číslo jednací: 07818/2024/161
spisová značka: R0167/2023

 

Spisová značka:  ÚOHS-R0167/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-07818/2024/161

Brno 23. 2. 2024

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 21. 12. 2023, který byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doručen téhož dne zadavatelem –

• Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0312/2023/VZ, č. j. ÚOHS-48649/2023/500 ze dne 6. 12. 2023, vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh navrhovatel

• HAWIKK CZ s. r. o., IČO 11925388, se sídlem Fibichova 55, 261 01 Příbram, ve správním řízení zastoupeného JUDr. Janem Boltnarem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 13948, se sídlem Růžová 972/1, 110 00 Praha 1,

na přezkum úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-012786 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 4. 2023 pod ev. č. 2023/S 070-213108,

jsem podle § 257 písm. g) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve spojení s § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0312/2023/VZ, č. j. ÚOHS-48649/2023/500 ze dne 6. 12. 2023 ve výrocích I-V

r u š í m

 

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0312/2023/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Generální ředitelství cel – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem zadání veřejné zakázky „Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz“

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

 

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 29. 5. 2023 návrh navrhovatele – HAWIKK CZ s. r. o., IČO 11925388, se sídlem Fibichova 55, 261 01 Příbram (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-012786 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 4. 2023 pod ev. č. 2023/S 070-213108 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem obdržení předmětného návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 29. 5. 2023 (dále jen „návrh“) bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).

3.             V podaném návrhu navrhovatel napadl především diskriminační nastavení podmínek reference – dle jeho názoru nezákonný požadavek na „vývoj webového řešení, které mělo umožňovat identifikaci uživatele napojením na Národní Identitní Autoritu (NIA a Informační systém datových schránek (ISDS)“. Dále jako neurčitý a netransparentní napadl požadavek zadavatele na to, aby byli dva vývojoví pracovníci držiteli „mezinárodní certifikace v oblasti portálového řešení“.

II.             Napadené rozhodnutí

4.             Dne 6. 12. 2023 vydal Úřad rozhodnutí ÚOHS-S0312/2023/VZ, č. j. ÚOHS-48649/2023/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

5.             Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace, neboť nestanovil přiměřeně minimální úroveň pro splnění kritérií technické kvalifikace vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu uzavírané rámcové dohody (požadavek na identifikaci uživatele napojením na Národní identitní autoritu a Informační systém datových schránek – dále také jen „NIA“ a „ISDS“).

6.             Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 zákona a zásadou transparentnosti, neboť stanovil neurčitě požadavek na to, aby dva členové týmu byli držiteli mezinárodní certifikace.

7.             Výrokem III Úřad jako opatření k nápravě zrušil zadávací řízení, výrokem IV uložil zadavateli zákaz uzavřít v zadávacím řízení smlouvu a výrokem V uložil zadavateli, aby uhradil náklady správního řízení ve výši 30 000 Kč.

8.             Výrokem VI Úřad zastavil podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu řízení o návrhu navrhovatele, aby mu bylo přiznáno vůči zadavateli právo na náhradu nákladů řízení, neboť tuto žádost Úřad vyhodnotil jako zjevně právně nepřípustnou.

III.           Rozklad zadavatele

9.             Dne 21. 12. 2023 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne. Rozklad směřuje do výroků I-V napadeného rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 6. 12. 2023. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

10.         V rozkladu zadavatel obhajuje požadavek na reference mj. s poukazem na předmět veřejné zakázky, kterým je vývoj a technická podpora webového klienta pro 3 informační systémy, které kromě zadavatele využívají subjekty provádějící import a export komodit v rámci ČR a EU. Dodavatel, který nemá se specifickým napojením systémů na NIA a ISDS zkušenosti, by mohl přinejmenším způsobit, že celní systémy (resp. přihlášení do nich) nebudou fungovat, a způsobit tak vážné prodlení s realizací veřejné zakázky. Nadto by nezkušenost dodavatele mohla způsobit únik dat a řadu škod.

11.         Pokud jde o požadavek na mezinárodní certifikaci, zadavatel argumentuje tím, že dodavatelům jakožto profesionálům v oboru vývoje webových řešení i s přihlédnutím k obsahu zadávací dokumentace muselo být jasné, že zadavatel požaduje prokázat jejich znalosti a dovednosti v prostředí Microsoft AZURE a za tímto účelem požaduje předložení patřičných certifikátů. Zadavatel zdůrazňuje, že v případě pochybností se zadávací dokumentace vykládá ve prospěch dodavatele.

Závěr rozkladu

12.         V závěru podaného rozkladu zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

13.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu. Navrhovatel navrhuje, aby byl rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno.

Procesní postup v řízení o rozkladu

14.         Podáním ze dne 12. 2. 2024 zadavatel Úřadu sdělil, že zrušil zadávací řízení a navrhuje zastavení správního řízení pro bezpředmětnost. K tomu zadavatel přiložil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení č. j. 5466/2024-900000-090 a doklad o oznámení zrušení zadávacího řízení jeho účastníkům. Podklady pro vydání rozhodnutí ve věci proto byly doplněny o zadavatelem dodané dokumenty.

15.         V důsledku změny skutkových okolností – zrušení zadávacího řízení – předseda Úřadu usnesením č. j. ÚOHS-06652/2024/161 ze dne 14. 2. 2024 vyzval účastníky správního řízení, aby se v jím stanovené lhůtě vyjádřili k novým podkladům rozhodnutí.

16.         Dne 21. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž navrhovatel vyjadřuje svůj nesouhlas se zastavením správního řízení. Zadavatel by měl vyčkat na meritorní rozhodnutí předsedy Úřadu a jeho závěry zohlednit při postupu v zadávacím řízení. Návrh zadavatele na zastavení řízení pro bezpředmětnost je dle navrhovatele vnitřně rozporný, neboť zadavatel bude v nejbližší době zahajovat nové zadávací řízení s totožným předmětem plnění. Bezpředmětnost řízení není dána.  

17.         Dle navrhovatele není z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zřejmý žádný důvod hodný zvláštního zřetele, pouze postoj zadavatele k délce správního řízení a nejistota co do rozhodnutí o rozkladu. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je proto nezákonné.

18.         Navrhovatel proto trvá na tom, aby bylo ve věci rozhodnuto meritorně, rozklad nebyl vzat zpět a je žádoucí, aby Úřad vnesl do věci jasné a konstruktivní závěry. Meritorní rozhodnutí zabrání případným pochybením i dalších zadavatelů a bude přispívat ke zlepšení zadavatelského prostředí.

19.         Proto navrhovatel navrhuje, aby byl návrh na zastavení správního řízení zamítnut a aby bylo věcně rozhodnuto tak, že se rozklad zamítá a napadené rozhodnutí potvrzuje.

Stanovisko předsedy Úřadu

20.         Po projednání věci rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech dospěl předseda Úřadu s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise k následujícímu závěru.

21.         Jelikož v průběhu tohoto řízení o rozkladu bylo zjištěno, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 257 písm. g) zákona nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího je třeba napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

22.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

23.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

24.         Podle § 257 písm. g) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení.

25.         Úřad zahájil správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 zákona na základě písemného návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

26.         V průběhu vedení tohoto správního řízení zadavatel zrušil zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy z důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Tuto skutečnost oznámil dodavatelům dne 25. 1. 2024. Proti zrušení zadávacího řízení nebyly podány námitky.

27.         Skutečnost, že zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, je zákonem předpokládaný procesní důvod pro zastavení řízení podle § 257 písm. g) zákona. Po zrušení zadávacího řízení na předmět veřejné zakázky již totiž nelze dosáhnout cíle, ke kterému směřoval návrh navrhovatele, jenž se domáhal přezkoumání zadávacích podmínek, vyslovení jejich nezákonnosti a zrušení zadávacího řízení ze strany Úřadu. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat ve správním řízení, jehož základní smysl, tj. přezkoumání úkonů zadavatele ve správním řízení a eventuální uložení nápravného opatření, již nemůže být naplněn (v tomto případě potvrzení či zrušení napadeného rozhodnutí, kterým bylo uloženo nápravné opatření).

28.         Povinností Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co odpadl předmět řízení, se Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) zabýval i např. v rozsudku sp. zn. 5 As 74/2015 ze dne 29. 3. 2016, ve kterém NSS učinil stejný závěr: „Je-li k stěžovateli a) [tj. Úřad, pozn. předsedy Úřadu] podán návrh na přezkum úkonu zadavatele, kterým zadavatel zrušil zadávací řízení, a zruší-li zadavatel tento svůj úkon v průběhu správního řízení vedeného stěžovatelem a), pak odpadl předmět řízení a stěžovatel a) je povinen řízení z procesních důvodů pro zjevnou bezpředmětnost návrhu zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V takovém případě je z povahy věci vyloučen meritorní přezkum. V řízení se proto stěžovatel a) nemůže věcně zabývat jakýmikoliv úkony zadavatele, a to ani dalším případným rozhodnutím zadavatele o zrušení zadávacího řízení.“ Přestože citovaný rozsudek dopadá na právní úpravu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a na jiný skutkový stav, jsou jeho závěry ve vztahu k pravomoci Úřadu plně aplikovatelné i za účinnosti zákona a v nyní řešené věci. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co bylo zrušeno zadávací řízení na předmět plnění veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.

29.         V přezkoumávané věci by případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nemělo by pro navrhovatele význam, neboť již není zadávacího řízení, v němž by bylo možné uložit jakékoli nápravné opatření.

30.         Co se týče námitek uvedených v rozkladu zadavatele k meritu věci, je třeba konstatovat, že není namístě se jimi zabývat, protože není naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. Zrušením zadávacího řízení na plnění veřejné zakázky došlo k odpadnutí předmětu řízení a vznikla tak překážka, kvůli které již Úřad (ani jeho předseda) nemůže v řízení věcně rozhodnout.

31.         V daném případě došlo ke zrušení předmětného zadávacího řízení jako celku a zadávací řízení bylo ukončeno dne 9. 2. 2024 marným uplynutím lhůty pro podání námitek účastníků zadávacího řízení. To je ostatně výsledek, ke kterému návrh navrhovatele směřoval. Uvedené samozřejmě nemění nic na skutečnosti, že v případě, že zadavatel opět zahájí (nové) zadávací řízení, bude povinen postupovat v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy, tj. i včetně zásady zákazu diskriminace.

32.         Vzhledem k tomu, že ze spisového materiálu vyplývá, že zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno, a s ohledem na to, že z obsahu správního spisu je zřejmé, že žádný z účastníků správního řízení netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá než ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu v návaznosti na § 257 písm. g) zákona napadené rozhodnutí ve výrocích I-V zrušit a správní řízení zastavit. Co se týká výroku VI napadeného rozhodnutí, proti tomuto výroku příslušelo právo podání rozkladu navrhovateli, který jej nevyužil. Tento výrok tak nabyl právní moci a není tímto rozhodnutím dotčen.

33.         Co se týká námitek navrhovatele směřujících k tomu, aby bylo ve věci rozhodnuto meritorně, a nikoliv procesně, je třeba v prvé řadě uvést, že proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nepodal žádný z jeho dvou účastníků námitky, tedy zadávací řízení je zrušeno. V případě, kdy zadávací řízení neexistuje, není možné ve správním řízení o návrhu na přezkum úkonů zadavatele věcně pokračovat, a to z důvodů daných zákonem i dlouhodobou rozhodovací praxí jak Úřadu, tak soudů (viz ostatně i rozsudek Nejvyššího správního soudu citovaný výše). Z tohoto přístupu prakticky neexistují výjimky a zastavení správního řízení pro bezpředmětnost nastupuje i bez návrhu některého z jeho účastníků.

34.         Neztotožňuji se s obavami navrhovatele v tom smyslu, že se zadavatel bez meritorního rozhodnutí v této věci „nepoučí“ a své budoucí zadávací řízení zatíží týmiž vadami, kterými trpělo právě zrušené zadávací řízení. Využití shodných zadávacích podmínek by bylo z hlediska případných námitek a návrhu „sázkou na jistotu“, a lze tak důvodně očekávat, že se zadavatel uchýlí k úpravě zadávacích podmínek v souladu s napadeným rozhodnutím. Každopádně ani „preventivní“ význam rozhodnutí o rozkladu není tím důvodem, který by zakládal výjimku a umožnil rozhodnout o pochybení v zadávacím řízení, které již není vedeno.

35.         Případné důvody pro meritorní posouzení věci mohou spočívat toliko v tom, že by takové rozhodnutí mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků. V tomto směru však navrhovatel ničeho netvrdí.

VI.          Závěr

36.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, je třeba uzavřít, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí ve výrocích I-V a zastavení správního řízení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

  

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Obdrží

1.         Česká republika – Generální ředitelství cel, Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4

2.         JUDr. Jan Boltnar, Ph.D., advokát, Růžová 972/1, 110 00 Praha 1

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy