číslo jednací: 36373/2023/163
spisová značka: R0113/2023/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0113/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-36373/2023/163

Brno 29. 9. 2023

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 25. 8. 2023 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• společností RSA Cosmos, S.A.S., registrační číslo 444574610, se sídlem Rue des Mineurs Zi de la Vaure 42290 Sorbies, Francie, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne

12. 5. 2023 Mgr. Ondřejem Duškem, advokátem, ev. č. ČAK 10397, společníkem PETERKA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Karlovo náměstí 671/24, 110 00 Praha,

 

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0475/2023/VZ,
č. j. ÚOHS-29437/2023/500 ze dne 4. 8. 2023, kterým bylo zastaveno správní řízení zahájené dne
14. 7. 2023 na návrh výše citovaného navrhovatele, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

 

• Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy, IČO 00064441, se sídlem Královská obora 233, Bubeneč, 170 21 Praha 7,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „LED projekční systém / LED projection system II“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 4. 2023
a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-015471 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 4. 2023 pod ev. č. 2023/S 079-236623,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0475/2023/VZ,
č. j. ÚOHS-29437/2023/500, ze dne 4. 8. 2023

 

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.       Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)^[1] příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 14. 7. 2023 návrh navrhovatele – RSA Cosmos, S.A.S., registrační číslo 444574610, se sídlem Rue des Mineurs Zi de la Vaure 42290 Sorbies, Francie, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 12. 5. 2023 Mgr. Ondřejem Duškem, advokátem, ev. č. ČAK 10397, společníkem PETERKA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Karlovo náměstí 671/24, 110 00 Praha, (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy, IČO 00064441, se sídlem Královská obora 233, Bubeneč, 170 21 Praha 7, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „LED projekční systém / LED projection system II“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17.4.2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20.4.2023 pod
ev. č. Z2023-015471 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21.4.2023 pod
ev. č. 2023/S 079-236623 (dále jen „veřejná zakázka“). 

2.       Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             Napadené rozhodnutí

3.       Dne 4. 8. 2023 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0475/2023/VZ,
č. j. ÚOHS-29437/2023/500 (dále jen „napadené usnesení“), kterým zastavil správní řízení podle § 257 písm. e) zákona.

4.       Úřad napadené rozhodnutí odůvodnil tím, že navrhovatel nedoručil stejnopis návrhu na zahájení správního řízení ve lhůtě stanovené podle § 251 odst. 2 zákona zadavateli.

Rozklad navrhovatele

5.             Dne 25. 8. 2023 podal navrhovatel proti napadenému rozhodnutí rozklad z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne
14. 8. 2023, rozklad byl tedy podán v zákonem stanovené lhůtě.

6.             Navrhovatel v podaném rozkladu namítá, že ustanovení § 251 odst. 2 zákona je důsledkem nesprávné implementace čl. 2c směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. 12. 1989, ve znění směrnice Rady 2007/66/ES (dále jen „směrnice“), ve prospěch zadavatele, ačkoliv hlavním účelem tohoto ustanovení je naopak ochrana navrhovatele. Vzhledem k výše uvedenému se navrhovatel dovolává přímé aplikace směrnice, neboť unijní právo nestanoví jako podmínku řízení povinnost zaslání stejnopisu návrhu zadavateli.

7.             Navrhovatel také namítá porušení zásady transparentnosti podle § 6 zákona zadavatelem při stanovení požadavku na posouzení splnění dalších podmínek před uzavřením smlouvy ve smyslu § 104 písm. b) zákona, subjektivním pohledem odborné komise po tzv. sample tests. Navrhovatel dále namítá porušení § 36 odst. 1 zákona zadavatelem, neboť vymezil zadávací podmínky tak, že podstatně omezují hospodářskou soutěž. 

Návrh rozkladu navrhovatele

8.             Navrhovatel v rozkladu navrhuje předsedovi Úřadu, aby napadené rozhodnutí zrušil. Pokud by mělo být napadené rozhodnutí Úřadu potvrzeno, žádá navrhovatel o přezkum postupu zadavatele v řízení zahájeném z moci úřední.

III.           Řízení o rozkladu

9.             Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

10.         Dne 5. 9. 2023 předseda Úřadu obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele ze dne
25. 8. 2023.

11.         Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za správné a souladné s dikcí zákona. Zadavatel v souvislosti s navrhovatelovým požadavkem na přímou aplikaci čl. 2c směrnice poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2013
č. j. 1 Afs 2/2013-46. 

12.         Ve vyjádření k dalším námitkám týkajícím se porušení § 6 a § 36 odst. 1 odkazuje především na své vypořádání námitek navrhovatele, kde již navrhovateli vysvětlil, že požadavek na možnost ověření splnění vybraných parametrů na prototypu nebo na již existující instalaci (tzv. sample tests) byl stanoven zcela přiměřeně vzhledem k významu investice pro zadavatele. Dále je také přiměřený rizikům spojeným s případným zjištěním nesplnění požadovaných parametrů až v průběhu provádění nebo dokonce při dokončení díla, což by způsobilo nesplnění účelu, který má nový LED systém plnit.

Stanovisko předsedy Úřadu

13.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného usnesení, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

14.         Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo přistoupeno k potvrzení napadeného usnesení a zamítnutí rozkladu navrhovatele.

IV.          K námitkám rozkladu

15.         Ustanovení § 251 odst. 2 zákona zní: „Návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.“ 

16.         Ustanovení § 257 písm. e) zákona zní: „Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 nebo podle § 254 odst. 3“.

17.         Dikce zákona vztahující se na daný případ je jasná, při nedodržení podmínek stanovených
§ 251 odst. 2 zákona je Úřad povinen postupovat tak, že správní řízení zastaví, aniž by se návrhem meritorně zabýval. Pokud by Úřad pokračoval v řízení i přesto, že není naplněna podmínka řízení stanovená § 251 odst. 2 zákona, uplatňoval by svou pravomoc nad rámec zákona. Je zřejmé, že navrhovatel se nerespektováním postupu daným zákonem sám vystavil následku, který zákon předpokládá, tj. zastavení řízení.

18.         Navrhovatel nedoručení stejnopisu návrhu zadavateli, a tím i nesplnění povinnosti podle § 251 odst. 2 zákona, v rozkladu ani nerozporuje. Jeho argumentace je zaměřená na požadavek přímé aplikace čl. 2c směrnice, neboť transpozice ustanovení § 251 odst. 2 zákona byla dle jeho názoru provedená v rozporu se směrnicí. Přestože Úřad, ani předseda Úřadu, není povolán k transpozici směrnice do českého právního řádu (gestorem zákona je Ministerstvo pro místní rozvoj), k vypořádání dané námitky konstatuji, že čl. 2c směrnice stanoví členským státům povinnost transponovat do vnitrostátní úpravy pouze minimální délku lhůty pro podání návrhu na přezkum.  Navrhovateli tudíž lze přisvědčit, že čl. 2c směrnice nestanovuje další povinnosti při podání návrhu. Avšak z nestanovení dalších povinností při doručení návrhu na přezkum v čl. 2c směrnice nelze dovodit automaticky nesprávnou transpozici směrnice do české právní úpravy. V dané souvislosti upozorňuji především na čl. 1 odst. 4 směrnice, který zní: „Členské státy mohou požadovat, aby osoba, která má v úmyslu zahájit přezkumné řízení, oznámila veřejnému zadavateli domnělé protiprávní jednání a svůj záměr podat návrh na přezkum, za předpokladu, že tím nebude dotčena odkladná lhůta v souladu s čl. 2a odst. 2 ani žádné jiné lhůty pro podání návrhu na přezkum v souladu s článkem 2c.“[2] Výše citované ustanovení směrnice tedy opravňuje členské státy stanovit požadavek doručení návrhu na přezkum i zadavateli v jednotlivých vnitrostátních právních úpravách. 

19.         Směrnice je na základě ustanovení čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské unie závazná pro členské státy, pokud jde o výsledek, kterého má být dosaženo. Podobu právní úpravy si však zvolí každý členský stát sám (musí se nicméně jednat o formu obecně závazného právního předpisu). Cílem směrnice je zvýšení účinnosti přezkumných řízení týkajících se zadávání zakázek spadajících do oblasti působnosti směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES. Směrnice tedy stanovuje pouze rámec toho, co je nezbytné pro dosažení předmětného cíle, přičemž prováděcí pravidla přezkumného řízení si mohou členské státy stanovit samy.

20.         Pokud by odkaz na čl. 1 odst. 4 směrnice nebyl pro navrhovatele dostatečný, v dané souvislosti odkazuji na judikaturu Soudního dvora Evropské unie týkající se soudních poplatků. V rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 10. 2015, Orizzonte Salute – Studio Infermieristico Associato, C‑61/14, EU:C:2015:655 týkající se mj. kumulace soudních poplatků, Soudní dvůr rozhodl, že „článek 1 směrnice, jakož i zásada rovnocennosti a zásada efektivity nebrání vybírání několika soudních poplatků od jednotlivce, který podá několik soudních žalob týkajících se téhož zadání veřejné zakázky, ani tomu, aby byl tento jednotlivec, chce-li uplatnit další žalobní důvody týkající se téhož zadání veřejné zakázky v rámci probíhajícího soudního řízení, povinen uhradit další soudní poplatky“. Kumulace soudních poplatků není ve směrnici explicitně řešena, proto Soudní dvůr posuzoval, zda je italská národní úprava slučitelná se zásadou rovnocennosti a zásadou efektivity, jakož i s užitečným účinkem směrnice. Podle ustálené judikatury pravidla přezkumu nestanovená explicitně ve směrnici, a přesto uplatněná ve vnitrostátních úpravách, automaticky neznamenají rozpor se směrnicí, jak tvrdí navrhovatel.

21.         Lze tedy konstatovat, že k přijetí právní úpravy nad rámec směrnice (tedy
k přesahující transpozici směrnice) jsou obecně členské státy oprávněny, pokud takový postup nejde proti samotnému obsahu směrnice či pokud tato neukládá určitou povinnost či určité omezení těm subjektům, které předmětná směrnice výslovně z těchto povinností či omezení vyjímá. Směrnice tak udává pouze minimum regulace, které má zákonodárce při její transpozici do vnitrostátní právní úpravy obsáhnout.

22.         Vzhledem k výše uvedenému je stanovení povinnosti doručení návrhu na přezkum Úřadu
i zadavateli v § 251 odst. 2 zákona odrazem zásady procesní autonomie členských států a není důvod v daném případě k přímé aplikaci čl. 2c směrnice.

23.         Z důvodu procesní ekonomie, kdy jsem zamítl navrhovatelovu námitku na přímé použití čl. 2c směrnice, a tím i potvrdil oprávněnost Úřadu zastavit řízení, není nutné se námitkami na porušení § 6 a § 36 odst. 1 zákona zabývat, neboť jsou v dané procesní situaci bezpředmětné. I kdybych předmětné námitky uznal, na zastavení řízení by to nemělo vliv.

24.         Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného usnesení
v celém jeho rozsahu a jeho věcnou správnost, současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené usnesení shledal zákonným a věcně správným. Z napadeného usnesení je jasně patrné, z jakých podkladů pro vydání rozhodnutí Úřad vycházel a jaké právní normy na takto zjištěný skutkový stav aplikoval.

25.         K požadavku navrhovatele, aby byl podaný rozklad, v případě potvrzení zastavení řízení, považován za podnět na přezkum úkonů zadavatele v dané veřejné zakázce, konstatuji, že podnět předám Úřadu. Úřad posoudí, zda navrhovatelem předestřené skutečnosti jsou skutečnostmi odůvodňujícími zahájení řízení z moci úřední.   

V.            Závěr

26.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v případě vydání napadeného rozhodnutí v souladu se zákonem a správním řádem, jsem z důvodů uvedených v tomto rozhodnutí dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

Obdrží                                                                                

1.             Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy, se sídlem Královská obora 233, Bubeneč,
170 21 Praha 7

2.             Mgr. Ondřej Dušek, advokát, Karlovo náměstí 671/24, 110 00 Praha

 

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy