číslo jednací: 36324/2023/500
spisová značka: S0528/2023/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 8. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Město Albrechtice, IČO 00296228, se sídlem nám. ČSA 27/10, 793 95 Město Albrechtice,
• navrhovatel – METOSA GROUP s.r.o., IČO 10877401, se sídlem Petrovická 2493/251a, 794 01 Krnov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 8. 2023 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce budovy Celní 20 (2)“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 14. 6. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00000008,

rozhodl takto:

                                                                                                                                                                             I.             

Zadavatel – Město Albrechtice, IČO 00296228, se sídlem nám. ČSA 27/10, 793 95 Město Albrechtice – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce budovy Celní 20 (2)“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 14. 6. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu shora uvedeného zadavatele pod systémovým číslem P23V00000008, postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nerozhodl o řádně a včas podaných námitkách stěžovatele – METOSA GROUP s.r.o., IČO 10877401, se sídlem Petrovická 2493/251a, 794 01 Krnov – ze dne 26. 7. 2023, jež byli cit. zadavateli doručeny téhož dne, ve lhůtě dle výše uvedeného ustanovení cit. zákona, když do 15 dnů ode dne doručení námitek, tj. nejpozději do 10. 8. 2023, neodeslal rozhodnutí o námitkách cit. stěžovateli, ale učinil tak až dne 11. 8. 2023.

                                                                                                                                                                           II.             

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele –  Město Albrechtice, IČO 00296228, se sídlem nám. ČSA 27/10, 793 95 Město Albrechtice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon zadavatele, proti kterému námitky směřovaly, a to rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce budovy Celní 20 (2)“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 14. 6. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu shora uvedeného zadavatele pod systémovým číslem P23V00000008 ze dne 25. 7. 2023, a všechny následné úkony, které zadavatel učinil v předmětném zadávacím řízení.

                                                                                                                                                                         III.             

Zadavateli –  Město Albrechtice, IČO 00296228, se sídlem nám. ČSA 27/10, 793 95 Město Albrechtice – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0528/2023/VZ ve věci návrhu navrhovatele – METOSA GROUP s.r.o., IČO 10877401, se sídlem Petrovická 2493/251a, 794 01 Krnov – ze dne 21. 8. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce budovy Celní 20 (2)“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 14. 6. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu shora uvedeného zadavatele pod systémovým číslem P23V00000008.

                                                                                                                                                                        IV.             

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli –  Město Albrechtice, IČO 00296228, se sídlem nám. ČSA 27/10, 793 95 Město Albrechtice – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Město Albrechtice, IČO 00296228, se sídlem nám. ČSA 27/10, 793 95 Město Albrechtice (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 14. 6. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne (dále jen „výzva“) na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P23V00000008 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce budovy Celní 20 (2)“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             V části I „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je mj. uvedeno, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je uzavření smlouvy o dílo s dodavatelem stavebních prací týkajících se úprav stávajícího bytového domu.“

3.             Zadavatel uveřejnil dne 25. 7. 2023 na profilu zadavatele oznámení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o zrušení“).

4.             Dne 26. 7. 2023 navrhovatel – METOSA GROUP s.r.o., IČO 10877401, se sídlem Petrovická 2493/251a, 794 01 Krnov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 8. 2023 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – doručil zadavateli podání nadepsané »Odvolání proti oznámení rozhodnutí zadavatele k zakázce: „Rekonstrukce budovy Celní 20“« ze stejného dne, které má obsahové náležitosti námitek ve smyslu § 244 odst. 1 zákona (v podrobnostech viz dále) a které směřuje proti rozhodnutí o zrušení (dále jen „námitky“). Nedatovaným dokumentem nadepsaným „Rozhodnutí o námitce“, které bylo navrhovateli doručeno dne 11. 8. 2023 prostřednictvím elektronického nástroje společně s dokumentem „Oznámení rozhodnutí“ z téhož dne, tj. 11. 8. 2023, zadavatel námitky navrhovatele odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

5.             Navrhovatel podal dne 21. 8. 2023 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Téhož dne byl doručen stejnopis návrhu zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

6.             Navrhovatel má za to, že rozhodnutí o zrušení je nepřezkoumatelné a nezákonné. Z rozhodnutí o zrušení dle něj nevyplývá, v jakém ohledu zadavatel vypracoval výkaz výměr neodpovídající skutečnosti, v čem spočívá nestandardizovanost položek, v čem spočívá rozpor s podmínkami poskytovatele dotace a s jakým konkrétním zákonem by se tak případně zadavatel dostal do rozporu. Navrhovateli z rozhodnutí o zrušení nevyplývá žádný důvod hodný zvláštního zřetele a má za to, že takto vyhotovené rozhodnutí o zrušení nemůže obstát v kontextu rozhodovací praxe Úřadu a soudů.

7.             Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel nerozhodl o podaných námitkách podle § 245 odst. 1 zákona včas, když lhůta pro rozhodnutí o námitkách uplynula dne 10. 8. 2023 a zadavatel rozhodnutí o námitkách navrhovateli zaslal až 11. 8. 2023.

8.             Nadto se navrhovatel k rozhodnutí o námitkách vyjádřil i věcně, konkrétně toto rozhodnutí považuje taktéž za nezákonné a nepřezkoumatelné. Předně uvádí, že rozhodnutí o námitkách obsahuje mnoho nových informací, které z povahy věci měly být již obsahem rozhodnutí o zrušení a dle rozhodovací praxe Úřadu k těmto argumentům nelze přihlížet. Nadto podotýká, že i tyto nové argumenty jsou věcně a rovněž právně nesprávné. Dále uvádí jejich výčet.

9.             Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, základními zásadami zadávacího řízení a ustálenou rozhodovací praxí Úřadu a soudní judikaturou. Navrhovatel se domáhá zrušení rozhodnutí o zrušení a všech následujících úkonů zadavatele.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

10.         Úřad obdržel návrh navrhovatele 21. 8. 2023 a tímto dnem podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0528/2023/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

11.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

12.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dne 24. 8. 2023.

13.         Dne 31. 8. 2023 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu a následně dne 1. 9. 2023 dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

14.         Zadavatel nejprve uvádí, že dne 26. 7. 2023 obdržel prostřednictvím elektronického nástroje o navrhovatele přípis s názvem „Odvolání proti rozhodnutí“, ke kterému z opatrnosti přistupoval jako k námitkám proti rozhodnutí o zrušení, a to i přesto, že tento dokument dle jeho slov navozoval spíše dojem, že se jedná o žádost o obecnou informaci, přičemž některé podstatné náležitosti námitek si dovodil. Za předpokladu, že se skutečně jednalo o námitky, je si zadavatel vědom, že pochybil a neodeslal rozhodnutí o nich v zákonem stanovené lhůtě.

15.         Zadavatel dále uvádí, že je přesvědčen, že zákon po zadavateli nepožaduje, aby „opisoval dokumentaci v případě jeho rozhodování či oznámení jeho rozhodnutí.“ Zadavatel má za to, že v rozhodnutí o zrušení jasně konstatoval, že výkaz výměr byl přezkoumán a bylo zjištěno, že neodpovídá skutečnosti, což je objektivní situace. Navíc jednotlivé položky ani konkretizovat nemohl, protože projektová dokumentace je předmětem kompletní revize a zadavatel stále nemá přesné informace o všech chybách. Zadavatel trvá na tom, že i uvedení výčtu nestandardizovaných položek (tzv. R položky, které se nenachází v standardizovaných cenících stavebních prací) by byl nadbytečný, neboť veřejnost i dodavatelé mohou nahlédnout do uveřejněné zadávací dokumentace na profilu zadavatele a ověřit si jejich množství, typ a druh. Zadavatel taktéž trvá na tom, že pokud by neupravil projektovou dokumentaci, tj. neodstranil nestandardizované položky z výkazu výměr, mohla by být poskytovaná dotace zkrácena až o 100 %, z důvodu porušení dotačních podmínek.

16.         Zadavateli tak dle jeho přesvědčení nezbylo nic jiného než zadávací řízení zrušit, a to z toho důvodu, že při zadávání veřejné zakázky konal v rozporu se zákonem. Zadavatel se krátce vyjadřuje i k rozhodnutí o námitkách, které považuje za dostatečně odůvodněné, když obsahuje objektivní důvody pro zrušení zadávacího řízení, a to včetně odkazu na konkrétní dokumenty.

17.         Zadavatel navrhuje, aby Úřad konstatoval, že zadávací řízení bylo zrušeno oprávněně v souladu se zákonem. 

Další postup Úřadu ve správním řízení

18.         Usnesením ze dne 7. 9. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

19.         Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

20.         Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 9. 2023, které Úřad obdržel téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“), nejprve upozorňuje na rozpor zadavatelových tvrzení v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách konstatuje, že podání, které navrhovatel nazval „odvolání“ je po obsahové stránce námitkami proti rozhodnutí o zrušení, a toto ani nijak nerozporuje. Argumentace ve vyjádření k návrhu, kdy zadavatel uvádí, že k podání, které bylo nazváno jako „odvolání“ přistupoval z opatrnosti a náležitosti podle § 244 odst. 1 zákona si musel dovodit, se jeví jako účelová. Navrhovatel trvá na svém tvrzení v návrhu, že zadavatel námitky navrhovatele posuzoval jako námitky ve smyslu § 241 zákona a tyto nevyřídil do 15 dnů od jejich doručení v rozporu s § 245 odst. 1 zákona.

21.         Navrhovatel nadále trvá i tom, že jeden z důvodů, pro který zadavatel zadávací řízení zrušil, tj. krácení dotace, je spekulativní a zadavatel předjímá situaci, která nemusí nastat. Nadto uvádí, že zadávací řízení bylo zadáváno opakovaně, když předchozím důvodem pro zrušení bylo, že každá z podaných nabídek překročila předpokládanou hodnotu, je tedy patrné, že zadavatel musel přistoupit k hodnocení nabídek, avšak na údajné vady přišel až při hodnocení nabídek podaných v tomto zadávacím řízení.

22.         Navrhovatel taktéž opakuje, že oznámení o zrušení zadávacího řízení není transparentní a zákonné, přičemž poukazuje na to, že sám zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl, že projektová dokumentace je předmětem kompletní revize a v tuto chvíli nemá k dispozici informace o konkretizaci vadných položek.

23.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel nevyřídil námitky v souladu se zákonem, a nadto ani vyjádření zadavatele k návrhu pochybnosti ohledně transparentnosti a zákonnosti zrušení zadávacího řízení nerozptýlilo.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

24.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele v předmětném zadávacím řízení nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

25.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

26.         Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek.

27.         Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

28.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

29.         Podle § 244 odst. 1 zákona v námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá. V případě, že účastník zadávacího řízení podává proti svému vyloučení námitky z důvodu obnovení své způsobilosti podle § 76 zákona, v námitkách neuvádí, v čem je spatřováno porušení zákona; uvede však popis nápravných opatření, která přijal k obnovení své způsobilosti.

30.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

31.         Podle § 245 odst. 5 zákona pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl.

32.         Podle § 251 odst. 3 zákona pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 zákona doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.

33.         Podle § 263 odst. 6 zákona pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 zákona o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.

34.         Podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „vyhláška“), je doručením prostřednictvím elektronického nástroje okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta datové zprávy v elektronickém nástroji.

35.         Podle § 4 odst. 2 vyhlášky musí být o doručení prostřednictvím elektronického nástroje pořízen záznam o elektronickém úkonu podle § 7 vyhlášky.

Zjištěné skutečnosti

36.         Zadavatel si v zadávací dokumentaci v části IVI. „Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem“ vymezil, že veškeré úkony v rámci tohoto zadávacího řízení a rovněž veškerá komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem bude probíhat elektronicky.

37.         Z písemné zprávy ze dne 25. 7. 2023 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 3 nabídky na plnění veřejné zakázky, mj. nabídku navrhovatele.

38.         Současně dne 25. 7. 2023 uveřejnil zadavatel na svém profilu zadavatele rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

39.         Úřad má za prokázané, že dne 26. 7. 2023 navrhovatel zadavateli podal námitky prostřednictvím elektronického nástroje, které byli tímto dnem doručeny. Doklad o jejich doručení je součástí dokumentace o zadávacím řízení.

40.         Součástí dokumentace o zadávacím řízení je doklad o odeslání rozhodnutí o námitkách přes elektronický nástroj, přičemž z dokladu je zřejmé, že adresátem je navrhovatel a datum odeslání a současně doručení je 11. 8. 2023.

 Obecně k institutu námitek

41.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel podle § 245 odst. 1 zákona povinen ve lhůtě do 15 dnů od doručení námitek odeslat stěžovateli rozhodnutí o námitkách, přičemž v tomto rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Zadavatel má povinnost přistoupit k vypořádání námitek podaných příslušným stěžovatelem s náležitou mírou pečlivosti, čehož dokladem je právě fakt, že jej stíhá povinnost podrobně a srozumitelně vypořádat všechny skutečnosti uvedené v námitkách. Zadavatel přitom musí své rozhodnutí o podaných námitkách odeslat stěžovateli do 15 dnů ode dne, kdy mu byly tyto námitky doručeny.

42.         Shora popsané nároky na postup zadavatele při vyřízení námitek přitom nejsou samoúčelné, neboť se na něj váží další konkrétní postupy a lhůty upravené zákonem a práva dodavatelů s nimi spojená. Na rozhodnutí o námitkách totiž § 246 odst. 1 písm. b) a c) zákona váže tzv. „blokační lhůtu“, v níž zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem. Jestliže zadavatel podané námitky svým rozhodnutím odmítne, pak dle citovaného ustanovení zákona nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Byly-li námitky podány včas, zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli [§ 246 odst. 1 písm. b) zákona].

43.         Lhůty pro podání návrhu upravuje § 251 odst. 2 a 3 zákona. Podle § 251 odst. 2 zákona platí, že návrh musí být doručen do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Pokud však zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona (tedy ve lhůtě 15 dnů od doručení námitek) nerozhodl, musí být návrh doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem (§ 251 odst. 3 zákona). Pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas, je s tímto úkonem spojena další blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. d) zákona, kdy zadavatel nesmí s dodavatelem uzavřít smlouvu ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.  

44.         Zákon explicitně zadavateli stanovuje lhůtu, ve které je povinen o námitkách rozhodnout, resp. lhůtu, v níž je povinen rozhodnutí o námitkách odeslat. Na doručení rozhodnutí o námitkách je pak navázána lhůta pro podání návrhu.

45.         Řízení před Úřadem tak má předcházet řádné „námitkové řízení“, tj. stěžovatel (navrhovatel) má právo na to, aby byl před podáním návrhu k Úřadu seznámen s přezkoumatelnou argumentací zadavatele, která reaguje na jím podané námitky. Význam rozhodnutí o námitkách je třeba shledávat v tom, že jeho prostřednictvím zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv.

46.         Lze tedy uzavřít, že každý účastník zadávacího řízení má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený účastník neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006-137)[2]. Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 a v § 263 odst. 6 zákona. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodní v rozhodnutí o námitkách, je stěžovatel nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Současně nelze přehlížet, že v případě pozdě učiněného rozhodnutí o námitkách, tzn. jejich odeslání po zákonem stanovené lhůtě, a akceptaci takového postupu zadavatele, by docházelo ke krácení práv navrhovatele z hlediska lhůty, kterou má pro přípravu argumentace obsaženou v návrhu. Tomu je totiž dána výslovně zákonem stanovená lhůta pro podání návrhu.

47.         Ze všech shora uvedených důvodů tak Úřad nahlíží na institut námitek jako na zcela stěžejní z hlediska naplnění samotného cíle a smyslu právní úpravy zadávání veřejných zakázek, tedy zajištění co nejširší férové soutěže o veřejné zakázky, jejímž prostřednictvím je chráněno hospodárné vynakládání veřejných prostředků.

48.         Jak Úřad konstantně dovozuje ve své rozhodovací praxi, rozhodnutí zadavatele o námitkách je nutno vnímat nejen jako samotné rozhodnutí (vyhotovení dokumentu, kterým zadavatel o námitkách rozhodl), ale rovněž i zajištění jeho dodání do dispozice stěžovatele. Situace, kdy zadavatel o námitkách stěžovatele v zákonem stanovené lhůtě (vůbec) nerozhodne, se od situace, kdy zadavatel sice rozhodne, ale takové rozhodnutí stěžovateli, ať již z jakéhokoli důvodu, např. kvůli administrativnímu pochybení, neodešle, se z pohledu stěžovatele vůbec neliší, neboť důsledek je vždy stejný – stěžovatel se nedozví argumenty zadavatele ke skutečnostem uváděným v námitkách. V této souvislosti lze přitom nepochybně odkázat i na ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. S ohledem na výše uvedené lze úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí o námitkách považovat za právní jednání, které je účinné (perfektní) až dojitím do dispozice stěžovatele. Z uvedeného vyplývá, že i pokud by zadavatel ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona reálně rozhodl (tedy vyhotovil rozhodnutí), avšak následně by nezajistil, aby se takové rozhodnutí o námitkách dostalo ke stěžovateli, nelze toto rozhodnutí považovat za perfektní (viz k tomu např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-20263/2020/513/IHl ze dne 2. 7. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0191/2020/VZ, nebo č. j. ÚOHS-S0512/2018/VZ-38189/2018/522/KČe ze dne 16. 1. 2019). Ostatně o nutnosti odeslání rozhodnutí o námitkách, nikoliv pouhého faktického rozhodnutí zadavatelem, svědčí i jasné znění § 245 odst. 1 zákona, který zadavateli stanovuje výslovnou povinnost rozhodnutí o námitkách odeslat, nikoliv „pouze“ o nich rozhodnout; v tomto ohledu tak ani nemůže vznikat interpretační nejistota na straně zadavatelů. V daném případě pak není sporu, že zadavatel rozhodl o námitkách opožděně, a tedy též rozhodnutí o námitkách opožděně navrhovateli odeslal.

K náležitostem podaných námitek

49.         Navrhovatel doručil zadavateli dne 26. 7. 2023 podání nadepsané »Odvolání proti oznámení rozhodnutí zadavatele k zakázce: „Rekonstrukce budovy Celní 20“«. Zadavatel k tomuto podání přistupoval jako k námitkám, avšak ve vyjádření k návrhu upozornil, že takto postupoval zejména z opatrnosti, neboť náležitosti námitek, jak jsou uvedeny v § 244 odst. 1 zákona, si musel dovodit.

50.         Úřad v této souvislosti uvádí, že každé jednání je třeba posuzovat dle jeho obsahu, je-li seznatelný (srov. § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který dle judikatury – viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 113/2019–32 ze dne 25. 9. 2019 – lze mj. při výkladu právních jednání i při zadávání veřejných zakázek použít).

51.         Zadavatel v závěru rozhodnutí o zrušení, které bylo účastníkům zadávacího řízení doručeno prostřednictvím elektronického nástroje dne 25. 7. 2023, účastníky řízení doslovně poučil[3]: „Proti tomuto rozhodnutí je možno podat v souladu s § 241 a § 242 odst. 2 zákona ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto dokumentu účastníkovi (stěžovateli).“ Podání nadepsané »Odvolání proti oznámení rozhodnutí zadavatele k zakázce: „Rekonstrukce budovy Celní 20“« bylo odesláno v reakci na rozhodnutí o zrušení, přičemž z jeho obsahu bylo zcela zřejmé, co a proč bylo navrhovatelem zpochybňováno, tj. v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem (konkr. že zadavatel zrušil zadávací řízení v rozporu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona, když jím tvrzené skutečnosti nenaplňují důvody hodné zvláštního zřetele a také že se dopustil porušení § 6 odst. 1 a 2 zákona). Předmětný dokument naplňuje i ostatní obsahové náležitosti námitek dle § 244 odst. 1 zákona, neboť z hlavičky dokumentu a digitálního podpisu vyplývá, že námitky podává navrhovatel, a je rovněž seznatelné, čeho se stěžovatel domáhá, když na závěr navrhuje obnovení předmětného zadávacího řízení.

52.         Ačkoliv tedy podání nebylo označeno, resp. nadepsáno jako námitky, o námitky se dle obsahu daného podání jedná a mělo tak k nim být ze strany zadavatele (a to nikoliv pouze z opatrnosti) přistupováno.

K vyřízení námitek

53.         Námitky směřující proti rozhodnutí o zrušení (které bylo uveřejněno na profilu zadavatele dne 25. 7. 2023) byly prostřednictvím elektronického nástroje dodány zadavateli dne 26. 7. 2023, tj. byly podány v zákonné lhůtě 15 dnů od uveřejnění rozhodnutí o zrušení.

54.         Z dokladu o odeslání rozhodnutí o námitkách (snímek obrazovky elektronického nástroje) jasně vyplývá, že rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli odesláno dne 11. 8. 2023, přičemž k témuž dni je rozhodnutí o námitkách také datováno, byť zákonná lhůta pro odeslání rozhodnutí o námitkách uplynula dne 10. 8. 2023.

55.         Úřad proto konstatuje, že zadavatel nedodržel v průběhu zadávacího řízení postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona tím, že v návaznosti na řádně a včas podané námitky navrhovatele, které mu byly doručeny dne 26. 7. 2023, neodeslal rozhodnutí o těchto námitkách navrhovateli ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona, tedy do 15 dnů ode dne doručení námitek, tj. nejpozději do 10. 8. 2023, ale až dne 11. 8. 2023. Uvedené v podstatě nepopírá ani sám zadavatel (viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí).

56.         V případě, že zadavatel o námitkách nerozhodne, platí podle § 245 odst. 5 zákona pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl, přičemž se pak uplatní lhůta pro podání návrhu zakotvená v § 251 odst. 3 zákona (tj. 25 dnů ode dne odeslání námitek). Zákonodárce stanovením lhůty v § 251 odst. 3 zákona reaguje právě na možné průtahy související s nečinností zadavatele při vypořádávání námitek stěžovatele a poskytuje tak dodavateli možnost podat v této zvláštní lhůtě návrh k Úřadu a bránit se proti nesprávnému postupu zadavatele.

57.         V šetřeném případě navrhovatel neobdržel rozhodnutí zadavatele o námitkách v zákonné lhůtě, proto návrh podával ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 3 zákona, tedy ve lhůtě 25 dnů ode dne odeslání námitek. Navrhovatel námitky odeslal dne 26. 7. 2023 a posledním dnem lhůty pro podání návrhu proto bylo pondělí 21. 8. 2023 (s ohledem na obecná pravidla počítání času - připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující). Návrh byl doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli v pondělí 21. 8. 2023, tedy v zákonné lhůtě.

58.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

59.         Nad rámec výše uvedeného Úřad podotýká, že důležitost řádného a včasného rozhodování o námitkách odráží i ustanovení § 268 odst. 1 písm. d) zákona, ve kterém je postup zadavatele při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona hodnocen jako přestupek.

60.         K posouzení dalších v návrhu uváděných skutečností týkajících se rozhodnutí o zrušení a řádnosti vypořádávání se s námitkami v rozhodnutí o námitkách nemůže v předmětném případě ze strany Úřadu ve správním řízení dojít, neboť bylo shledáno, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení námitek stěžovatele nerozhodl o těchto námitkách ve smyslu § 245 odst. 5 citovaného zákona, neboť rozhodnutí o námitkách neodeslal ve  lhůtě 15 dnů od doručení námitek uvedenému stěžovateli, přičemž ustanovení § 263 odst. 6 zákona nedává Úřadu jinou možnost, než zadavateli uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení. Věcné posouzení navrhovatelem namítaného postupu zadavatele by tedy nemohlo, jakkoliv ovlivnit nápravné opatření ukládané Úřadem (viz dále „K výroku II. rozhodnutí“).

K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

61.         Podle § 263 odst. 6 zákona pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.

62.         Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel v zadávacím řízení nedodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení námitek navrhovatele ze dne 26. 7. 2023 zadavateli, tedy do 10. 8. 2023, nerozhodl o výše uvedených námitkách ve smyslu § 245 odst. 5 zákona, neboť rozhodnutí o námitkách neodeslal navrhovateli ve lhůtě 15 dnů od doručení námitek. Došlo tedy k naplnění podmínky dle § 263 odst. 6 zákona a Úřad je povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření.

63.         Vzhledem k tomu, že námitky navrhovatele směřovaly proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad dle § 263 odst. 6 zákona o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o zrušení a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení. S ohledem na uvedené rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

64.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

65.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout nápravnému opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

66.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavatelům uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. rozhodnutí – náklady řízení

67.         Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

68.         Podle § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, činí paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, 30 000 Kč.

69.         Vzhledem k tomu, že Úřad výrokem II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení a všech následných úkonů zadavatel učiněných v zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

70.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000528.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.      Město Albrechtice, nám. ČSA 27/10, 793 95 Město Albrechtice

2.      MT Legal s.r.o., Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy