číslo jednací: 35783/2023/510
spisová značka: S0393/2023/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 6. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – město Litoměřice, IČO 00263958, se sídlem Mírové náměstí 15/7, 412 01 Litoměřice, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 21. 6. 2023 JUDr. Mariannou Svobodovou, advokátkou, ev. č. ČAK 09968, IČO 66256658, advokátní kancelář Duška & Svobodová, se sídlem Václavská 316/2, 120 00 Praha 2,
• navrhovatel – DAMIJA elektro s.r.o., IČO 02343312, se sídlem Na Náhonu 1165/17, 702 00 Ostrava,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Obnova soustavy veřejného osvětlení Litoměřice - 1. etapa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-014748, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 4. 2023 pod ev. č. 2023/S 076-227855, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – DAMIJA elektro s.r.o., IČO 02343312, se sídlem Na Náhonu 1165/17, 702 00 Ostrava – ze dne 14. 6. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – město Litoměřice, IČO 00263958, se sídlem Mírové náměstí 15/7, 412 01 Litoměřice – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Obnova soustavy veřejného osvětlení Litoměřice - 1. etapa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-014748, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 4. 2023 pod ev. č. 2023/S 076-227855, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – město Litoměřice, IČO 00263958, se sídlem Mírové náměstí 15/7, 412 01 Litoměřice (dále jen „zadavatel“) – dne 13. 4. 2023 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Obnova soustavy veřejného osvětlení Litoměřice - 1. etapa“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-014748 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 4. 2023 pod ev. č. 2023/S 076-227855, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Dle bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení je předmětem veřejné zakázky „[d]odávka nového LED osvětlení včetně montáže a výměny stávajícího osvětlení. (…)“

3.             Zadavatel obdržel dne 22. 5. 2023 námitky navrhovatele – DAMIJA elektro s.r.o., IČO 02343312, se sídlem Na Náhonu 1165/17, 702 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

4.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 5. 6. 2023, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.

5.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 14. 6. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

6.             Navrhovatel úvodem svého návrhu rekapituluje průběh procesu podání námitek a jejich následného odmítnutí pro nedůvodnost rozhodnutím zadavatele ze dne 5. 6. 2023. Navrhovatel se v návaznosti na zmíněné rozhodnutí domnívá, že jím podané námitky nebyly náležitě posouzeny, a to po věcné ani po právní stránce.

7.             Předně navrhovatel brojí proti požadavku na doložení ISO certifikace, pro niž neshledává žádný legitimní důvod, jelikož primárním účelem je podle jeho názoru toliko nepřípustně zúžit okruh potenciálních účastníků. V reakci na zadavatelem uvedené zdůvodnění certifikace ISO ve vztahu k certifikátům ISO 9001, 14001, 45001 navrhovatel uvádí, že dané odůvodnění považuje za nesprávné, neboť kvalifikační požadavky při zohlednění předmětu veřejné zakázky (jímž je zejména dodávka nového LED osvětlení včetně montáže a výměny stávajícího osvětlení) neodpovídají přiměřenosti. Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje na smysl prokazování technické kvalifikace (jímž je zajištění, aby se o přidělení veřejné zakázky ucházeli pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni danou zakázku řádně plnit po stránce technické a materiální) a povinnost stanovení nediskriminačních kvalifikačních kritérií. Požadavek na předložení výše uvedených certifikátů považuje navrhovatel za diskriminační i z důvodu kumulace vysokého počtu certifikátů, neboť jejich získání obnáší časovou i finanční náročnost. Navrhovateli přitom není zřejmé, v čem zadavatel považuje za kvalifikovanějšího dodavatele, který předmětnými certifikáty disponuje, oproti dodavateli, který splňuje všechny ostatní požadavky.

8.             V případě certifikátu ISO 9001 podle navrhovatele nelze akceptovat zdůvodnění zadavatele, podle něhož si chtěl ověřit zkušenost zadavatele s organizací dodávek, jelikož „se předpokládá, že zadavatel podobného předmětu plnění organizuje velkou škálu různorodých činností a není důvod se domnívat, že pouze u této veřejné zakázky je koordinační schopnost dodavatele nad míru obvyklých poměrů ztížena“. Navrhovatel doplnil, že zejména minimalizace rizika nákupu špatného produktu byla zajištěna detailními technickými podmínkami.

9.             Ve vztahu k certifikátu ISO 14001 má navrhovatel za to, že zadavatel vágním způsobem odůvodnil upřednostnění odpovědného zadávání před základní zásadou zákazu diskriminace.

10.         Požadavek na certifikaci ISO 45001 navrhovatel označuje za nerelevantní, neboť zajištění bezpečnosti (občanů a pracovníků zadavatele) by podle jeho názoru bylo možné provést jinými efektivnějšími instrumenty nežli certifikátem ISO.

11.         Podle navrhovatele je tak zřejmé, že zadavatel stanovil podmínky pro prokázání technické kvalifikace tak, že omezil možnost účasti „dodavatelům, kteří neměli zkušenosti s realizací rekonstrukce nebo výstavby silnice a zárubní nebo opěrné zdi kumulativně. K závěru ŘO IROP přispívá i fakt, že zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel pouze dvě nabídky (vybraného dodavatele a dodavatele OHL ŽS, (…) Účastníci zadávacího řízení byli zároveň nucení z důvodu kumulace požadavků na technickou kvalifikaci podat nabídky v konsorciích (…).

12.         Navrhovatel se domnívá, že odůvodnění zadavatele ohledně certifikátů nelze považovat za správné, neboť nelze dospět k závěru, že by dodavatelé bez příslušných certifikátů ISO nebyli schopni naplnit předmět veřejné zakázky a dané požadavky na technickou kvalifikaci považuje s ohledem na předmět veřejné zakázky za diskriminační. Souhrn předmětných požadavků na kvalifikaci shledává navrhovatel jako neodůvodněný a nepřiměřený, a odporující přiměřenosti a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 a 2 zákona.

13.         Následujícím požadavkem, který navrhovatel rozporuje, je krytí předřadníku IP67, v němuž ve vztahu k argumentaci zadavatele ohledně dostupnosti vzorku uvádí, sám navrhovatel disponuje obdobným řešením, které by vedlo k naplnění předmětu veřejné zakázky, a to ve vyšší kvalitě. Z toho důvodu tak nemá navrhovatel ani jeho poddodavatelé k dispozici skladem předřadník s krytím IP 67. Schopnost zkrátit standardní dodací lhůty by přitom podle navrhovatele byla zcela jistě promítnuta do nabídkové ceny, čímž by opět došlo k diskriminaci určitého okruhu potencionálních dodavatelů. Úřad podotýká, že v souvislosti s uvedeným navrhovatel v podaných námitkách doplnil, že nelze tvrdit, že daný komponent ochrání výrobek (svítidlo) před proniknutím vody, když samotné svítidlo je svou povahou vysoce izolované proti průniku vody a v případě průniku dojde k poškození celého svítidla bez ohledu na ochranu předřadníku.

14.         Navrhovatel dále napadá požadavek na účinnost svítidla v kontextu jeho dalších parametrů – tj. požadavek na hodnotu 150 lm/W při 2 700 K. Tuto hodnotu považuje navrhovatel za zjevně nepřiměřenou, neboť nikterak nesouvisí s kvalitou a životností svítidel, zužuje počet potenciálních dodavatelů a v kontextu dalších zvolených kritérií není důvodná. Rovněž navrhovatel doplnil, že „[p]okud je splněno Pmax, nebo je ještě nižší, pak je účinnost svítidla irelevantní, protože zadavatele zajímá celkový příkon soustavy. Primárně by měl být tedy podmínkou celkový příkon soustavy, nikoliv účinnost jednotlivých svítidel.“.

15.         Za zcela nestandardní označuje navrhovatel požadavek zadavatele na posuzování parametrů svítidel dle reportu LM80. V dané souvislosti navrhovatel upozornil na nezbytnost přiměřeného nastavení zadávacích podmínek, které má zajistit zejména hospodářskou soutěž mezi dodavateli a připomíná povinnost zadavatele postupovat v souladu se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace dle § 6 a § 36 odst. 1 zákona, z něhož vyplývá, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

16.         Navrhovatel má za to, že test LM-80 je velmi subjektivně prezentovaný test, který nevypovídá o samotných svítidlech, nýbrž vypovídá pouze o čipech. Podle názoru navrhovatele měl zadavatel připustit jako adekvátní variantu test report LM-79, který řeší svítidlo jako systém, jelikož měří světelný výkon (tok), elektrický výkon, barevnost, účinnost a rozložení intenzity a certifikace ENEC+.

17.         Navrhovatel dále namítá, že zadavatel porušil povinnost stanovenou v § 99 odst. 2 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 zákona tím, že neprodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou svou původní délku. Navrhovatel uvádí, že z Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 12. 5. 2023 vyplývá, že došlo ke změně (zmírnění) požadavků na splnění technické specifikace. Daná změna se podle navrhovatele konkrétně týkala uznání hliníkového i plastového provedení předřadníku. V důsledku uvedeného zmírnění zadávacích podmínek došlo podle navrhovatele k rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů (včetně samotného navrhovatele), kdy mu touto variantou bylo umožněno splnit zadávací podmínky a podat nabídku. Nicméně navrhovatel dodává, že z důvodu neadekvátně krátkého prostoru nemohl kvalifikovaným způsobem sestavit nabídku pro účast v zadávacím řízení. Navrhovatel je toho názoru, že v souvislosti s provedenou změnou, která nebyla marginálního charakteru, měl zadavatel současně prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její délku, což však neučinil. V daném postupu zadavatele navrhovatel spatřuje i diskriminační jednání, když dodavatelé, kteří by byli schopni předmět plnění realizovat až po provedené změně zadávacích podmínek, neměli od okamžiku změny celou původní délku lhůty pro podání nabídek jako ti dodavatelé, kteří by byli schopni předmět veřejné zakázky realizovat za původně stanovených zadávacích podmínek (čímž současně učinil zadávací řízení netransparentním).

18.         V neposlední řadě navrhovatel uvádí, že zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí námitky uvedl, „že námitka je nedůvodnou i proto, že účastník podal námitky proti stanovení zadávacích podmínek na samém konci lhůty k jejich podání.“. Tento závěr považuje navrhovatel za nepřijatelný a v rozporu se základními principy zákona, neboť námitky proti zadávacím podmínkám lze podat až do konce lhůty pro podání nabídek nebo žádostí o účast.

19.         Navrhovatel vyjádřil názor, že stanovení zadávacích podmínek zadavatelem vykazuje vady, které bez objektivních důvodů předem vylučují určité dodavatele, kteří by jinak mohli podat nabídku, a to z důvodu, že nemohou splnit velmi specificky a nestandardně nastavené požadavky zadavatele týkající se zadávacích podmínek a kvalifikace dodavatelů.

20.         Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 263 odst. 3 zákona zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

21.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 14. 6. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 14. 6. 2023.

22.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel
• navrhovatel.

23.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 16. 6. 2023.

24.         Dne 23. 6. 2023 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu spolu s dokumentací o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

25.         Úvodem zadavatel shrnuje své nesouhlasné stanovisko vůči postupu navrhovatele ve věci, zejména pak zadavatel zdůrazňuje, že návrh navrhovatele považuje za zcela nedůvodný a zjevně účelový. Zadavatel upozorňuje, že navrhovatel zásadně změnil odůvodnění svých výhrad vůči postupu zadavatele oproti svým námitkám ze dne 22. 5. 2023, v nichž opakovaně brojil proti údajnému nastavení podmínek ve prospěch jediného dodavatele, kdy navrhovatel výslovně namítal, že „zadávací podmínky jsou koncipovány výhradně pro jediného dodavatele“, že zadavatel omezuje soutěž „pouze na jednu variantu“ a že jsou „úmyslně nastaveny tak, aby jejich splnění prokázal toliko jeden dodavatel“. Zadavatel upozorňuje, že navrhovatel nově tvrdí, že zadávací podmínky ve skutečnosti splňuje, nicméně dle svého názoru již navrhovatel neměl adekvátní čas na přípravu nabídky. Zadavatel dodává, že navrhovatel nevyužil možnost podání námitek nebo žádosti o prodloužení lhůty pro podání nabídek, nýbrž rovnou přistoupil k podání námitek za účelem zrušení zadávacího řízení. Zadavatel rovněž upozorňuje, že sám navrhovatel uvádí, že zadávací podmínky splňuje, a tudíž není zadavateli zřejmé, v čem by tyto měly být nepřiměřené nebo diskriminační. Ve všech částech návrhu (vyjma části týkající se námitky neprodloužení lhůty pro podání nabídek) tedy podle zadavatele navrhovateli nemohla vzniknout újma, když namítané zadávací podmínky splňuje.

26.         Ve vztahu ke stanovení zadávacích podmínek pak zadavatel vyjádřil přesvědčení, že kvalifikační požadavky stanovil v souladu s § 73 odst. 6 zákona přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky (obnova soustavy veřejného osvětlení s dodávkou celkem 754 kusů LED svítidel) a veškeré zadávací podmínky vymezil v souladu s § 36 odst. 1 zákona tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel upozornil, že navrhovatel opomíjí rozhodovací praxi Úřadu, která stanoví, že je to právě zadavatel, kdo zná nejlépe své potřeby, a proto jej nelze nutit za každou cenu akceptovat i parametry, které jsou pro něj nevyhovující, pokud je schopen svou volbu uspokojivě odůvodnit.

27.         Zadavatel předně uvádí, že svůj požadavek na certifikace ISO stanovil v souladu se zásadami dle § 6 zákona a zdůvodnil jej jak v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, tak v rámci rozhodnutí o námitkách navrhovatele, a že stanovením daného požadavku snižuje pravděpodobnost účasti nezpůsobilých dodavatelů na zadávacím řízení, kteří by nebyli schopni řádně a včas splnit své závazky. K jednotlivým požadovaným certifikacím zadavatel uvádí následující.

28.         Certifikát ISO 9001:2016 (Systém managementu kvality) má v daném případě dle zadavatele sloužit k ověření kvality řízení celkově profesionálního přístupu dodavatele, u něhož splnění standardů procesů ověřuje dlouhodobou schopnost zajistit a udržet úroveň poskytovaných služeb a dodávek; zadavatel doplňuje, že v případě dodávek elektrických zařízení existuje riziko dodávek zařízení nebo jejich částí s nižší či proměnlivou kvalitou (původem zejména z Asie) včetně rizika instalace odlišných zařízení/částí oproti předloženému vzorku, které může být učiněno dodavatelem vědomě, ale často nevědomě „špatným nákupem“ od poddodavatele. Toto riziko by přitom mělo být podle zadavatele u společností s ověřeným systémem managementu kvality nižší.

29.         K certifikátu ISO 14001:2016 (Systém environmentálního managementu) pak zadavatel uvádí, že slouží k ověření environmentálně odpovědného přístupu dodavatele a v dlouhodobém horizontu ke snížení negativních dopadů činnosti na životní prostředí (měřením a snižováním externalit) a dodává, že cílem veřejné zakázky je snížení energetické náročnosti soustavy veřejného osvětlení v souladu se zásadou environmentálně odpovědného zadávání dle § 6 odst. 4 zákona; eliminaci rizika negativních dopadů na životní prostředí, které je nižší u společnosti s ověřeným systémem environmentálního managementu zadavatel považuje za logické.

30.         Kritérium certifikace ISO 45001:2018 (Management bezpečnosti a ochrany zdraví) podle zadavatele slouží k ověření, že se dodavatel při všech svých činnostech a procesech zaměřuje na zajištění ochrany zdraví zaměstnanců a jejich bezpečnosti při práci. V této souvislosti zadavatel uvádí, že dodavatel bude svou činnost provádět v zastavěné části města s pohybem občanů, přičemž zadavatel chce zajistit bezpečnost pracovníků dodavatele a občanů, a to včetně snižování rizika pracovních úrazů (což vychází ze zásady dle § 6 odst. 4 zákona, kdy mezi sociálně odpovědné zadávání spadá právě zajištění bezpečných pracovních podmínek)

31.         Zadavatel v argumentaci rovněž uvádí, že ke snížení výše uvedených a souvisejících rizik nevyužívá jen požadavek na certifikace ISO, ale s ohledem na tato rizika stanovil odpovídajícím způsobem též smluvní podmínky včetně sankcí. Zadavatel současně zdůraznil, že na relevantním trhu působí dostatek kvalifikovaných dodavatelé, což dokládá skutečnost z celkového počtu 7 nabídek všichni dodavatelé předložili požadované certifikace.

32.         Ke komponentu předřadníku se stupněm krytí IP 67 zadavatel uvádí, že předřadník je elektronické zařízení, které je umístěno před samotný světelný zdroj, zajišťuje jeho řádné napájení a regulaci a zároveň také slouží jako zdroj napětí a ochrana proti přepětí. LED svítidlo může mít různé předřadníky (z různých materiálů, s různými stupni krytí či různými funkcemi), přičemž zadavatelem stanovený stupeň ochrany byl vymezen výlučně s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky. Vzhledem k podstatě předmětu plnění, tzn. výměně soustavy svítidel veřejného osvětlení, je nutné zajistit zachování funkčnosti a bezpečnosti soustavy prostřednictvím ochrany před vnějšími vlivy, kterou zmíněný stupeň krytí poskytuje.

33.         K namítané nedostupnosti vzorku uvedeného výrobku zadavatel uvádí, že komponent předřadníku se stupněm krytí IP 67 či vyšším by měl být na trhu běžně dostupný, a to právě v kvantitě nejméně jednoho kusu, který je pro účely zkoušky vzorku k předmětné veřejné zakázce zapotřebí. K danému tvrzení zadavatel předkládá odkazy na konkrétní produkty s krytím IP 67 a požadovanou skladovou dostupností.

34.         Ohledně navrhovatelem namítaného požadavku na účinnost svítidel v souvislosti s hodnotou 150 lm/W při 2700K zadavatel uvádí, že stanovený požadavek byl vymezen v souladu s oprávněnými potřebami zadavatele a podmínkami Národního plánu obnovy, výzvy č. NPO 1/2022, komponenty 2.2.2. – Rekonstrukce veřejného osvětlení, jehož cílem je realizace projektů ke zvýšení energetické účinnosti systémů veřejného osvětlení. Na hodnotu úspory elektrické energie se přitom vztahuje rovněž výše dotace – 30 Kč na 1 ušetřenou kWh elektrické energie ročně. Zadavatel dále uznává, že stanovená hodnota účinnosti je relativně vyšší, avšak na trhu zcela dostupná. Zároveň zadavatel stanovuje navrhovatelem zmíněný parametr Pmax (maximální hodnotu instalovaného příkonu), který má zajistit, aby celkový příkon soustavy nepřekročil tuto hodnotu a eliminoval tak špatný návrh soustavy či použití neefektivní optiky. Pokud by zadavatel přistoupil na pouhé stanovení Pmax, účastníci zadávacího řízení by nabídli nejméně účinná svítidla za cílem snížení nabídkové ceny a zadavatel by tak velmi pravděpodobně získal méně úspornou soustavu. Zadavatel dodává, že z hlediska principů 3E je účinnost zcela klíčový ukazatel, neboť právě vyšší účinnost svítidla zaručuje hospodárnost celého řešení.

35.         K zadavatelem stanovenému požadavku „pouze“ na LM-80 test zadavatel uvádí, že argumentace navrhovatele k danému požadavku není dle zadavatele věcně správná, neboť každý z testů, tj. LM-79 a LM-80, má odlišný účel a praktické využití a každý z nich se zaměřuje na testování rozdílných parametrů LED svítidel nebo LED čipů. Test LM-80 je podle zadavatele průmyslový standard pro výrobce LED komponent (LED čipů) k určení stálosti světelného toku (neboli jejich životnosti) svítidla, jde o dlouhodobý test trvající min. 6 000 hodin. Daný test je zadavatelem vyžadován pro ověření životnosti svítidla, přičemž právě tento test považuje zadavatel za vhodnější, jelikož dle testovacího standardu LM-79 se tento parametr vůbec netestuje s tím, že jde o průmyslový standard pro výrobce/dodavatele svítidel, který testuje fotometrické a elektronické vlastnosti svítidla; jedná se o krátkodobý test, který testuje vlastnosti svítidla v době měření (např. světelný tok, účinnost, vstupní výkon apod.). Připuštění odlišného testu, který je zaměřen na jiné vlastnosti by bylo přinejmenším problematické, ne-li zcela nemožné. Zadavatel rovněž uvedl, že v daném případě zvolil mezinárodně používaný test, který slouží k zjišťování životnosti svítidla, což je pro zadavatele významné z ekonomických a praktických důvodů (nižší potřeba výměny svítidel znamená úsporu a větší komfort pro občany) i environmentálních důvodů (snižování množství odpadů).

36.         Zadavatel vyjádřil názor, že předmětem přezkumu Úřadu byl nemělo být hledání domněle ideálního řešení nastavení zadávacích podmínek, neboť by takový postup byl v rozporu s dalšími právními předpisy.

37.         K „vyššímu počtu podaných nabídek“ zadavatel sděluje, že jich obdržel 7, přičemž k otázce, zda všichni z účastníků splňují zadávací podmínky, zadavatel uvedl, že nemůže podat kvalifikovanou odpověď, neboť zadávací řízení stále probíhá, nicméně konstatoval, že všichni účastníci předložili ISO certifikáty a další požadované doklady.

38.         Zadavatel dále nesouhlasí s tvrzením navrhovatele ohledně nepřiměřeného prodloužení lhůty pro podání nabídek na základě změny technické kvalifikace v zadávací dokumentaci. Zadavatel provedl v návaznosti na žádost navrhovatele změnu zadávacích podmínek, kdy umožnil předřadník v hliníkovém nebo plastovém provedení a v souladu s § 98 a 99 ZZVZ zároveň přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek. K tvrzení navrhovatele, že změnou mu bylo umožněno splnit zadávací podmínky, zadavatel uvádí, že se jedná o nepravdivou informaci, kterou navrhovatel ani neuvedl v námitkách. Předřadník je běžně dostupnou součástí svítidla, předřadníky jsou vzájemně nahraditelné a lze je v návrhu řešení měnit. Provedenou změnou tak zadavatel nerozšířil okruh dodavatelů, ale připustil, aby tito dodavatelé měli jinou variantu materiálu, přičemž komponent musí stále splňovat podmínku krytí IP 67 atp. Jak dále vyplývá z nabídek, pouze jeden účastník ze 7 uvádí, že nenabízí řešení s hliníkovým předřadníkem.

39.         Na základě ověření dostupnosti předřadníku v obou provedeních zároveň zadavatel dodává, že přední čeští výrobci disponují oběma variantami materiálu. K tomuto tvrzení zadavatel dokládá seznam výrobců/prodejců, kteří požadavek splňují. Mezi zmiňované subjekty patří také společnost JANČA & EMAS group s.r.o., která je dlouhodobým obchodním partnerem navrhovatele, přičemž právě tato společnost výslovně potvrdila, že disponuje řešením, které splňuje původní zadávací podmínky (tj. hliníkový předřadník).

40.         Zadavatel uvádí, že navrhovatel přešel od tvrzení, že zadávací podmínky jsou diskriminačně nastaveny, k značně odlišnému tvrzení, že zadávací podmínky ve skutečnosti po změně zadávacích podmínek splňuje, ale neměl dostatek času na podání nabídky nedostatečným prodloužením lhůty. Povaha změny přitom dle zadavatele pouze umožňuje využít jinou variantu řešení, ale nerozšířila možný okruh dodavatelů.

41.         Zadavatel namítá, že tvrzení navrhovatele ohledně odmítnutí námitky kvůli nedůvodnosti zadavatelem není pravdivé, neboť ten výslovně uvedl, že „Zadavatel s ohledem na čas přijetí námitek (11 min. před koncem lhůty pro podání nabídek) pro úplnost sděluje, že – byť takový postup ZZVZ stěžovateli umožňuje – byl stěžovatel zjevně při podání námitek veden pouze snahou o zrušení zadávacího řízení (…)“ a pouze tímto konstatoval skutečnosti v souladu s best practice Úřadu. Zadavatel si je vědom, že zákon umožňuje podat námitky proti zadávacím podmínkám až do uplynutí lhůty pro podání nabídek, ale jejich podání těsně před uplynutím lhůty už nepovažuje za snahu navrhovatele o dialog a změnu, nýbrž za snahu docílení zrušení zadávacího řízení.

42.         Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

43.         Usnesením ze dne 4. 7. 2023 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

44.         Usnesením ze dne 20. 7. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonů:

1)      podání vysvětlení k tvrzení uvedenému v návrhu, tj. tvrzení, že „disponuje obdobným řešením, které by vedlo k naplnění předmětu veřejné zakázky a to ve vyšší kvalitě a současně z toho důvodu nemá on ani jeho poddodavatelé k dispozici skladem předřadník s krytím IP 67“ – a specifikaci:

a.      jakým „obdobným řešením“ v dané souvislosti disponuje;

b.      jakým způsobem byla zjišťována dostupnost předmětu u poddodavatelů;

c.       počtu poddodavatelů, kteří byli v dané věci oslovováni (spolu s jejich výslovným označením).

2)      sdělení, zda jím byl v minulosti předřadník se stupněm krytí IP 67 a vyšším nabízen také v hliníkovém provedení, nebo vždy disponoval pouze alternativou v plastovém provedení.

3)      sdělení, zda je mu známo, že by jiní dodavatelé disponovali pouze variantou předřadníku s krytím IP 67 či vyšším v plastovém provedení, a to včetně uvedení identifikačních údajů takových dodavatelů.

Vyjádření navrhovatele ze dne 26. 7. 2023

45.         Dne 26. 7. 2023 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, v němž v návaznosti na usnesení Úřadu ze dne 20. 7. 2023 (viz výše) mj. uvedl, že „(…) Pokud se jedná o obdobné nebo vyšší řešení z naší strany. Disponují svítidla LUG kvalitními předřadníky světových značek s technickými parametry skutečně relevantními pro LED svítidla, předřadníky vyráběnými v Evropě a jejichž parametry je možné doložit skutečnými laboratorními testy a certifikáty“. K dotazu č. 1), písm. b. navrhovatel uvedl, že „Vzhledem k tomu, že výběrové řízení bylo vypsáno na 5 týdnů, nebyl čas na písemnou komunikaci a veškerá komunikace probíhala telefonicky s naším partnerem, výrobcem osvětlení LUG LIGHT FACTORY“, k čemuž navrhovatel doložil vyjádření ředitele pro jihovýchodní Evropu a střední Asii. K dotazu č. 1), písm. c. navrhovatel uvedl, že prostřednictvím společnosti LUG LIGHT FACTORY byli osloveni následující dodavatelé: „OSRAM, TRIDONIC, PHILIPS, INVENTRONICS“.

46.         Ve vztahu k dotazu č. 2) Úřadu navrhovatel zejména uvedl, že „Použití předřadníku IP67, při krytí svítidla IP66, pro běžný provoz veřejného osvětlení pozemních komunikací by pouze navyšovalo cenu svítidla, bez jakékoliv další přidané hodnoty, proto v minulosti pro tyto účely v takovém typu svítidla předřadník IP67 použit nebyl ať už v plastovém, nebo hliníkovém provedení (…)“.

47.         Závěrem navrhovatel k dotazu č. 3) Úřadu uvedl, žemu „není známo, že by někdo z výrobců moderního LED osvětlení s hladkým samočistícím tvarem tělesa proti usazování nečistot ve svých svítidlech pro pozemní komunikace používal standardně předřadník IP67 ať už v plastovém nebo hliníkovém provedení. (…)“.

48.         K uvedenému vyjádření navrhovatel přiložil mj. vyjádření obchodního partnera LUG Light Factory sp. z o.o. a technický list předřadníku značky OSRAM, OPTOTRONIC – 1DIM NFC IP20. 

Další průběh správního řízení

49.         Rozhodnutím ze dne 26. 7. 2023 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

50.         Usnesením ze dne 1. 8. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonů:

1)      podání vysvětlení k tvrzení uvedenému v návrhu, tj. tvrzení, že navrhovatel „disponuje obdobným řešením, které by vedlo k naplnění předmětu veřejné zakázky a to ve vyšší kvalitě a současně z toho důvodu nemá on ani jeho poddodavatelé k dispozici skladem předřadník s krytím IP 67“ – tj. specifikaci, jakým konkrétním řešením v dané souvislosti disponuje spolu s uvedením přesného označení a parametrů nabízených výrobků, které by byly zahrnuty do nabídky a jimiž by bylo prokazováno splnění předmětu veřejné zakázky;

2)      sdělení, zda je mu známo, že by jiní dodavatelé disponovali pouze variantou předřadníku s krytím IP 67 či vyšším v plastovém provedení, a to včetně uvedení identifikačních údajů takových dodavatelů,“

51.         Usnesením ze dne 3. 8. 2023 přerušil Úřad správní řízení za účelem získání odborného stanoviska, příp. odborných stanovisek, k otázce, čeho se týkají testy IES LM 80 a IES LM 79, co se jimi prokazuje a jaký je mezi těmito testy rozdíl, a to do doby doručení posledního z těchto stanovisek.

Vyjádření navrhovatele ze dne 3. 8. 2023

52.         Dne 3. 8. 2023 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, v němž v návaznosti na usnesení Úřadu ze dne 1. 8. 2023 (viz výše) mj. uvedl, že „disponuje mimo jiné následujícími výrobky, které jsou jednoznačně způsobilé nahradit zadavatelem úzce vymezené výrobky:

 − URBINO LED S

• až 165 lm/W, životnost L90B10 100 000 hod, CLO, astrodim, DALI ZD4i, 10kV přepěťová ochrana, hliník a sklo IP66, IK10, ENEC, ENEC+ (…)

− Tiara 2 LED M

• až 164 lm/W, životnost L90B10 100 000 hod, CLO, astrodim, DALI ZD4i, 10kV přepěťová ochrana, materiály hliník a sklo IP66, IK09, bez nástrojový přístup, ENEC, ENEC+ (…)

− MINI MARTIN Tool-less Smooth,

• až 160 lm/W, životnost L98B10 100 000 hod, CLO, astrodim, DALI ZD4i, 10kV přepěťová ochrana, materiály hliník a sklo IP66, IK09, bez nástrojový přístup, ENEC, ENEC+ (…)“.

53.         K dotazu č. 2) usnesení Úřadu navrhovatel uvedl, že mu „není známo, že by někdo z výrobců moderního LED osvětlení s hladkým samočistícím tvarem tělesa proti usazování nečistot ve svých svítidlech pro pozemní komunikace používal standardně předřadník IP67 ať už v plastovém nebo hliníkovém provedení. (…) přehled významných dodavatelů, kteří běžně nedisponují výrobkem požadovaným zadavatelem (s předřadníkem IP67):

-            LUG Light Factory Sp. z o.o. (…)

-            Lena Lighting S.A. (…)

-            VIZULO Solutions SIA. (…)“.

Další průběh správního řízení

54.         Žádostí ze dne 10. 8. 2023 Úřad požádal Český metrologický institut, IČO 00177016, se sídlem Okružní 31, 638 00 Brno (dále jen „Český metrologický institut“) o zodpovězení následujících dotazů:

1)      »Čeho se týká test IES LM-79, co se jím prokazuje?

2)      Čeho se týká test IES LM-80, co se jím prokazuje?

3)      Jaký je mezi testy IES LM-79 a IES LM-80 rozdíl ?

4)      Zahrnuje test IES LM-79 rovněž testování mj. stejných parametrů jako v případě provádění testu IES LM-80 (tj. jinak řečeno – je test IES LM-80 pouhou „podmnožinou“ testu IES LM-79, který zahrnuje více zkoumaných parametrů a je tak obsáhlejší)?«

Odborné stanovisko Českého metrologického institutu

55.     Dne 16. 8. 2023 obdržel Úřad odborné stanovisko Českého metrologického institutu, v němž k dotazům Úřadu sděluje následující:

1)      „Norma IES LM 79 je americká norma vytvořená americkou národní asociací Illuminating Engeneering Society of North America. Norma popisuje schválené metody měření fotometrických a elektrických parametrů světelných zdrojů a svítidel založených na technologiích LED a OLED.

Specificky se jedná u fotometrických parametrů o absolutní měření jejich celkového světelného toku (uváděného v Lumenech [lm]), měrného světelného výkonu [lm/W], prostorového rozložení svítivosti [cd], náhradní teploty chromatičnosti [K], indexu podání barev Ra a kolorimetrických parametrů těchto světelných zdrojů a svítidel za daných laboratorních podmínek.

V oblasti elektrických parametrů se jedná zejména o měření elektrického příkonu světelného zdroje nebo svítidla (uváděného ve wattech [W]) a ostatních parametrů elektrického napájení (např. účiník, RMS AC napětí a proud, celkové harmonické zkreslení) na patici svítidla.

2)      Norma IES LM 80 je také americká norma vytvořená americkou národní asociací (…). V tomto případě se však norma zabývá popisem metod měření pouze dvou významných parametrů. Definuje metodiku měření změny světelného toku a změny kolorimetrických vlastností LED modulů a LED polí v průběhu času a v závislosti na různých teplotách.

(…) testy/měření prováděné podle této normy neposkytují žádné absolutní hodnoty měřených parametrů, ale pouze kvantifikují míru jejich relativní změny v průběhu jejich životnosti.

(…)

IES LM-80 se navíc týká pouze LED komponent (LED polí a LED modulů) používaných pro výrobu svítidel a světelných zdrojů, nikoli těchto svítidel a světelných zdrojů samotných. Z tohoto důvodu jsou data IES LM-80 většinou používána výrobci osvětlení při výběru LED diod pro použití jako komponent ve svítidlech. Pro konečného uživatele, návrháře nebo instalačního technika se doporučuje posoudit přednosti LED zdroje nebo LED svítidla podle výsledků zkoušek provedených dle IES LM-79.

(…)

Na druhou stranu předložený IES LM-79 test report může prozradit kvalitu použitých LED komponent při výrobě svítidla z hlediska časové stálosti světelného toku a kolorimetrických parametrů jako je například index podání barev.

3)      Rozdíly jsou zjevné z popisu obsahu obou norem uvedeného v odpovědích na otázky 1, 2 a 4.

4)      (…) norma IES LM-79 je zaměřena na měření absolutních hodnot fotometrických parametrů světelných zdrojů a svítidel v daném čase a za definovaných podmínek, zatímco norma IES LM-80 řeší výhradně měření časové stálosti (tj. relativních změn v čase) pouze některých vybraných parametrů LED komponent (tj. LED polí a LED modulů), konkrétně celkového světelného toku a kolorimetrických parametrů (colour shift).

Na druhou stranu, měření časové stálosti celkového světelného toku a kolorimetrických parametrů LED modulů norma IES LM-79 neřeší.“.

Další průběh správního řízení

56.         Přípisem ze dne 17. 8. 2023 oznámil Úřad pokračování správního řízení, jelikož pominul důvod, pro který bylo správní řízení přerušeno.

57.         Usnesením ze dne 17. 8. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonů:

a.         sdělení, z jakého důvodu v rámci objasnění specifikace jím tvrzeného „obdobného řešení, které by vedlo k naplnění předmětu veřejné zakázky (…)“ ve vyjádření navrhovatele ze dne 3. 8. 2023 nespecifikoval kromě nabízených výrobků svítidel také nabízený předřadník/předřadníky s krytím IP 67 či vyšším;

b.         vysvětlení, zda je případně absence předřadníku ve vyjádření navrhovatele ze dne 3. 8. 2023 k bodu 1. kompenzována vnitřními technickými prvky uvedených svítidel s krytím IP 66.

Vyjádření navrhovatele ze dne 22. 8. 2023

58.         Dne 22. 8. 2023 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, v němž v reakci na usnesení Úřadu ze dne 17. 8. 2023 uvedl, že „(…) Zaslání specifikace driveru IP67 nám přišlo nepodstatné, také vzhledem k tomu, že podstata celého problému je v něčem jiném. Zástupce zadavatele má předem připravené řešení. Dohledali jsme zadání VŘ pro více měst, které zpracovala firma Regionální rozvojová agentura Východní Moravy, kde se rozporované požadavky objevují. Zástupce zadavatele se kombinací námi rozporovaných požadavků snaží preferovat výrobce/dovozce svítidel (…) příklad takového požadavku, který má snížit počet uchazečů a odbourat další výrobce a dovozce je předřadník v krytí IP67. Předřadník v tomto krytí nemá ve svítidle, které je kryto pouzdrem, jako systém všech elektrických částí, stupněm IP66 žádné opodstatnění. Použití driveru v krytí IP67 ve specifikaci je zcela účelové a zaujaté. Z hlediska elektrického propojení si lze svítidlo představit jako řetěz na sobě závislých elektrických částí a (…) řetěz je jen tak silný jako silný jeho nejslabší článek. Pokud jsou všechny prvky systému (…) kryté stupněm IP20, pak trvání na předřadníku IP67 je zcela nelogické (…).“. Jako nesmyslné označil navrhovatel tvrzení zadavatele, že v případě zatečení vody do svítidla nedojde k poškození předřadníku z důvodu krytí IP67, jelikož pokud nateče voda do svítidla, které je vystaveno standardnímu počasí a má krytí IP66, je to spíše důvod k reklamaci a „pokud se dostane voda na pcb desku, svorkovnice atd. které mají elektrické krytí jen IP20, napájecí zdroj bude poškozen i když bude mít krytí IP67.“. Navrhovatel rovněž netvrdí, že „konfigurace svítidla, která je ve VŘ sepsaná je nevyrobitelná, ale že výrobce/dovozce se kterým počítá Regionální rozvojová agentura Východní Moravy má výhodu, vzhledem k tomu, že o projektu věděl předem.“.

59.         Příloha výše uvedeného vyjádření přitom obsahuje katalogový list předřadné části v anglickém jazyce, k jehož předmětné části Úřad provedl překlad v následujícím znění:

Řadu EUM-075SxxxBx představuje 75wattový předřadník LED s konstantním proudem, který je programovatelný pomocí NFC a má krytí IP66/IP67, pracuje se vstupem 90-305 Vac a má vynikající účiník. Je vytvořena pro řešení uvnitř svítidel a pro monitorování stavu, poskytuje integrované monitorování střídavého napájení s pomocným napětím a funkcí stmívání pro napájení nízkonapěťových, bezdrátových ovládacích prvků. Řízení stmívání podporuje obousměrnou komunikaci prostřednictvím DALI-2 a je v souladu s D4i. Vysoká účinnost těchto předřadníků a kompaktní kovové pouzdro umožňují jejich chladnější provoz, což výrazně zvyšuje spolehlivost a prodlužuje životnost výrobku. Pro zajištění bezproblémového provozu je k dispozici ochrana proti vstupním rázům, vstupnímu podpětí, vstupnímu přepětí, výstupnímu přepětí, zkratu a přehřátí.

Další průběh správního řízení

60.         Usnesením ze dne 24. 8. 2023 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

61.         Dne 31. 8. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům ze dne 31. 8. 2023

62.         Dne 31. 8. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, v němž zadavatel mj. uvádí, že „Navrhovatel v rámci vyjádření k provedení úkonů 1 ze dne 26.7.2023 sám uvádí, že údajnou nedostupnost řešení zjistil skrze jednoho výrobce – polskou společnost LUG Light Factory. Navrhovatel přitom i na svých stránkách uvádí, že spolupracuje s dalšími výrobci (…) – a v rámci veřejného osvětlení nabízí výrobky výrobců Lena Lighting a Bemko (…).“. K otázce předřadníku s krytím IP 67 dále zadavatel uvádí, že se zdá být pro navrhovatele podružná, což vysvětluje jeho měnící se vyjádření k otázce. Zadavatel zároveň odůvodňuje volbu svého požadavku tím, že v případě jakéhokoliv poškození těsnící části dochází ke kondenzaci vody ve vnitřní části svítidla a smyslem požadavku je ochrana předřadné části (jednoho z nejdražších komponentů) s ohledem na plánovanou délku provozu soustavy. Zadavatel se rovněž vyjadřuje k tvrzením navrhovatele ohledně nedostupnosti předřadníku ve vyjádření ze dne 26. 7. 2023, ke kterému uvádí, že navrhovatelem oslovení výrobci („OSRAM, TRIDONIC, PHILIS, INVENTRONICS“) standardně hliníkové předřadníky s krytím IP67 vyrábí – k čemuž zadavatel dokládá odkazy na webové stránky. Jako příklad uvedl mj. předřadník EUM-050S150DG značky INVENTRONICS, dále odkazy na 24 různých výrobků značky Tridonic, předřadník Philips LED Transformer 150W IP67 24VDC 220-240V či předřadník značky OSRAM OT 120/220-240/12 P. Zadavatel také uvádí, že nerozumí tomu, proč navrhovatel v rámci vyjádření předložil technický list pro předřadník OSRAM OPTOTRONIC – 1DIM NFC IP20, který má stupeň krytí IP 20, tedy nemá žádnou ochranu proti vniknutí vody.

63.         Ve vztahu ke sdělení Českého metrologického institutu ze dne 10. 8. 2023 zadavatel uvádí, že toto sdělení potvrzuje vyjádření zadavatele, že testy LM-80 a LM-79 měří rozdílné vlastnosti a nejsou vzájemně porovnatelné a pokud by zadavatel měl připustit oba testy, připustil by tím varianty plnění, přičemž by existovalo reálné riziko faktické neporovnatelnosti nabídek. Jediným řešením by tudíž bylo stanovení požadavků na oba testy, což je jednak odlišné od námitky navrhovatele a také by mohlo být v rozporu se zásadou přiměřenosti. K využití obou testů zadavatel rovněž doplňuje, že v případě obnovy soustavy veřejného osvětlení je pro něj klíčová právě časová stálost (tj. relativní změny v čase) a kolometrické vlastnosti dle testu LM-80, jež přímo souvisí s reálnou životností svítidla, přičemž toto měření vzhledem k jeho časové náročnosti není možné provést v rámci hodnocení vzorků. Zadavatel dodává, že preference stálosti (životnosti) jednoznačně sleduje naplnění potřeb zadavatele a je v souladu se zásadami 3E, a proto nemůže vést k nezákonnosti zadávacích podmínek.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

64.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření Českého metrologického institutu, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

65.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

66.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

67.         Podle § 6 odst. 4 zákona zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

68.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti zadávacího řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dle § 104 zákona.

69.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

70.         Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)      obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

71.         Dle § 73 odst. 3 písm. b) zákona může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona.

72.         Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

73.         Podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadovat popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum.

74.         Podle § 79 odst. 2 písm. h) zákona může zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky.

75.         Podle § 80 odst. 1 zákona pokud zadavatel pro účely prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona požaduje splnění norem pro zajištění jakosti včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, odkáže na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty.

76.         Podle § 80 odst. 2 zákona pokud zadavatel pro účely prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. h) zákona požaduje splnění systému nebo norem environmentálního řízení, odkáže na systém environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty.

77.         Podle § 99 odst. 1 zákona může zadavatel zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

78.         Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

79.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

80.         V čl. 4. zadávací dokumentace je předmět veřejné zakázky definován následovně:

„Předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka nového LED osvětlení včetně montáže a výměny stávajícího osvětlení. Napájení světelných míst je provedeno kabelovým a vzdušným vedením. Při výměně svítidel bude nejprve odpojeno napájení jednotlivých svítidel v jejich svorkovnicích od rozvodu VO. Poté bude provedena demontáž stávajících svítidel z výložníků.

(…) Podle stavu stávajícího výložníku bude nové svítidlo instalováno buď na nový, nebo stávající výložník. Následně bude napájecí kabel ve svorkovnici připojen k rozvodu VO. Podle technického stavu (stáří, funkčnost, opotřebení) může být tato svorkovnice vyměněna za novou. Výměna svítidel bude probíhat na betonovém nebo ocelovém stožáru.

V rámci realizace budou dozbrojeny rozvaděče VO o spínací prvky, které zamezí nechtěnému vybavování nadproudových ochran vlivem nárazových proudů napájecích zdrojů LED osvětlení. (…)“.

81.              V čl. 6., bodu 6.4. zadávací dokumentace je uvedeno, že „K prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel požaduje, aby dodavatel v nabídce předložil (…) dle §79, odst. 2, písm. b) zákona Popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum. Minimální úroveň:

• certifikát ISO 9001 – Systém managementu kvality,
• certifikát ISO 14001 - Systém environmentálního managementu,
• certifikát ISO 45001 - Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci..

Technickou kvalifikaci splní dodavatel, který předloží: (…)

„Popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum předložením seznamu vlastněných certifikátů dodavatele, jehož přílohou budou prosté kopie certifikátů systémových norem, které budou platné ke dni podání nabídek, a to konkrétně minimálně v následujících oblastech:

• certifikát ČSN EN ISO 9001:2016 – Systém managementu kvality;
• certifikát ČSN EN ISO 14001:2016 – Systém environmentálního managementu; a
• certifikát ČSN EN ISO 45001:2018 – Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“.

82.         V čl. 21. zadávací dokumentace je uvedeno následující:

„Technické požadavky zadavatele:

(…) Technické požadavky zadavatele splní účastník předložením dokumentů:

• (…)
• Vyplněné technické podmínky a čestné prohlášení v příloze č. 8 ZD – Technická specifikace svítidel.“

83.         V čl. 22 zadávací dokumentace se uvádí, že „Zadavatel si vyhrazuje právo, v souladu s § 104 písmeno a) a b) zákona a § 122 odstavec 3 zákona požadovat od vybraného dodavatele před uzavřením smlouvy o dílo předvedení funkčního vzorku LED svítidla. (…) Vzorek svítidla musí odpovídat technické specifikaci, viz příloha č. 8 ZD (…)“.

84.         Dle čl. 23. zadávací dokumentace se zadavatel „v souladu s § 6 odst. 4 zákona zabýval zásadami sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. (…)

Zadavatel dále požaduje, aby dodavatel v rámci své nabídky čestně prohlásil, že:

(…) zadavatel požaduje, aby se dodavatel, s ohledem na ochranu životního prostředí, zavázal k minimální produkci všech druhů odpadů, vzniklých v souvislosti s realizací díla. V případě jejich vzniku bude přednostně a v co největší míře usilovat o jejich další využití, recyklaci a další ekologicky šetrná řešení a to i nad rámec povinností stanovených zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech.“.

85.         Příloha č. 8 zadávací dokumentace („TECHNICKÁ SPECIFIKACE SVÍTIDEL“), která určuje minimální technické parametry, jež musí splňovat nabízený předmět plnění, obsahuje mj. tabulkový výčet dílčích požadavků (určený k vyplnění jednotlivými dodavateli) na konstrukční, světelné a elektrické parametry, a to včetně požadovaných hodnot.

Mezi požadavky na konstrukční parametry je mj. uvedeno:

• „Krytí svítidla je minimálně IP66“.

Mezi požadavky na světelné parametry jsou mj. uvedeny následující požadavky:

• „S nabídkou bude doložen oficiální LM 80 test report s vypočtenou dobou životnosti čipu L70 a snímek svítidla při provozní teplotě z termokamery pořízený při teplotě okolí 25°C.“,
• „Účinnost svítidla musí být nejméně 150 lm/W při 2700 K.“.

Mezi požadavky na elektrické parametry je mj. uvedeno:

• „Předřadník musí být v hliníkovém provedení s krytím minimálně IP 67.“

86.         Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 28. 4. 2023 (dále jen „Vysvětlení ZD č. 2“) se uvádí mj. následující:

„Dotaz (…)

1)      S nabídkou bude doložen oficiální LM 80 test report s vypočtenou dobou životnosti čipu L70 a snímek svítidla při provozní teplotě z termokamery pořízený při teplotě okolí 25°C.

Prosíme o vysvětlení, (…) proč je požadován test report LM-80, který testuje měření zachování světelných zdrojů LED, ale kromě provozních teplot nenabízí LM-80 žádné jiné určení nebo odhad, pokud jde o životnost (nebo zachování světelného toku) nad rámec počtu zkušebních hodin. Navíc netestuje úplný systém.

Naopak, proč není požadován spíše test report LM-79, který řeší svítidlo jako systém – měří světelný výkon (tok), elektrický výkon, barevnost, účinnost a rozložení intenzity. (…)

2)      Účinnost svítidla musí být nejméně 150 lm/W při 2700 K.

Účinnost je jen jedním ze způsobů, jak definovat úsporu, nicméně rozložení optiky má velký vliv i na efektivitu a při vhodné optice je možné využití svítidla s nižším příkonem i za předpokladu menší efektivity, tím pádem bude příkon soustavy nižší a tento bod je pro celkovou úsporu limitující.

(…)

5)      Předřadník musí být v hliníkovém provedení s krytím minimálně IP 67.

Prosím o bližší vysvětlení, z jakého důvodu? (…)

Odpověď na dotaz (…)

ad 1) test report LM80

Zadavatel trvá na zmíněném požadavku. LM80 test report odkrývá podrobné informace ohledně doby životnosti LED diod v závislosti na teplotě a proudu. Jedná se o kontrolní prvek. V případě, že nebude projekt uchazečem navržen dle reálné degradace světelného toku v čase, hrozí, že po určité době nebude intenzita osvětlení dosahovat požadavků normy pro osvětlení komunikací ČSN EN 13201. Navíc tento report mají k dispozici všichni renomovaní výrobci LED čipů. Nemělo by se jednat o jakkoliv limitující kritérium pro žádného uchazeče, narozdíl od LM-79 testu

ad 2) účinnost svítidla musí být nejméně 150 lm/W při 2700 K

Zadavatel trvá na zmíněném požadavku. Vzhledem ke konstrukci dotačního programu a turbulentních cenách el. energie je cílem zadavatele, aby světelná soustava byla maximálně energeticky efektivní. Uchazeči s neefektivním optickým systémem jsou limitovaní podmínkou maximálního instalovaného příkonu, který je stanoven pro každý jednotlivý úsek.

ad 5) předřadník

Požadavkem je krytí předřadné části min. IP67. V případě porušení těsnosti prostoru předřadníku (průchodky, těsnění, poškození těla svítidla v místě umístění proudového zdroje apod.) zaručí vyšší krytí předřadníku provozuschopnost svítidla. Proudový zdroj v hliníkovém provedení zaručuje lepší teplotní bilanci svítidla než plastová konstrukce a tím i delší udržitelnost světelně technických parametrů.

87.         Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 12. 5. 2023 (dále jen „Vysvětlení ZD č. 4“) se uvádí mj. následující:

Dotaz (…)

ad 1) test report LM80

Prosím o vyjádření k certifikaci ENEC+. Certifikace výkonnostních charakteristik LED svítidel a LED modulů nezávislou třetí stranou, kdy výrobce také prokáže, že je schopen zabezpečit stálou kvalitu výrobků, je mnohem výmluvnější o kvalitě svítidel než test report LED diod. Jedná se o nezávislé měření celého svítidla a je dnes běžným standardem na trhu svítidel pro pozemní komunikace. (…)

ad 2) účinnost svítidla musí být nejméně 150 lm/W při 2700 K

Vysvětlení je zavádějící. Ve specifikaci svítidla je zadána účinnost 150 lm/W, ale v úsecích je zadán Pmax. Ten lze splnit i při nižší efektivitě svítidla, ale efektivnější charakteristice. Pokud je splněno Pmax, nebo je ještě nižší, pak je účinnost svítidla irelevantní, protože zadavatele zajímá celkový příkon soustavy.

Naopak svítidlo s účinností 150 lm/W, ale neefektivní charakteristikou může znamenat pro zadavatele celkový příkon soustavy vyšší. Takový parametr je zavádějící a pro zadavatele neekonomický. Celkový příkon soustavy by měl být ve vyhodnocování VŘ zohledněn, a to spíše než účinnost jednotlivých svítidel.

(…)

ad 5) předřadník

Prosím o vysvětlení, jakým způsobem přesně v případě porušení těsnosti svítidla, některým z dříve uvedených způsobů, a zatečení vody do předřadné části svítidla, zajistí zvýšené krytí jenom předřadníku ochranu dalších elektrických částí (například svorky) a tím provozuschopnost svítidla? (…)

Odpověď na dotaz (…)

ad) Test report LM80

Dodání certifikátu LM80 test požadujeme pro ověření životnosti LED čipů, která není v této podobě přímo testována v rámci certifikace ENEC+. Jedná se o standardizovaný test, který má k dispozici každý renomovaný výrobce LED čipů, nejedná se o omezující kritérium pro žádného účastníka.

ad 2) Účinnost svítidla musí být nejméně 150lm/W při 2700K

Kritérium účinnosti svítidla kopíruje schválený projekt programu EFEKT, který se zadává ve stejné podobě, v jaké byl na MPO schválen.

Stanovené kritérium Pmax je maximální požadovaná hodnota instalovaného příkonu. Tzn., očekáváme v případě efektivní vyzařovací charakteristiky nebo vyšší účinnosti LED čipů, může být celkový maximální příkon soustavy, nižší než je maximální stanovená hodnota v ZD, což je výhodné pro zadavatele.

ad 5)Předřadník

Při porušení těsnosti svítidla a zatečení vody do svítidla, předřadník s krytím IP67 nevykáže poruchu. Na rozdíl od předřadníků s nižším krytím, které nemusí být odolné proti vodě nebo vlhkosti.

Předřadník může být v hliníkovém provedení nebo v plastovém provedení s certifikací na Ta > 50° C. (…)

Zároveň vás informujeme, že v souvislosti s výše uvedeným zadavatel současně přiměřeně prodlužuje lhůtu pro podání nabídek. Lhůta pro podání nabídek se mění následovně:

Původní termín pro podání nabídek do 15.5.2023 v 10:00 hod. se mění na nový termín pro podání nabídek do 22. 5. 2023 do 10:00 hod. (…)“.

Právní posouzení

K namítané technické kvalifikaci

K technické kvalifikaci dle § 79 zákona – certifikáty ČSN EN ISO

88.         Navrhovatel v podaném návrhu namítá, že zadavatel stanovil minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona diskriminačně, a to i z důvodu vysokého počtu certifikátů. Podle navrhovatele tak zadavatel stanovil technickou kvalifikaci jako neodůvodněnou a v rozporu se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 a 2 zákona.

89.         Úřad v obecné rovině konstatuje, že kvalifikací se ve smyslu § 28 odst. 1 písm. c) zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Lze uvést, že účelem institutu kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují dostatečné záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavené kvalifikační předpoklady jsou tedy jakýmsi „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Co se týče kritérií technické kvalifikace, jejich smyslem je pak konkrétně prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (v obecné rovině srov. § 79 odst. 1 zákona).

90.         Ačkoliv stanovení konkrétních požadavků na prokázání kritérií technické kvalifikace závisí na rozhodnutí zadavatele, je nutno upozornit na skutečnost, že při svých úvahách ohledně konkrétních požadavků je zadavatel vázán jednotlivými ustanoveními zákona. Ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace je to mimo jiné § 73 odst. 6 zákona, jenž připouští stanovení pouze takových kritérií technické kvalifikace, které odpovídají složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky. Významný limit zadavatele v celém zadávacím řízení, a nepochybně tedy i při vymezení kritérií technické kvalifikace, představují rovněž, zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona, zejména pak zásada zákazu diskriminace a zásada přiměřenosti.

91.         Úřad předně uvádí, že v šetřeném případě se jedná o veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu, tudíž byl zadavatel povinen postupovat podle pravidel pro nadlimitní režim, která jsou z hlediska systematiky zákona zařazena do části čtvrté.

92.         Z ustanovení § 79 odst. 2 písm. e) zákona vyplývá, že k prokázání kritérií technické kvalifikace lze po dodavatelích požadovat popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum. Z § 80 odst. 1 zákona současně vyplývá, že pokud zadavatel pro účely prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona požaduje splnění norem pro zajištění jakosti včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, odkáže na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty.

93.         V šetřeném případě zadavatel v bodu 6.4. zadávací dokumentace stanovil následující minimální úroveň k prokázání kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona[1]:

• „certifikát ISO 9001 – Systém managementu kvality,
• certifikát ISO 14001 – Systém environmentálního managementu,
• certifikát ISO 45001 – Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci..“.

94.         V souvislosti s otázkou oprávněnosti požadavku na předložení certifikátu ISO 9001 zadavatel v rozhodnutí o námitkách jako důvod pro stanovení tohoto požadavku uvedl „minimalizac[i] rizika nákupu špatného produktu nebo služby; prokázání organizačních schopností dodavatele; prokázání schopnosti trvale poskytovat výrobky nebo služby“. Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel zdůrazňuje potřebu snížení rizika dodávek zařízení nebo jejich částí v nižší či proměnlivé kvalitě, a to zejména dodávek výrobků z Asie, k čemuž současně uvádí, že riziko má být sníženo i u samotné instalace nevhodných zařízení.

95.         V souvislosti s požadavkem zadavatele na předložení certifikátu ISO 45001 zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „dodavatel bude svou činnost provádět v zastavěné části města s pohybem občanů; zadavatel chce zajistit bezpečnost pracovníků dodavatele i občanů; eliminovat pracovní úrazy“, přičemž ve vyjádření k návrhu doplnil, že daný certifikát „slouží k ověření, že dodavatel při všech svých činnostech a procesech zaměřuje na zajištění ochrany zdraví zaměstnanců a jejich bezpečnosti při práci“ a že „tato podmínka vychází ze zásady dle § 6 odst. 4 ZZVZ, kdy mezi sociálně odpovědné zadávání spadá právě zajištění bezpečných pracovních podmínek.“.

96.         Z bodu 4. zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je mj. dodávka LED osvětlení spolu s montáží a výměnou stávajícího osvětlení, přičemž mezi dále upřesněné činnosti v rámci plnění předmětu veřejné zakázky spadá kupříkladu manipulace s kabelovými rozvody veřejného osvětlení. Právě vymezení předmětu plnění veřejné zakázky vymezené v bodu 4. zadávací dokumentace přitom Úřad považuje za klíčové při rozhodování o dané otázce.

97.         Úřad s odkazem na výše uvedený popis předmětu veřejné zakázky konstatuje, že se v daném případě jedná o pořizování plnění, na něž jsou z hlediska jeho kvality a dlouhotrvajícího bezvadného fungování kladeny velmi vysoké nároky, a to především s ohledem na naplňování základního veřejného zájmu (kdy lze mít za to, že veřejnost považuje řádně fungující veřejné osvětlení za naprostou samozřejmost) spočívajícím především v zajištění bezpečnosti, a to jak v souvislosti se silničním provozem na pozemních komunikací, tak v souvislosti s pohybem osob na chodnících a jiných pozemních komunikacích (v případě nefunkčního veřejného osvětlení hrozí např. úrazy nebo trestná činnost s dopadem na zdraví osob či škody na majetku). Je přitom logické, že zadavatel klade důraz na to, aby zařízení instalovaná v souvislosti s veřejnou zakázkou na obnovu soustavy veřejného osvětlení podléhala kontrole kvality, která zaručí dostatečnou jakost výrobků pro to, aby nebyla narušena funkčnost soustavy a zároveň byl garantován její dlouhodobý bezproblémový a hospodárný provoz. Nadto je třeba zdůraznit, že z § 80 odst. 1 zákona jasně vyplývá možnost zadavatele požadovat splnění norem pro zajištění jakosti. Této možnosti tak zcela odpovídá certifikát řady ISO 9001, který je z veřejně dostupných zdrojů (https://www.e-iso.cz/cz/iso-9001-696/) jednoznačně normou k zajištění systému řízení kvality. Ve vztahu k výše uvedenému předmětu veřejné zakázky tedy považuje Úřad požadavek zadavatele na předložení odpovídajícího certifikátu ISO 9001 za adekvátní.

98.         Co se týče požadavku na předložení certifikátu ISO 45001, má Úřad za to, že i požadavek na tento druh certifikátu, který se podle veřejně dostupných informací (https://www.e-iso.cz/cz/iso-45001-708) zaměřuje na zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehož cílem je zlepšit bezpečnost a zdraví zaměstnanců a dalších pracovníků a vytvářet vhodnými prostředky bezpečná pracoviště pomocí prevence pracovních úrazů, onemocnění a smrtelných úrazů a aktivně zlepšovat výkonnost BOZP, lze považovat svým způsobem za požadavek týkající se zajištění kvality ve smyslu § 79 odst. 2 písm. e) zákona (v kombinaci s § 80 odst. 1 zákona). Úřad vychází z toho, že právě kvalita je zajišťována zaměstnanci (či jinými pracovníky) dodavatele, kteří zajišťují kvalitu výstupů pracovní činnosti. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci tak má nepochybně jistý význam i pro kvalitu plnění. Nadto je třeba upozornit, že i s ohledem na zásady zakotvené v § 6 odst. 4 zákona (podle nichž je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat mj. zásadu sociálně odpovědného zadávání) nelze dle Úřadu takový požadavek (pokud je takový požadavek důvodný ve vztahu k předmětu veřejné zakázky – podrobněji viz níže) považovat za stanovený v rozporu se zákonem, neboť jeho splnění zjevně vede k naplnění zásady sociálně odpovědného zadávání, jelikož zajišťuje lepší pracovní podmínky zaměstnanců.

99.         Jak vyplývá z bodu 4. zadávací dokumentace (viz výše) předmětem veřejné zakázky je kromě dodávky LED osvětlení i montáž a výměna stávajícího osvětlení, manipulace s kabelovým vedením, betonovými či ocelovými stožáry a rozvaděči. Deskripce předmětu plnění je rovněž doplněna o označení následujícími CPV kódy:

„31500000-1 – Elektrické zdroje světla a svítidla

45316110-9 – Instalace a montáž zařízení pro osvětlení silnic

45316100-6 – Instalace a montáž zařízení pro venkovní osvětlení“.

100.     Vzhledem k tomu, že předmět veřejné zakázky má být dle přílohy č. 10 realizován na značném počtu ulic města, existuje v souvislosti s plněním předmětu veřejné zakázky vyšší riziko úrazovosti – a to jak na straně pracovníků dodavatele, tak případných kolemjdoucích, neboť práce budou prováděny v zastavěných a obydlených částech města. Rovněž je zřejmé, že v rámci plnění veřejné zakázky bude docházet k manipulaci se zdroji elektrické energie. Je tudíž logické, že s předmětem veřejné zakázky jsou spojeny zvýšené nároky na bezpečnost pracovníků dodavatele a veřejnosti, a to mj. v souvislosti s manipulací se zdroji el. energie a s prací ve výškách (zejména z důvodu manipulace se stožáry).  Úřad tedy konstatuje, že zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v šetřeném případě objektivním důvodem pro stanovení výše uvedeného kvalifikačního požadavku.

101.     Ohledně námitky navrhovatele, podle níž zajištění bezpečnosti lze provést i jinými efektivnějšími instrumenty než certifikátem ISO, Úřad souhlasí, že zajištění bezpečnosti lze bezpochyby provést i jinými způsoby, kupříkladu faktickým jednáním v souladu s bezpečnostními předpisy, avšak zadavatel nemůže být nucen při zadávání veřejné zakázky slepě důvěřovat dodavateli, že zadavatelem požadované postupy budou bez dalšího dodržovány. Kvalifikační požadavky jsou stanoveny právě z toho důvodu, aby měl zadavatel určitou jistotu či kvalifikovaně mohl předpokládat, že vybraný dodavatel bude schopen dostát svým závazkům a provede požadované činnosti náležitým způsobem, a to ještě před samotným zahájením plnění předmětu veřejné zakázky.

102.     S ohledem na uvedené skutečnosti tak Úřad považuje zadavatelem stanovený požadavek na předložení certifikátu ISO 45001 za odpovídající předmětu veřejné zakázky a plně korespondující s povinnostmi zadavatele vyplývajícími ze zásady sociálně odpovědného zadávání dle § 6 odst. 4 zákona.

103.     Ve vztahu k dalšímu zadavatelem požadovanému certifikátu ISO 14001 Úřad předně uvádí, že k tomuto typu certifikátu se váže kritérium technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. h) zákona, a nikoli podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona (jak prostřednictvím textového obsahu tohoto ustanovení učinil zadavatel v bodu 6.4 zadávací dokumentace). S kritériem technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. h) zákona pak souvisí ustanovení § 80 odst. 2 zákona (podrobněji viz výše).

104.     Zadavatel ke stanovenému kritériu technické kvalifikace souvisejícímu s požadavkem na předložení certifikátu ISO 14001 v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „cílem veřejné zakázky je snížit energetickou náročnost soustavy veřejného osvětlení; daná certifikace pomůže snížit negativní dopady činností organizace na životní prostředí; pomůže zadavateli s naplněním § 6 dst. 4 zákona zásady environmentálně odpovědného zadávání“.

105.     Z veřejně dostupných informací (viz https://www.e-iso.cz/cz/iso-14001-698/) o certifikátu ISO 14001 vyplývá, že se jedná o certifikaci systému řízení péče o životní prostřední (systém environmentálního managementu – „EMS“) dle normy 14001. Z § 79 odst. 2 písm. h) zákona přitom jednoznačně plyne možnost požadovat k prokázání kritérií technické kvalifikace mj. opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky. Je tedy zřejmé, že požadavek zadavatele koresponduje s požadavkem uvedeným v § 79 odst. 2 písm. h) zákona.

106.     Co se týče schopnosti dodavatele použít při plnění veřejné zakázky opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, jak požaduje ustanovení § 79 odst. 2 písm. h) zákona, Úřad připomíná, že předmětem veřejné zakázky dle bodu 4. zadávací dokumentace je mj. výměna osvětlení či manipulace s kabelovým vedením atd. Při plnění takové veřejné zakázky bude nepochybně vznikat např. odpadový materiál, a to jak kabeláže, tak původních svítidel, která budou vyměněna za nová. V této souvislosti je tak zcela jistě namístě aplikace opatření k ochraně životního prostředí, aby způsobem nakládání s odpady nedocházelo k zátěži pro životní prostředí. S uvedeným přitom koresponduje i požadavek zadavatele definovaný v čl. 23 zadávací dokumentace, jímž s odkazem na zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací dle § 6 odst. 4 zákona od dodavatele požaduje, aby se zavázal k minimální produkci všech druhů odpadů, vzniklých v souvislosti s realizací díla a v případě jejich vzniku usiloval o jejich další využití, recyklaci a další ekologicky šetrná řešení.

107.     Stejně tak je třeba mít na paměti, že místem plnění veřejné zakázky jsou vybrané ulice města Litoměřice (viz seznam konkrétních míst plnění v příloze č. 10 zadávací dokumentace) a mezi oblasti, kterých se výše uvedené činnosti týkají, spadají rovněž prostory zahrnující veřejnou zeleň, neboť příloha č. 10 zadávací dokumentace výslovně stanoví, že montáž a výměna svítidel bude probíhat také v bezprostředním okolí parku Jiráskovy sady. V takové situaci je rovněž zcela namístě opatření k zajištění ochrany životního prostředí v souvislosti se samotným prováděním prací v dané lokalitě tak, aby nedocházelo ke škodám zeleně.

108.     Jednoznačně lze tedy dospět k závěru, že v rámci plnění předmětu veřejné zakázky lze použít opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, jak požaduje § 79 odst. 2 písm. h) zákona.

109.     V daném případě je přitom nepochybné, že zadavatel předmětem veřejné zakázky sleduje zásadní cíl, jímž je snížení energetické náročnosti světelné soustavy, a tedy již samotným předmětem veřejné zakázky přispívá k ochraně životního prostředí v důsledku snížení energetických nároků. Je tedy pochopitelné, že zadavatel požaduje, aby i postupy v rámci plnění veřejné zakázky zohledňovaly systém environmentálního řízení. V souvislosti s požadovaným certifikátem ISO 14001 Úřad upozorňuje, že i s ohledem na zásady odpovědného zadávání, které se promítly rovněž v čl. 23. zadávací dokumentace, podle nichž je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat mj. zásadu environmentálně odpovědného zadávání v souladu s ustanovením § 6 odst. 4 zákona, nelze takový požadavek považovat za stanovený v rozporu se zákonem, když je takový požadavek důvodný ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (což bylo v šetřeném případě prokázáno, jak je uvedeno výše).

110.     Z pohledu namítané nepřiměřenosti a diskriminační povahy daného požadavku Úřad konstatuje, že jelikož Úřad výše dospěl k závěru, že požadavky na všechny tři certifikáty byly stanoveny důvodně, nejedná se v šetřeném případě o porušení zásady zákazu diskriminace, ale o zákonné omezení okruhu dodavatelů, které se děje prostřednictvím nastavení parametrů předmětu plnění a nastavením požadavků na kvalifikaci takovým způsobem, aby nedocházelo k nedůvodnému omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem, avšak k omezení okruhu vhodných dodavatelů zákonnou „selekcí“.

111.     Ohledně namítané kumulace certifikátů Úřad konstatuje, že jak vyplývá z výše uvedeného, požadavky na jednotlivé certifikáty neshledal jako stanovené v rozporu se zákonem a nezákonnost nespatřuje ani v jejich souhrnu, neboť ze zaměření požadovaných certifikátů je zřejmé, že se každý z nich zaměřuje na splnění zcela odlišných aspektů (tj. zajištění jakosti, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrana životního prostředí) a z pohledu toho, co by měly dané certifikáty prokazovat se tedy nepřekrývají. Každý z certifikátů tedy co do svého obsahu osvědčuje odlišné kritérium technické kvalifikace. Úřad podotýká, že ani počet podaných nabídek přitom nenasvědčuje, že by se jednalo o omezující zadávací podmínku bránící širokému okruhu dodavatelů se účastnit daného zadávacího řízení.

112.     Současně Úřad k zadavatelem požadovaným certifikátům doplňuje, že z obsahu dokumentů předložených účastníky zadávacího řízení, je zřejmé, že všech 7 dodavatelů, kteří předložili zadavateli nabídku, disponují všemi třemi zadavatelem požadovanými certifikáty ISO řady 9001, 14001 a 45001. Ani z tohoto pohledu tak nezískal Úřad pochybnosti o tom, že by požadavky na certifikáty byly zadavatelem stanoveny nedůvodně za účelem zvýhodnění určitého dodavatele, či skupiny dodavatelů. Naopak tato skutečnost, tj. že tak vysoký počet dodavatelů, kteří předložili nabídku, požadovanou certifikací disponuje, naznačuje, že se jedná o relativně běžnou součást kvalifikace dodavatelů pohybujících se na daném trhu. Byť zcela jistě na relevantním trhu existují i dodavatelé, kteří požadovanou certifikací nedisponují, nelze mít s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti za to, že by tito byli neoprávněně diskriminováni, neboť jak dospěl Úřad k závěrům výše, požadavky na předložení předmětných certifikátů byly zadavatelem požadovány důvodně s ohledem na předmět veřejné zakázky.

113.     Na uvedeném závěru Úřadu přitom nic nemění to, že podle navrhovatele ke snížení rizik zadavatel stanovil i smluvní podmínky včetně sankcí, neboť je logické, že zadavatel hodlá v rámci zadávacího řízení vybírat již z okruhu dodavatelů, kteří poskytují určitou záruku ohledně eliminace rizik, jelikož prostřednictvím požadovaných certifikátů prokázali některé zavedené postupy. Úřad má za to, že pro zadavatele je zcela jistě vždy primární především bezvadné plnění a až druhotná možnost uplatnění sankcí v situaci, kdy nebudou dodavatelem plněny smluvní podmínky.

114.     Úřad rovněž podotýká, že tvrzení navrhovatele v bodu 5 návrhu týkající se počtu vyhovujících nabídek v souvislosti s uvedenými certifikáty ČSN EN ISO, tj. tvrzení, že „zadavatel stanovil podmínky pro prokázání technické kvalifikace tak, že omezil možnost účasti dodavatelům, kteří neměli zkušenosti s realizací rekonstrukce nebo výstavby silnice a zárubní nebo opěrné zdi kumulativně. (…) K závěru ŘO IROP přispívá i fakt, že zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel pouze dvě nabídky (vybraného dodavatele a dodavatele OHL ŽS, (…) Účastníci zadávacího řízení byli zároveň nucení z důvodu kumulace požadavků na technickou kvalifikaci podat nabídky v konsorciích (…).“ je zcela nesprávné, a to jak z hlediska počtu, tak obsahu obdržených nabídek, jelikož v šetřeném případě bylo podáno celkem 7 nabídek a žádná z nich nebyla podána dodavatelem OHL ŽS, a.s. Z daného tvrzení tudíž vyplývá, že výše uvedená argumentace navrhovatele se vůbec nevztahuje k šetřenému případu, a z toho důvodu ji považuje Úřad za nerelevantní.

K namítaným technickým podmínkám

115.     Úřad předně v obecné rovině uvádí, že veškeré požadavky zadavatele na předmět plnění (technické podmínky) musí vždy vycházet z jeho objektivně zdůvodnitelných potřeb, aby bylo dosaženo účelu předvídaného zákonem, tj. uskutečnění soutěže o konkrétní veřejnou zakázku za dodržení základních zásad veřejného zadávání, jež jsou stanoveny v § 6 zákona. Obdobně se vyjádřil i předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019, v rámci něhož mj. uvedl, že „[n]astavením zadávacích podmínek stanovuje zadavatel základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit určitou svou oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny.“. K tomu lze doplnit, že je to samozřejmě zadavatel, kdo stanovuje požadavky na poptávaný předmět plnění a obecně zadávací podmínky, jež mají reflektovat jeho potřeby; to je ostatně i důvodem, proč veřejnou zakázku zadává. Nicméně stále platí, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby způsobovaly bezdůvodnou (nepřiměřenou) překážku soutěže mezi dodavateli (k tomu viz § 36 odst. 1 zákona).

116.     K problematice stanovení zadávacích podmínek předseda Úřadu ve shora citovaném rozhodnutí uvádí, že zadávací podmínky musí být stanoveny tak, aby zaručovaly spravedlivou soutěž dodavatelů schopných realizovat veřejnou zakázku a zároveň aby plnění podle zadávacích podmínek naplnilo potřeby a legitimní očekávání zadavatele. Zadavatel tedy může ve smyslu § 36 odst. 1 zákona nastavením zadávacích podmínek omezit hospodářskou soutěž, toto omezení ale musí být odůvodněné jeho oprávněnými potřebami.

117.     Důvodnost určité zadavatelem stanovené zadávací podmínky, ve zde posuzovaném případě tedy technických podmínek stanovených v Příloze č. 8 zadávací dokumentace (k tomu viz dále), je dále nutno posuzovat prizmatem zásady přiměřenosti, tzn. že nikoliv pouze samotná zadávací podmínka musí být stanovena přiměřeně k určité potřebě zadavatele, nýbrž i důvod, proč zadavatel ke stanovení dané zadávací podmínky přistoupil, musí být ve vztahu k této podmínce přiměřený. Podle shora citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu pak „[v] praxi (…) nelze po zadavateli požadovat, aby jednoduchou a nijak excesivní podmínku stanovenou pro požadované plnění odůvodňoval sofistikovanými úvahami, výpočty či dokonce znaleckými posouzeními, pokud pro její použití svědčí jednoduché, avšak logické vysvětlení. Při stanovení zadávacích podmínek tak nelze akceptovat libovůli na straně zadavatele, nelze však ani nutit zadavatele, aby každou stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval.“.

118.     Za účelem posouzení, zda se stanovením předmětných zadávacích podmínek zadavatel nedopustil porušení zákona, se Úřad zabýval otázkou, zda navrhovatelem namítané technické podmínky nebyly stanoveny bezdůvodně, jinými slovy řečeno, zda stanovením těchto zadávacích podmínek zadavatel bezdůvodně neomezil hospodářskou soutěž zvýhodněním konkrétního dodavatele, resp. znevýhodněním některých potencionálních dodavatelů.

K požadavku na předřadník se stupněm krytí IP 67 či vyšším

119.     Navrhovatel v návrhu napadá technickou podmínku týkající se komponentu předřadníku se stupněm krytí IP 67 či vyšším, v souvislosti s níž v návrhu uvádí, že disponuje obdobným řešením, které by vedlo k naplnění předmětu veřejné zakázky, a to ve vyšší kvalitě (a tudíž ani nedisponuje předřadníkem s požadovaným krytím).

120.     Úřad předně předesílá, že odůvodnění předložené navrhovatelem v podaných námitkách a posléze v návrhu se ve vztahu k výše uvedené otázce, tj. nezákonnosti požadavku, výrazně liší, neboť v návrhu navrhovatel reaguje výlučně na nedostupnost předřadné části v krytí IP 67, kdežto v námitkách se rovněž zaměřuje na dřívější argumentaci zadavatele, když uvádí, že „[n]ení možné v rámci vysvětlení zadávací argumentace tvrdit, že tento komponent ochrání výrobek (svítidlo) před proniknutím vody. Samotné svítidlo je svou povahou vysoce izolované proti průniku vody. V případě průniku vody (zde zjevně celkovým ponořením do vody) dojde k poškození celého svítidla bez ohledu na ochranu předřadníku.“. Samotný požadavek vyššího krytí předřadníku v souvislosti s nižším stupněm krytí svítidla navrhovatel zpochybňuje např. ve vyjádření ze dne 26. 7. 2023, kde uvádí, že „zvýšené krytí uvnitř svítidla v zadání (…) požadováno nebylo, proto je požadavek IP67 na krytí předřadníku technicky nedůvodný a má za cíl pouze omezit počet uchazečů (…)“. Úřad podotýká, že ze samotného návrhu přímo neplyne, že by navrhovatel brojil i proti stupni krytí předřadníku i z jiných důvodů nežli z důvodu jeho nedostupnosti a že jím nedisponuje. V této souvislosti je tak třeba si rovněž uvědomit, že ani zadavatel neměl důvod ve vztahu k podanému návrhu reagovat na zpochybnění požadavku na krytí IP 67 z jakéhokoli jiného důvodu nežli z důvodu nedostupnosti daného komponentu. Přestože je tedy z dalších vyjádření navrhovatele v průběhu správního řízení (tj. např. vyjádření ze dne 26. 6. 2023) zřejmé, že pochybnosti navrhovatele o důvodnosti požadovaného krytí IP 67 i z jiných důvodů trvají, nebyly navrhovatelem učiněny součástí podaného návrhu. Úřad nicméně podotýká, že jelikož navrhovatel napadá důvodnost (byť z pohledu možné nedostupnosti vzorku) předmětného požadavku, Úřad se otázkou oprávněnosti/důvodnosti daného požadavku zabýval i ve vztahu k dalším navrhovatelem vzneseným pochybnostem v průběhu správního řízení, jak je uvedeno níže.

121.     Specifikaci požadovaného předřadníku zadavatel uvedl v příloze č. 8 zadávací dokumentace ve znění „Předřadník musí být v hliníkovém provedení s krytím minimálně IP 67.“. Na základě Vysvětlení ZD č. 4 zadavatel následně danou zadávací podmínku upravil ve vztahu k materiálu výrobku, když připustil, že „Předřadník může být v hliníkovém provedení nebo v plastovém provedení (…)“. V čl. 22 zadávací dokumentace si pak zadavatel vyhradil právo požadovat od vybraného dodavatele před uzavřením smlouvy předvedení funkčního vzorku LED svítidla s tím, že vzorek svítidla musí odpovídat technické specifikaci uvedené v příloze č. 8 zadávací dokumentace.

122.     Ohledně navrhovatelem namítané nedostupnosti předřadníku se stupněm krytí IP 67 či vyšším Úřad především upozorňuje, že v reakci na argumentaci zadavatele ohledně běžné dostupnosti daného předřadníku u českých i evropských dodavatelů (v potřebném množství min. jednoho vzorku) navrhovatel v návrhu mj. uvádí, že on sám disponuje „obdobným řešením“, které by vedlo k naplnění předmětu veřejné zakázky, a z tohoto důvodu nemá on ani jeho poddodavatelé k dispozici skladem předřadník s krytím IP 67. Vzhledem k tomu, že Úřadu nebylo zřejmé, co je navrhovatelem míněno jako „obdobné řešení“, které by mělo naplnit potřeby zadavatele, a proto vyzval navrhovatele usnesením ze dne 20. 7. 2023 mj. ke specifikaci uvedeného „obdobného řešení“ a také zodpovězení dotazů, jakým způsobem byla dostupnost předmětu zjišťována a kolik subjektů bylo osloveno. Navrhovatel následně Úřadu zaslal své vyjádření ze dne 26. 7. 2023 k citovanému usnesení, jehož obsahem však byla zejména argumentace k otázce oprávněnosti požadavku předřadníku se stupněm krytí IP 67, přičemž k obdobnému řešení navrhovatel uvedl, že „Pokud se jedná o obdobné nebo vyšší řešení z naší strany. Disponují svítidla LUG kvalitními předřadníky světových značek (…)“, nicméně již neuvedl konkrétní výrobky. Usnesením ze dne 1. 8. 2023 Úřad opakovaně vyzval navrhovatele ke specifikaci výše zmíněného „obdobného řešení“ včetně uvedení přesného označení a parametrů nabízených výrobků, které by byly zahrnuty do nabídky a jimiž by bylo prokazováno splnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel následně ve vyjádření ze dne 3. 8. 2023 sice uvedl konkrétní řešení svítidel, avšak neuvedl technické parametry jím nabízeného řešení předřadníků. Z tohoto důvodu Úřad přistoupil k opětovné výzvě prostřednictvím usnesení ze dne 17. 8. 2023, kterým navrhovatele vyzval mj. ke sdělení, z jakého důvodu v rámci objasnění specifikace jím tvrzeného „obdobného řešení“ ve vyjádření ze dne 3. 8. 2023 nespecifikoval kromě nabízených výrobků svítidel také nabízený předřadník/předřadníky s krytím IP 67 či vyšším. Na základě uvedeného usnesení navrhovatel předložil technický list předřadníku „INVENTRONICS 75W NFC Driver with DALI-2 and D4i EUM-075SxxxBx“.

123.     Z obsahu návrhu jasně plyne, že podle názoru navrhovatele nebyl zadavatel oprávněn požadovat komponent předřadníku IP 67, a to z důvodu jeho nedostupnosti. Tento názor navrhovatele však jednoznačně vyvrací počet podaných nabídek, kdy z celkového počtu 7 nabídek v 6 nabídkách (resp. ve vyplněném formuláři týkajícím se technických podmínek požadovaných v příloze č. 8 zadávací dokumentace) bylo uvedeno vyjádření souhlasu příslušného dodavatele, že předřadník s požadovanými vlastnostmi (a tedy i požadovaným stupněm krytí) disponuje. Takto vysoký počet nabídek přitom nenasvědčuje tomu, že by se v případě zadavatelem požadovaného komponentu předřadníku mělo jednat o těžko dostupný produkt. O obtížné dostupnosti vzorku daného komponentu pro účely prokázání kvalifikace pak nesvědčí ani množství odkazů zadavatele na výrobky nabízené na trhu, které jsou skladem. Nelze tak získat ani jakékoli pochybnosti o účelovosti daného požadavku, když navrhovatel uvedl, že „výrobce/dovozce se kterým počítá Regionální rozvojová agentura Východní Moravy má výhodu, vzhledem k tomu, že o projektu věděl předem“. Stejně tak tvrzení, že „Zástupce zadavatele má předem připravené řešení. Dohledali jsme zadání VŘ pro více měst, které zpracovala firma Regionální rozvojová agentura Východní Moravy, kde se rozporované požadavky objevují. Zástupce zadavatele se kombinací námi rozporovaných požadavků snaží preferovat výrobce/dovozce svítidel (…)“ Úřad považuje za čistě spekulativní a neshledává k nim žádný důvod, a to především s ohledem na vysokou účast dodavatelů v zadávacím řízení. Tvrzení navrhovatele v námitkách týkající se požadavku na předložení vzorku, podle něhož zadávací podmínky „jsou koncipovány výhradně pro jediného dodavatele“ lze považovat dokonce za jednoznačně vyvrácené, a to právě počtem podaných nabídek.

124.     Argumentace navrhovatele v podaném návrhu současně směřuje k tomu, že on sám by mohl nabídnout zadavateli jiné, obdobné řešení, které by naplňovalo předmět veřejné zakázky, a to ve vyšší kvalitě. Nicméně jak vyplynulo z opakovaného dotazování, navrhovatel by v rámci „obdobného řešení“ nabídl předřadník INVENTRONICS 75W NFC Driver with DALI-2 and D4i EUM-075SxxxBx, který má krytí IP 67, což jednoznačně vyplývá z navrhovatelem předloženého katalogového listu (resp. z jeho překladu provedeného Úřadem). V takové situaci tak Úřad neshledává důvod pro navrhovatelem namítanou nezákonnost požadavku zadavatele na předřadník s krytím IP 67 a vyšším, když jím navrhovatel evidentně disponuje. Nadto Úřad podotýká, že nerozumí tvrzení navrhovatele, který v reakci na žádost Úřadu o sdělení, z jakého důvodu v rámci objasnění specifikace jím tvrzeného „obdobného řešení“ nespecifikoval kromě nabízených výrobků svítidel také nabízený předřadník/předřadníky s krytím IP 67 či vyšším, uvedl, že zaslání předřadníku IP 67 mu připadalo „nepodstatné, také vzhledem k tomu, že podstata celého problému je v něčem jiném“. Vzhledem k tomu, že podaný návrh, tak jak jej a tím i celý předmět řízení sám navrhovatel vymezil, směřuje právě proti požadavku zadavatele na předřadník IP 67, považuje Úřad toto tvrzení navrhovatele za zcela nesrozumitelné, jelikož odporuje obsahu podaného návrhu.

125.     Úřad nemá pochyb o tom, že navrhovatel by mohl mít určitou konkrétní představu o tom, jakým způsobem by on sám realizoval předmět veřejné zakázky, nicméně je to právě zadavatel, kdo určuje dílčí požadavky na předmět veřejné zakázky, které odpovídají jeho potřebám. Pokud zadavatel v daném případě stanovil určité požadavky důvodně (podrobněji viz níže), nelze než konstatovat, že požadavky zadavatele na technické podmínky předřadníku byly stanoveny v souladu se zákonem.

126.     K důvodům volby předřadníku se stupněm krytí IP 67 či vyšším zadavatel ve Vysvětlení ZD č. 2 k dotazu jednoho z dodavatelů uvedl, že v případě porušení těsnosti prostoru předřadníku (průchodky, těsnění, poškození těla svítidla v místě umístění proudového zdroje apod.) zaručí vyšší krytí předřadníku provozuschopnost svítidla a ve Vysvětlení ZD č. 4 dále shrnul, že při porušení těsnosti svítidla, tj. zatečením vody do svítidla, předřadník s krytím IP 67 nevykáže poruchu, na rozdíl od předřadníků s nižším krytím, které nemusí být odolné proti vodě nebo vlhkosti. Ve vyjádření k návrhu zadavatel mj. uvedl, že „Předřadník je elektronická součástka/zařízení, která je umístěna před samotný světelný zdroj (LED) a zajišťuje jeho řádné napájení a případně regulaci. Předřadník tedy pro LED osvětlení slouží jako zdroj napětí a jeho ochrana (např. proti přepětí) a jedná se v rámci veřejného osvětlení o vyměnitelnou a zaměnitelnou součástku. Konkrétní LED svítidlo poté může mít různé předřadníky, jež mohou být vyrobeny z různých materiálů a mohou se lišit stupněm krytí a dalšími funkcemi. Požadavek na krytí IP (Ingress Protection) znamená ochranu (odolnost/bezpečnost) předřadníku vůči nebezpečnému dotyku a proniknutí pevných částic/prachu (první číslo, stupeň 6 je nejvyšší) a ochranu proti vniknutí kapaliny (druhé číslo a stupeň je 7 z 9). Stupeň krytí předřadníku IP 67 byl stanoven výlučně s ohledem na předmět plnění, tedy že se jedná o veřejné osvětlení, které je nutně vystaveno vnějším vlivům a u něhož je ochrana zjevně důležitá z důvodu zachování funkčnosti a rovněž bezpečnosti celého osvětlení.“. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí zadavatel uvedl, že „požadavek na předřadník s krytím IP 67 byl (…) zvolen z důvodu, že v případě jakéhokoliv poškození těsnící části dochází ke kondenzaci vody ve vnitřní části svítidla. Smyslem požadavku je tedy ochrana předřadné části, tedy jednoho z nejdražších komponentů, a to s ohledem na plánovanou délku provozu soutěžené soustavy veřejného osvětlení kolem 25 let, která významně přesahuje standardně poskytované záruky“.

127.     Úřad předně uvádí, že komponent předřadníku je jednou ze součástí celé soustavy veřejného osvětlení, potažmo součástí samotného osvětlovacího zařízení, přičemž označením IP 67 se rozumí stupeň ochrany před vniknutím cizích těles a kapalin do součástky. Navrhovatel v daném případě rozporuje vyšší stupeň krytí zmíněné součástky předřadníku, neboť z jeho vyjádření ze dne 26. 7. 2023 vyplývá, že podle jeho názoru by vzhledem k provázanosti celého systému měl zadavatel požadovat buď kompletní kabeláž se stupněm krytí IP 67, nebo upustit od požadavku vyššího stupně krytí jediné součástky, a to v souvislosti s umělým navýšením ceny svítidla. S touto argumentací navrhovatele však nelze souhlasit. Pokud by navrhovatel z nějakého důvodu skutečně považoval zvolený stupeň krytí svítidla, tj. stupeň krytí IP 66, za nedostačující, má možnost sestavit svou nabídku se stupněm krytí vyšším u veškerých součástek, tzn. nejen u komponentu předřadníku, neboť zadavatelem zvolený parametr stupně krytí svítidla IP 66 stanoví pouze jeho minimální hranici.

128.     Co se týče úplného upuštění od požadavku ze strany zadavatele, právě on je tím, kdo požadovaný parametr stanovil na základě jím vyhodnocených specifických potřeb souvisejících s plněním předmětu dané veřejné zakázky, přičemž tuto potřebu ve shora uvedených vyjádřeních, a to konzistentně, v průběhu celého zadávacího řízení, zdůvodňuje. Pokud jsou parametry předřadníku stanoveny daným vyšším stupněm krytí důvodně, nemůže se tak jednat o „umělé navýšení ceny svítidla“. V šetřeném případě Úřad připomíná, že předmětem veřejné zakázky je obnova soustavy veřejného osvětlení, a tedy plnění, které bude podléhat vnějším vlivům a na něž budou kladeny vysoké požadavky co do jeho dlouhodobého a bezvadného fungování, a tedy lze považovat za pochopitelnou snahu zadavatele, aby součástky byly dostatečně chráněny před vnějšími vlivy takovým způsobem, aby nedocházelo k ohrožení funkčnosti a bezpečnosti soustavy. Je rovněž zřejmé, že u plnění, které podléhá vnějším vlivům, je pochopitelná volba zadavatele pro plnění s vysokou ochranou krytí, aby byla zachována dlouhodobá funkčnost tohoto (dle tvrzení zadavatele i finančně náročného) komponentu. Stejně tak je pochopitelné, že v případě veřejného osvětlení, které je vystaveno venkovním živlům, je to právě voda a vlhkost, proti kterým zadavatel požaduje, aby bylo pořizované plnění chráněno. Úřad doplňuje, že z obsahu zdůvodnění zadavatele pro stanovení daného požadavku neplyne, že by vysoký stupeň krytí byl stanoven s cílem ochrany celého svítidla proti vlhkosti (jak dovozuje navrhovatel). Argumentace zadavatele směřuje naopak ke zvýšené ochraně pouze komponentu předřadníku, jak plyne i z jeho rozhodnutí o námitkách, kde uvedl, že „(…) [v]e vysvětlení netvrdí, že by tento komponent ochránil svítidlo. V případě poškození svítidla (…) je vysoké krytí proudového zdroje schopno s vysokou pravděpodobností ochránit tento komponent a snížit tak budoucí náklady na opravu (…)“. Takto zvýšenou ochranu právě tohoto komponentu přitom Úřad shledává z výše uvedených důvodů jako opodstatněnou.

129.     Pokud navrhovatel dovozuje, že když zadavatel stanovil vysoký stupeň krytí pro předřadník, měl stanovit vysoký stupeň i pro další komponenty svítidla, je nutno upozornit, že stupeň krytí dalších komponent svítidla jednak nebyl navrhovatelem namítán, jednak bylo možno nabídnout komponent s vyšším stupněm krytí. Zejména je však nutno akcentovat, že nelze usuzovat o nedůvodnosti jednoho požadavku (zde stupeň krytí předřadníku) na základě případně příliš benevolentních jiných požadavků (zde požadavek na stupeň krytí dalších komponent svítidla – např. kabeláže). To, že zadavatel stanovil nízký stupeň krytí pro ostatní komponenty svítidla (kromě předřadníku) tedy neznamená, že nemohl stanovit vyšší stupeň krytí pro předřadník, obzvláště v situaci, kdy mu zadavatel přikládá vyšší důležitost (což z obsahu jeho zdůvodnění jasně vyplývá).

130.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vysvětlení zadavatele týkající se vybrané technické podmínky považuje za objektivně odůvodněné, nenachází v něm logické nesrovnalosti a rozporovaný parametr současně neshledává nedůvodně omezujícím soutěž mezi dodavateli.

K minimální hodnotě účinnosti svítidel 150 lm/W při 2700 K

131.     Navrhovatel v podaném návrhu rovněž namítá, že zadavatel stanovil technickou specifikaci svítidel v příloze č. 8 zadávací dokumentace nepřiměřeně a diskriminačně i z toho důvodu stanovení podmínky, podle níž „Účinnost svítidla musí být nejméně 150 lm/W při 2700 K.“. Požadovanou hodnotu přitom navrhovatel považuje za nepřiměřenou a nesouvisející s kvalitou a životností svítidla.

132.     Úřad předně konstatuje, že citované znění rozporovaného požadavku je uvedeno v seznamu minimálních technických (světelných) parametrů v příloze č. 8 zadávací dokumentace („TECHNICKÁ SPECIFIKACE SVÍTIDEL“). Úřad současně zjistil, že příloha č. 7 zadávací dokumentace („TECHNICKÉ PODMÍNKY ÚSEKŮ“) obsahuje požadavky na jednotlivé úseky plnění předmětu veřejné zakázky, mezi nimiž je uveden také parametr „Pmax (W)“, tj. maximální požadovaná hodnota instalovaného příkonu a „CCT (K)“, tj. teplota chromatičnosti (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z obsahu uvedené přílohy také vyplývá, že hodnota Pmax se u jednotlivých dílčích úseků mění, kdežto úroveň teploty chromatičnosti zůstává stejná.

133.     Úřad nejprve ke stanovení technických požadavků zadavatelem připomíná, že je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť on sám zná nejlépe své vlastní potřeby. Zároveň však Úřad podotýká, že zadavatel musí při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky postupovat v souladu s legislativními požadavky, zejména § 36 odst. 1 zákona, který stanoví, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 zákona, obsahujícím základní zásady zadávání veřejných zakázek, a to zásadu přiměřenosti a zásadu zákazu diskriminace.

134.     Úřad předně zdůrazňuje, že nezákonnost dané technické podmínky navrhovatel spatřuje v její nepřiměřenosti a nesouvislosti s kvalitou a životností svítidla, což navrhovatel v podaném návrhu odůvodňuje výhradně tím, že „Pokud je splněno Pmax, nebo je ještě nižší, pak je účinnost svítidla irelevantní, protože zadavatele zajímá celkový příkon soustavy. Primárně by měl být tedy podmínkou celkový příkon soustavy, nikoliv účinnost jednotlivých svítidel.“.

135.     Z obsahu dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v souvislosti s výše citovanou technickou podmínkou na účinnost svítidla odpovídal na vznesené dotazy dodavatelů v rámci Vysvětlení ZD č. 2 a 4, přičemž v rámci Vysvětlení ZD č. 2 uvedl, že „je cílem zadavatele, aby světelná soustava byla maximálně energeticky efektivní. Uchazeči s neefektivním optickým systémem jsou limitovaní podmínkou maximálního instalovaného příkonu, který je stanoven pro každý jednotlivý úsek.“. Ve Vysvětlení ZD č. 4 pak zadavatel uvedl, že „Kritérium účinnosti svítidla kopíruje schválený projekt programu EFEKT, který se zadává ve stejné podobě, v jaké byl na MPO schválen. Stanovené kritérium Pmax je maximální požadovaná hodnota instalovaného příkonu. Tzn., očekáváme v případě efektivní vyzařovací charakteristiky nebo vyšší účinnosti LED čipů, může být celkový maximální příkon soustavy, nižší než je maximální stanovená hodnota v ZD, což je výhodné pro zadavatele.“. V rámci rozhodnutí o námitkách zadavatel mj. uvedl, že „Uchazeč může při stanovených podmínkách účinnosti nabídnout stejnou hodnotu instalovaného příkonu, kterou udává parametr Pmax nebo NIŽŠÍ.“. Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel uvedl, že „Smyslem zadávacích podmínek je vytvořit podmínky pro otevřenou soutěž, v níž dodavatelé nabídnou moderní energeticky úsporná LED svítidla s vysokou účinností, která jsou na trhu běžně k dispozici. Toto nastavení je v souladu s oprávněnými potřebami zadavatele a podmínkami Národního plánu obnovy (…), kterým je realizace projektů ke zvýšení energetické účinnosti systémů veřejného osvětlení. Na hodnotu úspory elektrické energie revitalizované soustavy veřejného osvětlení se přímo vztahuje výše dotace pro obec (…).“.

136.     V návaznosti na argumentaci zadavatele ohledně zákonnosti předmětné technické podmínky je třeba upozornit, že skutečnost, že technické podmínky byly převzaty ze schválených podmínek dotačního programu, automaticky neznamená, že byla daná technická podmínka stanovena i v souladu se zákonem.

137.     K podanému návrhu v dané věci Úřad předně upozorňuje, že nelze přistoupit na takovou argumentaci navrhovatele, kdy zadavateli de facto podsouvá priority v souvislosti s poptávaným plněním (když uvádí, že „zadavatele zajímá celkový příkon soustavy“). Z obsahu citovaných vysvětlení zadávací dokumentace, rozhodnutí o námitkách a vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že potřeba zadavatele související se stanoveným požadavkem účinnosti svítidel spočívá v získání energeticky efektivní světelné soustavy, pořízení moderních energeticky úsporných LED svítidel s vysokou účinností, ve zvýšení energetické účinnosti systému veřejného osvětlení a v docílení co nejvyšší hodnoty úspory elektrické energie. Je tedy zřejmé, že jediným zájmem zadavatele není celkový příkon soustavy, ale širší spektrum požadavků souvisejících s předmětem veřejné zakázky. Všechny jmenované požadavky přitom odrážejí zcela logické a adekvátní potřeby související jednak s hospodárností (energetická úspornost) a jednak s efektivitou (účinnost osvětlení) pořizovaného veřejného osvětlení. Obecně přitom zvyšování účinnosti energetických zdrojů spolu s vyšší úsporností je nutno považovat za společensky žádoucí, jelikož ve svém důsledku jím dochází k úspoře finančních prostředků i ochraně životního prostředí a v neposlední řadě k řádnému naplnění veřejného zájmu spočívajícího zejména v zajištění bezpečnosti jak osob, tak provozu na obecních komunikacích. V tomto směru tak nelze než konstatovat, že zadavatelem zmiňované potřeby, které sleduje prostřednictvím namítaného požadavku na účinnost svítidel, je nutno považovat za zcela legitimní.

138.     Úřad opakuje, že pokud předmětem veřejné zakázky je dodávka veřejného osvětlení, kteréžto plní zásadní veřejný zájem (zejména bezpečnost), nepovažuje Úřad za logické, aby zadavatele zajímal pouze celkový příkon soustavy v situaci, kdy má zájem na účinnosti jednotlivých svítidel. V šetřeném případě zadavatel stanovil neměnnou podmínku v podobě účinnosti svítidel 150 lm/W při teplotě chromatičnosti 2 700 K pro celý předmět veřejné zakázky a současně požadavek hodnoty Pmax měnící se na základě dílčích úseků. Stanovením stálé hodnoty světelné účinnosti zadavatel zajistil konstantní úroveň efektivity zdroje svítidel napříč celou soustavou veřejného osvětlení, přičemž zároveň omezil výši celkového příkonu soustavy určením hodnoty maximálního příkonu v úsecích. Tímto způsobem tak dal zadavatel jednoznačně najevo, že pro něj není podstatná energetická náročnost veřejného osvětlení jako celku, ale i každého jednotlivého svítidla. V této souvislosti Úřad rovněž opětovně vyzdvihuje povinnost zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 4 zákona, které stanoví, že zadavatel je při sestavování zadávacích podmínek, potažmo technických parametrů, povinen postupovat v souladu se zásadami environmentálně odpovědného zadávání.      

139.     Na základě uvedeného dospěl Úřad k závěru, že cílem stanovené technické podmínky uvedené v příloze č. 8 zadávací dokumentace, podle níž „účinnost svítidla měla být nejméně 150 lm/W při 2700 K“, bylo zajištění energetické efektivity soustavy veřejného osvětlení a hospodárnosti vybraného řešení. V této souvislosti Úřad podotýká, že i podle obsahu jednoho z dotazů dodavatelů uvedených v rámci Vysvětlení ZD č. 2 je „účinnost (…) jedním ze způsobů, jak definovat úsporu“.

140.     Nadto Úřad připomíná rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0001/2018/VZ-06017/2018/531/ESt ze dne 1. 6. 2018, které zdůrazňuje, že „[j]e to právě zadavatel, kdo obecně disponuje nejkonkrétnější představou o rozsahu a podmínkách realizace poptávaného plnění, na základě níž pak specifikuje své požadavky.“. V této souvislosti nelze souhlasit ani s argumentací jednoho z dodavatelů ve Vysvětlení ZD č. 3, týkající se neekonomičnosti řešení, neboť i v případě, že by zadavatelem vybrané řešení nebylo jeho nejekonomičtější variantou, Úřadu nenáleží jím legitimně zvolený požadavek rozporovat a hledat řešení ještě objektivně výhodnější než to zvolené zadavatelem.

141.     Jak tedy vyplývá z výše uvedených závěrů Úřadu, zadavatel v daném případě svůj požadavek na účinnost svítidel podložil logickými argumenty, a i v tomto případě lze konstatovat, že omezení hospodářské soutěže vycházelo z konkrétních objektivních potřeb zadavatele. Za takové situace nelze dospět k závěru, že by zadavatel omezil hospodářskou soutěž bezdůvodně.

K vybranému způsobu testování životnosti LED čipů – IES LM-80

142.     Navrhovatel v návrhu rovněž napadá zadavatelem stanový způsob testování parametrů svítidel, neboť má za to, že zadavatelem zvolený test IES LM-80 byl stanoven v rozporu s § 6 a § 36 odst. 1, protože nevypovídá o důležitých parametrech svítidel, ale pouze o jejich komponentech a zadavatel by měl připustit adekvátní variantu testování svítidel v podobě testu IES LM-79.

143.     Úřad předně konstatuje, že doslovné znění rozporovaného požadavku je uvedeno v příloze č. 8 zadávací dokumentace („TECHNICKÁ SPECIFIKACE SVÍTIDEL“), v níž je v rámci seznamu minimálních technických (světelných) parametrů požadováno, že „S nabídkou bude doložen oficiální LM 80 test report (…)“.

144.     Z vyjádření zadavatele k návrhu je zřejmé, že zadavatel daný požadavek stanovil za účelem „zjišťování životnosti svítidla, což je pro zadavatele významné z důvodů ekonomických a ryze praktických (nižší potřeba výměny svítidel znamená úsporu a větší komfort pro občany) i environmentálních (snižování množství odpadů)“, přičemž ve vyjádření k podkladům rozhodnutí doplnil, že v případě obnovy soustavy veřejného osvětlení je pro něj klíčová právě časová stálost (tj. relativní změny v čase) a kolorimetrické vlastnosti dle testu LM-80, jež přímo souvisí s reálnou životností svítidla. Rovněž ve Vysvětlení ZD č. 2 zadavatel uvedl, že „LM80 test report odkrývá podrobné informace ohledně doby životnosti LED diod v závislosti na teplotě a proudu. Jedná se o kontrolní prvek. V případě, že nebude projekt uchazečem navržen dle reálné degradace světelného toku v čase, hrozí, že po určité době nebude intenzita osvětlení dosahovat požadavků normy pro osvětlení komunikací (…)“.

145.     Je tedy zřejmé, že stanovenou technickou podmínkou uvedenou v příloze č. 8 zadávací dokumentace, podle níž měli dodavatelé v nabídce k nabízeným výrobkům přiložit test LM 80, zadavatel sledoval zjištění informací o životnosti konkrétních komponent LED svítidel, přičemž tyto údaje by dodavatelé nebyli schopni poskytnout prostřednictvím navrhovatelem nabízeného řešení LM-79, které se měřením časové stálosti nezabývá.  Životnost nabízených výrobků (resp. jejich součástí) přitom bezpochyby lze považovat za logický a smysluplný ukazatel při pořizování veřejného osvětlení, pokud má zadavatel zájem na tom, aby pořídil kvalitní plnění, které bude sloužit svému účelu po dlouhou dobu. V situaci, kdy zadavatel pořizuje veřejné osvětlení ve městě, což lze obecně považovat za plnění, které přímo naplňuje z mnoha pohledů veřejný zájem (tj. např. z pohledu bezpečnosti, zdraví občanů atd.), a jde o plnění, které je užíváno širokou veřejností, je zájem zadavatele na ověření záruk o dlouhé životnosti považovat za zcela namístě.

146.     Ohledně tvrzení navrhovatele, že se předmětný test zaměřuje jen na komponenty svítidla a nikoli na svítidlo jako celek [zaměření pouze na LED komponenty svítidla (tj. LED polí a LED modulů) přitom potvrdil i Český metrologický institut ve svém odborném vyjádření], Úřad uvádí, že pokud zadavatel přikládá význam právě jen některému dílčímu komponentu, k němuž požaduje předmětný test LM 80, nelze zadavateli vyčítat, že nepožaduje ověření i dalších komponent či svítidla jako celku. Pokud zadavatel shledává z pohledu dostatečné živostnosti kritickými právě některé součásti svítidla, je zcela jistě namístě ověření právě jejich živostnosti. Zadavatel pak není povinen své požadavky jakkoli rozšiřovat na celé svítidlo, když parametry komponent jsou pro něj dostatečnou zárukou požadovaných vlastností svítidla.  

147.     Z výše uvedeného tak vyplývá že zadavatel řádně objasnil důvody, pro které zvolil právě test LM 80 a Úřad tyto důvody považuje za logické a odpovídající očekávaným potřebám zadavatele ve vztahu předmětu pořizovaného plnění v rámci zadávacího řízení. Úřad upozorňuje, že jak test LM 79, tak certifikaci ENEC+ navrhovatel uvedl až v podaném návrhu, když v námitkách ve vztahu k požadovanému testu LM 80 uvedl pouze tolik, že „je zcela nestandardní posuzovat parametry svítidla dle reportu LM80. Tento druh reportu totiž vůbec nevypovídá o samotných svítidlech, vypovídá pouze o čipech.“. Námitka tedy spočívala pouze ve výhradě navrhovatele, že se požadovaný test zaměřuje jen na komponenty svítidla a nikoli na svítidlo jako celek. Ve vztahu k této části návrhu (resp. námitek) přitom Úřad, jak vyplývá z výše uvedeného, pochybení zadavatele neshledal. Pokud navrhovatel v podaném návrhu zpochybňuje oprávněnost požadavku na test LM 80 i z toho pohledu, že měl být zadavatelem připuštěn i jiný test či certifikace, rozšiřuje tak podaným návrhem okruh podaných námitek, s nimiž ani zadavatel neměl možnost se vypořádat v rámci rozhodnutí o námitkách a případně tak na ně adekvátně reagovat. Úřad si je vědom skutečnosti, že jistě existuje celá řada certifikátů, které ověřují vlastnosti výrobků, nicméně v daném případě navrhovatel v podaných námitkách jakkoli (natož zmínkou konkrétních testů či certifikátů) neuvedl, že požadovaný test považuje za nahraditelný jinými testy či certifikáty.

148.     Úřad nicméně uvádí, že vzhledem k tomu, že zjistil, že Český metrologický institut je akreditovaným subjektem podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2018, který se zabývá měřením fotometrických, kolometrických a spektroradiometrických veličin na zrcadlovém goniospektrofotometru, obrátil se Úřad na tento institut s žádostí o zodpovězení odborných otázek týkajících se testů svítidel IES LM-79 a IES LM-80, a to zejména v souvislosti s možnými rozdíly těchto testů.

149.     Z odborného stanoviska Českého metrologického institutu především vyplývá, že norma IES LM 79 „popisuje schválené metody měření fotometrických a elektrických parametrů světelných zdrojů a svítidel založených na technologiích LED a OLED. Specificky se jedná u fotometrických parametrů o absolutní měření jejich celkového světelného toku (uváděného v Lumenech [lm]), měrného světelného výkonu [lm/W], prostorového rozložení svítivosti [cd], náhradní teploty chromatičnosti [K], indexu podání barev Ra a kolorimetrických parametrů těchto světelných zdrojů a svítidel za daných laboratorních podmínek. V oblasti elektrických parametrů se jedná zejména o měření elektrického příkonu světelného zdroje nebo svítidla (…) a ostatních parametrů elektrického napájení (…) na patici svítidla. (…) IES LM-79 test report může prozradit kvalitu použitých LED komponent při výrobě svítidla z hlediska časové stálosti světelného toku a kolorimetrických parametrů jako je například index podání barev“.

150.     Naproti tomu norma IES LM 80 se podle stanoviska Českého metrologického institutu zabývá popisem metod měření pouze dvou významných parametrů, když „Definuje metodiku měření změny světelného toku a změny kolorimetrických vlastností LED modulů a LED polí v průběhu času a v závislosti na různých teplotách.“. Český metrologický institut rovněž uvedl, že „(…) testy/měření prováděné podle této normy neposkytují žádné absolutní hodnoty měřených parametrů, ale pouze kvantifikují míru jejich relativní změny v průběhu jejich životnosti. (…) IES LM-80 se navíc týká pouze LED komponent (LED polí a LED modulů) používaných pro výrobu svítidel a světelných zdrojů, nikoli těchto svítidel a světelných zdrojů samotných.“.

151.     Co se týče rozdílu mezi uvedenými normami (tj. IES LM 79 a IES LM 80), Český metrologický institut uvedl, že „(…) norma IES LM-79 je zaměřena na měření absolutních hodnot fotometrických parametrů světelných zdrojů a svítidel v daném čase a za definovaných podmínek, zatímco norma IES LM-80 řeší výhradně měření časové stálosti (tj. relativních změn v čase) pouze některých vybraných parametrů LED komponent (tj. LED polí a LED modulů), konkrétně celkového světelného toku a kolorimetrických parametrů (colour shift). Na druhou stranu, měření časové stálosti celkového světelného toku a kolorimetrických parametrů LED modulů norma IES LM-79 neřeší.“.

152.     Z výše uvedeného stanoviska Českého metrologického institutu tak jednoznačně vyplývá, že oba zmiňované testy se zabývají testováním odlišných parametrů, jelikož test dle normy IES LM 79 se zaměřuje na měření absolutních hodnot některých parametrů světelných zdrojů, avšak test dle normy IES LM 80 kvantifikuje míru změny měřených parametrů v průběhu jejich životnosti. Norma IES LM 80 přitom řeší výhradně měření časové stálosti celkového světelného toku a kolorimetrických parametrů LED modulů, které naopak neřeší norma IES LM 79. Nelze tedy tvrdit, že by test dle normy IES LM 79 zahrnoval posuzování téhož jako v případě testování výrobku dle normy IES LM 80. Je tudíž zřejmé, že test dle normy IES LM-79 nelze v kontextu šetřeného případu připustit jako rovnocennou variantu testu IES LM-80, neboť se nezaměřuje na životnost LED modulů. V reakci na obsah návrhu navrhovatele, podle něhož měl zadavatel připustit jako adekvátní variantu test report LM 79, tedy Úřad doplňuje, že ze stanoviska Českého metrologického institutu jasně vyplývá, že test dle normy IES LM-79 nelze považovat za adekvátní variantu testu dle normy IES LM-80, jelikož se zabývá jinými parametry než tím, který zadavatel svým požadavkem sledoval (tj. životnost komponentů svítidla) (viz níže).

153.     Ve vztahu k certifikaci ENEC+ je třeba upozornit, že navrhovatel neuvedl žádné důvody, pro které se domnívá, že by mohly nahradit zadavatelem požadovaný certifikát LM-80, ani v čem jeho adekvátnost spočívá. Úřad uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů (www.enec.com) je zřejmé, že tento test se nezaměřuje výhradně na měření časové stálosti vybraných parametrů LED komponent, tak jako v případě testu LM 80, nýbrž na ověření splnění požadavků evropských norem a v podstatě jakýchkoli parametrů svítidel, a to dle volby výrobce (resp. objednatele takového testu)[2]. Ve vztahu k uvedené certifikaci tedy není předem definováno, které vlastnosti výrobku osvědčují, když osvědčují právě ty, které chce ověřit objednatel takové certifikace výrobku. Nelze tak bez dalšího konstatovat, že certifikací ENEC+ je ověřováno měření časové stálosti parametrů LED komponent. Pokud by zadavatel jako alternativu připustil certifikaci ENEC+, nebylo by ani zřejmé, právě kterým parametrům svítidla přikládá důležitost a které by touto certifikací měly být ověřeny. Ani tímto certifikátem tak nelze bez dalšího nahradit požadavek testu LM-80 stanovený zadavatelem. Z uvedeného důvodu tak Úřad považuje uvedenou zmínku navrhovatele ohledně alternativy certifikace ENEC+ za irelevantní.

154.     Jak vyplývá z výše uvedených závěrů Úřadu, zadavatel v daném případě svůj požadavek na doložení testu LM 80 podložil logickými argumenty a lze konstatovat, že omezení hospodářské soutěže vycházelo z konkrétních objektivních potřeb zadavatele. Za takové situace nelze dospět k závěru, že by zadavatel omezil hospodářskou soutěž bezdůvodně.

K namítanému neprodloužení lhůty pro podání nabídek

155.     V neposlední řadě navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel postupoval v rozporu s § 6 odst. 2 a § 99 odst. 2 zákona, když provedl zásadní změnu zadávací dokumentace, potažmo zadávacích podmínek, tj. umožnil vedle komponentu předřadníku v hliníkovém provedení také variantu v plastovém provedení, a zároveň neprodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou svou délku.

156.     Úřad v obecné rovině nejprve uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť zadávací podmínky poskytují potenciálním dodavatelům stěžejní informace, na jejichž základě tito zvažují svoji účast v zadávacím řízení a na jejichž základě následně zpracovávají své nabídky. Zadávací podmínky definované v zadávací dokumentaci nebo v oznámení veřejné zakázky proto musí být zásadně dodržovány po celý „život“ veřejné zakázky. Ačkoliv zadavatel vynaloží na přípravu zadávací dokumentace veškerou snahu, není možné vyloučit, že v průběhu lhůty pro podání žádosti o účast či lhůty pro podání předběžných nabídek nebo nabídek bude muset dle svých potřeb upřesnit či upravit zadávací podmínky. Zákon proto dává zadavateli možnost provést vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 zákona a změnu či doplnění zadávacích podmínek ve smyslu § 99 zákona. Pokud pak zadavatel spolu s vysvětlením zadávací dokumentace provede i změnu zadávacích podmínek, musí v souladu s ustanovením § 98 odst. 5 zákona postupovat podle ustanovení § 99 zákona.

157.     Z ustanovení § 99 odst. 1 zákona vyplývá, že zadavatel je oprávněn změnit či doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, a to za předpokladu, že ještě nedošlo k uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Zadavatel je však povinen takovou změnu vždy uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem jako původní (tj. doplňovanou, měněnou) zadávací podmínku.

158.     Z dikce ustanovení § 99 odst. 2 zákona věty první pak vyplývá, že zadavatel prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, a to za předpokladu, že změnil nebo doplnil zadávací podmínky a povaha této změny nebo doplnění prodloužení uvedených lhůt vyžaduje. Zadavatel je tedy povinen vždy zkoumat povahu provedené úpravy zadávacích podmínek a podle toho přiměřeně provést prodloužení dotčené lhůty. Zákon obecně ponechává na posouzení zadavatele, zda povaha provedené změny či doplnění zadávací dokumentace vyžaduje prodloužení dotčené lhůty, což znamená, že ne každá změna či doplnění zadávacích podmínek vyžaduje prodloužení příslušných lhůt stanovených zadavatelem. Lze však připomenout, že zadavatel je vždy povinen k takovému posouzení přistupovat (i s ohledem na dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek) s náležitou péčí a je tak povinen objektivně a komplexně povahu provedené změny, příp. doplnění posoudit. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že pro posouzení povahy provedené úpravy je nezbytné zohlednit nikoliv potřeby zadavatele, ale zejména dopad provedené změny či doplnění na zpracování a podání žádostí o účast, předběžných nabídek či nabídek z pohledu možných účastníků zadávacího řízení. V případě, že daná změna či doplnění zadávací dokumentace přiměřené prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek vyžadují, je nezbytné, aby tak zadavatel učinil a dotčenou lhůtu přiměřeně prodloužil. Délka případného prodloužení se pak odvíjí od zásady přiměřenosti a požadavku na umožnění potenciální účasti co možná nejširšímu okruhu dodavatelů. Z ustanovení § 99 odst. 2 věty druhé zákona plyne, že jestliže zadavatel dojde k závěru, že jím provedená změna či doplnění zadávacích podmínek je způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení (oproti stavu před změnou zadávacích podmínek), je povinen prodloužit dotčenou lhůtu tak, aby od okamžiku odeslání změny, resp. doplnění činila nejméně celou původní délku stanovenou zadavatelem. Je tomu tak proto, aby se zamezilo rozdílnému zacházení s těmi možnými dodavateli, jejichž účast byla úpravou zadávacích podmínek nově umožněna.

159.     Úřad uvádí, že v šetřeném případě zadavatel zahájil zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 13. 4. 2023 a stanovil lhůtu pro podání nabídek do 15. 5. 2023. Původní lhůta pro podání nabídek tak činila 32 dnů. Zadavatel následně v souvislosti se zveřejněním Vysvětlení ZD č. 4 (ze dne 12. 5. 2023) prodloužil do 22. 5. 2023, a to v návaznosti na změnu technické podmínky uvedené v příloze č. 8 zadávací dokumentace ve znění „Předřadník musí být v hliníkovém provedení s krytím minimálně IP 67.“, ve vztahu k níž v rámci Vysvětlení ZD č. 4 připustil, že „Předřadník může být v hliníkovém provedení nebo v plastovém provedení (…)“.

160.     Ze shora označených skutečností plyne, že zadavatel v souvislosti s Vysvětlením ZD č. 4 prodloužil lhůtu pro podání nabídek, nikoliv však o celou její původní délku, nýbrž o sedm dní. S ohledem na obsah podaného návrhu se tak Úřad primárně zabýval otázkou, zda zadavatelem provedená změna zadávacích podmínek spočívající v rozšíření možností materiálového provedení předřadníku byla způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení a zda tedy byl zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku.

161.     Úřad připomíná, že provedenou změnou zadávacích podmínek zadavatel v rámci technických podmínek definovaných v příloze č. 8 zadávací dokumentace připustil kromě hliníkového provedení také provedení v plastu. Z podaného návrhu je zřejmé, že dodavatelem, ve prospěch něhož měly být zadávací podmínky zmírněny, je dle svého tvrzení sám navrhovatel, který uvedl, že danou variantou mu bylo umožněno splnit zadávací podmínky a podat nabídku.

162.     V souvislosti s otázkou možného rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů se Úřad navrhovatele dotazoval, zda je mu „známo, že by jiní dodavatelé disponovali pouze variantou předřadníku s krytím IP 67 či vyšším v plastovém provedení (…)“. Tímto dotazem přitom Úřad sledoval zjištění informace, zda na relevantním trhu existují dodavatelé, kteří disponují zadavatelem požadovaným předřadníkem výhradně jen v plastovém provedení, neboť právě tento okruh dodavatelů je ten, o nějž byl rozšířen původní stav před provedenou změnou na základě Vysvětlení ZD č. 4. Pokud by totiž Úřad zjistil, že na relevantním trhu žádný takový dodavatel nefiguruje, pak lze stěží dospět k závěru, že provedenou změnou byl rozšířen okruh dodavatelů.

163.     Na výše uvedenou otázku navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 26. 7. 2023 odpověděl tak, že mu není známo, že by někdo z „výrobců“ používal standardně předřadník se „stupněm krytí IP 67“, ať už v plastovém nebo hliníkovém provedení. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel v podaném vyjádření omezil pouze na výrobce osvětlení (a nikoli dodavatele) a vyslovení názoru, co je standardně využíváno, čímž de facto Úřadu nesdělil požadované informace, se Úřad navrhovatele opětovně na totéž dotázal usnesením ze dne 1. 8. 2023. Ve vyjádření ze dne 3. 8. 2023 následně navrhovatel uvedl přehled dodavatelů, „kteří běžně nedisponují výrobkem požadovaným zadavatelem“ (předřadník IP67), přičemž těmito dodavateli byly zároveň společnosti spolupracující s navrhovatelem, jejichž řešení svítidel zamýšlel poskytnout v rámci nabídky. Současně navrhovatel zopakoval, že mu není známo, že by někdo z výrobců moderního LED osvětlení „používal standardně předřadník IP67 ať už v plastovém nebo hliníkovém provedení“.

164.     Přestože tedy navrhovatel na žádost o identifikaci dodavatelů, kteří by disponovali pouze variantou předřadníku se stupněm krytí IP 67 (či vyšším) v plastovém provedení, jmenoval některé dodavatele, ve vztahu k nim pouze uvedl, že běžně nedisponují předřadníkem IP 67. Navrhovatel tedy opětovně neidentifikoval žádné dodavatele, kteří disponují zadavatelem požadovaným předřadníkem s krytím IP 67 pouze v plastovém provedení. Z obsahu vyjádření navrhovatele nelze učinit jiný závěr než ten, že jím jmenovaní dodavatelé nedisponují předřadníkem IP 67 v žádném provedení, ať už plastovém či hliníkovém. V situaci, kdy Úřad shledal požadavek zadavatele na vyšší krytí (IP 67) u komponentu předřadníku jako oprávněný (viz výše), je tedy zřejmé, že navrhovatelem jmenovaní dodavatelé nejsou relevantními dodavateli, kteří by byli schopni alespoň po zadavatelem provedené změně splnit zadávací podmínky. Prostřednictvím navrhovatele tedy nebyli identifikováni žádní dodavatelé, kteří by disponovali variantou předřadníku s krytím IP 67 či vyšším pouze v plastovém provedení.

165.     Úřad si je nicméně vědom, že dodavatelem, kterého mohla zadavatelem provedená změna ovlivnit co do možnosti podat nabídku, může být právě osoba navrhovatele. Jak ovšem plyne z odůvodnění tohoto rozhodnutí výše, Úřad se navrhovatele dotazoval na specifikaci „obdobného řešení“, které by dle jeho tvrzení v podaném návrhu vedlo k naplnění předmětu veřejné zakázky, v souvislosti s nímž navrhovatel předložil Úřadu technický list předřadníku. V tomto technickém listu výrobku se přitom uvádí jednak parametr „IP66/IP67“ a jednak informace, podle níž „Vysoká účinnost těchto předřadníků a kompaktní kovové pouzdro umožňují jejich chladnější provoz, což výrazně zvyšuje spolehlivost a prodlužuje životnost výrobku.“[3]. Z vyjádření navrhovatele ze dne 22. 8. 2023 tedy vyplývá, že již od počátku zadávacího řízení navrhovatel disponuje předřadníkem se stupněm krytí IP 67, a to dokonce v kovovém provedení, což dokazuje překlad dodaného technického listu, který byl navrhovatelem předložen spolu s vyjádřením ze dne 22. 8. 2023. Navrhovatel přitom v návrhu k plastovému provedení výslovně uvedl, že „(…) mu touto variantou bylo umožněno splnit zadávací podmínky, a tudíž možnost podat nabídku (…)“. V kontextu právě uvedeného se tak jeví tvrzení navrhovatele v tom smyslu, že až zadavatelem provedená změna mu umožnila splnit zadávací podmínku a podat nabídku, jako nepravdivé. Nadto Úřad podotýká, že není ani zřejmé, z jakého důvodu navrhovatel v podaných námitkách neuvedl, že provedenou v důsledku provedené změny zadávací dokumentace dotčenou zadávací podmínku splňuje (jak činí v podaném návrhu), a to tak, aby se k ní mohl zadavatel relevantním způsobem vyjádřit již v rozhodnutí o námitkách. Pro úplnost Úřad podotýká, že i v případě, že by materiálem onoho kovu, z něhož má být vyroben navrhovatelem nabízený kryt předřadníku, byl jiný materiál nežli zadavatelem požadovaný hliník, argumentace navrhovatele by již od samého počátku postrádala smyslu, jelikož je zřejmé, že navrhovatel se od zadavatele domáhal připuštění plastového provedení předřadníku, po jehož deklaraci zadavatele tvrdil, že zadávací podmínky již splňuje.

166.     Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v šetřeném případě nelze navrhovateli přisvědčit v tom smyslu, že zadavatelem provedená změna zadávacích podmínek (tj. připuštění plastového provedení předřadníku) mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, když bylo v rámci správního řízení zjištěno, že navrhovatel disponuje předřadníkem v původně (tj. před provedenou změnou) požadovaném materiálovém provedení a když ani sám navrhovatel neidentifikoval dodavatele, které mohla daná změna ovlivnit (tedy takových, kteří by byli schopni podat nabídku až po provedení změny zadavatelem). V kontextu právě řešeného případu, kdy dotčená změna se týkala pouze jednoho dílčího komponentu a současně se v případě dané problematické součástky jedná o komponent, který je volně k dispozici na relevantním trhu [což dokazuje i počet nabídek, které dle údajů ve vyplněných formulářích dotčený požadavek splnily (6)], nelze dospět k závěru, že v důsledku zadavatelem provedené změny mohlo dojít k rozšíření okruhu dodavatelů, kteří byli schopni zadavateli podat nabídku na plnění veřejné zakázky. Úřad má tudíž za to, že ačkoli provedená změna mohla mít vliv na zpracování nabídky (když dodavatelé měli po provedené změně možnost zakalkulovat do nabídky jiný výrobek – v jiném materiálovém provedení), nejednalo se o změnu, která mohla mít za následek rozšíření okruhu možných dodavatelů.

167.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v šetřeném případě neshledal důvod, pro který by byl zadavatel povinen na základě změny zadávací podmínek popsané ve Vysvětlení ZD č. 4 (tj. umožnění nabídky plastového provedení předřadníku) prodloužit lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku odeslání změny činila nejméně celou původní délku stanovenou zadavatelem, jelikož nebylo prokázáno, že by zadavatelem provedená změna měla za následek rozšíření okruhu možných dodavatelů.

168.     Pro úplnost Úřad podotýká, že navrhovatel namítal výhradně neprodloužení lhůty pro podání nabídek o celou její délku v důsledku domnělého rozšíření okruhu možných dodavatelů, a tedy podaným návrhem nebrojil proti případné nedostatečnosti/nepřiměřenosti prodloužení lhůty o sedm dní, a proto se Úřad otázkou přiměřenosti takového prodloužení dále nezabýval.

K dalším namítaným skutečnostem

169.     Navrhovatel v návrhu rovněž namítá, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když označil navrhovatelem podané námitky za nedůvodné, jelikož byly podány na samém konci lhůty pro podání nabídek. K této otázce Úřad uvádí, že nelze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že námitky byly zadavatelem označeny za nedůvodné na základě doby jejich podání. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách výslovně uvádí, že „[s] ohledem na čas přijetí námitek (11 min. před koncem lhůty pro podání nabídek) pro úplnost sděluje, že – byť takový postup ZZVZ stěžovateli umožňuje – byl stěžovatel zjevně při podání námitek veden pouze snahou o zrušení zadávacího řízení (…) Jelikož však zadávací podmínky a postup zadavatele byl zcela v souladu se zákonem, není toto nijak podstatné pro rozhodnutí o námitkách.“. Je tedy zřejmé, že nedůvodnost námitek navrhovatele zadavatel nedovodil z informací o čase přijetí námitek, naopak zadavatel výslovně uvedl, že uvedený postup (tj. podání námitek na samém konci lhůty pro podání nabídek) je navrhovateli zákonem umožněn.

170.     K tvrzení zadavatele ve vyjádření k návrhu, podle něhož navrhovateli nemohla vzniknout újma, když navrhovatel namítané zadávací podmínky splňuje Úřad uvádí následující.

171.     Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

172.     Z § 251 odst. 1 věty první zákona tedy mj. vyplývá, že v návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele musí navrhovatel nejen uvést, v čem spatřuje porušení zákona zadavatelem při zadávání veřejné zakázky, ale rovněž jaká újma mu v této souvislosti vznikla nebo hrozí.

173.     K samotnému pojmu „újma“ Úřad uvádí, že tento je pojmem širším než pojem „škoda“ a měl by být vykládán extenzivně, aby nedocházelo k omezování možnosti přezkumu postupu zadavatelů. V této souvislosti lze dále odkázat[4] např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R158/2009/VZ-10447/2010/310-ASc ze dne 15. 7. 2010, v němž předseda Úřadu konstatoval, že „(…) v zásadě postačí, aby byla prokázána alespoň v tom smyslu, že uchazeč ztratil minimálně teoretickou možnost veřejnou zakázku získat. Pro úplnost dodávám, že újma je pojmem širším, a tedy v sobě může zahrnovat jak materiální a v daný okamžik vyčíslitelnou škodu, tak škodu, jejíž výši je obtížné či nemožné v okamžiku podání námitek přesně stanovit, a to zejména proto, že v raných stádiích zadávacího řízení před hodnocením nabídek může být přinejmenším obtížné určit, zda by stěžovatelova nabídka vůbec mohla být vybrána jako nejvhodnější. Nelze vyloučit ani škodu imateriální.“. K tomu Úřad dále s odkazem např. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S28/2010/VZ-3550/2010/510/IFa ze dne 23. 3. 2010 dodává, že „(…) újma nemusí být vyčíslena, stačí např. obecné vymezení následku jednání zadavatele vůči stěžovateli, (…).“.

174.     V šetřeném případě navrhovatel v návrhu uvádí, že mu vznikla újma spočívající v nemožnosti účastnit se zadávacího řízení a v případě úspěchu uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky. Úřad předně k tvrzení zadavatele, že samotný navrhovatel uvedl, že zadávací podmínky splňuje, konstatuje, že z obsahu návrhu taková skutečnost neplyne. Navrhovatel v podaném návrhu netvrdí, že by jednak disponoval všemi zadavatelem požadovanými certifikáty ISO řady 9001, 14001 a 45001, že by disponoval požadovaným předřadníkem (navrhovatel uvedl, že disponuje „obdobným řešením“), že by splňoval požadovanou hodnotu účinnosti svítidel, nebo že by mohl předložit test LM-80. Ohledně lhůty pro podání nabídek, která měla být dle názoru navrhovatele prodloužena o celou její původní délku sice z návrhu vyplývá, že po provedené úpravě zadávacích podmínek tyto ve vztahu k materiálu nabízeného předřadníku splňuje, nicméně je zřejmé, že navrhovatel nepovažoval pro zpracování jeho nabídky adekvátní lhůtu pro podání nabídek kratší nežli celou délku původní zadávací lhůty. Uvedené tak zadavatel považuje za okolnost, která mu brání v zadávacím řízení podat nabídku. Uvedl-li tedy navrhovatel, že jeho újma spočívá v nemožnosti účastnit se zadávacího řízení a být vybrán pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, shledává Úřad takové vymezení újmy za dostatečné a legitimující navrhovatele k podání návrhu k Úřadu.

Závěr

175.     Po důkladném uvážení veškerých navrhovatelem tvrzených porušení zákona, ve světle všech shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky, Úřad uzavírá, že v šetřeném případě neshledal v postupu zadavatele důvody pro uložení nápravného opatření, a proto podle § 265 písm. a) zákona návrh navrhovatele zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1.      DAMIJA elektro s.r.o., Na Náhonu 1165/17, 702 00 Ostrava,

2.      JUDr. Marianna Svobodová, advokátka, Václavská 316/2, 120 00 Praha 2

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy