (dále jen „bod 2.3.1 zadávací dokumentace“) Zadavatel požaduje prokázání technické kvalifikace podle ust. § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Prokázání této části technické kvalifikace prokáže dodavatel alternativně níže ad a) nebo ad b) předložením

a)      seznamu významných služeb poskytnutých v souhrnu za posledních 10 let, které budou zahrnovat opravy pancéřových oken případně pancéřových skel na vozidla IVECO LMV s minimálními parametry balistickými, optickými a technickými dle Přílohy č. 1 pro českou či zahraniční armádu v celkovém objemu min. 20 mil. Kč bez DPH včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a bližší identifikace objednatele, jakož i kontaktních osob za objednatele, u nichž lze službu ověřit (tel. kontakt a e-mailové spojení), nebo alternativně

b)      seznamu významných služeb poskytnutých v souhrnu za posledních 10 let, které budou zahrnovat dodávky nových pancéřových oken na vozidla IVECO LMV s minimálními parametry balistickými, optickými a technickými dle Přílohy č. 1 pro českou či zahraniční armádu v celkovém objemu min. 20 mil. Kč bez DPH včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a bližší identifikace objednatele, jakož i kontaktních osob za objednatele, u nichž lze službu ověřit (tel. kontakt a e-mailové spojení).

29.         Podle bodu 2.3.2. „Shoda výrobku s technickou normou nebo technickým dokumentem“ zadávací dokumentace zadavatel požaduje prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. l) zákona. Prokázání této části technické kvalifikace prokáže dodavatel alternativně níže bodu dle bodu 2.3.1. „Seznam významných služeb“ zadávací dokumentace (dále jen „bod 2.3.1 zadávací dokumentace“) „Zadavatel požaduje prokázání technické kvalifikace podle ust. § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Prokázání této části technické kvalifikace prokáže dodavatel alternativně níže ad a) nebo ad b) předložením

a)      shody požadovaného výrobku s požadovanou technickou normou, resp. technickým dokumentem. Prokázání této části technické kvalifikace prokáže dodavatel předložením listin, z nichž bude vyplývat, že dodavatel je nebo v minulosti byl OEM („Original Equipment Manufacturer“) výrobcem a dodavatelem originálních pancéřových oken případně pancéřových skel na vozidla IVECO LMV s minimálními parametry balistickými, optickými a technickými dle Přílohy č. 1 v souladu s originální technickou dokumentací, specifikacemi a požadavky společnosti IVECO Defence Vehicles pro vozidla IVECO LMV, nebo alternativně

b)      předložením homologace IDV (IVECO Defence Vehicles) na pancéřová skla/okna na vozidlo LMV vydané společností IVECO Defence Vehicles s minimálními parametry balistickými, optickými a technickými dle Přílohy č. 1.

30.         Zadavatel tak stanovil vícero možností pro prokázání splnění kritéria technické kvalifikace. Zde lze souhlasit se závěrem napadeného rozhodnutí, že takový postup lze obecně považovat za prosoutěžní, když může vést k rozšíření okruhu dodavatelů. Zároveň takto nastavené kritérium koresponduje s předmětem plnění veřejné zakázky, kterým jsou kompletní opravy (a tedy i výměny) pancéřových oken na vozidlech LOV Iveco Armády České republiky.

31.         Jakkoliv zadavatel stanovil alternativní způsoby prokázání technické kvalifikace, tak tyto jsou i ve svém souhrnu značně restriktivní, když se všechny vztahují k opravě či výrobě pancéřových oken právě jen pro vozidla IVECO LMV. Tyto požadavky pak zadavatel dále zpřísňuje, když se má jednat o pancéřová okna s minimálními parametry, jaké jsou vymezeny v příloze č. 1 zadávací dokumentace. Takto nastavené kritérium technické kvalifikace bezpochyby představuje výrazné omezení hospodářské soutěže, když možnosti ucházet se o veřejnou zakázku zbavuje ty dodavatele, kteří by měli zkušenost s obdobným plněním, respektive by je byli objektivně schopni realizovat, ale jejich zkušenost by se vztahovala k jinému obrněnému vozidlu než právě IVECO LMV. V této souvislosti je třeba podotknout, že kritérium technické kvalifikace vázané na konkrétní typ vozidla nemusí být ze své podstaty samo o sobě nepřípustné, nicméně zadavatel musí přesvědčivě obhájit a odůvodnit, že takové kritérium je s ohledem na předmět plnění odůvodněné a přiměřené. Právě zde pak leží podstata napadeného rozhodnutí, proti kterému se zadavatel vymezuje, když v něm Úřad vyslovil závěr, že zadavatel dostatečně neodůvodnil nastavení předmětného kritéria technické kvalifikace.

32.         Samotný požadavek na nezbytnou zkušenost s  pancéřovými okny právě vozidel IVECO LMV zadavatel odůvodňuje tvrzením, že právě okna jsou kritickým balistickým prvkem ochrany vozidel a jejich způsob napojení na karoserii a podvozek vozidla určitého stupně balistické ochrany je jedinečným, a nelze jej poměřovat zkušenostmi z jiných vozidel s jinou balistikou atd. Má být více než logické, že pravidla o opravách musí být v souladu s postupy výrobce, popř. uživatele, který ve spolupráci s výrobcem vozidlo zavedl k užívání v rezortu MO. Zkušenost s vozidly jiného výrobce pak má být podle zadavatele do značné míry fakticky nepřenositelná (respektive musela by podléhat procesu ověření). Podle zadavatele tak pouze plnění realizované pro vozidla IVECO LMV může prokázat schopnost dodavatele kvalitně plnit předmět veřejné zakázky.

33.         Otázkou je, zda je uvedená argumentace zadavatele způsobilá zodpovědět klíčovou otázku pro hodnocení souladu kritéria technické kvalifikace se zákonem, a to zda se jedná o odůvodnění natolik dostatečné, aby obhájilo omezení hospodářské soutěže na dodavatele, kteří mají zkušenosti toliko s jediným konkrétním vozidlem. Aniž by bylo jakkoliv popíráno, že vozidlo IVECO LMV je komplexní a ze své podstaty do značné míry unikátní, čemuž mohou odpovídat i požadavky na jeho opravu (respektive jeho pancéřových oken), tak je na zadavateli, aby prokázal, že oprava takového vozidla, respektive oprava či výměna pancéřových skel, představuje postup, který je natolik specifický či náročný, že nelze očekávat, že by jej byl schopný realizovat např. dodavatel, který opravu pancéřových oken realizoval na vozidle sice jiného typu, ale obdobných parametrů a charakteristiky. Právě ve vyloučení takového dodavatele z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku přitom spočívá podstata omezení hospodářské soutěže, ke kterému v důsledku stanovení kritéria technické kvalifikace zadavatelem došlo. 

34.         Specifika zkušenosti s vozidlem IVECO LMV, respektive jeho pancéřovými okny, která by odůvodňovala takto restriktivní požadavek kritéria technické kvalifikace, přitom zadavatel nijak neodůvodňuje nad rámec výše uvedených obecných tvrzení o jeho unikátnosti. Zadavatel neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by vyplývala unikátnost vozidla IVECO LMV či opravy jeho oken vůči vozidlům jiného typu, ale obdobných parametrů a opravě jejich oken. Právě nedostatek v samotném tvrzení relevantních důvodů pro nastavení kvalifikačních kritérií je hlavním důvodem, proč toto kritérium neobstálo v testu dle § 36 odst. 1 zákona. Zadavatel totiž vždy musí uvést konkrétní důvody, proč dané kritérium nastavil.

35.         Pokud by takové kritérium zasahovalo do hospodářské soutěže jen marginálně, lze uvést pro obhajobu jeho použití důvody obecnějšího charakteru, čím je však zásah do hospodářské soutěže významnější, tím je nutno důvody pro nastavení daného kritéria konkretizovat a podložit. V daném případě zadavatel vyloučil předmětným kritériem všechny dodavatele, kteří nemají zkušenosti s opravou či výměnou oken na konkrétním typu vozidla. Takový zásah do hospodářské soutěže lze i bez zjištění stavu trhu považovat za závažný, neboť některým dodavatelům (zde min. navrhovateli) zcela znemožňuje účast v zadávacím řízení. Takovému zásahu by pak mělo odpovídat relevantní odůvodnění ze strany zadavatele, z něhož musí konkrétně vyplývat, proč pouze zkušenost s pracemi na zcela konkrétním typu vozidla může zajistit zadavateli kvalitní plnění při realizaci veřejné zakázky.

36.         Takové odůvodnění by mohlo spočívat např. v uvedení konkrétního specifického způsobu upevnění oken, který se liší od upevnění v jiných typech vozidel apod. Nic takového však zadavatel neuvedl. Jeho tvrzení o jedinečnosti daných vozidel by bylo možno aplikovat na téměř jakékoliv plnění, proto jej nelze považovat za dostatečné. Zároveň zadavatel nepředložil ani žádné důkazní prostředky, které by důvodnost nastavení kvalifikačních kritérií prokazovaly. Zde lze, byť do značné míry hypoteticky, poznamenat, že pokud je oprava vozidel IVECO LMV či dodávka pancéřových oken pro ně skutečně natolik specifická, pak by mělo být možné takovou skutečnost podložit např. vyjádřením subjektů, které jsou s ním seznámeny např. jako jeho uživatel, výrobce, případně znaleckým posudkem. Ostatně sám zadavatel vyjádření takových subjektů považuje, byť v poněkud odlišném kontextu, za relevantní a sám je navrhuje (k tomuto viz níže v bodech 40 až 43 tohoto rozhodnutí).

37.         Pokud zadavatel namítá, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby prokazoval skutečnosti, které on sám nestanovuje, např. způsob realizace oprav prostředků zavedených k užívání v rezortu MO, která je právě v gesci MO/Armády České republiky, pak se nabízí ta úvaha, že zadavatel, který předmět veřejné zakázky fakticky zajišťuje právě pro Ministerstvo obrany a který je ostatně Ministerstvu obrany podléhajícím státním podnikem, by měl být schopen předložit vyjádření či jiný dokument vzešlý právě z Ministerstva obrany. MO by mohlo potvrdit, že zadavatelem stanovené kritérium technické kvalifikace koresponduje právě s jeho požadavky, respektive je jimi podmíněno, a tyto požadavky konkretizovat. Zde lze do určité míry analogicky poukázat na závěry Úřadu ohledně požadavků zadavatele na ochranu důvěrných informací, kde Úřad přihlédnul mimo jiné k tomu, že zadavatel při tvorbě zadávacích podmínek reflektoval právě požadavky, které mělo vůči zadavateli Ministerstvo obrany.

38.         Podstatou odůvodnění kritéria technické kvalifikace zadavatelem je tedy pouze jeho obecné tvrzení bez dalších konkrétních argumentů či důkazních prostředků, které by mohly objektivně odůvodnit a prokázat, že dodavatel, který má zkušenost s opravami (či dodávkou) pancéřových oken případně pancéřových skel na jiných obrněných vozidlech než právě vozidlech IVECO LMV, není způsobilý k plnění předmětu veřejné zakázky. Odůvodnění nutné vazby kvalifikace na konkrétní vozidlo IVECO LMV se jeví o to potřebnějším v posuzovaném případě, kdy sám navrhovatel je dodavatelem speciální obrněné techniky pro vojenské, policejní i komerční uživatele a zkušenostmi s různými typy vozidel disponuje. Zadavatel by tak měl osvětlit, proč případná zkušenost navrhovatele není pro realizaci veřejné zakázky dostačující. To se v daném případě nestalo.

39.         Další argumentace zadavatele se pak rozchází se základním účelem technické kvalifikace jako nástroje na ověření si kompetencí dodavatelů realizovat předmět veřejné zakázky a namísto toho směřuje k požadavku na to, aby při výměně pancéřových oken na vozidlech IVECO LMV byly použity originální náhradní díly, tedy k požadavkům na předmět plnění veřejné zakázky.

40.         Sám zadavatel v podaném rozkladu uvádí, že pro řešenou věc považuje za klíčové zodpovězení následující otázky: „Za jakých podmínek lze vyměnit originální balistický díl (zde konkrétně pancéřové okno, tj. sklo a rám) ve vojenském materiálu (prostředku, zde konkrétně ve vozidle IVECO LMV) zavedeném do užívání v Armádě ČR, jiným náhradním dílem (pancéřovým oknem) a co musí tento jiný náhradní díl a jeho výrobce splňovat, tak aby byly bez jakýchkoliv pochybností zajištěny funkční vlastnosti v extrémních podmínkách po celou dobu životnosti vozidel, včetně jeho bojeschopnosti, ochrany a bezpečnosti osádky“.

41.         Stanovisko k výše uvedené otázce si přitom měl podle zadavatele za účelem zjištění skutkového stavu, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, opatřit především sám Úřad. Toho, aby si Úřad opatřil stanovisko k výše uvedené otázce, se zadavatel přitom domáhal již v průběhu správního řízení. Zároveň zadavatel uvádí seznam subjektů, které považuje za kompetentní pro poskytnutí relevantních informací:

    • Sekce logistiky Ministerstva obrany, popř. také samotný uživatele vozidel – Armáda České republiky
    • Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a ověřování jakosti
    • Společnost PRAGA-Export, s.r.o., obchodní zástupce výrobce vozidel IVECO LMV
    • Vojenský technický ústav s.p., odštěpný závod VTÚPV Vyškov

42.         Pokud jde o samotný požadavek, aby si stanovisko k výše uvedené otázce opatřil sám Úřad, pak lze uvést, že je to především sám zadavatel, kdo má tvrdit relevantní důvody pro nastavení zadávacích podmínek a tyto důvody podložit důkazy. Z logiky věci pak plyne, že tyto důvody zadavatel musí znát již při nastavování zadávacích podmínek. Z judikatury se podává, že „(…) povinnost vážící se k objasnění skutkového stavu věci stran důvodnosti jednotlivých konkrétních zadávacích podmínek leží na zadavateli“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2023, č. j. 6 As 338/2021-52, bod 32). Platí současně, že „(…) čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky jsou kladeny na jejich odůvodnění“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 28. 2. 2013, č. j. 1 Afs 69/2012‑55, bod 25). Jak bylo uvedeno shora, základním pochybením na straně zadavatele bylo to, že relevantní důvody pro nastavení kvalifikace ani netvrdil. Tato tvrzení přitom může předložit vždy jen zadavatel (v daném případě i tlumočením konkrétních důvodů na straně MO), neboť Úřad nemůže takové důvody za zadavatele domýšlet. Zadavatel by pak měl svá tvrzení podložit i dostatečnými důkazními prostředky, avšak případné doplnění důkazů může provést i Úřad. To ostatně plyne i ze shora citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2023, č. j. 6 As 338/2021-52, z jehož bodu 31 se podává: „Nejvyšší správní soud k tomu doplňuje, že řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené na návrh zájemce o veřejnou zakázku (§ 250 ZZVZ) vykazuje rysy sporného řízení podle § 141 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (viz k tomu shodně rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2014, č. j. 5 Afs 48/2013‑272, č. 3142/2015 Sb. NSS, nebo ze dne 30. 5. 2013, č. j. 2 Afs 32/2012‑33). (…) V návrhovém řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se tak uplatní např. zásada kontradiktornosti (právo každého z účastníků vyjádřit se ke všem skutečnostem či důkazům a oponovat jim), ale rovněž zásada projednací (zvýšená procesní odpovědnost účastníků za zjištění skutkového stavu). Podle § 141 odst. 4 správního řádu ve sporném řízení vychází správní orgán z důkazů, které byly účastníky navrženy. Pokud navržené důkazy nepostačují ke zjištění stavu věci, může správní orgán provést i důkazy jiné. Neoznačí‑li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází správní orgán při zjišťování stavu věci z důkazů, které byly provedeny. Správní orgán může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

43.         V daném případě však zadavatel fakticky požaduje, aby Úřad za něj zjišťoval, proč je nutno mít k realizaci veřejné zakázky zkušenosti konkrétně s výměnou pancéřových oken na vozidlech IVECO LMV, tedy aby Úřad sám hledal důvody pro nastavení konkrétního kvalifikačního kritéria. Takové důvody však může znát jedině zadavatel (viz výše).  Zjištění ohledně důvodnosti nastavení daného kritéria Úřad učinit nemůže, a to ani na základě zásady správního řízení, podle níž má správní orgán povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Pokud je tedy zadavatel přesvědčen, že existují důvody, které svědčí pro zákonné nastavení sporných kvalifikačních kritérií, je především v jeho zájmu, aby je sám předložil. Současně je jeho povinností, aby svá tvrzení podložil i konkrétními důkazními prostředky, nebo tyto alespoň označil. Pokud by zadavatel uvedl konkrétní skutková tvrzení k důvodnosti nastavení kvalifikačních kritérií, která by pak navrhovatel rozporoval, mohl by již Úřad v otázce těchto konkrétních skutkových tvrzení vést dokazování, a to jak z důkazů předložených účastníky řízení, tak i z vlastní iniciativy (např. vyžádáním odborného stanoviska). Z argumentace zadavatele navíc nijak nevyplývá, že by byly přítomny překážky, které by bránily tomu, aby si vyjádření dalších subjektů, které mají podporovat a konkretizovat jeho obecná tvrzení, sám opatřil. Pokud zadavatel tvrdí, že důvěryhodnost takového stanoviska by byla vyšší, pokud by si jej vyžádal sám Úřad, pak lze říci, že i podklady rozhodnutí, které si opatří sám Úřad, mohou být např. navrhovatelem zpochybněny. Pro hodnocení výpovědní hodnoty a důvěryhodnosti důkazních prostředků je pak klíčový především samotný obsah, forma či původ důkazního prostředku, a nikoliv to, kdo si jej vyžádal.

44.         Požadavek zadavatele na to, aby si Úřad opatřil jím navrhované vyjádření dalších subjektů je tak nedůvodný. V tom, že si takové vyjádření Úřad v průběhu správního řízení na návrh zadavatele neopatřil, nelze spatřovat jakékoliv pochybení a předseda Úřadu se ztotožňuje s tím, jak Úřad v napadeném rozhodnutí odůvodnil, proč tak neučinil (viz bod 116 napadeného rozhodnutí).  

45.         Pokud zadavatel považuje otázku, za jakých podmínek lze originální díl (tj. pancéřové okno a související součásti) zaměnit náhradním dílem neoriginálním za klíčovou pro řešenou věc, pak s tímto nelze souhlasit. Jakkoliv může být požadavek na užití originálního náhradního dílu zcela důvodným, tak z něj nevyplývá důvodnost požadavku na prokázání zkušeností s opravou či dodávkou pancéřového okna na konkrétním typu vozidla. Zde by mohlo být namístě, aby zadavatel prokázal, že dodavatel bez zkušenosti právě s vozidlem IVECO LMV není schopen originální díl instalovat, či si jej vůbec opatřit. To ovšem zadavatel netvrdí ani neprokazuje. Argumentace zadavatele týkající se nutnosti zajistit užití originálních dílů se tak míjí s podstatou rozhodné otázky v řešené věci, tj. důvodností kritéria technické kvalifikace.

46.         Podstatnou část podaného rozkladu pak zadavatel věnuje nikoliv argumentům, které by směřovaly proti napadenému rozhodnutí a jeho závěrům, ale pouze polemice s vyjádřením navrhovatele k podkladům rozhodnutí. Zde se zadavatel vyjadřuje i k těm otázkám, u kterých Úřad v napadeném rozhodnutí žádné pochybení zadavatele neshledal (charakter a ochrana důvěrných informací). Další argumentace zadavatele (otázky požadavků na certifikaci náhradních dílů, odpovědnost výrobce za stav vozidla, rozdíl mezi životností a životním cyklem vozidla atd.) pak směřuje mimo argumentaci a závěry Úřadu obsažené v napadeném rozhodnutí a jako takové se jí předseda Úřadu v tomto rozhodnutí nevěnoval.

47.         Závěrem lze řešenou věc shrnout následovně. Zadavatel stanovil požadavek na technickou kvalifikaci, která mohla být prokázána alternativně vícero způsoby, což lze obecně považovat za prosoutěžní postup směřující k rozšíření okruhu možných dodavatelů. Zároveň ovšem prokázání technické kvalifikace vázal pouze na zkušenosti vztahující se ke konkrétnímu typu vozidla – IVECO LMV, tím došlo k omezení okruhu dodavatelů, kteří se o veřejnou zakázku mohou ucházet, když jsou vyřazeni ti dodavatelé, kteří mohou mít zkušenost s plněním totožného charakteru, ale realizovaným u obdobného vozidla jiného typu. Bezpochyby tak došlo k omezení hospodářské soutěže. Jakkoliv takto stanovené kritérium technické kvalifikace nemusí být samo o sobě z podstaty věci nedůvodné, bylo na zadavateli, aby tvrdil a prokázal jeho objektivní důvodnost, respektive to, že nepředstavovalo bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a zvýhodnění určitých dodavatelů podle § 36 odst. 1 zákona.

48.         Jak vyplývá z výše uvedeného, k osvědčení důvodnosti kritéria technické kvalifikace se zadavatel omezil na obecná tvrzení a argumenty směřující mimo podstatu řešené věci. V podaném rozkladu přitom nepřednesl argumenty, které by byly nad rámec jeho dřívějších tvrzení, která byla Úřadem v napadeném rozhodnutí již vypořádána. Předseda Úřadu se tak ztotožňuje se závěrem napadeného rozhodnutí, že zadavatel nepředložil žádné objektivní skutečnosti, které by odůvodňovaly potřebu stanovení kritéria technické kvalifikace tak, jak je zadavatel formuloval v rámci zadávacích podmínek. Vzhledem k omezení hospodářské soutěže bez relevantního důvodu tak bylo zadávací řízení zatíženo porušením § 36 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 6 odst. 2 zákona zadavatelem, což představovalo důvod pro uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení.

K otázce uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele

49.         Vzhledem k dotazu vznesenému navrhovatelem v jeho vyjádření k podanému rozkladu se nad rámec vypořádání podaného rozkladu vyjádřím k otázce včasnosti uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele v návaznosti na uveřejnění oznámení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek, respektive Úředním věstníku Evropské unie (viz body 131 až 139 napadeného rozhodnutí).

50.         Aniž by byl popírán význam rozhodovací praxe Úřadu pro výklad zákona, je namístě napadené rozhodnutí interpretovat především tou optikou, že jím Úřad nevydal jakési výkladové stanovisko, ale především se v něm zabýval otázkou, zda postup zadavatele v konkrétní věci a s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem nebyl v rozporu se zákonem.

51.         V případě nadlimitní veřejné zakázky podle § 212 odst. 7 zákona platí, že formulář oznámení zahájení veřejné zakázky nesmí být uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dříve než v Úředním věstníku Evropské unie. Nicméně toto pravidlo neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Zákon tak akceptuje, že k uveřejnění oznámení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek může předcházet jeho uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, případně i naopak, pokud je ve zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie prodleva delší než 2 dny. Taková situace zjevně v posuzovaném případě nastala (viz. údaje uvedené v bodě 137 napadeného rozhodnutí).

52.         Pokud jde o uveřejnění zadávací dokumentace, pak tu § 96 odst. 1 zákona váže k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Jak poukazuje Úřad v napadeném rozhodnutí toto ustanovení je do určité míry nejasné, když nestanovuje, kde má být takové oznámení zahájení zadávacího řízení uveřejněno. Nabízí se sice závěr, že zadávací dokumentace má být v situaci, kdy dojde k časovému odstupu mezi uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie, uveřejněna po tom uveřejnění, ke kterému dojde jako k prvnímu, taková povinnost však ze zákona přímo nevyplývá (byť vychází z logiky věci, neboť pokud bylo oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněno, měla by být uveřejněna i zadávací dokumentace k němu se vztahující).

53.         Nicméně právě s ohledem na určitou nejasnost v uvedeném ustanovení je namístě při hodnocení postupu zadavatele s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem postupovat v souladu se zásadou in dubio mitius a v pochybnostech netrestat, jak to v napadeném rozhodnutí učinil Úřad (viz body 134 až 138 napadeného rozhodnutí). Vzhledem k tomuto tak nelze ze závěru Úřadu, že postup zadavatele spočívající v uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele až k okamžiku uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie nepovažuje za rozporný se zákonem, a contrario dovozovat závěr, že jiný postup (tedy uveřejnění zadávací dokumentace k okamžiku uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek) by byl v rozporu se zákonem.

VI.          Závěr

54.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

  

Obdrží

1.         Vojenský výzkumný ústav, s. p., Veslařská 337/230, 637 00 Brno

2.         Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz